Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předseda: posl. Tomášek.

Místopředseda: posl. Udržal.

Zapisovatelé: Dr. Stojan, dr. Němec a větší počet poslanců.

Zástupcové vlády: Předseda vlády dr. Kramář, členové vlády: Haberman, Prášek, dr. Rašín, Staněk, dr. Soukup, dr. Stránský, Stříbrný, dr. Šrobár, dr. Winter, dr. Vrbenský, dr. Zahradník.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Jaroslav Haasz, tajemník sněmovny, a zástupce jeho JUDr. Bartoušek.

6. schůze Národního shromáždění československého ve středu,
dne 27. listopadu 1918 o 11. hodině dopolední.

1. Pokračování v rozpravě o pilném dotazu členů N. S. C. F. Jiráska, Svozila, dra Němce, dra Belly, Udržala, Šrámka a soudr. na ministry orby, zásobování, veřejných prací a sociální péče v příčině výživy lidu, nezaměstnanosti, nouze o byty, vyplácení vyživovacích příspěvků a stanovení směrných cen pro potřeby životní, suroviny, průmyslové výrobky i pro potřeby zemědělce.

2. Zřízení výborů:

a) ku prozkoumání zabaveného tajného policejního archivu,

b) menšinového a rozhraničovacího,

c) pro vodní hospodářství,

d) pro Velkou Prahu,

e) státně zřízeneckého.

Předseda (zvoní): Národní shromáždění jest schopno usnášeti se. Zahajuji schůzi.

Zapisovateli pro dnešní schůzi jsou pp.: dr. Ant. Stojan a dr. Boh. Němec. Pro příští schůzi pp.: dr. Jan Herben a Vacula.

Do dnešní schůze dostavil se p. kol. Stodola Kornel. Vykoná slib. Žádám zapisovatele, aby přečetl slibovací formuli.

Zapisovatel dr. Stojan (čte): Slíbíte jako člen N. S. československého, že budete zachovávati zákony státu československého a že svůj úřad budete zastávati dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Posl. Stodola: Slibuji!

Předseda: Pro dnešní schůzi omluveni jsou: nemocí kol. Rosenkrauz; pak dr. Šámal a red. Dušek.

Přistupujeme k dennímu pořádku a sice k pokračování v debatě o pilném dotazu členů N. S. C. F. Jiráska, Svozila, dra Němce, dra Belly, Udržala, Šrámka a soudr. na ministry orby, zásobování, veřejných prací a sociální péče v příčině výživy lidu, nezaměstnanosti, nouze o byty, vyplácení vyživovacích příspěvků a stanovení směrných cen pro potřeby životní, suroviny, průmyslové výrobky i pro potřeby zemědělce.

Uděluji slovo k dokončení včerejší řeči kol. dru Viškovskému.

Posl. dr. Viškovský: Slavné Národní shromáždění!

Navazuje na vývody své včerejší, dovoluji si poukázati k otázce zásobování masem. Zásobování dobytkem a masem bylo až do roku 1916 volným a vydáno v šanc obchodní spekulaci. Od r. 1916 převzala zásobování masem organisace zemědělská a sice Česká zemědělská společnost pro zpeněžení dobytka a od té doby můžeme konstatovati, že přestalo stoupání masných cen a že přestala v oficielním obchodě také lichva masem. (Výborně!) Od té doby však můžeme konstatovati také jednu věc, to jest neustálé útoky jisté části tisku, jisté části veřejnosti vůči agrárním kruhům, kterým by bývaly měly co děkovat za spořadání otázky masné. (Výborně! Tak jest! Hlasy: Prodává se pořád maso hovězí za 8 zlatých, t. j. za 16 K.) Za 8 K! (Hlas: Ale do té chvíle dodáváte maso od zemědělské společnosti.) Ale právě proto, že jisté syndikáty a jisté kruhy (Hlas: za jaké ceny řezník prodává? Za 8 zlatých!), páni Baumové od té doby přišli o své ohromné zisky, vzdor tomu, že proti vůli naší a stálým protestům byli protežováni od místodržitelství a od místodržitele samého (Hlas: Kladrubský!), že při té příležitosti, když zemědělská společnost dávala oferty pro Červený kříž a jiné účely za nižší ceny, bylo to všechno protežováno a byli ustanoveni za dodavatele páni Baumové atd., ale přes to všechno se dály útoky na české zemědělské kruhy. (Hlas: Poněvadž jest to česká společnost.)

Nechci se zmiňovati o ohromných kontingentech, které byly ukládány českému zemědělství a které české zemědělství také z největší části splnilo. A ačkoli nejvyšší zatížení měsíční pro české zemědělství činilo asi 40.000 kusů měsíčně, byly ukládány kontingenty 75-80 tisíc kusů. Po převzetí správy státní do našich rukou nastalo krátké vacuum, avšak energickým zakročením společnosti beze všeho dalšího vlivu úřadů podařilo se, že v několika dnech zjednána byla úplná náprava. A konstatuji, že za 14 dní bylo přivezeno do Prahy tři tisíce kusů dobytka, takže zásobování Prahy dobytkem a masem bylo uvedeno do plného pořádku a že ve dnech 1. až 22. listopadu byl dodán celý kontingent od českých zemědělců a to ještě více o 266 kusů.

Chci poukázati na jednu věc, že totiž stále ještě v distribuci různé podvody kvetou dále a poukazuji na švindle se salámy, které se děly do poslední chvíle a kterým nebyla učiněna dosud přítrž. Za zboží, které se má prodávati za 7 až 8 K, žádalo se až 30-40 K a ještě více. (Hlas; Kupovali dobytek pod rukou!)

Tu, abych resumoval o celkovém stavu zásobování, chci poukázati na jeden nepochybný měřič, na jakýsi barometr našeho zásobovacího stavu. Chci konstatovati, že za těch několik neděl, co pracujeme ve správě vlastní, vymizel baťoch. Ten baťoch je pravým barometrem zásobovacího stavu.

Jděte se podívat na dráhy a uvidíte, že poměry jsou dnes úplně jiné. Co ještě je nevyřízeno, to je směňování různého zboží za potraviny.

V tom směru musím poukázati k tomu, že tento zjev jest jenom důkazem, že pořádek v zásobování průmyslovými a jinými výrobky nebyl dosud zaveden. (Tak jest.) Chci několika slovy promluvit o cenové politice.

Pan ministr zásobování podal nám včera některé charakteristické ukázky v této příčině. Rakouská cenová politika způsobila neobyčejně mnoho zmatků a škod následkem nezdravé dvojatosti cen. O tom nechci se příliš šířiti, bylo by to přímo paradoxon války: relativně nízké ceny při ohromném nedostatku a bídě.

Ceny, které neměly významu proto, poněvadž nikomu nepomohly, a poněvadž při velké levnosti zboží za tyto ceny nebylo lze dostati.

Byli jsme ostrovem relativně levných cen. V poslední době v Haliči zvýšila vláda ceny obilní dvojnásobně. Uherské ceny jsou také o mnoho vyšší.

Nedávno tu konstatoval kolega Sontág, že pro Slovensko bude zapotřebí zavésti ceny uherské, ceny dohodové, nehledíme-li k tomu, že relace valuty je značně vyšší.

Pan ministr zásobování v poslední době učinil jisté počiny v oboru cenové politiky, to jest zrušil přídavek, nebo nedává vypláceti přídavek 1 K na cenu dobytka, kterýžto přídavek byl zaveden již pro delší dobu dřívější vládou. A tu chci konstatovati, že všude kolem nás se tento přídavek platí dál, a že Čechoněmci a rakouští Němci tento přídavek podrželi také dále.

A tu musí pan ministr zásobování počítati s faktem, že není čínská zeď mezi českým a německým územím, a že zejména jest nebezpečí, že v pohraničních okresích bude nám dobytek utíkati do německého území, a že následkem toho, co si přeje pan ministr zásobování, aby se sjednotilo zásobování s německým územím, bude to zmařeno, poněvadž Němci dostávají přímo premii 1 K na odtržení se od Čech. (Výborně!)

Připomínám dále, že Němci rakouští a zvláště Čechoněmci zavedli příplatek 25 K na ceny obilní.

Tedy zase příplatek na odtržení od českého zásobování. Pan ministr zásobování zmínil se včera také o jedné věci. Chce míti laciné ryby, zavedl cenu ryb 3.50 K na hrázi, a pravil, že jsou to předměty velkostatkářské výroby a že neví se, jak dlouho tyto velkostatky budou v jejich rukou a proto prý jsme si mohli dovoliti učiniti rozhodný krok a tyto ceny snížiti.

