Sociálně-politický
výbor proto předkládá slavnému
Národnímu shromáždění
ku schválení následující zákon
(čte):
Platnost zákona ze dne 3.
června 1901 čís. 62 ř. z. o upotřebení
části správních přebytků
hromadných sirotčích pokladen prodlužuje
se do 31. prosince 1918, pokud se týče Čech,
Moravy a Slezska.
Slovensko nemůže se do
toho bráti, poněvadž, jak známo, podléhalo
zákonům maďarským. (Čte):
"Tento zákon nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.
Ministrům, práv, vnitra,
soc. péče a financí se ukládá,
aby zákon tento provedli."
Jménem sociálně-politického
výboru prosím, aby slavná sněmovna
tento zákon laskavě schválila a aby byl prvním
krůčkem k řešení správní
výchovy této opuštěné, zanedbané
a osiřelé mládeže. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda
(zvoní): Ke slovu není nikdo hlášen.
Debata jest skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Poněvadž návrh
zákona má toliko tři paragrafy, budeme hlasovati
o celém zákonu, jakož i o nadpisu najednou.
Žádám pp. členy
Národního shromáždění,
aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem
osnovy se všemi třemi paragrafy i nadpisem, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina
Zákon jest schválen.
Táži se p. zpravodaje,
zdali má snad něco ke druhému čtení?
Zpravodaj posl. Slavík:
Není žádných změn.
Předseda:
Kdo souhlasí s právě přijatým
zákonem a nadpisem také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina.
Zákon jest schválen
také ve druhém čtení.
Odstavec třetí denního
pořadu jest tím vyřízen.
Přistoupíme ke 4. odstavci
a sice ke zprávě školského výboru
o vládním návrhu zákona, jímž
se poskytují drahotní přídavky aktivním
a pensiovaným učitelům veřejných
obecných a měšťanských škol,
jakož i vdovám a sirotkům po těchto
učitelích na dobu od 1. ledna 1919 do konce června
1919 (tisk 408.)
Uděluji slovo zpravodaji p.
kolegovi Smrtkovi.
Zpravodaj poslanec Smrtka:
Vážené shromáždění!
Zpráva, která se týká
přiznání drahotních přídavků
na rok 1919, počínajíc 1. dnem ledna do 30.
června 1919, byla vám rozdána a podstata
věci jest známa. Jest známo, že vláda
sama předložila návrh zákona, který
školský výbor projednal, a jelikož bylo
nezbytí, aby se učitelstvu pomohlo co možná
nejrychleji, usnesl se školský výbor na tom,
aby návrh vlády byl vám doporučen
tak, jak vládou byl předložen. Nebudu se o
věci šířiti: všichni znáte
situaci učitelstva. Mám naopak velkou obavu, že
učitelstvo i při tom, jakkoli návrh znamená
podstatné zlepšení postavení učitelstva,
přece bude zklamano, jelikož se mu nedostává
ještě plnou měrou postavení, jakého
se dožaduje, aby bylo postaveno na úroveň státních
úředníků.
Já vás prosím,
slavné shromážděni, abyste návrh
školského výboru přijali. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda:
K slovu je přihlášen pan kolega Bradáč,
uděluji mu je.
Posl. Bradáč:
Slavné Národní shromáždění!
Já nemohu než připojiti
se k návrhu referentovu a podporuji také návrh
školského výboru, který má býti
změnou určitých paragrafů proveden,
a prosím, aby byla provedena změna paragrafů,
které obsahují některá zkrácení
v kategoriích učitelů a to § 3., 4.
a 5.
§ 3. zní:
Rozvrh drahotních přídavků,
uvedených v následující tabulce, buď
položen za základ úpravy drahotních
přídavků podle § 2. č. 2, pro
učitele a učitelky literní a katechety definitivní
a zatímní, pro učitelky ženských
ručních prací definitivní jakož
i ty, které jsouce ustanoveny za remuneraci, vyučují
nejméně 12 hodin týdně.
(Následuje tabulka a poznámky
vládního návrhu beze změny.)
Učitelským substitutům
a výpomocným učitelům obojího
pohlaví, zastupujícím literní učitelstvo,
buď poskytnut drahotní přídavek definitivního
učitelstva škol obecných se službou do
10 let (§ 3.)
Dle téže zásady
buďtež vyměřeny přídavky
též oněm substitutům, kteří
zastupují okresní školní inspektory,
bez ohledu na to, z jakého fondu jsou placeni.
Týž přídavek
náleží katechetům, vedlejším
učitelům a učitelkám za remuneraci
ustanoveným, jakož i ostatním remunerovaným
a zastupujícím učitelkám ženských
ručních prací, pokud tyto osoby učitelské
vyučují více nežli 6 hodin týdně.
Osobám, uvedeným ve
3. odstavci § 4., které vyučují nejvýše
6 hodin týdně, budiž udělen přídavek
600 K.
Ustanovení § 3. pozn.
3. druhé věty platí také pro učitelky
ženských ručních prací.
