Úterý 3. října 1911

Schůze začala v 10 hod. 15 min. dopol.

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Ferdinand princ Lobkovic.

Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského JUDr. Karel Urban a větší počet poslanců.

Jako zástupcové vlády: J. Jasnost c. k. místodržitel František kníže Thun, c. k. dvorní rada Jan Kosina a c. k. místodržitelský tajemník Dr. Bedřich Janka.

Z kanceláře sněmovní: Sněmovní tajemník Dr. J. Haasz ; sněmovní aktuáři: Dr. J. Šafařovič a Dr. P. Wellner.

Beginn der Sitzung um 10 Uhr 15 Min. Vorm.

Vorsitzender: Seine Durchlaucht der Oberstlandmarschall Ferdinand Prinz Lobkowitz.

Anwesend: Der Oberstlandmarschall - Stellvertreter JUDr. Karl Urban und eine größere Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Durchlaucht der k. k. Statthalter Franz Fürst Thun, der k. k. Hofrat Johann Kosina und k. k. Statthaltereisekretär Dr. Friedrich Janka.

Von der Landtagskanzlei: Landtagssekretär Dr. J. Haasz, Landtagsaktuare: Dr. H. Šafařovič und Dr. P. Wellner.

Oberstlandmarschall: (läutet) Ich eröffne die Sitzung.

Zahajuji schůzi.

Seitens der k. k. Statthalterei ist mir die Mitteilung zugekommen, daß Seine Majestät die in der letzten Landtagssitzung beschlossenen Gesetze sanktioniert hat.

Se strany praesidia c. k. místodržitelství došlo mne sdělení, že Jeho Veličenstvo ráčil schváliti zákony v minulé schůzi usnesené. Račte přečísti toto sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Praesidium c. k. místodržitelství v království Českém. Čís. 20.654.

Vaše Jasnosti! Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne 30. září 1911 nejmilostivěji uděliti Nejvyšší sankci návrhům zákonů, na nichž se sněm království Českého usnesl, a to zákona o dosazení permanentní komise sněmu království Českého, zákona o prohlášení komise školské, dosazené sněmem království Českého pro úpravu služebních požitků sil učitelských, na školách obecných a měšťanských působících, za permanentní, a zákona, kterým se prohlašuje za permanentní sněmem království Českého dosazená finanční komise k projednání a usnášení se o úhradě nákladu, potřebného k úpravě služebních požitků sil učitelských, na školách obecných a měšťanských působících.

Přihlížeje k notám praesidia sněmu ze dne 29. září 1911, čís. 662, 680 a 681 sn., kladu si za čest, učiniti o tom Vaší Jasnosti na základě výnosu c. k. ministerstva vnitra ze dne 1. října 1911 čís. 9887 m. vn. sdělení s podotknutím, že se současně činí opatření za účelem prohlášení těchto tří, Nejvyšší sankcí opatřených zákonů, zákonníkem zemským.

C. k. místodržitel:
Thun.

Nejvyššímu panu maršálku zemskému království Českého v Praze.

K. k. Statthaltereipräsidium im Königreiche Böhmen Nr. 20.654.

Euere Durchlaucht! Seine k. u. k. Apostolische Majestät haben mit Allerhöchster Entschließung vom 30. September 1911 den vom Landtage des Königreiches Böhmen beschlossenen Entwürfen eines Gesetzes wegen Einsetzung einer permanenten Kommission des Landtages des Königreiches Böhmen, eines Gesetzes, betreffend die Permanenzerklärung der vom Landtage des Königreiches Böhmen eingesetzten Schulkommission für die Regulierung der Gehaltsbezüge der an den Volks und Bürgerschulen wirkenden Lehrpersonen und eines Gesetzes, betreffend Permanenzerklärung der vom Landtage des Königreiches Böhmen eingesetzten Finanzkommission zur Beratung und Beschlußfassung über die Bedeckung des Aufwandes für die Regelung der Gehaltsbezüge der an den Volks- und Bürgerschulen wirkenden Lehrpersonen, die Allerhöchste Sanktion allergnädigst zu erteilen geruht.

Hievon beehre ich mich Eurer Durchlaucht im Grunde des Erlasses des k. k. Ministeriums des Innern vom 1. Oktober 1911, Nr. 9887 M. J. und unter Bezugnahme auf die Noten des Landtagspräsidiums vom 29. September 1911, Ldtgs. - Z. 662, 680 und 681 Ldtg. mit dem Beifügen Mitteilung zu machen, daß die Verlautbarung der drei Allerhöchst sanktionierten Gesetze im Landesgesetzblatte unter Einem verfügt wird.

Der k. k. Statthalter:
Thun.

An den Herrn Oberstlandmarschall des Königreiches Böhmen in Prag.

Oberstlandmarschall: Infolge Allerhöchster Sanktion dieser Gesetze ersuche ich nunmehr die Kurien, heute nach der Landtagssitzung in ihren Lokalitäten je vier Ersatzmänner in die national - politische Kommission zu wählen.

Ich erlaube mir nochmals mitzuteilen, in welchen Lokalitäten die Kurien sich versammeln, nachdem mir mitgeteilt worden ist, daß diesbezüglich mitunter keine Klarheit obgewaltet hat.

In der VII. Landtagssitzung habe ich nämlich mitgeteilt, daß die Kurie des Großgrundbesitzes im Sitzungssaale des Landesausschusses, die Städtekurie im Lesesaale und die Kurie der Landgemeinden im Zimmer Nr. I erster Stock ihre Sitzungen abhalten.

Die Kurie der Landgemeinden hat außerdem in die national - politische Kommission ein Mitglied zu wählen.

Dovoluji si vyzvati kurie, by po skončení schůze každá zvolila ve své místnosti čtyři náhradníky do komise národně - politické. Dovolil jsem si již v VII. schůzi sděliti, ve kterých místnostech které kurie se mají scházeti, bylo mě však sděleno, že všeobecně ještě panovalo jakési nedorozumění. Dovoluji si to tedy opakovati, že kurie velkých statků zasedá v zasedací síni zemského výboru, kurie městská v čítárně a kurie venkovských obcí v místnosti č. I. Kurie venkovských obcí má kromě toho voliti do komise národně - politické jednoho člena za vystouplého poslance dra Hliňáka. Žádám tedy, by tyto volby dnes po schůzi sněmovní se provedly.

(Läutet) Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Landtages.

Dovoluji si konstatovati, že sl. sněm jest způsobilý k usnášení se.

Sděluji, že jednací protokol VII. schůze ze dne 20. září, podepsaný pány verifikátory dne 27. září, byl vyložen po 3 dny.

Dovoluji si dotaz, žádá-li někdo za opravu.

Ich teile mit, daß das Geschäftsprotokoll der VII. Sitzung vom 20. September von den Herren Verifikatoren am 27. September unterschrieben worden ist und durch drei Tage auflag.

Ich stelle die Anfrage, ob jemand eine Berichtigung verlangt.

Není tomu tak.

Es ist nicht der Fall.

Protokol jest schválen.

Das Protokoll ist genehmigt.

Račte sděliti věci tiskem rozdané.

Ich bitte mitzuteilen, was im Drucke verteilt worden ist.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dnes bylo tiskem rozdáno:

Čís. sn. 671, tisk CVI. Zpráva zemského výboru o rozpočtu rady zemědělské na rok 1911 a o účetní závěrce téhož ústavu za rok 1908;

čís. sn. 685, tisk CXVII. Návrh zemského poslance Frant. Kafky, cís. rady Ferd. Schillera a Josefa Krejčíka a soudruhů v záležitosti udělení subvence z prostředků zemských na stavbu řemeslnického domu s normálními dílnami v Praze-VII.;

čís. sn. 686, tisk CXVIII. Návrh poslance V. Choce a soudr. na opravu jednacího řádu pro sněm království Českého;

čís. sn. 687, tisk CXIX. Návrh poslance JUDra. Matouše Mandla a soudr. v příčině říčních staveb se zřetelem na úpravu řek Radbuzy a Mže v Plzni a na splavnění Berounky od Plzně;

čís. sn. 688, tisk CXX. Návrh poslanců dra Luboše Jeřábka, dra Vlad. Srba a soudruhů, aby vydána byla novella ku platnému dosud řádu stavebnímu pro král. hlav. město Prahu, i ostatních měst v zákonu tomto zmíněných, jakož i těch, na něž platnost stavebního řádu byla rozšířena, za příčinou ochrany uměleckých a historických památek a starobylého a malebného rázu Prahy a měst v zákoně tom zmíněných;

čís. sn. 689, tisk CXXI. Návrh poslance Maštálky a soudr. ve příčině vydání zákona z. stran úpravy hmotných a právních poměrů samosprávných zřízenců při obecních a okres. zastupitelstvech v království Českém ustanovených;

čís. sn. 690, tisk CXXII. Návrh posl. dra Jaroslava Preisse, dra V. Schustra, Petra, F. Krejčího, V. Němce, Jos. Krejčíka a soudr. na zřízení rady živnostenské pro království České a soustředění zvelebovací akce živnostenské;

čís. sn. 691, tisk CXXIII. Návrh posl. Anýže, Klofáče, Švehly, Holance, Slavíka, Trojana a soudr. na zákonnou úpravu platových poměrů učitelstva škol obecných a měšťanských v král. Českém;

čís. sn. 692, tisk CXXIV. Návrh poslance Karla Merta a soudr. na udělení zem. subvence na stavbu a zařízení ústředního topení při obecných a měšťanských dívčích školách v Jindř. Hradci;

čís. sn. 693, tisk CXXV. Návrh posl. Jindř. Pavlíčka, Karla Merta a soudr. v příčině zřízení místní dráhy o normálním rozchodu z Čes. Budějovic přes Lišov do Třeboně, případně do Jindř. Hradce;

čís. sn. 694, tisk CXXVI. Návrh poslance dra Jos. Hliňáka a soudr. na vydání zákona, měnícího některá ustanovení zákona z 8. ledna 1889 z. z. č. 5 z 14. února 1889;

čís. sn. 697, tisk CXXIX. Návrh poslance dra Karla Baxy a spolupodepsaných, v příčině stavby místní dráhy Pečky - Poděbrady - Nový Bydžov - Hořice;

čís. sn. 698, tisk CXXX. Návrh poslance Mag. Ph. J. Lauba a soudruhů ve příčině finančního zajištění místní dráhy Litomyšl - Polička - Jimramov;

čís. sn. 699, tisk CXXXI. Návrh poslance dra Ant. Sobotky a soudr. ve příčině doplnění samosprávy exekutivou a vybudování správního soudnictví;

čís. sn. 700, tisk CXXXII. Návrh posl. dra Josefa Hliňáka a soudruhů na vydání zákona na ochranu minorit v životě veřejném;

čís. sn. 701, tisk CXXXIII. Návrh zemského poslance mag. rady Fr. Kafky a cís. rady Schillera a soudruhů v záležitosti správného a urychleného provádění odpisů nedoplatků všeobecné daně výdělkové a osobní daně z příjmu a dále v záležitosti poskytování úlev daňových maloživnostníkům a dělníkům.

Spisy došlé od 27. září do 2. října 1911:

Stenografická zpráva o X. sezení ze dne 29. září 1911.

Komisi národně politické byla přikázána zpráva zemského výboru, kterou se předkládá návrh úpravy jazykových poměrů u okresních zastupitelstvech v království Českém, schválený druhým sjezdem českých okresů (č. 610 sněm. net.).

Heute wurden im Drucke verteilt:

Ldtgs. - Z. 671, Druck CVI. Bericht des Landesausschusses des Königreiches Böhmen über den Voranschlag des Landeskulturrates für das Jahr 1911 und über den Rechnungsabschluß derselben Anstalt für das Jahr 1908.

Ldtgs. - Z. 685, Druck CXVII. Antrag der Landtagsabgeordneten Franz Kafka, kais. Rates Ferd. Schiller, Josef Krejčík und Genossen, betreffend die Gewährung einer Landessubvention zum Baue eines Handwerkerhauses mit Normalwerkstätten in Prag-VII.

Ldtgs. - Z. 686, Druck CXVIII. Antrag der Abgeordneten W. Choc und Genossen, betreffend die Reform der Geschäftsordnung des Landtages des Königreiches Böhmen.

Ldtgs. - Z. 687, Druck CXIX. Antrag der Abgeordneten JUDr. Mat. Mandl und Genossen, betreffend die Durchführung von Flußbauten mit Rücksicht auf die Regulierung der Radbuza und Mies in Pilsen und die Schiffbarmachung des Beraunflusses von Pilsen an.

Ldtgs. - Z. 688, Druck CXX. Antrag der Abgeordneten Dr. Luboš Jeřábek, Dr. Vlad. Srb und Genossen, betreffend die Erlassung einer Novelle zu der bestehenden Bauordnung für die königl. Hauptstadt Prag und die übrigen in demselben Gesetze angeführten, sowie auch für diejenigen Städte, anf welche die Wirksamkeit dieses Gesetzes ausgedehnt worden ist, zum Zwecke des Schutzes der künstlerischen und historischen Denkmäler, sowie des altertümlichen und malerischen Charakters Prags und der in jenem Gesetze angeführten Städte.

Ldtgs. - Z. 689, Druck CXXI. Antrag der Abgeordneten Maštálka und Genossen, betreffend die Erlassung eines Landesgesetzes über die Regelung der materiellen und rechtlichen Verhältnisse der autonomen Angestellten der Gemeinde- und Bezirksvertretungen im Königreiche Böhmen.

Ldtgs. - Z. 690, Druck CXXII. Antrag der Abgeordneten Dr. Jaroslav Preiß, Dr. W. Schuster, Peter F. Krejčí, W. Němec, Josef Krejčík und Genossen, betreffend die Errichtung eines Gewerberates für das Königreich Böhmen und Konzentrierung der Gewerbeförderungsaktion.

Ldtgs. - Z. 691, Druck CXXIII. Antrag der Abgeordneten Anýž, Klofáč, Švehla, Holanec, Slavík, Trojan und Genossen auf gesetzliche Regelung der Gehaltsverhältnisse der Volks und Bürgerschullehrer im Königreiche Böhmen.

Ldtgs. - Z. 692, Druck CXXIV. Antrag der Abgeordneten Karl Mert und Genossen auf Gewährung einer Landessubvention für den Bau und die Einführung der Zentralheizung bei den Volks- und Bürgerschulen für Mädchen in Neuhaus.

Ldtgs. - Z. 693, Druck CXXV. Antrag der Abgeordneten Heinrich Pavlíček, Karl Mert und Genossen, betreffend die Errichtung einer normalspurigen Lokalbahn von Budweis über Lischau nach Wittingau eventuell nach Neuhaus.

Ldtgs. - Z. 694, Druck CXXVI. Antrag der Abgeordneten Dr. Jos. Hliňák und Genossen auf Erlassung eines Gesetzes, mit welchem einige Bestimmungen des Gesetzes vom 8. Jänner 1889, L.-G.-Bl. Z. 5, vom 14. Feber 1889 abgeändert werden.

Ldtgs. - Z. 697, Druck CXXIX. Antrag der Abgeordneten Dr. Kart Baxa und Genossen, betreffend den Bau der Lokalbahn Petschek - Poděbrad - Neu Bydžow -Hořitz.

Ldtgs. - Z. 698, Druck CXXX. Antrag der Abgeordneten Mag.-Ph. J. Laub und Genossen, betreffend die finanzielle Sicherstellung der Lokalbahn Leitomischl - Polička - Ingrowitz.

Ldtgs. - Z. 699, Druck CXXXI. Antrag der Abgeordneten Dr. Ant. Sobotka und Genossen, betreffend die Ergänzung der Selbstverwaltung durch die Exekutwgewalt und die Ausgestaltung der Verwaltungsgerichtsbarkeit.

Ldtgs. - Z. 700, Druck CXXXII. Antrag der Abgeordneten Dr. Josef Hliňák und Genossen, betreffend die Erlassung eines Gesetzes zum Schutze der Minoritäten im öffentlichen Leben.

Ldtgs. - Z. 701. Druck CXXXIII. Antrag der Landtagsabgeordneten Mag. - Rats Fr. Kafka und kais. Rates Schiller und Genossen, betreffend die ordnungsmäßige und beschleunigte Durchführung der Abschreibungen von Rückständen an allgemeiner Erwerbssteuer und Personaleinkommensteuer und betreffend die Gewährung von Steuerbegünstigungen für Kleingewerbetreibende und Arbeiter.

Einlauf vom 27. September bis 3. Oktober 1911:

Stenographischer Bericht über die X. Landtagssitzung vom 29. September 1911.

Der national - politischen Kommission wurde zugewiesen:

Bericht des Landesausschusses, mit welchem der durch den zweiten Verbandstag der böhmischen Bezirke genehmigte Entwurf einer Regelung der sprachlichen Verhältnisse im Königreiche Böhmen vorgelegt wird. (Ldtgs.- Z. 610 ungedruckt.)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, aby byly přečteny došlé petice.

Ich ersuche die eingelangten Petitionen mitzuteilen.

Sněmovní aktuár Dr. Wellner čte došlé petice.

Landtagsaktuar Dr. Wellner verliest den Einlauf an Petitionen.

Nejvyšší maršálek zemský: Byl mně odevzdán návrh zemského poslance mag. rady F. Kafky a soudruhů, aby podniku místní dráhy Tábor - Mladá Vožice zabezpečila c. k. vláda podporu v přiměřené výši a aby projekt ten, vzhledem k prokázané jeho důležitosti, přijala do nejbližší své předlohy o finančním zabezpečení místních drah.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh zemského poslance mag. rady Fr. Kafky a soudruhův, aby podniku místní dráhy Tábor - Mladá Vožice zabezpečila c. k. vláda podporu v přiměřené výši a aby projekt ten vzhledem k prokázané jeho důležitosti, přijala do nejbližší své předlohy o finančním zabezpečení místních drah.

Slavný sněme! Usnesením slavného sněmu ze dne 27. března 1907 bylo uloženo zemskému výboru, aby neodkladně zahájil vyjednávání o finanční zabezpečení stavby místní dráhy z Tábora do Mladé Vožice, zejména pak aby působil k tomu, by dráze této byla poskytnuta státní garancie ve výši 75 proc. nákladu zařižovacího.

Zřízení železničního spojení z Tábora do Mladé Vožice, jež připojovalo by se na provozovanou již místní dráhu Táborsko - Bechyňskou, bylo tedy slavným sněmem již tímto usnesením uznáno za odůvodněné.

Avšak c. k. vláda odepřela tomuto podniku garancii státní a odkázala jej na garancii zemskou, ukazujíc k tomu, že projektovaná dráha bude pokračováním zemí garantované dráhy Táborsko-Bechyňské.

Zemský výbor zprávou ze dne 6. října 1908 č. 1267 sněm. navrhl proto slavnému sněmu, aby podniku tomuto poskytnuta byla zemská garancie ve výši 70 proc. zařizovacího nákladu a dále garancie prioritních akcií ve výší 5 proc. zařizovacího nákladu, uhradí-li stát a interessenti 25 proc. nákladu zařizovacího. Tato zpráva zemského výboru nebyla však dosud slavným sněmem vyřízena.

Zařizovací náklad projektované místní dráhy vyšetřen byl úhrnnou sumou korun 2.355.400.

Avšak náklad tento objevil se nedostatečným vzhledem k požadavkům, jež na projektovanou trať činí v zájmu vojenské správy c. k. ministerstvo války. Vzhledem k těmto požadavkům bylo nutno sdělati nový projekt, který řečeným požadavkům vlády vyhovuje, avšak provedením tohoto projektu zvýší se náklad zařizovací na 2.644.600 K.

Místní interessesti zavázali se přispěti k původně vyšetřenému nákladu zařizovacímu částkou 240.000 K, kterýžto příspěvek vzhledem k obecně známým nepříznivým hospodářským poměrům jihočeským vůbec a dotčených okresů zvlášť zajisté znamená nejkrajnější napětí finančních sil místních. Je tedy zajisté plnou měrou odůvodněno, aby státní správa, když již odmítla poskytnouti garancii podniku, na němž sama má vynikající zájem, prokázaný značnými požadavky vojenskými, poskytla aspoň příspěvek k doplnění zabezpečených příspěvků interessentů místních na 25 proc. zařizovacího nákladu v nynější jeho výši.

Uvažujíce tedy, že zřízení místní dráhy z Tábora do Mladé Vožice bylo již jak slavným sněmem, tak zemským výborem, tak i c. k. vládou uznáno za odůvodněné a pro hospodářské povznesení kraje vysoce důležité, že dále místní interessenti zavázali se s nejkrajnějším napětím své finanční síly k zařizovacímu kapitálu přispěti a nejsou s to, aby příspěvek svůj ještě dále zvýšili, a že konečně zvýšení původního nákladu zařizovacího způsobeno bylo toliko a výhradně požadavky, správou státní v zájmu státu kladenými, navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby podniku místní dráhy Tábor - Mladá Vožice zabezpečila podporu v takové výši, aby příspěvky zájemníků zabezpečené ve výši 240.000 K, byly doplněny na 25 proc. nominálního nákladu zařizovacího, a aby projekt tento vzhledem k prokázané jeho důležitosti pojala do nejbližší své předlohy o finančním zabezpečení místních drah.

V ohledu formálním navrhujeme při přikázání tohoto návrhu komisi pro veřejné práce.

V Praze, dne 3. října 1911.

František Kafka a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung zuführen.

Dále byla mně odevzdána řada dotazů.

Dotaz poslanců Františka Filipa, Josefa Macháčka a soudr. k J. J. p. místodržiteli král. Českého v záležitosti zřízení okresního soudu v Praze-VIII.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz poslanců Františka Filipa, Josefa Macháčka a soudruhů k Jeho Jasnosti panu místodržiteli království Českého v záležitosti zřízení okresního soudu v Praze-VIII.

Vaše Jasnosti! VIII. část Prahy čili bývalá obec Stará Libeň, sloučená r. 1901 s obcí Pražskou, jež dle posledního sčítání má 27.034 obyvatel, domáhá se již od roku 1899, tedy 12 let, zřízení samostatného okr. soudu (v stenogr. prot. sněmu král. Českého z roku 1899 str. 935); v témže směru podána již i obcí Pražskou řada petic k vys. c. k. ministerstvu spravedlností, poprvé na základě usnesení sboru obecních starších ze dne 3. února 1902, posledně podáním ze dne 22. července 1910 č. j. 266 inf. praes.

Všechny tyto snahy byly však dosud marny, ačkoliv za tu dobu zřízena byla v Rakousku celá řada soudů v místech často zcela bezvýznamných, na př. r. 1901 v Dobřanech (10.201 obyvatel), v Pohořelicích (Pohrlitz 15.546) na Moravě, v Stulpikanech (8.644) v Bukovině, ve Vejprtech (15.216), ve Vršovicích (18.749), v Těsně (Stretto 7.545) v Dalmacii atd.

Posléze nařízením ministerstva práv ze dne 14. března 1911 č. 48 a 49 ř. z. zřízen byl okresní soud v Kralupech nad Vltavou a v Neustadtu u Tafelfichte v Čechách.

Okresní soud v Kralupech zaujímá tyto obce: Kralupy s Lobčem se 4.722, Blovice 453, Bukol 271, Dolany 603, Dřínov 543, Dušníky 390, Hostín 464, Chvatěruby 501, Kozomín 374, Lešany 376, Minice 826, Mikovice 1344, Nelahozeves s Lobečkem 1282, Oužice 619, Postřižín 388, Vojkovice 302, Votvovice 966, Zeměchy 374, Zlončice 282 a Zlosejn 440 obyvatel.

Úhrnem čítá soud ten 15.521 obyvatelův a byl utvořen rozdělením soudu Velvarského, jenž měl před rozdělením celkem 29.885 obyvatelův.

Okresní soud v Neustadtu u Tafelfichte zřízen byl vyloučením 7 obcí z okresu Fridlandského a to: Neustadtu s 5.457, Bärnsdorfu 1.191, Ditterbächelu se 470, Hegewaldu 618, Heinersdorfu 2.440, Lusdorfu 1.214 a Wünschendorfu se 629 obyvately a čítá celkem 12.019 obyvatel.

Před rozdělením čítal celý okres Fridlanský 49.944 obyvatel.

V okresu Karlínském po vyloučení Staré Libně roku 1901 zůstalo pak ještě 57.225 obyvatel.

Z uvedených úředních číslic jest patrno, že Praha-VIII. má právě tolik obyvatelů, jako oba nově zřízené soudy dohromady a že nynější soud okresní v Karlíně má o 4.430 obyvatel více, než okresy Velvarský, Kralupský, Fridlandský a Neustadtský dohromady.

Také pokud se týče předpisu daní přímých, k nimž se vybírají přirážky, obec Stará Libeň předčí obce, v nichž posléze soudy zřízeny byly.

Tak dle zpráv zemského statistického úřadu v království Českém svazek X., sešit 2. roku 1901 předepsáno bylo v celém ještě nerozděleném okresu:

Velvarském 343.208 K
Fridlandském 407.548 K
Karlínském 1,331.890 K

v obcích pak nových soudův:

v Kralupech84.758 K
v Neustadtu38.484 K

avšak již v roce 1901 ve

Staré Libni 309.995 K



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP