Ke druhému čtení
pan zpravodaj si nepřeje slova?
Zpravodaj dr Weyr: Měl
jsem jen ty poznámky na úpravu, které jsem
již řekl.
Předseda:
Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem i s těmi změnami, které jsem
uvedl a které doporučil pan zpravodaj v prvém
čtení, také ve druhém čtení,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon
je schválen také ve druhém čtení
a tím jest tento odstavec denního pořadu
vyčerpán.
Přistoupíme k odstavci
dalšímu, kterým jest
5.
zpráva komise pro vodní hospodářství
o návrhu člena Národního shromáždění
Udržala, Sonntága, Ziky, Prokůpka
a spol. (tisk 224) na změnu vodního zákona
z roku 1870 (tisk 614.)
Zpravodajem jest pan kol. Zika,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Zika: Slavné
Národní shromáždění!
Účelné vodní
hospodářství má ve všech státech
a tudíž také v naší republice tak
důležitý úkol v národním
hospodářství, že je nutno, abychom mu
věnovali větší pozornost, než se
dělo dosud. Úkol účelného systematického
použití vod je všestranný a zvláště
je nutno, abychom využitkovali vod co nejvíce v zemědělství,
ať už se jedná o zavodňování
neb odvodňování, o záchranu pozemků
před zatopením - největší důležitost
však má využitkovati vody po stránce hnojení
pozemků, neboť je nesporno, že z našeho
státu odchází ročně za sta
milionů hnojiv rozpuštěných ve vodách,
zvláště při přívalech,
a kdybychom dovedli těchto vod řádně
využitkovati, tedy o to méně bychom potřebovali
vynaložiti na strojená hnojiva, aniž by produkce
zemědělská nějak utrpěla (Velmi
správně!).
Vážené shromáždění!
Využitkování vodní síly pro průmysl,
pro elektrisaci je zvláště v době nynější
tak důležité, že sotva najdeme důležitějšího
oboru, kterým bychom se měli zabývat, neboť
při stále stoupající ceně uhlí
stoupá cena každé koňské síly,
získané využitím vody. Že elektrisace
nedá se za poměrů nynějších
všude účelně a výhodně
provést jen silou parní při nedostatku uhlí
a jeho drahotě, je přirozeno. Řádné
vyřešení otázek týkajících
se elektrisace těsně souvisí s využitím
všech vodních sil, které jsou nám v
našem státě k disposici.
Velkou roli hrají otázky
vodní při provádění vodovodů
a stokování, hlavně však při
splavňování našich řek prováděním
kanalisací a všech těchto úkolů,
kterým jsme ve státě starém pro nedostatek
prostředků poměrně jen se mohli zabývati.
Nestalo-li se vše, co by odpovídalo moderním
požadavkům v tomto ohledu, nebylo to přivoděno
jenom nedostatečnými prostředky, nebylo to
přivoděno jenom tím, že se tyto velké
úkoly neprováděly systematicky, cílevědomě,
účelně, ale také proto, že jsme
měli zastaralý vodní zákon, který
v brzku bude slaviti již 50leté jubileum, a který
nijak nevyhovoval požadavkům ať zemědělství,
tak i průmyslu. Prvním naším úkolem
musí tudíž býti, abychom se postarali
o vydání nového zákona a sice zákona
jednotného (Výborně!).
Dosavadní vodní zákon
doplněn byl v jednotlivých zemích zákony
zemskými, které ovšem nemohly v zásadě
změniti vše to, co bylo v rámcovém říšském
zákoně špatného, a proto jest nutno,
aby přikročeno bylo co nejdříve k
vydání zákona jednotného, zákona,
který by byl vybudován na moderních novodobých
názorech a který by skutečně odpovídal
všem požadavkům všech konsumentů
vody. Dosavadní vodní zákon byl nejasný,
obsahoval mnoho neurčitých ustanovení, která
nepřipouštěla namnoze využíti vod
ať pro zemědělství anebo pro jiné
účely, a měl v zápětí
pro svou nejasnost časté dlouhé, vleklé
a drahé spory, - mnohé z nich trvaly i přes
10 roků - kteréžto spory přímo
znemožňovaly, aby některé důležité,
národohospodářsky velmi důležité
podniky se uskutečnily. Zákon tento po stránce
věcné byl vadným, neboť neobsahoval
důležitých ustanovení, na př.
ohledně spodních vod, neupravoval nijak rybolov
na řekách upravených, nijak nestaral se o
to, jakým způsobem mají býti nákladné
vodní stavby udržovány, scházelo v něm
ustanovení na př., jak má býti použito
získaných vodních sil při regulacích,
při nových spádech, a celá řada
jiných důležitých ustanovení,
která vyplývají z nynějšího
hospodaření vodního, v něm scházela.
Po stránce správní má tento zákon
ještě více vad. Především
v prvé instanci rozhodovaly politické úřady
okresní. Při velikém významu otázek
technických ve věcech vodohospodářských
přirozeně musily aneb měly tyto politické
úřady přibírati odborné znalce
techniky, které neměly ale vždy po ruce. Následkem
toho přibrání byli často odborníci,
kteří jimi v otázkách vodotechnických
skutečně nebyli, a z té příčiny
často rozhodováno bylo v prvé instanci neodborně.
(Posl. Aust: Tam měli jenom písaře
a ne technické znalce!) Druhá instance, zemský
politický úřad, zpravidla nerozhodovala lépe
a málokdy se podařilo, aby třetí instance,
staré ministerstvo orby, napravilo chyby předcházejících
dvou instancí. Z té příčiny
usnesl se výbor pro vodní hospodářství,
doporučiti slavnému Národnímu shromáždění
resoluci, ve které přichází k výrazu,
že se vyzývá vláda, aby předložila
Národnímu shromáždění
co nejdříve nový jednotný moderní
vodní zákon, kterým by všem těmto
nedostatkům bylo odpomoženo a který by, zvláště
pokud se týče řízení, vyhovoval
moderním požadavkům. Výbor pro vodní
hospodářství navrhuje, aby zřízeny
byly v jednotlivých oblastech - snad v sídlech příštích
krajských správ - tak zv. vodní úřady,
aby jim přidělena byla jednak oddělení
vodoprávní, jednak vodotechnická, především
kulturně-technická, pak oddělení organisační
a revisní za tím účelem, aby meliorační
a jiná družstva byla pod stálým dozorem
těchto vodních úřadů nejen
po stránce technické, ale i správní
a organisační.
Kromě těchto vodních
úřadů mají býti zřízeny
dle návrhu výboru pro vodní hospodářství
na větších tocích, pokud jsou již
upraveny, tak zvané vodohospodářské
komise, jichž úkolem má býti, aby se
staly poradním orgánem vodních úřadů,
dozíraly a kontrolovaly hospodářství
s vodou na těchto vodních tocích, organisovaly
vodní družstva a pečovaly o to, aby využití
vod bylo co nejsprávnější a nejspravedlivější.
Další poradní
sbor má býti přidělen vodním
úřadům tak zvanou meliorační
komisí. Meliorační komise mají míti
především ten úkol, aby prohlížely
občasně veškeré oblasti, které
jest zapotřebí meliorovati, které se jeví
nutným, aby byly buď odvodněny nebo povodněny.
Obce, nebo celé oblasti, které uznají, že
by měly býti zmeliorovány, zanesou se do
tak zvaného melioračního katastru a majitelé
těchto pozemků, zanesených do melioračních
katastrů, mají býti povinnými členy
melioračního družstva. To by bylo ustanovení
národohospodářsky velice důležité,
neboť všichni víme, jaká nevýhoda
vyplývala z dosavadních ustanovení vodního
zákona, kde tvoření melioračních
družstev bylo dobrovolné a kde rozhodovala určitá
kvalifikovaná většina, na př. při
odvodnění nadpoloviční, při
povodnění dvoutřetinová a, když
se jedná o úpravu toku, cena dotyčného
objektu. Víme všichni, kteří jsme při
zřizování takových družstev pracovali,
že trvalo léta, než jsme mnohé takové
družstvo vodní sorganisovali, a když se to stalo,
přece jen nevztahovala se činnost toho družstva
melioračního na celou oblasť, která
měla býti využitkována, nýbrž
zase, aby nebylo nutno snad domáhati se obtížného
a zdlouhavého rozhodnutí úřadů,
bylo třeba vyloučiti některé pozemky,
které naprosto měly býti meliorovány.
Stalo se velice často, že později, když
byly již provedeny hlavní svody nebo trativody, dotyční
chtěli býti do podniku pojatí. Bylo ovšem
již pozdě a tím nebylo možno o nějaké
systematické melioraci, o účelné melioraci
v těchto oblastech mluviti.
Jest naprosto nutno a národohospodářsky
velice důležito, aby tvoření takovýchto
družstev bylo nucené a podkladem jejich aby nebylo
individuelní rozhodnutí majitelů, nýbrž
podkladem jich aby byly pozemky, které byly do melioračního
katastru příslušnou meliorační
komisí, přidělenou vodnímu úřadu,
zaneseny.
Zřízení vodních
úřadů a přidělení kulturně
technických oddělení k nim jest také
proto nutné, poněvadž všichni odborníci,
kteří ve věcech melioračních
již dlouho pracovali, přicházejí k názoru,
že služba meliorační má býti,
pokud možno, decentralisována. Kulturní technika,
má-li plně vyhověti úkolům
na ni vzneseným, musí býti ve stálém
styku se zemědělcem a proto čím více
sloužiti bude decentralisaci, čím více
působnost kulturní techniky bude vnesena do středu
jednotlivých krajů, mezi rolnictvo, mezi zemědělce,
tím lépe bude moci vyhověti svému
účelu.
