To jest většina, návrh
jest přijat. (Potlesk.)
Kdo souhlasí s §§
2., 3., 4. a 5. osnovy zákona, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina.
§§ 2., 3., 4. a 5. osnovy
jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj slova
ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. dr. Mareš:
Nikoliv.
Předseda:
Není tomu tak.
Kdo souhlasí se zákonem,
právě v prvním čtení přijatým,
též ve druhém čtení,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Zákon
je schválen také ve druhém čtení.
Dále budeme hlasovati o resoluci,
navržené výborem školským (čte):
"Vláda se vyzývá, aby zachovala evangelickou
bohosloveckou akademii v Bratislavě jako samostatný,
autonomní církevní ústav československý
a poskytla mu přiměřené podpory."
Kdo souhlasí s výborovou
resolucí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, také
resoluce je přijata.
Tím jest tento odstavec denního
pořádku vyčerpán a přistoupíme
k odstavci dalšímu, jímž jest
4. Zpráva zdravotního
výboru o návrhu posl. Landové-Štychové,
aby byla zavedena pravidelná povinná desinfekce
všech veřejných budov, zejména
škol, úřadoven, divadel, jakož i soukromých
bytů. (Tisk 683.) Zpravodajem jest pan kolega prof.
dr. Velich. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. prof. dr. Velich:
Slavné Národní shromáždění!
Zdravotní výbor zaměstnával
se v několika schůzích návrhem posl.
Landové-Štychové a soudr. na bezodkladné
zavedení pravidelné desinfekce všech veřejných
budov.
Jest jistě všem známo,
že průběhem války dostoupilo znečištění
veřejných budov, úřadů, škol,
nemocnic a vůbec veškerých veřejných
budov takového stupně, že skutečně
staly se budovy tyto neobyvatelnými. Nedostatek a nesmírné
zdražení prostředků čistících,
úplný nepoměr paušálu na čistění
a skutečných nákladů, které
vyžadují řádné čištění,
to vše vedlo k tomu, že musil nastati stav takový,
jaký právě nyní jest. Jaký
jest nepoměr mezi náklady, kterých čištění
vyžaduje, a mezi prostředky, jež jsou k tomuto
čištění povolovány, vysvitá
velmi pěkně z následujícího
příkladu: Na české technice byla loňského
r. 1917-18 na všecky potřeby kancelářské,
tiskopisy, na řemeslníky, čistění
místností a různé práce suma
pouze 10.000 K paušálu. Tato suma nestačila
ani na pouhé čištění, poněvadž
čištění samo vyžadovalo 12.663
K, kdežto ostatní náklady vyžadovaly 38.000
K. Z toho je viděti ten strašlivý nepoměr
mezi skutečně potřebným penízem
k čištění a mezi tím, co
je právě k disposici.
Jako veřejné budovy,
tak trpí velkým znečistění
i soukromé byty. Tam dosahuje znečištění
v mnohých případech takového stupně,
že jsou tyto byty skutečně neobyvatelnými.
(Posl. Vraný: Baráky vojenské!) O
tom ani nemluvím, poněvadž to je zrovna pohádkové.
A nebyly to jen baráky vojenské! Víme, k
jakému znečištění došlo
na příklad na našich školách vysokých
v těch místnostech, které byly rekvirovány
pro vojsko. V těch nebylo naprosto možno ani se ukázati,
ani tam nebylo možno přejíti, aby snad návštěvník
neodnesl si nějakého nepříjemného
obyvatele.
Tedy zkrátka znečištění
veškerých budov veřejných i budov soukromých,
a zvláště bytů, dostoupilo velikého
stupně, a jest potřebí, aby se proti tomu
učinila náležitá opatření.
Zdravotní výbor o veškerých
těch věcech uvažoval a došel k tomu stanovisku,
že jest potřebí, žádati zde energicky
nápravu, a navrhuje vzhledem k vytčeným důvodům,
které byly právě ve výboru probrány,
následující:
"Ministerstvo zdravotnictví
budiž pověřeno dozorem nad veřejnými
budovami, zvláště kasárnami, školami,
nádražími, železničními
vagony atd., aby byly čištěny pravidelně
a řádně."
Zde nesmí padat zase na váhu
rozpor mezi kompetencí ministrů, nesmí se
tu snad tříštiti pokrok o to, že spadá
dotyčná věc do ministerstva železnic,
do ministerstva vyučování atd.; zde jde o
princip, o skutečnou nápravu, a myslím, že
bude nejlépe o tuto nápravu postaráno, jestliže
se dozor nad vykonáváním tohoto čištění
svěří ministerstvu zdravotnictví.
