Předseda:
čl. N. S. Tomášek.
Místopředsedové:
dr. Bella, dr. Hajn, Konečný,
Udržal.
Zapisovatelé:
dr. Němec, dr. Stojan a větší
počet členů N. S.
Zástupcové vlády:
Členové vlády: Haberman, dr.
Hruban, Prášek, dr. Rašín,
dr. Soukup, dr. Stránský,
Stříbrný, Švehla, dr.
Winter, dr. Vrbenský, dr. Zahradník.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Bartoušek.
1. Dokončení rozpravy o
programovém prohlášení ministerského
předsedy.
Zpravodaj dr. Meissner. 2. Rozprava
o zprávě ústavního výboru o
řádu volení do obcí republiky
Československé (tisk 302).
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Pro dnešní schůzi omlouvají
se členové N. S.: Chaloupka, dr. Kolísek,
Cingr, Slavík, Kalina, F. Němec, Beran, Vraný,
Marcha.
Členem N. S: Č. dodatečně
byl zvolen dle § 1 zat. ústavy ze dne 13. prosince
1918 č. 37 Josef Hybeš.
Členství se vzdal: Dr. Bazovský.
Zápisy o 16. a 17. schůzi
byly vyloženy ve sněmovní kanceláři.
Proti znění těchto
zápisů nebyly podány písemné
námitky a budou tedy dle §u 77. jedn. řádu
uveřejněny.
Do dnešní schůze N. S.
dostavili se noví členové, a to dr. Žuffa
a Ružiak. Vykonají poslanecký slib.
Žádám, aby slibovací formule byla přečteny.
Zapisovatel dr. Slávik (čte):
Sľubujete ako člen Národného shromáždenia
československého, že budete zachovávať
zákony štátu československého
a že svoj úrad budete zastávať podľa
svojho najlepšieho vedomia a svedomia.
Předseda:
Člen Národního shromáždění
dr. Žuffa.
Posl. dr. Žuffa: Sľubujem.
Předseda:
Rozdány byly během předešlé schůze,
dne 16. ledna 1919, tyto tiskopisy. Žádám,
aby byly přečteny.
Sněm. tajemník dr. Haasz
(čte):
Tiskem byly rozdány:
Tisk 358. Odpověď ministra národní
obrany Klofáče na dotaz dra Mazance
a soudr. o prohlídkách, konaných ve vlacích
mezi Klatovy a Plzní (Tisk č. 88).
Během dnešní schůze,
dne 21. ledna 1919:
Tisk 369. Odpověď ministra vnitra
Švehly na dotaz Sokola, dra Lukavského,
Mattuše a soudr. o provokaci občanů německé
národnosti v Praze. (Tisk č. 138.)
Tisk 376. Odpověď ministra železnic
dra Zahradníčka na dotaz Netolického,
Buřívala, Brodeckého a soudr. o stavbě
dráhy Pardubice - Bohdaneč - Chlumec n. Cidl., a
o stavbě nouzové. (Tisk č. 134.)
Tisk 377. Odpověď ministra vnitra
Švehly na dotaz Čuříka, Sedláčka
a soudr. o zaručení svobody shromažďovací
a spolčovací pro veškeré dělnictvo
bez ohledu na jeho politické a náboženské
přesvědčení. (Tisk č. 100.)
Tisk 378. Odpověď ministra financí
a ministra obchodu dra Rašína a dra Stránského
na dotaz Neumana, Hudce a soudr. ve věci celní
kontroly, zejména na hranicích Rakous a Uher. (Tisk
č. 193.)
Tisk 379. Odpověď ministra veřejných
prací Staňka na dotaz Svozila a soudr.
o zlidovění velikých jmění.
(Tisk č. 101.)
Z předsednictva bylo přikázáno:
Výboru zemědělskému:
Tisk 362. Návrh Rudolfa Malíka
a soudr., aby byla vypracována nová osnova zákona
na ochranu vinařství a ovocnářství.
Výboru železničnímu:
Tisk 363. Návrh Václava Donáta
a soudr., aby byla provedena místní dráha
Zruč - Dolní Královice - Pelhřimov,
čímž by bylo odpomoženo nezaměstnanosti
dělnictva.
Tisk 371. Návrh Sáblíka
a soudr., aby byla provedena stavba dráhy z Velkého
Meziříčí přes Nové Město
do Litomyšle, jako stavba nouzová.
Výboru školskému:
Tisk 364. Návrh dra F. Krejčího,
F. V. Krejčího, dra Mareše, dra
Srdínka, dra Vlčka a soudr., aby byl
vydán zákon o služebním poměru
učitelů vysokoškolských.
Tisk 365. Návrh dra F. Krejčího,
F. V. Krejčího, dra Mareše, dra
Srdínka, dra Vlčka a soudr. na vydání
zákona o úpravě platů vysokoškolských
učitelů.
Tisk. 373. Návrh dra Horáčka
a soudr., aby byla vybudována a reorganizována
pražská universitní knihovna.
Výboru zdravotnímu:
Tisk 367. Návrh Prokeše,
dra Witta, dra Rambouska, Slavíčka
a soudr., aby byl zřízen ústav pro patologickou
anatomii a bakteriologii na Ostravsku.
Výboru poštovnímu:
Tisk 368. Návrh Černého
a soudr., aby byli převzatí poštovní
postilioni do stálých služeb.
Výboru technickému:
Tisk 374. Návrh Zeminové,
Laubeho, Bechyně a soudr., aby byla zbudována
údolní přehrada u Slatiny nad Úpou.
(Současně přikázán byl též
výboru pro vodní stavby.)
Předseda:
Tisk 348. Návrh Hrizbyla a
soudr. o domovském právu třídních
poštovních zaměstnanců přikázán
byl výboru státně - zřízeneckému.
Předseda výboru toho požádal,
aby byl návrh ten přikázán výboru
ústavnímu.
Jsou námitky snad proti tomu?
Nejsou. - Vyhovím tedy tomuto přání.
Tisk 307. Návrh Mlčocha,
Dědice, Slavíčka a soudr., aby byla obmezena
činnost banka v obchodu se zbožím, byl
přikázán výboru finančnímu.
Předseda výboru toho požádal,
aby návrh ten byl přikázán výboru
živnostenskému.
Jsou snad proti tomu námitky?
Nejsou. - Vyhovím tedy tomuto přání.
Výboru imunitnímu přikázána:
Žádost zemského trestního
soudu v Praze ze dne 17. ledna 1919: Pr. XIV. 1/19 za
povolení ke stíhání čl. N.
S. Josefa Vraného, jako zodpovědného
redaktora časopisu "Večer", pro přečin
urážky na cti, spáchané tiskem, podle
§§ 487 a 493 tr. z., na podání JUDr. Otakara
Ševčíka v Praze II., Trojická ul.
č. 2.
(Zvoní):
Přistoupíme k dennímu
pořádku, a to v první řadě
k dokončení rozpravy o programovému
prohlášení min. předsedy. Uděluji
slovo prvnímu řečníku, a to panu dru.
Mazancovi. Žádám ho, aby se ujal slova.
Posl. dr. Mazanec: Slavné
shromáždění!
Slyšeli jsme zástupce všech
stran v této debatě a neozval se ani jeden
nesouhlas s vládním prohlášením.
Náleží to opravdu ku vzácným
zjevům našeho politického života, kdy
vláda jest bez oposice a kdy požívá
neomezené důvěry všech stran v Národním
shromáždění zastoupených a můžeme
říct také celého českého
národa. Jistě, vážené shromáždění,
jsou to důvody nejvážnější,
které v dobách největšího
národního nebezpečenství dovedou srazit
strany v jednotu, dovedou celý národ postaviti
v jeden šik, v boj za práva národní.
A my dobře víme, proč se tak děje
a proč tato jednota jest nutna, proč musí
ustoupiti zájmy a rozpory jednotlivých stran před
zájmy a rozpory celonárodními. My, slavné
shromáždění, opustili jsme říši,
se kterou jsme byli spojeni přes 300 let, my rozlomili
jsme pouta, která nás poutala k domu habsburskému,
a já doufám, že jsme ta pouta rozlomili definitivně
navždy. My budujeme nový stát, stát
svobody a demokracie, stát opravdové demokracie
republikánské. My všichni v takové
chvíli si přejeme, aby celý národ
i všechny strany byly spojeny páskou vzájemné
snášenlivosti, aby nebylo mezi námi lidí
malicherných, lidí nesvědomitých a
stranických, kteří by jen na chvíli
dovedli zapomenouti na velikou zodpovědnost, kterou nesou
před celým národem. A jako je naším
pevným přesvědčením, že
jsme za představitele své státní svrchovanosti
a své nové vlády postavili muže nejzasloužilejší
o celý národ, jak presidenta našeho, tak i
ministerského našeho předsedu, tak jest také
všeobecné přesvědčení
naše, že první vláda tohoto státu,
této republiky naší československé,
nemůže býti jiná, než vláda
koaliční, než vláda všech stran
v našem národě, a že tou vládou
musí také naše vláda zatím zůstati.
Každá koaliční
vláda jest, vážené shromáždění,
do jisté míry vládou kompromisní;
jest totiž založena na tom základě, že
strany musí bráti ohled na zájmy a stanoviska
ostatních stran, že nemůže tedy jedna
strana jaksi vládnouti a prováděti důsledně
svoje programy. A v tom vidíme, vážené
shromáždění, právě také
veliký morální a politický význam
koalice.
Nezapomínejme, že od r. 1911,
tedy od doby posledních říšských
voleb, staly se veliké převraty, že jsme prodělali
více než 4 leta válečných hrůz
a že nemůžeme dnes ani dobře říci,
je-li jedna strana oprávněna dnes v českém
národě ujmouti se žezla vládního
a je-li také některá strana sama o sobě
schopna, aby převzala zodpovědnost za to před
celým národem.
Vážené shromáždění!
Nemysleme si, že by snad jedna strana byla schopna převzíti
tu vládu. Já jsem přesvědčen,
kdybychom ji i prosili, že by to nevzala, že by to neučinila,
poněvadž všechny strany musí si býti
dobře vědomy toho, že radikální
a rychlá náprava těch zbědovaných
našich hospodářských poměrů
není možná a že je vyloučena do
té doby, dokud nebude zjednána možnost zdravého
hospodářského života našeho, čili,
jak ve vládním prohlášení se
praví: "dokud nenastane náprava rozvrácených
finančních poměrů a znehodnocené
měny, které jsou právě z nejvážnějších
příčin drahoty". A právě
v této strašně kardinální
otázce valuty, vážené shromáždění,
jsme až do projednání mírové
konference takřka bezmocni a nemůžeme při
nejlepší vůli prováděti takové
pronikavé reformy, kterých by bylo u nás
zapotřebí.