Jinak se věci mají,
pokud se týká vodotechnické služby,
vztahující se na úpravu velikých toků,
na kanalisaci a splavnění řek. Tu ovšem,
poněvadž vodstvo jednotlivých našich zemí
representuje jednotný celek, vycházíme ze
stanoviska, aby vodotechnická služba, pokud se týče
úpravy těchto velikých řek, splavnění
jejich, byla centralisována v jednotlivých zemích,
tedy aby vycházela v každé zemi z jediného
úřadu, z jednoho centra.
Důležitou záležitostí
při luštění vodohospodářských
a vodotechnických věcí jest kompetence. Za
starého režimu podléhaly záležitosti
vodoprávní ministerstvu orby, nyní mají
podléhati také ministerstvu veřejných
prací. Ale poněvadž ve veliké části
vodoprávních věcí se jedná
o meliorace, tedy o záležitosti čistě
zemědělské, jest nemožno, aby veškeré
vodoprávní záležitosti podléhaly
ministerstvu veřejných prací, neboť
by musilo ministerstvo veřejných prací se
zabývati také takovými případy,
kde se jedná jen o poměrně malé podniky
rázu čistě zemědělského,
a tu jest nutno, aby kompetence mezi těmito dvěma
ministerstvy byla v příštím vodním
zákoně také podle potřeby upravena
tak, aby vyhovovala jak potřebám zemědělským,
tak potřebám průmyslu a potřebám
obchodu, jedná-li se o splavnění řek
a pod.
Výbor pro vodní hospodářství
doporučuje tudíž vlastně kompetenci
dvojí a to tak, že jestliže převládá
zájem zemědělský, má býti
druhou instancí ministerstvo zemědělství
za součinnosti nebo s ministerstvem veřejných
prací a naopak, převládá-li zájem
jiný, nezemědělský, má v druhé
instanci rozhodovati ministerstvo veřejných prací
za souhlasu ministerstva zemědělství.
Tím doufá výbor
pro vodní hospodářství, že tato
velmi obtížná záležitost bude nejlépe
a k všestranné spokojenosti vyřízena.
Ovšem bude nutno také, aby vedle zákona vodního
byl co nejdříve vydán zákon o úpravě
rybolovu, zvláště na upravených regulovaných
řekách, neboť tato záležitost způsobila
již mnoho zlé krve a všude tam, kde jsou řeky
upraveny, víme, že tyto neupravené věci
způsobují nepříjemnosti.
Bude ovšem také nutno,
aby pamatováno bylo při novém vodním
zákonu také na nutné komassace pozemků.
Jest přirozeno, že bude muset býti vydán
také zvláštní zákon o zcelování
pozemků, zákon moderní, vyhovující
našim požadavkům, ale jest také zapotřebí,
aby vodní zákon již v této věci
přiléhal k příštímu scelovacímu
zákonu, poněvadž ve velmi častých
případech doplňuje zákon vodní
zákon scelovací, a to tím více, když
hodláme navrhnouti slavnému Národnímu
shromáždění, aby také pro scelování
pozemků byla zřizována povinná družstva,
aby scelování pozemků podle stejných
zásad jako při melioracích bylo vykonáváno
jednotně, systematicky a účelně.
Pokud se týče hrazení
bystřin, doporučuje výbor, aby toto i nadále
podléhalo ministerstvu zemědělství,
avšak aby nebylo přidělováno úřadům
kulturně technickým, také aby nebylo samostatným
úřadem jako je tomu dosud, poněvadž
status je příliš malý - lesní
technikové nejsou také vždycky náležitě
zaměstnáni, poněvadž hrazení
bystřiny není prací stálou - nýbrž
aby toto oddělení pro hrazení bystřin
bylo přiděleno zase lesní inspekci a to tam,
kde bylo dříve.
Velmi důležitou záležitostí,
zvláště pokud se týče kompetence,
jest zařizování vodovodů a stokování.
Jde-li o vodovody a stokování venkovské,
jest přirozeno, že tyto stavby jsou vyhraženy
jenom ministerstvu zemědělství. Ale pokud
jde o stokování a zřizování
vodovodů městských, tu přišel
výbor k názoru, že i zde je zapotřebí,
aby se tak dělo ve srozumění s ministerstvem
zemědělství, respektive s úřady
kulturně technickými, neboť víme, že
voda, kterou jest zapotřebí získati pro město,
se musí získati na venkově a to není
lhostejno venkovu. Jestliže v některých případech
jest možno prováděti zaopatření
vodou systematicky, jest možno nejen město, nýbrž
také venkov současně zaopatřiti, poněvadž
jinak se často stává, že sice města
vodu dostanou, ale venkov sám zůstává
bez vody.
Tedy veškeré tyto důležité
záležitosti uvedeny jsou ve zprávě výboru
a výbor dovoluje si předložiti slavnému
Národnímu shromáždění
resoluci, která zní:
ministerstvo vnitra, zemědělství,
veřejných prací a financí se vyzývá
1. aby co nejdříve
vypracovalo a předložilo osnovu jednotného
zákona vodního pro celý stát a dále
osnovu zákona rybářského;
2. doporučuje se další
resoluce k usnesení, aby ještě před
zákonnou úpravou vodního práva neprodleně
zahájila vláda jednání se zeměmi
o převzetí zemských techniků a potřebného
počtu lukařů do služeb státních
k dosažení v předu uvedených úkolů
a vybudování kulturně-technických
oddělení při úřadech vodních;
aby zřídila pro větší
oblasti co nejdříve meliorační a scelovací
komise, pokud možno ještě před vydáním
nového vodního zákona.
Důležitost této
přípravy jeví se nám zvláště
velkou na Slovensku, kde bylo dosud málo projektů
připraveno pro další meliorační
a vodotechnické práce. V zemích ostatních,
jak v Čechách a na Moravě, tak i ve Slezsku
máme spoustu projektů vykonaných zemskými
technickými úřady, které jsou zřízeny
v Čechách při zemědělské
radě, (t. zv. kulturní technická kancelář)
na Moravě a ve Slezsku při stavebních úřadech
zemských, které ani ještě snad po mnoha
letech při nynějších obtížích
nebudou moci býti provedeny. Jinak tomu však je na
Slovensku, kde takových příprav, až
na malé snad výjimky, není a proto výbor
pro vodní hospodářství doporučuje
Národnímu shromáždění
tuto resoluci, aby vláda jaksi učinila potřebné
kroky již nyní, aby velký přebytek kulturních
techniků, který v naší vlasti máme
a kteří jsou dosud bez zaměstnání
- jedná se o počet asi 200 osob - byl poslán
hlavně na Slovensko, aby tam vykonal potřebná
zaměření a přípravy, a aby
hned pracoval na projektech, které by se pak, až nastanou
normální poměry, mohly uskutečniti.
Jest přirozeno, že bude
zapotřebí, aby vláda vyjednávala co
nejdříve se zemskými správami také
o převzetí a sestátnění kulturně
technických úřadů zemských.
Zdali mají tyto dosavadní úřady, které
se dosud osvědčily, - to zde prohlašuji, neboť
naší kulturní technikové a naše
kulturně-technické kanceláře ve všech
třech zemích vykonali plně svou povinnost
jestliže nemohli vykonati tolik, kolik bylo od nich žádáno,
nebylo zaviněno jimi, nýbrž poměry,
neboť scházely prostředky k tak velikým
a nutným melioračním stavbám - zdali
mají tedy tyto úřady býti plně
přeloženy do krajů, anebo vedle nich mají
ještě zůstati úřady zemské,
musí býti rozhodnuto až tehdy, až bude
definitivně upravena veřejná správa.
Jest pravděpodobno a snad
bude v zájmu věci, když i nadále pak
zůstanou v jednotlivých zemích kulturně-technické
úřady zemské, ovšem ne tak veliké,
ne tak rozšířené jako nyní, nýbrž,
abych tak řekl, menší ústředí
za účelem řízení jednotného
postupu v celé zemi a jednotlivých krajích
a také ovšem za účelem dozoru na jednotlivé
krajské úřady kulturně-technické.
To by byly asi hlavní zásady,
z jakých vychází výbor pro vodní
hospodářství, a doporučuji slavnému
shromáždění, aby předloženou
resolucí schválilo. (Výborně! Potlesk.)
Předseda
(zvoní): K tomuto odstavci denního pořádku
podal mi pan kol. Ševčík resoluční
návrh. Žádám pana sekretáře,
aby jej přečetl.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Člen N. S. Vincenc Ševčík
navrhuje resoluci ke zprávě komise pro vodní
hospodářství č. 614 místo navrhované
resoluce.
"Ministerstvům vnitra,
zemědělství, veřejných prací
a financí se ukládá:
1. by vypracovala
a) osnovu jednotného
zákona vodního pro celý stát, jež
by vyhovovala dnešním potřebám a poměrům
jednotlivých zemí ve státě a
b) osnovu zákona
rybářského,
2. aby ještě před
zákonnou úpravou vodního práva se
zeměmi zahájila neprodleně jednání
o úpravě zemědělsko-technické
služby v jednotlivých zemích s bezodkladným
aktivováním zemědělsko-technických
úřadů,
aby ke zřízení
melioračních a zcelovacích komisí
přípravné kroky činila,