Méně obyvatel než Praha-VIII. mají v Čechách následující soudní okresy:

Měl by tudíž okresní soud v Libni se 27.034 obyvateli téměř pětkrát tolik obyvatel, jako nejmenší soud s 5.923 obyvateli v Čechách, větší počet obyvatel než každý ze 136 vyjmenovaných okresních soudův a právě tolik as obyvatel, jako německé okresy Doupov, Volary, Bastianperk a Hora sv. Kateřiny dohromady.

Při tom nelze se nezmíniti, že ve vládní předloze č. 1353 příloh k sten. protokolům říš. rady XVIII. zasedání z roku 1909 vláda, aby vyhověla rozhraničovacím snahám německým, velice ochotně navrhovala zřízení okresních soudů pro okresy mnohem menší počtem obyvatelstva, nežli jest VIII. část Prahy, tak na př. okres Všerubský se 4.917 obyvateli!

Nutno též důrazně vytknouti, že dosavadní stav, dle kterého VIII. část Prahy přidělena jest k soudu Karlínskému, ležícímu v cizím okrese politickém, odporuje povšechným zákonným předpisům o organisaci úřadů státních, totiž předpisu § 10. zákona ze dne 19. května 1868 čís. 44 ř. z., dle kterého hranice úřadů soudních a politických nemají se protínati.

Toho si byla vláda dobře vědoma, předloživši hned po připojení Libně ku Praze dne 4. listopadu 1901 říšské radě osnovu zákona (příl. čís. 1030), dle kterého měla býti VIII. část Prahy provisorně přidělena k c. k. okresnímu soudu v Karlíně. V odůvodnění výslovně se poukazuje, že jde o odchylku od zákonných předpisův o organisaci soudův. Přes to tato odchylka, tento zřejmě nezákonný stav trval po celá 4 leta, jelikož teprve zákonem z 21. prosince 1905 č. 207 říš. zák. dodatečně byl sankcionován a stanoveno, že jako dosud i nadále Libeň má býti přidělena k soudu Karlínskému.

Zatím Libeň značně zmohutněla jak počtem obyvatelstva, tak průmyslově, obchodně, stavebně a vůbec ve všech směrech, agenda soudu Karlínského k Libni se vztahující velice stoupla - přes to zmíněný provisorní stav připojením Libně ku Praze před více než 10 lety nastalý trvá beze změny dosud.

Z těchto důvodů dovolují si podepsaní prostřednictvím J. J. pana c. k. místodržitele království Českého k vysoké c. k. vládě učiniti dotaz:

Jest c. k. vláda ochotna, v nejkratší době ku zřízení samostatného c. k. okresního soudu v Libni přikročiti?

V Praze, dne 2. října 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Filipa, Macháčka a soudr. k J. J. c. k. místodržiteli v záležitostí nové budovy pro státní reálné gymnasium v Praze - Libni.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Františka Filipa, Jos. Machačka a soudr. k J. J. panu místodržiteli království Českého v záležitosti nové budovy pro státní reálné gymnasium v Praze-Libni.

Vaše Jasnosti! Přípisem ze dne 25. srpna 1905 č. 35.813 sdělila c. k. zemská školní rada s radou městskou, že c. k. ministerstvo kultu a vyučování (dle výnosu z 26. července 1905 č. 28.934) jest v zásadě ochotno, zříditi postupně úplnou státní reálku s českou řečí vyučovací v Praze - Libni počátkem škol. roku 1907/8 - a to nejprve třídu první - jestliže král. hlav. město Praha právoplatným prohlášením se zaváže:

1. ke stavbě nové budovy pro reálku úplně způsobilé staveniště v dostatečné míře nejpozději do konce prosince 1908 věnovati a staveniště to nejpozději do konce prosince 1909 vyučovací správě bezplatně a břemen prosté odevzdati;

2. po dobu 4 roků t. j. od 1. září 1907 až do konce srpna 1911 o vhodné zatímní umístění všech během této doby v život uvedených tříd a poboček s potřebnými vedlejšími místnostmi a naturálními byty pro ředitele a školníky se postarati.

Lhůta původně k podání tohoto prohlášení do 25. září stanovená byla výnosem zemské školní rady z 9. září 1905 č. 38.059 do 25. října t. r. prodloužena.

Rada městská, uznávajíc, že zřízením této střední školy vyhověno bude naléhavé potřebě VIII. části Pražské a splněno bude přání občanstva libeňského, po několik let již projevované, usnesla se ve schůzí své dne 26. září 1905 po návrhu odboru školního doporučiti aby obec Pražská oběma závazkům, jež ministerstvo jako podmínku zřízení reálky libeňské stanovilo, se podrobila, aby však zároveň si vyhradila a se své strany za podmínku stanovila, že erár se zaváže, postaviti v době 4 roků od 1. září 1907, tedy nejdéle do 31. srpna 1911, řádnou vlastní budovu všem požadavkům školy vyhovující.

Potřebné vhodné místo pro ústav bylo radou městskou vyhlédnuto, eráru nabídnuto, a tímto konečně přijato před delší dobou již. Leč den 1. září 1911, t. j. den. kterým dle ministerského vynesení ze dne 18. května 1906 č. 12.807 ústav měl se přesídliti z místností radou městskou propůjčených do vlastní budovy, již minul, a radě městské nedošlo do dnes žádných zpráv o tom, že skutečně se začne letos se stavbou budovy.

Radě městské sděleno bylo pouze zemskou školní radou, že detailní projekt byl s rozpočtem zaslán koncem dubna ministerstvu kultu a vyučování.

Ježto obec Pražská musí za účelem umístění žactva reálného gymnasia vyprazdňovati budovu obecné a měšťanské školy chlapecké "u Zámku" a žactvo této obecné a měšťanské školy, jehož počet stále vzrůstá, v domech soukromých umísťovati, v domech těchto adaptace a readaptace konati, což vše děje se ovšem na útraty státu, ježto pak i důvody paedagogické mluví pro to, aby ústav vyučovací umístěn byl ve své vlastní, k jeho potřebě zvlášt přizpůsobené budově, jest naléhavě nutno, aby vláda dostála svému závazku a podnikla vše, aby již letošním rokem došlo ke stavbě nové budovy pro reálné gymnasium v Libni.

Dle sdělení ředitelství ústavu nalézají se pro to příslušné položky v rozpočtu na letošní rok.

1. Jest J. J. známa záležitost stavby nové budovy pro státní reálné gymnasium v Praze - Libni, zejména pak ta okolnost, že smluvních závazků, které na sebe převzala c. k. vláda, nebylo dodnes dodrženo?

2. Jest ochotna J. J., dáti záležitost onu řádně vyšetřiti a po zjištění věci zakročiti, by odstraněny byly dnešní nedůstojné poměry, panující na státním ústavě Libeňském?

3. Jest ochotna J. J. zakročiti u vlády, aby dostála svému závazku a ihned podnikla vše, aby již rokem letošním došlo ke stavbě nové a důstojné budovy pro státní reálné gymnasium v Praze - Libni?

V Praze, dne 2. října 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz poslance Blahovce ve příčině úmyslného tupení českého jazyka na státních drahách.

Sněmovní aktuár dr. Safařovič (čte): Dotaz posl. Blahovce Františka a soudruhů ku J. E. panu c. k. místodržiteli království Českého v Praze v příčině úmyslného tupení českého jazyka na státních drahách.

Na c. k. státních drahách zachází se v nynější době s češtinou pořád křiklavěji a nespravedlněji. Poněvadž dle platného regulativu jest správa nucena, aby lístky pořizovala dvojjazyčně, mstí se za to tím, že dává tisknouti lístky ty s nejhrubšími chybami v českém textu.

Na důkaz pravdy zaslán byl lístek s tímto textem českým: "Praha st. n. přes Svitava Polička" a "Praha st. n. přes Ústí nad Labem" pro všechny "vl" (to má znamenati pro všechny vlaky). To není již nedopatření, leč úmyslné komolení českého jazyka.

Německý text na lístcích jest ovšem bezvadný.

Vyvolávání stanic v uzavíraném území děje se jen německy, což je protizákonné a nespravedlivé. Jest zajisté zřejmou povinností správy železniční, aby ono porušování práv jazyka českého mocí dozorčí rázně potlačila a uraženému právu plné platnosti zjednala.

Podepsaní činí dotaz:

Jest V. E. ochotna, upozorniti v zájmu spravedlnosti J. E. pana ministra železnic, že vylíčené, proti všemu právnímu řádu provozované protiprávní jednání vyžaduje v zájmu spravedlnosti a práva zakročení autority státní na ochranu jasného práva českého jazyka oproti zřejmé svévoli a tupení českého jazyka na státních drahách?

V Praze, dne 2. října 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tyto dotazy Jeho Jasnosti panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellationen an Seine Durchlaucht den Herrn Statthalter leiten.

Byl mi ještě podán návrh poslance Klofáče v záležitosti zemského řádu pro domovníky v král. Českém.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh posl. V. Klofáče a soudr. v záležitosti zemského řádu pro domovníky v král. Českém.

Neurovnané poměry domovníků ve Vídni donutily zemský sněm dolnorakouský k vážnému projednávání stížností a tužeb dolnorakouských domovníkův a konečně k vydání zvláštního zemského řádu pro dolnorakouské domovníky.

Poměry domovníků v král. Českém jsou stejně neurovnané. Zejména libovolně je vykládán právní poměr mezi domovníky a vlastníky domů, při čemž domovnictví jednou kvalifikuje se jako poměr námezdný, podruhé posuzuje se podle řádu čeledního.

Vzhledem k tomu, že jedná se tu o životní zájmy 30.000 občanů, považujeme za nezbytné, aby požadavky jejich zabýval se také sněm král. Českého a po důkladném jejich prozkoumání usnesl se též na zvláštním řádu pro domovníky v král. Českém.

Za tím účelem podáváme hlavní osnovy zákona, jehož rychlé projednání je už svrchovaně nutno.

Podepsaní navrhují:

Slavný sněme, račiž se usnésti na následující osnově zákona.

V. Klofáč a soudr.

Oberstlandmarschall: Der zweite Punkt der Tagesordnung lautet: "Wahlbericht".

Druhý bod denního pořádku jest: Zpráva o volbě.

Ich erteile das Wort dem Herrn Landesausschußbeisitzer Dr. Urban.

Berichterstatter Landesausschußbeisitzer Dr. Urban: Hoher Landtag! Zu der am 11. September 1911 vorgenommenen Wahl der Landtagsabgeordneten für den Wahtbezirk der Landgemeinden der Gerichtsbezirke: Reichenberg, Gablonz und Tannwald sind von 11.427 Wählern 5373 erschienen und es haben hievon 2732 für Herrn MUDr. Wolfram Lehnert, Distriktsarzt in Rosenthal, ferner 1021 für Herrn Ignaz Hübner aus Dörfel, 811 für Herrn Karl Schäfer aus Rosenthal I, 759 für Herrn Hermann Hladik aus Gablonz und 12 für verschiedene Kandidaten gestimmt. Für ungiltig wurden 38 Stimmzettel erklärt. Die absolute Majorität beträgt 2668. Diese absotute Majorität erhielt Herr MUDr. Wolfram Lehnert, Distriktsarzt in Rosenthal, welcher daher als Abgeordneter gewählt erscheint.

Da gegen den Wahlvorgang kein Anstand vorliegt, erlaubt sich der Landesausschuß die Wahlakten mit dem Antrage zu unterbreiten:

Der hohe Landtag wolle die Wahl des Herrn MUDr. Wolfram Lehnert, Distriktsarztes in Rosenthal, als Abgeordneten der Landgemeinden der Gerichtsbezirke Reichenberg, Gablonz und Tannwald als giltig anerkennen und denselben zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Slavný sněme, račiž volbu pana MUDra Wolframa Lehnerta, obvodního lékaře v Rosenthalu, za poslance obcí venkovských, soudních okresů libereckého, jabloneckého a tannwaldského za platnou uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.

Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Debatte.

Zahajuji debatu.

Verlangt jemand das Wort?

Přeje si někdo slovo ?

Es ist nicht der Fall.

Není tomu tak.

Ich ersuche die Herren, welche die Wahl des Herrn MUDr. Lehnert agnoszieren, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s volbou posl. dra Lehnerta, aby pozvedli ruku.

Pan dr. Lehnert jest k sněmu připuštěn.

Die Wahl des Herrn Dr. Lehnert ist agnosziert.

Ich werde nunmehr zur Entgegennahme der Angelobung der Herren schreiten, welche bisher ihre Angelobung noch nicht geleistet haben und deren Wahl verifiziert worden ist.

Ich ersuche die Herren, deren Name aufgerufen werden wird, vorzutreten, mir die Hand zu reichen und die Worte: "Ich gelobe" auszusprechen.

Přikročím nyní ještě ku přijímání slibů pánů, kteří slib ještě neskládali a jejichž volba byla verifikována.

Žádám každého z pánů, jejichž jméno bude vyvoláno, aby předstoupili, aby mně podali ruku a nahlas pronesli slovo: slibuji.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Učiníte co poslancové slib na místě přísahy v ruce nejvyššího maršálka zemského, že chcete Jeho Veličenstvu císaři pánu věrni a Jeho poslušni býti, zákony zachovávati a své povinnosti plniti.

Sie werden als Landtagsabgeordnete in die Hände Seiner Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschalls an Eidesstatt geloben: Seiner Majestät dem Kaiser Treue und Gehorsam, Beobachtung der Gesetze und gewissenhafte Erfüllung Ihrer Pflichten.

Herr Dr. Lehnert! (Nicht anwesend.)

Herr Siegl!

Abgeordneter Siegl: Ich gelobe.

Landtagssekretär Dr. Haasz: Herr Dr Turnwald!

Abgeordneter Dr. Turnwald: Ich gelobe.

Oberstlandmarschall: Hiemit ist die Tagesordnung erschöpft.

Denní pořádek je vyčerpán.

(Zvoní, läutet): (Přítomní poslanci povstávají ze svých míst. - Die Abgeordneten erheben sich von ihren Sitzen.)

Slavný sněme! Dovoluji si na to upozorniti, že zítra slaví Jeho Veličenstvo Náš Nejmilostivější císař a král své jmeniny a dovoluji si učniti návrh, abych byl splnomocněn, abych při této příležitosti blahopřání slavného sněmu království Českého na stupních Nejvyššího trůnu tlumočil.

Ich erlaube mir darauf hinzuweisen, daß morgen Seine Majestät unser Allergnädigster Kaiser und König Seinen Namenstag feiert.

Ich erlaube mir den Antrag zu stellen, der hohe Landtag möge mich bevollmächtigen, an den Stufen des Allerhöchsten Thrones die untertänigsten Glückwünsche des Landtages unterbreiten zu dürfen.

Ráčili jste již, pánové, povstati a mohu konstatovati, že slavný sněm jednohlasně tento můj návrh přijal.

Die Herren haben sich von ihren Sitzen erhoben und ich glaube, konstatieren zu dürfen, daß dieser mein Antrag einstimmig angenommen worden ist.

Ještě mi byl podán návrh posl. Josefa Adama, Holance a soudruhů na poskytnutí pomoci vyhořelým občanům v obci Sedletíně v okresu Chotěbořském.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. Josefa Adama, Holance a soudr. na poskytnutí pomoci vyhořelým občanům v obci Sedletíně v okresu Chotěbořském.

Slavný sněme! Obec Sedletín v okresu Chotěbořském byla letošního roku těžce postižena požárem. Dne 13. srpna 1911 vypukl v ranních hodinách oheň v domě Josefa Hyky v Sedletíně, který se velmi rychle šířil, takže v krátké chvíli, nežli přijely sbory hasičské ku pomoci, stálo osm obydlených budov se všemi příslušnými hospodářskými v jednom plameni. Shořelo téměř vše, co v budovách těch bylo: letošní celá sklizeň, hospodářské stroje a nářadí, nábytek atd., protože nebylo lze skoro ničeho zachrániti.

Škoda úředně vyšetřená se páčí na 130.000 K a jest kryta jen 18.700 K pojištěním. Mezi pohořelými jest značná bída, která jest tím horší, protože pohořelí nemohou se nadíti od svých sousedů žádné pomoci. Okres náš jest totiž již po celou řadu let stíhán živelními pohromami, takže bída jest všeobecnou.

Vzhledem k tomu navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Pohořelým obyvatelům obce Sedletína budiž poskytnuta z prostředků státních nezúročitelná půjčka k nákupu osiva a píce pro dobytek.

2. Pohořelým obyvatelům obce Sedletína budiž udělena vydatná podpora z prostředků zemských.

V ohledu formálním navrhují podepsaní, aby návrh tento byl bez prvního čtení přikázán nouzové komisi.

V Praze, dne 3. října 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Jeho Jasnost pan místodržitel mne požádal o slovo.

Ich erteile das Wort Seiner Durchlaucht dem Herrn Statthalter.

C. k. místodržitel kníže Thun: Na základě Nejvyššího rozhodnutí prohlašuji sněm království Českého za odročený.

Auf Grund Allerhöchster Ermächtigung erkläre ich den Landtag des Königreiches Böhmen für vertagt.

Nejvyšší maršálek zemský: Na základě tohoto sdělení nemohu dnes již určíti den a denní pořádek příští schůze. Učiním tak písemně a mohu jenom vysloviti přání, abych byl co nejdříve s to tak učiniti, aby slavný sněm co nejdříve mohl řádnou práci započíti.

Infolge der eben gehörten Mitteilung bin ich leider nicht in der Lage, Tag und Tagesordnung der nächsten Sitzung zu bestimmen. Ich werde dies im schriftlichen Wege tun und möchte bei dieser Gelegenheit nur den Wunsch aussprechen, daß ich baldmöglichst in die Lage versetzt werde, dies zu tun, damit der Landtag des Königreiches Böhmen baldigst seine verfassungsmäßige, regelmäßige Tätigkeit aufnehmen könne.

Končím schůzi.

Ich schließe die Sitzung.

Konec schůze o 10. hod. 45 min. dop.

Schluß der Sitzung um 10 Uhr 45 Min. Vormittags.