Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji schůzi.

Ich eröffne die Sitzung.

Nepřítomnost svoji omluvil nemocí p. posl. Čipera.

Der Herr Abg. Čipera hat seine Abwesenheit entschuldigt.

Žádám, by bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.

Ich ersuche mitzuteilen, was im Drucke verteilt worden ist.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dnes bylo tiskem rozdáno:

Čís. sn. 445, tisk XXXIV. Zpráva zemského výboru, kterou se předkládá osnova zákona o vybírání zemské dávky ze spotřeby piva.

Stenografická zpráva o I. schůzi ze dne 21. září 1909.

Stenografická zpráva o lI. schůzi ze dne 3. února 1910.

Heute wurden im Drucke verteilt:

Ldtgs.-Z. 445, Druck XXXIV. Bericht des Landesausschusses, mit welchem der Entwurf eines Gesetzes über die Einhebung der Landesauflage auf den Verbrauch von Bier vorgelegt wird.

Stenografischer Bericht über die I. Sitzung vom 21. September 1909.

Stenografischer Bericht über die lI. Sitzung vom 3. Feber 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by sl. sněmu byl sdělen seznam peticí.

Ich bitte mitzuteilen, welche Petitionen eingelangt sind.

Sněmovní aktuár dr. Maschek čte seznam petic.

Landtagsaktuar Dr. Maschek verliest den Einlauf an Petitionen.

Nejvyšší maršálek zemský: (zvoní) Jest dostatečný počet pp. poslanců přítomen, prohlašuji tedy, že jest slavný sněm způsobilý k usnášení se.

Es ist die genügende Anzahl von Abgeordneten anwesend. Ich erkläre daher, daß der hohe Landtag beschlußfähig ist.

Byla mně odevzdána celá řada návrhů.

Es ist mir eine Anzahl von Anträgen überreicht worden.

Návrh poslance dra Luboše Jeřábka, dra Srba a soudruhů, aby vydána byla novella ku platnému dosud řádu stavebnímu pro král. hlavní město Prahu za příčinou ochrany uměleckých a historických památek a starobylého a malebného rázu Prahy.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslanců dra Luboše Jeřábka, dra Vladimíra Srba a soudruhů, aby vydána byla novella k u platnému dosud řádu stavebnímu pro král. hlavní město Prahu, za příčinou ochrany uměleckých a historických památek a starobylého a malebného rázu Prahy.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

I. na zákoně, kterým vydává se doplněk ku platnému stavebnímu řádu pro král. hlavní město Prahu.

Znění navrhované novelly vyňato budiž z osnovy stavebního řádu pro král. hlavní město Prahu, král. město Plzeň, Budějovice a jich okolí ze dne 28. června 1905 - která sl. sněmu znovu předložena bude - a sice z §§ 32-36., resp. příslušných návrhů osnovy této na odstavce a paragrafy tyto se vztahujících.

2. Novella tato budiž projednána odděleně a nezávisle od nově navrženého stavebního pádu výše uvedeného - který pravděpodobně pro obsažnost svoji v dohledné době projednán nebude - tak, aby mohla býti co nejrychleji uzákoněna.

3. V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh tento přikázán byl bez prvého čtení komisi pro stavební řád.

V Praze, dne 4. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Sokola a spolupodepsaných na předložení veškerých akt o zabrání Bosny a Hercegoviny sněmu král. Českého k ústavnímu projednání ve smyslu pragmatické sankce.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Sokola a spolupodepsaných na předložení veškerých akt o zabrání Bosny a Hercegoviny sněmu král. Českého k ústavnímu projednání ve smyslu pragmatické sankce.

Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby sněmu království Českého předložila ku projednání veškerá akta o ohlášeném zabrání Bosny a Hercegoviny ve smyslu pragmatické sankce.

Návrh budiž přikázán 27členné komisi, do níž budiž voleno po devíti členech z každé kurie.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Merta, dra Schustra a soudr. ohledně zavádění a podporování odborných kursů pro řemeslníky v městech a místech venkovských.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Karla Merta, JUDra V. Schustra a soudruhů ohledně zavádění a podporování odborných kursů pro řemeslníky v městech a místech venkovských.

Sledujíce velmi záslužnou a účinnou činnost zemského výboru království Českého v oboru zvelebovací akce živnostenské, přicházíme k názoru, že by akce tato měrou ještě hojnější než doposud měla býti rozšířena na města a místa venkovská. Většina výborně řízených a úspěšných mistrovských a odborných kursů jest pořádána technologickým průmyslovým museem jakožto ústavem pro zvelebování živností v Praze, ač by bylo potřebí, by právě kursovní činnost jmenovaného ústavu rozvětvila se hojněji než doposud i po venkově všude tam, kde k uspořádání kursů jest příhodná půda a přiměřený počet frekventantů. Že se posud uspořádalo dosti kursů v městech venkovských, má svou příčinu v tom, že technologickému průmyslovému museu v Praze nedostává se k tomu potřebných prostředků. Na druhé straně pak nestává u ústavu toho stipendijního fondu, z něhož by mohli býti podporováni účastníci venkovští na takových kursech mistrovských, jež vzhledem k povaze věci pouze při ústavu v Praze konány býti mohou.

Do četných kursů musejních jest takový nával přihlášek, že jen hojnějším jich pořádáním dalo by se vyhověti dané potřebě i chvályhodné touze našeho živnostnictva po doplnění vzdělání oborného i komerčního. Posléze nutno připomenouti, že bude nezbytno zřizovati přípravné kursy pro kandidáty fakultativních zkoušek mistrovských dle § 114 a) živn. řádu skládaných.

Uváživše veškery tyto skutečnosti, navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

a) Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby přikázal technologickému průmyslovému museu (ústav pro zvelebování živností) v Praze jakožto výkonnému orgánu zemské akce ku povznesení živností, aby ústav tento pořádal v městech a obcích venkovských odborné kursy všude, kde po dohodě s místními činiteli, zejména živnostenskými společenstvy, potřeba toho bude zjištěna.

b) Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby technologicko-průmyslovému museu (ústavu pro zvelebování živností) v Praze vzhledem k výše dotčeným úkolům roční subvenci přiměřeně zvýšil a za tím účelem již do nejbližšího rozpočtu zemského přiměřený obnos vložil, dále budiž do zemského rozpočtu vložena položka na podporu nemajetných řemeslníků venkovských, pražské kursy technologického-průmyslového musea navštěvujících, resp. t zv. zemská dotace živnostenská buď za tímto účelem zvýšena.

c) C. k. vláda, pokud se týče příslušné c. k. ministerstvo veřejných prací budiž zemským výborem dožádáno, aby vzhledem ke svrchu vytčeným úkolům posavadní roční subvenci technologicko-průmyslovému museu (ústavu pro zvelebování živností) v Praze vydatně zvýšilo a za tím účelem v nejbližším rozpočtu státním přiměřené opatření učinilo.

V ohledu formálním navrhují podepsaní, aby návrh tento byl bez prvého čtení přikázán sněmovním komisím živnostenské a rozpočtové.

V Praze, dne 4. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Viléma Holoubka a soudruhů, aby na zřizování a vydržování škol měšťanských přispívaly okresní fondy polovicí rozpočtového ročního nákladu.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslance Viléma Holoubka a soudruhů, aby na zřizování a vydržování škol měšťanských přispívaly okresní fondy polovicí rozpočtového ročního nákladu.

Slavný sněme!

Školy měšťanské až dosud zřízeny jsou z většiny po jedné v každém zastupitelském okresu, ba jsou ještě případy, že jediná škola měšťanská zřízena jest pro celé okresní hejtmanství.

Následkem toho navštěvují měšťanskou školu žáci i žačky všech škol obecných celého okresu, ale zřízení a vydržování školy měšťanské odnáší vždy jediná místní obec s několika málo přiškolenými obcemi a bylo by tudíž nanejvýše nutno a spravedlivo, aby na jedinou v okresu zřízenou školu měšťanskou přispíval okres polovinou ze svých prostředků, protož navrhujeme:

Slavný sněme račiž se usnésti, aby zákon o zřizování a vydržování škol měšťanských ze dne 24. února 1873, č. 16 z. z. doplněn byl v tom způsobu, by na zřizování a vydržování škol měšťanských, do kterých přijímáni jsou ti žáci bydlící mimo školní obec, přispíváno bylo z prostředků okresních polovinou rozpočteného školního nákladu.

V ohledu formálním budiž návrh ten bez prvního čtení přidělen komisi školské.

Praha, 25. září 1908.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. dra Ulricha, dra Schustra, dra Preisse a soudruhů na zvýšení dotace k povznesení malých živností.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Slavný sněme! Ježto dotace 50.000 zl., kterou země každoročně poskytuje k povznesení malých živností, nikterak pro budoucnost nepostačí, aby náležitě a v patřičném rozsahu rozvinuty byly všechny moderní způsoby maloživnostenské akce, zejména vzdělávací kursy odborné s podporou nemajetných jejich účastníků za ušlý výdělek pořádání odborných přednášek, zřízení přípravných kursů pro kandidáty mistrovských zkoušek dle § 114 a živnostenského řádu, zušlechtění lidového průmyslu, pořádání odborných výstav výrobků a pomůcek práce a výstav prací učňů, příspěvky na zařízení dílen svépomocným družstvům maloživnostenským a individualní subvence vynikajícím mistrům na zakoupení motorů, strojů a obráběcích pomůcek, organisace mistrovského učení, udílení cestovních stipendií pro mistry a dorost živnostenský i obchodní k návštěvě odborných kursů a výstav, zařízení nedělních a svátečních útulků pro učně, vydávání odborných publikací atd., navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Každoroční dotace k účelům zemské akce k povznesení malých živností budiž náležitě zvýšena.

V ohledu formálním navrhujeme, aby tento návrh přidělen byl komisím rozpočtové a živnostenské.

V Praze, 7. února 1910.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl Pavlíčka, Brdlíka, Holoubka, dra Kotrbelce, Merta a soudr. na prostředky ku zlepšení hmotných a sociálních poměrů obyvatelstva na českém jihu.

Sněmovní aktuár dr. Dvořák (čte): Návrh poslanců Jindřicha Pavlíčka, Brdlíka, Holoubka, dra Kotrbelce, K. Merta a soudr. na prostředky ku zlepšení hmotných a sociálních poměrů obyvatelstva na českém jihu.

Slavný sněme!

Neutěšené hospodářské a sociální poměry venkovského obyvatelstva na jihu českém vyžadují pečlivé pozornosti slavného sněmu království Českého.

Hospodářské poměry v krajině této jsou zcela odlišné od oněch poměrů v krajinách středočeských s bohatým zemědělstvím aneb v okresích severočeských s rozvinutým průmyslem.

Již sama povaha půdy skytá menšímu zemědělci chudý výtěžek, který stále jest ohrožován živelními katastrofami. K rozvoji průmyslovému není v mnohých okresích vůbec zdravých podmínek a okresy ty jsou výhradně odkázány na těžbu zemědělskou, po případě na domácí průmysl, kterýž v okresech těch zasluhuje nejvydatnější podpory. Mnohé okresy jihočeské ještě dnes postrádají nutných komunikací. Nesmí se zapomenouti, že krajiny jihočeské v minulých desetiletích byly dosti macešsky odbývány se strany veřejných činitelů, kteří štědře dařili právě krajiny hospodářsky bohatší a vyspělejší. Za takových poměrů nelze se diviti, že lid v krajinách těchto jest kulturně, hospodářsky i sociálně méně vyspělý než v ostatních krajinách království Českého.

Půdu vlastní na jihu království Českého ze značné části velkostatky, kdežto drobné zemědělstvo trpí nedostatkem půdy, ba v mnohých okresích přímo po půdě hladoví.

Půda, kterou vlastní drobný zemědělec, není s to jej při svých skrovných poměrech výnosových vyživiti; velká i střední hospodářství rok od roku více nahražují práci ruční prací strojovou, tak že zemědělský dělník a drobný zemědělec nalézá při zemědělství jen krátkodobý výdělek, který se ztenčuje ještě tím, že při mnohých velkostatcích ještě dnes udržují se mzdy, jež naprosto neodpovídají dnešním drahotním poměrům.

Též živnostník nemá zde dosti existenčních podmínek a pro nedostatek práce, zakázek a provozovacího kapitálu není řemeslo s to, ho vyživiti a ve všech jihočeských místech řemeslník jest odkázán k uhájení živobytí pronajmouti si role, a stejné poměry panují v místech, kde nelze zvláště v zimě najíti pro mnoho lidí z nedostatku průmyslu jakéhokoli zaměstnání.

Za takových poměrů musí zemědělský dělník neb malý zemědělec, nenalézaje dostatek výdělku doma, hledati práci jinde, odchází za výdělkem sám neb s ostatními členy své rodiny jako zedník neb nádeník buďto do Vídně neb do Německa, nebo do bohatších krajin své vlastí, aby teprve na zimu se svými úsporami se vrátil a z nich se svou rodinou se uživil v době, kdy skorem vůbec každého výdělku postrádá. Leckdy ovšem utrácí se těžce vydělaný groš doma dosti lehkomyslně.

Toto dočasné stěhování se z domova má po stránce hospodářské a sociální následky velmi nezdravé a působí zvláště na mládež leckdy způsobem naprosto demoralisujícím.

Z jiných okresů stěhují se houfně jednotlivci i celé rodiny do Ameriky a bylo by pro slavný sněm materiálem velmi zajímavým, kdyby sebrána byla podrobná data vystěhovatelství z jednotlivých okresů jihočeských i jeho příčiny a hospodářské i sociální jeho následky. Materiál tento byl by zoufalým výkřikem českého jihu a úpěnlivou prosbou o náležitou pozornost se strany povolaných činitelů a pomoc těm, kteří také pomoci té skutečně potřebují.

Rozumí se, že tímto, ať dočasným, ať trvalým stěhováním se venkovského obyvatelstva z krajin jihočeských trpí také větší zemědělství, kteráž začínají pociťovati nedostatek zemědělského dělnictva a zemědělské čeledi; leč nedostatku toho na jihu českém by nebylo, kdyby malý zemědělec měl dostatek půdy, která by ho živila a k níž on s opravdovou láskou lne, kdyby měl dostatek výdělku, kterýmž by sebe i svou rodinu poctivě mohl živiti a nebyl odkázán na mzdu z milosti.

Poměry těmi trpí ve vrchovaté míře ovšem i stavy ostatní, zvláště obchodnictvo a živnostnictvo, při poměrně malém zalidnění - které vystěhovatelstvím se ještě zmenšuje - a při skrovných výdělkových poměrech jest konsumní schopnost venkovského obyvatelstva velice malá a potřeby jeho omezují se na míru nejskrovnější; tam kde na delší dobu roku obyvatelstvo odchází za výdělkem jinam, může domácí obchodník a živnostník jen živořiti.

Tyto nejen neutěšené, ale přímo bídné poměry nesmí býti na dále se strany povolaných činitelů přehlíženy a musí býti rychle vyhledávány prostředky, jimiž by se poměry ty alespoň částečně zlepšiti daly.

Kde poměry rozvoji průmyslovému zvláště při racionelním využitkování vodních sil jsou příznivy, budiž průmyslový rozvoj co nejvydatněji podpořen. Doplnění sítě železniční i silniční budiž věnována veškerá pozornost. Kde pro průmyslový rozvoj není podmínek, budiž vydatně podpořen pokrok zemědělský, meliorace půdy v krajinách těchto buďtež podpořeny v míře zvýšené a v okresích takových nechť jest zaváděn domácí průmysl. Půdy, kteréž nedají se jinak kulturně využitkovati, nechť jsou osázeny racionelně založenými vrbinami, kteréž zemědělskému dělnictvu a drobnému zemědělci poskytnou vítaný výdělek po dobu zimní, aneb i lesními stromy.

V řadě neposlední musí býti pečováno o to, aby půda drobného zemědělce, ať částečnou parcelací půdy velkých statků, ať dlouhodobým nájmem byla rozmnožena a upoutala malého zemědělce trvale na jeho domov, čemuž by též přispělo zavedení všeobecného rovného práva do obcí, okresu a sněmu. Otázce této budiž, ať se strany veřejných činitelů, ať se strany soukromých vlastníků půdy nejvyšší pozornost věnována. - Činnost banky pozemkové, pokud bude směřovati k uvedenému cíli, budiž co nejvíce podporována.

