Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Hajn, Konečný, Udržal.

Zapisovatelé: dr. Herben, Vacula a větší počet členů N. S.

Zástupcové vlády: Členové vlády: Habrman, dr. Hruban, Prášek, dr. Rašín, Staněk, dr. Stránský, Švehla, dr. Winter, dr. Vrbenský, dr. Zahradník; a odborový přednosta min. financí dr. Karel Hunka.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Říha.

1. Zpravodaj dr. Stránský. Zpráva právního výboru o návrhu dra Boučka a soudr., aby byl doplněn § 303. tr. z., (tisk.406).

2. Zpravodaj dr. Engliš. Zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona o celním území, o tom, aby byla zavedena franková měna k placení cla za dovoz zboží a aby byly zavedeny celní úlevy pro některé druhy zboží (tisk 495).

3. Zpravodaj K. Vaněk. Zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu zákona o státním bytovém fondu, (tisk 490).

4. Zpravodaj dr. Budínský. Zpráva školského výboru o návrhu dra Preisse a soudr., aby byla zřízena vyšší textilní škola průmyslová v Hradci Králové n. Labem (tisk 494).

5. Zpravodaj dr. Weyr. Zpráva ústavního výboru o návrhu dra B. Němce a soudr., aby všecka úřednická místa při nově zřizovaných státních úřadech republiky československé byla obsazována odborníky veřejným konkursem, (tisk 503).

Předseda (zvoní): Národní shromáždění je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.

Došla zpráva, že předseda francouzského ministerstva Clemenceau, známý přítel českého národa, stal se předmětem atentátu, nedošly však bližší zprávy. Pokládám nicméně za samozřejmou povinnost, nečekaje dalších sdělení, abych ihned jménem Národního shromáždění a celého národa našeho dal výraz jednomyslnému přání, aby vyvázl z toho nebezpečí, v němž se ocitl zločinným atentátem, tak šťastně, jako se stalo před krátkem našemu ministerskému předsedovi dru Kramářovi. (Výborně.)

Dovolím si v tom smyslu zaslati telegram. (Výborně! Bouřlivý potlesk.)

Nepřítomnost v dnešní schůzi omluvili:

Churavostí: Kalina (pro delší dobu), František Navrátil (do 25. února), Zbořil (pro delší dobu), Dúla (do 25. února), Chaloupka (do 31. března), Hucl (asi na 6 dní); zaměstnáním: Janoška (pro delší dobu), Horvát (pro delší dobu), Jan Prokeš (pro delší dobu), dr. Fajfrlík (dodatečně též pro schůzi úterní), Marek (též pro úterní schůzi), Šáda, Frant. Svoboda, Prokůpek, dr. Alice Masaryková, dr. Heidler; účastí při mírovém jednám v Paříži: Brožík, Dušek, Hudec, Ferdinand Jirásek, Laube, Lukeš, Mečíř, dr. Rambousek, Tayerle; úředním zaměstnáním omluveni trvale ze Slovenského klubu: ministr dr. Šrobár, dr. Dérer, dr. Hálek, dr. Medvecký, dr. Ivanka, Stodola, Lehocký, K. Medvecký, Makovický, dr. Bella, Štefánek, Botto, Houdek, Burjan.

Tiskem rozdána byla v 31. schůzi Národního shromáždění československého ve čtvrtek, dne 20. února 1919:

Tisk 507. Odpověď ministra Národní obrany na dotaz člena N. S. dra Stojana a soudruhů o náboženských zařízeních při vojsku (tisk č. 370).

Dle § 70 výborům přikázány byly z předsednictva tyto návrhy: žádám, aby byly přečteny.

Náměstek sněmovního tajemníka dr. Říha (čte):

Výboru školskému:

Tisk 510. Návrh člena N. S. dra Bulína a soudr. na zřízení vysoké školy obchodní v Olomouci.

Tisk 516. Návrh člena N. S. prof. dra Velicha, dra Srdínka, dra Krejčího, F. V. Krejčího, Housera, dra Lukavského a soudr. na zřízení československé státní vysoké školy obchodní v Praze.

Výboru železničnímu:

Tisk 511. Návrh člena N. S. Jaroslava Marchy, dra Vojt. Kyjovského a spol. na stavbu železniční dráhy z Bilovic n./Svět. přes Kanice, Křtiny, Jedovnice, Lípovec, Rozstání, Drahany a Plumlov do Prostějova.

Výboru poštovnímu:

Tisk 512. Návrh člena N. S. Otmara Hrejsy a soudr. na zavedení poštovního autobusového spojení Přerov - Holešov - Fryšták - Zlín, Malenovice - Hřivný Ujezd - Luhačovice a Vsetín - Liptál - Vyzovice - Slopné - Luhačovice.

Tisk 515. Návrh členů N. S. Vojty, dra Lukavského, Buřívala, Brodeckého a soudr. na zařadění úřednictva poštovního a telegrafického ústavu do úřednických tříd hodnostních a platových.

Výboru státně-zřízeneckému:

Tisk 514. Návrh člena N. S. B. Vikové-Kunětické, dra J. Schieszla a soudr., aby odstraněny byly všechny předpisy, které brání ženským zaměstnancům ve službách veřejných uzavříti sňatek a zůstati ve službě (zrušení ženského celibátu).

Předseda: Návrh členů N. S. J. V. Hroudy a spol. na součinnost samosprávného úřednictva při projednávání otázek, týkajících se veřejné správy (tisk 518), přikazuji výboru ústavnímu.

Navrhovatelé žádají, aby výboru bylo uloženo, by o návrhu podal zprávu do 14 dnů.

Jsou snad proti tomu, aby navrhovaná lhůta byla uložena, námitky? (Nečiní se.) Není. Lhůta je tedy schválena.

Sděluji změnu místností, kterou jsem zařídil.

Vzhledem k tomu, že byly zemským správním výborem Národnímu shromáždění k užívání odstoupeny další místnosti, přikazuji nynější klubovní místnosti v přízemí číslo 13. k rozšíření buffetu, a číslo 14. určuji pro čítárnu a knihovnu. (Výborně!)

Nově zřízené místnosti v I. patře a sice: Síň č. 1. určuji pro klub československé sociálně-demokratické strany dělnické, po případě pro jiné schůze komisní a výborové, síň č. dv. 30. pro český socialistický klub. Místnost č. dveří 165. v II. patře pro Sdružení poslanců české sociální demokratické strany dělnické.

Ježto čítárna bude nyní v čís. 14., nynější čítárnu v I. patře zrušuji, a bude místnosti té na příště výhradně používáno pro schůze výborů.

Přestěhování potřebného zařízení a nábytku provedeno bude ve dnech 21. až 23. února, takže dnem 24. února, t. j. v úterý, mohou kluby zaujmouti svá místa již v nových místnostech. (Výborně!)

Došel mne od pana ministra Národní obrany Klofáče dopis tohoto znění. Žádám, aby byl panem zapisovatelem přečten.

Zapisovatel posl. dr. Herben (čte):

Panu předsedovi Národního shromáždění Tomáškovi v Praze.

Neodkladný zájezd k inspekci zbrojovky v Plzni zabraňuje mi, abych sám učinil v dnešní schůzi Národního shromáždění projev o vojenské akci na Těšínsku, který pokládám za aktuelní. Prosím proto zdvořile, aby tento projev byl na počátku schůze tlumočen ex praesidio.

Příchodem dohodové komise na Těšínsko ocitla se naše akce v novém, klidnějším období vývoje. Používám té příležitosti, abych veřejně poděkoval našemu vojsku formací zahraničních i domácích, které za okolností nejsvízelnějších dovedlo zachovati vzornou kázeň a pořádek. (Výborně!) Akce naše měla od počátku ráz výlučně administrativní. Šli jsme na Těšínsko za účelem obnovy pořádku. Dal jsem nejpřísnější rozkazy, aby zabráněno bylo krveprolití, a rány, jež padly první, nepadly nikde z našich řad. Vláda má po ruce nejpřesvědčivější důkazy, že naše vojsko, ani jeho velení nenese viny za prolitou krev.

