kommen, eine wertvolle Erinnerung an den 2. Dezember 1908 sein wird, soll auch allen Städten, Kurorten, Banken, Industrieunter-, nehmen und Geschäftsleuten Böhmens, die mit Stolz darauf hinweisen können, unter der segensreichen Regierung unseres Kaisers Aufschwung genommen zu haben, Gelegenheit geben in seriöser Weise, und zwar in Form von Monographien von ihren Erfolgen und ihrem Aufschwung Mitteilung zu machen und soll die Festnummer im wahren Sinne das sein, als was sie gedacht ist, eine patriotische Kundgebung anläßlich des 60-jährigen Jubiläums unseres Monarchen.

Wir laden Euer Hochwohlgeboren ein, sich an diesem patriotischen Werke zu beteiligen und wird unser Beamte in den nächsten Tagen bei Ihrer geschätzten Firma vorsprechen, um mit näheren Details zu dienen.

Hochachtungsvoll

Amtliche "Prager Zeitung",

"Prager Abendblatt",

"Pražské Noviny".

Prag, Graben 33. Die Unterzeichneten fragen hiemit an:

Halten es Ew. Excellenz für würdig und geschmackvoll, daß eine Geschäftsunternehmung durch amtliche Blätter als patriotische Kundgebung hingestellt und daß ein patrioticher Anlaß geschäftlich ausgenützt wird?

Prag, am 9. Oktober 1908.

Abg. Lößl und Genossen.

Oberstlandmarschall - Stellvertreter: Dr. Urban: Anfrage der Abgordneten Josef Mayer und Genossen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter.

Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Anfrage der Abgeordneten Josef Mayer und Genossen an Seine Exzellenz den k. k. Statthalter Grafen Coudenhove.

Am 30. September verfiel die Nummer 112 der "Egerer Zeitung" wegen folgender Äußerung des Abg. Josef Mayer der Beschlagnahme:

"Wir stehen in Eger vor einem neuen Fall tschechischen Übermutes. Aber wir werden und müssen Mittel und Wege finden, um tschechische Verhandlungen bei unseren deutschen Gerichten zu Verhindern; im entscheidenden Augenblicke werden wir auch vor Gewaltmaßregeln nicht zurückschrecken. Was in Asch möglich war, wo man Dr. Baxa den Zutritt zum Gerichtsgebäude verweigerte, muß auch in Eger möglich sein. Wir hoffen, daß sich dann jeder bereitwilligst in den Dienst der guten Sache stellt. Wir kämpfen einen Kampf, den man uns mutwillig aufgedrungen. Mögen die Folgen dieses Kampfes jene tragen, die ihn verschuldet. "

Wie wir Vernehmen, wurde diese Beschlagnähme über Auftrag der k. k. Bezirkshauptmannschaft Eger von der k. k. Staatsanwaltschaft verfügt, obwohl diese Äußerung tagsvorher in zwei Prager Tagesblättern und auch am 3. Oktober noch in einem Prager Blatte unbeanständet abgedruckt wurde.

Der Preßsenat des Egerer Kreisgerichtes hat dieser Beschlagnahme die Bestätigung Versagt und trotzdem wurde die gleiche Außerung am 5. Oktober in der Nummer 114 der "Egerer Zeitung" neuerlich beschlagnahmt.

Die Gefertigten freuen sich zwar, daß man dem Egerlande auch im Kreise der politischen Behörden eine Sonderstellung zuerkennt, doch wird diese Ausnahmsstellung gerade in diesem Falle als lästig empfunden und fragen die Gefertigten hiemit an:

Ist Seine Exzellenz geneigt, Sorge zu tragen, daß das, was in Prag ohne Gefahr durch die Presse Verbreitet werden kann, auch Von der Egerer politischen Behörde nicht als staatsgefährlich anerlannt und behandelt wird.

Prag, am 9. Oktober 1908.

Abg. Josef Mayer und Genossen.

Náměstek nejvyššího maršálka zemského dr. Urban: Dotaz poslance dra inž. Kaftana a soudruhů, k Jeho Jasnosti nejvyššímu panu maršálkovi království Českého v příčině výplaty I. lhůty zemské subvence dráze Teplice-Poříčí.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz poslance dra inž. Kaftana a soudr., k Jeho Jasnosti nejvyššímu panu maršálkovi království Českého v příčině výplaty I. lhůty zemské subvence dráze TeplicePoříčí.