Přihlížejíce k tuto uvedeným poměrům, navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Zemskému výboru se ukládá,

a) aby se vším možným urychlením provedl šetření o vystěhovatelství z krajin jihu království Českého, o jeho hospodářských i sociálních příčinách a následcích, jakož i prostředcích, jimiž by se mu čeliti dalo,

b) aby za součinnosti korporací zemědělských a okresních výborů zjistil na jihu českém půdy ladem ležící ať soukromé, ať k veřejuému statku přináležející, a působil k tomu, aby skutečně podle své povahy byly zužitkovány,

c) aby prostředky, kteréž po ruce má, v rámci akce zemědělské co nejvydatněji podporoval zakládání racionelních vrboven a zajistil ve směru tom vydatnou hmotnou i mravní podporu svazu pro povznesení košíkářského průmyslu a pěstění vrb na jihu českém,

d) aby vydatnou podporou byl nápomocen k rozšíření, případně k zavedení vhodného domácího průmyslu v jednotlivých okresech jihočeských, zakládáním a podporováním komunikace, školství národního i odborného,

e) aby provedl šetření, pokud by majitelé jihočeských latifundií byli přístupni k odprodeji části své půdy drobnému zemědělci částečnou parcelací svých velkostatků a aby ve směru tom zařídil vše, čím by se vnitřní kolonisace na českém jihu urychleně provésti dala.

2. C. k. vláda se vyzývá, aby prostředky po ruce jí jsoucími, zejména vydatnou podporou finanční, tyto podněty co nejvíce podpořila.

V ohledu formálním navrhujeme přikázání návrhu tohoto bez prvého čtení komisi zemědělské.

V Praze, dne 9. října 1908.

Oberstlandmarschall: Antrag der Herren Abgeordneten Eduard von Stransky und Genossen, betreffend die Errichtung einer Landesanstalt für Epileptiker, besonders für mit Epilepsie behaftete Kinder.

Landtagsaktuar Dr. Maschek (liest): Antrag der Abgeordneten Eduard von Stransky und Genossen, betreffend die Errichtung einer Landesanstalt für Epileptiker, besonders für mit Epilepsie behaftete Kinder.

Böhmen besitzt bis jetzt noch keinerlei öffentliche Anstalt zur ausschließlichen Unterbringung und Heilung von Personen, welche mit Epilepsie behaftet sind.

Dieser Übelstand ist schon vielfach sehr schmerzlich empfunden worden, besonders dann, wenn es sich darum handelte, Kinder, welche aus armen, mittellosen Familien stammen und an allgemeiner geistiger Zurückgebliebenheit leiden, in einer Anstalt unterzubringen.

Alle bestehenden Anstalten für geistig zurückgebliebene Kinder, wie beispielsweise das Ernestinum in Prag, nehmen wohl solche Kinder aus, verweigern aber die Aufnahme, wenn die Kinder gleichzeitig an Epilepsie leiden.

Natürlich werden alle jene Familien, welche infolge ihrer Mittellosigkeit nicht in der Lage sind, ihrem an Epilepsie leidenden Kinde die nötige Pflege und Aufsicht angedeihen zu lassen, sehr schwer durch den Mangel einer solchen öffentlichen Anstalt betroffen.

Der hohe Landtag wird sich früher oder später mit einer Reihe von Anträgen zu befassen haben, an welchen 6,000.000 K für die Errichtung und Ausgestaltung von öffentlichen Anstalten der allgemeinen Fürsorge aus Landesmitteln gewidmet werden sollen.

Trotzdem alle diese Stiftungen gemäß einem von allerhöchster Stelle aus geäußerten Wunsche, in erster Linie "Für das Kind" gewidmet sein sollen, ist in den vorerwähnten Anträgen kein Betrag zur Errichtung einer Anstalt für epileptische Kinder enthalten.

Deshalb stellen die Gefertigten folgenden Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Von den anläßlich des Regierungsjubiläums zu widmenden Beträgen oder aus sonstigen Landesmitteln ist ein entsprechender Teilbetrag für die Errichtung einer Landesanstalt für Epileptiker besonders für mit Epilepsie behaftete Kinder zu widmen.

Prag, am 7. Feber 1910.