Já abstrahuji úplně od jeho vůle, snížiti nebo nesnížiti, ale konstatuji jedinou věc, že také v ohledu cenovém je zapotřebí zachovati slušnost a spravedlnost. Pro mě je jediná linie pro stanovení cen a to jsou náklady výrobní a ne konstatování, zdali velkostatkům ceny snížíme, čili nic.

Máme také své názory ohledně velkostatků a ty zásady jsou také demokratické, jako ostatních pánů. Máme názory a zásady z dřívějších dob, kdy to nebylo heslem ohledně parcelace velkostatků a rozdělování půdy. Ale ohražoval bych se proti tomu, aby cenová politika byla dělána ze zorného úhlu rozdělování velkostatků. To by bylo jistě velkou chybou a jestliže velkostatky se mají rozdělovati, tu myslím, že by ten ocas neměl býti sekán na desetkrát, že by se nemělo začínati od ryb, nýbrž že by věc rozřešena měla býti řádným způsobem. Varuji pana ministra zásobování před jednou věcí, to jest před svodem ku popularitě, specielně v otázce cenové. To dělala rakouská vláda také a kam to přivedla s touto demagogií cenovou, to, pánové, víte velmi dobře. Ne pochvala lidu, ne okamžitý potlesk, ale konečné výsledky budou kriteriem pro činnost ministerstva zásobování. (Výborně! Tak jest!)

Žádáme uvedení systému do celé cenové politiky, a tu bych býval rád slyšel, aby bylo bývalo kategoricky vysloveno, že máme-li přistoupiti ke snížení cen, musí se tak státi na celé čáře, v každém oboru a nejen v oboru zásobování. (Výborně!) Stala se také zmínka o otázce nezaměstnanosti a čelední nezaměstnanosti. Mluvilo se o nebezpečí, že celé řady osob vrátí se zpět a nebudou míti příležitosti ku práci.

Pokud mám informace z kruhů zemědělských, venkovských i živnostenských, musím jenom konstatovati velký nedostatek pracovníků. (Výborně!) A nejsou to jenom zemědělské vrstvy, nýbrž jsou také zejména živnostníci na venkově (Výborně!), kteří naříkají přímo, že nemohou dostati pracovníka. Trpí tím výživa a trpí tím zásobování jinými předměty.

Včera pan ministr veřejných prací Staněk velice si zde stěžoval přímo na nouzi o nakladače uhlí (Hlas: a vykladače bramborů) a pro vykládání brambor rovněž nemáme sil. Pan ministr Dr. Winter mluvil zde o pojištění proti nezaměstnanosti. Myslím, že zde jest jistá kontradikce, poněvadž myslím, že proti nezaměstnanosti může se pojišťovati ten, kdo jest zaměstnán, a ne, aby se pojišťoval ten, kdo zaměstnán není a hned bral druhý den prémii.

Ale pan ministr to také uznal. Tato otázka nezaměstnanosti, která dle mého mínění není dnes aktuelní, byla mu zlatým mostem k tomu, aby řekl: "Poněvadž to nelze provésti, budeme dávat příspěvky."

Tu jsem následujícího názoru, a myslím, že pánové budou se mnou souhlasiti. Občané v naší republice musí míti nárok na práci a zaměstnání (Tak jest!) a tato práce má jim býti poskytnuta a vyhledána, právě tak, jako republika musí míti také nárok na práci a zaměstnání zdejšího občanstva (Výborně!).

Naše republika nezdědila žádných miliard. Nesmíme spoléhati na strýčky z Ameriky, Londýna a Paříže, nýbrž naše republika bude v první řadě republikou práce, práce a práce! (Výborně!) (Výkřik: Prosím, abyste se zřekli všech subvencí, které jste od rakouské vlády dostávali.) Nemáme illusí, že bychom chtěli nějaké subvence na vás vymamovati.

My si této iluse neděláme. Jsem přesvědčen, že v naší republice i v našem státě, kde po 4 roky nečinilo se nic, nežli se ničily hodnoty ve všech oborech, tato práce při dobré vůli se nalézti musí. Ale nelze připustiti, aby někdo vyhledával si takovou práci, která mu chutná a aby se vymlouval na to, že ta práce se pro něho nehodí a že bude vybírat přitom příspěvky, proti tomu musili bychom se ohraditi.

Také bychom se musili ohraditi, aby se dělala práce zbytečná, aby se stavěly hladové zdi, kde na druhé straně pro obyvatelstvo je zapotřebí tolik díla pro jeho ubytování a ošacení.

Pokud se týče živnostnictva, bylo zde včera řečeno několik slov, a bylo také z pánů posluchačů připomenuto, že pro ně musí se něco učiniti. Pokládám živnostenský stav za neobyčejně poškozený válkou, zejména malé živnostníky, kteří se vracejí zpět a nenaleznou ani trosky svých živností. Pro ty se musí něco učiniti, aby pomocí úvěru mohli si zříditi malý stánek práce, ve kterém chtějí býti nadále samostatnými živnostníky a řádnými členy státní společnosti.

Pánové, přicházím ku konci svých výkladů, ale musím se zmíniti o jedné bolestivé kapitole, o které stala se včera zmínka p. ministrem zásobování. To jest kapitola zásobování českých Němců, po případě vývozu do Vídně atd. Čechoněmci byli hýčkáni od dřívější vlády a uprostřed Čech byla vytvořena zvláštní sféra pro Němce, ve které byli úplně protežováni, byl pro ně zřízen zvláštní obvod, sestavený z německých aktivních okresů, kdežto pasivní byly připojeny k ostatnímu území a měly býti živeny z Čech. Tato věc se jistě nemůže opakovati. Němci nyní však revoltují a zřizují si svůj zvláštní obilní ústav a své zvláštní zásobování. Pan ministr zásobování pravil, že jest pro zásobování Němců, pro zásobování Vídně atd. Při tom jest jedna choulostivá otázka pro nás, to jest zásobování našich menšin. My naše české menšiny v onom území chceme zásobovati, ale my dokonce také zásobujeme loyálně německé menšiny v území našem a nikoho nenapadlo, aby řekl, že proto, poněvadž Němci nechávají naše menšiny o hladu, budeme činiti totéž také v Praze, v Brně atd. Ale nelze připustiti jednu věc, aby Němci revoltovali a byli námi krmeni také, aby totiž revolta německá byla ještě živena potravinami s naší strany na účet ostatního obyvatelstva. (Výborně.)

A tu ještě chci zmíniti se o Vídni. Vídeň činí nároky na různé potraviny, na brambory, kterých my sami nemáme dostatek, o které máme nouzi. Čteme každou chvíli v novinách, že kýmsi a kdesi bylo slíbeno Vídni 500 vagonů brambor, jiných potravin atd. Dovolte, abych vzpomněl jedné věci. Mluvil jsem nedávno se schátralým vojákem, který se vracel z jižní fronty. Tento ubohý muž, který se vracel sám, který nebyl žádným nebezpečím pro Vídeň a Dolní Rakousy, pro německé obyvatelstvo, který vlekl si celý týden svůj baťoch a svůj kufříček po silnici pěšky o hladu, přišel konečně do Dolních Rakous. Tam se na něho vrhla přímo horda lidí a "odzbrojili" ho; to znamená po dolnorakousku: ukradli mu všechno do posledního, ten baťoch, který si vlekl celý týden o hladu po silnici, i kufříček s jeho potřebami mu vydrancovali, ba vydrancovali mu téměř i kapsy.

A těmto Vídeňákům máme za to dávati dnes brambory a jídlo! Nejsem pro to, aby Vídeň byla vyhladovována, ale žádám, aby Vídeň napřed začala jiný způsob jednání s našimi lidmi a tu se mi zdá, že dodávkami brambor nebudeme léčiti tu vídeňskou zpupnost. Tam se musí mluviti poněkud jinou řečí a mám pocit, jestliže bylo slibováno, že bude posláno do Vídně 500 vagonů bramborů, že si tu zaměnil roli ministr národní obrany a ministr zásobování, (Výborně!) a že místo, abychom Vídeň bombardovali 50.000 metrickými centy brambor, že by se měla bombardovati raději něčím jiným. (Výborně! Potlesk. Hlasy: Máme tam také své rodáky! Jiné hlasy: Ti to tam nedostanou! Hlasy u sociálních demokratů: 700 vagonů brambor jste tam dodali ještě před převratem! Považovali jste to za svou osobní čest, dodávat tam brambory! Odpor a hlasy u agrárníků: Ve Vídni jest 300.000 Čechů!)

Resumuji: Poměry zásobování se u nás postupně lepší a dobrá vůle jest na všech stranách. Passivní resistence jest výmysl podrážděných mozků! (Živý potlesk, hluk. Předseda zvoní.)

Když přišla žádost o zásobování Vídně bramborami, měli jsme poradu s ostatními stranami a věc byla ujednána a stala se úplně jednotně, takže žádná strana nemá práva, v té příčině činiti námitek.