Sněm království Českého uložil k návrhu komise pro práce veřejné ve svém sezení dne 10. května 1899 ad čl. XXVI. zemskému výboru, aby vši rozhodnosti zakročil u c. k. vlády, aby šetřena byla nejen u c. k. státních, nýbrž i u všech soukromých drah veřejných v království Českém, rovnoprávnost obou zemských jazyků, zejména pokud se týče zařízení a správy veřejnosti sloužících.

Zemský výbor řídiv se tímto příkazem oznámil c. k. vládě usnesení slavného sněmu v příčině provedení rovnoprávnosti obou zemských jazyků na c. k. drahách státních a na všech veřejných drahách soukromých v království Českém a požádav c. k. vládu, by usnesení tomu vyhověla, položil současně šetření rovnoprávnosti obou zemských jazyků jako podmínku každé dráze zemí podporované.

Tak mělo se díti i na dráze TeplicePoříčí, jíž na základě sněmovního usnesení ze dne 6. června 1905 byla slíbena podpora 800. 000 K, ve dvou lhůtách splatná a která byla tedy povinna, šetřiti rovnoprávnosti obou zemských jazyků při zřízeni a správě.

Proto muselo v české veřejnosti vyvolati povážlivé vzrušení, když c. k. správa železniční nešetříc platných základných zákonů státních, nehledíc ani k ustanovení vlastního organisačního statutu v čl. 20., ano nedbajíc určitého prohlášení býv. c. k. ministra železnic dra Wittka, jež učinil v podobné záležitosti v 171. sezení poslanecké sněmovny dne 13. listopadu 1902 rozkázala připravená již oboujazyčná označení stanic, varovných tabulek, ohlášení a pod odstraniti a výhradně německými nahraditi.

Samozřejmě neopomenou poslanci čeští zjednati sobě na příslušném místě za zmíněné porušení platných zákonů a nařízení patřičného zadostiučinění a nápravy, nicméně překvapilo všeobecně, že slavný zemský výbor - ač zmíněné bezpráví nebylo odčiněno, poukázal společnosti místní dráhy Teplice-Poříčí k výplatě první lhůtu zemské subvence ve výši 400. 000 K, učiniv výplatu druhé lhůty závislou na splnění podmínky provedení rovnoprávnosti na zmíněné dráze.

Z této příčiny dovolují sobě podepsaní činiti k Vaší Jasnosti dotaz:

Jest Vaše Jasnost ochotna sděliti se slavným sněmem důvody posledního nepochopitelného usnesení slavného zemského výboru ohledně výplaty první lhůty subvenční přes to, že správa místní "dráhy TeplicePoříčí nevyhověla nejdůležitější podmínce, totiž šetření rovnoprávnosti obou zemských jazyků na této dráze, zejména, pokud se týče zařízení a správy veřejnosti sloužících.

V Praze, dne 9. října 1908.

Dr. inž. Kaftan a soudr.

Oberstlandmarschall - Stellvertreter Dr. Urban: Anfrage der Herren Abgeordneten Robert Hütter und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter.

Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Anfrage der Abg. Robert Hütter und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn k. k. Statthalter, betreffend das Verbot einer in einem geschlossenen Raume geplanten Veranstaltung der Ortsgruppe des Bundes der Deutschen in Pilsen.

Mit Bezug auf einige bedauerliche Vorkommnisse in mehreren Teilen unserer Monarchie wird demnächst an das deutsche Volk in Österreich folgender Aufruf erlassen werden:

Deutsches Volk in Österreich! Die Schandtaten von Bergreichenstein, Schüttenhofen und Laibach, so wie die daraus entsprungenen Vorgänge im Landtage der Provinz Böhmen sind zu bekannt, als daß sie in Erinnerung gebracht werden müßten: Der innere Zusammenhang dieser und aller ähnlichen Ver-stöße des von der k. k. Regierung unterstützten Slaventums ist klar: Österreich soll ein slavischer Staat werden! Daß deutsches Blut und deutscher Fleiß diesen Staat gründete und auf seinen jetzigen Kulturzustand erhob - das hat nichts zu bedeuten, wenigstens nicht in den Kreisen derer, die sich in politischer und persönlicher Verblendung jenseits des Gebotes der Dankbarkeit wissen oder wähnen.

Deutsches Volk, hilf Dir selbst, dann hilft Dir Gott! Dieses Wort ist wahrer geworden, denn je. Die völkische und wirtschaftliche gegenseitige Selbsthilfe ist die einzige Losung des Tages, die Anspruch auf Ernst erheben kann.

