Oberstlandmarschall: (läutet) Ich eröffne die Sitzung.

Zahajuji schůzi.

Rektorem c. k. české university na studijní rok 1911/12 zvolen a potvrzen pan c. k. dvorní rada JUDr. Jaromír Čelakovský, c. k. řádný professor dějin práva v zemích českých.

Zum Rektor der k. k. deutschen Universität in Prag für das Studienjahr 1911/12 wurde der ordentliche Professor der Statistik, Verwaltungslehre und des österreichischen Verwaltungsrechtes k. k. Hofrat Professor Dr. Heinrich Rauchberg gewählt und bestätigt.

Páni rektoři nastupují svůj úřad dnem 23. září 1911.

Die Herren Rektoren treten ihr Amt mit dem 23. September 1911 an.

Die nach der VII. Landtagssitzung vom 20. September 1911 vorgenommenen Ergänzungswahlen hatten folgendes Ergebnis:

Doplňovací volby do komise, provedené po VII. schůzi sněmovní dne 20. září 1911, měly tento výsledek:

In die Kommission für Abänderung der Landesordnung wurden gewählt:

Von der Kurie des Großgrundbesitzes: der Herr Abgeordnete Erwein Baron Nádherný.

Do komise pro změnu zřízení zemského zvolen kurií velkých statků p. posl. Erv. bar. Nádherný.

Von der Städtekurie wurden gewählt die Herren Abgeordneten: Dr. Edler von Nitsche, Eduard von Stransky und Dr. Maly.

Kurií měst pp. posl. dr. šlecht. Nitsche, šlecht. Stransky, dr. Maly.

Kurií venkovských obcí p. posl. Švehla.

Von der Kurie der Landgemeinden der Herr Abgeordnete Švehla.

Zum Verifikator wurde von der Städtekurie gewählt der Herr Abgeordnete Schlegel.

Za vertifikátora zvolen kurií městskou p. posl. Schlegel.

Žádám, by bylo sděleno, co se tiskem rozdalo.

Ich ersuche mitzuteilen, was im Drucke verteilt worden ist.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Während der VII. Sitzung vom 20. Sept. 1911 wurden im D1ucke verteilt:

Ldgts.-Z. 650, Druck XClII. Bericht des Landesausschufses, betreffend die Erledigung der auf die Regelung der Rechtsverhältnisse der Angestellten im Landesdienste Bezug habenden Anträge.

Ldgts.-Z. 652, Druck XCIV. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Regulierung der Gehaltsbezüge der Volks- und Bürger schullehrer.

Ldtgs.-Z. 653, Druck XCV. Bericht des Landesausschusses des Königreiches Böhmen über die Einhebung der Landesumlage in der Zeit vom 1. Jänner 1908 bis 30. September 1911 mit Antrag auf Kenntnisnahme dieser Verfügung und auf Einhebung einer Umlage von 65 proz. in der Zeit vom 1. Oktober bis 31. Dezember 1911.

Heute wurden im Drucke verteilt:

Ldtgs -Z. 659, Druck XCVI. Antrag des Abgeordneten Dr. Jaromír Čelakovský und Genossen, betreffend die Schulaufsicht über das nationale Schulwesen.

Ldtgs.-Z. 660, Druck XCVII. Antrag des Abgeordneten Dr. Jaromír Čelakovský und Genossen, betreffend die gesetzliche Regelung des nationalen Schulwesens.

Ldtgs.-Z. 662, Druck XCVIII. Bericht der national-politischen Kommission, betreffend den Entwurf eines Gesetzes behufs Permanenz erklärung dieser Kommission.

Ldtgs.-Z. 663, Druck XCIX. Antrag der Abgeordneten Ant. Švehla, Dr. Wenzel Škarda, W. Klofáč und Genossen auf Linderung. der allgemeinen Notlage.

Ldtgs.-Z. 664, Druck C. Antrag der Abgeordneten Karl Mert und Genossen, betreffend die Errichtung eines Landeszentralkinderasyls in der Stadt Neuhaus.

Ldtgs.-Z. 665, Druck CI. Antrag der Abgeordneten MUDr. Eduard Šubrt und Genossen, betreffend die Abänderung mehrerer Paragraphen des Gesetzes vom 3. Oktober 1907, L.-G.-Bl. Nr. 63, und vom 29. Mai 1908, L.-G.-Bl. Nr. 35.

Ldtgs.-Z. 666, Druck CII. Antrag der Abgeordneten Maštálka und Genossen, betreffend das projektierte Reichsgesetz über die Lokalbahnen.

Ldtgs.-Z. 667, Druck CIII. Antrag der Abgeordneten Fr. Dvořák, Jof. Novotný und Genossen, betreffend den Bau einer auf Landeskosten zu errichtenden Moldaubrücke in Ždákow in den Bezirken Mühlhaufen und Mirowitz.

Ldtgs.-Z. 668, Druck CIV. Antrag der Abgeordneten J. Adam, Šmirous und Gen., betreffend die Gewährung einer Unterstützung für die Bewohner der abgebrannten Gemeinde Wepřikau im Bezirke Chotěboř.

Ldtgs -Z. 669, Druck CV. Antrag der Abgeordneten Franz Blahovec und Genossen, betreffend die Bewilligung einer Landes- und Staatsunterstützung für die von einer Feuersbrunst heimgesuchte Bevölkerung der Gemeinden Dobrš und Aulehle im Bezirke Wolin.

Stenographischer Bericht über die VII. Landtagssitzung vom 20. September 1911.

Einlauf vom 20. bis 23. Sept. 1911: Am Tische liegt auf: Mitteilungen des statistischen Landesamtes Band XIV., Heft 1: Allgemein zugängliche Bibliotheken, Lesehallen und Museen, ständig eingerichtete Theater und Bühnen.

Mezi VII. sezením (20. září 1911) bylo tiskem rozdáno:

Čís. sn. 650, tisk XCIII. Zpráva zemského výboru v příčině vyřízení návrhů na úpravu poměrů zaměstnaných v službách zemských;

čís. sn. 652, tisk XCIV. Zpráva zemského výboru v příčině úpravy služebních požitků učitelstva škol obecných a měšťanských;

čís. sn. 653, tisk XCV. Zpráva zemského výboru král. Českého o vybírání zemské přirážky v době od 1 ledna 1908 do 30. září 1911 s návrhem, aby toto opatření bylo vzato na vědomí a aby v době od 1. října do 31. prosince 1911 přirážka se vybírala ve výší 65 procent.

Dnes bylo tiskem rozdáno:

Čís. sn. 659, tisk XCVI. Návrh poslance dra Jaromíra Čelakovského a soudruhů ohledně dozoru na národnostní školství;

čís. sn. 660, tisk XCVII. Návrh poslance dra Jaromíra Čelakovského a soudruhů stran zákonného upravení národnostního školství;

čís. sn. 662, tisk. XCVIII. Zpráva komise národně politické ohledně osnovy zákona, jímž prohlašuje se tatáž komise za permanentní;

čís. sn. 663, tisk XCIX. Návrh poslanců Ant. Švehly, dra Václava Škardy, V. Klofáče a soudruhů na zmírnění všeobecné tísně a nouze;

čís. sn. 664, tisk C. Návrh poslance Karla Merta a soudruhů, aby ústř. zemská dětská útulna zřízena byla v městě Jindř. Hradci;

čís. sn. 665, tisk CI. Návrh poslance MUDra Šubrta a soudruhů na změnu některých paragrafů zákona ze dne 3. října 1907 č. 63. z. z. a ze dne 29. května 1908 č. 35. z. z. o úřednících okresních a obecních;

čís. sn. 666, tisk CII. Návrh poslanců Maštálky a soudruhů ve příčině chystaného říšského zákona o drahách místních;

čís. sn. 667, tisk CIII. Návrh poslanců Fr. Dvořáka, Jos. Novotného a soudruhů v příčině zřízení mostu přes řeku Vltavu na Ždákově okresů Milevského a Mirovického na náklad zemský;

čís. sn. 668, tisk. CIV. Návrh poslanců J. Adama, Šmirouse a soudruhů na poskytnutí pomoci obyvatelům vyhořelé obce Vepříkova v okresu chotěbořském;

čís. sn. 669, tisk CV. Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů v příčině poskytnutí podpory zemské a státní požárem postiženému obyvatelstvu obcí Dobrše a Oulehle, okres Volyně.

