Výboru poštovnímu:
Tisk 258. Návrh člena
N. S. V. Votruby a soudr. na úpravu diet poštovních
úředníků, na Slovensko vyslaných.
Tisk 279. Návrh členů
N. S. dra Em. Franke, F. Buřívala,
Al. Tučného a spol. na postup do vyšších
příjmů podle §u 57. lit e) ř.
z. č. 15 poštovním expeditorům, adjunktům
a oficiantům.
Tisk 281. Návrh členů
N. S. Jiřího Skorkovského, J. Hrizbyla,
C. Duška a spol. na zvýšení odměny
za více práci u pošty na obnos 1 K 50 hal.
za každou hodinu.
Tisk 282. Návrh členů
N. S. Jana Hryzbila, Jiřího Skorkovského,
dra Th. Bartoška a spol., by všem poštovním
úředníkům, při posledním
jmenování zapomenutým nebo přeskočeným,
byl vrácen jejich bývalý pořad.
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 255. Návrh členů
N. S. dra Fr. Lukavského, dra J. Matouška
a soudr. na započítání služebních
let soudních kancelářských úředníků
se středoškolským vzděláním,
přijatých do praxe roku 1898.
Tisk 256. Návrh členů
N. S. dra Boh. Němce a soudr. na úpravu služebních
poměrů výpomocných sluhů při
ústavech vysokoškolských.
Tisk 280. Návrh posl. Buřívala,
Tučného. a spol. na zrušení zákona
rakouského z 19. dubna 1872 č. 61 ř. z. a
uherského článku II. z roku 1873, pokud se
týče Slovenska, o certifikatistech.
Výboru finančnímu:
Tisk 278. Návrh členů
N. S. dra Th. Bartoška, Machara, E. Špatného,
L. Pika, C. Duška a soudr. na zajištění
náhrady škod obětem politické persekuce
v letech 1914-1918 při likvidaci starého Rakouska
a při jednání mírovém. (Současně
návrh přikázán výboru mírovému.)
Výboru technickému:
Tisk 262. Návrh členů
N. S. Biňovce, Austa, Brožíka,
Freimanna, Cingra soudr. na provedení nezbytných
opatření za účelem žádoucího
zvýšení těžby uhelné. (Současně
návrh přikázán výboru vyživovacímu.)
Tisk 263. Návrh poslance Ing.
C. Nekvasila a soudr. na vydání zákona
o zřízení cenového a hospodářského
úřadu pro průmysl stavební. (Současně
návrh přikázán výboru živnostenskému.)
Tisk 284. Návrh člena
N. S. Jana Rýpara, ing. B. Pospíšila
a soudr. na vybudování přímého
železničního spojení dvoukolejnou drahou
mezi Prahou, Opavou, Moravskou Ostravou a vůbec Slovenským
východem. (Současně návrh přikázán
výboru železničnímu.)
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 264. Návrh člena
N. S. R. Nádvorníka, R. Tayerle a
soudr. na změnu rakouského zákona ze dne
24. července 1917 ř. z. č. 307, týkající
se obchodních pomocníků.
Tisk 265. Návrh člena
N. S. R. Nádvorníka, R. Tayerle a
soudr. na ochranu služebních poměrů
zřízenců, podléhajících
zákonu o obchodních pomocnících.
Výboru menšinovému:
Tisk 257. Návrh členů
N. S. dra Jindř. Metelky, dra F. Lukavského
a soudr., aby sebrány byly zevrubné údaje
o českých menšinách a zřízeno
bylo menšinové oddělení při ministerském
předsednictvu.
Výboru pro vodní
hospodářství:
Tisk 260. Návrh člena
N. S. Kuneše Sonntága, Frant. Udržala,
dra Okánika a soudr., aby přičleněn
byl pravý břeh řeky Moravy od hranic moravských
až k ústí Moravy do Dunaje k československé
republice a aby zahájeny byly práce pro racionální
úpravu dolního toku Moravy v naznačeném
území.
Výboru železničnímu:
Tisk 267. Návrh poslance dra
Stojana, Kadlčáka a soudr., aby byla
rychle provedena dráha z Val. Klobouk do Vsetína.
Výboru zásobovacímu:
Tisk 268. Návrh člena
N. S. Jos. M. Kadlčáka a soudr., aby byly
zrušeny všechny ústředny a jim podobná
zřízení.
Předseda (zvoní):
Mezi vládními návrhy, které jsem přikázal
příslušným komisím, jest též
vládní návrh zákona o upotřebení
části správních přebytků
hromadných sirotčích pokladen. V návrhu
tom se po stránce formální navrhuje, aby
byl jako pilný ihned projednán. Ministerstvo spravedlnosti
pak požádalo přípisem ze dne 5. ledna
1919 k č. 1230, aby výboru sociálně-politickému,
jemuž návrh bude přikázán, ustanovena
byla lhůta 8-denní ku projednání.
Podle § 33. jednacího
řádu může býti lhůta taková
ustanovena usnesením Národního shromáždění.
Žádám tudíž pány, aby se
odebrali na svá místa, poněvadž budeme
hlasovati.
Kdo souhlasí s tím,
aby výboru sociálně-politickému ustanovena
byla navržená lhůta 8-denní, nechť
povstane.
To jest většina, uložení
lhůty jest tedy přijato.
Zemský trestní soud
v Praze požádal Národní shromáždění
o svolení k stíhání Josefa Stivína,
člena Národního shromáždění.
Přikázáno immunitnímu
výboru.
Přistupujeme k dennímu
pořádku.
Před přechodem k dennímu
pořádku vyžádal si slovo p. min. předseda
dr. Kramář. Uděluji mu je.
Min. předseda dr. Kramář:
Slavné Národní shromáždění!
Používáme této
prvé schůze Národního shromáždění
na prahu letošního roku, abychom po poradách
o programu, které vláda za účasti
presidenta republiky konala dne 3. a 4. t. m., narýsovali
zhruba úkoly, jež nás čekají
a jež nutně vyžadují rozřešení
ještě dříve, než budou provedeny
všeobecné volby do sněmu ústavodárného.
Přední starostí
vlády bude, jakmile slavné Národní
shromáždění vyřídí
předlohu o novém volebním řádu
do obcí, aby byly vypsány volby a ihned s největším
urychlením provedeny. (Výborně!) Vláda
doufá, že nová zastupitelstva vynasnaží
se ze všech sil, aby vyplnila velké naděje,
které lid československý klade v činnost
své samosprávy, postavené na nejširší
demokratické základy.
Vláda má však
také za svou povinnost, všecko podniknouti, aby mohly
býti volby do sněmu ústavodárného
provedeny co nejdříve. (Výborně!)
Jest ovšem nutno vyčkati konečného rozhodnutí
mírové konference o hranicích naší
republiky a pro utváření volebních
okresů znáti poměry populační,
jak se utvářily průběhem posledního
desítiletí a hlavně následkem války.
Vláda jest hotova vše učiniti, aby bylo možno
provésti volby na podzim letošního roku.
Ve směru hospodářském
i sociálním trpí celý život republiky
zhoubnými následky čtyřleté
války. Válka přinesla nám sice svobodu
politickou, hospodářsky však těžce
doléhá na nás dosud katastrofální
porážka státu, v němž byli jsme
dříve nuceni žíti.
Činnost vlády na tomto
poli ponese se dvojím směrem: jednak jest odstraňovati
zla, provázející každou válku,
zejména obrovskou válku světovou, jednak
bude nutno vyvinouti práci tvůrčí.
Jest to nejprve lichva se životními
potřebami, kterou vláda jest odhodlána se
vší bezohledností stíhati jako nejtěžší
zločin proti lidu a státu. (Hlas: Jako zemězrádu!
Bouřlivý potlesk. Výborně!)
Ve směru tom byly dány
úřadům nejpřísnější
rozkazy a orgány výkonné i kontrolní
k potírání lichvy byly patřičně
rozmnoženy. (Výborně!)
Vláda jest pevně přesvědčena,
že toto její odhodlání bude celou naší
veřejností co nejhorlivěji podporováno
a že každý bude spatřovati svou zásluhu
v tom, když umožní, aby všichni ti, které
ani osvobození národa nezdržuje před
pokračováním v jejich zločinném
sobectví (Hlasy: Hanba jim!), byli úřadům
oznámeni a k trestající spravedlnosti dovedeni.
(Výborně!)
Vláda také očekává,
že v těchto svých akcích nebude nijakým
způsobem rušena a bude ušetřena všech
nutností, zakročiti tam, kde by se konaly akce svémocné.
(Výborně!)
Rozvrácené finance
bývalého státu a znehodnocená měna
jsou rovněž jednou z příčin drahoty
a obtížnosti nového podnikání.
Proto bude snahou vlády, aby přísným
a bezohledným prováděním zákona
o daních z válečných zisků
vrátila státu nepoměrné obohacení
jednotlivců z válečných poměrů
(Výborně!) a aby pronikavým opatřením
(zejména dávkou ze jmění) postarala
se o nápravu měny jakožto řádného
základu hospodaření státního.
(Výborně! Potlesk.)
Převésti hospodářství
do poměrů mírových, vštípiti
zase našemu lidu vědomí povinnosti k práci
(Výborně!), pokládá vláda
za jeden z nejdůležitějších tvůrčích
úkolů, i má přímo za povinnost
státu, tuto přeměnu podporovati vlastními
veřejnými pracemi, jakož i tak, aby veškerému
podnikání dostalo se nutných surovin i pracovních
sil, aby vytvářeny byly nové hodnoty, jež
usnadní normální vývoj hospodářského
života naší republiky.
Pro toto podnikání
a všechnu výrobu jest nejdůležitějším
prostředkem uhlí. Proto jest vláda přesvědčena,
že uhlí nemůže zůstati ve volné
disposici soukromníků (Výborně!
Potlesk) a jest odhodlána, za součinnosti slavného
Národního shromáždění
zjednati státu plné ovládání
tohoto prostředku výrobního. (Výborně!
Posl. Johanis: Cizí kapitalisti nahrabali si již dosti!)
Vyvlastnění velkostatků
(Potlesk), přesahujících určitou
výměru, má vláda za nezbytnou potřebu
poválečného hospodářství.
(Výborně! Potlesk.) Kolonisace jest hospodářskou
i sociální nutností. (Výborně!)
Aby tato veliká reforma stala se dobrodiním sociálním
a aby také prospěla rozvoji našeho zemědělství,
vyživování obyvatelstva a zájmům
státu, uspořádá vláda ve spojení
s Národním shromážděním
anketu znalců ze všech tříd, zúčastněných
na rozřešení této otázky. (Výborně!)
V rámci tohoto programu a
k cílům v něm vytčeným hodlá
vláda pracovati také jednotlivými opatřeními,
která nelze dopodrobna vypočítávati.
Vláda však pokládá za svou povinnost,
upozorniti výslovně, že převzala správu
státu v době naprostého rozkladu, že
musí pracovati na vybudování nového
státu od samých jeho základův a že
až dosud nemá po ruce potřebných sil.
(Výborně!)
Všechny základy mravní
byly válkou a nepoctivou a prolhanou politikou Vídně
a Budapešti otřeseny.(Tak jest!) Vláda
jest si vědoma své povinnosti, že musí
vší silou působiti k tomu, aby zejména
výchově mládeže, vládou rakouskou
za doby války tak zvlčile zanedbané, věnována
byla nejvážnější péče
a aby odstraněny byly všechny překážky,
které školství naše tíží.
(Výborně!Potlesk.)
Ale vláda jest také
odhodlána, všemi prostředky hájiti pokoje
a pořádku v naší republice (Tak jest!
Výborně! Hlučný potlesk) a bezohledně
potírati všecko, co by ohroziti mohlo onen imponující
mužný klid, se kterým provedeno bylo naše
osvobození, a který nám zjednal v celém
světě tolik obdivu a upřímného
přátelství. (Výborně! Potlesk.)
Všechno, co právem očekáváme
od mírové konference pro svou budoucnost, všechno
politicky i hospodářsky skvělé postavení
naší republiky ve střední Evropě,
které budí závist našich odvěkých
nepřátel a které by nám zjednati chtěli
naši věrní přátelé ve
státech dohody, závisí na tom, budeme-li
jako dosud baštou svobody a pořádku. (Výborně!
Potlesk.) Vláda by se tudíž prohřešila
na budoucnosti národa, kdyby neměla odvahy a rozhodnosti,
chrániti klidného a organického rozvoje našeho
státu proti každému jeho rušení
a potírati bezohledně ty, kteří pokoušejí
se o nepořádky nebo násilný převrat,
jako nepřátele vlasti. (Výborně!)
Bylo by hříchem zapomínati, že každý
nepořádek, každá násilnost posiluje
všechny ty, kteří vzpomínají
ještě na staré doby a nedovedou se smířiti
s naší svobodou, ať jsou za hranicemi našeho
státu, nebo doma mezi námi. (Výborně!)
Přes všechny obtíže
jest však vláda přesvědčena,
že za součinnosti všech v národě
podaří se nám přemoci všechny
těžkosti a dosíci vytčených cílů.
O tuto součinnost žádáme. (Výborně!)
Převážná
většina národa jest naplněna radostným
vědomím, že pevnost a neústupnost našeho
národa doma a bezpříkladná obětavost
jeho synů za hranicemi zjednaly mu možnost velké
práce tvůrčí. (Výborně!)
Věříme, že
národ náš se ukáže velké
doby důstojným. Takto žádá kategoricky
na každém plnou odpovědnost vlastní
a dobrovolnou, nezlomnou kázeň občanskou,
by velké a dějinné dílo našeho
osvobození bylo trvale dovršeno a trvale zabezpečeno.
(Výborně! Bouřlivá, neutuchající
pochvala a potlesk.)
Předseda (zvoní):
Podle § 66. našeho jednacího řádu
Národní shromáždění může
se na návrh usnésti, že o prohlášení
jest zahájiti debatu. K návrhu v tomto smyslu jest
přihlášen pan kol. Pik, uděluji
mu slovo.
Poslanec Pik: Se zřetelem
na ustanovení jednacího řádu navrhuji
sl. Národnímu shromáždění,
aby o prohlášení vlády byla zahájena
v zítřejší schůzi debata.
Předseda
(zvoní): Prosím pány, aby zaujali
svá místa.
Návrh pana poslance Pika
jste slyšeli. Kdo s návrhem na zahájení
debaty o právě podaném prohlášení
pana ministerského předsedy, a to, aby zahájena
byla debata v zítřejší schůzi,
souhlasí, prosím, by povstal s místa. (Přítomní
povstávají.) To jest většina. Návrh
jest přijat.
Debatu tuto dám na denní
pořad zítřejší schůze.
Přistoupíme k dennímu
pořadu, a to k prvnímu odstavci:
Zpráva imunitního
výboru o žádosti za vydání
člena Národního shromáždění
B. Fischera. (Tisk 261.)
Zpravodajem jest pan kolega Viktor
Dyk. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. V. Dyk: Vážené
Národní shromáždění!
Výbor immunitní rozhodl
se ve svých poradách rozděliti delikty proti
cti na dvě kategorie: na ty delikty, které skutečně
těžko se dotýkají cti jednotlivce, kdy
jistě není úkolem sboru zákonodárného,
aby svých členů chránil v takových
případech, kdy takové útoky bezdůvodně
a neprávem podnikli, - dále na věci, jež
bych charakterisoval jako snad příkrou a ostrou
kritiku, která se podniká a souvisí s určitými
otázkami politickými, a kdy nežádá
toho podle mínění imunitního výboru
zájem všeobecnosti, aby poslanci v takovém
případě byli vydáváni, poněvadž
není tu těžké úhony na cti, která
by se musela nutně mstíti. Zajisté bude čest
moje těžce zasažena, budu-li obviněn,
že jsem si osvojil určité peníze, které
mi nenáležejí, ale čest moje nebude
napadena, budu-li prohlášen politickým odpůrcem
za člověka směšného nebo politicky
neschopného. To jsou věci, které se staly
a stanou většině přítomných
v tomto Národním shromáždění.
A jako my musíme se přenášeti přes
ně, tak právem můžeme se dovolávati
podobné trpělivosti i u ostatních občanů.
Uvažuje o konkretním
případě, dospěl immunitní výbor
k názoru, že běží v tomto případě
o kategorii druhou, a přes to, že žalovaný
si přál, aby vydán byl, nabyl přesvědčení,
že není nutno, aby došlo k vydání.
Doporučuji vám proto, dámy a pánové,
abyste nevyhověli žádosti za jeho vydání.
(Výborně!)