Článkem I. jest vymezena
doba trvání tohoto zákona na dobu trvání
bytové nouze. Dále se jím ustanovuje, že
úlevy tyto platí pouze pro obytné domy, stavěné
obcemi, veřejně prospěšnými družstvy
nebo takovými stavebníky, kteří se
předem zaváží, ponechati ministerstvu
sociální péče právo, aby stanovilo
nájemné. Tedy jak patrno, velevážení
pánové, má sloužiti tento zákon
veřejnému dobru a nikoli podnikatelské spekulaci.
Článek II. určuje jednotlivé úlevy,
a to doplňky k příslušným paragrafům
platného stavebního řádu. Úlevy
ty vztahují se na počet pater, na světlou
výšku obytných místností, na
sílu a materiál zdiva, na konstrukci stropní
a krovní, na krytinu, na dimense a materiál schodů,
šířku a úpravu ulic a chodníků
a konečně na lhůty ku podání
stížností a k jejich vyřízení.
Články dalšími se ustanovuje, kdy zákon
tento nabývá a kdy pozbývá platnosti.
Jménem technického
výboru žádám slavné Národní
shromáždění, aby tuto osnovu nezměněně
uzákonilo a aby zákon tento nabyl ihned platnosti.
Žádám tak v přesvědčení,
že tímto zákonem bude povzbuzen stavební
ruch, tento nejprvnější prostředek k
odstranění nynější hrozné
bytové nouze ve Velké Praze. (Výborně!)
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.
Debata je skončena. Přistoupíme k
hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati tímto způsobem:
předlohu rozdělíme na 2 oddíly, a
to v oddílu I. budeme hlasovati o článku
1. a 2.: o ustanoveních materielního rázu
a potom v oddílu II. o článku 3., 4. a 5.,
jakož i o nadpisu zákona a o úvodní
formuli. Je snad proti tomu námitka nějaká?
(Nebyla.) Není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem
právě uvedl.
Kdo souhlasí s oddílem
I., tedy se článkem 1. a 2. ve smyslu zprávy
výborové, prosím, aby povstal se svého
místa. (Děje se.) To je většina.
Článek 1. a 2. jsou schváleny.
Kdo souhlasí s oddílem
II. a to se čl. 3., 4., 5., jakož i s nadpisem zákona
a úvodní formulí ve smyslu zprávy
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Článek
3., 4., 5. a nadpis zákona, jakož i úvodní
formule jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj slovo
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. Rotnágl:
Ne.
Předseda:
Nikoliv. Kdo souhlasí s přijatým právě
zákonem v prvém čtení i ve druhém
čtení, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Zákon
je schválen také ve druhém čtení.
Tím je tento odstavec denního
pořádku vyřízen. Měli bychom
pak přistoupiti k odstavci dalšímu, jímž
jest
2. zpráva školského
výboru o návrhu zákona na úpravu služebních
příjmů učitelstva škol národních,
poněvadž však nemám
dosud jednak tištěné zprávy, jednak
od finančního výboru nemáme žádné
zprávy a konečně ani vyjádření
ministerstva nedošlo, nemůžeme ku projednání
tohoto odstavce v dnešní schůzi přistoupiti
a přistoupíme k odstavci 5., kterýmž
jest
3. zpráva technického
výboru o vládním návrhu zákona,
kterým se povoluje 9,080.000 K na provádění
nouzových prací v Praze
(tisk č. 824).
Zpravodajem je pan kolega Rotnágl.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Rotnágl:
Slavné Národní shromáždění!
Na počátku tohoto roku
požádala správní rada hlavního
města Prahy vládu republiky o subvencování
řady prací, jichž prováděním
bude čeleno nezaměstnanosti a zároveň
bude poslouženo zdravotním, komunikačním
a jiným veřejným zájmům našeho
hlavního města.
Uznávajíc výhodu
uskutečnění některých předložených
jí projektů a uznávajíc zároveň
svou povinnost, aby i finančně podporovala všestranný
rozvoj Prahy, předkládá vláda slavnému
Národnímu shromáždění
ke schválení předlohu zákona, dle
níž mají býti třemi pětinami
skutečného nákladu subvencovány tyto
nouzové stavby:
1. zemní práce a
zahradní úprava na pozemcích bývalých
strahovských lomů.
Práce tato bude velmi rozsáhlá.
