Čtvrtek 20. února 1919

Na konec bych chtěl ještě podati zprávu o jedné žádosti, která byla několikráte opakována také z kruhů členů tohoto slavného sboru: aby totiž byly opatřeny byty pro studenty. Také nával studentů v nynější době do Prahy jest naprosto mimořádný, jednak proto, že byli čeští studenti z části vypuzeni, z části dobrovolně šli z cizích universit, jednak že sem jdou slovenští a jihoslovanští studenti, jednak studenti se vrátili také z vojny, takže nebylo možno v tísni bytové nějakým normálním způsobem byt si opatřiti. Teď se nám podařilo, v různých ústavech a klášteřích opatřiti byty pro 7 - 800 osob (Výborně! Potlesk), z části v ženských ústavech pro studentky, z části v jiných ústavech, takže doufám, že aspoň nejnaléhavější potřeby bude možno upokojiti. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme k hlasování. Prosím, aby páni zaujali svá místa. (Děje se.) Míním dáti o osnově zákona i s nadpisem hlasovati v celku již proto, poněvadž má 5 paragrafů a není žádných pozměňovacích návrhů. Jsou snad proti tomu námitky? (Nečiní se.) Nejsou. Budeme tedy hlasovati tím způsobem.

Kdo souhlasí s §§ 1 - 5, jakož i s nadpisem zákona, prosím, aby povstal. (Stalo se.) To je většina. § 1 - 5, jakož i nadpis zákona jsou schváleny.

Má pan zpravodaj snad nějaké stylistické změny? Ne. Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem v prvém čtení, také ve druhém čtení, prosím, aby povstal. (Stalo se.) To jest většina. Zákon jest schválen také ve druhém čtení.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem p. kol. Pika, aby byl přikázán výboru sociálně-politickému, prosím, aby povstal. (Stalo se.) To jest většina. Resoluční návrh jest přikázán sociálně-politickému výboru.

Tím jest tento odstavec denního pořádku vyčerpán a přistoupíme k odstavci

4. zpráva školského výboru o návrhu dra Preisse a soudr., aby byla zřízena vyšší textilní škola průmyslová v Hradci Králové nad Lab. (Tisk 494).

Zpravodajem jest člen Národního shromáždění dr. Budínský. Dávám mu slovo.

Zprav. posl. dr. Budínský: Slavné shromáždění!

Český textilní průmysl, který až do války velice slibně a nadějně se vyvíjel, nemá vyššího textilního odborného učiliště. Odbornou výchovu obstarává v zemích Českých pouze 10 mistrovských tkalcovských odborných škol, které mají za účel, vychovávati dorost mistrovský, který obstarává úlohu dílovedoucích v našich textilních továrnách. Jakkoliv působení těchto škol jest velice důležité, nicméně záleží rozvoji našeho textilnictví na tom, abychom měli co nejdříve učiliště, které by odchovávalo technické síly pro řízení textilních podniků a které by odchovávalo a vzdělávalo patřičně též samy podnikatele. Pokud se týče poměru našich krajanů Němců v zemích českých, tedy Němci mají 3 vyšší učiliště textilní, a to: v Aši pro průmysl plátenický, stávkařský, v Liberci pro průmysl bavlnářský a v Brně pro průmysl vlnařský. Mimo tato vyšší učiliště obstarává mistrovskou výchovu u Němců 20 odborných tkalcovských škol. Je to známý nepoměr a měřítko, kterého užívala stará rakouská vláda, kdykoli se jednalo o český průmysl.

Město Králové Hradec domáhá se již celou řadu let, aby v něm jakožto místě, které jest prostředím výrobě textilní dosti přiměřeným a dobře položeným, byla zřízena vyšší textilní škola. Školský výbor, vycházeje s toho stanoviska, že jest zapotřebí, aby textilnímu průmyslu, který válkou, jak známo, byl ochromen, bylo pokud možno rychle pomoženo, vjeti do přirozeného vývoje, a tudíž aby mu dáno bylo co nejrychleji učiliště vyšší, řeší tuto otázku způsobem tím, že míní použíti ke zřízení české textilní vyšší průmyslové školy učiliště, které jest velice dobře zařízeno, které má svou vlastní budovu, totiž vyšší textilní školy v Brně. Při tom ovšem nepouští se zřetele původní řešení, které již v bývalém Rakousku bylo na dosti příznivém stupni vývoje. Bylať celá učební osnova a rozpočet v ministerstvu veřejných prací již ve stadiu průpravy a jest pravděpodobno, kdyby nebyla nastala katastrofa válečná, že by snad tato škola v Hradci Králové byla již zřízena. Bývalá rakouská vláda chtěla školu zříditi s tou podmínkou, že město Hradec Králové dá k účelu tomu školní budovu, zaručí otop a obvyklý zvláštní paušál, či roční příspěvek na vydržování školy.

Právě proto, že v tomto vyjednávání dále se nedospělo, jest na pováženou, bylo-li by pouze tímto způsobem, totiž zřízením vyšší textilní školy v Hradci Králové, rychle a brzy zpomoženo potřebě, která jest pro náš textilní průmysl akutní. Školský výbor uvážil především to, že bude vyžadovati dosti dlouhé doby meritorní jednaní s městem Hradcem Králové, i že bude zajisté vyžadovati doby několika let postavení příhodné budovy pro umístění této školy, že bude vyžadovati doby opatření všech nutných strojů a zařízení celé výzbroje technické pro tuto školu, a proto řeší tuto otázku počeštěním, resp. zřízením českého oddělení na vyšší škole textilní brněnské současně a zároveň se zřízením vyšší textilní školy v Hradci Králové.

Brněnská škola textilní, jak již zmíněno, má nejen svou vlastní budovu, nýbrž i dokonalé stroje, sbírky, laboratoře a jest vybavena jako všechny německé školy nad průměr příznivě a dobře. Tato škola by mohla časem býti doplňována různými odvětvími, pro která na Moravě jest výrobně příznivé ovzduší. Tak na př. mohla by tato škola býti doplněna bavlnářským oddělením, mohla by býti postupem času doplněna lnářským oddělením, po případě i oddělením hedvábnickým. Pro všechna tato oddělení na Moravě jest příznivá výrobní půda.

Pokud se týče otázky, jestliže tím počeštěním, pokud se týče přechodným zřízením českého oddělení na německé vyšší brněnské textilní škole, nebude ublíženo brněnskému vlnařskému průmyslu, dlužno poukázati k tomu, že škola tato byla navštěvována ponejvíce žáky, kteří nebyli z Brna, nýbrž z ostatních končin Moravy, ze Slovenska, z Čech, z Ruska, z Bukoviny, že brněnských posluchačů na této škole bývalo velmi málo a že z celého žactva této školy býval značný počet posluchačů národnosti české. Pro německý textilní průmysl není tudíž opatření toto na závadu, jelikož její přespolní, nebrněnští posluchači, kteří přicházeli do Brna na školu německou, půjdou nyní na školu do Liberce anebo do Aše. Neznamená to materielní, ani ethickou újmu německým posluchačům, kteří dosud na této škole byli vychováváni.

Školský výbor, maje za to, že český textilní průmysl bude v nejbližší budoucnosti svým přirozeným vývojem a rozmachem nejdůležitějším z těch prvků a činitelů, kteří budou budovati české samostatné hospodářství a finanční sílu našeho státu, doporučuje Národnímu shromáždění dvě resoluce a sice:

1. Vládě se ukládá, aby s největším urychlením zřídila české pobočky a abiturientské kursy při německé vyšší textilní škole průmyslové v Brně, což je prozatímní přechodná její úprava.

2. Vláda se vyzývá, aby s největším urychlením pro zřízení vyšší české textilní školy průmyslové v Hradci Králové provedla všechny přípravné práce.

Slavné Národní shromáždění! Doporučuji, aby návrh školského výboru byl přijat. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se. Předseda zvoní.)

Prosím pány, kteří souhlasí s oběma resolucemi právě přečtenými p. zpravodajem, a obsazenými ve zprávě školského výboru, aby povstali se svých míst. (Děje se.) To jest většina. Obě resoluce jsou přijaty a tím tento odstavec denního pořádku je vyčerpán.

Přerušuji projednávání denního pořádku a, nebude-li námitek, provedeme ještě doplňovací volby, a to do výboru branného a výboru ústavního. Námitek není, přistoupíme k volbě. Vystupuje z branného výboru člen Národního shromáždění Bedřich Pospíšil a je navržen František Navrátil; z výboru ústavního vystupuje člen Národního shromáždění Zíka a navrhuje se místo něho dr. Hnídek.