Dále se usnesl zdravotní
výbor na tom, aby udělování koncesí
pro biografy, divadla atd. - pro takové veřejné
zábavní podniky - bylo vázáno naprostou
povinností důkladného čištění,
neboť to, co se nyní právě trpí
na př. v biografech a divadlech - ne snad ve všech,
ale v některých - co se nečistoty týče,
to přesahuje přímo veškery meze. Zde
právě, pokud se týče na příklad
divadel a biografů, nedbá se ani těch nejjednodušších
zákonů čistoty.
Dále je potřebí
podle zdání zdravotního výboru, aby
paušály na čištění škol
státních byly přiměřeně
zvýšeny.
Podívejte se do kterékoliv
školy státní nebo zemské, zkrátka,
do jakékoliv chcete, tam jsou takové poměry
čistoty, že volají přímo po okamžité
nápravě. Ve školách také podle
přání, resp. podle názoru zdravotního
výboru, mají býti konány pravidelné
přednášky o významu čistoty pro
zdraví a o správné desinfekci. Lidstvo musí
býti k čistotě znova vychováváno,
a tu se musí počíti právě od
dětí, kterým se musí vsugerovati radost
z čistoty, ne jako obtížná povinnost,
nýbrž radost, jakou právě čistota
pravá skýtá člověku, a to jest
nutno vylíčiti tak přístupně,
jak tomu právě duše dětská jest
vhodna.
Dále žádá
zdravotní výbor, aby byla zřízena
instituce bytových dozorců, a školy pro výchovu
sociálních sester jako učitelek čistoty
v méně vzdělaných vrstvách.
Tato instituce bytových dozorců jest v jiných
zemích, jako v Německu, a osvědčila
se všude a jest také potřeba, aby taková
instituce i u nás byla zřízena. Jest také
proto potřeba, aby nebyli stíháni ti lidé,
kteří věnují na čistotu veškerou
péči a píli, tím, že sousedé
jejich nekonají ničeho právě pro čistotu
a že jejich práce potom stává se illusorní
a marnou, když aspoň sousedé stejný
krok v té čistotě neudržují.
Dále se usnesl zdravotní
výbor na tom, aby ministerstvu zdravotnictví byl
povolen zvláštní úvěr na opatření
nutných prostředků pro chudé obyvatelstvo,
aby mohlo provésti řádné vyčištění
bytů. Specielně jedná se o opatření
potřebné sody, potřebného mýdla
a potřebného vápna. Neboť právě
jest jisto, že na př. pouhou sodou, která jest
desinfekčním prostředkem nad jiné
výborným, mnoho se čistotě poslouží.
Není známo dostatečně, jak by mělo
býti známo, že dvouprocentní horký
roztok sody jest výborným desinfekčním
prostředkem, který usmrcuje i bacily tuberkulosní,
které jiné desinfekční látky
naprosto neusmrcují. Zrovna tak potření vápnem,
vybílení, jak se provádělo za starých
lepších časů, jest výborným
prostředkem desinfekčním. Dnes jest však
těžko opatřiti si vápno, sodu a zvláště
těžko mnohému jest, opatřiti si mýdlo.
Jest potřeba tedy pokud možno zjednati i v těchto
věcech nápravu.
Dále navrhuje výbor
zdravotní, aby byl zřízen fond k podpoře
chudých, aby mohli potřebný čas věnovati
pracem s vyčistěním jejich bytů spojeným.
Jest totiž jisto, že mnohá
chudá hospodyně nemůže patřičný
čas věnovati takovému zamořenému
bytu, do kterého se musí stěhovati; jedna
partaj opustí byt a ještě do toho teplého
bytu se stěhuje již obyvatelstvo jiné. A tu
k tomu vyčištění takového bytu
jest potřebí skutečně jisté
doby a jistého nákladu. To všechno má
býti umožněno takovou podporou, aby nemusily
chudé ženy po případě jíti
každodenně po práci, nýbrž aby
mohly některý den věnovati si vyčištění
svého bytu.
Dále jest potřeba,
aby do řádu o stěhování zařazeno
bylo ustanovení o nutnosti delšího intervalu
k čištění bytu před nastěhováním
nových nájemníků a aby byly stanoveny
zákonné důvody pro vyprázdnění
bytů zamořených.