Činí-li rozdíl
mezi drahotním přídavkem, jenž by učiteli
náležel při vpočítání
této učitelské osoby do počtu členů
rodiny, více než drahotní přídavek
této učitelské osoby, nahradí se učiteli
vzniklý rozdíl.
Učitelky všech kategorií,
které jsou provdány za státní, zemské,
okresní nebo obecní úředníky,
kteří dostávají drahotní přídavky,
při nichž zmíněná osoba učitelská
je započítána mezi členy rodiny, mají
nárok na tento drahotní přídavek jen
do té míry, pokud převyšuje v předchozím
odstavci uvedený rozdíl.
§ 13. zůstane nezměněn
a to:
Ministr financí a ministr
školství a národní osvěty jsou
pověřeni, aby ve shodě se súčastněnými
ministry provedli tento zákon, jenž nabývá
platnosti dnem vyhlášení.
Vážené N. S.,
já navrhuji, abyste ráčili tuto změnu
přijati a to bez debaty. (Výborně!)
Předseda:
Ke slovu se přihlásil ministr školství
a národní osvěty Habrman. Uděluji
mu je.
Předem ještě sděluji,
že návrh je podporován dostatečným
počtem podpisů a že je předmětem
jednání.
Ministr školství a národní
osvěty Habrman: Slavné shromáždění!
Používám příležitosti,
kterou mi poskytuje projednávání vládní
předlohy o drahotních přídavcích
učitelstvu škol obecných a měšťanských
pro rok 1919, abych řekl v tomto slavném shromáždění
několik slov.
Školské otázky
budou nás zaměstnávati velmi často.
Je mnoho mezer ve výstavbě našeho školství,
a čeká nás veliké dílo školské
reformy. Základem všeho našeho školského
usilování bude školství pro všechen
lid, tedy škola obecná a měšťanská.
V našem ministerstvu schází se mnoho reformního
materiálu, který svědčí o tom,
že školská reforma najde v kruzích odborných
mnoho oddaných pracovníků. Nemůžeme
však přikročiti k práci, aniž bychom
si uvědomili, že hmotné postavení našeho
učitelstva škol obecných a měšťanských
je, zejména u mladších sil, naprosto nedostatečné
(Souhlas), a znemožňuje, aby se učitelé
věnovali svému povolání s oddaností,
jaké vyžaduje právě úřad
učitelský. Musíme otevřeně
říci, že příslušné
dřívější kruhy spoléhaly
až příliš na učitelský idealism
a zapomínaly, že oni nadšení pracovníci
na poli školském musí býti také
hmotně zajištěni. (Výborně!)
Vážení pánové!
Snad jste všichni informováni o příjmech
našeho učitelstva. Ale považuji za svou povinnost,
říci také s tohoto místa, že
velká část našeho učitelstva
má měsíčně za dnešních
těžkých existenčních poměrů
základního služného 90-166 K. (Výkřiky:
Skandál! Posl. Štychová-Landová: Nejdůležitější
stav národa!) Jest to třetina našeho učitelstva.
Tedy platy zcela nedostatečné, platy, které
i v kruzích dělnických vzbuzují úžas.
(Výkřik: Žebrácké!) Na
schůzích našich, kdykoliv kladu otázku,
zda by dělnictvo za těchto podmínek pracovalo,
odpovídají všeobecně: Nikoliv! (Souhlas.
Posl. Pik: Právě v kruzích dělnických
se vytýká, že kulturní pracovníci
naši mají tak nepatrné příjmy!)
Vládní předloha o drahotních přídavcích
na rok 1919 chce vypomoci učitelstvu v tísni okamžité
a na dobu neuspořádaných hospodářských
poměrů. Učitelstvu poskytují se touto
předlohou drahotní přídavky ve výši
státních úředníků. (Souhlas.)
Přál bych si, aby tím byla vyslovena zásada,
že naše učitelstvo musí býti odměňováno
tak, jako ostatní zaměstnanci se stejným
vzděláním. (Výborně!)
Smysl této zásady nespočívá
ani tak ve výši peněžitých požitků,
ale v tom, aby byl vytvořen stav, který nedovolí,
aby se o učitelských platech muselo mluviti při
každé příležitosti (Výborně!),
což musí v nezasvěcené veřejnosti
buditi zdání, že naše učitelstvo
jest stavem nespokojeným. (Tak jest!) Není
důstojno, aby se stále musilo mluviti o učitelském
chlebě, není to důstojno u nás, kteří
máme velkolepou kulturní tradici a kteří
prohlašujeme vždycky a honosíme se svým
porozuměním pro školu jako základ všeho
podnikání i jako základ národního
bytí. Otázka učitelských platů
musí býti v době nejbližší
upravena definitivně (Výborně!), jednoduše
a závazně, což stane se právě
vyslovením zásady o rovnosti všech kategorií
veřejných zaměstnanců se stejným
středoškolským vzděláním.
Musí se tak státi tím spíše,
že budeme už v době nejbližší
žádati na učitelstvu intensivní práci
školskou, ale také obsáhlou práci mimoškolskou,
na poli lidové výchovy. (Potlesk. Výborně!)
Prosím, abyste tuto vládní předlohu
odhlasovali a dívali se na ni jako na minimum (Výborně!
Tak jest!.Posl. Zeminová: Jako na starý dluh!),
jako na starý dluh, jako na splátku starého
dluhu ji schválili a tak tento dluh učitelstvu splatili.
(Bouřlivý potlesk.)
Předseda:
Ke slovu není dále nikdo přihlášen.
Debata jest skončena. Přeje si p. zpravodaj slovo?
Zpravodaj posl. Smrtka: Ano.
Předseda:
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Smrtka: Velectěné
shromáždění!
Jsem povděčen za návrh,
který učinil p. kol. Bradáč. Jsem
za něj povděčen proto, poněvadž
odpovídá plně intencím návrhu
školského výboru. Školský výbor
ve své zprávě výslovně podotýká,
že měl ještě celou řadu přání,
která zejména projevil v konečné resoluci,
ale jelikož školskému výboru bylo oznámeno,
že na vládním návrhu nelze nic změniti,
aby nenastal průtah, proto se školský výbor
vládnímu návrhu konformoval. Jelikož
však návrh p. kol. Bradáče odpovídá
plně intencím školského výboru,
souhlasím s usnesením jeho subkomitétu a
připojuji se k návrhu p. kol. Bradáče
a podporuji jej.
Dále mám za svou povinnost,
abych s povděkem uznal projev, který učinil
p. ministr školství a národní osvěty,
a sám beru slova jeho na vědomí jménem
učitelstva, jelikož je to prvé uznání,
kterého se učitelstvu s takového fora dostává,
že se uznává, aby učitelstvo skutečně
bylo postaveno svými příjmy na roveň
státnímu úřednictvu s rovnocenným
vzděláním.
Já ve svém prvém
referátu jsem se již zmínil o tom, že
dosti nerad jsem se ujímal slova tehdáž a v
obavě, že veřejnost bude míti za to,
že učitelstvu zase něco se přidává.
Ale, velectění pánové, nejen usnesením,
které jsme učinili v prosinci, nýbrž
usnesením dnešním vlastně se učitelstvu
dává to, co mu bylo již přiznáno,
a to zlepšení se jen malou měrou zvyšuje
oproti přídavku dnešnímu, a sice o to,
co státní úřednictvo požívá
od října loňského roku. Jestliže
tedy učitelstvo znova přijde do Národního
shromáždění, prosím, aby mu to
nebylo zazlíváno, jelikož to, o čem
dnes se usneseme, je vlastně jen opatřením
z nouze. Učitelstvo však doufá, že v intencích
p. ministra školství a národní osvěty
také Národní shromáždění
se zachová a poskytne učitelstvu, po čem
dávno touží a co mu právem náleží.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda:
Přistoupíme k hlasování. Žádám
pány, aby se odebrali na svá místa. Hlasovati
budeme tímto způsobem:
Nejprve budeme hlasovati o §§
1. a 2., k nimž nejsou učiněny žádné
pozměňující návrhy; pak zvláště
o § 3., a sice zvlášť o odst. 1., k němuž
je podán pozměňující návrh
p. kol. Bradáče, s nímž vyslovil
souhlas také pan zpravodaj. Na to o tabulce přiložené
a poznámkách a ostatních odstavcích
§ 3. Při § 4. je podán pozměňující
návrh p. kol. Bradáče, s nímž
opět vyslovil souhlas pan zpravodaj. O tom dám hlasovati
napřed. Pak o § 5, při němž je
také podán pozměňující
návrh p. kol. Bradáče, s nímž
zase vyslovil souhlas pan zpravodaj, dám hlasovati rozděleně
a sice o prvých dvou odstavcích ve smyslu návrhu
p. kol. Bradáče, a pak o odst. 3., který
zůstává nezměněn a k němuž
neučiněn žádný pozměňovací
návrh, a konečně o odst. 4., k němuž
zase učinil posl. Bradáč návrh
pozměňující,o němž dám
hlasovati předem.
Pak dám hlasovati o §§
6., 7., 8., 9., 10., 11., a 12. najednou a konečně
o § 13. dám hlasovati s vynecháním slova
"účinnosti", ke kteréžto věci
navrhl p. kol. Bradáč, aby zaměněno
bylo slovem "platnosti". Konečně dám
hlasovati o resoluci.
Je proti tomuto postupu nějaká
námitka?
Není, tedy přistoupíme
k hlasování.
Žádám pány,
kteří souhlasí s §§ 1. a 2. ve
smyslu usnesení výboru školského, aby
povstali se svého místa. (Děje se.)
§§ 1. a 2. jsou přijaty.
Většina se vyslovila pro ně.
Kdo souhlasí v § 3. s
návrhem p. kol. Bradáče a sice s odstavcem
1. Já jej přečtu: