Novoty veliké nezavádíme,
a pokud je zavádíme, jsou tak nepatrné, že
pojištěnci ani při reformovaném nemocenském
pojištění nemohou býti spokojeni. Upozorňuji
již dnes, abychom všichni si byli vědomi, že
zejména starobní pojištění bude
nejbližší naší povinností
řešiti nejen se stanoviska sociálního,
ale i se stanoviska humanitního, zdravotního a národního
vzhledem k tomu, že velká část národa
právě ochrany pro případ stáří
a neschopnosti k práci potřebuje.
V předpokladu, že i těmto
věcem bude Nár. shromáždění
buď nynější nebo příští
svou patřičnou pozornost věnovati, končím
zprávu s prosbou, abyste jednomyslným usnesením
nové osnově zákona o nemocenském pojištění
dali souhlas. (Výborně! Potlesk.)
Předseda:
Přerušuji projednávání
tohoto odstavce denního pořádku. Nebude-li
proti tomu námitek, provedeme ještě doplňovací
volby do některých výborů:
do živnostenského, do legionářského,
do sociálně-politického, do výboru
pro pozemkovou reformu a do výboru ústavního.
(Námitek nebylo.) Námitek není;
prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Do výboru živnostenského
za vystupujícího člena N. S. Jandu navržen
je Vlad. Hatlák, do výboru legionářského
za Mattuše Jar. Špaček, do výboru
sociálně-politického za dra Matouška
a Sládka dr. Schieszl a dr. Engliš,
do výboru pro pozemkovou reformu za
dra Jur. Slávika Josef Bránecký, do
výboru ústavního za dra Jur. Slávika
dr. Jan Ružiak.
Kdo souhlasí s navrženými
změnami, prosím, aby povstal se svého místa.
(Děje se.)
To jest většina; navržené
změny jsou schváleny.
Sděluji ještě
dodatečně, že člen N. S. Chlebounová
omluvila nepřítomnost svou dodatečně
pro dnešní schůzi.
Byla mi dodána interpelace
členů N. S. Bechyně, dra Lukavského,
Ružiaka, Rýpara, Slavíčka,
Udržala a dra Veselého na vládu
Československé republiky ve příčině
zpráv z Paříže o těšínském
Slezsku. Vzhledem k důležitosti žádám,
aby byla přečtena.
Zapisovatel posl. dr. Stojan
(čte):
členů Národního
shromáždění Bechyně, dra
Lukavského, Ružiaka, Rýpara,
Slavíčka, Udržala, dr. Veselého
a Ziky na vládu Československé republiky
ve příčině zpráv z Paříže
o těšínském Slezsku.
S radostí i hrdostí
četli jsme prvou úřední zprávu
o světovém míru. Naše státní
svoboda, jež ve skutečnosti trvá od 28. října
m. r., v míru tom proklamuje se i mezinárodním
aktem diplomatickým, a co více ještě:
tento mír vedle jiných států prohlašuje
výslovně i náš stát sám
na důkaz, že jsme národem vítězným
právě tak, jako Francouzi, Anglie, Severní
Amerika a všechny ostatní státy dohody.
Naproti tomu zprávy, třeba
neoficielní, o hranicích naší republiky
s Polskem, které nás docházejí v posledních
chvílích z Paříže, nás
přímo lekají. Podstatou jejich jest, že
hranice Těšínska mají býti změněny
k naší škodě. Jestliže jsme byli
bolestně dotčení, nečetli-li jsme
v mírové smlouvě ničeho o českých
obcích v Kladsku, které bylo české
koruně odcizeno Pruskem v r. 1742, cit, který se
v nás vzmáhá při posledních
zprávách z Paříže, není
už pouhou bolestí, neboť slezské území,
které se nám podle zpráv zamýšlí
odejmouti, jest v našem držení již po dobu
600 let. K takovému zcizení naší vlastní
půdy bychom ovšem nikdy dobrovolně svoliti
nemohli a nesvolili a podobný akt nikdy bychom nemohli
uznati a neuznali za právo, a do Střední
Evropy, která přece chce, má i musí
býti územím vzájemné důvěry
a všeobecného pokoje a míru, byl by zasazen
ferment právě opačný. Na podobné
zcizení Slezska pohlíželi bychom jako na druhé
dělení jeho, s tím rozdílem ovšem,
že roku 1742 rozdělilo a zcizilo je české
koruně nepřátelské Prusko a r. 1919
že by je dělili a zcizovali československé
republice vlastní přátelé. Nejen jako
Češi, ale především jako lidé
byli by zasaženi všichni obyvatelé Těšínska,
již nechtějí býti odtrženi od československé
republiky, již by jinak byli sklamáni v pevné
víře v spravedlnost a právo, za něž
se tolik obětovali naši hrdinní legionáři
v Rusku, v Sibiři, ve Francii i v Italii i celý
národ doma za čtyrletého utrpení.
Chtěla-li by se nám
vzíti dráha Bohumínsko-Košická,
bylo by to tolik, jako odříznouti mateřské
země české od sesterského Slovenska,
chtěla-li by se nám vzíti sebe menší
část uhelné pánve Karvínské,
znamenalo by to tolik, jako ohroziti průmyslovou výrobu
celé republiky a tím ohroziti její hospodářský
vývoj a zdar vůbec. I státní rozpočet
právě podaný přímo varuje hrozivě,
aby se našemu státu jakkoli podvazovala možnost
hospodářského rozkvětu. Opakujeme
zde proto, co jsme prohlásili ve své odpovědi
na prvé poselství našeho presidenta: že
jen jako historický celek úplně celý
a neztenčený můžeme se přihlásiti
k plné zodpovědnosti za vývoj budoucí,
jakož i převzíti na sebe možnost i povinnost
všelikých závazků rázu hospodářského.
Podepsaní tudíž
táží se vlády:
1. Jest vláda hotova, ihned
bez průtahu podati Národnímu shromáždění
zprávu o pravém stavu věcí v Paříži,
pokud se týče Těšínského
Slezska?
2. Jest hotova, ihned tento náš
dotaz oznámiti do Paříže našim
mírovým zástupcům, aby mohli jej oznámiti
i ostatním mírovým činitelům?
V
Praze, dne 14. května 1919. Bechyně
a soudr.
Předseda:
Dotaz nese značný počet podpisů, bude
samozřejmě doručen příslušnému
ministerstvu, jež jej jistě zodpoví.
Přistoupím k ukončení
schůze a navrhuji, aby se příští
schůze konala zítra ve čtvrtek dne 15. května
1919 o 11. hodině dopolední s tímto denním
pořadem:
1. Pokračování
v rozpravě o zprávě výboru sociálně-politického
o návrzích Johanise a soudr. ohledně zavedení
pojišťování dělnictva zaměstnaného
v podnicích zemědělských, jakož
i čeledí, dále dra Viškovského
a soudr. o úrazovém a nemocenském pojištění
v zemědělství a Jakubky a soudr., aby byly
zrušeny některé nemocenské pokladny.
Tisk 934.
2. Zpráva ústavního
výboru o výkonu volebního práva vojínů
a státních zaměstnanců. Tisk 950.
3. Zpráva právního
výboru o vládním návrhu zákona,
kterým se doplňuje trestní řád,
hledíc k výroku rozsudku o ztrátě
volebního práva. Tisk 940.
4. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
o zřízení aktuárských úředníků
ve službě politické a policejní. Tisk
914.
5. Zpráva poštovního
výboru o návrhu Felixe Časného
a soudr., aby byli přejati poštovní postilioni
do stálých služeb. Tisk 871. Případně,
bude-li rozdána tiskem:
6. Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o okamžité výpomoci veškerým
statním zaměstnancům podle návrhu
dra Lukavského a soudr. Tisk 956.
7. Po případě
zpráva výboru legionářského
o návrhu dra Markoviče a soudr. na úpravu
hospodářských a sociálních
poměrů legionářů a jich rodin
8. zpráva sociálně-politického
výboru o státní podpoře stavebního
ruchu a
9. volba členů do rozpočtového
výboru.
Jsou proti dni nebo proti dennímu
pořadu nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich, prohlašuji jej za přijatý
a končím schůzi.