Předseda:
Tomášek.
Místopředsedové:
Dr. Hajn, Konečný, Udržal.
Zapisovatelé:
Bradáč, dr. Jur. Slávik
a větší počet členů N.
S.
Zástupcové vlády:
Členové vlády: Haberman, dr.
Hruban, dr. Rašín, Staněk,
Švehla, dr. Winter, dr. Zahradník
a ministerský rada dr. Bobek.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Bartoušek
1. Zpravodaj dr. Meissner.
Zpráva ústavního výboru o řádu
volení do obcí republiky československé
(tisk 302).
2. Zpravodaj dr. Brabec. Zpráva
ústavního výboru o návrhu zákona
na částečnou změnu obecních
zřízení a městských statutů
(tisk 381).
3. Zpravodaj Slavík.
Zpráva sociálně-politického
výboru o upotřebení části přebytků
hromadných sirotčích pokladen (tisk 372).
4. Zpravodaj Smrtka. Zpráva
školského výboru o vládním
návrhu zákona, jímž se poskytují
drahotní přídavky aktivním a pensionovaným
učitelům veřejných, obecných
a měšťanských škol, jakož i
vdovám a sirotkům po těchto učitelích
na dobu od 1. ledna 1919 do konce června 1919 (tisk 408).
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Omluveni
pro dnešní schůzi jsou:
Churavostí: členové
Národního shromáždění
Kalina, Vacula, Bařina, Pelikán
(3 dny), dr. Kyjovský (10 dní), Frant. Navrátil;
zaměstnáním:
členové Národního shromáždění
dr. Dolanský, dr. Fajfrlík, Dula,
dr. Masaryková (do soboty);
účastí při
mírovém jednání v Paříži:
Brožík, Dušek, dr. Franke,
Hampl, dr. Hnídek, Houdek, Hudec,
Laube, Lukeš, dr. Markovič, Mečíř,
dr. Preiss, Prokeš, dr. Rambousek, dr.
Rolíček;
účastí při
mezinárodním sjezdu ve Švýcarech: Bechyně,
Edm. Burian, Ant. Němec.
Dodatečně se omluvil
nastalou překážkou: Jílek.
Včera odpoledne dostavil se
ke mně kapitán rotmistr Ferdinand Písecký,
pobočník generála Miloslava Rostislava Štefanika,
našeho ministra vojenství (Potlesk), meškajícího
s československou armádou v Sibíři,
a tlumočil pozdrav jeho a celé naší
tamější československé armády
Národnímu shromáždění
československému. (Výborně! Potlesk.)
Ujistil mne a Národní
shromáždění, že generál
setrvá s armádou až do jejího návratu
a že věnuje všecky své síly jejímu
blahu. Ubezpečuje současně všechny pracovníky
dobré vůle svojí vytrvalou solidaritou a
prosí za podporu, kdykoli jí bude potřebovati.
Práce, láska, poctivost
je heslem jeho, o němž by si přál, aby
bylo heslem celého národa. (Výborně!
Potlesk.)
Oznamuje toto radostné poselství
Národnímu shromáždění,
vzpomínám vřele velikého díla,
které generál Štefanik a celá
tamní naše československá armáda
dosud vykonala, obětí, které přinesla,
a nesmírných zásluh, kterých si získala
právě pro dosažení státní
samostatnosti národa československého, jichž
zapomenuto nebude nikdy. (Výborně! Potlesk.)
Neboť není pochyby, že
právě zasažení československé
armády v Rusku a na Sibiři podstatnou měrou
přispělo k tomu, že otázka naší
státní samostatnosti přivedena byla k úspěšnému
rozřešení na poli mezinárodní
politiky.
Jsem, vážené Národní
shromáždění, přesvědčen,
že vyhovuji přání Národního
shromáždění, když zašlu telegraficky
pozdrav jak panu ministrovi, tak také naší
udatné a vytrvalé československé armádě
na Sibiři. (Výborně! Hlučný
potlesk.)
Tiskem rozdány byly tyto tisky.
Žádám p. tajemníka aby je přečetl.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Tisk 414. Odpověď ministra
vnitra na dotaz člena N. S. Mlčocha a soudr.
o stanovách městské spořitelny v Olomouci.
Z předsednictva přikázán
výboru právnímu:
Tisk 415. Vládní návrh
zákona o likvidaci a vymáhání advokátních
platů.
Předseda: Vládní
návrh zákona o způsobilosti k soudcovskému
úřadu (č. tisku 416) přikazuji výboru
právnímu.
Ministr spravedlnosti navrhuje, aby
právnímu výboru bylo uloženo, podati
zprávu o návrhu tom do 8 dnů.
Jsou proti tomu, aby navrhovaná
lhůta byla uložena, snad námitky?
Není jich. - Lhůta
jest přijata.
Přistupuji k dennímu
pořadu, a to k pokračování rozpravy
o zprávě ústavního výboru o
řádu volení do obcí republiky československé.
(Tisk 302.)
Ke slovu se přihlásil
pan ministerský rada dr. Bobek. Uděluji mu
je.
Zástupce vlády min.
rada dr. Bobek: Slavné Národní shromáždění!
Během speciální
debaty o druhém souboru paragrafů řádu
volení v obcích byla předložena řada
dodatečných návrhů od jednotlivých
poslanců tohoto Národního shromáždění.
Dovolte, abych se zmínil pouze o jediném návrhu,
který zde byl učiněn, a to proto, že
tento návrh zasahuje přímo do kompetence,
resp. odpovědnosti ministerstva vnitra. Je to návrh
k § 19. osnovy ústavního výboru, a to
návrh poslance Pospíšila a soudr., aby
právo poměrného zastoupení bylo přijato
obligatorně pro veškeré obce naší
československé republiky. Já, velectění
pánové, který jsem již od počátku,
několik let před válkou a ve válce
propagoval zásadu poměrného zastoupení,
byl bych za jiných okolností povděčen
zajisté, kdyby byl návrh tento uskutečněn.
Ale upozorňuji na tyto důležité
okolnosti. Má-li zásada poměrného
zastoupení ve všech obcích bezvadně
býti provedena, tož při její komplikovanosti
předpokládá určitý stupeň
inteligence a určité množství pomocných
sil, které by při přípravném
řízení a zejména při skrutiniu
byly volební komisi nápomocny. Já, velectění
pánové, nechci zde venkovské malé
obce zejména utlačovati jako obce secundi generis,
ale je rozdíl mezi obcí velikou, která má
řadu průmyslových závodů, řadu
inteligence, a mezi nepatrnou horskou vískou, která
je živa sama ze sebe a měla již s dosud platným
volebním řádem daleko jednodušším
mnohdy dosti práce.
Ráčíte-li s tím
souhlasiti - a zajisté jest to přání
celého slavného Nár. shromáždění,
aby ministerstvo vnitra tento nový zákon provádělo
korrektně, ve všech případech a ve všech
obcích, aby dbalo toho, aby ani v nejmenší
obci nenastal žádný poklesek a žádné
porušení zákona, - pak nemohu jinak, než
varovat před návrhem, který v tomto směru
zde byl učiněn, a prosím, abyste setrvali
na návrhu ústavního výboru, který
zásadu poměrného zastoupení odporučuje
pouze fakultativně.
Bylo zde namítáno,
že zásada poměrného zastoupení
v některých státech zavedena je všeobecně
a že by někteří voličové
u nás, kdyby schválen byl návrh ústavního
výboru, byli o výhody poměrného zastoupení
oloupeni. Pokud se týče tohoto zkrácení
v některých obcích, dovoluji si poukázati,
že není tomu tak. Podle osnovy, schválené
ústavním výborem, která bude dnes
hlasováním vyřízena, se navrhuje ve
zvláštním paragrafu, že žádá-li
o to aspoň 1/10 voličstva,
musí se i v nejmenší obci volba obecního
zastupitelstva provésti podle zásady poměrného
zastoupení. A když ráčíte uvážiti,
že v nejmenších obcích volí se
pouze devítičlenné obecní zastupitelstvo
a tu, pravím-li a praví-li zákon, že
stačí 1/10 voličů,
aby se musilo provésti zastoupení poměrné,
ráčíte viděti, že zásady
poměrného zastoupení dosáhne i ta
strana, která má nárok aspoň na jeden
mandát v obecním zastupitelstvu. Dovolte, velevážení
pánové, abych prohlásil, že toto ustanovení
zákona jest tak liberální, že není
zapotřebí, abychom ještě dále
pokračovali a ve všech obcích nutili obyvatelstvo,
aby se podrobilo těmto komplikovanostem poměrného
zastoupení, když toho není vůbec zapotřebí.
Upozorňuji, že v cizině
není nikde obligatorní zastoupení ve všech
obcích nařízeno, jak s nejedné strany
se tvrdí, a obyčejně se odvolávají
theoretikové nebo řečníci na příklad
Belgie. Jest pravda, že v Belgii je předepsána
ve všech obcích pro volby do obecního zastupitelstva
zásada poměrného zastoupení, ale,
pánové, s výjimkou neobyčejně
důležitou. Zvoleni jsou všichni ti, kteří
obdrží nadpoloviční většinu
hlasů, a teprve ti kandidáti, kteří
jí neobdrží, podrobují se principu poměrného
zastoupení a ostatní mandáty se rozdělí
mezi ty kandidáty, kteří nadpoloviční
většiny nedosáhli. Tedy i v Belgii, která
má neobyčejně velký počet míst
průmyslových, - takové naše obce venkovské,
jako máme my, jsou tam výjimkou - i tam připouští
se výjimka a princip nadpoloviční většiny.
Ve státech německých
zaveden v poslední době princip poměrného
zastoupení: nejenom že se nenařizuje obligatorně,
nýbrž naopak v malých obcích a podle
našeho názoru ve velikých obcích se
přímo zakazuje.
Na příkl. ve Wirtembersku
smí se voliti podle principu poměrného zastoupení
jediné v obcích, čítajících
více než 10.000 obyvatelů.
V Bavorsku smí se podle principu
poměrného zastoupení voliti jedině
v obcích, které mají více než
4.000 obyvatelů. V obcích s menším
počtem obyvatelů vůbec princip poměrného
zastoupení ani dovolen není.
Jestliže tedy ústavní
výbor navrhuje, aby se v našich obcích volilo
fakultativně, aby se i v těchto malých obcích
volilo dle poměrného zastoupení, když
o to žádá jedna desetina voličů,
jsem toho mínění, že ustanovení
to úplně postačí a že, když
některá strana někde bude mysliti, že
má nárok alespoň na jeden mandát do
obecního zastupitelstva, může podpisem příslušného
prohlášení u starosty obce si zásadu
poměrného volení v obci vyžádati
a dotčené zastoupení obdržeti.
Z toho důvodu prosím,
aby slavné Národní shromáždění
se v tomto směru přiklonilo k návrhu ústavního
výboru. (Výborně! Potlesk)
Předseda:
Tím jest debata ukončena.
Slovo závěrečné
má ještě pan zpravodaj dr. Meissner
Zpravodaj dr. Meissner: Vážené
Národní shromáždění!
Chci se dotknouti ještě
jednou návrhu p. kol. Dyka na změnu ustanovení
§10. - totiž, aby volební období po prvých
volbách bylo místo 3leté toliko 2leté.
Pan kol. Dyk tento svůj návrh
odůvodnil velmi vážnou okolností, totiž
ohledem na legionáře, kteří jsou dnes
ještě v Rusku, kteří nemohou se zúčastniti
volební práce, a kteří tedy nemohou
vykonávati vliv na budoucí správu obcí
a kteří také nemohou býti zvoleni.
A to vedlo ho k tomu, aby požadoval, aby po uplynutí
2 let již byly provedeny nové volby do obcí.
Ctěné Národní
shromáždění! Jménem ústavního
výboru znovu se vyslovuji proti tomuto návrhu p.
kolegy Dyka, podotýkaje, že se vyslovuji toliko proti
důsledkům jeho, nikoliv proti jeho odůvodnění.
Ústavní výbor ve všech svých
pracích bral náležitý zřetel
na všechny osoby, které konaly službu vojenskou,
a zejména na legionáře, a proto přiznal
i osobám vojenským právo volební,
proto při stanovení § 1. bral zřetel
k tomu, aby paragraf ten byl tak stylisován, aby vojínům,
kteří se vrátí do své obce,
ve které dříve bydleli a nebydlí tam
ještě plné tři měsíce
před vypsáním volby, také volební
právo příslušelo, tedy hleděl
všemožným způsobem, aby také těmto
osobám dostalo se stejného práva, jako těm,
kteří tu zbyli a měli výhodu ze svého
zdejšího pobytu.
Avšak přes to má
ústavní výbor za to, že nové
volby po uplynutí 2 let nevyhovují ani odůvodnění,
které tu bylo předneseno p. kolegou Dykem.
Prosím, aby bylo uváženo,
že jde o počet poměrně nepatrný,
který nemůže na výsledek voleb míti
valného vlivu, že jde nejvýše o 1 nejvýše
o 2 % všeho voličstva, že tedy by tito legionáři
na výsledek voleb valného vlivu neměli.
Prosím, abyste dále
vzali v úvahu, že v jiných státech -
jmenuji tu jen Anglii a Německo - konají se volby
bez zřetele na to, že ještě statisíce,
ba milliony osob jsou ve zbrani. Mnoho vojínů, kteří
krváceli pro zájmy Anglie, ještě jest
na půdě Francie a Německa a volby, které
rozhodovaly o tak dalekosáhlé věci, jako
o otázce politiky Lloyda George, o budoucích směrech
politiky anglické, o těchto zásadních
věcech rozhodovaly bez účasti těch,
kteří krváceli na bojištích flanderských.
Pánové, uvažte,
kam bychom došli, kdybychom měli mít za dvě
léta opětně nové volby! Každá
volba bude vyžadovati doby nejméně 3-4 měsíce,
doby, jak jsem si dovolil již jednou upozorniti, rozčilující,
doby rozrušující, doby nedopřávající
nám klidu, nutného k řádné
práci. A nyní, prosím, máme od února
do května nebo do června prodělávat
volby obecní.
Na podzim nebo v zimě
letošního roku budou vypsány volby do Národního
shromáždění, které rovněž
budou vyžadovati doby rozčilující, nejméně
4měsíční. Příštího
roku, r. 1920, budou opět volby do župních
zastupitelstev, tedy volby třetí. A nyní
bychom měli, prosím, r. 1921 na jaře míti
čtvrté volby! To znamená, vážení
pánové, že my nevyjdeme z rozčilení
volebního, že se nedostaneme ke klidné práci,
nýbrž, že nebudeme dělati nic jiného,
než každý rok po 4 měsíce nebo
půlroku stále voliti.