Zpravodaj posl. dr. Horáček:
Vážené Národní shromáždění!
Jest mi, řekl bych poněkud
nepříjemným úkolem, že zde již
po několikáté musím doporučiti,
aby naše Národní shromáždění
dělalo dluhy. Ale my musíme rozeznávati mezi
děláním dluhů a dluhů. Přijde
na to, jaký jest účel těchto dluhů.
A tu ovšem víme, že dnes máme také
úvěr, který je praktickým úvěrem
a to buď produktivním v tom pravém slova smyslu,
že pomoci jeho zjednávají se nové hodnoty
a nové výnosy, anebo úvěr aspoň
v nepřímém slova smyslu, řekněme
k účelům kulturním nebo k účelům
povznesení celého hospodářského
života, aneb k účelům zamezení
škod. I takovýto účel jest zajisté
národohospodářsky odůvodněn.
A my právě v této vládní předloze
setkáváme se s takovým úvěrem
ne sice přímo, ale řekl bych, nepřímo
produktivním. Jedná se tu totiž o úvěr
předně 54 milionů dollarů na zakoupení
potravin a bylo by zajisté zbytečné dnes
v tomto Nár. shromáždění zdůrazňovat
ten důležitý účel, jaký
potraviny mají dnes pro nás nejen se stanoviska
snad hygienického, se stanoviska udržení naší
národní síly, ale i se stanoviska hospodářského,
abychom mohli zde vyživovati náš pracovní
lid, a se stanoviska politického, neboť jen dostatek
potravin zaručí nám bezpečnost a klid
v naší republice.
Jedná se dále o úvěr
25 milionů dollarů na opatření surovin.
Zde ovšem nejde, jak podotýkám, o přímý
úvěr našeho státu, tedy těch
25 milionů dolarů nemá si vypůjčiti
naše republika, nýbrž mají si to vypůjčiti
naši producenti, sdružení ve zvláštní
syndikáty, a republika má těchto 25 milionů
dollarů pouze zaručiti. Suroviny, které tu
máme na mysli, jsou - jak nám sdělil pan
ministr financí - především bavlna.
Jedná se zde o opatření bavlny, o zaměstnání
našeho textilního průmyslu, našeho textilního
dělnictva a ovšem o opatření těch
látek, kterých se nám zde nedostává,
tedy zajisté zase účel neobyčejně
důležitý a v nepřímém
i přímém slova smyslu produktivní.
Konečně jde zde o úvěr
100 milionů dollarů, jenž má sloužiti
k opatření zlata, které sloužiti má
k účelům valutním. Jest to budoucí
krok k další úpravě naší
valuty a ať na to s technického stanoviska pohlížíme
jakkoliv, zdali je třeba drahého kovu, tedy dnes
zlata k účelům měnovým, není
jistě dnes žádné pochyby o tom, že
v nynějších nejistých a rozvrácených
poměrech jedině základ drahého kovu,
jedině zlatý poklad může upevniti naši
budoucí valutu a může také dostatečně,
řekl bych, psychologicky působiti na to, aby vrátila
se zase důvěra k našim znehodnoceným
penězům. To jest ovšem otázka budoucnosti,
ale my již dnes musíme konati k tomu přípravy,
třeba by to ovšem bylo spojeno s jistými obětmi,
které nás tento úvěr bude státi
tím, že ovšem musíme jej zúrokovati.
My se při tom ovšem nemůžeme
obmeziti jen na úvěr domácí, ne proto,
že bychom snad neměli naděje, že snad
i tyto velké sumy bychom mohli uhraditi výpůjčkou
domácí. Vím, jak naše první výpůjčka,
ta naše známá výpůjčka
Svobody setkala se s uspokojivým výsledkem. Není
pochyby, že i další takové výpůjčky
domácí setkaly by se s úplným zdarem,
ale zde se jedná o to, abychom my tyto peníze, které
musíme platit za ty potraviny, za ty suroviny, za to zlato,
nemuseli platit odtud do ciziny, poněvadž by to právě
působilo nepříznivě na stav naší
měny. Tím, že bychom naše koruny v takových
velkých obnosech zasílali do ciziny, způsobili
bychom velkou jejich nabídku a tím bychom pracovali
proti upevnění naší měny.