Prosím pány, kteří souhlasí s oběma změnami, aby povstali se svého místa. (Děje se.) To je většina. Oba páni jsou zvoleni.

Byl mi podán dotaz členů Národního shromáždění Bechyně, Bradáče, Jurigy, Kaliny, Špatného, Šrámka a dra Veselého na veškerou vládu o protičeských násilnostech při volbách ve Vídni. Prosím, aby dotaz tento byl přečten.

Zapisovatel posl. dr. Herben (čte): Dotaz členů Národního shromáždění Bechyně, Bradáče, Jurigy, Kaliny, Špatného, Šrámka a dra Veselého na veškeru vládu o protičeských násilnostech při volbách ve Vídni.

Česká veřejnost bolestně byla dotčena zprávami tisku o krvavém znásilnění českých občanů při volbách do Německo-rakouského ústavodárného shromáždění.

Po řadu desítiletí znásilňováni německou dynastií, byrokracií a militarismem v monarchii, poznali čeští občané příliš záhy, že demokracie v Německo-rakouské republice nemá k občanům československé národnosti jiného poměru, než k nim měla rozvrácená autokracie habsbursko-německá.

Násilnické činy ve Vídni jsou tím hanebnější, že byly spáchány na státních příslušnících Německého Rakouska. Výsledek volby ukázal, že v Dolních Rakousích žije veliká, kompaktní, starousedlá československá menšina. K volebnímu osudí dostavili se pouze ti čeští voličové, kteří nabyli státního občanství německo-rakouského a hodlají v Německém Rakousku zůstati. Vláda Německo-rakouské republiky nemohla nebo nechtěla poskytnouti těmto svým státním příslušníkům ochrany, jaká je první podmínkou svobodné volby. Tak se stalo, že valná část českého obyvatelstva vídeňského, zastrašena násilnostmi, k volbě se vůbec nedostavila.

Tyto události naplňují nás obavou, že český živel v německém Rakousku vydán bude národnostní nesnášenlivosti německých spoluobčanů. Pokládáme za povinnost Československé republiky, aby celou svojí autoritou vzala německo-rakouské státní občany české národnosti v ochranu.

Tážeme se:

1. Jakou úřední zprávu může vláda podati o vídeňských událostech?

2. Jaké kroky podnikne, aby za znásilnění práva dáno bylo dostiučinění?

3. Co učiní, aby ihned byla českým státním občanům Německo-rakouské republiky garantována alespoň bezpečnost života a zdraví?

4. Chce vláda působiti, aby práva menšiny v Německo-rakouské republice zabezpečena byla mezinárodními zárukami?

V Praze, 20. února 1919.

Bechyně a soudr.

Předseda (zvoní): K slovu se přihlásil p. ministr vnitra Švehla. Uděluji mu je.

Ministr vnitra Švehla: Slavná sněmovno!

Jménem vlády mohu prohlásiti, že velmi rádi použijeme té příležitosti, abychom v nejbližší schůzi na dotaz tento odpověděli a vylíčili jak stanovisko své, tak i poměry ve Vídni při posledních událostech volebních. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přistupuji k ukončení schůze.

Navrhuji příští schůzi v úterý dne 25. února 1919 ve 2 hod. odpol. s tímto denním pořádkem:

1. Zpráva školského výboru o návrzích dra Mareše, dra Srdínka a dra Krejčího na změnu zákona ze dne 28. února 1882 ř. z. č. 24 o universitě Karlo-Ferdinandově v Praze. (Tisk 433).

2. Zpráva ústavního výboru o návrhu dra B. Němce a soudr., aby všecka úřednická místa při nově zřizovaných státních úřadech republiky Československé byla obsazována odborníky veřejným konkursem. (Tisk 503).

Jsou snad proti tomuto mému návrhu, jak pokud se týče dne, tak pokud se týče denního pořádku, nějaké námitky? (Nebyly.)

Není tomu tak. Návrh můj jest přijat.

Prohlašuji schůzi za skončenou.

(Konec schůze ve 4 hod. 55 min. odp.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP