Předseda: Tomášek,
místopředsedové:
dr. Bella, dr. Hajn, Konečný,
Udržal,
zapisovatelé: dr.
Němec, dr. Stojan;
větší počet členů
Národního shromáždění.
Zástupcové vlády:
Členové vlády: Habrman, dr.
Hruban, dr. Rašín, dr.
Soukup, Stříbrný,
dr. Winter, dr. Vrbenský.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Trmal.
1. Zpravodaj dr. Srdínko. Zpráva
školského výboru o návrhu K.
St. Sokola a soudr., aby byl vydán zákon
školský (tisk 718)
2. Zpravodaj dr. Budínský. Zpráva
školského výboru o návrhu čl.
N. S. Jaroslava Marka a soudr., na úpravu denního
vyučování v živnostenském školství
pokračovacím (tisk 660).
3. Zpravodaj dr. Schiezsl. Zpráva zásobovacího
výboru o návrhu čl. N.S. Jos. Šamalíka
a soudr., aby bylo úplně uvolněno krmivo
a oves (tisk 654).
4. Zpravodaj dr. B. Němec. Zpráva
zemědělského výboru o návrhu
čl. N. S. Pika a soudr. a resoluce téhož poslance
o pustošení lesů obecního statku
(tisk 553).
Případně:
5. Zpravodaj dr. Krouský. Zpráva imunitního výboru v trestní věci čl. N. S. Ot. Vochoče.
Předseda (zvoní): Národní shromáždění je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Omluvili nepřítomnost svou v dnešní
schůzi:
churavostí: Frant. Navrátil (na neurčito),
Pelikán (na neurčito), František Marcha,
Sís, F. V. Krejčí, dr. Vanovič,
dr. Preis;
úmrtím v rodině: dr. Metelka;
zaměstnáním: Janoška (na neurčito),
Pauliny (na neurčito). Čobrda (až
do veľkej noci), Dula (do 5. dubna), Ševčík,
Rouček, Kuneš Sonntág, (též
na příští týden), dr. Novotný,
Lukeš (pro dnešní schůzi) a Netolický
(dodatečně pro tento týden a též
pro příští týden.)
účastí při mírovém jednání
v Paříži: Mečíř,
Tayerle;
trvalým úředním zaměstnáním
ze Slovenského klubu: dr. Hálek, Houdek,
dr. Ivanka, Makovický, dr. Medvecký,
Stodola, ministr dr. Šrobár.
Do dnešní schůze dostavili se členové
Národního shromáždění
pan Emerich Parák a Janček mladší.
Vykonají slib. Žádám pana zapisovatele,
aby přečetl slibovací formuli.
Zapisovatel dr. Slávik (čte): Sľubujete
ako člen Národného shromaždenia československého,
že budete zachovávať zákony štátu
československého a že svoj úrad budete
zastávať podľa svojho najlepšieho vedomia
a svedomia.
Předseda: Pan Parák!
Člen N. S. Parák: Sľubujem.
Předseda: Pán Janček mladší!
Člen N. S. Janček: Sľubujem. (Výborně!
Potlesk.)
V poštovním výboru za předsedu
zvolen člen N. S. Kadlčák Josef.
Z předsednictva přikázán byl výboru
ústavnímu návrh dra Weyra a
soudr., aby doplněn byl § 9. řádu volení
v obcích republiky československé.
Navrhuje se uložiti výboru, aby o tomto návrhu
podal zprávu do 8 dnů.
Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.)
Není jích, návrh jest přijat a lhůta
povolena.
Tiskem rozdány byly v 42. schůzi Národního
shromáždění československého
tyto tiskopisy: žádám pana sekretáře,
aby je přečetl.
Nám. sněm. sekretáře dr. Trmal
(čte):
Tisk 727. odpověď ministra vnitra na dotaz člena
N. S. A. Němce, Fr. Biňovce a soudr.
a na dotaz člena N. S. Andreje Hlinky a spol., jenž
se týče zákazu všech schůzí
a projevů na celém Slovensku.
Tisk 728. Odpověď ministra Národní obrany
na dotaz členů N. S. Jaroše, Slavíčka
a soudr. o botách a uniformách pro armádu.
Tisk 729. Odpověď minstra pro soc. péči
a min. spravedl. na dotaz členů N. S. Kouši,
Pika a soudr. o prodloužení stěhovacího
termínu.
Tisk 730. Odpověď ministra školství a
nár. osvěty na dotaz člena N. S. dra F. Lukavského
a soudr. o pomoci suplentům středoškolským.
Tisk 731. Odpověď ministra pošt a telegrafů
na dotaz člena N. S. Josefa Hucla a soudr. o postupu
poštovní spořitelny.
Tisk 732. Odpověď ministra veřejných
prací na dotaz člena N. S. Josefa Šamalíka
a soudr. o dostatečném a přímém
přídělu uhlí pro kováře.
Tisk 733. Odpovědi ministra veřejných prací
a min.železnic na dotaz člena N. S. V. Freimana
a soudr., týkající se uhelné těžby
v Podkrušnohorské pánvi. (Hluk. Předseda
zvoní.)
Předseda: Výborům přikázány
byly z předsednictva tyto věci: žádám,
aby byly přečteny:
Nám. snem. sekretáře dr. Trmal (čte):
Výboru školskému:
Tisk 734. Návrh člena Národního
shromáždění Modráčka,
Austa a soudr. na sestátnění reálného
gymnasia v Berouně.
Výboru pro pozemkovou reformu:
Tisk 739. Návrh člena Národního
shromáždění V. Stoupala a soudr.
na zřízení ústavu pro zušlechťování
rostlin hospodářských na dvorech Stará
Ves a Přestavlky u Přerova. (Současně
přikázán též výboru zemědělskému.)
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 744. Návrh člena Národního
shromáždění Buřívala
a spol. na změnu zákona ze dne 25. ledna
1914 ř. z. č. 16 v příčině
úpravy příjmů do sluhovské
kategorie náležejících aktivních
státních sluhů (podúředníků
a sluhů).
Tisk 745. Návrh člena Národního
shromáždění Buřívala
a spol. na změnu nařízení veškerého
ministerstva ze dne 25. ledna 1914 ř. z. č. 19,
kterým vydávají se některé
nové předpisy o započítání
určitých předchozích dob služebních
státních sluhů, nálež. do kategorie
služebnictva.
Tisk 746. Návrh člena Národního
shromáždění Buřívala
a soudr. v příčině převzetí
venkovských poštovních sluhů do kategorie
sluhů státních, spadajících
do zákona ze dne 25. ledna 1914 ř.
z. č. 15.
Tisk 747. Návrh člena Národního
shromáždění Buřívala
a soudr. na zřízení zvláštní
stížnostní komise za účelem
prozkoumání osobního charakteru, chování
se a činnosti veškerého státního
personálu.
Předseda: Přistoupíme
k projednávání
a sice k prvnímu odstavci, kterýmžto
jest
1. zpráva školského
výboru o návrhu K. St. Sokola
a soudr., aby byl vydán zákon školský
(tisk 718).
Poněvadž bylo p. zpravodajovi Metelkovi
úmrtím v rodině zabráněno,
aby se mohl dostaviti, převezme referát o této
věcí předseda školního výboru
p. prof. Srdínko. Žádám, aby
se ujal slova.
Zpravodaj posl. prof. dr. Srdínko:
Slavné Národní shromáždění!
Návrh zákona, o kterém mám
referovati, jest zase jen část,vytržená
z velkého komplexu, totiž z celého školského
zákona. Jest známo každému z nás,
jaké obtíže byly již před válkou
se zřizováním škol českého
jazyka ve zněmčeném území.
Byly to obtíže, které byly způsobovány
jednak místními činiteli: obecními
úřady, místními školními
radami, okresními školními radami a byly to
potom také obtíže s umístěním
takových škol, při kteréžto příležitostí
vždycky místní činitelé činili
všecky možné překážky, aby
umístění české školy menšinové
nestalo se skutkem. To byly obtíže před válkou.
Za války ty obtíže se stupňovaly ještě
více, tak že dnes možno konstatovati, že
během války nebyla zřízena ani jediná
česká škola ve zněmčeném
území, ba ani školy, které byly správním
soudem povoleny, nebyly založeny a otevřeny.
Po vyhlášení republiky myslely
si naše menšiny, že nastala doba, kdy pro jejich
dítky budou ihned zřízeny české
školy. Čekaly měsíc, dva měsíce
a, když se nezačalo se zřizováním
českých škol, vysílaly deputace do Prahy.
Tyto deputace sestávaly z malých, drobných
českých lidí ze zněmčeného
území a žádaly za okamžité
otevření českých škol.
V mnohých případech nesla taková
deputace hned list, kde bylo již vyplněno, že
se zřizuje česká škola tam a tam, a
žádati jen podpis, a řekli: "Bez toho
podepsaného archu my se nesmíme k našim domů
vrátiti." Bohužel, nebylo to dosud možné
a tak deputace musely odejíti s nepořízenou.
Zemské školní rady pří
zřizování ještě nyní narážejí
na obtíže předně tím zdlouhavým
řízením komisionelním a pak těmi
průtahy, o kterých jsem se zmínil, ze způsobovány
jsou místními činiteli. Řízení,zavedené
na zřízení některé školy,
trvalo mnohdy léta, dokonce někde to trvalo 10 let,
než došlo ke zřízení české
školy. Předpisy o takovém komisionelním
řízení byly nesmírně komplikované
a když si ke všemu tomu domyslíme tu blahovůlí,
s jakou vláda ráda přihlížela
ke zřizování českých škol,
snadno pochopíme, proč přistupuje se nyní
před Národní shromáždění
s návrhem zákona, kterým má býti
usnadněno zřizování menšinových
škol aspoň tam, kde jest dostatečný
počet dítek.
Vlastně bychom měli počkati
s touto částkou zákona, až by byl vypracován
celý školský zákon, který bude
potřebovati důkladné revise ze základů.
Přirozeně pak by naše menšiny, kdybychom
k tomu přistoupili, musely čekati velmi dlouho,
a proto po úvahách, které byly jak zde v
Národním shromáždění,
tak ve školském výboru a u naší
vlády, jednosvorně usneseno, přistoupiti
dnes před vás se zprávou školského
výboru, kterou se má odstraniti aspoň to
největší zlo, totiž nemožnost, zřizovati
ihned české školy tam, kde jest jich třeba.
(Hlas: Ale učitelů nemáme!)
Náklad na takové školy, které
bude zřizovati buďto země nebo stát,
ponesou také země nebo stát, a při
zřizování jest odstraněn podle návrhu
zákona veškerý vliv místních
činitelů, tedy místní školní
rady i okresní školní rady. Dále místo
předepsaného průměru dítek
pětiletého navrhuje se v zákoně průměr
počtu dítek tříletý. Kromě
toho ve zvláštních případech,
i kdyby nebyl dostatečný počet - 40 dětí,
- podle tohoto tříletého průměru,
může vláda přistoupiti ke zřízení
škol eventuelně i při menším počtu
dítek. Rovněž se to týká zřizování
škol měšťanských neb občanských,
jak teď používá tištěná
předloha zákona nového označení,
jako jest to na Moravě, "škola občanská",
nikoli "měšťanská".
Aby byly odstraněny obtíže se
získáním místností, navrhuje
zákon, aby bylo možno potřebné místnosti
pro školu rekvírovati za náhradu, anebo nájmem
a dále podobnou cestou opatřiti místnosti
pro správce školy a pro učitele. Jiné
paragrafy tohoto zákona hledí vyrovnati nepoměr,
jaký jest v některých obcích, a dává
vládě, resp. zemské školní radě
právo revidovati, pokud stávající
školy mají dostatečný počet dítek,
a eventuelně redukovati počet tříd
a tam, kde školy vůbec není potřebí,
takovou školu případně zrušiti.
Otázka, jak získati učitelstvo
na tyto nové školy, jest dosti obtížná.
Předně budou převzaty síly, které
působí na dosavadních soukromých školách;
a přirozeně, že se tu apeluje na vládu
resp. na zemskou školní radu, aby učitelům
dosud soukromým započítala léta, ztrávená
v soukromé službě, do služby ztrávené
na škole veřejné. Rovněž se soudí,
ačkoliv v zákoně to není navrženo,
že plat takových učitelů nebude jiný,
než bude plat učitelů na veřejných
školách, zřízených podle zákona
všeobecně platného. Výslovně
se podotýká, že zákon tento, poněvadž
nelze publikovati zákon pro část říše
naší pouze, jest navrhován pro celý
stát, ale s tou výhradou, že neplatí
pro Slovensko, že pro Slovensko by platil teprve tehdy, kdyby
ministerstvo v dohodě se Slováky, s klubem Slovenským,
se vidělo nuceno vydati takové nařízení,
že by bylo možno upotřebiti tohoto zákona
i pro Slovensko. To výslovně podotýkám
na přání klubu Slovenského.
Jiné přání, které
bylo proneseno s jiné strany, se strany lidové,
katolické, týká se §u 11., kde není
výslovně řečeno, že se to týká
pouze škol menšinových, národnostních.
Tedy v souhlasu s jednomyslným usnesením školského
výboru konstatuji, že tento paragraf a vůbec
tento zákon týká se pouze menšinových
škol národních nebo národnostních.
Zákonem tímto, slavné Národní
shromáždění, bude dána splátka
našim malým lidem ve zněmčeném
území na dluh, který mají za bývalým
Rakouskem. Tento dluh musila republika naše převzíti
a s radostí ho převzala, protože je to luh
oproti části našeho národa, která
má pro nás velikou cenu. Kdo jsou ti malí
lidé ve zněmčeném území?
Jsou to dělníci, živnostníci, většinou
socialisté, ale při tom vlastenci, jakých
jsem lepších snad neshledal. (Výborně!)
Každý, kdo měl příležitost,
pánové a dámy, na vlastní očí
seznati život, působení a lásku k národu
u těchto našich národních stráží
- a já měl a zajisté mnozí z vás
příležitost tu, já jako člen
výboru Národní jednoty severočeské
a Ústřední Matice školské - každý
dosvědčí, že vytrvání
těch lidí na těch místech jest hrdinstvím,
jest osvědčením pravého vlastenectví,
jakým statisíce občanů v českých
krajích zabezpečených pochlubiti se nemůže.
Kdo viděl, pánové, před 10 - 15 lety,
když Němci bezohledně chtěli vyčišťovati
zněmčené území hlavně
od rodin českých dělníků, kteří
měli děti, a tak viděl, jak houževnatě
tito naši čeští dělníci
trpěli, strádali, jak špatně bydlily,
jen aby se nemusili vystěhovati, ten vždy s úctou
vzpomíná a mluví o těchto našich
věrných a vzácných vlastencích.
A tito lidé čekají od republiky vysvobození.
Republika jim nemůže na ráz zjednat zlepšení
životních podmínek, nemůže jim
dát hned dostatek potravy, ale může jim dát
školy pro jejich děti - a to oni žádají.
Tím způsobem nejen jim Národní shromáždění
učiní velkou radost, nýbrž podá
i první důkaz, že jsou v československé
republice a že nejsou již v bývalém Rakousku.
Tím končím. (Výborně! Potlesk.)