My musíme následkem
toho využiti vhodné příležitosti,
která se nyní naskýtá našemu
ministru financí, abychom použili úvěru,
který se nám v cizině nabízí,
a sice je to úvěr u spřátelených
našich spojenců, v prvé řadě
ovšem u Spojených států severoamerických
a ve druhé řadě v Anglii. U ostatních
států, zejména ve Francii, nemůžeme
ovšem takového úvěru žádati,
poněvadž sami jsou dnes velmi vyčerpáni.
Tedy dnes tato příležitost se naskytla a p.
ministr financí žádá Národní
shromáždění, aby mu dalo zmocnění,
tyto úvěry uzavřít.
Našim spojencům jedná
se totiž o to, aby k dalšímu jednání
- o podmínkách tohoto úvěru se zde
ještě nezmiňuji, poněvadž nejsou
ještě plně stanoveny - jakožto předpoklad
pro tento úvěr zjednáno bylo ústavní
schválení, totiž souhlas našeho Národního
shromáždění, se kterým se prozatím
spojenci naši spokojí. Já tedy jménem
finančního výboru na základě
jeho jednohlasného usnesení doporučuji, aby
slavné Národní shromáždění
zmocnilo našeho p. ministra financí k uzavření
těchto úvěrů resp. záruk za
úvěry až do výše dohromady 179
milionů dollarů. (Výborně! Potlesk.)
Předseda:
Ke slovu jsou přihlášeni členové
N. S. Pik, Zika, dr. Franke, Rudolf Pilát
a dr. Fáček. Než udělím
slovo prvnímu řečníku, navrhuji, aby
stanovena byla řečnická lhůta na 15
minut.
Je proti tomu snad námitka?
(Nebyla.) Není. Pokládám návrh
za přijatý a uděluji prvému řečníku,
panu kol. Pikovi slovo.
Posl. Pik: Slavné Národní
shromáždění!
Klub sociálně-demokratický
bude hlasovati pro zákon a sice z toho důvodu, že
zákonem žádá se úvěr pro
opatření potravin a surovin. Při té
příležitosti pokládá však
klub nás za účelné, prohlásiti,
že nevidí v opatření úvěru
a v těch operacích, které zákonem
jsou navrhovány a žádány, vyčerpání
všech prostředků pro zlepšení našich
poměrů finančních a valutních,
nýbrž že pokládá za účelné,
by naše finanční hospodářství
postaveno bylo na základy zdravé. Náš
klub je prostě toho názoru, že je žádoucno,
aby v nejbližší době byl vybudován
řádný státní rozpočet,
abychom nežili z výpůjček, nýbrž
aby naše finanční hospodářství
mělo pevný reálný a zdravý
základ. Jedná-li se o to, aby naše valuta byla
zlepšena, míníme, že vybudováním
řádného rozpočtu, zjištěním
řádné potřeby, ale také úhrady
sjedná se nejen pevný základ pro zlepšení
valutních poměrů, ale že se zjedná
i důvěra pro naše hospodářství
i pro naši republiku. My prostě nemáme dosud
žádných pevných, správných
informací o našem finančním hospodaření.
My stojíme před velikými otazníky
a nemáme dosud žádných konkrétních
zpráv o tom, jak které ministerstvo hospodaří.
Kdybychom měli dáti
na informace, které jsou nám poskytovány,
přišli bychom k závěrům, které
nečiní náš finanční stav
příliš uspokojivým, a naopak přišli
bychom k poznání, že jednotlivá ministerstva,
nemajíce řádného rozpočtu,
hospodaří bez plánu, hospodaří
libovolně, aniž by stála pod kontrolou Národního
shromáždění, totiž, aniž by
rozpočet těchto ministerstev stál pod řádnou
ústavní kontrolou. Já neznám číslic,
jaké jsou věnovány ku příkladu
na účely vojenské, ale myslím, že
je to největší náklad naší
republiky, náklad, o něm Nár. shromáždění
nemá dosud žádné vědomosti. Z
tohoto důvodu, akceptujeme-li návrhy výboru
a zákona, musíme zdůrazňovati, že
jest nutno, aby v nejbližší době byl vybudován
řádný rozpočet, aby také Národní
shromáždění mohlo kontrolovati hospodářství
naší republiky a kontrolovati také jednotlivá
ministerstva.
Pokud týká se úvěru
pro opatření surovin, 25 milionů dollarů,
nutno poukázati na nedosti jasnou motivaci návrhu.
V motivaci se praví, že se nejedná však
o přímou výpůjčku státu,
nýbrž pouze o jeho záruku pro výpůjčku
Syndikátem výrobců. My zde máme vyznačenu
firmu "Syndikát výrobců", o které
Národnímu shromáždění
není ničeho známo. Bylo by tudíž
žádoucno, aby se nám dostalo jasného
vysvětlení, kdo se skrývá za tou firmou
"Syndikát výrobců" a jaký
účel má míti tato organisace v hospodářských
a finančních záležitostech naší
republiky. My musíme zde projeviti žádost,
aby tento nám neznámý "Syndikát"
nezískal v republice nežádoucích vlivů
zejména v hospodářských a celních
otázkách a tím také, aby zde určité
organisaci výrobců nebyl ponecháván
vliv případně i na zahraniční
politiku.
Z tohoto důvodu vyhrazujeme
si právo žádati vysvětlení, pokud
týká se této organisace syndikátu
výrobců a musíme předem žádati,
aby takováto organisace nenabyla v naší republice
nežádoucího vlivu, zejména v cenové
a výrobní politice. Sociálně-demokratický
klub se zřetelem na velmi časté konflikty,
které má pan ministr financí s jednotlivými
stranami, po případě s jednotlivými
ministerstvy, pokud se týká o prostředcích
na určité účely, anebo na zlepšování
poměrů státního zřízenectva,
tedy se zřetelem na ty neustálé konflikty,
na neupravenost našich finančních poměrů
a zejména se zřetelem na okolnost, že dosud
republika po tak dlouhém trvání nemá
žádného pevného státního
rozpočtu, musíme zdůrazniti ještě
jedenkráte, by Nár. Shrom. v době nejbližší
byl předložen řádný rozpočet.
Pokud se týče úhrad, jež mají
býti vyznačeny v příštím
státním rozpočtu, musíme se zřetelem
na pověsti, které již kolují, zdůrazniti,
že žádáme, aby bylo rychle provedeno zdanění
majetku a aby vyvarováno bylo zavedení zvláště
těžkého břemene na nepřímé
poplatníky. Koluje verse, že v naší republice
připravuje se zvláštní plán finanční,
který jednak má postihnouti vrstvy zámožné,
vrstvy majetné, ale na druhé straně, že
břemeno daňové z valné části
má být uvaleno ve způsobě daní
nepřímých.
Přihlížíme-li
k dnešní trapné situaci nejširších
vrstev a zejména dělnické třídy,
musíme již předem prohlásit, že
za takových okolností nepředstavujeme si
budování státního rozpočtu
a úhrad, nýbrž že může býti
volena jedině správná cesta: aby byl zdaněn,
po případě zabaven velký majetek,
aby státní pokladně se dostalo prostředků
že zdrojů, bohatství, aby byly kryty potřeby
našeho státu. V každém případě
ovšem musíme odmítati, aby ve způsobu
nepřímých daní byla uvalena nesnesitelná
břemena na široké vrstvy lidu. Budeme pro návrh
hlasovati, zejména z toho důvodu, poněvadž
výpůjčkou mají býti opatřeny
potraviny a na druhé straně mají býti
opatřeny suroviny. To jest stanovisko klubu sociálně-demokratického,
který žádá, aby naše finanční
hospodářství bylo postaveno na dobrý
základ, na řádném státním
rozpočtu. (Výborně! Potlesk.)
Předseda:
Slovo si vyžádal pan ministr financí dr. Rašín.
Uděluji mu je.
Ministr dr. Rašín:
Velectěné shromáždění!
Měl jsem již tu čest
prohlásiti zde, před tímto slavným
sborem, že mojí největší touhou
by bylo, abych mohl hospodařiti podle řádného,
Národním shromážděním
schváleného rozpočtu, a myslel jsem, že
s těmito výpůjčkami budu moci přijíti
s předloženým rozpočtem, o kterém
můj předřečník mluvil. Není
to ovšem tak jednoduché, v novém státě
sestaviti rozpočet. Vy víte, že hospodaříme
až dosud na tom podkladě, že základem
pro naše hospodářství je rozpočet,
který byl usnesen na říšské radě,
a jehož platnost končí 30. červnem letošního
roku na základě ustanovení zákona
že dne 28. října 1918, podle kterého
platí všecky zákony, které až dosud
platily.
Vedle toho hospodaříme
tím způsobem, že týdně utrácíme
přibližně asi 100 milionů korun vedle.
Já nemíním poměry ty líčiti
černěji, než jak skutečně jsou.
Jestliže jsem musil předložiti tyto návrhy
slavnému Národnímu shromáždění
bez rozpočtu, jsem tomu skutečně velmi nerad,
poněvadž při tomto předložení
by aspoň bylo vidět, jakým způsobem
bylo hospodařeno za těch několik měsíců.
co republika existuje. Pak mnohému by bylo jasno, že
dostávám se často do kolise s různými
požadavky a že často to vypadá tak, že
v celé republice stojím já jediný
proti utrácení bez úhrady. (Výborně!)
Jestliže vážený řečník
mluvil o tom, jakým způsobem mají býti
kryta vydání státní a protestoval
již předem, že jistý druh daní
celá veliká strana v tomto shromáždění
nemíní vládě a státu povoliti,
tedy přece jen musím říci, že
řada jistých hlasování v tomto shromáždění
zavazuje nejen vládu, nýbrž také strany,
aby třeba dodatečně tyto úhrady povolily.
Nevím také a upozorňuji slavné shromáždění, že tyto úvěry, ohledně kterých vláda žádá za zmocnění k jejich uzavření, definitivně povoleny nejsou. My teprve o tyto úvěry vyjednáváme. A tak se mně přece zdá, že kdybych já se měl státi věřitelem nějakého státu a vůbec někoho, že bych se mu přece chtěl podívati do knih a že by jeho úvěruschopnost jistě nestoupla, jestliže by jeho řádný rozpočet měl býti pasivní. Já skutečně jsem si myslil a oddával jsem se té illusi, že budeme moci předstoupiti před toto shromáždění s rozpočtem, ve kterém ukážeme, že naše řádné příjmy jsou vyšší nežli naše řádná vydání. Předem říkám, že nebude mojí vinou, nedopadne-li to tak. Nebude ovšem potom také mojí vinou, jestliže tyto úvěry, o které dnes vláda za zmocnění Národní shromáždění žádá, jestliže budou uskutečněny.
Bylo zde žádáno vysvětlení k úvěrům, které mají býti zákonem povoleny. Úvěry tyto ve skutečnosti s výdaji rozpočtovými nesouvisejí. Ony souvisejí s rozpočtem jen potud, pokud by podle rozpočtu byla oceňována bonita československé republiky jakožto dlužníka. Jinak první dluh, který v dolarech děláme, není ničím jiným než dluhem, který dostáváme opět zpátky tím, že potraviny prodáme: tedy tu úhradu za to dostaneme zpátky a celý náš prodělek, resp. celý náklad by mohl spočívati jen v tom, že by při splatnosti tohoto druhu byl dolar dražší nežli jest dnes, čili že bychom měli ztrátu valutní.
Tento první druh půjčky jest půjčka, kterou povolila v zásadě Amerika a Anglie a sice výslovně na zaopatření výživy, nikoli však na zaopatření čehokoli jiného. Bylo také při tom řečeno, že Amerika jakožto stát a Anglie jako stát, neposkytne nám státné půjčky na zaopatření surovin, nýbrž že tato půjčka může býti poskytnuta jenom soukromníkům, resp. jenom bankám za státní garancie. Jest potřebí říci, jak daleko tato státní garancie by mohla zatížiti náš stát. Tuto půjčku má uzavřít sedm českých bank, které se sestoupily v syndikát a rozdělily si risiko svoje podle akciového kapitálu svého. Těmto bankám má stát vůči jejich věřiteli zaplacení této sumy, 25 milionů dolarů, garantovali. Banky budou vázány úmluvou se státem, že totiž rozdělí tyto suroviny, které budou dovezeny, všem podnikatelům podle rozsahu jejich závodů, čili má touto úmluvou mezi státem a syndikátem bank býti zamezeno, aby právě ti kapitálově nejsilnější si v této přechodné době nemohli zaopatřiti suroviny na svůj účet jakožto silnější a nechati ty, kteří válkou byli seslabeni právě v oboru textilního průmyslu, v situaci, že by nadále vyráběti nemohli.
Z toho důvodu jest také nutno, aby tyto podniky se spojily, všecky textilní podniky bez rozdílu dohromady v syndikát, který bude vyjádřen ve společenstvu s ručením obmezeným a sice s trojnásobným ručením podílovým. Velikost neb množství podílů pak bude se říditi podle velikosti závodu, totiž podle vřeten, podle stavů, o které zde běží. A toto společenstvo celé a následkem toho všichni jeho členové, budou ručiti solidárně za všechny závazky, které vzniknou z tohoto obchodu, resp. z tohoto dodání bavlny, potom příze atd. jednotlivým členům syndikátu.
Slavné shromáždění!
Ty obnosy, do kterých se jde při tomto nákupu,
nejsou obnosy malými. Račte uvážiti,
že z tohoto úvěru 25 milionů dolarů
vyčerpá asi náš průmysl textilní
20 milionů dolarů. Počítám-li
dolar po 20 korunách, znamená to 400 milionů
korun a to, prosím, dostanou tyto závody teprve
jenom pro čtvrtinovou výrobu, nikoliv pro výrobu
celou. Kdyby naše textilní továrny měly
dostati suroviny pro plnou výrobu předválečnou,
stála by tato surovina 1600 milionů. Kdyby naše
továrny vlnařské měly dostati surovinu
na plné zaměstnání své, stála
by tato vlna za nynějších cen a za nynější
naší valuty 1800 milionů.
To jsou teprve dva obory naší
práce, dva obory, skutečně ovšem veliké,
silně vývozní, které by samy spotřebovaly
takové ohromné obnosy. To se samo sebou rozumí,
že ty fabriky, které tady jsou, za cenu těchto
surovin vlastně nestojí, tedy nemohly by se jim
půjčiti takové ohromné obnosy. Proto
se tato půjčka omezuje jednak na čtvrtinu,
- pokud se týče vlnařů, bude se snad
omezovati jen na desetinu dotyčného obnosu. Ovšem,
že tato půjčka bude uzavřena tím
způsobem, že nebude hned splatna, nýbrž
že bude moci býti několikráte obrácena,
takže se dostane ona bavlna na pololetní úvěr.
Za toho půl roku může býti bavlna ta
již tak dalece zpracována, že půjde na
trh a že se bude moci nakoupiti bavlna nová.
Stát přijímá
zde jen jedno risiko, o kterém musíme docela otevřeně
mluviti, totiž to, že by nebylo možno v době,
kdy tato půjčka bude splácena, obstarati
cizí valutu, obstarati totiž dolary k zaplacení
této půjčky. V tom případě
ručil by ovšem stát za differenci kursovní,
která by vznikla mezi tou dobou, kdy směnka byla
splatna, a mezi tou dobou, kdy skutečně stát,
poněvadž má ve své devisové ústředně
monopol na všechny tyto platy, tuto ochotu dotyčnému
dlužníku poskytne a umožní mu tím,
aby svůj dluh, v dolarech kontrahovaný, také
skutečně zaplatil. To jest risiko státu.
Toto risiko na sebe převzíti
musíme právě proto, abychom mohli míti
vliv na rozdílení té bavlny, abychom mohli
míti vliv také na to, aby podíl na těchto
surovinách dostali všichni výrobci, nejen výrobci
kapitálově silní, kteří by
bankám byli dostatečnou zárukou za to, aby
jim beze všeho dalšího zapůjčily.
(Tak jest!) Tento syndikát - byly v této
věci vzneseny od pana předřečníka
jisté dotazy - nemá žádného výdělečného
rázu, naopak, syndikát ten jest právě
břemenem pro ty, kteří musejí převzíti
ručení za ony, kteří nejsou tak kapitálově
silni, jako oni sami.
Pokud se týče třetího
úvěru, úvěr tento v obnosu 100,000.000
dolarů jest úvěr čistě valutní.
Jde o to, abychom si pojistili tento obnos pro případ,
že bychom mohli přikročiti k onomu druhému
stupni naší nápravy měnové. Ten
druhý stupeň k nápravě měny
nemůže sice snad nastati hned teď, poněvadž
bychom se vydávali velkým valutním risikům,
ale bude moci snad nastati po žních, až uvidíme,
jaká bude naše úroda, až uvidíme
jaká bude žeň, náš vývoz,
až uvidíme, dovedeme-li svoji platební bilanci
do ciziny udržeti tak, aby byla aktivní, poněvadž,
kdybychom ji nedovedli udržeti aktivní, bylo by marno
dělat nějakou úpravu měny, poněvadž
ta dobrá měna, kterou bychom podložili tímto
svým zlatým kreditem v Americe, by zmizela ze země,
poněvadž bychom ji musili za to, co bychom z ciziny
přiváželi, skutečně vyvážeti.
Kdy se tedy bude moci tohoto úvěru použiti,
není jisto a risiko naše spočívá
v tom, že eventuelně budeme úročiti
ladem ležící obnosy.