Bylo to před 2 desitiletími,
že učitelstvo přišlo s myšlenkou,
aby již mezi dětmi propagovala se znalost zařízení
státního, aby se poučovaly o zákonodárství
i o státní správě. Byli učitelé,
kteří přicházeli do školy i s
tím, že by měly se dělati s dětmi
pokusy, jež by byly ukázkami občanských
práv. Byla příležitost voleb do říšské
rady, do zemského sněmu, do obecního zastupitelstva,
a učitelé s dětmi, které byly ve škole,
ty volby vykonávali. Ale tato dobrá snaha učitelů
nesetkávala se vždycky se souhlasem. Zejména
když šlo o to, aby děti byly uvedeny do zřízení
obecního a aby poznaly, že obec tvoří
občanstvo, které všechno má právo
do obecních záležitostí mluviti, že
takoví učitelé nebyli milí v obcích.
Znám případ z českého jihu,
že učitel u příležitosti voleb
do obecního zastupitelstva provedl takové volby
ve škole, a proti tomu učiteli v obci bouřili
proto, že prý upozorňuje děti, že
všichni lidé mají jíti k volbám,
ba že upozorňoval děti, že by všichni
občané měli míti v obci právo
hlasovací.
Aby v obcích nedostali se
všichni lidé k projevu svého mínění,
to bylo úzkostlivě chráněno. Je vám
známo, že byly to zvláště dělnické
kluby, které vnesly do obcí snahu, aby byly také
zastoupeny, alarmovaly všechny, kteří byli
zapsáni ve volebních listinách, aby chodili
k volbám, aby dostali do obecního zastupitelstva
svoje zástupce. Bývaly to hotové boje mezi
vrstvou majetnou, která měla v rukou celou obec,
a mezi vrstvou druhou, která pomalounku dostávala
se v obci k moci. Dělnické organisace, organisace
sociálně-demokratické, mají veliký
podíl na osvětové práci, té,
která znamená seznamování s občanskými
naukami. Dělnictvo sociálně-demokratické
svými organisacemi v krajích, okresích a
potom i v obcích zanášelo v občanstvo
povinnost, aby chodilo k volbám, aby moc, kterou měli
pořad jen lidé, kteří využívali
jí se stanoviska třídního, přenesli
také na sebe. Dělnictvu sociálně-demokratickému
bylo to velmi často vytýkáno, bylo za to
i pronásledováno. A znova říkám:
právě to, co vykonaly vrstvy dělnické,
byla první škola občanských nauk v obcích!
Později, když široké
vrstvy občanstva hleděly soustavně uplatňovat
své nároky, bylo třeba, aby se zřídila
trvalá instituce k takovéto práci propagační.
Tou v dělnictvu sociálně-demokratickém
byla Dělnická akademie. Byla založena s krásným
programem, který neznamenal jen, aby se pořádaly
přednášky všeobecně vzdělávací,
aby se zakládaly knihovny, aby se pořádaly
kursy odborné, nýbrž aby se také v občanstvo
vnesl smysl pro občanská práva a povinnosti.
Dělnická akademie v
Praze pořádala podobné kursy, o nichž
zde dnes jest řeč, ovšem ne v takovém
rozsahu, jak předloha zákona vytýká.
Dělnická akademie obsáhala těmito
snahami Čechy, měla kromě ústředí
krajské vzdělávací sbory, které
na budově všeobecného vzdělání
také pracují, a pak místní politické
organisace a místní vzdělavací spolky,
takže se může říci, že Dělnická
akademie utvořila celou síť vzdělavací
práce v občanstvu.
Záleží nám
velmi na tom, aby ti, kteří posud neměli
účasti na veřejných záležitostech
občanských, byli o těchto záležitostech
náležitě poučeni. Jest zvláštní,
že nedostatek vzdělání, který
se jeví v mnohých vrstvách lidových,
pociťují právě tyto vrstvy nejvíce
a chtějí tento nedostatek odstraniti. Kdybychom
napsali historii českého školství, tedy
bude ta historie míti krásný jeden list,
kde se bude mluviti o menšinovém školství,
ale bude míti i neméně krásný
list, na němž bude napsáno, jak lid, jeho nejširší
vrstvy, domáhaly se zřízení škol,
jak proti těm, kteří budovat je nechtěli,
z ostatního občanstva se podávaly rekursy,
jak z dělnictva docházely deputace do Prahy, jen
aby školy se zřídily. Všeobecné
vzdělání je veliká posila pro dělníka.
Všeobecné vzdělání neznamená
jen, že dělník má rozhled po světě,
nýbrž znamená, že jest-li celá
vrstva dělnická bude míti otevřený
rozum, smysl pro veřejné záležitosti,
potom v práci za své osvobození bude stanovit
s jasným vědomím určité cíle,
a bude k nim pracovat nejkratšími cestami.
O to všeobecné vzdělání
dělnictvu jde, ale kromě toho všeobecného
vzdělání žádá i vzdělání
odborné a potom vzdělání občanské.
Řekl bych: občanské vzdělání
už mělo být dávno součástí
vzdělání všeobecného, ale bohužel
posud není.
Rakousko máme za sebou a československou
republiku před sebou. Československá republika
říká: Všichni občané mají
stejná práva v obci; touto větou československá
republika získala srdce nejširších vrstev
lidových. Bude jinak než bylo posud. Aby občanské
vzdělání vniklo všude, a aby práv,
která republika lidu dává, bylo také
využíváno, k tomu čelí nynější
předloha zákona.
Zákon, o němž
jednáme, nebude však jen míti smysl, aby občanstvo
bylo připraveno, aby bylo vykonavatelem toho, co je, nýbrž
má i ten smysl, aby občanstvo se připravovalo
na to, co by mělo býti a co by bylo lepší,
neboť poučování o občanských
naukách nepovede se jen tak, že se bude vykládati,
jak vypadá nynější naše zřízení
republiky, nýbrž povede se také tím
duchem, jakby vypadati mělo! Naše zákonodárství
a správa - jest známo - kulhají neobyčejně,
kulhají tolik, že s některými jejich
ustanoveními jsou nespokojeni všichni pokrokoví
lidé. To se bude musit odstranit!
Příležitost k
tomu, aby tyto nedostatky všichni lidé si uvědomili,
aby o odstranění těchto nedostatků
usilovali, aby směřovali k lepším zařízením
republiky, budou podávati kursy, o kterých se tady
právě mluví. Je zajímavo, že
na příklad o demokratisaci jest u nás mínění
jiné než v státech, kde demokracie dávno
vládne. Zmíním se jen o jednom: jaká
je demokratická škola v Čechách a jaká
je demokratická škola ve Švýcarsku. V
Čechách spravuje naši školu jen jistý
počet lidí, jen jistý počet lidí
o záležitostech školských jest informován.
Na Curyšsku škola je záležitostí
všeho občanstva. Všechno občanstvo jest
povoláno, aby nejen o školních záležitostech
přemýšlelo, uvažovalo, ale do školních
záležitostí také mluvilo. U nás
se shora určuje, co ve školách se má
díti, tam o tom rozhoduje školní výbor,
volený všeobecným právem hlasovacím.
I o tom, zdali na příklad některé
partie učebné látky mají býti
vypuštěny, aby se probíraly jiné, které
jsou občanstvu bližší. V Rakousku jsme
mívali tak směšné věci, že
ministerstvo ustanovilo pro celou říši, kdy
se mají vydávati zprávy a vysvědčení,
v který den i hodinu, směšná ustanovení,
naproti tomu demokracie dává učiteli plné
právo, aby nejen o těchto malých, ale také
o důležitých věcech rozhodoval sám,
po případě se školním výborem
místním, který celý obor školských
záležitostí ovládá dokonale.
Upozornil jsem na správu našeho a cizího školství,
ale jest spousta veřejných záležitostí
jiných, které přijdou v takových kursech
také na přetřes; všechny budou tvořiti
jistý okruh vědomostí, který posud,
žel, nepatří ke vzdělání
všeobecnému, ale který se duševním
majetkem všeobecným státi musí. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Řečnická listina jest
vyčerpána, debata je skončena a uděluji
závěrečné slovo p. zpravodaji kol.
dru Uhlířovi.
Zpravodaj poslanec dr. Uhlíř:
Vážené Národní shromáždění!
Mohu s potěšením
konstatovati, že pánové, kteří
zasáhli do debaty, v meritu věci i v podrobnostech
formálních s návrhem souhlasí, že
tedy v těchto dnech vstoupí v platnost zákon,
který kulturní výbor navrhuje, totiž
zákon o organisaci lidových kursů občanské
výchovy. V doslovu chci jenom připomenouti tolik,
že tyto lidové kursy občanské výchovy
mají býti prvním krokem k celé obsáhlé
organisaci nové naší republikánské
demokratické výchovy. S tímto návrhem
na organisaci lidových kursů občanské
výchovy souvisí totiž hned jiný návrh,
který, doufám, také v nejkratší
době zde bude projednáván: návrh na
zavedení občanské nauky do škol všech
kategorií, kde se vyzývá ministerstvo školství
a národní osvěty, aby hned vykonalo všechny
přípravy, aby do škol obecných v nejvyšších
třídách, do škol měšťanských,
středních a odborných jako zvláštní
předmět vyučovací zavedena byla občanská
nauka. Nám tedy na prvním místě jde
o to, abychom široké vrstvy lidové, které
již snad v nejbližších měsících
povolány budou, aby rozhodovaly svým lístkem
hlasovacím o osudech našich obcí a našeho
státu, aby tyto lidové vrstvy byly co nejdříve
informovány o nových poměrech, o nových
skutečnostech politických, aby byly rozumově,
intelektuálně připravovány k nové
své funkci. Ale ovšem nemůžeme se spokojiti
jen s touto intelektuální přípravou
našeho občanstva, nám musí jíti
o to, abychom dospěli ke stavu pravé, občanské,
demokratické, republikánské výchovy
i ve směrech mravních a ve směrech přípravy
naší vůle, naší činnosti,
naší prakse.
První krok zahajujeme těmito
kursy lidovými, které pozvolna rozšíří
se na povinné kursy všeobecně vzdělávací
a výchovné, kde by se přednášelo
tedy o zdravotnictví, umění, nejen politických,
ale i kulturních, uměleckých a vědeckých
otázkách nové doby, kde by byl dán
základ k tomu, aby byla zvýšena mravní
a rozumová úroveň celého národa
československého a celého našeho státu.
Nám jde tedy o to, aby vedle čistě rozumového
vzdělání připravovala se také
pravá demokratická výchova, vedle vědění
a znalosti o poměru jednotlivce ke státu a společnosti
vůbec, aby se také přispívalo k občanské
výchově, aby se pěstovala pravá pospolitost
vědomí odpovědnosti a chuť a vůle
k práci na prospěch celku.
Jestliže i o tuto mravní
výchovu budeme usilovati a starati se, aby co nejdříve
uskutečněny byly tyto mravní předpoklady
nového našeho demokratického, republikánského
státu, jsem jist, že budeme míti zabezpečenu
budoucnost svého československého republikánského
státu. Demokratickou kulturou dojdeme k pravé demokracii.
(Souhlas.) Prosím tedy celé Národní
shromáždění, aby jednohlasně
tento zákon přijalo. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda:
Přistoupíme k hlasování. Prosím
pány, aby zaujali svá místa. Ježto předloha
je obsahově naprosto jednotná, budeme hlasovati
o celé předloze, a sice o § 1.-6., jakož
i o nadpisu předlohy a úvodní formuli najednou.
Je proti tomu námitek? (Nebylo.) Není. Přistoupíme
k hlasování.
Kdo souhlasí s §§
1.-6., jakož i s nadpisem a úvodní formulí
zákona, prosím, aby povstal se svého místa.
(Stalo se.)
To je většina, zákon
je v prvním čtení schválen.
Textové změny není.
Kdo souhlasí s předlohou,
přijatou právě v prvním čtení,
také ve čtení druhém, prosím,
aby povstal. (Stalo se.)
To je většina, zákon
je schválen také ve druhém čtení.
Tím je odst. 4. denního
pořádku vyčerpán. Přistoupíme
k odst. 1., a sice k pokračování debaty
o zprávě ústavního výboru
o návrhu zákona na částečnou
změnu obecních zřízení
a městských statutů (tisk 381).
Ježto řečnická
listina je již vyčerpána, uděluji závěrečné
slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Brabec:
Slavné Národní shromáždění!
První oddíl novely
k obecnému zřízení, obsahující
dvanácte paragrafů, jak byl probrán pány
předřečníky, vyžaduje, abych
ještě několika slovy dotkl se některých
podrobností, a sice především na základě
usnesení ústavního výboru, který
uznal za potřebno, vložiti do § 10. jakožto
odst. 3. následovní usnesení: "Veřejným
zřízencům, kteří jsou členy
obecního zastupitelstva, rady nebo komisí, musí
býti bez újmy platových i postupových
nároků poskytnuta možnost, vykonávati
tyto funkce." Je to v duchu tohoto zákona, aby
skutečně nejširším vrstvám
byla poskytnuta možnost, súčastniti se v samosprávě
obecní, neodporuje to tedy v žádném
směru ostatním ustanovením zákona.
Ústavní výbor vám tudíž
navrhuje a já jako referent to předkládám,
aby v tomto směru § 10. byl doplněn, takže
bude míti místo tří odstavcův
odstavce čtyři.
Dále je zapotřebí
ještě k tomuto oddílu novely některých
stylistických změn, na které dovoluji si
tedy upozorniti a je navrhnouti: V § 2. místo slova
"předepsané" dáti slova
"zákonem stanovené", v témž
paragrafu místo slova "předem" v obou
případech, jak se tam vyskytují, dáti
slovo "napřed". K § 3. jest podán
návrh.
Předseda:
K § 3. byl podán následující
návrh dra Lukavského: Podepsaní navrhují,
aby čtvrtý odstavec § 3. byl změněn
v ten smysl, že na místo slova "osmý"
se vloží slovo "třetí"
(den) atd. Návrh jest náležitě podepsán,
jest tedy předmětem jednání.
Zpravodaj dr. Brabec: Já
tomu návrhu se konformuji, je to důsledek ustanovení,
že schůze obecního zastupitelstva se mají
svolávati 3 dni napřed. Kdyby to bylo na osmý
den, není vyloučena ta možnost, že by
starosta, který by si chtěl počínati
tendenčně, hned po podání návrhu
ustanovil schůzi a řekl by, že ten předmět
nemůže dáti na denní pořádek,
poněvadž schůze se bude konati čtvrtý
den po podání návrhu. Tím způsobem
by bylo možné chikanování, a aby se
tomu vyvarovalo, tedy činí se návrh na změnu
místo "osmý den" "třetí
den".
V § 5. stylistická změna
místo "dotýčného" - "dotčeného"
sboru. Rovněž v témže paragrafu v odstavci
posledním místo slov "výloh" má
býti "útrat". Pak v § 10. odstavec
poslední aby zněl: "v obcích do 1000
obyvatelů" a v §11. poslední věta
"není-li v té věci zvláštních
zákonných nařízení" místo
"v té příčině". V
§ 12. stížnost "do usnesení obecní
rady" místo "proti usnesení obecní
rady". Pak ještě v § 10 místo "ve
způsobě diet" - "dietami".
Tím by byly tyto nepatrné
korrektury provedeny. Já nebudu zbytečným
způsobem prodlužovati debatu, bylo to dostatečně
projednáno, věc je jasná a doporučuji,
velectění pánové, aby tato skupina
zákona byla přijata.
Předseda
(zvoní):Přistoupíme k hlasování.
Hlasovati budeme - činím v té věci
návrh - způsobem následovním: K paragrafům
1. a 2. nejsou podány žádné pozměňovací
ani dodatečné návrhy. Budeme o těchto
dvou paragrafech hlasovati najednou. K § 3. Jest podán
návrh pana kol. Lukavského, aby místo
slova "osmý" v posledním odstavci bylo
dáno slovo "třetí". Dám
o § 3. hlasovati s vynecháním slova "osmý";
až bude přijat, pak dám hlasovati nejprve o
návrhu pana kol. Lukavského na vložení
slova "třetí", jemuž se přizpůsobil
pan zpravodaj. Kdyby návrh ten byl zamítnut, teprve
pak dám hlasovati ve smyslu zprávy výborové
o slově "osmý".
Dále k paragrafům 4.,
5., 6., 7., 8. a 9. nejsou podány žádné
pozměňovací návrhy a poněvadž
pan kol. Lukavský odvolal návrh k §
5. a tedy není žádných pozměňovacích
ani dodatečných návrhů, tedy dám
od § 4. až do § 9. hlasovati ve smyslu zprávy
výborové. K § 10. jest navržena jako odstavec
třetí vložka tohoto znění:
Zpravodaj posl. dr. Brabec
(čte). "Veřejným zřízencům,
kteří jsou členy obecního zastupitelstva,
rady anebo komisí, musí býti bez újmy
platových i postupových nároků poskytnuta
možnost vykonávati tyto funkce".
Předseda:
Dám hlasovati tím způsobem, že nejprve
budeme hlasovati o odstavci prvém a druhém paragrafu
10. a na to o této nové vložce jakožto
odstavci třetím, na to o odstavci třetím
zprávy výborové v § 10., jakožto
odstavci čtvrtém. K § 11. a 12. nejsou podány
žádné pozměňovací návrhy,
budeme tedy hlasovati ve smyslu zprávy výborové.
Je snad námitka proti tomuto
mnou navrženému způsobu hlasování?
(Nebyla.) Není. Budeme si vést tím
způsobem, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí o § 1. a
2., ve smyslu zprávy výborové, ať povstane
se svého místa. (Stalo se.) To je většina.
§§ 1. a 2. jsou přijaty.
Kdo souhlasí s § 3. s
vynecháním slova "osmý" v posledním
odstavci, prosím, aby povstal se svého místa.
(Stalo se.) To jest většina. § 3. s vynecháním
slova "osmý" jest přijat.
Kdo souhlasí s vložením
slova "třetí" místo slova
"osmý" v posledním odstavci § 3.,
prosím, aby povstal. (Stalo se.) To jest většina.
Tím jest celý § 3. přijat.
Kdo souhlasí s §§
4., 5., 6., 7., 8. a 9. ve smyslu zprávy výborové,
prosím, by povstal se svého místa. (Stalo
se.) To jest většina. §§ 4.-9. jsou
přijaty.
Kdo souhlasí s prvními
dvěma odstavci § 10. ve smyslu zprávy výborové,
prosím, aby povstal se svého místa. (Stalo
se.) To jest většina. První dva odstavce
§ 10. ve smyslu zprávy výborové jsou
přijaty.
Kdo souhlasí s přečteným
právě odstavcem 3. jak jej doporučuje pan
zpravodaj k § 10., prosím, aby povstal. (Stalo
se.) To jest většina. Také odstavec 3.
jest přijat.
Kdo souhlasí s odstavcem
původně třetím, teď ale odstavcem
čtvrtým § 10., ve smyslu zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Stalo se.) To jest většina,
i odstavec třetí, nyní čtvrtý
§ 10. jest přijat.