Tu myslím, že Národní
shromáždění celé souhlasí,
že jedna ze staveb vodních, která by mohla
přispěti k odstranění nezaměstnanosti
v obvodu Velké Prahy, jest úprava Botiče,
na nějž vtipů špatných a dobrých
spácháno bylo již dosti. Potok tento přijímá
všecky splašky z části města a
následkem toho vykazuje stav, který si dovede představiti
jen ten, který byl nucen několik hodin v jeho blízkosti
setrvati.
Zemská komise regulační
také vzala úpravu Botiče do svého
programu stavebního a provedla úpravu několika
kilometrové trati od ústí Botiče až
do Vršovic a Michle a pokračovala v ní až
do r. 1917, kdy následkem nedostatku staviva a dělníků,
pracovních sil, musila býti zastavena. Provádění
podporovala obec Michelská zvláště tím,
že přejala tuto stavbu do vlastní režie.
Rozestavená regulace Botiče nemůže zůstati
uprostřed města nedokončena, nýbrž
musí v ní býti nezbytně pokračováno,
což možno tím spíše, protože
vodoprávní řízení jest již
provedeno a konsens byl vydán. Ministerstvo veřejných
prací uznalo dokončení této stavby
za velmi nutné a schválilo projekt a zařadilo
příslušný úvěr do rozpočtu
a požádalo ministerstvo financí, aby vzhledem
k naléhavosti byl dříve povolen, než
celkový rozpočet státní bude schválen.
Regulace Botiče jest proto obzvláště
důležitá, poněvadž vyvolává
znovu nerozřešenou otázku nádrže
u jeho pramenů v Hostivaří. Trať ústí
Botiče na Vyšehradě jest zaklenuta; ale rozměry
vyměřeny jen tak, že odvedou sice velké
vody, ale nestačí pojmouti vody katastrofální,
takže nebezpečí záplavy té části
města dosud není vyloučeno. Tomu nedostatku
dalo by se nejlépe odpomoci upravením nádrže
v horním toku potoka u Hostivaře, ve které
by se přívalové vody mohly nadržeti
a povlovně beze škody pro město vypouštěti.
Ministerstvo veřejných
prací nařídilo, aby otázka ta, pro
Prahu tak důležitá, byla podrobena novému
studiu a vypracovány ony návrhy, které by
nedostatek odstranily. Zemská komise regulační,
která výstavbou nádrže hostivařské
se zabývá a měla ji již pro první
období ve svém programu, věnuje se nyní
na rozkaz ministerstva veřejných prací znovu
této otázce. Bude si počínati se vším
urychlením, aby mohla býti na další
úpravu vypsána veřejná soutěž.
Vážení pánové!
Při této příležitosti, poněvadž
se jedná o odstranění nezaměstnanosti,
dovoluji si podotknouti jen tolik ještě, že i
v otázce uhelné ukazuje se v poslední době
značné zlepšení, a nebýti skutečně
katastrofálního nedostatku železničních
vozů, mohlo by býti ještě lépe:
musíme nyní skládati uhlí u dolů
na haldy, nemajíce prostředků dopravních.
Odstraniti zde v Praze uhelný nedostatek bude možno
teprve, až nastane normální těžba
uhlí. Podaří-li se nám, a doufám,
že se to při všestranné snaze, při
té, abych tak řekl, vzájemné a všestranné
důvěře podaří, pak jistě
vykonáme něco, čím vlastně
dostaneme ten klíč k situaci, neboť dostatečné
množství uhlí je vlastně nejjistější
prostředek, aby nezaměstnanost byla odstraněna.
Myslím, že po výrazných
slovech a odůvodnění pana referenta nemusím
se ani já přimlouvati, aby vážené
Národní shromáždění tuto
předlohu jako první splátku, jak pravil pan
referent, městu Praze jednomyslně odhlasovalo. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se.)
Poněvadž předloha
má celkem pouze 4 paragrafy a nadpis zákona, jest
tedy nepatrného rozsahu a není také pozměňovacích
návrhů, budeme hlasovati o celém zákoně
najednou. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Není
tomu tak. Budeme si vésti, jak jsem právě
naznačil.
Kdo souhlasí s § 1.,
2., 3., 4. zákona, jakož i s nadpisem jeho, prosím,
aby povstal se svého místa. (Děje se.)
To jest většina, §
1., 2., 3., 4., jakož i nadpis zákona jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj k druhému
čtení slova?
Zpravodaj posl. Rotnágl:
Ne.
Předseda:
Kdo souhlasí se zákonem, přijatým
právě ve čtení prvém, také
ve čtení druhém, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon
jest schválen také ve druhém čtení
a tím tento odstavec denního pořadu jest
vyčerpán.
Máme vyříditi
ještě zbývající odstavec a to
odst.
4. zprávu národohospodářského
výboru o návrhu dra Ludevíta Medveckého
a soudr. na vydání zákona, kterým
se upravují poměry družstev na Slovensku
(tisk 820).
Zpravodajem jest p. kol. dr. Halla.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Halla:
Slávne Národné shromáždenie!
Návrh zákona na upravenie
družstevných pomerov, o ktorom mám z národohospodárskeho
výboru podať zprávu, vyšiel z kruhov poradcov
ministra pre správu Slovenska. Účelom jeho
je zachrániť slovenské družstvá,
menovite družstvá zemedelské a úverné
pred konkurzom, ku ktorému ich priviedla ich viazanosť
k centrálam budapeštianskym, teda zahraničným
a celý systém, ktorým slovenské družstevníctvo
bolo viazané; vedľa toho sanovania je úmyslom
navrhovateľov postaviť družstevníctvo, tento
národohospodársky zjav, znamenajúci veľký
sociálny pokrok, na nové základy tým,
že uzákoňuje povinnú revíziu
a kontrolu. Družstevníctvo na Slovensku spočíva
na uhorskom obchodnom zákone (XXXVIII. zák. čl.
z r. 1875) a na XXIII. zák. čl. z r. 1898. Posledne
menovaný zákon núti družstvá,
aby pripojily sa k budapeštianskej centrále, zvanej
Országos központí hitelszövetkezet, tým,
že poskytuje družstvám k tomuto ústrediu
pričleneným ďalekosiahle výhody berničné.
Družstvá na základe zákona obchodného,
teda berničných výhod nepožívajúce,
organizovala mocná spoločnosť Hangya. Centrály
budapeštianske tešily sa všemožnej podpore
a pomoci vlád i spoločnosti maďarskej, lebo
poslanie ich bolo, šíriť maďarizáciu
na poli hospodárskom v území nemaďarskom.
Využily nízkej vzdelanostnej úrovne drobného
ľudu k úplnému ovládnutiu družstiev,
svojimi revizormi a úradníkmi strhly na seba ich
vedenie obchodné a vykonávaly na družstvá
všemožný politický nátlak.
Ústredne peštianské,
ktoré boly založené, financované a vedené
maďarskými politiky nevychovávaly ľud
k životu družstevnému, nič nezáležalo
na prospechu, ktorý znamenajú družstva pre
obyvateľstvo, áno ony systematicky potlačovaly
aktívnu účasť členov tým,
že do správy daly menovať figúry, politických
exponentov a celú účtovnícku správu,
bilancovanie vykonávaly svojimi úradníkmi.
Keby sa dnes malo postaviť také
družstvo na vlastné nohy, riadiť sa vlastnými
miestnymi ľuďmi - v 90 % prípadov nemohlo by
existovať ani 2 dni.
Po stránke obchodnej viazané
sú družstvá na Slovensku tým, že
ukladaly u budapeštianskych centrál svoje prebytky,
braly od nich pôžičky, vykonávaly u nich
nútený nákup.
Je isté, že tento stav
potrebuje nápravy. Štátnym prevratom slovenské
družstvá ocitly sa v neudržiteľnom stave,
lebo na jednej strane potvrdená bola platnosť zákonov
uhorských zákonom zo dňa 28. rijna 1918,
na druhej strane členský pomer slovenských
družstiev k cudzozemským centrálam nesrovnáva
sa so samostatným postavením našej republiky
a vyžaduje nápravy i z príčin politických,
právnych i hospodárskych.
Túto nápravu má
privodiť navrhovaný zákon. Jeho cieľom
je rozviazať primerane pomer družstiev na Slovensku
k centrálam zahraničným. Poneváč
z príčin už uvedených, totiž z
nedostatku vzdelanosti a istej bezradnosti väčšiny
družstiev nemohly by tieto fungovať, áno musely
by hneď zkrachovať, tvorí predloha nový
orgán, ktorý má prevziať funkcie starých
centrál, to jest vykonávať revíziu,
kontrolu činnosti, čo u starých centrál
nebolo, pestovať i ducha družstevníckeho.
Hlavným, dnes najpálčivejším
úkolom tohto orgánu je, vykonať likvidáciu
vzťahov slovenských družstiev voči bývalým
centrálam. Tieto likvidácie sa vykonajú jedným
razom, iste cestou kompenzácie, a tento moment menovite
viedol navrhovateľov, aby tomuto orgánu, ktorým
má byť Ústredné Družstvo v Bratislave,
dostalo sa istých predností, aby mu bola daná
istá exkutíva voči družstvám
renitentným a aby bola vyslovená viazanosť
družstiev k novému ústrediu, aby toto svoj
úrad, slúžiaci verejnej prospešnosti,
vykonať mohlo.
Prípadnú výtku,
že by Ústredné Družstvo bolo akýmsi
monopolom, uznáva Národohospodársky výbor
práve z uvedených príčin. Preto aj
navrhuje k pôvodnej osnove dodatok v § 11. podľa
návrhu člena Národohospodárskeho výboru
Jiráska. Dodatok tento týka sa konsumných
spolkov robotníckych, železničiarskych a živnostenských.
Dovoľujem si ešte upozorniť
na provizórnosť tohoto zákona, ktorý
má byť v platnosti iba do tej doby, kým sa
likvidačné pomery urovnajú. Je to teda zákon
mimoriadny, aký vyžadujú mimoriadne slovenské
pomery.
V § 2. navrhuje Národohospodársky
výbor dodatok, ktorým sa Ústredné
Družstvo opravňuje, pričleniť k sebe družstvo
renitentné a vypovedať jeho menom členstvo
v centrále cudzozemskej.
§ 7. Kodifikuje sa povinná
revízia. Konečne navrhol Národohospodársky
výbor opomenutý paragraf o dobe účinu.
(§ 12.)
K tomu došly isté návrhy
so strany ministerstva spravedlnosti. Podľa návrhu
ministerstva spravedlnosti má znieť § 1. takto:
"XXIII. uhorský zákonný článok
z r. 1898. pozbývá platnosti i pre územie
Slovenska pouze, pokiaľ upravuje styky so zemským
ústredným úverným sdrúžením
(Országos központi hitelszövetkezet)." V
§ 2. v treťom odstavci žiada ministerstvo spravedlnosti
o dodatok o sroku, v ktorom ústredné družstvo
v Bratislave má vypovedať členstvo renitentného
družstva k bývalým centrálam. Odstavec
tento zneje: "Neučiní-li tak do označené
lhůty (před koncem července 1919), jest Ústřední
družstvo oprávněno přičlenit
je k sobě a jejich jménem vypovědět
členstvo k bývalému ústředí
do jednoho měsíce".
V § 6. opravuje ministerstvo
spravedlností terminus "obchodní soud"
ve "sborový soud I. stolice".
Totéž platí o
§ 7. a 9.; všude, kde se opakuje terminus "obchodní
soud", má se zaměniti ve "sborový
soud I. stolice".
Dále navrhuje ministerstvo
spravedlnosti v § 9. dodatek, a to jako 3. odstavec tohoto
paragrafu:
"Trestní řízení
podle předchozích odstavců, jakož i
podle § 8. přísluší správnímu
úřadu ve smyslu § 28. zákona č.
XXXIV., z r. 1897, § 22. zák. čl. XX. z r.
1901 a ministerského nařízení ze dne
26. září 1909, č. 65.000".
V § 11. je textová změna,
a to místo "rústredného" "Ústredného".
Konečně usnesl se národohospodářský
výbor vynechati zde slova "těchto kategorií".
Dále jsou následující
tiskové chyby: "která" členy některého
uvedeného, místo "které" a v §
9. místo slova "pokud" má státi
"pokus" (tedy: "Pokus je trestný").
V odstavci 2. § 11. má
státi v § 6. a odst. 1. a nikoli 2.
Dále je textová oprava:
zákon tento nabývá "účinnosti"
místo "platnosti".
Dále v § 13. podle návrhu
ministerstva spravedlnosti má být: "provedením
tohoto zákona pověřuje se ministerstvo obchodu,
vnitra a spravedlnosti".
Takto změněný
návrh doporučuje národohospodářský
výbor k přijetí. (Výborně!)
Předseda
(zvoní): K slovu není nikdo hlášen.
Debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se.)
Poněvadž pan zpravodaj
navrhuje řadu změn dohodnutých ve výboru,
dám hlasovati tím způsobem, že o paragrafech,
ve kterých není žádných změn,
dám hlasovati zvláště, a o paragrafech,
ve kterých jsou dodatky, nebo změny, dám
hlasovati také zvláště. Je snad proti
tomu námitka? (Nebyla.) Není.
Provedu tedy hlasování
tím způsobem, jak jsem právě teď
naznačil.
Nejprve § 1. V paragrafu 1.
navrhuje pan zpravodaj ve smyslu rozhodnutí výborového,
aby druhá věta vůbec odpadla a za slovo "Slovenska"
aby se vsunula slova "pouze, pokud upravuje styky s tak zv.
Országos központí hitelszövetkezet (zemským
ústředním úvěrním sdružením)."
Kdo souhlasí s paragrafem
1. takto pozměněným, prosím, aby povstal
se svého místa. (Děje se.)
To je většina, paragraf
1. ve smyslu návrhu pana zpravodaje jest schválen.
Přistoupím k paragrafu
druhému.
V § 2. je při odstavci
3. za slovo "ústředí" navrženo
doplnění slovy: "do 1 měsíce".
Kdo souhlasí s § 2. s
navrženou změnou, kterou doporučil pan zpravodaj,
prosím, aby povstal se svého místa. (Děje
se.)
To jest většina, §
2. s navrženou změnou jest schválen.
Při §u 3., 4. a 5. není
žádná změna. Kdo souhlasí s §
3., 4. a 5. ve smyslu zprávy výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, §
3., 4. a 5. jsou schváleny.
V §u 6. doporučuje pan
zpravodaj, aby při odstavci 2. a) místo slov "obchodní
soud" v poslední řádce bylo vsunuto
"sborový soud I. stolice."
Kdo souhlasí s §em 6.
takto změněným ve smyslu návrhu pana
zpravodaje, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §
6. s touto navrženou změnou jest přijat.
V 7. §u jsou podobným
způsobem pozměněny v posledním odstavci
řádka 2. a pak řádka 3. od konce a
sice místo "soudu obchodnímu" jest tam
"sborovému soudu I. stolice" a místo "soudu
obchodního" "sborového soudu l. stolice."
Kdo souhlasí s §em 7.
takto pozměněným ve smyslu návrhu
pana zpravodaje, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §
7. s navrženými změnami jest schválen.
§ 8. jest beze změny.
Kdo souhlasí s §em 8. ve smyslu návrhu pana
zpravodaje, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. §
8. jest přijat.
V §u 9. doporučuje pan
zpravodaj, aby za druhý odstavec byl připojen odstavec
třetí tohoto znění:
"Trestní řízení
podle předchozích odstavců, jakož i
podle § 8. přísluší správnímu
úřadu ve smyslu § 28. čl. XXXIV. z roku
1897, § 22. zák. čl. XX. z roku 1901 a ministerského
nařízení ze dne 26. září
1909 čís. 65.000."
Kdo souhlasí s §em 9.
doplněným tímto třetím odstavcem
ve smyslu návrhu pana zpravodaje, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. §
9. v tomto znění jest schválen.
V §u 10. zase místo slova
"obchodní soud" v páté řádce
a konečně "obchodní soud" v druhé
řádce před koncem mají zase státi
slova "sborový soud I. stolice".