Dle posledního detailního projektu města
Prahy obnáší kubatura zemních prací
celkem 672 tisíc krychl. metrů, při čemž
kubatury výkopů a násypů jsou skorem
stejny. Bude možno zaměstnati zde tisíc dělníků
odborně nekvalifikovaných.
Projektované úpravy
obsahují: zřízení veřejného
cvičiště v rozloze 55 tisíc čtv.
metrů a zřízení hřišť
o výměře 32 tisíc čtver. metrů.
Těchto hřišť bude možno použíti
jako seřadišť při sokolských sletech,
vojenských přehlídkách a podobných
příležitostech. Kromě toho vybude ještě
76 tisíc čtver. metrů plochy pro různá
hřiště sportovní. Mimo uvedené
úpravy zřízeny zde budou promenádní
třídy, veřejné sady a různé
komunikace. Tímto způsobem se též docílí
krásně upraveného spojení Petřína
až s Hvězdou a Libocí.
Provedením naznačených
prací získá Praha rozsáhlé
plochy pro pěstování tělesného
zdraví dospělých i mládeže a
vhodná místa ku pořádání
slavností národních i zábav lidových.
Zřízením hřišť v parkové
úpravě ochrání se tato poloha před
zastavením jakéhokoliv druhu a tak se zachová
vnitřnímu městu volný přístup
zdravého vzduchu přes přilehlé zahradní
komplexy zahrad strahovských, petřínských
a Kinského.
2. Stavba silnice z Holešovic
do Bubenče.
Stavbou touto doplní se velmi
výhodně nynější komunikace, která
končí u východu z Královské
Obory. Silnice tato - zvaná Povltavskou - bude spojovati
nejkratším směrem jak vnitřní
Prahu, tak obce Dejvice a Bubeneč s obcemi Podbabou, Selcem,
Roztoky atd., s nimiž až dosud měli jsme špatné
spojení jen se značnou oklikou a s velmi nepříznivým
stoupáním.
Jejím provedením získá
celá řada nynějších průmyslových
závodů, i těch, které ještě
v budoucnosti kol vltavského plavebního kanálu
vzniknou, krátké a pohodlné spojení
se železniční stanicí v Bubenči.
Nemalý význam nové
silnice spočívá i v tom, že vytvoří
umělou hráz, uzavírající severní
část Stromovky proti velkým vodám,
vylévajícím se z Vltavy.
Při provádění
této práce nouzové možno zaměstnati
500 lidí po půl roku. Celkový náklad
i s výkupem pozemků rozpočten jest na 2,500.000
korun. Státem navrhovaná subvence obnáší
tři pětiny skutečného nákladu,
nejvýše však 11/2 milionu
korun.
3. Práce dlažební.
Stav dlažeb našeho hlavního
města jest velmi špatný. Z důvodů
finanční vyčerpanosti obce pražské
byla od r. 1914 dotace na její dlažby příliš
nepatrná. Před válkou činila položka
na nové dlažby pražské ročně
okrouhle 400-500 tisíc K a položka na opravy dlažeb
asi 100 tisíc korun. V době války byl obnos
ten zmenšen tak značně, že na př.
v letošním rozpočtu města Prahy zařazena
jest na nové dlažby položka pouhých 28.000
K. Obnos tento jest ještě nepatrnější,
jestliže uvážíme, že za týž
peníz dá se sotva poříditi pětina
té práce, jaká se pořídila
před válkou. A přece bude nutno věnovati
pražským dlažbám tu největší
péči a to nejen z důvodů estetických,
representativních, ale i z důvodů zdravotních.
Vláda, uznávajíc nutnost podporovati obec
pražskou i v této otázce, navrhuje, aby na
dlažební práce povolena byla subvence, rovnající
se třem pětinám celkového skutečného
nákladu, nejvýše však 600.000 K.
4. Práce kanalisační.
Tyto obsahují rušení
staré sítě stokové, výstavbu
výpustě č. 28, stavbu sběrače
IIa a stoky v ulici Nádražní v Holešovicích.
Starých stok, které
ještě možno zrušiti, jest asi 10 km. Tyto
staré stoky tvoří nyní skoro ve všech
ulicích rozvleklé latriny pod dlažbou a jsou
za letních měsíců příčinou
velkých závad, poněvadž výpary,
vystupující z nich, otravují celé
okolí. K rušení těchto starých
stok během války, ani k jich nejnutnější
úpravě po dobu 5 let nebylo možno přikročiti,
poněvadž nebyl dostatek schopných dělníků.
Jejich stav jest tak chatrný, že stále se propadávají,
a městská kanalisační kancelář
jest nucena aspoň v nejnutnějších případech
znovu je v souvislosti udržovati. Kromě toho těmito
starými stokami - poněvadž malta, spojující
kámen a cihly, jest skoro vyluhována - prosakují
splašky do okolního terainu. Jest jisto, že zrušením
starých stok bude zdravotní stav našeho hlavního
města značně zlepšen.
Výstavba výpustě
č. 28 jest nevyhnutelně nutna, poněvadž
- jak zkušenosti posledních let ukázaly - při
prudkých lijácích stoková síť
na pravém břehu Vltavy trpí velkým
vzdutím vody, následkem čehož povstávají
zátopy nedostatečně uzavřených
podzemních místností zejména na Václavském
nám., v ul. Celetné, Jungmannově, Spálené
a na nám. Havlíčkově. Této
závadě může býti výstavbou
uvedené výpustě odpomoženo.
Do kanalisačního sběrače,
označeného číslem IIa, mají
býti zachyceny staré stoky, které svádějí
splašky z bloků domů, stojících
mezi ulicí na Újezdě, ulicí Karmelitskou
a ramenem řeky "Čertovkou". Dosud vyúsťovaly
stoky ty do uvedeného ramene a znečišťovaly
je zejména v posledních letech, kdy v této
čtvrti města jest několik stále a
hustě obydlených kasáren.
Kanalisace ulice Nádražní
a ulic sousedních jest nutna, má-li býti
kanalisováno velké nádraží státních
drah v Holešovicích.
Na všechny čtyři
uvedené kanalisační práce doporučuje
se uděliti státní subvenci tří
pětin skutečného nákladu, nejvýše
však 791.000 K.
5. Stavba malostranského
nábřeží.
Předložená vládní
osnova vypočítává náklad na
toto nábřeží na 145.000 K. Podání
obce pražské rozpočítává
však práce, do tohoto odstavce spadající,
na 630.000 K. Poněvadž státní subvence
byla vyměřena nejvýš na 87.000 K, bude
třeba, aby v prvé řadě provedeno bylo
výkladiště a nábřežní
zeď nad bývalým Odkolkovým mlýnem,
neboť při této stavbě bude možno
užití jímky, zřízené již
za účelem vybudování dělící
zdi plavebního kanálu od mostu k jmenovanému
mlýnu.
6. Stavba vodojemů s přečerpací
stanicí v Brusce a vodojemů na Andělce ve
Střešovicích.
Nové vodojemy v Brusce s přečerpací
stanicí nahraditi mají vodojem a přečerpací
stanici na Letné a nové vodojemy na Andělce
nahraditi mají vodojem ve vodárenské věži
na Letné.
Z vodojemu na Letné zásobují
se nejnižší části města
po levém břehu řeky Vltavy položené
a mimo to z tohoto vodojemu přečerpává
se voda do vodojemu petřínského, z něhož
se zásobují Hradčany, hořejší
Malá strana, Břevnov, Střešovice, Dejvice,
Bubeneč a Letná. Z reservoiru ve vodárenské
věži na Letné zásobují se vodou
nejvyšší patra domů v Dejvicích,
Bubenči a Letné. Dosavadní zařízení
jest již nedostatečné, jednak proto, že
jeho rozsah neodpovídá stále stoupající
populaci a jednak proto, že strojní zařízení
jest už přes 30 let staré a ve stavu velmi
chatrném. Ku př. vzpomenutý reservoir ve
vodárenské věži na Letné jest
úplně rezem prožrán. Nemá-li
nastati vážná porucha a nemají-li zůstati
Hradčany a okolní místa třeba i delší
dobu bez vody, jest nutno, aby přistoupeno bylo včas
k provedení prací, za jejichžto subvencování
obec pražská žádá. Celkový
rozpočet na ně obnáší okrouhle
8,168.000 K. Vládní osnova navrhuje subvenci ve
výši tří pětin skutečného
nákladu, nejvýše však 4,901.600 K.
Tak jsem vypočítal
všechny stavby, uvedené v předkládané
osnově zákona. Státní subvence na
ně může dostoupiti celkové výše
9,080.000 K. Jménem technického výboru doporučuji
tuto osnovu k jednomyslnému schválení slavného
Národního shromáždění.
Je to prvá subvence, kterou uděluje naše republika
rozvoji svého hlavního města. Dosavadní
rozvoj Prahy dál se bez pomoci bývalého rakouského
státu a proti jeho vůli. Naše láska
zajisté dohoní to, co nenávist zameškala.
Naší vůlí jest, aby byla Praha opravdu
krásnou, aby byla zdravou a aby byla naší radostí
a naší chloubou. To jest nepochybně také
vůlí celého našeho československého
národa, který zajisté ochotně schválí
všechny oběti, jež budou potřebny k dokonalému
vybudování naší matičky Prahy.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda
(zvoní): K slovu přihlásil se pan
ministr veřejných prací Staněk,
uděluji mu slovo.
Ministr veřejných prací
Staněk: Vážené Národní
shromáždění!
Měl jsem v úmyslu hlásiti
se k slovu hned při první předloze, o níž
vážený pan referent byl zde mluvil, a sice
když jednalo se o osnově zákona o stavebních
úlevách. Je to snad jedna z předloh, která
mnohem více než ostatní peněžní
podpory, jak doufám, napomůže celému
stavebnímu ruchu. Hlásil jsem se k slovu k této
předloze, která jedná o prvním poskytnutí
podpory našemu hlavnímu městu Praze, a která
jistě poslouží k jeho rozkvětu, a co
více, pomůže odstraniti dnešní
nezaměstnanost, a jsme na to skutečně hrdi,
že s touto předlohou mohla vláda již dnes
před vážené Národní shromáždění
předstoupiti, neb předloha ta vyžadovala určitého
technického propracování, které bohužel
při každé takovéto předloze trvá
poněkud déle, jelikož zde různé
rozpočty, nástiny a práce musely býti
vykonány, přezkoumány a podrobeny různým
diskussím, které obyčejně dlouho trvají.
Ale konečně tento mrtvý bod byl překonán
a tato první předloha, která předložena
byla vládou váženému Národnímu
shromáždění, jistě dojde jednomyslného
souhlasu a jistě splní to, co všichni očekáváme,
že stavební ruch se rozvine a nezaměstnanost
bude postupně mizeti. Vláda si přeje, aby
po schválení této předlohy, - a jsem
přesvědčen, že tomu jistě město
Praha vyhoví - aby bylo s těmi pracemi do 14 dnů
započato, což jest možné, poněvadž
veškeré předběžné práce
jsou vykonány.
Doufám v slibný počátek,
který může býti také vzorem ostatním
našim městům, hlavně střediskům
průmyslovým, aby se obdobně jako Praha přihlásily
o státní podporu takovýchto nouzových
prací.
Ovšem že i zde se vláda
řídí zásadou, předem povolovati
stavby nejnaléhavější, neb finanční
situace bohužel nedovoluje splniti vše v tom rozsahu,
jak bychom si toho přáli.
Vybrali jsme tudíž z
mnoha nutných prací ty nejnutnější,
takové s kterými nutno ihned započíti
a při nichž každý, kdo má chuť
k práci, může ji nalézti.
Zmíním se zde ještě
o jedné věci, že mimo ony zemní a vodní
stavby byly projednávány také stavby pozemní,
totiž stavba veřejných budov i obytných
stavení, kteréžto stavby budou doporučeny
také k podpoře z fondu, který přináleží
ministerstvu pro sociální péči, kterou
předlohou vláda řeší také
částečně otázku bytovou.
Velectění pánové,
jelikož pan referent velice důkladně a trefně
odůvodnil každý jednotlivý bod této
předlohy, nemám se svého stanoviska k této
předloze nic více připojiti, leč to
přání, aby byla jednomyslně schválena.
Poněvadž však vím, že vážené
shromáždění se i dále zajímá
o veškeré stavby, které by na okrasu a zlepšení
zdravotních poměrů našeho hlavního
města Prahy provedeny býti mohly, dovolím
si Vás ještě upozorniti na následující
věc, doufaje, že i v té věci doznám
jednomyslného souhlasu váženého Národního
shromáždění, totiž, aby pro příští
rok velká předloha o těchto stavbách
byla hotova a projednání schopna. (Posl. Pik:
Na Plzeňsko jste zapomněli!)
Právě jsem řekl,
že ostatní města by si měla vzíti
vzor z Prahy a přijíti právě s takovou
předlohou. (Posl. Pik: Plzeň podala projekty
a nic se nevyřizuje!)
Tak jsou ještě, pane
kolego, v projednávání. (Posl. Pik: To
je pražská centralisace!) Já nejsem z Prahy,
pane kolego. Beru to na vědomí a pravím,
že pro Plzeň učiním právě
tak, jako pro Prahu, vše, co se dá.