Předseda:
Tomášek.
Místopředsedové:
dr. Hajn, Konečný, Udržal.
Zapisovatelé:
dr. Němec, dr. Stojan,
a větší počet členů N.S.
Zástupcové vlády:
Členové vlády: Habrman, dr.
Hruban, dr. Rašín, Staněk,
dr. Soukup, dr. Stránský,
Švehla, dr. Winter, dr. Vrbenský,
dr. Zahradník.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Trmal.
1. Zpravodaj dr. Stránský.
Zpráva právního výboru o návrhu
dra Boučka a soudr., aby byl doplněn § 303.
tr. z., (tisk 406.)
2. Zpravodaj dr. Matoušek.
Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o návrhu zákona o zařadění
oficiantů do úřednických tříd
hodnostních a platových, (tisk 485.)
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Omluvili
se členové N. S.:
churavostí: Kalina
(pro delší dobu), Frant. Navrátil (do
25. února), Zbořil (pro delší
dobu), Dúla (do 25. února), dr. Brabec;
zaměstnáním:
Janoška (pro delší dobu), Horváth
(pro delší dobu), dr. Weyr, Ing. Záruba-Pfeffermann,
dr. Vratislav Černý, Vilém Votruba,
Mlčoch;
účastí při
mírovém jednání v Paříži:
Brožík, Dušek, Hudec, Ferdinand
Jirásek, Laube, Lukeš, Mečíř,
dr. Rambousek, Tayerle;
účastí při
mezinárodní misi na Těšínsku:
Prokeš (na delší dobu).
úředním zaměstnáním
trvale omluveni ze Slovenského klubu: ministr dr. Šrobár,
dr. Dérer, dr. Hálek, dr. Medvecký,
dr. Ivanka, Stodola, Lehocký, K. Medvecký,
Makovický, dr. Bella, Štefánek,
Botto, Houdek, Burjan.
Hold
zaslali zemědělci okresu Bechyňského,
shromáždění na poradní schůzi
11. února 1919.
Výboru přikázány
byly z předsednictva tyto návrhy: (žádám
pana sekretáře, aby je přečetl.)
Zástupce sněm. tajemníka
dr. Trmal (čte):
Výboru technickému:
Tisk 492. Návrh člena
N. S. dra B. Němce, inž. B. Bečky
a soudr. na zřízení státního
ústředního ústavu pro míry
a váhy, spojeného s ústavem fysikálně-technickým.
Výboru kulturnímu:
Tisk 423. Návrh člena
N. S. dra B. Němce a soudr. na zřízení
ústředního státního ústavu
meteorologického.
Tisk 497. Návrh člena
N. S. dra Frant. Lukavského a soudr. na zřízení
samostatného státního ústavu grafického.
Výboru
státně-zřízeneckému:
Tisk 496. Návrh člena
N. S. dra Weyra a soudr., na vydání zákona,
jímž upravuje se nárok některých
aktivních důstojníků a úředníků
vyšších hodnostních tříd
na plat a výslužné.
Výboru školskému:
Tisk 498. Návrh člena
N. S. dra J. Budínského, Arnolda Jandy,
Vil. Votruby a soudr. na vybudování živnostenského
školství odborného na Moravě.
Výboru živnostenskému:
Tisk 499. Návrh člena
N. S. Arnolda Jandy, Vil. Votruby, B. Mlčocha
a soudr. na úpravu zadávání prací
a dodávek.
Výboru zemědělskému:
Tisk 500. Návrh člena
N. S. Vojty, Donáta, Sontága
a soudr. na okamžité zastavení rekvirování
dobytka a zabíjení telat v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku na dobu půl roku.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Tiskem
rozdáno v 30. schůzi N. S. Č. v úterý
dne 18. února 1919:
Tisk 504. Odpověď ministra
obchodu na dotaz členů N. S. Ant. Svěceného,
Frant. Svobody, Václ. Skurského a
soudr. (Č. t. 399) o dovozu bavlny.
Předseda:
Výboru právnímu přikázán
byl:
1. Vládní návrh
zákona, jenž se týče prozatímních
opatření na ochranu vynálezů.
2. Vládní návrh,
aby byl vydán zákon, jímž se nařizuje
příročí a přerušení
sporů pro pohledávky ze smluv s bývalým
c. k. erárem, c. a k. erárem a král. uherským
erárem.
Žádá se u obou,
by výbor podal zprávu ve lhůtě 8denní.
Jsou snad proti tomu námitky?
Není jich. Lhůta je tedy přijata.
Konečně přikázán
byl výboru soc.-politickému vládní
návrh zákona o pojištění
dělníků, utrpí-li úraz
(tisk 491) (zvoní).
Za vystoupivší slovenské
členy dra Zocha a dra Bazovského zvoleni
dr. Jan Brežný a dr. Jan Vanovič.
Jednací
zápis o 28. a 29. schůzi byl ve sněmovní
kanceláři po 48 hodin vyložen a, poněvadž
nebyly proti němu podány písemné námitky,
jest schválen podle § 77. jedn. řádu
a bude podle § 79. jedn. řádu uveřejněn.
(Zvoní.)
Předsednictvo ministerské rady republiky Československé
předložilo dne 17. února 1919 čís.
2907 m. r. nařízení veškerého
ministerstva ze dne 18. prosince 1918 o zřízení
úřadu spojené správy v obvodě
ostravsko-slezském. Nařízení to uveřejněno
bylo pod č. 85 sb. zák. a nařízení,
vydané dne 24. prosince 1918.
Nařízení to
přikázáno výboru ústavnímu.
Okresní soud na Král.
Vinohradech požádal Národní shromáždění
o svolení ke stíhání člena
N. S. Ot. Vochoče pro přestupek proti bezpečnosti
cti k žalobě Jana Kamenického. Přikázáno
výboru imunitnímu.
Přistupujeme
k dennímu pořadu.
Ve shodě s pp. předsedy
klubů činím návrh, nebude-li proti
tomu námitek, aby 2. odstavec denního pořadu
a to: "Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o návrhu zákona o zařadění
oficiantů do úřednických tříd
hodnostních a platových, (tisk 485)" byl dán
na dnešní pořad jako 1. odstavec a odstavec
1. aby byl vyřízen jakožto odstavec 2.
Námitek proti tomu není,
pokládám návrh za schválený.
Přistoupíme tedy ke
1. zprávě státně-zřízeneckého
výboru o návrhu zákona o zařadění
oficiantů do úřednických tříd
hodnostních a platebních a uděluji zpravodaji
panu dru Matouškovi slovo.
Zpravodaj posl. dr. Matoušek:
Jsem zmocněn státně-zřízeneckým
výborem, abych doporučil slavnému shromáždění,
aby přijalo zákon resp. osnovu zákona o zařadění
oficiantů do nejnižších platových
tříd, tedy do hodnostních tříd
úřednických. Státně-zřízenecký
výbor dostal v poslední době jistě
mnoho návrhů a jistě odůvodněných.
Státně-zřízenecký výbor
také chápe svoji situaci, ví, že úředníci
a zřízenci byli nejvíce postiženi za
války, a proto chce úřednictvu vyhověti.
Ovšem, aby nejednal neúměrně, tedy nejdříve
rozdělil si formálně látku tak, že
do jedné kategorie dává návrhy, které
se týkají celé úpravy otázky
úřednické, tedy služební pragmatiky,
a do druhé kategorie dává návrhy,
které znamenají jaksi parcielní léčení
dnešních chorob úřednických.
A v této kategorii zase rozeznává návrhy,
které musí ihned býti řešeny,
které jsou nouzové, a ony, které mohou čekati
déle. Jako důležitý nouzový a
pilný návrh byl uznán tento návrh
náš, a já bych si dovolil v stručnosti
říci, proč.
Oficianti, oficiantky a kancelářští
pomocníci jsou zvláštním druhem smluvního
úřednictva. Je to zbytek staré rakouské
správy, která, když neměla dosti úřednických
sil, ne, aby systemisovala místa, nýbrž prostě
přibrala si málo placené tzv. diurnisty,
tedy písaře, ale pak jich používala
nejen k manipulačním pracem, nýbrž dokonce
jich používala k úřednickým pracem
vyššího druhu. (Slyšte!) Takový
kancelářský pomocník podle starého
nařízení má za 3 roky státi
se oficiantem, za další léta má se státi
za 18 let vrchním oficiantem; pro pomocníky je stanovena
lhůta výpovědní 14 dní, pro
oficianta do 15 let 3měsíční, po 15
letech půlletní. Denní plat kancelářského
pomocníka činí v Praze - nejvyšší
stupnice plátová - 3 K 40 h denně (Slyšte!),
kterýžto plat snižuje se ještě v
nižších platebních stupnicích o
40 haléřů. Plat kancelářského
oficianta činí v Praze K 1360.
- a stoupá v osmi platových stupních vždy
po 3 letech až na K 2850. -. Pense však
nevyměřuje se dle této výše přímo,
nýbrž dle tak zvané pensijní základny,
která je asi o 1/5 menší
než plat. Oficiantem nestává se však kancelářský
pomocník po 3 létech, nýbrž často
až po 8-10 letech, a tato pomocnická léta musí
si kancelářský pomocník, aby mu byla
započtena do pense, zakupovat čtyřmi korunami
měsíčně.
Zdálo by se, že stará
rakouská správa za tento mizerný žold
používala skutečně těchto kancelářských
pomocníků a oficiantů jen k nejnutnějším
manipulačním pracím, ale podivili byste se,
kdybyste přišli do úřadu, co těmto
málo placeným kancelářským
silám je svěřeno. V politické službě
zastává úředníka, on vlastně
drží celou kancelář, vede rejstříky,
v politické službě vede vojenskou taxu, v soudní
službě vede rejstříky samostatně,
vede celou kancelář a má podle Entlastungs-novely
nynější dokonce připravovat soudci jeho
konceptní vyřízení. (Slyšte!)
Ve finančním úřadu vykonává
práce úředníků konceptních
a berních, u zemského finančního ředitelství
vedou většinou oddělení kancelářská,
u evidence katastru zastupují mnohdy v různých
pracích také geometry. Polovice oficiantů
má nižší střední školy,
dobrá třetina pak má vyšší
střední školu.
Státně zřízenecký
výbor právě z těchto důvodů
řekl si, zde jest potřebí pomoci hned, to
jest skutečná nouzová nutnost, poněvadž
v demokratickém státě není možno,
aby duševní práce takovýmto způsobem
byla honorována. (Výborně!) Uznal,
že jest potřeba nejenom, řeknu, holý
život chrániti, nýbrž přímo
důstojnost člověka. Původně
měl státně zřízenecký
výbor na stolku návrh můj, ale když
vláda prohlásila, že nechce pokračovati
ve špatné administrativě Rakouska, že
nechce bez důkladných studií rozmnožovati
statusová místa XI.-IX. třídy, že
dříve chce prostě prozkoumati potřebu
úředníků a jmenovitě že
nechce to dělati před reformami správy a
administrativy, dal se přesvědčiti státně-zřízenecký
výbor a přistoupil na kompromisní návrh
v tom smyslu, že neprovádí celou reformu tím
způsobem že by zařizoval a konstruoval snad
místa XI.-IX. třídy, nýbrž prostě
ad personam jmenuje ty pomocníky, pomocnice, officianty
a vrchní officianty, kteří již dnes
dožili 7 roků, po případě 4 roků
služby a ty zařazuje do XI.-IX. třídy
podle stupnice, jak je v zákoně uvedena.
Po tomto kompromisu bylo ovšem
naší povinností, abychom také pro ty,
jichž dobrodiní zákona se nedotkne, jaksi něco
ustanovili, co by také pro ně platilo a tu jsme
si mysliti, že to jde zase personelní honorací,
honorováním, a stanovili jsme v jednom ustanovení,
že ti, kteří ještě 4, resp. 7 let
nedožili ve státní službě dostávají
příplatky osobní; tak v den vyhlášení
zákona, kdo má dva roky, dostane 450, kdo má
4 roky 600 K osobního příplatku k dosavadním
officiantským platům.
Návrh můj obsahoval
také ustanovení, že ti, kdož mají
maturitu (Hluk. Předseda zvoní), budou míti
lepší postup. Vláda se postavila proti tomuto
lepšímu postupu maturantů ne z důvodů
zásadních, nýbrž řekla, že
je to zbytečné ustanovení, poněvadž
vláda sama bude jmenovati tyto maturanty ve lhůtách,
jak je to v návrhu zákona dáno. My, abychom
podchytili tento slib vlády, dali jsme tento slib ne do
zákona, nýbrž do resoluce, kde vyzýváme
vládu, aby tyto maturanty skutečně v té
lhůtě výhodněji než v zákoně
jmenovala do XI. po případě až do IX.
třídy. Rovněž pro ty, kteří
nedošli ještě 7 let ve službách státních,
jsme si přáli ve státně zřízeneckém
výboru, aby i ti - ačkoliv pro ně neplatí
vlastně dobrodiní zákona - byli jmenování
účastni dle tohoto nového zákona,
a proto vyzýváme zase v téže resoluci
vládu, aby vláda měla při jmenování
kancelářských úředníků
také zření nejen k certifikatistům,
nýbrž také k officiantům, a sice podle
poslední prakse v poměru 50%.
Poněvadž po první
schůzi, kde byl zákon přijat, ukázaly
se některé nedostatky textové a poněvadž
mám pochybnosti a měl jsem pochybnosti, jestli by
toto textové nebylo také snad věcného
rázu, tedy to nepřednáším jako
textové změny, nýbrž v referátu
původním již prohlašuji, že také
ve státně zřízeneckém výboru
jsme se usnesli, že navrhujeme, aby zákon, jak je
navržen, byl doplněn těmito dodatky:
V § 1, - snad to shrnu v jedno
- všude, kde se mluví o kancelářských
vrchních oficiantech, oficiantech, oficiantkách
a kancelářských pomocnících,
musí všude přijíti "pomocnice".
Dle mého náhledu a náhledu státně
zřízeneckého výboru není to
věcná změna, poněvadž zákon
sám sebou chtěl také zasáhnouti ženy
změnou v těchto paragrafech. Ale z opatrnosti to
přednáším v referátě.
Další změna, resp. doplněk týká
se započítání let do pense. Dle mého
náhledu a také dle náhledu státně
zřízeneckého výboru není to
také věcná změna, když možno
oficianty dáti do XI. a IX. třídy, samo sebou
se rozumí, se všemi právy a povinnostmi i s
právem, aby všecka léta ztrávená
dříve byla mu do pense započítána,
ale aby snad nebylo sporu ve výkladu, dodáváme
k § 1. dodatek: "a započítávají
se jim leta pomocnická a oficiantská do pense".
K § 1., aby nebylo sporu, za
slovo "jiných státních ústavů"
dodáváme: "a úřadů, pokud
se na ně vztahuje nařízení veškerého
ministerstva ze dne 25. ledna 1914, č. 21 ř. z."