V důsledku toho navrhujeme,
aby před tím, než bude státní
obhospodařování senem a slámou uvolněno,
byla v čas uvědomena vojenská správa,
by si opatřila arendátory, kteří by
ji mohli běžně zásobiti.
Při této příležitosti
upozorňujeme na to, že naše hospodářská
družstva obilních skladišť již před
válkou se zabývala obchodem senem a slámou
a že stojí tady vojenské správě
k disposici, jsouce ochotna, veškerá potřebná
množství pro vojenskou správu zaopatřiti.
Stejně tak jest nutno, aby
byly upozorněny státní hřebčince,
aby se postaraly o dostatečný nákup sena,
kterého pro běžný rok potřebují.
Mimo to je třeba, aby uvolnění sena a slámy
bylo ihned oficielně publikováno, tak aby jednotlivci,
tak jak tomu bylo v minulé kampani, nepronajímali
zbytečně trávu na stojato za přemrštěné
ceny. Konečně předpokládáme
jako věc samozřejmou, že uvolnění
musí se nevyhnutelně týkati veškeré
oblasti Československého státu.
Pokud se týče dalšího,
nemám ničeho, co bych připojil k referátu
p. dra Schieszla, a jménem klubu české
strany agrární se přimlouvám za to,
aby návrh zásobovacího výboru byl
slavným Národním shromážděním
přijat. (Výborně! Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Ke slovu není dále nikdo
přihlášen. Řečnická listina
jest vyčerpána, debata jest skončena.
Přeje si pan zpravodaj ještě
slovo?
Zpravodaj posl. dr. Schieszl:
Nikoli.
Předseda:
Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.
Jest nám hlasovati o resolučním
návrhu, obsaženém ve zprávě
zásobovacího výboru:
"Vládě se ukládá,
aby ihned uvolnila obchod se slámou vůbec. Také
obchod se senem, pokud jde o seno sklizně z r. 1919, budiž
ihned uvolněn."
Prosím pány, aby zaujali
svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s resolucí,
navrženou ve zprávě zásobovacího
výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce je schválena.
Tím tento odstavec denního
pořádku jest vyčerpán, a přistoupíme
k dalšímu bodu, jímž jest
5. zpráva výboru
zemědělského o návrhu člena
N. S. Pika a soudruhů (číslo tisku 80) a
resoluce téhož poslance o
pustošení lesů obecního statku.Zpravodajem
jest pan kol. dr. Němec. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Němec:
Slavné Národní shromáždění!
Zákonná ustanovení,
na nichž se zakládá užívání
lesů obecního statku, jsou tak nejasná a
kusá, že odedávna zavdávala podnět
k nespokojenostem a k četným sporům uvnitř
obcí. Je to zvykové právo, které budilo
nespokojenost, jmenovitě u těch, kteří
z něho byli vyloučeni. Následkem toho vznikly
také četné soudní spory, a vypravuje
se ku příkladu, že jeden z nich stál
již před válkou přes 20.000 K. Mnohé
z těchto sporů vyžadovaly většího
nákladu, než zač vlastně celý
obecní statek stál. Okresní výbory
v některých okresích mají vlastní
převážnou agendu, týkající
se rozmanitých záležitostí a hlavně
sporů ve věcech obecního statku. Na manětínském
okresu ku příkladu bylo několikráte
těm, kteří se dostavili do Manětína
ve sporech, této věci se týkajících,
vyloženo, že vlastně svou pochůzkou a
útratou ve městě mají větší
ztrátu, než-li by měli zisku z celého
obecního statku, o nějž šlo. Je to zařízení,
které je zbytkem staré patrimoniální
obce, jež se nikterak nehodí do moderní politické
obce, která je založena na politické rovnosti
všech občanů. Proto už před léty
byly vážné hlasy, aby celá otázka
obecního statku byla zreformována. Zemský
výbor království Českého již
v r. 1888 vypracoval velmi obšírnou zprávu
v té věci a navrhoval zákonnou novou úpravu;
také moravský zemský výbor v posledních
letech se zabýval obecním statkem a vypracoval návrh,
aby vlastně obecní statek byl zrušen, vykoupen
a tím aby příčina těch rozmanitých
sporů byla odpravena se světa.
Minulý týden z podnětu
ministerstva vnitra konala se anketa, jíž se zúčastnili
zástupcové politických stran z tohoto Národního
shromáždění a rozmanití odborníci
a zástupcové zájmových stran, a tu
bylo jednohlasně stanoveno, že je nezbytno učiniti
ve věci obecního statku radikální
nápravu, a to pokud možno radikální
tím, že by obecní statek byl zrušen a
připojen k obecnímu jmění. Rozpory
týkaly se vlastně jenom otázky, zda-li se
má tak státi za náhradu, čili nic.
Zákon v té věci je v ministerstvu vnitra
připraven a bude v několika dnech předložen
i projednán, takže tím celá otázka
bude jistě k spokojenosti největší části
občanstva odstraněna se světa.
Nespokojenost s užíváním
obecního statku, vlastně nespokojenost ze zneužívání
obecního statku vzniklá, vzrostla zvláště
však za války. Tu bylo jmenovitě si stěžováno,
že starousedlíci berou víc dříví
z lesů, než brali před válkou, že
toto dříví berou nejen pro potřebu
domů, nýbrž že je také prodávají,
že lesy obecních statků jsou při tom
pustošeny, že jest brána z lesů hrabanka
atd.
Část tohoto zneužívání
možno ovšem vysvětliti nedostatkem dříví,
nedostatkem steliva, to vše lze vysvětliti tím,
že touha po statcích a zboží i potřeba
jich za války vůbec silně vzrostla. Nespokojenost
těch, kteří byli vyloučeni z užívání
obecního statku, přirozeně za těžkých
válečných dob, zvláště
u méně majetných a nemajetných příslušníků
obce přirozeně stoupla.
Také v tom ohledu myslím,
že definitivní a radikální úprava
obecního statku přispěje k tomu, aby se poměry
v našich obcích uklidnily.
Z té příčiny
také v zemědělském výboru bylo
přistoupeno jednohlasně na ona předběžná
opatření, která navrhoval pan kolega Pik
ve svém návrhu a ve své resoluci.
Pokud se týká zneužívání
obecního statku, jest sice pravda, že každý
občan má právo stěžovati si do
zneužívání, ale víme, ze vyřizování
těchto stížností, které jdou
instanční cestou autonomních úřadů,
trvá velmi dlouho a konečně že také
jeho objektivnost není vždy v některých
instancích zcela zaručena. Také to jest psychologicky
docela vysvětlitelno. Konečně jest třeba
připomenouti, že na př. místodržitelství
se velmi často zřejmě proti intencím
zákona postavilo proti zemskému výboru na
stranu některých rustikalistů, kteří
na př. vyprodávali obecní majetek, ačkoliv
zemský výbor striktně trval i proti místodržitelství
na správném výkladu zákona v této
věci.
Je sice také pravda, že
proti pustošení obecních lesů máme
nyní prozatímní zákon; poněvadž
však velmi často jde při těch lesích
obecního statku o malé lesy, tedy oněm úředním
osobám, jimž jest svěřena kontrola a
ochrana lesů, obyčejně prvě to, co
osadníci nejvíce vidí, ujde.
Z té příčiny
jeví se nutnost, aby se stala ve věci obecního
statku nějaká náprava.
Resoluční návrhy,
které zemědělský výbor podává,
jsou ovšem jen jakýmsi dočasným opatřením
z nouze, než celá věc bude upravena zákonně
a bezpochyby přespříliš dlouho nebude
v platnosti. Přáli bychom si v zájmu obcí,
v zájmu pokoje a v zájmu spravedlnosti v obcích,
aby skutečně dlouho v platnosti nebyl.
Především vyzývá
se vláda, aby předložila Národnímu
shromáždění co nejdříve
zákon o definitivní úpravě obecního
statku a již jsem řekl, že v ministerstvu vnitra
jest tento zákon připraven a v nejkratší
době bude předložen.
- Dále aby cestou nařizovací byl:
1. Majetek obecního statku
dán pod kontrolu ministerstva vnitra a zemědělství,
jež by zjistila jeho inventář a pečovala
o to, aby nebral neoprávněným užíváním
žádné újmy a zvláště,
aby lesy obecního statku žádným způsobem
nebyly pustošeny.
Poněvadž bylo si stěžováno,
že v některých lesích bylo starousedlíky
bráno více, než jim náleželo, žádá
resoluce:
2. Aby v obecních lesích,
kde bylo v posledních létech káceno více,
než co činí roční přírůstek,
takže lesy jsou zpustošeny, bylo zakázáno
pro tento (1919) rok jakékoli kácení a probírání.
3. Aby rustikalistům, kteří
brali roku 1918 dříví z obecního lesa
napřed, bylo zakázáno bráti je v roce
1919 znova.
Konečně se ještě
vláda vyzývá, aby
4. zemskému správnímu
výboru uložila, aby přísně bděl
nad zachováním kmenového statku obecního
a pečoval o rychlé vyřizování
dohlédacích stížností do správy
a užívání obecního statku. My
tu tedy vyzýváme vládu, by požádala
zemský výbor, nechtějíce mu to ukládat,
abychom se nedostali do kompetenčních sporů
mezi státní mocí výkonnou a autonomními
úřady. (Výborně! Potlesk.)
Předseda:
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata
je skončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali
svá místa. (Děje se.)
Zemědělský výbor
navrhuje resoluce, jednak ku vládě, jednak
k zemskému správnímu výboru. Poněvadž
není změn, budeme o nich hlasovati v celku, najednou.
Proti tomuto mému návrhu není námitek,
dám tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s resolucemi,
navrženými ve zprávě, prosím
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce
jsou přijaty.
Tím tento odstavec denního
pořádku je vyčerpán a přistoupíme
k odstavci poslednímu, jímž jest
6. zpráva imunitního
výboru o žádosti okresního soudu
na Král. Vinohradech, by Národní shromáždění
svolilo k trestnímu stíhání člena
N. S. občana Otakara Vochoče pro přestupek
proti bezpečnosti cti. (Čís. tisku 750).
Zpravodajem je člen N. S. dr. Krouský; uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Krouský:
Vážené Národní shromáždění!
Imunitní výbor projednával
imunitní záležitost kolegy Vochoče,
na něhož podal občan Jan Kamenický,
místodržitelský tajemník zemské
školní rady, bývalý okresní komisař
v Jičíně, žalobu pro přestupek
proti bezpečnosti cti. V žalobě viněn
je kol. Vochoč, že na schůzi internovaných,
pořádané dne 8. ledna 1919 v Národním
domě na Král. Vinohradech, neznámý
referent k jeho podnětu tvrdil o panu Kamenickém,
že obviněného, totiž pana Vochoče,
udal, a učinil návrh, aby sdružení internovaných
žádalo, aby p. Kamenický byl ze zemské
školní rady odstraněn. To je předmět
žaloby. Imunitní výbor, pojednávaje
o této věci, zjistil, že věc souvisí
s internováním kol. Vochoče, a usnesl se
proto, že především prozkoumá celý
materiál o internování kol. Vochoče,
a uložil referentovi, aby vyžádal si příslušné
spisy v originále, i spisy interní od jednotlivých
úřadů na internování zúčastněných.
(Slyšte!) Byly vyžádány spisy od
okresního hejtmanství v Jičíně,
od zemské politické správy (bývalého
místodržitelství), policejního řiditelství
v Praze, od vojenského velitelství v Litoměřicích,
od krajského soudu v Jičíně, a dnes
právě došly prostřednictvím našeho
zmocněnce ve Vídní také spisy od bývalého
rakouského ministerstva vnitra ve Vídni.
Kol. Vochoč, bývalý
přednosta stanice v Jičíně, politickými
orgány vlády rakouské vzat byl do vazby 30.
října 1914, byl uvězněn do 2. března
1915 u krajského soudu v Jičíně, pak
do 10. července 1915 v Göllersdorfu, do 20. srpna
1915 v táboře internovaných v Mittergrabenu,
do 29. srpna 1915 v Sitzendorfu v karanténní stanici,
kde tehdy řádily tyfus, neštovice a též
cholera, do 6. června 1916 opětně v Mittergrabenu,
do 25. listopadu 1916 v Raschala, a tam byl pak od 25. listopadu
1916 konfinován až do 20. dubna 1917, kdy po atentátu
Bedřicha Adlera na misterského předsedu Stürgkha
spolu s ostatními internovanými a konfinovanými
byl konečně propuštěn. Celkem tedy zbavila
rakouská vláda kol. Vochoče svobody téměř
na dva a půl roku. Pro žádný trestní
čin za celou tu dobu příslušné
orgány proti kol. Vochočovi neprovedly, ba ani nezahájily
řádného řízení. (Slyšte!)
Imunitní výbor uložil
mi, abych podrobně referoval Vám ze spisů,
a prosím tedy o laskavé vaše strpení.
Vlastní podnět k stíhání zavdal
anonymní dopis, který "Ein guter Oesterreicher"
- "dobrý Rakušan", zaslal bývalému
místodržiteli knížeti Thunovi. V dopise
tomto se praví: "Jest Vaší Jasnosti známo,
že přednosta stanice v Jičíně
se svými syny v okolních vsích vyvíjí
protirakouskou a revoluční činnost a již
mnoho přívrženců nalézá?
Jest Vaší Jasnosti dále známo, ze jistý
zemský soudní rada a jeden soudce v Uhlířských
Janovicích provozují protirakouskou politiku? Kde
jest politický úřad? Kde jest okresní
hejtman? Tedy rychle zakročiti, nežli bude pozdě,
jak se stalo v Haliči. "Dobrý Rakušan".
Dopis jest nefrankován, aby jistě došel."
Tato denunciace byla zaslána
k vyjádření jednak okresnímu hejtmanu
v Kutné Hoře, jednak okresnímu hejtmanu,
místodržitelskému radovi v Jičíně.
Okresní hejtmanství v Kutné Hoře -
a to stojí za záznam - odbylo tuto denunciaci velmi
kategoricky. (Hlas: To jest zvláštnost u hejtmanství!)
"V Uhlířských Janovicích",
píše okresní hejtman Blažek, "jest
u tamního okresního soudu František Mlynář,
c. k. rada zemského soudu s titulem vrchního rady
zemského soudu a Jan Donát, c. k. okresní
soudce. Oba těší se všeobecné úctě
a nemohly býti žádné příznaky
zjištěny, které by mohly ukazovati na vedení
protirakouské politiky svrchu jmenovaných. Podle
mého náhledu mohlo se státi dotyčné
anonymní udání z pomsty." To byl okresní
hejtman Blažek. Ten již zemřel. (Posl. Zeminová:
Ti darebáci tu zůstali a ten musel zemříti!)
Ten druhý také zemřel!
Jiný účinek
měl anonymní dopis v Jičíne. Bývalý
místodržitelský rada Matějka, který
již také zemřel, zaslal místodržitelskému
praesidiu dopis, kde charakterisuje politické přesvědčení
a politické působení kol. Vochoče
a praví tam - stojí to za přečtení
- "Zdejší přednosta stanice O. Vochoč,
jenž spolu s advokátem drem Jaroslavem Lohařem
a gymnasiálním profesorem Jakubem Všetečkou
utvořil zdejší pokrokovou organisaci, jest
politický fanatik; dosud mluvil skoro na každé
politické schůzi v Jičíně a
okolí, při čemž pronášel
vládě nepřátelské řeči
a má toho času lví podíl na pohnutlivých
a rozeštvaných poměrech zdejších.
Vochoč kandidoval při posledních říšských
volbách proti poslanci Jindřichu Maštálkovi,
(Posl. Zeminová: To je smělost!) dal podnět
celé řadě voličských schůzí,
na nichž měl ostré protivládní
řeči. Podle toho možno říci,
že Vochoč nemůže býti považován
za přítele tohoto státu. V tomto směru
vychovával Vochoč svoje tři syny, z nichž
nejstarší Vladimír je posluchačem práv,
mladší Václav, technik, a nejmladší
Otakar gymnasista VII. třídy. První dva vstoupili
ve šlépěje svého otce, navštěvují
otcem uspořádané schůze, na nichž
nezřídka vůči protivníkově
straně způsobují výtržnosti.
Jak jsem se s místa zcela
věrohodného dověděl, konali tito dva
synové staničního přednosty Vochoče
s několika stoupenci zdejší státoprávně
pokrokoví a národně sociální
strany v Jičíně a okolí, v Železnicí,
Vitiněvsi, Jičíňovsi a Dolním
Bousově tajná shromáždění.
Oč na těchto schůzích se jednalo,
nemohlo býti dosud zjištěno, ač tajné,
přece však pronikavé pátrání
bylo zavedeno. Účastníci domnívali
se, že jsou z hejtmanství tajně pozorováni,
a chovali se proto s velikou opatrností, a tak nebylo možno
přímého důkazu proti nim získati.
Že by měli velký počet stoupenců,
nemožno potvrditi. V tomto směru bude pátráno.
Po tom, co dosud uvedeno, nemohu
za účelem, aby bylo zabráněno zajisté
státu nepřátelským tajným rejdům
staničního přednosty Vochoče a jeho
dvou nejstarších synů než tento odůvodněný
návrh místodržitelskému presidiu předložiti.
Presidium račiž c. k. ředitelství severozápadní
dráhy ve Vídni navrhnouti a zaříditi,
aby Vochoč byl přeložen na jinou stanici, hodně
od Jičína vzdálenou. Nestane-li se tak, Vochoč
a jeho synové neustanou ve svých tajných
a státu nepřátelských rejdech, které
provozují s největší opatrností.
Já pak podle dalších výsledků
pátrání bych byl nucen, tyto tři politicky
povážlivé osoby vzíti do zajišťovací
vazby. Místodržitelský rada Matějka.
Koncept tohoto přípisu
nebyl, bohužel, nalezen. U okresního hejtmanství
v Jičíně se ztratil, takže jsme se dopátrali
pouze originálů ze spisů místodržitelských.
Nelze tudíž zjistiti, kdo jest autorem tohoto dopisu.
Na tento přípis rozhodlo
místodržitelství, že přednosta
Vochoč má býti okamžitě zatčen
a dále vydán poukaz okr. hejtmanství v Jičíně,
které zavolalo na rozkaz místodržitelství
dva četníky a dalo hlídati přednostu
Vochoče do té doby, dokud se nedostaví náhradník,
načež přednosta Vochoč byl odveden do
vazby ku krajskému soudu v Jičíně.
Téhož dne 30. října 1914 z rozkazu místodržitelství
podáno bylo trestní oznámení vojenskému
státnímu zastupitelství do Litoměřic
s opisem té zprávy, kterou jsem právě
četl, a sice pro zločin § 65 tr. z.