Faktem jest, že Národní
shromáždění tímto zákonem
dá zaměstnancům velké právo
do rukou. Soudíme, že v tom okamžiku, kdy tohoto
práva dosáhneme, budeme si také všichni
plně toho vědomi, že s tímto právem
spojeny jsou i určité povinnosti, že tato povinnost
netýká se jenom zaměstnavatelů, nýbrž
také zaměstnancův a že tak, jako nemůžeme
připustiti, aby zaměstnavatelé tohoto zákona
nedodržovali, na druhé straně také není
dobře možno trpěti, by zákona bylo zneužíváno.
Jen ve vzájemném plnění povinností,
které tu na sebe přejímáme v tomto
okamžiku a jež budou plně chápány
ve všech třídách našeho národa,
stane se osmihodinná pracovní doba důležitým
a prospěšným základem hospodářské
síly celého našeho státu a celé
naší budoucnosti. (Výborně!)
Stojíme šťastni v okamžiku, kdy svobodný
národ splňuje první tento požadavek
sociálního práva a sociálního
významu, počátek spravedlivého rozvržení
práce a společenských úkonů.
O úpravě doby pracovní
psali a uvažovali již dlouho před námi
- na století můžeme počítati
tuto dobu - velicí filosofové a nesčetné
jsou jejich výroky o účelném rozdělení
lidské práce. Již filosof Tomáš
Morus ve své "Utopii" v roce 1516 uvažuje
o tom a dokonce dokazuje, že šestihodinová práce
úplně stačí k ukojení potřeb
a příjemností života. Mohl-li tehda
tento filosof napsati podobnou větu při tehdejších
poměrech, kdy celá tendence směřovala
ku prodloužení doby pracovní, tedy tím
spíše můžeme tohoto výroku užíti
dnes, kdy vývoj technický i vývoj hospodářský
směřuje k účelnému rozdělení
pracovní doby, k účelnému využití
pracovních sil, které na půdě hospodářské
se uplatňují. Mohu také poukázati
k tomu, že mezi těmi, kdož v dějinách
kdy o otázce pracovní doby hovořili - neboť
pracovní doba byla považována vždy za
důležitou otázku sociální potřeby
- byl také veliký náš Komenský.
Ten ve své "Didaktice" napsal:
"Den má 24 hodin; ty
pro potřebu života a zdraví na tré rozděle,
budeš míti osm hodin k spaní, osm k jídlu,
procházkám, rozprávkám, hrám
a rekracím jakýmkoli, osmť zůstane ku
práci, kterouž bez nesnadnosti a tesknosti konati
můžeš, každou hodinu platného něco
správě. Počítej pak do tého
dne šest dnů (sedmého celého
k odpočinutí zanechaje), bude v tém
dni ku práci hodin 48; v roce pak budeš jich míti
dva tisíce, pět set a sedmdesát šest."
Slavné Národní
shromáždění! Tato hluboká slova,
která téměř před 300 lety byla
vyslovena, vracejí se k nám v tomto okamžiku,
kdy zároveň v tomto období docilujeme své
státní samostatnosti. Buďme si vědomi,
že tím okamžikem, kdy schválíme
tento návrh zákona, ocitá se náš
národ v popředí států, které
8hodinovou pracovní dobu zavedou neb již zavedly,
(Výborně!) Úkol, před kterým
tu stojíme, není tedy jistě malého
významu, a splníme-li jej, slavné Národní
shromáždění, splníme-li velká
slova velikána svých dějin, položíme
tím také zdravý základ k tomu, aby
práce stala se radostí člověka a tím
požehnáním celému našemu národu.
(Výborně!) Proto doporučuji vřele,
aby návrh sociálně-politického výboru
byl přijat, a očekávám, že také
jednomyslně bude schválen. (Výborně!
Hlučný potlesk.)
Místopředseda posl.
Udržal:
K debatě o referátu,
který právě byl přednesen, pro jsou
přihlášeni tito pánové: dr.
Schieszl, Laube, dr. Rolíček, Johanis, Jílek,
Pelikán, Votruba, Merta a dr. Malínský.
