Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Ferdinand princ Lobkovic.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského JUDr. Karel Urban a větší počet poslanců.
Jako zástupcové vlády: J. Jasnost c. k. místodržitel František kníže Thun, c. k. dvorní rada Jan Kosina a c. k. místodržitelský tajemník Dr. Bedřich Janka.
Z kanceláře sněmovní: Sněmovní tajemník Dr. J. Haasz ; sněmovní aktuáři: Dr. J. Šafařovič a Dr. P. Wellner. |
Vorsitzender: Seine Durchlaucht der Oberstlandmarschall Ferdinand Prinz Lobkowitz.
Anwesend: Der Oberstlandmarschall - Stellvertreter JUDr. Karl Urban und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Durchlaucht der k. k. Statthalter Franz Fürst Thun, der k. k. Hofrat Johann Kosina und k. k. Statthaltereisekretär Dr. Friedrich Janka.
Von der Landtagskanzlei: Landtagssekretär Dr. J. Haasz, Landtagsaktuare: Dr. H. Šafařovič und Dr. P. Wellner. |
Oberstlandmarschall: (läutet)
Ich eröffne die Sitzung.
Zahajuji schůzi.
Seitens der k. k. Statthalterei ist mir die
Mitteilung zugekommen, daß Seine Majestät die in der
letzten Landtagssitzung beschlossenen Gesetze sanktioniert hat.
Se strany praesidia c. k. místodržitelství
došlo mne sdělení, že Jeho Veličenstvo
ráčil schváliti zákony v minulé
schůzi usnesené. Račte přečísti
toto sdělení.
Sněmovní tajemník dr. Haasz
(čte): Praesidium c. k. místodržitelství
v království Českém. Čís.
20.654.
Vaše Jasnosti! Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo
ráčil Nejvyšším rozhodnutím
ze dne 30. září 1911 nejmilostivěji
uděliti Nejvyšší sankci návrhům
zákonů, na nichž se sněm království
Českého usnesl, a to zákona o dosazení
permanentní komise sněmu království
Českého, zákona o prohlášení
komise školské, dosazené sněmem království
Českého pro úpravu služebních
požitků sil učitelských, na školách
obecných a měšťanských působících,
za permanentní, a zákona, kterým se prohlašuje
za permanentní sněmem
království Českého dosazená
finanční komise k projednání a usnášení
se o úhradě nákladu, potřebného
k úpravě služebních požitků
sil učitelských, na školách obecných
a měšťanských působících.
Přihlížeje k notám praesidia sněmu
ze dne 29. září 1911, čís.
662, 680 a 681 sn., kladu si za čest, učiniti o
tom Vaší Jasnosti na základě výnosu
c. k. ministerstva vnitra ze dne 1. října 1911 čís.
9887 m. vn. sdělení s podotknutím, že
se současně činí opatření
za účelem prohlášení těchto
tří, Nejvyšší sankcí
opatřených zákonů, zákonníkem
zemským.
Nejvyššímu panu maršálku zemskému
království Českého v Praze.
K. k. Statthaltereipräsidium im Königreiche
Böhmen Nr. 20.654.
Euere Durchlaucht! Seine k. u. k. Apostolische
Majestät haben mit Allerhöchster Entschließung
vom 30. September 1911 den vom Landtage des Königreiches
Böhmen beschlossenen Entwürfen eines Gesetzes wegen
Einsetzung einer permanenten Kommission des Landtages des Königreiches
Böhmen, eines Gesetzes, betreffend die Permanenzerklärung
der vom Landtage des Königreiches Böhmen eingesetzten
Schulkommission für die Regulierung der Gehaltsbezüge
der an den Volks und Bürgerschulen wirkenden Lehrpersonen
und eines Gesetzes, betreffend Permanenzerklärung der vom
Landtage des Königreiches Böhmen eingesetzten Finanzkommission
zur Beratung und Beschlußfassung über die Bedeckung
des Aufwandes für die Regelung der Gehaltsbezüge der
an den Volks- und Bürgerschulen wirkenden Lehrpersonen, die
Allerhöchste Sanktion allergnädigst zu erteilen geruht.
Hievon beehre ich mich Eurer Durchlaucht im
Grunde des Erlasses des k. k. Ministeriums des Innern vom 1. Oktober
1911, Nr. 9887 M. J. und unter Bezugnahme auf die Noten des Landtagspräsidiums
vom 29. September 1911, Ldtgs. - Z. 662, 680 und 681 Ldtg. mit
dem Beifügen Mitteilung zu machen, daß die Verlautbarung
der drei Allerhöchst sanktionierten Gesetze im Landesgesetzblatte
unter Einem verfügt wird.
An den Herrn Oberstlandmarschall des Königreiches
Böhmen in Prag.
Oberstlandmarschall: Infolge
Allerhöchster Sanktion dieser Gesetze ersuche ich nunmehr
die Kurien, heute nach der Landtagssitzung in ihren Lokalitäten
je vier Ersatzmänner in die national - politische Kommission
zu wählen.
Ich erlaube mir nochmals mitzuteilen, in welchen
Lokalitäten die Kurien sich versammeln, nachdem mir mitgeteilt
worden ist, daß diesbezüglich mitunter keine Klarheit
obgewaltet hat.
In der VII. Landtagssitzung habe ich nämlich
mitgeteilt, daß die Kurie des Großgrundbesitzes im
Sitzungssaale des Landesausschusses, die Städtekurie im Lesesaale
und die Kurie der Landgemeinden im Zimmer Nr. I erster Stock ihre
Sitzungen abhalten.
Die Kurie der Landgemeinden hat außerdem
in die national - politische Kommission ein Mitglied zu wählen.
Dovoluji si vyzvati kurie, by po skončení
schůze každá zvolila ve své místnosti
čtyři náhradníky do komise národně
- politické. Dovolil jsem si již v VII. schůzi
sděliti, ve kterých místnostech které
kurie se mají scházeti, bylo mě však
sděleno, že všeobecně
ještě panovalo jakési nedorozumění.
Dovoluji si to tedy opakovati, že kurie velkých statků
zasedá v zasedací síni zemského výboru,
kurie městská v čítárně
a kurie venkovských obcí v místnosti č.
I. Kurie venkovských obcí má kromě
toho voliti do komise národně
- politické jednoho člena za vystouplého
poslance dra Hliňáka. Žádám tedy,
by tyto volby dnes po schůzi sněmovní se
provedly.
(Läutet) Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit
des hohen Landtages.
Dovoluji si konstatovati, že sl. sněm jest způsobilý
k usnášení se.
Sděluji, že jednací protokol VII. schůze
ze dne 20. září, podepsaný pány
verifikátory dne 27. září, byl vyložen
po 3 dny.
Dovoluji si dotaz, žádá-li někdo za
opravu.
Ich teile mit, daß das Geschäftsprotokoll
der VII. Sitzung vom 20. September von den Herren Verifikatoren
am 27. September unterschrieben worden ist und durch drei Tage
auflag.
Ich stelle die Anfrage, ob jemand eine Berichtigung
verlangt.
Není tomu tak.
Es ist nicht der Fall.
Protokol jest schválen.
Das Protokoll ist genehmigt.
Račte sděliti věci tiskem rozdané.
Ich bitte mitzuteilen, was im Drucke verteilt
worden ist.
Sněmovní tajemník dr. Haasz
(čte): Dnes bylo tiskem rozdáno:
Čís. sn. 671, tisk CVI. Zpráva zemského
výboru o rozpočtu rady zemědělské
na rok 1911 a o účetní závěrce
téhož ústavu za rok 1908;
čís. sn. 685, tisk CXVII. Návrh zemského
poslance Frant. Kafky, cís. rady Ferd. Schillera a Josefa
Krejčíka a soudruhů v záležitosti
udělení subvence z prostředků zemských
na stavbu řemeslnického domu s normálními
dílnami v Praze-VII.;
čís. sn. 686, tisk CXVIII. Návrh poslance
V. Choce a soudr. na opravu jednacího řádu
pro sněm království Českého;
čís. sn. 687, tisk CXIX. Návrh poslance JUDra.
Matouše Mandla a soudr. v příčině
říčních staveb se zřetelem
na úpravu řek Radbuzy a Mže v Plzni a na splavnění
Berounky od Plzně;
čís. sn. 688, tisk CXX. Návrh poslanců
dra Luboše Jeřábka, dra Vlad. Srba a soudruhů,
aby vydána byla novella ku platnému dosud řádu
stavebnímu pro král. hlav. město Prahu, i
ostatních měst v zákonu tomto zmíněných,
jakož i těch, na něž platnost stavebního
řádu byla rozšířena, za příčinou
ochrany uměleckých a historických památek
a starobylého a malebného rázu Prahy a měst
v zákoně tom zmíněných;
čís. sn. 689, tisk CXXI. Návrh poslance Maštálky
a soudr. ve příčině vydání
zákona z. stran úpravy hmotných a právních
poměrů samosprávných zřízenců
při obecních a okres. zastupitelstvech v království
Českém ustanovených;
čís. sn. 690, tisk CXXII. Návrh posl. dra
Jaroslava Preisse, dra V. Schustra, Petra, F. Krejčího,
V. Němce, Jos. Krejčíka a soudr. na zřízení
rady živnostenské pro království České
a soustředění zvelebovací akce živnostenské;
čís. sn. 691, tisk CXXIII. Návrh posl. Anýže,
Klofáče, Švehly, Holance, Slavíka, Trojana
a soudr. na zákonnou úpravu platových poměrů
učitelstva škol obecných a měšťanských
v král. Českém;
čís. sn. 692, tisk CXXIV. Návrh poslance
Karla Merta a soudr. na udělení zem. subvence na
stavbu a zařízení ústředního
topení při obecných a měšťanských
dívčích školách v Jindř.
Hradci;
čís. sn. 693, tisk CXXV. Návrh posl. Jindř.
Pavlíčka, Karla Merta a soudr. v příčině
zřízení místní dráhy
o normálním rozchodu z Čes. Budějovic
přes Lišov do Třeboně, případně
do Jindř. Hradce;
čís. sn. 694, tisk CXXVI. Návrh poslance
dra Jos. Hliňáka a soudr. na vydání
zákona, měnícího některá
ustanovení zákona z 8. ledna 1889 z. z. č.
5 z 14. února 1889;
čís. sn. 697, tisk CXXIX. Návrh poslance
dra Karla Baxy a spolupodepsaných, v příčině
stavby místní dráhy Pečky - Poděbrady
- Nový Bydžov - Hořice;
čís. sn. 698, tisk CXXX. Návrh poslance Mag.
Ph. J. Lauba a soudruhů ve příčině
finančního zajištění místní
dráhy Litomyšl - Polička - Jimramov;
čís. sn. 699, tisk CXXXI. Návrh poslance
dra Ant. Sobotky a soudr. ve příčině
doplnění samosprávy exekutivou a vybudování
správního soudnictví;
čís. sn. 700, tisk CXXXII. Návrh posl. dra
Josefa Hliňáka a soudruhů na vydání
zákona na ochranu minorit v životě veřejném;
čís. sn. 701, tisk CXXXIII. Návrh zemského
poslance mag. rady Fr. Kafky a cís. rady Schillera a soudruhů
v záležitosti správného a urychleného
provádění odpisů nedoplatků
všeobecné daně výdělkové
a osobní daně z příjmu a dále
v záležitosti poskytování úlev
daňových maloživnostníkům a dělníkům.
Spisy došlé od 27. září do 2.
října 1911:
Stenografická zpráva o
X. sezení ze dne 29. září 1911.
Komisi národně politické byla přikázána
zpráva zemského výboru, kterou se předkládá
návrh úpravy jazykových poměrů
u okresních zastupitelstvech v království
Českém, schválený druhým sjezdem
českých okresů (č. 610 sněm.
net.).
Heute wurden im Drucke verteilt:
Ldtgs. - Z. 671, Druck CVI. Bericht des Landesausschusses
des Königreiches Böhmen über den Voranschlag des
Landeskulturrates für das Jahr 1911 und über den Rechnungsabschluß
derselben Anstalt für das Jahr 1908.
Ldtgs. - Z. 685, Druck CXVII. Antrag der Landtagsabgeordneten
Franz Kafka, kais. Rates Ferd. Schiller, Josef Krejčík
und Genossen, betreffend die Gewährung einer Landessubvention
zum Baue eines Handwerkerhauses mit Normalwerkstätten in
Prag-VII.
Ldtgs. - Z. 686, Druck CXVIII. Antrag der Abgeordneten
W. Choc und Genossen, betreffend die Reform der Geschäftsordnung
des Landtages des Königreiches Böhmen.
Ldtgs. - Z. 687, Druck CXIX. Antrag der Abgeordneten
JUDr. Mat. Mandl und Genossen, betreffend die Durchführung
von Flußbauten mit Rücksicht auf die Regulierung der
Radbuza und Mies in Pilsen und die Schiffbarmachung des Beraunflusses
von Pilsen an.
Ldtgs. - Z. 688, Druck CXX. Antrag der Abgeordneten Dr. Luboš
Jeřábek, Dr. Vlad. Srb und Genossen, betreffend
die Erlassung einer Novelle zu der bestehenden Bauordnung für
die königl. Hauptstadt Prag und die übrigen in demselben
Gesetze angeführten, sowie auch für
diejenigen Städte, anf welche die Wirksamkeit dieses Gesetzes
ausgedehnt worden ist, zum Zwecke des Schutzes der künstlerischen
und historischen Denkmäler, sowie des altertümlichen
und malerischen Charakters Prags und der in jenem Gesetze angeführten
Städte.
Ldtgs. - Z. 689, Druck CXXI. Antrag der Abgeordneten
Maštálka und Genossen, betreffend die Erlassung eines
Landesgesetzes über die Regelung der materiellen und rechtlichen
Verhältnisse der autonomen Angestellten der Gemeinde- und
Bezirksvertretungen im Königreiche Böhmen.
Ldtgs. - Z. 690, Druck CXXII. Antrag der Abgeordneten Dr. Jaroslav
Preiß, Dr. W. Schuster, Peter F. Krejčí, W.
Němec, Josef Krejčík und Genossen, betreffend
die Errichtung eines Gewerberates für das Königreich
Böhmen und Konzentrierung der Gewerbeförderungsaktion.
Ldtgs. - Z. 691, Druck CXXIII. Antrag der Abgeordneten Anýž,
Klofáč, Švehla, Holanec, Slavík, Trojan
und Genossen auf gesetzliche Regelung der Gehaltsverhältnisse
der Volks und Bürgerschullehrer im Königreiche Böhmen.
Ldtgs. - Z. 692, Druck CXXIV. Antrag der Abgeordneten
Karl Mert und Genossen auf Gewährung einer Landessubvention
für den Bau und die Einführung der Zentralheizung bei
den Volks- und Bürgerschulen für Mädchen in Neuhaus.
Ldtgs. - Z. 693, Druck CXXV. Antrag
der Abgeordneten Heinrich Pavlíček, Karl Mert und
Genossen, betreffend die Errichtung einer normalspurigen Lokalbahn
von Budweis über Lischau nach Wittingau eventuell nach Neuhaus.
Ldtgs. - Z. 694, Druck CXXVI. Antrag der Abgeordneten Dr. Jos.
Hliňák und Genossen auf Erlassung
eines Gesetzes, mit welchem einige Bestimmungen des Gesetzes vom
8. Jänner 1889, L.-G.-Bl. Z. 5, vom 14. Feber 1889 abgeändert
werden.
Ldtgs. - Z. 697, Druck CXXIX. Antrag der Abgeordneten
Dr. Kart Baxa und Genossen, betreffend den Bau der Lokalbahn
Petschek - Poděbrad - Neu Bydžow -Hořitz.
Ldtgs. - Z. 698, Druck CXXX. Antrag der Abgeordneten Mag.-Ph.
J. Laub und Genossen, betreffend die finanzielle Sicherstellung
der Lokalbahn Leitomischl - Polička - Ingrowitz.
Ldtgs. - Z. 699, Druck CXXXI. Antrag der Abgeordneten
Dr. Ant. Sobotka und Genossen, betreffend die Ergänzung der
Selbstverwaltung durch die Exekutwgewalt und die Ausgestaltung
der Verwaltungsgerichtsbarkeit.
Ldtgs. - Z. 700, Druck CXXXII. Antrag der Abgeordneten
Dr. Josef Hliňák und Genossen, betreffend
die Erlassung eines Gesetzes zum Schutze der Minoritäten
im öffentlichen Leben.
Ldtgs. - Z. 701. Druck CXXXIII. Antrag der
Landtagsabgeordneten Mag. - Rats Fr. Kafka und kais. Rates Schiller
und Genossen, betreffend die ordnungsmäßige und beschleunigte
Durchführung der Abschreibungen von Rückständen
an allgemeiner Erwerbssteuer und Personaleinkommensteuer und betreffend
die Gewährung von Steuerbegünstigungen für Kleingewerbetreibende
und Arbeiter.
Einlauf vom 27. September bis 3. Oktober 1911:
Stenographischer Bericht über die X. Landtagssitzung
vom 29. September 1911.
Der national - politischen Kommission wurde
zugewiesen:
Bericht des Landesausschusses, mit welchem
der durch den zweiten Verbandstag der böhmischen Bezirke
genehmigte Entwurf einer Regelung der sprachlichen Verhältnisse
im Königreiche Böhmen vorgelegt wird. (Ldtgs.- Z. 610
ungedruckt.)
Nejvyšší maršálek
zemský: Žádám, aby byly přečteny
došlé petice.
Ich ersuche die eingelangten Petitionen mitzuteilen.
Sněmovní aktuár Dr. Wellner
čte došlé petice.
Landtagsaktuar Dr. Wellner verliest
den Einlauf an Petitionen.
Nejvyšší maršálek
zemský: Byl mně odevzdán návrh
zemského poslance mag. rady F. Kafky a soudruhů,
aby podniku místní dráhy Tábor - Mladá
Vožice zabezpečila c. k. vláda podporu v přiměřené
výši a aby projekt ten, vzhledem k prokázané
jeho důležitosti, přijala do nejbližší
své předlohy o finančním zabezpečení
místních drah.
Sněmovní aktuár dr. Šafařovič
(čte): Návrh zemského poslance mag. rady
Fr. Kafky a soudruhův, aby podniku místní
dráhy Tábor - Mladá Vožice zabezpečila
c. k. vláda podporu v přiměřené
výši a aby projekt ten vzhledem k prokázané
jeho důležitosti, přijala do nejbližší
své předlohy o finančním zabezpečení
místních drah.
Slavný sněme! Usnesením
slavného sněmu ze dne 27. března 1907 bylo
uloženo zemskému výboru, aby neodkladně
zahájil vyjednávání o finanční
zabezpečení stavby místní dráhy
z Tábora do Mladé Vožice, zejména pak
aby působil k tomu, by dráze této byla poskytnuta
státní garancie ve výši
75 proc. nákladu zařižovacího.
Zřízení železničního spojení
z Tábora do Mladé Vožice, jež připojovalo
by se na provozovanou již místní dráhu
Táborsko - Bechyňskou, bylo tedy slavným
sněmem již tímto usnesením uznáno
za odůvodněné.
Avšak c. k. vláda odepřela
tomuto podniku garancii státní a odkázala
jej na garancii zemskou, ukazujíc k tomu, že projektovaná
dráha bude pokračováním zemí
garantované dráhy Táborsko-Bechyňské.
Zemský výbor zprávou ze dne 6. října
1908 č. 1267 sněm. navrhl proto slavnému
sněmu, aby podniku tomuto poskytnuta byla zemská
garancie ve výši 70 proc. zařizovacího
nákladu a dále garancie prioritních akcií
ve výší 5 proc. zařizovacího
nákladu, uhradí-li stát a interessenti 25
proc. nákladu zařizovacího. Tato zpráva
zemského výboru nebyla
však dosud slavným sněmem vyřízena.
Zařizovací náklad projektované místní
dráhy vyšetřen byl úhrnnou sumou korun
2.355.400.
Avšak náklad tento objevil se nedostatečným
vzhledem k požadavkům, jež na projektovanou trať
činí v zájmu vojenské správy
c. k. ministerstvo války. Vzhledem k těmto požadavkům
bylo nutno sdělati nový projekt, který řečeným
požadavkům vlády vyhovuje, avšak provedením
tohoto projektu zvýší se náklad zařizovací
na 2.644.600 K.
Místní interessesti zavázali se přispěti
k původně vyšetřenému nákladu
zařizovacímu částkou 240.000 K, kterýžto
příspěvek vzhledem k obecně známým
nepříznivým hospodářským
poměrům jihočeským vůbec a
dotčených okresů zvlášť
zajisté znamená nejkrajnější
napětí finančních sil místních.
Je tedy zajisté plnou měrou
odůvodněno, aby státní správa,
když již odmítla poskytnouti garancii podniku,
na němž sama má vynikající zájem,
prokázaný značnými požadavky
vojenskými, poskytla aspoň příspěvek
k doplnění zabezpečených příspěvků
interessentů místních na 25
proc. zařizovacího nákladu v nynější
jeho výši.
Uvažujíce tedy, že zřízení
místní dráhy z Tábora do Mladé
Vožice bylo již jak slavným sněmem, tak
zemským výborem, tak i c. k. vládou uznáno
za odůvodněné a pro hospodářské
povznesení kraje vysoce důležité, že
dále místní interessenti zavázali
se s nejkrajnějším napětím své
finanční síly k zařizovacímu
kapitálu přispěti a nejsou s to, aby příspěvek
svůj ještě dále zvýšili,
a že konečně zvýšení původního
nákladu zařizovacího způsobeno bylo
toliko a výhradně požadavky,
správou státní v zájmu státu
kladenými, navrhujeme:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby podniku místní
dráhy Tábor - Mladá Vožice zabezpečila
podporu v takové výši, aby příspěvky
zájemníků zabezpečené ve výši
240.000 K, byly doplněny na 25 proc. nominálního
nákladu zařizovacího, a aby projekt tento
vzhledem k prokázané jeho důležitosti
pojala do nejbližší své předlohy
o finančním zabezpečení místních
drah.
V ohledu formálním navrhujeme při přikázání
tohoto návrhu komisi pro veřejné práce.
V Praze, dne 3. října 1911.
Nejvyšší maršálek
zemský: Naložím s tímto návrhem
dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen
Behandlung zuführen.
Dále byla mně odevzdána řada dotazů.
Dotaz poslanců Františka Filipa, Josefa Macháčka
a soudr. k J. J. p. místodržiteli král. Českého
v záležitosti zřízení okresního
soudu v Praze-VIII.
Sněmovní tajemník dr. Haasz
(čte): Dotaz poslanců Františka Filipa, Josefa
Macháčka a soudruhů k Jeho Jasnosti panu
místodržiteli království Českého
v záležitosti zřízení okresního
soudu v Praze-VIII.
Vaše Jasnosti! VIII. část Prahy čili
bývalá obec Stará Libeň,
sloučená r. 1901 s obcí Pražskou, jež
dle posledního sčítání má
27.034 obyvatel, domáhá se již od roku 1899,
tedy 12 let, zřízení samostatného
okr. soudu (v stenogr. prot. sněmu král. Českého
z roku 1899 str. 935); v témže směru podána
již i obcí Pražskou řada petic k vys.
c. k. ministerstvu spravedlností, poprvé na základě
usnesení sboru obecních
starších ze dne 3. února 1902, posledně
podáním ze dne 22. července 1910 č.
j. 266 inf. praes.
Všechny tyto snahy byly však dosud marny, ačkoliv
za tu dobu zřízena byla v Rakousku celá řada
soudů v místech často zcela bezvýznamných,
na př. r. 1901 v Dobřanech (10.201 obyvatel), v
Pohořelicích (Pohrlitz 15.546) na Moravě,
v Stulpikanech (8.644) v Bukovině, ve Vejprtech (15.216),
ve Vršovicích (18.749), v Těsně (Stretto
7.545) v Dalmacii atd.
Posléze nařízením ministerstva práv
ze dne 14. března 1911 č. 48 a 49 ř. z. zřízen
byl okresní soud v Kralupech nad Vltavou a v Neustadtu
u Tafelfichte v Čechách.
Okresní soud v Kralupech zaujímá tyto obce:
Kralupy s Lobčem se 4.722, Blovice 453, Bukol 271, Dolany
603, Dřínov 543, Dušníky 390, Hostín
464, Chvatěruby 501, Kozomín 374, Lešany 376,
Minice 826, Mikovice 1344, Nelahozeves s Lobečkem 1282,
Oužice 619, Postřižín 388, Vojkovice 302,
Votvovice 966, Zeměchy 374, Zlončice 282 a Zlosejn
440 obyvatel.
Úhrnem čítá soud ten 15.521 obyvatelův
a byl utvořen rozdělením soudu Velvarského,
jenž měl před rozdělením celkem
29.885 obyvatelův.
Okresní soud v Neustadtu u Tafelfichte zřízen
byl vyloučením 7 obcí z okresu Fridlandského
a to: Neustadtu s 5.457, Bärnsdorfu 1.191, Ditterbächelu
se 470, Hegewaldu 618, Heinersdorfu 2.440, Lusdorfu 1.214 a Wünschendorfu
se 629 obyvately a čítá celkem 12.019 obyvatel.
Před rozdělením čítal celý
okres Fridlanský 49.944 obyvatel.
V okresu Karlínském po vyloučení Staré
Libně roku 1901 zůstalo pak ještě 57.225
obyvatel.
Z uvedených úředních
číslic jest patrno, že Praha-VIII. má
právě tolik obyvatelů, jako oba nově
zřízené soudy dohromady a že nynější
soud okresní v Karlíně má o 4.430
obyvatel více, než okresy Velvarský, Kralupský,
Fridlandský a Neustadtský dohromady.
Také pokud se týče
předpisu daní přímých, k nimž
se vybírají přirážky, obec Stará
Libeň předčí obce, v nichž posléze
soudy zřízeny byly.
Tak dle zpráv zemského statistického úřadu
v království Českém svazek X., sešit
2. roku 1901 předepsáno bylo v celém ještě
nerozděleném okresu:
Velvarském | 343.208 K |
Fridlandském | 407.548 K |
Karlínském | 1,331.890 K |
v obcích pak nových soudův:
v Kralupech | 84.758 K |
v Neustadtu | 38.484 K |
avšak již v roce 1901 ve
Staré Libni | 309.995 K |