Konečně, poněvadž
je jisto, že radikální odhmyzení bytu
dá se provésti pouze kyanovodíkem a poněvadž
tento způsob je velice nebezpečný a vyžaduje
zvláštních opatření a poněvadž
není dostatečné množství ústavů,
které by se tímto nebezpečným, ale
radikálním čistěním zabývaly,
je potřebí, aby odborníkům, o to žádajícím,
byly udělovány koncese ke zřizování
ústavů k odhmyzení kyanovodíkem. To
jsou tedy zásady resoluční, na nichž
se usnesl výbor zdravotní, a já doporučuji
slavnému shromáždění zásady
ty ku přijetí. (Výborně!)
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen, debata
je skončena, přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
Budeme hlasovati o všech osmi
resolucích - vlastně je to osm odstavců jediné
resoluce - najednou. Námitky proti tomu nejsou.
Kdo souhlasí s 8 resolucemi,
navrženými ve zprávě zdravotního
výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina, resoluce
ty jsou schváleny.
Tím jest tento odstavec denního
pořadu vyčerpán a přistoupíme
k dalšímu odstavci, jímž jest:
5. Zpráva zemědělského
výboru o návrhu Rudolfa Malíka a soudr.,
aby byla vypracována osnova zákona na ochranu
vlnařství a ovocnářství
(tisk 668). Zpravodajem jest p. kolega Chroustovský,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Chroustovský:
Člen N. S. pan kol. Malík svým návrhem
č. t. 382 dožadoval se vypracování osnovy
na ochranu vinařství a ovocnářství.
Zemědělský výbor, projednávaje
tuto záležitost, nemohl vyhověti tomuto přání,
poněvadž shledal, že dosavadní zákony
jsou úplně postačující a pro
tento okamžik aspoň úplně stačí.
Z toho důvodu navrhuje zemědělský
výbor slav. Nár. shromáždění
následující resoluci ku přijetí:
"I. Ministrům zemědělství,
zásobování a obchodu se ukládá,
aby ihned zařídili bezvadně fungující
kontrolu výrobků ovocnářských
a vína všeho druhu. Aby v tom směru vydali
přesné instrukce příslušným
orgánům.
lI. Aby s největším
urychlením byly řádně vypraveny, ev.
zřízeny výzkumné stanice v Praze,
Brně a Bratislavě.
III. Ministerstvo zemědělství
v úradě se Svazem zemědělsko-průmyslového
výzkumnictví nechť podá Národnímu
shromáždění urychleně zkušenostmi
doplněnou novelu zákona na ochranu ovocnářství
a vinařství."
Velectění pánové,
bylo by zbytečno, abych unavoval po debatách, které
zde byly provedeny. Já pouze se přimlouvám,
abyste resoluce tyto schválili. (Výborně!)
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata
je skončena. Přistoupíme k hlasování.
Máme hlasovati o třech
resolucích. Budeme o nich hlasovati v celku, poněvadž
není pozměňovacích návrhů.
Jest snad proti tomu námitka?
(Nebyla.) Není; budeme tedy hlasovati, jak jsem
uvedl.
Kdo souhlasí s navrženými
třemi resolucemi, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina.
Resoluce, navržené výborem zemědělským,
jsou schváleny.
Tím je také tento odstavec
denního pořadu vyčerpán a přistoupíme
k odstavci
6. Zpráva školského
výboru o návrhu dra Weyra a soudr., aby zřízena
byla konservatoř hudby v Brně (tisk 661). Zpravodajem
je člen Národního shromáždění
p. F. V. Krejčí. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj, posl. F. V. Krejčí:
Slavné Národní shromáždění!
Pokud vím jest věc,
o niž jest mi mluviti, první záležitostí
uměleckou, o níž se mluví v tomto slavném
shromáždění. A jde tu právě
o zřízení nové instituce pro české
umění a z oboru uměleckého, který
jest pro naši národní kulturu nejvýznačnější,
totiž pro hudbu, v níž český tvůrčí
duch projevil se způsobem dosud nejosobitějším
a jímž také dobyli jsme si největších
kulturních úspěchů za hranicemi. Jde
tu v tomto návrhu posl. dra. Weyra a soudruhů o
to, aby vyhověno bylo potřebě zajisté
že oprávněně zde tlumočené
a všeobecně cítěné: abychom mimo
konservatoře pražské měli vyšší
druhé hudební učiliště.
Třeba však přiznati,
že v nynějších kritických poválečných
dobách, umění stále ještě
nepříznivých, není potřeba
tato právě tak naléhavá, jakou se
ukáže zajisté později. Ale velmi pádný
a silný důvod mluví pro tento návrh,
ten totiž, že jde o zřízení druhé
konservatoře hudební právě v Brně,
to jest na Moravě, v blízkosti Slovenska, tedy ve
východnější oblasti naší
československé republiky. A tu padají v úvahu
důležité důvody krajinné a místní,
totiž ta potřeba všenárodní, kulturní,
aby tato východní oblast československé
republiky měla své význačné
hudební středisko, poněvadž právě
tato východní část naší
národní oblasti, jak známo, vyniká
svou význačnou hudební lidovou kulturou.
Tam právě známé muzikální
nadání našeho národa zachovalo si své
nejryzejší kořeny, tam, jak v písni,
tak v tanci udržují se velmi ryzí a velmi osobité
hudební útvary, projevující všechny
znaky ryzího slovanského hudebního ducha.
Nepotřebuji dokládati
ani, jak zvláště Slovensko jest zemí
písní v nejkrásnějším
slova smyslu, zemí, jaké se v tom ohledu nevyrovná
žádná v Evropě. Jest tedy zajisté
žádoucno, aby pro tyto kraje bylo vytvořeno
středisko hudební, které by čerpalo
z tohoto fondu lidové hudby a uvádělo ji
jaksi na úroveň vyšších uměleckých
útvarů. Pokud pak jde specielně o Brno, tedy
bylo by tu možno opakovati všechny ony důvody,
které mluvily pro zřízení druhé
naší university v Brně, vysoké školy
zvěrolékařské a jiných ústavů
vyšších kategorií.
Vedle toho přistupuje tu ještě
ten důvod, zajisté zde velmi na váhu padající,
totiž, že Brno již dnes jest opravdu významným
střediskem hudebního života moravského
a vůbec hudebního života pro celou východní
oblast naší republiky. Má zvláštní
školu varhanickou, vedle toho pak hudební školu
Filharmonického spolku, své časté
produkce koncertní a dokonce i to, co dnes naprosto jest
nezbytno pro každé hudební středisko,
totiž i svou operu, která sice dosud jen živořila
v chatrném dosavadním stánku českého
divadla, ale které, se otevře za nedlouho již
pěkná a velkoměstsky vypravená budova
dosavadního městského německého
divadla brněnského.
Otevírá se tu tedy
hudební kultuře na Moravě zajisté
veliká možnost vývoje a takováto konservatoř
by byla jen docela nutným doplňkem všech jmenovaných
institucí a stánků hudebního života
v Brně a na Moravě.
I pokud jde o stránku umělecko-tvůrčí,
lze poukázati k tomu, že právě Brno
si vytvořilo jakýsi náběh ke zvláštnímu
směru v české hudbě. Stačí
jen, uvedu-li zde jméno Leoše Janáčka,
skladatele opery "Její pastorkyně", která
s úspěchem byla hrána i mimo oblasti
našeho státu. Jde tu o směr umělecky,
který jest v těsné blízkosti a souvislosti
s touto lidovou kulturou hudební na Moravě a který
hledí těžiti z prvků lidové mluvy
moravské. Jest tu tedy jakýsi náběh
k jistému, abych tak řekl, zvláštnímu
odstínu hudebnímu, kterým se může
Brno odlišovati význačně od hudební
tvorby pražské.
Ve školském výboru
byly uváženy všecky tyto důvody, které
mluví pro brzké zřízení hudební
konservatoře v Brně. Vyslechnuti byli však
také hudební znalci, i bylo nutno přiznati
oprávněnost některý, jejich námitkám.
Zejména poukazovali k tomu, že nemáme ještě
dostatečně vybudovanou jedinou svou konservatoř,
pražskou. Ta musila býti po převratu náležitě
zčeštěna a nalézá se dosud ještě
v přechodném procesu, a směruje se k jejímu
sestátnění. I celé studium, celá
organisace toho to ústavu musí býti teprve
přizpůsobena podmínkám dnešního
vývoje hudebního. Tato reforma pražské
konservatoře není dosud skončena a jest nutno,
aby jí věnoval náš stát všemožnou
péči a teprve podle zkušeností s touto
konservatoří lze zříditi konservatoř
druhou.