Proti není přihlášen nikdo.
Presidia došly dva opravné
návrhy, žádám o jejich přečtení.
Náměstek sněm.
tajemníka dr. Říha (čte):
Návrh člena Národního
shromáždění dra J. Schieszla
a soudruhův, aby doplněn byl § 7. návrhu
zákona o 8-hodinové době pracovní:
V § 7. odst. 3. osnovy budiž
připojena tato věta:
"V podnicích železných
drah rozhoduje o této úpravě pracovní
doby ministr železnic, vyžádav si předem
dobré zdání zástupců zaměstnanců."
Návrh člena Jílka
a soudruhů k zákonu o 8-hodinné době
pracovní. "Jelikož mnohé závody
průmyslové dávají zpracovávati
různé výrobky mimo své dílny
pomocí tak zvaných faktorů neb dělníkům
přímo (zvláště při
průmyslu obuvnickém, oděvním a tkalcovském),
splnomocňuje se ministr pro sociální péči,
aby učinil podle potřeby opatření,
aby v takových případech dělníci
nebyli vykořisťováni dlouhou dobou pracovní."
Místopředseda Udržal:
K slovu přichází dr. Schieszl, prosím,
aby se ujal slova.
Posl. dr. Schieszl: Slavné
Národní shromáždění!
Máme před sebou osnovu
zákona tak důležitou, jaké jsme neměli
dosud v tomto Národním shromáždění.
Zákonem, o kterém se dnes usneseme, bude splněn
starý požadavek dělnických vrstev. My
blahopřejeme dělnickým vrstvám k tomuto
úspěchu. Pan referent vyzvedl všechny momenty,
které mluví pro uskutečnění
tohoto zákona. Bylo by velmi lákavé i pro
mne abych se pustil s ním v soutěž, abych ukázal
na mnohé stránky, snad by se mně podařilo
najíti při tom leckterý nový tón
a ukázati, že strana středostavovská,
strana české inteligence, také kapitalistickou
nazývaná, má pro požadavky dělnické
plné pochopení, jsouc si vědoma, že
jde o velikou část českého národa
(Hlas: Co to má za význam?) a že tato
část tohoto národa má právo
býti spokojena, že má právo dosáhnouti
toho podílu na zisku práce, kterým se účastní
na národní práci.
Jsem nucen šetřiti časem,
nepustím se na toto pole, nýbrž pokusím
se promluviti o některých otázkách,
o kterých se na druhé straně přirozeně
mluviti nebude. Zákonem tímto stavíme se
s jistou odvahou v čelo národů evropských.
Již proto jest potřebí, abychom své
stanovisko k němu precisovali, třeba by bylo docela
možné a snad i vhodné, nešířiti
debatu o této osnově.
Ale je to ostatně nutno i
naší veřejnosti říci. Pracovati
8 hodin denně jest podle mého soudu zejména
v nynější době málo. (Výborně!)
Ale, velectění, uznávám, že pracovati
8 hodin denně na cizím jest mnoho. (Výborně!)
A to nás vede k určitým závěrům,
k určitým požadavkům a povinnostem na
poli sociálně politickém. Velectění,
všecky naše politické strany, nebo aspoň
jejich valná většina, mají ve svém
programu požadavek znárodniti půdu, rozděliti
latifundie a kolonisaci na nich. Není pochyby, učiníme-li
to, že dáme mnoha a mnoha desetitisícům
a snad i statisícům lidí příležitost,
aby pracovali na svém, kdežto dnes musí pracovati
na cizím.
Jsem přesvědčen,
že tito lidé, kteří pak budou pracovati
na svém, nebudou se tázati, mají-li pracovati
8 hodin nebo déle, že budou všichni a rádi
pracovati déle, a že tím získá
národ a jeho národní bohatství.
Velectění, naším
i vaším programem jest, aby velké podniky průmyslové
a jiné byly sevšeobecněny. A tu kromě
splnění tohoto požadavku jest potřebí,
aby se strany pracujících bylo zaujato poněkud
jiné stanovisko k této otázce, než dosud.
Velectění, jakmile
toho dosáhneme - a my již jsme toho v mnohém
směru dosáhli, neboť dnes státní
podniky jsou naše a vaše podniky jsou podniky národní
- jest potřebí, abychom se na tyto podniky dívali
jako na své, abychom si byli vědomi, že musíme
pracovati intensivně tak dlouho, kolik je potřeba,
abychom přestali pohlížeti na tyto podniky
jako na podniky cizího zaměstnavatele. Tím
dosáhneme zase toho, co jsme již zdůraznili,
dosáhneme toho, že zveličíme, zvýšíme
práci a zvýšíme její effekt.
Velectěné Shromáždění,
zůstanou ovšem ještě podniky, které
z důvodů hospodářských nebudeme
moci sevšeobecniti, které budeme musiti ponechati
i dále v soukromém podnikání. Ale
i tu jest možno pracovati k tomu, abychom my všichni
byli přesvědčeni, že i tu pracujeme
na svém.
K tomu jest dvojího potřebí,
především ovšem splnění
jisté podmínky ve prospěch pracujících.
Pracující lid může
tento pocit míti jen tenkráte, když výtěžek
práce toho podniku nepřipadne jen tomu podnikateli,
nepřipadne jedné osobě nebo jednotlivcům,
nýbrž když připadne tomu, komu patří,
kdo se o to zasloužil.
A to jest ovšem problém
velice široký, o kterém zde nemohu mluviti,
ale řeknu, když připadne státu.
Po splnění této
podmínky, neboť ten stát jest náš,
můžeme potom přikročiti ke splnění
dalšího požadavku, aby totiž dělnictvo
i zde cítilo, že pracuje na svém, třebas
jím samým neřízeném podniku.
Velectění, k tomu abychom
dospěli, co jsem naznačil, jest možno pracovati
již dnes a tu promiňte, že dovolím si
vysloviti snažnou prosbu na všechny strany, abychom
konečně začali se jinak dívati na
naši republiku.
Velectění, jest to
velice podivná situace, že republika, která
jest v moci všech nás zde zasedajících
stran, která jest řízena vládou, do
které všecky strany vyslaly své zástupce,
že ta republika jest napadána těmi stranami,
které mají velice význačný
podíl na této vládní moci.
Velectění pánové!
Ve vládě zasedají Vaši ministři.
Vaši ministři se jistě neomezují a neomezí
na osmihodinovou dobu pracovní. Naopak vidím, že
vaši ministři pracují od noci do noci, že
pracují šestnáct hodin, že pracují
tak rádi přes to, že ta republika a vláda
nevypadá tak snad, jak oni si to představují,
ale pracují tak proto, že mají lásku
k věci a jsou přesvědčeni, že
celý ten vývoj vyžaduje určitého
času, že překotně se řešiti
nedá. Následujte, prosím, i v této
věci jejich vzorného příkladu. (Výborně!)
Tolik jsem chtěl říci,
řekl bych, o morální stránce dnešní
předlohy.
A nyní několik slov
o hospodářské stránce její.
Náš stát, velectění, jest státem
vývozním a bude státem vývozním.
Bude vyvážeti buď tovary anebo dělníky.
To je problém velice těžký, který
budeme musiti ne dnes, dnes budeme musiti hlasovati, ale který
budeme musiti v dohledné době řešiti.
Velectění! Osmihodinová
doba pracovní má mezinárodní význam.
To bylo zde již řečeno. My jsme v sociálně-politickém
výboru také proto zaujali stanovisko, že by
bylo záhodno, poněvadž i se strany dělnické
se uznává, že pravděpodobně tato
otázka bude řešena mezinárodně,
aby se těch několik týdnů, nejvýše
měsíců, s řešením této
otázky vyčkalo. Nemohli jsme ovšem odporovati,
nemusili jsme konec koncův odporovati, neboť není
pochyby, že hospodářské účinky
této osnovy a tohoto zákona, dokud jsou uzavřeny
hranice, se projeviti nemohou. Dnes, nastane-li jisté zdražení,
přesune se prostě na konsumentstvo, dnes tím
bude trpět i dělník, poněvadž
jest v mnohých oborech stejně konsumentem jako podnikatel.
Velectění! Jakmile
se však otevrou hranice, nastane situace daleko jiná.
(Tak jest!) Dejme tomu, že bude uzákoněna
také v ostatních státech mír uzavírajících
osmihodinová pracovní doba. Budeme v tom případě
my se svou osmihodinovou dobou pracovní těmto státům
na roveň postaveni? Velectění, nebudeme.
My zpracujeme suroviny, které se k nám musí
dovážeti cestou delší, než, řekněme,
do Francie, do Anglie, do Německa.
Již to bude výrobu u
nás zdražovati, Vedle toho není pochyby, že
technická zařízení v těchto
státech jsou také dokonalejší, že
dovedou po této stránce laciněji vyráběti.
Také to je naší nevýhodou. My jsme mohli
soutěžiti dosud se světem jenom proto, že
my měli lacinější uhlí a lacinější
mzdy. (Posl. Zeminová: To je pravda!) Ano, velectění
pánové! To není žádný
náš zájem (Posl. Zeminová: To jsme
dokázali!), to je zájem dělnictva. Řekl
jsem, že náš stát buď bude vyvážet
tovary, nebo dělníky. Tedy dělníci
se musí rozhodnout: buď milují tu zemi, na
které vyrostli (Posl. Zeminová: To snad dokázali!),
a pak budou musit býti ochotni po případě
o něco laciněji pracovati, když budou chtíti
na té hroudě zůstati, anebo se rozhodnou
a s klidem tu vlast opustí. To jest problém čistě
dělnický. (Posl. Zeminová: My jsme ten
klid dokázali!)
Zákon vztahuje se jenom na
zaměstnance. Ale chtěl bych v této souvislosti
říci jednu věc: v sociálně-politickém
výboru byla podniknuta velká expertisa, ve které
byli slyšeni zaměstnavatelé i zaměstnanci.
Z řad zaměstnanců byli slyšeni také
obchodní pomocníci, vlastně pomocníci
z obchodních kanceláří - komptoirů.
Tito zástupci vyslovili požadavek, aby 8hodinová
doba pracovní vztahovala se nejenom na dělníky
manuelní, nejenom na dělníky sice duševní,
ale kteří vykonávají jen jisté
manipulační práce, opisovací nebo
účetní, nýbrž i na lidi a úředníky
vedoucí. Jest, velectění, velmi důležito
s tohoto místa proti tomuto požadavku se ozvati. Duševní
práce jest práce tvůrčí, která
se nedá omezovati hodinami (Výborně!)
a která se nedá natahovati hodinami. (Posl. Zeminová:
Ale zdraví se nedá také natahovat jako hodiny!)
Tito vedoucí úředníci nebudou zpravidla
náležeti dělnictvu, takže tu starost koneckonců
mohli bychom ponechati jim samým.
Řeklo se, velectění,
a jest argumentem pro uzákonění této
osnovy, že zkrácení se vyváží
intensitou práce. Já o tom nepochybuji. To ovšem
předpokládá, že bude splněn apel
kol. Tayerle, že si dělnictvo ve všech případech
své povinnosti také skutečně uvědomí
a že intensivněji bude pracovati. Ale tento argument
nepřiléhá přece jenom úplně,
neboť někde zvýšení intensity práce
není možno.
Jsou podniky, kde stroje pracují
svou strojovou intensitou a kde ten dělník, kdyby
měl nejlepší vůli, nemá na ten
postup vlivu. Není pochyby, že v tomto případě
pracovní efekt bude jinačí, že zde nastoupí
zdražení výrobku a tedy jeho menší
schopnost konkurence světové.
Velectění! Mohlo by
se mi snad namítnouti, že my se nemusíme ohlížeti
na schopnost naší konkurence, že také
v druhých státech bude 8 hod. doba pracovní
zavedena.
Ale jest přece veliký
rozdíl v našem postavení a v postavení
řekněme západních států.
Délka práce musí se říditi
potřebou. Jako každý z nás, který
není dělník, ve svém povolání
a každý z nás ve své čestné
funkci musí pracovati tak dlouho, aby uloženou práci
v té době, kterou pokládá za přiměřenou,
vykonal, tak musí pracovati také národ. U
národa, který jest hospodářsky bez
konkurence, jako třeba Anglie, Amerika, tam již je
možno práci učiniti závislou na době.
Tito národové nemusí se konkurence obávati.
Oni mají takový náskok přede všemi
ostatními národy, že ty eventuelní újmy,
které plynou z normování práce, mohou
tím svým náskokem vyrovnati a mohou se v
té konkurenci udržeti.
Národ malý, národ
teprve rostoucí, národ hospodářsky
ne tak silný, ten si musí tento náskok druhých
národů větších vyrovnati jen
prací. Není jiného prostředku! (Výborně!
Hlučný souhlas.)
A teď, velectění
pánové, dovolte mně ještě, abych
promluvil několik slov o methodě práce, užité
při projednávání tohoto zákona.
Velectění pánové,
jsem toho názoru, že tato předloha neměla
býti vůbec tomuto Národnímu shromáždění
podána (Hlasy: Tak, tak! Slyšte! Všechno ostatní,
jen to ne!), a to proto, poněvadž nespadá
do kompetence tohoto Národního shromáždění.
(Posl. Zeminová: Národ bude jednati sám!)
To by jistě padalo do kompetence definitivního zákonodárného
sboru. (Obrácen k socialistům:) Ale ve vašem
vlastním zájmu toho nebylo potřebí,
neboť ta 8hodinová doba pracovní ve skutečnosti
již dnes bez toho zákona jest provedena. Nic se nezmění.
Vy máte moc, si ji provésti a proto nebylo toho
třeba. To jest faktum! My zde ex post schvalujeme něco,
co je ve skutečnosti již provedeno. (Hlasy: Proč
se nám to tedy podává s takovou nechutí?!)
Velectění pánové! Srovná-li
se předloha, kterou dnes máme v rukou, s předlohou,
která původně byla podána, vidíte
veliký rozdíl obou předloh, při tom
však ovšem nevidíte těch předloh,
stupínků, které byly ještě mezi
tím a kterými musilo jednání projíti.
Mám dojem, že by předlohy,
které se zde podávají, měly býti
propracovanější. (Výborně!)
Kdybychom dbali tohoto požadavku (Hlas: 70 let se mluvilo
o 8-hodinné době pracovní! Hluk), ušetřili
bychom si velmi mnoho hořkostí (Hlas: A blamáží!),
a šetřili bychom více důstojnosti tohoto
Národního shromáždění.
(Hlas: A úctu! Jiný hlas: Musí se agitovat!
Jiný hlas: O 8hodinové době pracovní
psal již Masaryk, přečtěte si jeho knížku!
Jiný hlas: Nyní chtějí dělníci
již pracovní dobu 7hodinnou! Jiný hlas: U nás
žádali 6hodinnou dobu pracovní, a my jsme jim
řekli, aby se obrátili na státoprávní
demokracii! Hluk a různé výkřiky!)
Místopředseda Udržal
(zvoní). Prosím, aby pan řečník
nebyl rušen!
Posl. dr. Schieszl: Velectění
pánové! Já jsem se nejmenším
slovem nevyslovil proti 8hodinové době pracovní!
(Posl. Zeminová: Celý duch té řeči
proti tomu čelí! Hluk. Hlasy: Nechte mluviti řečníka!
My vás také nevyrušujeme!)
Velectění pánové,
já jsem výslovně řekl na začátku,
že prohlašuji práci 8hodinnou na cizím
za moc práce a řekl jsem to z plného přesvědčení.
Ale já jsem ovšem také řekl, že
musíme pracovat tak dlouho, kolik potřebujeme, abychom
mohli býti živi. (Výborně! Hlučný
potlesk u skupiny poslanců agrárních. Posl.
Zeminová: Někteří nedělají
nic a jsou také živi! My máme právo
na život. Kdo nic nedělá, nemá právo
na život. Hlasy ze skupiny poslanců agrárních:
Vždyť vám ho nikdo nebere! Nedělejte nic!
Velký hluk.)