Stenografická zpráva o VII. sezení sněmu ze dne 20. září 1911.

Spisy došlé od 20. do 23. září 1911:

Na stole je vyloženo:

Zprávy zem. statistického úřadu. Sv. XIV., sešit 1: Všeobecně přístupné knihovny, čítárny a musea, stále zřízená divadla a jeviště.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, aby byl přečten seznam petic, došlých na slav. sněm.

Ich bitte, den Einlauf an Petitionen zu verlesen.

Sněmovní aktuár dr. Maschek čte došlé petice.

Landtagsaktuar Dr. Maschek verliest den Einlauf an Petitionen.

Nejvyšší maršálek zemský: Byla mi odevzdána řada návrhů.

Es ist mir eine Anzahl von Anträgen überreicht worden.

Návrh poslance dr. Luboše Jeřábka a soudruhů v příčině vydání zákona na ochranu přírodních a krajinných památek v království Českém.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance dr. Luboše Jeřábka a soudruhů v příčině vydání zákona na ochranu přírodních a krajinných památek v království Českém.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

I. Připojená osnova se schvaluje.

Po stránce formální navrhuje se přikázání osnovy této bez prvního čtení komisi pro stavební řád, již zvolené.

V Praze, dne 20. září 1911.

Dr. Luboš Jeřábek a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dr. Luboše Jeřábka a soudruhů na zřízení přírodních parků, ochranných oblastí a reservatů v království Českém.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. dra Luboše Jeřábka a soudr na zřízení přírodních parků, ochranných oblastí a reservatů v království Českém.

Pokročilé nazírání na ochranu památek přírodních a krásu krajinnou, účinná láska k přírodě vedla celou řadu kulturně pokročilých národů, zemí a někde - ovšem jen v ojedinělých případech - i korporací a jednotlivců k tomu, že v zájmu zachování rázu krajiny, typických jejich přírodních památek, její zvířeny i rostlinstva zakládány tu ve větším, tu v menším rozsahu přírodní parky, vábící později k sobě značně zvýšenou návštěvu nejen obyvatelstva domácího, ale i cizincův.

Zřizovány i reserváty, sloužící k ochraně několika neb i více druhů zvěře, neb celé domácí fauny, rovněž i k ochraně typických neb zvláště vzácných druhů květin neb i nerostův.

Způsobem tímto již před drahnými lety Spojené Státy Americké zřídily své velkolepé "Národní parky", proslavené přírodními krásami, plnou ochranou své fauny i flory, ale i velkolepou návštěvou cizincův. Parků těch zřízena celá řada (Arizona, Kalifornia, Texas) a vůdčí místo zaujímá mezi nimi krásou i rozlohou proslulý Jellowstonpark. Stejně i Francie před více než 40ti lety stejným spůsobem prohlásila krásný les ve Fontainebleau za chráněný národní park. Podobně i Anglie zřídila řadu podobných institucí a to i v nejbližším okolí Londýna, mezi nimiž jako přední uvádím Burnham. Ale i země menší, ba i bohatstvím zvláště ne oplývající, již před léty snažily se v dobře pochopeném zájmu obyvatelstva i kulturní pověsti své země zavésti instituce podobné. Uvádím jen malé Švýcary s ochrannými parky a reserváty na Rütli, dále v kantonu Glarusu a Luzern (poblíže samého města). Dále je to i malé Norsko, které za národní park zřídilo známý Hardanger fjord a Švédsko, které zřídilo parky v Abestonu a Laponsku. Skvělé případy tyto měly mohutný vliv i na sousední říši naši, Německo, kde především veliké území t. zv. Siebengebirge mezi Moselou a Rýnem prohlášeno za oblast ochrannou. Stejně počínáno i v sousedním Hessensku, Würtembersku, ale i v Bavorsku a Prusku.

Nechráněny tu jen oblasti zalesněné i typické pláně a vřesoviště (Mnichov, okolí Prinz Regenten Haide, Lüneburger Haide, Hochmoor ve Würtembersku). I řada ostrovů v severním i baltickém moři prohlášena za oblast ochrannou pro ptactvo a obrovská rozloha v okolí malebného Königsee a Obersee v Horním Bavorsku za ochrannou oblast pro květenu bez rozdílu druhů vůbec!

Ale nedosti na tom. Stejná péče rozšířena i na kolonie německé (Togo, Kamerun) i nizozemské (Jáva). Ani říše v kulturním směru málo dosud pokročilá, Rusko, nezůstala v tomto směru za státy západoevropskými, zřídivši ochranné oblasti v gubernii Samarské a v Taurii na Krymu.

I v zemích našeho mocnářství snahy tyto nezůstaly bez ohlasu, zejména v zemích alpských, kde na př. v Korutanech zřízena ochranná oblasť v známé "Schlitzeschlucht" v Korutanech, kde chystá se zvláštní zákon v Solnohradsku, a kde péčí vynikajících jednotlivců zvýšeny ochranné oblasti na Pradědu na Moravě (Altvater), Dürnstein na Dunaji (bar. Rotschild), Boubín (kníže Schwarzenberg).

I v okupovaných zemích v Bosně záhy dojde na základě vykonaných již příprav ku zřízení podobných oblastí a parkův.

Za takových okolností je nemyslitelným, aby království České, přírodními krásami -bohužel ale na mnohých místech valem mizícími - tak oplývající neučinilo ničeho pro udržení a zachování přírodních svých krás, typické své flory i fauny. Jest povinno tak učiniti nejen vzhledem ku těmto památkám samým, ale i v zájmu dobré pověsti pokročilé naší vlasti, jež obývána jest dvěma vysoce vzdělanými, kulturně nejvýš vyspělými národy. Nepatrný poměrně náklad na zřízení a upravení národního parku vrchovatě nahražen bude zvýšenou návštěvou cizinců i výletníků z naší říše, přinášejících s sebou vše oživující proud zlata, které stává se nepodcenitelnou složkou v peněžním obratu země celé.

Z důvodů těch činí podepsaní uctivý návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby prostudovav celou otázku podrobnými informacemi v cizině, v době co nejbližší nákladem zemským na vhodných místech, jako v okolí král. hlav. města Prahy (Šárka, Strahovské lomy), ale i na vhodných místech v typických krajinách a pohořích tohoto království (Šumava, pláně pod Boubínem, Rudohoří, Krkonoše, Středohoří, Milešovka, Satanská hora), v Brdech (okolí Padrtských rybníků) Blaník, Železné Hory a zřídil parky národní, po případě ochranné oblasti pro zvířenu a rostliny, tyto cestou smluvní s příslušnými majiteli, obě u předložení příslušných zákonů zemských, sepsaných po bedlivé úradě s povolanými korporacemi a odborníky obou zemských národností.

V ohledu formálním buď návrh přikázán komissi pro záležitosti obecní a okresní.

V Praze, dne 20. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh zemského poslance Frant. Kafky, cís. rady Ferd. Schillera a soudruhů na brzké odstranění král. české zemské donucovací pracovny z Král. Hradčan na jiné vhodné místo na periferii.

Sněmovní aktuár Dr. Šafařovič (čte): Návrh zemského poslance Frant. Kafky, cís. rady Ferd. Schillera a soudruhů na brzké odstranění král. české zemské donucovací pracovny z Král. Hradčan na jiné vhodné místo na periferií.

Slavný sněme! Občanstvo Král. Hradčan již po řadu let domáhá se odstranění král. české zemské donucovací pracovny z Král. Hradčan.

Podstatné důvody jsou jednak aestetické, ježto neúhledná a odpuzující tato budova nalézá se v bezprostřední blízkosti císařského a královského hradu a sídla arcibiskupství, hlavně však veřejné příčiny zdravotní nutí k naléhavému a brzkému odstranění této budovy, kteráž jest skutečným pařeništěm a hnízdem tuberkulosy a skrofulosy.

Avšak podstatný důvod občanstva k odstranění zmíněné donucovací pracovny spočívá v zájmu komunikačním, zvláště ve snaze, aby Král. Hradčany mohly se rozšířiti a opatřiti novými, moderními, hygienickými budovami soukromými i živnostenskými, které by sloužily ku zalidnění této chudé části Prahy, jakož i ku povznesení žádoucího rozvoje živností a nutnému rozvoji komunikace.

Vzhledem k tomu pak, že obec Pražská postarala se nyní o velice výhodný komunikační projekt spojení elektrickou drahou na Král. Hradčany za účelem nutného rozvoje této zanedbané části Prahy, a vzhledem k tomu, že budova káznice této komunikací překáží, navrhujeme slušně:

Slavný sněme, račiž se usnésti, aby uloženo bylo zemskému výboru království Českého, by neodkladně vstoupil v jednání s účastněnými činiteli za účelem odstranění donucovací pracovny z Král. Hradčan z nynějšího místa a umístění nové budovy na periferii Král. Hradčan.

V ohledu formálním navrhujeme a žádáme, by tento návrh odkázán byl komisi pro veřejné práce.

V Praze, dne 23. září 1911.

Nejvyšší mašálek zemský: Návrh posl. dra Václava Schustra, M. Steindlera a Karla Merta a soudr. na zmírnění tísně a povznesení výdělečné schopnosti živnostnictva.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh posl. dra Václava Schustra, M. Steindlera, Karla Merta a soudr. na zmírnění tísně a povznesení výdělečné schopnosti živnostnictva.

Slavný sněme! Tíseň z drahoty doléhá krutě na veškeré třídy širokých vrstev obyvatelstva. Všeobecná nouze zachvacuje i živnostníka a obchodníka, jehož hospodářské postavení jest stávajícími poměry podvráceno. Neúrodou stiženo jest veškeré obyvatelstvo venkova i měst; venkovští živnostníci na venkově a v městech venkovských jsou poškozeni bezprostředně úbytkem kupní síly svého, z valné části na zemědělskou výrobu odkázaného obyvatelstva. Nouze z malé úrody stihá živnostnictvo i obchodnictvo nanejméně stejně těžce, jako rolnictvo. Jest tu potřeba nutně odpomoci se strany činitelů veřejných, a to jednak odpomoci okamžité, jednak intensivnějšího používání veškerých oněch prostředků zvelebovacích, kteréž mohou zvýšiti výdělečnou schopnost živnostnictva. Ponechávajíce si na nejbližší příhodnou dobu důrazné opětování některých naléhavých požadavků živnostnictva, zvláště opětování podaných již dříve návrhů na zřízení zemské živnostenské rady a na vybudování zemského jubilejního úvěrního fondu, odkazujeme v prvé řadě ke společnému nouzovému návrhu českých poslanců, dle něhož navrženo podniknouti všeobecnou zemskou akci pomocnou, za kterýmž účelem má býti slavným sněmem zvolena 24členná permanentní komise. Živnostnictvu nejde však jen o pomoc dočasnou, kteréž se arciť naléhavě dožaduje, vycházejíc z hlediska, že nouzová akce týká se zásadně jak stavu rolnického, tak i stavu živnostenského a že veškerých příslušných nouzových úvěrů a podpor má býti přiměřeným způsobem použito pro příslušníky obou stavů, nýbrž i akci trvalou, ku zvýšení výdělečné schopnosti živnostnictva čelící. V tomto směru jde jednak o usnadnění břemene daňového vůbec a v důsledku živelních a jiných kalamit zvláště, jednak o positivní opatření na povznesení výdělečné schopnosti živnostnictva. Návrhy své omezujeme zatím na nejnutnější a poměrně snadno proveditelná opatření.

Navrhujeme tudíž:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Vláda budiž s největším důrazem vyzvána, aby slevy daňové nejširší měrou poskytovala také poplatníkům daně výdělkové, a za tím účelem postarala se o novou úpravu kontingentů této daně. Zejména však dlužno přihlížeti k živnostníkům a obchodníkům, kteříž trpí kalamitou neúrody a důsledky drahoty. Za tím účelem budiž veškerých příslušných ustanovení zákona z 15. října 1896 č. 220 ř. z., dle něhož lze daň zmírniti nebo od daně osvoboditi, co nejvydatněji použito a zvláště buď § 73. cit. zák. vykládán co nejliberálněji a v základě tohoto platného zákonného ustanovení budiž dán příslušným úřadům příkaz, aby ve všech odůvodněných případech dalekosáhlé slevy povolovaly, neboť mimořádné okolnosti, jež jsou předpokladem použití § 73., nyní skutečně nadešly.

2. Za účelem povznesení výdělečné schopnosti živnostenského stavu budiž podnikáno vše, co tuto schopnost po stránce technické i hospodářské zvýšiti může, zvláště v oboru živnostenského vzdělavatelství, výchovy dorostu, sdružování řemeslníků, opatřování pracovních pomůcek řemeslníkům a úpravy úvěrních i platebních poměrů v živnostech. Zejména budiž skrovná zemská dotace živnostenská alespoň zdvojnásobena a obnosem dvojnásobným do rozpočtu zemského zařaděna. Zvláště budiž při zvýšení dotace živnostenské na to pamatováno, aby se všem živnostníkům dostalo dostatečných podpor (stipendií), aby vzdělávací podniky, zejména kursy bez újmy navštěvovati mohli; roční vydržovací subvence buďtež ústavům pro zvelebování živností zvýšeny.

V ohledu formálním navrhuje se, aby tento návrh byl přikázán zvláštní 24členné komisí, kteráž pro projednávání nouzových návrhů sl. sněmem zvolena býti má, jakož i komisi rozpočtové.

V Praze, dne 23. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Viléma Holoubka a soudr. na udělení vydatné subvence na novostavby a zařízení ústředního topení při obecných a měšťanských školách v Sedlčanech.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh posl. Viléma Holoubka a soudruhů na udělení vydatné subvence na novostavby a zařízení ústředního topení při obecných a měšťanských školách v Sedlčanech.

Slavný sněme!

Místní školní rada v Sedlčanech musila následkem značného přibývání žactva ve svých školách obecných a měšťanských rozmnožiti počet učeben, postaviti zcela nové záchody a zaříditi ústřední topení, za kterouž poslednější příčinou zvlášť ku různým přestavbám ve školách došlo.

Tím povstal nadepsané korporaci náklad K 36.681.34, který musila si z městské spořitelny v Sedlčanech vydlužiti, nemajíc vyjma přirážek daňových žádného jiného příjmu.

Poněvadž školní tento dluh pro město Sedlčany, jež nemá pražádného jmění, nýbrž naopak značné dluhy a vybírá již 85 procent obecních přirážek, jest břímě skutečně nesnesitelné, navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby na různé novostavby a zařízení ústředního topení na obecných a měšťanských školách Sedlčanských vložil do rozpočtu zemského náležitou subvenci, odpovídající stavebnímu nákladu.

V ohledu formálním budiž návrh ten bez prvního čtení přikázán komisi rozpočtové.

V Praze, 20. září 1911.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. JUDra Václava Schustra, Jindř. Pavlíčka, dra E. Subrta a soudr. v příčině hospitace dívek na měšťanských školách.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh posl. JUDra Václava Schustra, Jindř. Pavlíčka, dra E. Suberta a soudr. v příčině hospitace dívek na měšťanských školách.

Slavný sněme! V menších venkovských městech, kde stávají měšťanské školy chlapecké, nelze z důvodů finančních i věcných zříditi zvláštní měšťanské školy dívčí. A přece jest v těchto menších městech venkovských a v okolí řada dívek, jež chtějí býti účastny vzdělání, jakého poskytuje škola měšťanská a kteréž mají k němu potřebnou průpravu.

Z důvodů finančních a pro poměrně skrovný počet těchto dívek nelze zříditi zvláštní dívčí školu měšťanskou. Jeví se tudíž nutná potřeba toho, aby byla - podobně jako v některých jiných korunních zemích - i v království Českém připuštěna hospitace dívek s veškerým příslušným oprávněním na měšťanských školách chlapeckých, a to především všude tam, kde ku zřízení samostatné dívčí školy měšťanské chybí potřebné finanční prostředky a věcné předpoklady. Takových menších měst je řada; uvádíme příkladem Jílové n. Vlt. a j., kde je nutkavá potřeba žádaného opatření.

V oprávněné péči o zájmy obyvatelstva a vzdělání dívčího dorostu menších měst venkovských a jich okolí tudíž navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby bez prodlení učinila potřebná opatření, aby nejdéle počátkem školního roku 1912-1913 byla na měšťanských školách, zejména v menších městech venkovských, připuštěna a zavedena hospitace dívek.

Ve formálním ohledu budiž tento návrh bez prvého čtení přikázán komisi školské.

V Praze, dne 23. září 1911.