Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Ozdravení veškerého hospodářského života, který pod tlakem hrozných čtyř let válečných se ocitnul na pokraji rozvratu, vyžaduje soustavné práce ve všech oborech lidské činnosti. Vycházím ze zásady, že nesmíme jako opravdoví demokraté pohrdnouti službami žádného z nás a že každý musí býti upřímně vítán, kdo chce přiložiti ruku k dílu a spolupracovati na vývoji naší demokratické republiky. Práce každého jednotlivce, který chce poctivě a upřímně pracovati, jest cennou pro naši vlast. O tom je zajisté každý přesvědčen a vědí to i naši horníci, kteří ne pro válku, ale pro uchování celé společnosti lidské se obětovali, strádali v těch těžkých dobách, hotovi jsouce v příhodném okamžiku sami vlastní silou a elementárním odporem dopomoci světu k spravedlnosti.

Ze všech prohlášení vládních, zejména našeho ministerského předsedy Dr. Kramáře, poznalo vážené shromáždění jedno: že jsme cizině imponovali tím klidem, který byl stejný, když byla situace pro nás špatná, i když byla situace pro nás velmi dobrá.

Cítili jste ze všech těch prohlášení, že zachování dalšího naprostého klidu jest přímo nutností, jestliže naše zájmy nemají býti, nechci říci, poškozovány, ale alespoň jich docílení znesnadňováno.

Proto myslím, že dnes, kdy jsme všichni svobodni, dnes, kdy zástupcové všech stran zde společně pracujeme na vybudování našeho vlastního samostatného státu, české republiky, který nám bohudík nikdo více vzíti nemůže, všichni uznáváme, že nás čeká velmi mnoho práce, než bude šťastně započaté dílo také šťastně ukončeno a postaveno na pevný základ.

Trpěli jsme 4 a půl roku pod cizí knutou a musíme ještě půl roku vytrvati, než vejdeme do nového, úplně spořádaného demokratického života, v němž, jak jsem již pravil, nikdo nám více dáti nemůže, než že na základě všeobecného rovného, tajného hlasovacího práva sami o svých poměrech si rozhodneme.

To by měl každý odpověděti tomu agitátorovi, který přijde, aby kritisoval naše poměry, dosud klidné a cizině tak imponující, zejména našim zahraničním přátelům tak imponující, a jednoduše jej odbýti. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Jako další řečník jest přihlášen p. Dr. Viškovský. Uděluji mu slovo.

Posl. Dr. Viškovský: Slavné národní shromáždění!

Chápu plně, že k otázce vyživovací pojí se zájem slavného Národního shromáždění, a že jest mu věnována první velká debata v tomto domě. Je to otázka zásobovací, první velká a společná starost naší mladé Československé republiky.

Tato republika není dítkem slunných dnů. Válka a hlad byly kmotry při jejím narození. A dosud dohořívající pochodeň války vrhá trudné stíny do naší mladé svobody. Mír přinesl nám sice svobodu, ale nepřinesl nám nových potravin, naopak stojíme nad troskami hrdého našeho českého zemědělství, jehož výnos stlačen byl za 4 roky války na méně než ¹/₃ normálního výnosu, jehož bohatý statek položený v dobytku byl snížen na méně než polovici (Slyšte!). A mluví-li dnes ministr Dr. Vrbenský o pokladu, který stělesněn jest v českém zemědělství, pak nutno si říci, že tento poklad byl náležitým způsobem vydrancován a že je to podobné jako onen poklad na vinici, který bylo by teprve dlužno okopáváním této vinice v příštích letech náležitým způsobem nahražovati. My, velevážení, oceňujeme plně, co zástupci zemědělství, strázně, kterým v šanc byl vydán stav spotřebitelský a víme, jakou povinnost má zemědělství vůči dalšímu zásobování spotřebitelstva. My víme také více. Víme, že otázka zásobovací jest otázkou vysoce politickou a že na ní visí to nejdůležitější, co můžeme míti, t. j. vnitřní mír a přechod k dalšímu klidnému vývoji.

Ale z druhé strany přejeme si, aby také činnost tato nebyla obětí, aby dobrá vůle českého zemědělstva byla oceněna. (Výborně!) Milerád kvituji slova, která byla několika pány předřečníky a také ministrem Vrbenským vyslovena, že lze pociťovati a konstatovati dobrou vůli a ochotu zemědělského stavu. Ale tato slova nesouhlasí plně s tím, co čteme každého dne při ranní kávě a co musíme polykati každý den, pokládajíce se ke spánku. (Výborně!)

Tyto tóny nejsou schopny, aby paralysovaly ty naše zvuky stálé a naše hlasy, kterými mluvíme k našim přátelům: "Odevzdejte, protože neodevzdáváte více pro válku, nýbrž odevzdáváte pro mír, pro náš lid a naši budoucnost!" (Výborně!)

Byla učiněna zmínka o obilní situaci dnešní; o stavu výkupu referoval již posl. Jirásek a zmínil se také pan ministr zásobování. Bylo konstatováno, že jsme kryti do konce května při zvýšené dávce, ovšem při největším napjetí sil. Výkupy však za r. 1917 a 1918 nebyly zde sděleny a budiž mi dovoleno, abych zde citoval tato čísla.

V r. 1917 do 23. listopadu bylo vykoupeno 18.662 vagonů všeho obili. V r. 1918 vykoupeno bylo 21.577 vagonů (Slyšte!) a při tom selhává ještě stále německá část. (Slyšte!) Při tom neobyčejně mnoho následkem působnosti hospodářských rad dostalo se přímo do konsumu a při tom měli jsme také značné pozdržení následkem státního převratu, následkem chorob, které stále ještě ohrožují výkup, dovoz a mlácení na venkově. (Výborně!)

A nyní den co den zvyšují se pravidelné výkupy. Činí se tak bez nátlaku, bez knuty, bez starých prostředků dřívějšího válečného systému. A jest to čistě zásluhou zemědělců, jestliže tímto způsobem věci se vyvíjejí. A pak musíme čísti každý den k tomu ještě, že činí se na venkově passivní resistence! Pozornost nutno věnovat také zlepšení jakosti. V té příčině učiněno bylo opatření, aby vyrobeno bylo více vařivové mouky vyšším procentem, a to 35 %.

Bude také třeba přizpůsobiti naše zásobování obilními a moučnými produkty potřebám výživy. Nejedná se o to, dávati gramy, nýbrž jedná se o to, vyhověti hygieně a v té příčině bude kladena váha zejména na to, aby dětem a kojícím matkám se dostalo moučných a obilných výrobků v té vhodné hygienické formě, v jaké jich potřebují. (Výborně!)

Žádá se také nižší vymílání nežli na 90 %. Chápu tento požadavek a pokládám jej za odůvodněný a sice proto, poněvadž při tak vysokém stupni vymílání dociluje se mouky, která není vždy schopna ke konsumu, ale pak zvrací se také celý náš výpočet a bylo by k tomu potřebí mnohem více obilí nežli dnes a proto jest splnění tohoto požadavku možno jen tehdy, když budeme moci počítati s těmi přívozy z ciziny, o kterých nám zde pan ministr zásobování podal zprávu. Tu bych kladl váhu na to, aby nám byla zabezpečena mezinárodním ujednáním vhodná dopravní cesta, poněvadž dle mého mínění pouhá železniční cesta z Terstu nám plně nevyhovuje, nýbrž pro nejbližší i pro pozdější dobu musíme klásti váhu na otevření cesty labské, jakožto nejpřirozenější dopravní cesty pro náš československý stát, alespoň pro jeho západní a severní část. U Ústí, Mělníka začíná české moře, moře, kterého ani my nemůžeme se vzdáti jako okna do světa. (Výborně!) Tato cesta musí československému národu býti k jeho hospodářskému vývoji zabezpečena.

Hospodářská politika se zřetelem na výživu musí býti rozumnou politikou kompensací. Jako jsme viděli během války, že celý obchod přešel v jakési naturální hospodářství mezi jednotlivci, tak vyvíjí se dnes jistý druh naturálního hospodářství mezi státy. Potřebujeme tudíž kompensačních objektů a v té příčině poukazuji zejména na důležitost nynější cukerní kampaně, která nám nejdůležitější kompensační objekt zabezpečí.

Proto pokládám za nutné prohlásiti, že za každou cenu musí býti naše cukerní kampaň zabezpečena, i kdyby se to činilo na účet nebo na újmu jiných oborů. Jestliže zde bylo řečeno, že v zájmu nezaměstnanosti jest dnes třeba páliti cihly nebo vyráběti jiné druhy staviva, pak bych to pokládal za neobyčejnou závadu, kdyby se tím měla, nepravím ani ohroziti, nýbrž i jen poněkud zkrátiti naše cukerní kampaň.

Bylo zde mluveno o prvním úspěchu, kterého jsme docílili v oboru zásobování, a sice tím, že jsme zavedli hned pořádek v zásobování moukou, že honorována byla plná kvota a že dále od 15. prosince zabezpečena jest slušná kvota jak pro samozásobitele, tak i pro ostatní. Od této chvíle může a musí tudíž přestati každá výmluva, že ten či onen musí podloudně a pod rukou opatřovati si potravu a zásobovati se jinde.

A tu, pánové, přestává rozdíl mezi zemědělci a nezemědělci, a je to také krutým zločinem, jestliže i nezemědělec zvyšuje si podloudně svou dávku a jestliže pak zasahuje tímto způsobem také do sféry zásobování jiných. Pak nelze činiti rozdílu a nelze se vymlouvati na to, že dávka je nízká; jestliže dávka je vyměřena, tím způsobem, jak se také stalo, pak musí všichni bezvýjimečně se jí také podrobit. (Výborně!)

Dvoje zásobování až posud kvete dále. Já poukazuji na to, že nacházejí se všechny možné a nemožné tituly k tomu, aby to, co se vytýkalo zemědělskému obyvatelstvu, t. j., že si dávku svoji nezákonným způsobem zvyšují, mohlo se díti také jinde. (Souhlas.)

Zavedly se zcela veřejné způsoby zásobování u tak zvaných potravinových svazů, tedy vytrhlo se zásobování z ostatního zásobování normálního.

Válečné kuchyně jsou dalším druhem tohoto dvojitého, vlastně trojitého zásobování. Kromě toho průmysl kupoval soukromě, zcela veřejně, a nejen to, měnil za uhlí a jiné výrobky. Průmysl a různé svazy potravinové dostávaly od státu na to subvence, aby prováděly podloudné obchody. A to pokládá se ještě stále za jakési nabyté právo. Tím přenáší se zmatek a demoralisace do zásobování. Já připomínám, že jsem měl v rukou celou řadu oběžníků ředitelství tehdejších c. k. státních drah, ve kterých dopisovalo se velkostatkářům, aby prodali obilí za 300 a po případě více korun. (Posl. Vraný: Vojenská správa!)

A potom, pánové, vy jste žádali od nás, abychom my působili na lid, aby neprodával dráže a odevzdával za přiměřené ceny.

Pokud se týče vyměňování potravin za různé zboží, je to ovšem velmi politováníhodný zjev, ale zjev, který má v rukou vláda, a zejména ministr zásobování sám. Až dosud, ačkoli se všech stran apeluje se na zemědělce, aby byl učiněn pořádek, neviděli jsme ani nejmenší stopy, že by začal nějaký pořádek, že by začala nějaká změna a nová éra, pokud běží o dodávání průmyslových látek, hornických věcí, potřeb pro zemědělství, železa atd., a zemědělci a venkovské obyvatelstvo musilo by dnes choditi nahé a bosé a nemělo by vůbec prostředků pracovních, kdyby pomocí směny, tedy i protizákonně, ty věci si nezaopatřilo. Věc má v rukou pan ministr zásobování, ale nesmí říkati, že ta a ta věc leží v kanceláři a bude se dělati. Ta věc se musí státi hned a pak může býti náležitý pořádek. (Tak jest.) Co se týče změny v zásobování brambory, nutno říci, že zásobování je opravdu jistým bolestínem našeho zásobovacího systému.

Proč? My jsme 4 roky zanedbávali tento obor, a nejen zanedbávali, nýbrž systematicky jej ničili. Následkem rekvisicí osiva bramborového každého roku klesla naše produkční plocha bramborů jenom v Čechách přibližně o 70.000 ha. (Hlasy: Slyšte!) Kromě toho měli jsme letos jeden z nejnepříznivějších roků produkčních a kromě toho jeden z nejnepříznivějších roků žňových, sklizňových a také dopravních. Ale ještě to nebylo všechno. My jsme letošního roku přišli do doby naprosto zmateného systému, který nám vytvořila vídeňská vláda a s kterým musili jsme počítati. Tři způsoby různého zásobování brambory vedle sebe a sice: normální povšechný výkup, smluvní brambory, a pak výkup dle poukázek odběrných.

A když se ptáme, kdo tento zmatek, tuto trojitost systému schvaloval, tu, prosím, račte si přečísti protokoly zásobovací rady ve Vídni; seznáte, že to byli pp. zástupci sociální demokracie, kteří žádali, aby tento přívěsek poslední, a sice poukázkové brambory, byl zaveden; jest zde přítomen p. kol. Srba, jehož návrh byl při té příležitosti přijat. (Hlas: Za podpory agrárníků!)

Jaký jest výsledek dnes? My jsme, prosím, nebyli tak naivní, abychom hlasovali proti tomu návrhu a abychom ihned byli předmětem útoků v novinách. (Výborně! Potlesk.)

V roce 1917 do 23. listopadu bylo vykoupeno 34.000 vagonů bramborů; v roce 1918 22.800. - K tomu však připadá ještě x, to jsou poukázkové brambory. Tyto poukázkové brambory odhadují se asi na 5000 vagonů, tedy dohromady na 27.800 vagonů. - První úkol náš byl, sjednotiti tuto soustavu; zrušili jsme hned brambory smluvní; zrušili jsme ihned brambory poukázkové, abychom alespoň měli jistý přehled do další doby. O těch bramborách poukázkových, nejméně 5000 vagonů, nemáme přehledu žádného a následkem toho nemůžeme si učiniti pravý řádný program pro zásobování brambory. Ale jest nutno konstatovati, že další normální zásobování brambory před jarem není již pravidelně možné. To jest důsledek nynějšího počasí, kdy leží již vše pod příkrovem sněhovým, tak že nelze, kdyby zde i úroda byla, učiniti více pro zásobování brambory. - Jestliže však jest pravda: "Solamen miseris socios habuisse dolorum", že jest to útěchou ubohých, že mají také soudruhy ve svém neštěstí, pak poukazuji na Německo, které v bramborách nacházelo vždycky záchranu ve své vyživovací situaci. Nyní také Německo je naprosto ochromeno ve svém dalším zásobování proto, poněvadž také s brambory nemůže dále.

Brambory zamrzly, jsou částečně pod sněhem a ten div, který dříve provádělo Německo, že mohlo dávat nesamozásobitelům 150 kg brambor ročně, že kromě toho mohlo 15 milionů q bramborů proměniti ještě v mouku, tento celý div je dnes úplně nemožný, je zmařen a Německo stojí před největší katastrofou v příčině zásobování. Jakým způsobem by bylo možno pro nynější dobu nahraditi nedostatek bramborů, bylo uvažováno s několika stran.

Dle mého soudu byla by výpomoc možná ve formě rýže, která poměrně nejsnadněji co velmi hutná dá se přivážeti, jejíž několik set vagonů by nám mohlo nahraditi několik tisíc vagonů bramborů, která má schopnost pojímat značně vody a má tedy příbuznou povahu s brambory. V tomto smyslu, myslím, že by bylo třeba učiniti vhodná opatření.

Předseda: Pánové! Poněvadž mi bylo právě sděleno strojníkem naší sněmovny, že světelná kalamita hrozí, a že v několika minutách by světlo vypovědělo službu, pokládám za vhodné, abychom dnešní své jednání přerušili. Panu kol. dru Viškovskému ještě příslušnou část řeči reservuji pro schůzi zítřejší.

Mám ještě některá sdělení.

Podle sdělení klubu československé strany lidové vzdali se svých míst ve výborech:

a) v imunitním Šamalík,

b) v petičním dr. Kordač,

c) ve zdravotním Mašek,

d) v zásobovacím Šolle.

Nebude-li námitek, přikročím ihned k volbě na uprázdněná místa.

Námitek není, přikročíme k volbě.

Navrženi jsou k volbě:

a) do výboru imunitního Červinka,

b) do výboru petičního Rýpar,

c) do výboru zdravotního Bařina,

d) do výboru zásobovacího Šamalík.

Volbu provedeme, nebude-li námitek, aklamací.

Námitek není. Žádám, kdo s navrženými souhlasí, aby povstal ze svého místa.

To je většina, prohlašuji navržené za zvolené.

Dovoluji sobě dále sděliti, že omluvili svoji nepřítomnost nemocí telegraficky členové N. S. Kuneš Sontág, Pelikán a Stoupal. Ministr železnic mne upozornil, že učinil opatření, aby členové N. S. v nutných, výjimečných případech mohli použíti nákladních vlaků. (Veselost.)

Tím je denní pořádek dnešní schůze vyčerpán. Přikročuji k zakončení dnešní schůze a navrhuji, aby příští schůze konala se zítra ve středu 27. listopadu, a sice výjimečně k vůli světelné kalamitě již o 11. hodině dopolední - výjimečně proti původnímu ujednání porady předsedů klubovních.

Jsou proti tomu námitky?

Nejsou.

Na denním pořádku schůze této bude:

1. pokračování v rozpravě o pilném dotazu posl. Ferdinanda Jiráska a soudr. to jest o dnešním předmětu denního pořádku,

2. zřízení výborů:

a) ku prozkoumání zabaveného tajného policejního archivu,

b) menšinového a rozhraničovacího,

c) pro vodní hospodářství,

d) pro Velkou Prahu,

e) státně-zřízeneckého.

Je námitka proti tomu? Není. Pokládám návrh za schválený a prohlašuji schůzi za skončenu.

Konec schůze o 5 hod. 10 min.