Na konec bych chtěl ještě
podati zprávu o jedné žádosti, která
byla několikráte opakována také z
kruhů členů tohoto slavného sboru:
aby totiž byly opatřeny byty pro studenty. Také
nával studentů v nynější době
do Prahy jest naprosto mimořádný, jednak
proto, že byli čeští studenti z části
vypuzeni, z části dobrovolně šli z cizích
universit, jednak že sem jdou slovenští a jihoslovanští
studenti, jednak studenti se vrátili také z vojny,
takže nebylo možno v tísni bytové nějakým
normálním způsobem byt si opatřiti.
Teď se nám podařilo, v různých
ústavech a klášteřích opatřiti
byty pro 7 - 800 osob (Výborně! Potlesk),
z části v ženských ústavech pro
studentky, z části v jiných ústavech,
takže doufám, že aspoň nejnaléhavější
potřeby bude možno upokojiti. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen. Přistoupíme
k hlasování. Prosím, aby páni
zaujali svá místa. (Děje se.) Míním
dáti o osnově zákona i s nadpisem hlasovati
v celku již proto, poněvadž má 5 paragrafů
a není žádných pozměňovacích
návrhů. Jsou snad proti tomu námitky? (Nečiní
se.) Nejsou. Budeme tedy hlasovati tím způsobem.
Kdo souhlasí s §§
1 - 5, jakož i s nadpisem zákona, prosím, aby
povstal. (Stalo se.) To je většina. §
1 - 5, jakož i nadpis zákona jsou schváleny.
Má pan zpravodaj snad nějaké
stylistické změny? Ne. Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvém čtení,
také ve druhém čtení, prosím,
aby povstal. (Stalo se.) To jest většina. Zákon
jest schválen také ve druhém čtení.
Kdo souhlasí s resolučním
návrhem p. kol. Pika, aby byl přikázán
výboru sociálně-politickému, prosím,
aby povstal. (Stalo se.) To jest většina. Resoluční
návrh jest přikázán sociálně-politickému
výboru.
Tím jest tento odstavec denního
pořádku vyčerpán a přistoupíme
k odstavci
4. zpráva školského
výboru o návrhu dra Preisse a soudr., aby byla zřízena
vyšší textilní škola průmyslová
v Hradci Králové nad Lab. (Tisk 494).
Zpravodajem jest člen Národního
shromáždění dr. Budínský.
Dávám mu slovo.
Zprav. posl. dr. Budínský:
Slavné shromáždění!
Český textilní
průmysl, který až do války velice slibně
a nadějně se vyvíjel, nemá vyššího
textilního odborného učiliště.
Odbornou výchovu obstarává v zemích
Českých pouze 10 mistrovských tkalcovských
odborných škol, které mají za účel,
vychovávati dorost mistrovský, který obstarává
úlohu dílovedoucích v našich textilních
továrnách. Jakkoliv působení těchto
škol jest velice důležité, nicméně
záleží rozvoji našeho textilnictví
na tom, abychom měli co nejdříve učiliště,
které by odchovávalo technické síly
pro řízení textilních podniků
a které by odchovávalo a vzdělávalo
patřičně též samy podnikatele.
Pokud se týče poměru našich krajanů
Němců v zemích českých, tedy
Němci mají 3 vyšší učiliště
textilní, a to: v Aši pro průmysl plátenický,
stávkařský, v Liberci pro průmysl
bavlnářský a v Brně pro průmysl
vlnařský. Mimo tato vyšší učiliště
obstarává mistrovskou výchovu u Němců
20 odborných tkalcovských škol. Je to známý
nepoměr a měřítko, kterého
užívala stará rakouská vláda,
kdykoli se jednalo o český průmysl.
Město Králové
Hradec domáhá se již celou řadu let,
aby v něm jakožto místě, které
jest prostředím výrobě textilní
dosti přiměřeným a dobře položeným,
byla zřízena vyšší textilní
škola. Školský výbor, vycházeje
s toho stanoviska, že jest zapotřebí, aby textilnímu
průmyslu, který válkou, jak známo,
byl ochromen, bylo pokud možno rychle pomoženo, vjeti
do přirozeného vývoje, a tudíž
aby mu dáno bylo co nejrychleji učiliště
vyšší, řeší tuto otázku
způsobem tím, že míní použíti
ke zřízení české textilní
vyšší průmyslové školy učiliště,
které jest velice dobře zařízeno,
které má svou vlastní budovu, totiž
vyšší textilní školy v Brně.
Při tom ovšem nepouští se zřetele
původní řešení, které
již v bývalém Rakousku bylo na dosti příznivém
stupni vývoje. Bylať celá učební
osnova a rozpočet v ministerstvu veřejných
prací již ve stadiu průpravy a jest pravděpodobno,
kdyby nebyla nastala katastrofa válečná,
že by snad tato škola v Hradci Králové
byla již zřízena. Bývalá rakouská
vláda chtěla školu zříditi s
tou podmínkou, že město Hradec Králové
dá k účelu tomu školní budovu,
zaručí otop a obvyklý zvláštní
paušál, či roční příspěvek
na vydržování školy.
Právě proto, že
v tomto vyjednávání dále se nedospělo,
jest na pováženou, bylo-li by pouze tímto způsobem,
totiž zřízením vyšší
textilní školy v Hradci Králové, rychle
a brzy zpomoženo potřebě, která jest
pro náš textilní průmysl akutní.
Školský výbor uvážil především
to, že bude vyžadovati dosti dlouhé doby meritorní
jednaní s městem Hradcem Králové,
i že bude zajisté vyžadovati doby několika
let postavení příhodné budovy pro
umístění této školy, že
bude vyžadovati doby opatření všech nutných
strojů a zařízení celé výzbroje
technické pro tuto školu, a proto řeší
tuto otázku počeštěním, resp.
zřízením českého oddělení
na vyšší škole textilní brněnské
současně a zároveň se zřízením
vyšší textilní školy v Hradci Králové.
Brněnská škola
textilní, jak již zmíněno, má
nejen svou vlastní budovu, nýbrž i dokonalé
stroje, sbírky, laboratoře a jest vybavena jako
všechny německé školy nad průměr
příznivě a dobře. Tato škola
by mohla časem býti doplňována různými
odvětvími, pro která na Moravě jest
výrobně příznivé ovzduší.
Tak na př. mohla by tato škola býti doplněna
bavlnářským oddělením, mohla
by býti postupem času doplněna lnářským
oddělením, po případě i oddělením
hedvábnickým. Pro všechna tato oddělení
na Moravě jest příznivá výrobní
půda.
Pokud se týče otázky,
jestliže tím počeštěním,
pokud se týče přechodným zřízením
českého oddělení na německé
vyšší brněnské textilní
škole, nebude ublíženo brněnskému
vlnařskému průmyslu, dlužno poukázati
k tomu, že škola tato byla navštěvována
ponejvíce žáky, kteří nebyli
z Brna, nýbrž z ostatních končin Moravy,
ze Slovenska, z Čech, z Ruska, z Bukoviny, že brněnských
posluchačů na této škole bývalo
velmi málo a že z celého žactva této
školy býval značný počet posluchačů
národnosti české. Pro německý
textilní průmysl není tudíž opatření
toto na závadu, jelikož její přespolní,
nebrněnští posluchači, kteří
přicházeli do Brna na školu německou,
půjdou nyní na školu do Liberce anebo do Aše.
Neznamená to materielní, ani ethickou újmu
německým posluchačům, kteří
dosud na této škole byli vychováváni.
Školský výbor,
maje za to, že český textilní průmysl
bude v nejbližší budoucnosti svým přirozeným
vývojem a rozmachem nejdůležitějším
z těch prvků a činitelů, kteří
budou budovati české samostatné hospodářství
a finanční sílu našeho státu,
doporučuje Národnímu shromáždění
dvě resoluce a sice:
1. Vládě se ukládá,
aby s největším urychlením zřídila
české pobočky a abiturientské kursy
při německé vyšší textilní
škole průmyslové v Brně, což je
prozatímní přechodná její úprava.
2. Vláda se vyzývá,
aby s největším urychlením pro zřízení
vyšší české textilní školy
průmyslové v Hradci Králové provedla
všechny přípravné práce.
Slavné Národní
shromáždění! Doporučuji, aby
návrh školského výboru byl přijat.
(Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.
Přistoupíme k hlasování. Prosím
pány, aby zaujali svá místa. (Děje
se. Předseda zvoní.)
Prosím pány, kteří
souhlasí s oběma resolucemi právě
přečtenými p. zpravodajem, a obsazenými
ve zprávě školského výboru, aby
povstali se svých míst. (Děje se.)
To jest většina. Obě resoluce jsou přijaty
a tím tento odstavec denního pořádku
je vyčerpán.
Přerušuji projednávání
denního pořádku a, nebude-li námitek,
provedeme ještě doplňovací volby,
a to do výboru branného a výboru ústavního.
Námitek není, přistoupíme k volbě.
Vystupuje z branného výboru člen Národního
shromáždění Bedřich Pospíšil
a je navržen František Navrátil; z výboru
ústavního vystupuje člen Národního
shromáždění Zíka a navrhuje se
místo něho dr. Hnídek.
Prosím pány, kteří
souhlasí s oběma změnami, aby povstali se
svého místa. (Děje se.) To je většina.
Oba páni jsou zvoleni.
Byl mi podán dotaz
členů Národního shromáždění
Bechyně, Bradáče, Jurigy, Kaliny, Špatného,
Šrámka a dra Veselého na veškerou
vládu o protičeských násilnostech
při volbách ve Vídni. Prosím,
aby dotaz tento byl přečten.
Zapisovatel posl. dr. Herben
(čte): Dotaz členů Národního
shromáždění Bechyně, Bradáče,
Jurigy, Kaliny, Špatného, Šrámka a dra
Veselého na veškeru vládu o protičeských
násilnostech při volbách ve Vídni.
Česká veřejnost
bolestně byla dotčena zprávami tisku o krvavém
znásilnění českých občanů
při volbách do Německo-rakouského
ústavodárného shromáždění.
Po řadu desítiletí
znásilňováni německou dynastií,
byrokracií a militarismem v monarchii, poznali čeští
občané příliš záhy, že
demokracie v Německo-rakouské republice nemá
k občanům československé národnosti
jiného poměru, než k nim měla rozvrácená
autokracie habsbursko-německá.
Násilnické činy
ve Vídni jsou tím hanebnější,
že byly spáchány na státních
příslušnících Německého
Rakouska. Výsledek volby ukázal, že v Dolních
Rakousích žije veliká, kompaktní, starousedlá
československá menšina. K volebnímu
osudí dostavili se pouze ti čeští voličové,
kteří nabyli státního občanství
německo-rakouského a hodlají v Německém
Rakousku zůstati. Vláda Německo-rakouské
republiky nemohla nebo nechtěla poskytnouti těmto
svým státním příslušníkům
ochrany, jaká je první podmínkou svobodné
volby. Tak se stalo, že valná část českého
obyvatelstva vídeňského, zastrašena
násilnostmi, k volbě se vůbec nedostavila.
Tyto události naplňují
nás obavou, že český živel v německém
Rakousku vydán bude národnostní nesnášenlivosti
německých spoluobčanů. Pokládáme
za povinnost Československé republiky, aby celou
svojí autoritou vzala německo-rakouské státní
občany české národnosti v ochranu.
Tážeme se:
1. Jakou úřední
zprávu může vláda podati o vídeňských
událostech?
2. Jaké kroky podnikne, aby
za znásilnění práva dáno bylo
dostiučinění?
3. Co učiní, aby ihned
byla českým státním občanům
Německo-rakouské republiky garantována alespoň
bezpečnost života a zdraví?
4. Chce vláda působiti,
aby práva menšiny v Německo-rakouské
republice zabezpečena byla mezinárodními
zárukami?
V Praze,
20. února 1919.
Bechyně
a soudr.
Předseda
(zvoní): K slovu se přihlásil p. ministr
vnitra Švehla. Uděluji mu je.
Ministr vnitra Švehla:
Slavná sněmovno!
Jménem vlády mohu prohlásiti,
že velmi rádi použijeme té příležitosti,
abychom v nejbližší schůzi na dotaz tento
odpověděli a vylíčili jak stanovisko
své, tak i poměry ve Vídni při posledních
událostech volebních. (Výborně!)
Předseda
(zvoní): Přistupuji k ukončení
schůze.
Navrhuji příští
schůzi v úterý dne 25. února 1919
ve 2 hod. odpol. s tímto denním pořádkem:
1. Zpráva školského
výboru o návrzích dra Mareše,
dra Srdínka a dra Krejčího
na změnu zákona ze dne 28. února 1882 ř.
z. č. 24 o universitě Karlo-Ferdinandově
v Praze. (Tisk 433).
2. Zpráva ústavního
výboru o návrhu dra B. Němce a soudr.,
aby všecka úřednická místa při
nově zřizovaných státních úřadech
republiky Československé byla obsazována
odborníky veřejným konkursem. (Tisk 503).
Jsou snad proti tomuto mému
návrhu, jak pokud se týče dne, tak pokud
se týče denního pořádku, nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není tomu tak. Návrh
můj jest přijat.
Prohlašuji schůzi za
skončenou.