Navrhuje se, aby byla výboru uložena
lhůta 14 dnů ku podání zprávy.
Jsou snad proti navržené lhůtě
nějaké námitky? (Nebyly.) Není
jich. - Navrhovaná lhůta jest přijata.
Výboru ústavnímu
přikázán:
tisk 583. Vládní návrh s osnovou zákona
o zmocnění vlády ku stanovení prozatímního
rozpočtu, sídel a obvodů soudních
tabulí a hlavních zastupitelstev i soudů
na Slovensku..
Navrhuje se, aby byla výboru uložena
lhůta 8 dnů ku podání zprávy.
Jsou snad proti navržené lhůtě
námitky? (Nebyly.) Není jich. - Navrhovaná
lhůta jest přijata.
Z předsednictva byla přikázána
jednotlivým výborům různá nařízení:
žádám, aby byla přečtena.
Sněm. taj. dr. Říha
(čte):
Výboru národohospodářskému
podle §u 3. zákona
ze dne 24. července 1917 č. 307 ř. z. předsednictvem
ministerské rady dne 6. března 1919 pod číslem
3962, 3960, 3959 předložené:
nařízení ministra obchodu
ze dne 2. prosince 1918 č. 59 sb. Z. a nařízení
o stanovách československého poradního
sboru a komise pro přechodní hospodářství
v oboru průmyslu, obchodu a živností;
ze dne 26. listopadu 1918 č. 50 sb.
z. o zřízení československé
komise pro státní dodávky;
ze dne 22. listopadu 1918 č. 46 sb.
z. o zhospodařování železa.
Výboru ústavnímu
přikázáno
podle §u 3. zákona ze dne 24. července 1917
č. 307 ř. z. předsednictvem ministerské
rady předložené dne 6. března 1919 pod
4. 3969:
nařízení ministra obchodu
ze dne 20. ledna 1919 č. 32 sb. z. o obchodních
komorách.
Výboru finančnímu
přikázáno
podle §3. zákona ze dne 24. července 1917 č.
307 ř. z. ministerstvem financí předložené
1. března 1919 pod č. 3677:
nařízení ministra financí
ze dne 22. prosince 1918 č. 87 sb. z. o vzdávání
cestovních pasů;
nařízení ministerstva
financí a pro zásobování lidu ze dne
30. prosince 1918 č. 1 sb. z. o stanovení nejvyšších
cen rafinovaného a denaturovaného líhu, tuzemského
rumu, výčepní kořalky, jakož
i surového líhu;
nařízení ministra spravedlnosti,
vnitra, financí, obchodu ze dne 20. ledna 1919 č.
31 sb. z. o prodloužení lhůty promlčení
a lhůty ku předložení kuponů
a podílních lístků získaných;
nařízení ministra financí
a obchodu ze dne 30. ledna 1919 č. 47 sb. z. o zařízení
československé devisové ústředny.
Výboru zásobovacímu
podle §u 3. zákona
ze dne 24. července 1917 č. 307 ř. z. předsednictvem
ministerské rady předložené 6. března
pod číslem 3938, 3957, 3658, 3966-3968, 3970-3974:
nařízeni ministra obchodu
ze dne 22. listopadu 1918 č. 43 sb. z. o zřízení
československé vývozní a dovozní
komise;
ze dne 22. listopadu 1918 č. 44 sb.
z. o hospodaření vlnou, bavlnou, lnem, konopím,
jutou a jinými rostlinnými vlákny, přízemi
a tovary z nich vyrobenými;
ze dne 22. listopadu 1918 č. 45 sb.
z. o hospodaření kovy;
ze dne 22. listopadu 1918 č. 55 sb.
z., jímž se zrušují obmezení, platící
pro průmysl cementářský;
nařízení ministra obchodu
a zemědělství ze dne 1. ledna 1919 č.
2 sb. z. o úpravě obchodu lnem;
nařízení ministra obchodu,
zemědělství a zásobování
ze dne 11. ledna 1919 č. 17 sb. z. o zřízení
československé komise sladové;
nařízení ministra obchodu
ze dne 11. ledna 1919 č. 18 sb. z. o úpravě
výroby a obchodu vlnou a hadry;
ze dne 11. ledne 1919 č. 19 sb. z.
o úpravě výroby a obchodu bavlněným
zbožím;
ze dne 11. ledne 1919 č. 20 sb. z,
o stanovení nejvyšších cen za lněnou
a koudelnou přízi;
nařízení ministra obchodu,
veřejných prací a súčastněných
ministrů ze dne 11. ledna 1919 č. 25 sb. z. o úpravě
hospodaření výrobky z minerálních
olejů, benzolem, oleji dehtovými a karbidem;
nařízení ministra obchode
ze dne 20 .ledna 1919 č. 33 sb. z., jímž se
zrušují nařízení, týkající
se soupisu a dopravy strojů a kotlů;
ze dne 2. února 1919 č. 59
sb. z., jímž se zrušuje hospodářský
svaz průmyslu cihlářského;
ze dne 5. února 1919 č. 61
sb. z., kterým se doplňuje nařízení
téhož ministerstva ze dne 22. listopadu 1918 č.
43 sb. z. o zřízení československé
vývozní a dovozní komise;
nařízení ministra obchodu
a zemědělství ze dne 11. listopadu 1919 č.
69 sb. z. o úpravě obchodu lnem;
nařízení minstra obchodu
ze dne 11. listopadu 1919 č. 70 sb. z. o hospodaření
kostmi, kostním tukem a kostní moučkou.
Výboru zemědělskému:
podle § 3. zákona ze dne 24. července 1917
č. 41 sb. z. předsednictvem ministerské rady
předložené 8. března 1919 pod čís.
4042, 4044:
nařízení ministra zemědělství
a súčastněných ministrů ze
dne 23. ledna 1919 č. 381 ř. z., jímž
se obmezovalo používati slámy jako steliva
a zabezpečovalo lesní stelivo;
nařízení ministra zemědělství
a obchodu ze dne 23. listopadu č. 48 sb. z., kterým
se pozměňují ustanovení o hospodaření
strojenými hnojivy.
Předseda
(zvoní): Před přechodem k dennímu
pořádku vyžádal si slovo pan zástupce
ministerského předsedy ministr vnitra Švehla.
Uděluji mu je.
Ministr vnitra Švehla: Slavné
Národní shromáždění!
Vláda republiky včerejšího
dne odevzdala verbální notu ze dne 7. března
všem zástupcům spojeneckých a sdružených
mocností pověřených v Praze,
dále prostřednictvím vídeňského
našeho splnomocněnce generála Segre náčelníku
vojenské misse pro zachování podmínek
příměří ze dne 3. listopadu
ve Vídni, dále v opise tutéž verbální
notu panu státnímu zahraničnímu ministru
německorakouské republiky dru Bauerovi, dále
pak v Budapešti plnomocníkem naším
generálu Vixovi, jako náčelníku vojenské
v Budapešti, v opise pak vládě.
Verbální nota zní následovně.
(čte):
"Pozornosti vlády republiky
československé neuniklo, že v některých
smíšených krajích republiky po delší
dobu provozuje se systematická činnost podvratná,
jež ohrožuje bezpečnost a integritu československého
státu. Pomocí agitátorů, zvláštních
kurýrů, žurnalistiky i letáků
prováděna v těchto krajích nejúsilovnější
propaganda velkoněmecká, jež, pracujíc
hojnými prostředky finančními a majíc
k dispozici zbraně zvenčí zasílané,
neustále podněcovala místní obyvatelstvo
k výtržnostem, nepokojům, resistenci,
stávkám, ano i k revoltám proti vlastnímu
státu. Vláda republiky československé,
sledujíc se zvýšenou pozorností toto
řádění, záhy seznala, že
jde o hnutí, inspirované a živené ze
sousedních států, nepřátelských
entetě. Vyzvědačská aféra bývalého
německého místokonsula v Praze dra Schwarza
poskytla přímý důkaz o tom, že
nitky spiknutí, spřádaného proti samé
existenci republiky československé, vedou též
do Berlína, odkud byl zasílán do území
republiky pobuřující materiál agitační
a udíleny - v zahalené formě - příslušné
pokyny. Současně však, jak vidno z přiložených
rozkazů vojenských formací německo-rakouských
(příloha 1- 11), na území republiky
rakousko-německé byly tvořeny, vyzbrojovány
a přímo rafinovaně pro pouliční
boje (viz res. 49/19) cvičeny značné oddíly
vojenské, specielně určené ku brannému
vpádu do území republiky československé.
(Slyšte!) Akce tato, jak vyplývá z přiložených
rozkazů a zejména mapky (příl. 12),
byla neobyčejně připravována úřady
rakousko-německými a o jejím rozsahu svědčí
ta okolnost, že byla i přímo podporována
se strany maďarské (viz č. res. 58, bod 3.
a 4.) a saské (res. č. 50 bod 2. a 4.).
Pro posouzení pravého dosahu
této nepřátelské akce, ohrožující
existenci republiky československé, je zejména
závažno, že (jak dokazuje přiložená
zpráva vídeňského plnomocníka
republiky československé ze dne 4. t. m.) státní
kancléř i president republiky rakousko-německé
oficielně přiznali, že tuto vojenskou akci
proti republice československé vedl státní
sekretář rakousko-německé republiky
Mayer (Hlasy: Hanba!), zajisté nikoli bez vědomí
ostatních členů vlády republiky rakousko-německé.
(Posl. Mattuš: Jen jestli?) Zajisté nikoliv.
Všechny tyto nepřátelské akce byly připravovány
v době, kdy vláda republiky rak. něm.
neostýchala se obviňovati a očerňovati
vládu republiky československé před
celým světem, že prý úmyslně
jí nedodává uhlí, ochromujíc
tak veškerý život hospodářský,
ačkoliv je notoricky známo, že vláda
republiky československé, nejsouc k tomu právně
vázána, všemožně se snaží
z humanitárních důvodů, republice
německo-rakouské uhlí dodávati co
nejvíce. (Hlasy: Bohužel!)
K zabezpečení úplného
úspěchu branného vpádu zym7šleného
na první dny březnové (viz. res. č.
59., bod 3. "výzvědné hlídky"
ze dne 3. března t. r.) měla sloužiti aktů
kromě sabotáže uvnitř hranic republiky
československé, jež na mnoha místech
(zejména ve Šternberku na Moravě) vedla ku
přímým revoltám a bojům místního
obyvatelstva, opatřeného německo-rakouskými
zbraněmi, proti posádkám československým,
zcela tak jako stávky, revolty, invase vyzbrojených
maďarských tlup na území Slovenska.
Jedině včasným odhalení
velké špionážní aféry dra
Schwarze a publikací některých rozkazů
rakousko-německých ze dne 28. února 1919,
resp. 1. března 1919, byli strůjci spiknutí
proti republice československé uvedeni ve zmatek,
jenž měl v zápětí, že
zamýšlený kombinovaný vpád do
území republiky československé byl
odložen.
Vláda republiky československé,
(uvádějíc fakta právě zmíněná
ve známost vlád spojených a sdružených
mocností), protestuje co nejrozhodněji proti bezpříkladnému
jednání vlády německo-rakouské
resp. maďarské, jež:
1. flagrantním způsobem porušila
příměří ze dne 3. listopadu
1918;
2. za přímé účasti
členů vlády připravovala rafinovaný
zákeřný útok proti republice československé,
jenž byl s to, ohroziti, ano i zmařiti veškerou,
usilovně prováděnou konsolidační
činnost vlády republiky československé
jakožto hlavní opory klidu a míru ve střední
Evropě;
3. nepřátelským svým
jednáním vůči republice československé
připravovaným a chystaným takřka před
očima zástupců ententy ve Vídni, ohrozila
nejen prestyž vlád spojených a sdružených
mocností, nýbrž uvedla v nebezpečí
i vitální zájmy celé ententy, jejíž
spojencem a součástí jest republika československá.
4. Vláda republiky rakousko-německé
ukázala svými machinacemi, že přes veškeré
bolestné zkušenosti čtyřleté
světové války, jest vedena týmiž
zásadami, jež tvoří podstatu pruského
militarismu, suverením přezíráním
psaných smluv a nejelementárnějších
mezinárodních zvyklostí, jakož i ochotou,
zrádně napadnouti souseda, kdykoliv se zdá,
že k tomu nastal vhodný okamžik.
Vláda republiky československé,
jsouc si plně vědoma toho, že, pečujíc
energicky o zachování klidu a pořádku,
neslouží pouze zájmům republiky československé,
nýbrž i nejdůležitějším
zájmům svých spojencův a světovému
míru, jest nucena prohlásiti, že tato její
činnost nadále by byla znemožněna, kdyby
vlády spojených a sdružených mocností
nevyvodily z předložených nezvratných
fakt nutně vyplývající důsledky
a to:
1. Vláda republiky německo-rakouské
budiž energicky pohnána k zodpovědnosti.
(Hlas: Ale bez rukaviček!)
2. Všichni vinníci buďtež
po provedeném bedlivém vyšetření
exemplárně trestáni a výsledek vyšetřování
(resp. výměr trestu) budiž sdělen vládě
republiky československé.
3. Vládě republiky německo-rakouské
budiž uložena náhrada oněch mimořádných
nákladů rázu vojensko-policejního,
jež republice československé bylo nésti,
aby čelila zamýšlené invasi a revoltě.
4. Vojenské oddíly určené
pro vpád na území československé
buďtež okamžitě za mezispojenecké
kontroly odzbrojeny a rozpuštěny.
5. Poněvadž jakékoliv
eventuelní prohlášení republiky rakousko-německé,
že nebude na příště kouti pikle
proti republice československé, zajisté nemůže
býti považováno za hodné důvěry,
ba naopak nevylučuje další nepřátelské
podniky proti republice československé, dlužno
omeziti brannou moc republiky německo-rakouské na
míru takovou, aby mohla pouze zastávati službu
policejní. (Výborně!)
6. Veškeré zbraně, jež
po omezení branné moci německo-rakouské
stanou se přebytečnými, buďtež
odevzdány mezispojenecké komisi za účasti
delegátů československých, jíž
bude též svěřen dozor a dohled nad veškerými
muničními továrnami i arsenály na
území německo-rakouském. (Výborně!)
7. Veškeré železnice německo-rakouské
buďtež dány pod dohled mezispojenecké
kontrolní komise za účasti delegátů
československých.
8. Se zřetelem k eminentnímu
nebezpečí, že vláda republiky rakousko-německé
bude pokračovati ve svých úkladech proti
integritě republiky československé, učiniti
všechna ona nezbytná opatření, jež
by znemožnila jakoukoliv nepřátelskou akci
rakousko-německou proti území československé
republiky. (Výborně!)
9. Vládě republiky maďarské
budiž uloženo, aby za mezispojenecké kontroly
zavedla nejpřísnější vyšetřování
o účastenství maďarského vojska
na zamýšleném vpádu, jakož i o
poskytování zbraní i munice pro tento účel.
(Viz. res. č. 58 bod č. 3 a 4)
10. Všichni vinníci buďtež
po podrobném vyšetření exemplárně
potrestáni a výsledek šetření
(resp. výměra trestu) budiž sdělen vládě
republiky československé.
11. Vládě republiky maďarské
budiž uloženo, aby poskytla republice československé
úplnou satisfakci, jejíž způsob a modality
vyhražuje si vláda republiky československé
určiti.
12. Vládě saské budiž
uloženo, aby co nejbedlivěji dala vyšetřiti
případ zmíněný v res.
č. 59 bod 2 příl. č. 9, potrestala
vinníky a poskytla plnou satisfakci vládě
republiky československé, jejíž bližší
modality si tato vyhražuje určiti."
Tato verbální nota doložena
jest doklady, jež uvedená tvrzení zde dokazují,
a dovolím si z těchto uvésti některé.
Jsou to rozkazy branné moci. (Hluk. Předseda
zvoní.) německo-rakouské, ze kterých
nejpatrněji vyplývá, jaké akce, jaké
přípravy na vpád a přepadnutí
republiky naší na území německo-rakouském
byly podnikány (Čte:)