Národní shromáždění československé 1918 – 1920

A vyřezat by bylo třeba podle p. kolegy Hlinky nejenom mne, nejen Roučka a všechny ty expátery, nýbrž vyřezat je třeba především i hlavu všech těch nevěrců, prof. Masaryka. Ten tam byl výslovně uveden a jmenován.

Pan farář se tedy bude snad pamatovat na ten článek na který jsem mu tehdy odpovídal, a promine mně, že to není žádné hájení víry, to je prostě rada používat násilí a sice nejhrubšího násilí proti těm, kteří jsou jiného smýšlení.

My si musíme ve své republice zachovati svobodu co nejplnější, ale musíme míti také ten smysl pro svobodu v sobě a ne teprve volati po policii.

To je také jedna z příčin, proč se zmiňuji o tom, že u nás začínají zase se jeviti tak divné moresy jako bývaly před válkou. Jest to zvláštní, když se člověk dovídá, že v Radměřicích, kde si občané, svolali schůzi, aby se obecní zastupitelstvo poděkovalo, dal starosta zavolat četníky, asistoval na té schůzi, a teď ty lidi stíhají a hrozí jim, protože prý se provinili proti § 2. shrom. zákona, předvedením. To se stalo tento týden a 19. ledna v Horusicích (okres. Veselí-Mezimostí), když chtěli uspořádati naši domkáři schůzi, místní starosta a místní organisace - snad strany agrární - dali povel, že jim nesmí býti povolena žádná místnost. Když jim tedy žádná místnost nebyla povolena, udělali si domkáři schůzi na návsi a tu dal starosta četníky rozehnati.

Vím, že se to děje bez vědomí p. ministra vnitra. Vím, že se to děje jistě také proti intencím vedení strany agrární, ale upozorňuji, že tyto věci jsou nebezpečné. Což když tohle nebude hned p. ministrem vnitra vyšetřeno a nebudou viníci stíháni? Neujme se snad domněnka, že zákony nebo výhody ze zákona platí na venkově jen pro jednu stranu a pro ostatní nikoli, a nebude to popudem k tomu, čemu pak budete říkati bolševismus? Upozorňuji na ty věci proto, že mně co nejvíce záleží, aby byla zachována svoboda postupu i v těch bojích. My přece, pánové, budeme si často dosti ostře ve vlasech, - když jich budeme mít málo, bude nás to tím více bolet (Veselost.) - ale rád bych a měli bychom dbáti, abychom si do nich nevjížděli na tolik, abychom pak nemohli spolu jeden s druhým ani mluviti a nemohli spolu pracovat tam, kde je to nejvýš nutn.

Nyní, když jsem si vyřídil tyto věci, vracím se k tomu, co jsem řekl.

Myslím, že specielně právě systém vázaných listin bude působiti k tomu aby volby byly klidnější. Ale když p. kol. Dyk operoval proti p. zpravodaji jako by to byly dvě věci neslučitelné, když řekl, že by disciplinovaná menšina národnostní mohla dekapitovati četné menšinové pracovníky, a na druhé straně, že tam budou živly fluktuujicí, tu musím prohlásiti, že fluktuujíci živly tam ovšem budou, ale ti, kteří budou organisovani v té menšině, budou pevní a disciplinováni. Když se jim dá komando, aby dekapitovali, dekapitovali by, kdyby měli k tomu možnost. To se nijak nevylučuje, nýbrž to, co pan referent řekl, zachycuje prostě dvě skutečnosti, které naprosto vedle sebe mohou existovati, poněvadž se netýkají jedněch a týchž lidí, nýbrž jsou to tři kategorie lidí: Jedni pevně organisovaní ve většině, druzí v menšině, a třetí kategorie zahrnuje ty lidi, kteří nevědí, čí budou. Ty máme všude a to není důvod proti vázanosti nebo síle důvodů, které přednesl pan referent. Proto se přimlouvám, aby vázanost listin byla přijata. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dodatečně se přihlásil k slovu ještě pan kolega

Mattuš. Uděluji mu je.

Posl. Mattuš: Slavné shromáždění!

Nepřihlásil jsem se k slovu ohledně záležitosti vázaných listin, nýbrž jenom k upozornění, jak pan poslanec Johanis za své řeči mně křivdil, když uvedl moje jméno jako nějakého vynikajícího straníka v souvislosti s tím, že prý soudcové v době války vynášeli rozsudky tak nespravedlivé, že mnohým českým lidem tím škodili. Poněvadž by tato výtka v té souvislosti patrně padla na mne, dovoluji si jen konstatovati se svolením pana předsedy, že od r. 1905 jsem přidělen obchodnímu soudu, který se trestními věcmi, jak je známo, vůbec nezabývá, a že nad to asi od r. 1913, tedy již před válkou a po celou dobu války jsem byl pověřen referátem konkursním a vyrovnacím a že jsem následkem toho za celou dobu války neměl příležitosti pronésti jediného rozsudku jménem Jeho Veličenstva císaře a krále. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Tím je debata vyčerpána. Než udělím slovo panu zpravodaji, dovolím si sděliti, že došel od pana kolegy Zbořila pozměňovací návrh na doplnění § 31. osnovy zákona o řádu volebním do obcí; má to býti vsunuto jako 7. odstavec.

Jako 7. odstavec mají býti uvedena následující slova: -Náhradní kandidátní listiny všech stran buďtež vyloženy též ve volební cele.

Návrh ten jest opatřen dostatečným počtem podpisů, je tedy předmětem jednání. Uděluji slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Meissner: Vážené Národní shromáždění!

Ze specielní debaty vyberu pouze několik věcných podnětů. K návrhu p. kolegy Zbořila, by § 31. byl doplněn, vyjadřuji se tak, že navrhuji, aby návrh ten byl zamítnut. Návrh ten mám za nepraktický. Je sice na prospěch tajnosti voleb, když ani volební komise nezví jakou kandidátní listinu volič žádá, anebo který volič žádá kandidátní listinu. Avšak návrh pana kolegy Zbořila tomuto přání, této tendenci by nevyhověl, neboť budou-li v uzavřené oddělené místnosti, jak jest míněna volební cela, budou-li kandidátní listiny, pak se může přihoditi, že některý volič - vezme např. všechny kandidátní listiny určité strany. Nikdo do volební cely nesmí vstoupiti, aby to kontroloval, a důsledek toho by pak byl, že by některá kandidátní listina ve volební cele vůbec nebyla a nemohlo by býti vyhověno přání voliče, nechtěl-li by prozraditi, jak chce voliti a nechtěl-li by říci volební komisi, že ta neb ona volební listina schází.

Proto jsem toho názoru, že by návrh pana kolegy Zbořila nebyl účelný a praktický a že by nevyhověl asi tendenci, kterou sleduje.

A nyní, vážené shromáždění, budiž mi dovoleno, abych ještě reagoval na debatu, pokud se točila kolem sporného bodu, zda máme přijmouti systém přísně vázaných listin. Mohu tu reagovati toliko na vývody p. kolegy Dyka a p. kolegy Síse. Přiznávám, že mi pan kolega Sís úkol můj zpravodajský do jisté míry stížil. Stížil mi ho proto, poněvadž na odůvodnění svého názoru, pokud se týká návrhu, přišel s výtkami politickými proti straně. ke které mam čest náležeti. Jsem si plně vědom úkolu svého jako zpravodaj, ne. mám práva, abych jako zpravodaj odpovídal na výtky neb útoky, které jsou proneseny proti straně, a také toho jako zpravodaj neučiním. On mně ale stížil úkol můj proto, poněvadž odůvodnění návrhu jeho jest takového druhu, i odůvodnění, jak bylo zde podporováno p. kol. Dykem, jest takového druhu, že musí vzbuditi zdání, že návrh p. kol. Dyka a Síse směřuje proti stranám, u nichž jest obava, že výkonné výbory nemají dostatečné schopnosti, aby rozlišovaly mezi schopnými, mezi odborníky a mezi neodborníky, čili, jak to bylo zde nazváno, mezi agitátory, že tu bylo vzbuzeno zdání, že návrh jejich směřuje k očistě právě těchto stran, které nemají této schopnosti ve výkonných výborech, kdežto jiné strany takového korrektivu se strany voličstva nepotřebují, poněvadž mají dostatek záruky ve výkonných výborech. Tomu svědčí výrok p. kol. Dyka, že jest obava, aby výkonné výbory nedaly přednost při výběru kandidátů agitátorům před odborníky, a výrok p. kol. Síse, když poukázal na to, že strana sociálně-demokratická zradila svůj program antimilitaristický a antidynastický, že tu jest rozdíl mezi programem a rozdíl mezi osobami.

Mám proto stížen svůj úkol zpravodajský, poněvadž může snadno býti vzbuzeno zdání, když jsem tu hájil systém přísně vázaných listin, že jsem tak učinil z důvodů stranických, že jsem tak učinil z toho důvodu, aby snad právě korrektiv, kterého se dožadují p. kol. Sís a p. kol. Dyk, korrektiv vůči straně, k níž náležím. byl vyloučen.

Vážení pánové! Já znovu bych opa koval to, co jsem již jednou řekl. Pan kolega Sís a p. kol. Dyk nedovedou se vmysliti v soustavu poměrného zastoupení. Znovu musím opakovat: systém poměrného zastoupení znamená, že každá menšina v každé skupině, která soustředí určitý počet hlasů na své kandidátní listiny, má právo na zastoupení a že nemá právo většina menšině znemožniti zastoupení a že nemá právo většina jí zabrániti, aby určité osoby, třeba většině nepříjemné, byly zvoleny. V tom spočívá podstata poměrného zastoupení. Nemá práva jedna skupina, ať jest to většina nebo menšina, druhé skupině rušivým způsobem zasahovat do kandidátní listiny při poměrném zastoupení.

To, co chtějí p. kolega Sís a p. kolega Dyk - já budu reagovat jen na vývody p. kolegy Síse - to jest, jak oni jasně dali na jevo, skutečná dekapitace. Proto oni navrhují panachování, poněvadž chtějí provésti, řekl bych, soud nad minulostí určité strany, poněvadž chtějí znemožniti, aby výkonný výbor mohl tu, řekl bych, oktrojovati - abych tu užil výrazu ve smyslu jejich myšlení, - oktrojovat veřejnosti určitého kandidáta nebo určité kandidáty, se kterými by část veřejnosti ráda súčtovala. To má býti účel. Vážené Národní shromáždění! Takovýto omezený účel, takovýto časový účel dle mého názoru nesmí býti směrodatným, když určujeme soustavu pro volební řád na dlouhou řadu let, na desítiletí, to jest účel čistě místní, účel čistě časový, který by nás mohl svésti, abychom zvolili něco, co by nás v budoucnosti mohlo mrzet.

Pánové, z toho je patrno, že skutečným účelem návrhu p. kolegy Síse a Dyka je dekapitace, ovšem dekapitace toliko ve straně jedné. Ale tu prosím, aby mně nebylo zazlíváno, upozorním-li na to, že to je poněkud zbraní dvojsečnou. Jestliže některá strana, resp. její vůdcové nebo představitelé poruší zásady takovým způsobem, že zasluhuje to naprostého odsouzení, jestliže někteří představitelé této. strany dopustí se takových chyb, že nemají býti zvoleni, - jak již p. kolega Svozil správně na to poukázal - když strana taková přichází před voliče s osobami kompromitovanými, pak dle mého názoru nese sama největší risiko.

To je, řekl bych, tak jako když více osob připojí se provazem, chtějíce docíliti vrcholku. Tak jako dobrý vůdce může, maje přivázané další lezce, dovésti i - ostatní bez pohromy k vrcholu, tak na druhé straně může špatný lezec býti přítěží a způsobiti pád celé té skupiny do propasti. Tedy k tomu není třeba nějak o panachování se strany voličstva, nýbrž tohleto je věcí dotyčné skupiny, ale tu voličstvo má pak možnost pronášeti úsudek o celé kandidátní listině. Jestliže, vážené Nár. shromáždění, chyby představitelů některé strany nebo celé strany, nebo vedení strany nejsou takového druhu,. aby působily na voličstvo tak, že by kandidátní listinu odmítlo, pak dle mého názoru nemá naprosto někdo jiný, kdož patří ke skupině jiné, práva, aby do kandidátní listiny této strany zasahoval. (Souhlas.)

Velectění pánové! Prosím, aby se nezapomínalo na vážnou okolnost. Pan. kol. Dyk řekl, že on svůj návrh činí i na úkor vlastní strany. Pánové, vy můžete súčtovati s minulostí, pokud jde o kandidáty, ale je naprosto nemožno, súčtovati s minulostí, pokud jde o voliče. Vy nemůžete ty osoby, které v minulosti dle vašeho názoru chybily, zbaviti práva volebního, vy nemůžete "Salon odmítnutých", který zbavujete de facto volitelnosti, zbaviti i aktivního práva volebního. Pánové, právo k panachování, právo k zasahování do pořadí kandidátních listin budou míti nejen ti voličové, kteří v sobě cítí právo býti kritiky nad minulostí, nýbrž budou je míti také ti voličové, kteří se cítí býti odmítnuti, a nevím, jestli právě ti nespokojenci, ti odmítnutí, nebudou pak panašovati ne ve straně, ve které byste si vy přáli míti panašování, nýbrž ve straně, ve které byste si přáli míti přísnou disciplínu, a nevím, jestli bychom přijetím vašeho návrhu nepohoršili právě. vaši situaci. (Souhlas.) Nevím, vážení pánové, jestli nám nebudete vděčni za to, že jsme vás přehlasovali.

Prosím, budiž mi dovoleno v souvislosti s tím ještě upozorniti na zjev, který považuji s hlediska politické výchovy a politického vývinu v českém národě za velmi důležitý a který dle mého skromného názoru nesmí býti podceňován.

Náš politický život trpěl v minulosti příliš velikým počtem malých stran. Sešlo se několik málo lidí, pravidelně inteligentních a utvořili stranu. A nebyli-li lidé spokojeni v určité straně, odštěpili se a již tu byla strana nová. My jsme měli zejména v městském obyvatelstvu tolik skupin a stran - na venkově tomu tak nebylo -, že to nebylo -politickému životu zdrávo. Pánové, dle mého názoru jest politickému životu nejzdravější, když se obyvatelstvo seskupí podle velikých myšlenek, podle velikých ideí, podle velikých zájmových potřeb na několik větších stran, jako jest to v Belgii, liberálové, sociální demokraté, klerikálové, jak tomu jest také v Německu a jak tomu jest také vlastně téměř ve všech pokročilejších státech.

A jsou to - znova to opakuji - chyby a vředy našeho politického života, že jsme trpěli a měli příliš mnoho těch malých stran. Nyní, prosím, nastal potěšitelný obrat. My i s našeho stanoviska jako odpůrci, jako stojící mimo strany a nebo proti stranám občanským, v podstatě jsme to vítali, že tu nastala koncentrace stran, že na jedné straně jest veliká strana agrární, na druhé straně se nyní utvořila veliká strana městská, že se tu blížíme ke koncentraci tábora socialistického a že tu v podstatě máme - když jmenujeme ještě klerikální stranu - čtyři veliké strany, které mohou méně osobními způsoby, boji osobními, bojovati aspoň více méně všeobecnými hledisky. Vážení pánové! Představte si, jak bude působiti systém, který navrhuje pan kol. Sís a Dyk na tuto koncentraci? Odstředivým způsobem. Koncentrace jest jen tehdy možná, když všechny tyto skupiny, které utvoří tu stranu, budou na kandidátní listině zastoupeny a když mají také záruku všechny tyto kandidované osoby, že budou zvoleny v onom pořadu, jak výkonný výbor to navrhuje. Jaké je tu nebezpečí, že na příklad příslušníci určité největší skupiny, kteří neradi viděli koncentraci, kteří neradi viděli, že do veliké strany byla přibrána skupina nejmenší, - a to nejen u státoprávní demokratické strany, to jest také u českoslovanské strany socialistické - tedy kteří třeba ještě nedovedou se s touto myšlenkou spřáteliti, že využijí tohoto svého práva a budou, prosím, voliti jen ty příslušníky své dřívější strany a škrtati příslušníky druhých stran. Co to znamená? Že vzbuzena bude nespokojenost, že nastane zase rozštěpení, že jest věta po koncentraci a znamená to tvoření se nových stran na škodu celého politického života.

A když, vážené shromáždění, vůbec chceme docíliti toho, aby např. v národnostně ohrožených obcích anebo vůbec v obcích bylo možné, aby dohoda stran byla možná kompromisy, pak dle mého názoru toho můžeme docíliti jen při přísně vázaných listinách. Vždyť mám na mysli a myslím, že k tomu dojde, že nebude všude volební boj v obcích, nýbrž prostě jako ve Švýcarsku, když strany si sečtou hlasy, vidí, jak jsou silné a řeknou si: "Nač potřebujeme každé 4 roky voliti, co potřebujeme každé 4 roky počítati, dnes volby nemohou přivoditi, co přivodily dříve, že nahodilá většina třeba jednoho hlasu úplně převrátila většinu, my víme, jak jsme silní, my se dohodneme o počtu kandidátů, pořadu kandidátů a budeme voliti kompromisně!" Kompromisní volba jest jedině možnou podle systému, který navrhujeme, a nikoliv dle systému, který navrhuje pan kolega Dyka a Sís.

Já bych při té příležitosti reagoval na jednu výtku pana kolegy Dyka, jako bych jedním dechem tvrdil dvě konkrétní věci, jako bych tvrdil, že jest nemožno, aby v jedné obci v národnostně smíšených obvodech lidé volili uceleně, tedy příslušníci menšiny volili uceleně a mohlo se tam se strany většiny panachovati a dekapitovati, a na druhé straně jako bych tvrdil, že budou lidé nespolehliví. Můj názor jest, že oboje jest možné - v různých obcích. Když jsem mluvil o prvních, měl jsem na mysli český sever, a o druhých, Moravu.

Dle mého názoru nebyly tu se strany pana kolegy Dyka a Síse předneseny naprosto žádné věcné výtky. Technickou stránku oba dva pánové úplně pominuli, námitku, kterou jsem učinil ohledně § 49., úplně pominuli. Z celého jest patrno, že sledovali toliko jeden cíl: že hledali nějakou cestu, jak by mohli u jedné strany provésti soud české veřejnosti. Tato cesta dle mého názoru není schůdná, tato cesta by nám poškodila volební řád. Jsem toho názoru, jsou-li zde nějaké rozpory mezi stranami, pak prosím, jak pan kol. Dyk řekl, vyřiďme to uvědomením. lidu, ale ne výhradně technikou aneb systémem volebním, který dle mého názoru by byl nepraktický a který by nás na léta poškodil. Proto, prosím, abyste návrh ústavního výboru přijali nezměněný. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Podrobná rozprava o této části jest skončena, i přistoupíme k hlasování. Žádám členy Národního shromáždění, aby se odebrali na svá místa a snad vzali k ruce zprávu, aby mohli sledovati hlasování.

Při hlasování budeme postupovati takto:

Při §§ 28, 29, 30 není pozměňovacích návrhů, dám tedy hlasovati o znění těchto paragrafů dle návrhu výboru ústavního.

Při § 31. při odst. 1. člen Národního shromáždění Sís navrhl toto znění: "Starosta obce nejdéle 3. den přede dnem volby dá doručiti každému voliči do bytu platné kandidátní listiny všech volebních skupin a jeden prázdný lístek hlasovací a mimo to v obcích s více než 1000 obyvatelů lístek legitimační."

Pan zpravodaj přizpůsobil návrh výboru tomuto návrhu takto: "Starosta dá ve všech obcích nejdéle třetí den přede dnem volby doručiti každému voliči do bytu platné kandidátní listiny všech volebních skupin a v obcích s více než 1000 obyvatelů též lístek legitimační."

Dám nejprve hlasovati o pozměňovacím návrhu pana kolegy Síse, a kdyby ten byl zamítnut, o návrhu pana zpravodaje.