Při zahájení akce dal jsem zříditi na Těšínsku na 30 civilních komisí a všude vyhlásiti, aby se obyvatelstvo obracelo k nim, má-li stížnosti. Komise tyto dosud nepředložily vojenskému velitelství jediné stížnosti. Rovněž zasluhuje povšimnutí, že nikde v operačním území nebylo vyhlášeno stanné právo. Svědky našimi jsou svědci nejloyálnější, dohodoví důstojníci, major Crosfield a major Noseda, kteří se akce súčastnili osobně. Svědky našimi jsou i členové dohodové komise v Těšíně, kteří doslovně "obdivovali naše hochy", když při demonstraci polského dělnictva v Těšíně se nedali vyprovokovati ani takovou provokací, jakou je pro muže - plivnutí do tváře. Pouze vojsko železné kázně je schopno sebezapření tak nadlidského. Svědky našimi jsou i pokojní obyvatelé němečtí a polští, jichž značná část netají svých sympatií k nám. Starostové z Těšína i Jablunkova výslovně žádali dohodovou komisi, aby česká posádka byla jejich obcím zachována. Polský poslanec Koždoň uvedl ke komisi 16 polských starostů a předložil žádost s podpisy dalších 60 - většinou již ze Závislí - kteří žádají o dohodu, autonomii a je-li, jak sami předpokládají, pro území tak malé nemožna, přivtělení k našemu státu. Podotýkám, že poslanec Koždoň za to není před svými krajany jist životem a byl již zmařen polský pokus o jeho zavraždění. (Slyšte! Slyšte!)

Pravda, činili jsme zajatce z civilního obyvatelstva, avšak pouze z toho, jež bylo zastiženo se zbraní v ruce proti nám. (Slyšte!) Z celkového počtu asi 250 těchto zajatých, kteří dle mezinárodního práva válečného propadli smrti, byli propuštěni všichni až na 21, kteří jsou vyšetřováni pro zločiny. Za to Poláci brali rukojmí. Několik set českých rodin bylo zavlečeno do Haliče a internováno. Jsou mezi nimi i rodiny železničních a poštovních zřízenců - polskou vládou ke službě vyžádaných. Zatčeny a vězněny byly ženy, zatčen byl náš konsul v Krakově. Internování bylo prováděno způsobem, jenž ohrožoval nejen důstojnost lidskou, nýbrž i zdraví a životy postižených, jak svědčí 45 případů tyfu. O dalším jejich osudu jsme beze zpráv. (Slyšte! Výkřik: Střílejí!)

Než nedosti na tom. Poláci ozbrojili proti našemu vojsku, vedenému dohodovými důstojníky, obyvatelstvo civilní, horníky, ba i žactvo středních škol. Jejich legionáři i ozbrojené obyvatelstvo pobíjelo naše hochy nejen v poctivém boji, nýbrž i zákeřně, způsobem, který nelze kvalifikovati jinak, než jako vraždu úkladnou. (Posl. dr. Bulín: Zabili nám rukojmí dra Havla, dnes došla o tom zpráva! Vzrušení.) Faktum je, že se děla při tom zvěrstva, avšak dokázaně se strany polské. (Hanba!) Bojovali proti nám zbraní i slovem a ani v boji slovním se neštítili nejhorších prostředků, lží a pomluv, jež se pokoušejí dokazovati fotografiemi, které nutno označiti na falsa. (Hanba!) Konstatuji důrazně, že není mi znám jediný případ justifikace, ač neváhám říci, že v desítkách i stech případů byla by ospravedlněna předpisy vojenského práva. To musili mi dosvědčiti ve včerejší schůzi branného výboru i členové Národního shromáždění z Ostravska pánové Cingr, Pavlán a dr. Witt.

Doznávám loyálně, že došlo k několika nekorektnostem podružnějšího rázu. Není jinak za války možno. Jmenovaní páni jsou však nyní svědky, že všude zjednána byla bezodkladná náprava.

Tím spíše dlužno litovati, že část naší veřejnosti se dala zmásti pomluvami a nekontrolovatelnými zprávami z Těšínska (Hlasy: Bohužel!) a věnovala jim více pozornosti a pohříchu i víry, než zasluhují. Zejména tisku, jehož se to týče, kladu na srdce, aby uvážil, že těmito zprávami poškozuje těžce naši situaci (Posl. Mattuš: Pravda!) nejen doma, nýbrž i v cizině, kde každého nekorektního slova je využíváno a zneužíváno do krajnosti proti nám. (Posl. Mattuš: Z "Práva Lidu" to otiskuje "Bohemie"! Hluk.) Zástupcům tisku je dobře známa přístupnost cesty ke mne a vědí, že tak mají možnost informovati se bezpečně dříve, než pustí do oběhu zprávy tak choulostivé. Nepoužijí-li této možnosti, dopouštějí se lehkomyslnosti, jež hraničí již se zlým úmyslem. (Tak jest! Výborně!) Dovolte, abych na jednom konkretním případě ještě ukázal, s jakou reservou jest čerpati zprávy z takových kalných pramenů. Včera v branném výboru byl jsem interpelován ústy nejseriosnějšími, co je pravdy na případě teplickém, kde prý naši vojáci - vedeni důstojníky - za potupné a zahanbující pro nás ceremonie strhli pomník císaře Josefa. (Slyšte!) Zjistil jsem telefonickým dotazem, že pomník do dnes stojí neporušen. (Slyšte! Slyšte!)

Jsem nucen energicky vystoupiti proti ostouzení našich legionářů (Posl. Mattuš: Kdo je ostouzí? "Právo Lidu"!), mezi nimiž je nemalý počet starších, vojenskou službou dle zákonů republiky již nepovinných. Ti, když osmý pluk nechtěl spáti v Milovicích, šli ne spat, ale umírati za vlast na pole Těšínska. (Bouřlivé volání: Sláva jim!)

Všem našim vojákům na Těšínsku, z formací zahraničních i domácích, jakož i jejich velení, zejména neocenitelnému podplukovníku Šnejdárkovi jsme povinni hlubokou vděčností, že nám v nejtěžším okamžiku vrátili zemi, bez které nemůžeme žíti. (Výborně! Sláva legionářům! Hlučný potlesk.)

To prohlásiti Národnímu shromáždění, považuji dnes za svou povinnost.

(Výborně! Hlučný potlesk. Hluk. Posl. Mattuš: Před tím držet hubu, než se to zjistí! Nemá se to psát v novinách, když... Hluk. Hlasy na straně sociálně demokratické: To ten Mattuš tak sprostě mluví! Kde jest klub sportovců? Kde jest Footballklub? To jest velmi slušné, takto mluviti v Národním shromáždění! Poslanec Hrouda: Mattuš se má odpovídati za ten Footballklub, on myslí, že nás bude kopati, jako ve footballu!)

Místopředseda Udržal (zvoní): Přikročíme

Předmětem denního pořádku jest

1. pokračování v rozpravě o zprávě právního výboru o návrhu dra Boučka a soudr., aby byl doplněn § 303 tr. z. (tisk 406.)

Pro jest hlášen pan dr. Herben, proti nikdo. Uděluji tedy slovo panu dru Herbenovi.

Posl. dr. Herben: Slavné Národní shromáždění!

Mluvím pro dodatek k trestnímu zákonu, k § 303. a není třeba okolkovati. Doplněk § 303. jest namířen proti kazatelnám katolickým, neboť tyto kazatelny jsou tribunami církevně-politických organisací katolických. Nebylo posud stížností na kazatelny protestantské ani židovské, že by také jich bylo zneužíváno k účelům politickým. Pokud vím, v zemích protestantských neorganisují se nikde vyznavači církví v politické strany. V Německu je sice katolické centrum, ale protestantské strany tam není, to jest organisují se tam vyznavači protestantství v politické strany pod předstíráním, že chtí náboženství hájiti politicky ve sněmovně. Takové strany není, pokud vím, ani v Anglii, ani v severní Americe, strany církevně-politické jsou výlučným zjevem jen v zemích katolických.