Jakožto východisko z toho
bylo nalezeno to, aby prozatím jakožto provisorium
pro nejbližší dobu byly pořádány
jisté kursy odborné, kursy, které by měly
za předmět především ty discipliny,
které slouží odborné výchově
pro službu zahraniční. Byly by to totiž
jisté nauky národohospodářské,
jisté nauky státovědecké, jisté
nauky historické a konečně linguistika, ovládání
jazyků, a tyto kursy že by měly býti
pořádány již v letošním
letním semestru, jakož i příštím
zimním semestru na fakultě jednak právnické
a státovědecké a jednak filosofické,
a sice pro právníky absolvované -a to z toho
důvodu pro právníky, poněvadž
se u těchto již předpokládají
jisté odborné vědomosti, které by
těmito kursy měly býti jen doplněny.
Zároveň ale byla pořádána jistá
praktická seminární cvičení,
a to praktickými úředníky zahraničního
úřadu.
V poslední době však
objevila se jistá přání, aby tyto
kursy nebyly přístupny pouze absolvovaným
právníkům, nýbrž také
jiným odborům, a byli to zejména odborníci
obchodní, kteří se dožadují,
aby také těchto kursů mohli býti účastni,
dokládajíce zejména, že právě
ta obchodní služba a to obchodní vzdělání
bude velice důležito pro tu službu konsulární.
Toto přání uznávám za odůvodněno,
ovšem zdá se mi býti zase ještě
trochu jednostranné, neboť zajisté budou to
nejen obchodníci, kterých bude potřeba jakožto,
řekl bych, konsulentů, jako poradců při
našem zahraničním úřadu, nýbrž
budou to po případě i jiná povolání,
třeba průmyslníci a technikové, zejména,
budou to i vojenští odborníci, po případě
zemědělští odborníci, po případě
snad i dělničtí odborníci pro případy
mezinárodního sociálního zákonodárství
a pod.
Nicméně však, aby bylo
Národním shromážděním
vyhověno těmto požadavkům, zejména
způsobilých obchodních příslušníků,
tedy si dovoluji jakousi malou změnu v tom návrhu
resolučním, to jest, aby těchto kursů
mohli býti účastni vedle absolvovaných
právníků také absolvovaní posluchači
bývalé exportní akademie ve Vídni.
(Potlesk na galerii).
Předseda (zvoní):
Prosím galerii, by se
zdržela všech projevů a nezasahovala do jednání.
Posl. dr. Horáček (pokračuje):
Já ovšem tento dodatek činím z vlastní
iniciativy; nemám k tomu zmocnění zahraničního
výboru, ale doufám, že páni členové
zahraničního výboru proti tomu nic nebudou
namítati. (Posl. dr. Velich: Což vysoká
obchodní škola?) Pokud se týče vysoké
obchodní školy, to jest otázka budoucnosti.
Dnes řešíme tu otázku prozatímně
a ponecháváme panu ministru dru Benešovi, aby
si úpravu pro příště sám
formuloval.
Mimo to zahraniční výbor
ještě také navrhuje, aby po případě
takovým adeptům budoucí zahraniční
služby poskytována byla jistá stipendia, aby
mohli navštěvovati odborná učeliště
taková v cizině, zejména známou
školu École libre de sciences politiques v Paříži.
To je asi obsah tohoto návrhu. Je
to jenom resoluční návrh a prosím
slavné Nár. shromáždění,
poněvadž věc kvapí, aby mohl býti
ihned uskutečněn, aby laskavě k tomu
dalo své schválení. (Výborně!
Potlesk)
Předseda (zvoní):
Nikdo není k slovu
přihlášen. Debata jest skončena,
přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se.)
(Zvoní.)
Zahraniční výbor ve zprávě
své jednak předkládá svá zásadní
usnesení Národnímu shromáždění
na vědomí a ke schválení, jednak navrhuje
resoluci, aby ministerstvo zahraniční po dohodě
s ministerstvem školství a nár. osvěty,
po případě i financí opatřilo
vše, čeho ke konání navržených
zahraničně politických kursů bude
potřebí (Hluk.)
Prosím o klid.
Kdo schvaluje usnesení zahraničního
výboru, uvedená ve zprávě, s tím
doplněním, které uvedl pan zpravodaj, že
to musí být na straně druhé doplněno
vložkou: "též absolventům vídeňské
akademie exportní", jakož i kdo přijímá
navrženou resoluci, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To je většina. Usnesení byla vzata
na vědomí, resoluce byla přijata.
Tím jest tento odstavec denního
pořádku vyčerpán a přistoupíme
k dalšímu, kterým jest:
4. Zpráva živnostenského
výboru o návrhu poslance Rudolfa Mlčocha,
Dědice, Slavíčka a soudr., aby zaplaceny
byly státní dodávky, dodané maloživnostníky
i jejich družstvy vládě rakousko - uherské
před 28. říjnem 1918, vládou Československé
republiky. - Tisk č. 588.
Zpravodajem jest člen Nár.
shromáždění Vilém Votruba,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Vilém Votruba:
Slavné Nár. shromáždění!
Maloživnostníci a výrobní
družstva a společenstva maloživnostenská
dodala před 28. říjnem bývalému
Rakousku řadu dodávek ve veliké ceně.
Vystavili na to své účty, vystavili kvitance,
ale peněz nedostali. Mezitím staré Rakousko
se sbořilo a československá vláda
naše prohlašuje, že platiti nebude žádné
dodávky, které dodány byly před 28.
říjnem, nýbrž jen dodávky, které
dodány byly teprve po 28., tedy po převratu. To
znamená ovšem vážné poškození
našeho maloživnostnictva, nejen jednotlivců,
nýbrž i jejich svépomocných, výrobních,
nákupních a prodejních družstev. Jest
zde nebezpečí, nedostane-li maloživnostnictvo
v čas zaplaceno, že řada maloživnostenských
závodů zanikne, poněvadž se již
kymácejí a kácejí, dodávky
dodali, peníz, určitý kapitál do toho
vložili, zaplaceno ale nedostali. Otázkou touto zabývala
se komise pro státní dodávky a vydala zvláštní
výnos, kde žádá, aby se jí všechny
tyto pohledávky maloživnostenské přihlásily
s praeklusivní lhůtou 31. prosince 1918. Ačkoli
tuto praeklusivní lhůtu o šest neděl
prodloužila, přece jen nedosáhla svého
účelu a to ze 3 příčin: 1.
netěší se veřejné vyhlášky
naší vlády takové pozornosti, jako ku
př. jednání našeho Nár. Shromáždění;
2. jest zde agenda naprosto nejednotná v příčině
dodávek, neboť dodávky byly dodány různým
ministerstvům a podle toho pak byly učiněny
přihlášky a tak celá řada aktů
probíhá různými ministerstvy, pokud
zde nebylo jednotného úřadu kompetentního,
který by všechno to stahoval, aby mohl míti
náležitý přehled o dodávkách
jednak dodaných a objednaných a zaplacených
a nezaplacených; 3. jest nesporno, že náš
výrobce, ať maloživnostník, ať továrník,
nechce dělat zbytečně žádných
přihlášek svých pohledávek, nemá-li
autoritativní jistoty, že tato pohledávka mu
bude skutečně zaplacena.
V tomto směru může
pomoci jedině usnesení Národního výboru.
Vylikvidováním těchto vojenských pohledávek
po bývalém Rakousku zabývá se vojenská
likvidační komise ve Vídni, která
jest podřízena našemu zmocněnci p. Tusarovi
a zvláštnímu likvidačnímu výboru
při ministerstvu Národní obrany zde v Praze,
ale snahy této likvidační komise i toho likvidačního
výboru nesetkaly se bohužel posud se žádoucím
úspěchem, možná také pro nedostatek
peněžitých prostředků, které
oběma těmto korporacím do rukou jsou dány,
ale jest nesporno, že jest třeba, otázkou touto
hnouti. Hrozí zde záhuba mnohých živností.
Jen tak letmo uvedu některé
případy, pokud bylo možno zjistiti, do jaké
výše tyto pohledávky jsou:
Dubský Antonín, továrna
mostních vah v Brně, má pohledávku
13.585 K 62 h, Franěk V., majetník řemenář.
výroby v Praze, 80.743 K 30 h, Hloušek Stanislav,
instalatér v Brně, 23.742 K 19 h, Oberník
Ad., majetník obchodu se železem na Smíchově,
64.009 k 18 h, Šitavanc Václav, obuvník v Polné
8.117 K.
Máme zde dokonce pohledávky,
které bych po mém názoru nazval méně
hezké, na př.: Viktorin Frant., obchodník
s hudebními nástroji v Praze, 201 K 70
h - na to neměla našeho Československá
republika ještě peněz, aby to zaplatila - a
pohledávku, která činí ještě
daleko méně, totiž pohledávku Adolfa
Ehrmanna, sklenáře v Písku, 100 k 10
h,
Jsou zde pohledávky, které
jsou ještě daleko větší, nežli
jsem uvedl. Na př.: Volné sdružení výrobců
obuvi v Třebíči, které má
celkem na svých pohledávkách za několik
dodávek přes 300.000 K, a to jest svépomocné
živnostenské družstvo! (Posl. Mlčoch:
Pražská živnostenská družstva 1,5
milionu!) Ano. Pražská živnostenská
družstva 1,5 milionu a máme ještě některá
družstva: První zásobní a výrobní
družstva obuvníků na Smíchově
26.794 K 67 h, Výrobní družstvo krejčí
v Rájci jen 2.400 K - také se divím,
proč se tyto peníze jim již nezaplatily - Výrobní
a nákupní družstvo řemenářů
pro vojenské dodávky v Praze 52.776 K 60 h,
atd.
Ve věci této se posud nestalo
nic, kromě papírové práce. Byl vydán
zvláštní výnos, který praví
(čte): "Až do doby, kdy sjednána
bude s národními radami dohoda o dotování
ministerstva války, aby umožněno bylo vyrovnání
závazků vojenské správy, tížících
mobilisační úvěr, mohou nedoplatky
ze smluvních dodávek vojenských (s výjimkou
náhrad za službu vojenskou a náhrad škody)
v tomto rozsahu býti vyrovnány."
A nyní: v jakém rozsahu
mají býti pohledávky ty vyrovnány
(čte): "Jednotlivé menší
pohledávky malých a potřebných firem
až do 5000 K mohou býti uspokojeny v pořadu
jejich záznamu a podle peněz, přikázaných
ministerstvem války, u realisující vojenské
pokladny (platebny) bez zvláštního poukázání."
Tato pomoc není vlastně žádnou
pomocí. Předně, vyrovnati pohledávky
až do 5000 K, to naprosto nic neznamená, to není
žádná pomoc oproti výši těch
velkých pohledávek, které maloživnostníci
jako jednotlivci a jejich družstva a společenstva
za bývalým rakouským státem mají.
Praví-li se, že mohou býti uspokojeny v pořadí
jejich záznamu, pak to znamená, že kdo byl
čipernější a přihlásil
se dříve, může býti uspokojen,
ale ovšem zase jen s tím omezením do výše
5000 K. Ale nejklasičtější jest omezení
"podle peněz, přikázaných ministerstvem
války, u ralisující vojenské pokladny."
Víme, že toto ministerstvo války žádných
peněz vojenské pokladny nepřikazuje. To si
pánové mohli docela klidně ušetřit.
Převzalo zboží, celou řadu výrobků
používá jich, kvitance byly vydány,
ale stojí na stanovisku, že bude platiti pouze to,
co bylo objednáno a dodáno po 28. říjnu
minulého roku, tedy po převratu.
Je vidět, že nestalo se vlastně
nic, kromě vydání takového výnosu
a kromě práce na papíru, která neznamená
žádnou pomoc, a mohli jsme si docela klidně
tento výnos ušetřiti. Ale přes to je
pomoc žádoucí a tato pomoc má býti
rychlá. Doporučovalo by se, dáti ihned našim
maloživnostníkům a družstvům nejvydatnější
zálohy, ale hlavním požadavkem je, aby náš
stát převzal tyto pohledávky plně
na sebe, poněvadž jsou to poplatníci naši,
poněvadž jsou to příslušníci
naší republiky, a aby on si to potom při konečném
jednání s bývalým Rakouskem vylikvidoval,
ne aby odkazoval naše maloživnostníky a maloživnostenská
družstva, aby tuto cestu nastoupila. K tomu je povolán
stát, poněvadž si stát svými
orgány toto likvidační jednání
vede, povede a také skoncuje. Chci připomenouti
jen to: u nás je v programu úvěru maloživnostenského
Zde stát chce přispěti maloživnostníkům,
kteří přišli, anebo kteří
si zničili anebo zruinovali částečně
své živnosti. Chce jim přispěti poskytnutím
laciného úvěru. Jak se to na jedné
straně logicky vyjímá, když chceme laciný
úvěr těm živnostníkům
dávati a na druhé straně jsme dlužníky
tohoto maloživnostnictva i používáme jeho
úvěru? Celková částka těchto
pohledávek nedala se zjistiti, ale bude dělati s průmyslem
na půl druhé miliardy. Maloživnostnictvo bude
na tom participovat necelou půlmiliardu, to ostatní
připadne na průmysl. Myslím, že je povinností
státu, aby, chce-li pomáhati, nedělal to
takovými nepatrnými prostředky, poskytováním
nepatrných půjček do výše 6.000
K, ale ať zaplatí napřed té půl
miliardy, kterou potřebuje naše maloživnostnictvo,
aby mohlo dále provozovati své závody a uhájiti
svou existenci. Z těchto důvodů dovoluji
si vám navrhnouti přijetí tohoto usnesení
(čte): "Vláda republiky československé
se zmocňuje, aby převzala a s největším
urychlením provedla zaplacení státních
dodávek, dodaných maloživnostníky, maloživnostenskými
družstvy, společenstvy a společenstvy a společnostmi
před 28. říjnem 1918, které měla
zaplatiti vídeňská vojenská pokladna,
a aby částky tyto při likvidačními
řízení s vládou vídeňskou
sama vyúčtovala. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní):
K slovu není nikdo
přihlášen. Debata je skončena. Přistoupíme
k hlasování. Prosím pány,
aby zaujali svá místa. (Děje se.)
To je většina, navržená
resoluce je přijata a tím tento odstavec denního
pořádku je vyčerpán.
Přerušuji projednávání
denního pořádku.
Nepřítomnost svou omluvil
v dnešní schůzi zaměstnáním
dodatečně ještě člen N. S : Merta.
Před ukončením schůze
provedeme ještě doplňovací volby
do výboru zahraničního - ovšem nebude-li
proti tomu námitka. (Nebyla.) Námitky není.
Přistoupíme k volbě.
Z výboru zahraničního vystupuje dr.
Otakar Krouský; navržen jest za něj
Cyril Dušek. Kdo s tím souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina,
je zvolen.
Navrhuji, aby se příští
schůze konala ve čtvrtek, dne 20. března
1919, o 2. hod. odpolední s tímto pořádem:
1. Zpráva ústavního
výboru o vládním návrhu zákona
o zřízení a působnosti nejvyššího
účetního kontrolního úřadu.
Tisk 606.
2. Zpráva branného výboru
o návrhu člena N. S. Slavíčka,
Skorkovského a spol., aby byly zlepšeny existenční
podmínky invalidů. Tisk 601.
3. Zpráva finančního
výboru o návrhu posl. dra. O. Srdínka
a soudr., aby byli podporováni a vybaveni z dluhů
učitelé a úředníci nižších
tříd platových, kteří válkou
nezaviněně byli ochuzeni neb nuceni se zadlužit.
Tisk 628.
4. Zpráva finančního
výboru o návrhu dra. Engliše na
změnu odst. 4 a 5. §u stanov "Zemědělské
banky markrabství Moravského. Tisk 595.
5. Zpráva výboru finačního
a ústavního o vládní osnově
zákona, jímž se odděluje správa
finanční od správy politické. Tisky
508 a k č. 508.
6. Dále - bude-li podána také
zpráva výboru státně zřízeneckého
o téže věci: Zpráva poštovního
výboru o návrhu členů N. S. Vojty,
dra. Lukavského, Buřívala, Brodeckého
a soudr., aby bylo zařaděno úřednictvo
poštovního a telegrafního ústavu do
úřednických tříd hodnostních
i platebních. Tisk 605. Konečně -
7. bude-li dodána - zpráva
výboru finančního o vládním
návrhu zákona, jímž se upravuje příslušnost
soudů pro řízení o činech trestních,
stanovených v nařízeních, vydaných
podle zákona ze dne 25. února 1919 č. 84
sb. zák. a nař.
Jest proti tomuto mému návrhu,
jak pokud se týče dne, tak pokud se týče
pořadu, nějaká námitka? (Nebyla.)
Není tomu tak, prohlašuji jej za přijatý.
Končím schůzi.