Diese bittere, aber auch klärende und ausrichtende Erkenntnis - deutsche Volkskraft in Öerreich war bisher immer nur Ausbeutungsobjekt für fremde Völkerchen und im trüben fischende Persönlichkeiten, kann durch den Grundsatz der völkischen Selbsthilfe unter Ausschluß fremden und fremdartigen Parasitentums nur gewinnen - diese Erkenntnis hat uns deutschen Abgeordneten im Landtage zu einer Organisation verholfen; sie wird auch die deutschen Volksgenossen ohne Unterschied des Standes vor allein arbeiten und kämpfen lehren.

Bisher hat ein Teil der besitzenden Stände unseres Volkes es nicht für nötig erachtet, national zu sein, da man auf wirtschaftlichem Gebiete nicht national sein könne. Dieser Irrtum ist in der letzten Zeit fast allenthalben aufgegeben worden.

Unterdessen hat die slavische Begehrlichkeit und wohlorganisierte Entschiedenheit nicht nur das Städtetum durch Zusendung eines fragwürdigen Proletariats gefährdet, sondern auch -   was noch Viel wichtiger und gefährlicher ist - begonnen, die deutsche Scholle Schritt für Schritt zu erobern, den deutschen Landmann und Hausbesitzer durch tschechischen Ankauf zu verdrängen - abgesehen von der in jüngster Zeit auf industriellem Gebiete aufgetauchten Röhrenpolitik. Nur wer den Grund und Boden hat, kann endgiltig Sieger im Zukunftskampfe bleiben, und dieses Wahrwort möge vor allem auch die deutsche Industrie beherzigen, die ohne deutsche Landwirtschaft und ohne eigene Beteiligung am deutschen Landbesitze sich nicht einmal geographisch behaupten könnte.

Und wenn, wie es vorauszusehen ist, die slavische Übervölkerungsbewegung Hussitenkriege, wie vor Zeiten, zur Folge haben wird

-  nur durch festgegründeten Land- und Stadtbesitz kann dieser neuerliche Anprall der zwar auf die Dauer nicht lebensfähigen, aber umso ungebärdiger auftretenden Volksstämmchen abgewehrt werden.

Derzeit ist bei uns durch Mangel an völkischem Selbstgefühl und durch Unentschlossenheit gar manches auf die schiefe Ebene geraten.

Das deutsche Sprachgebiet, alle Behörden und Amter wurden mittlerweile slavisch durchsetzt und mit Slavischem Geiste erfüllt, der es gelegentlich auch versteht, sich zur Freude aller Zurückgebliebenen den Anschein höchster "Untertänigkeit" zu geben. Die urdeutschen Gerichte der reichsunmittelbaren Stadt Eger werden gezwungen, tschechisch zu Verhandeln, nachdem einige nach dem Gesetze zwar unabhängige, in Wirklichkeit aber untertänige Richter vorher zur Annahme tschechischer Eingaben in erpresserischer Weise beinflußt worden waren: Der slavisierende Geist der k. k. Regierung ist bereits auch in mutlose deutsche Seelen gefahren, die in ihrer Jugend deutschen Volk-geist und deutschen Volkszorn in Oesterreich nicht genügend achten gelernt haben! Es ist daher höchste Zeit, daß sämtliche deutsche Stände in Oesterreich furchtlos zur völkischen Fahne treten, damit nicht in unseren eigenen Reihen Schwachheiten auskommen.

Wer übrigens glaubt, daß die slavische Frage eine Sprachenfrage mit Ausschluß des auf Erwerb und Besitz abzielenden Wirtschaftskampfes ist, ist politisch blind, oder will sich absichtlich mit seiner oder der Zukunft seiner Kinder nicht befassen: - er ist ein politischer Taglöhner, der gedankenlos von der Hand in den Mund lebt.

Dies möge vor allem auch der deutschen Arbeiterschaft gesagt sein, die im Gegensatze zu ihren slavischen "Brüdern" in österreichischen Nationalitätenkrieg bisher zum Steil für eine vergnügliche Beschäftigung oder Spielerei der "bürgerlichen" Politiker ansah: Der Sieg des slavischen Gedankens müßte unbedingt die gesamte deutsche Bevölkerung binnen kurzem brodlos machen!

Und nun mit einer selbstverständlichen an alle deutschen Stände gerichteten Bitte:

Mehr als je tut uns die deutsche Schutzarbeit not. Deutsche in Österreich, tretet sofort vollzählig, jeder wenigstens einem deutschen Schutzverein bei. Weist ihm besonders bei frohen und festlichen Anlässen möglichst große Beträge zu, unterstützt die geistige und wirtschaftliche Tätigkeit unserer Schutzvereine täglich auch durch persönliche Betätigung! Stärkt die deutsche Arbeit und kräftigt den deutschen Besitz!

Wir gehen folgenschweren Ereignissen entgegen, denen gegenüber das Jahr 1848 vermutlich ein Kinderspiel war. Das deutsche Volk in Wehr und Wassen sachlicher und geistiger Art ist unbesiegbar; nur der eigene völkische Schlummer und eigenes Fleisch und Blut könnte es verderben, der Slave allein nie und nimmermehr!

Wir werden übrigens bald sehen, ob die slavisierende k. k. Regierung auch ohne die deutschen Steuergelder wird fortwursteln können.

Diese k. k. Regierung hat sich in Pilsen durch Drohungen der Tschechen veranlaßt gesehen, das Herbstfest der dortigen Ortsgruppe des "Bundes der Deutschen in Böhmen", das stets in geschlossenen Räumen abgehalten wird und alljährlich einen nennenswerten Reingewinn abwirft, diesmal zu verbieten: ähnliche "Minoritätsverbote" sollen folgen.

Wir deutsche Abgeordnete des böhmischen Landtages werden, unterstützt durch die Nachrichten unserer Wählerschaft, darüber wachen, daß die "öffentliche Sicherheit und Ordnung" nicht nur gegen die deutschen, sondern auch gegen die anderen und besonders slavischen Vereine als Festhindernis angerufen wird. Aber für unsere Volksgenossen erwächst die Pflicht, die durch solche Regierungskünste betroffenen Schutzvereine vollständig schadlos zu halten, ja gerade aus diesem Grunde deren Einnahmen zu erhöhen.

Deutsche in Oesterreich! Beweist Euere wirtschaftliche Überlegenheit nicht so sehr, um der k. k. Steuerschraube den Weg zu neuen slavisierenden Steuereinnahmen zu zeigen, sondern dadurch, daß Ihr Euere Schutzvereine mit einer freiwilligen Volkssteuer in reichlichem Maße bedenkt. Der Arbeitsboden, die persönliche und sachliche Zukunft unseres Volkes, unserer Kinder und Kindesfinder darf nicht leichtsinnig oder gewissenlos preisgegeben werden. Heil 1.

Auf Grund der in diesem Aufrufe angeführten Mitteilungen über das Verbot des geplanten Bundesfestes in Pilsen stellen die Gefertigten die Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter, warum das in einem geschlossenen Raume in Pilsen seitens der dortigen Bundesortsgruppe wie in früheren Jahren geplante Bundesfest verboten wurde. Wir fragen Euer Exzellenz, ob die Regierung gesonnen ist, in allen ähnlichen Fällen auch tschechische Veranstaltungen in deutschem Gebiete zu verbieten?

Abg. Robert Hütter und Genossen.

Náměstek nejvyššího maršálka zemského dr. Urban: Dotaz poslance Antonína Mohla, Antonína Slavíka a soudruhů k Jeho

Jasnosti panu nejvyššímu zemskému maršálkovi.

Sněmovní aktuár dr. Bébr (čte): Dotaz poslance Antonína Mohla a Ant. Slavíka. a soudr. k Jeho Jasnosti nejvyššímu panu maršálkovi.

Vaše Jasnosti! Jakkoliv všemi odborníky i v zprávách zemské komise pro úpravu řek zdůrazňuje se zásada, že třeba v zájmu zabezpečení postupu prací i obyvatelstva a jeho majetku úpravu řek prováděti postupně od ústí k prameništi, zásada tato naprosto není zachovávána při úpravě řeky Ohře.

Na regulaci Ohře pracuje se sice v dolním jeho toku, avšak také v toku horním a částečně i v středním i s jeho některými přítoky. Toliko v zbývající střední a dílem i dolní části jeho toku nečiní se ničeho tok tento zůstává dále v pustém svém stavu.

Obyvatelstvo v této části povodí -- české i německé - ohradilo se již v minulých létech proti tomuto postupu spatřujíc v něm zcela důvodně, jak také znalecké zdání technické kanceláře rady zemědělské svědčí, zvýšené nebezpečí svých životů a svého majetku.

Nicméně práce tyto na horním a dílem i středním toku nejen že se dále provádí, nýbrž krom toho se ještě jiné projektovati mají, aniž by zbývající část toku středního a dolního jakkoliv se proti tomuto zvýšenému nebezpečí hleděla zabezpečiti.

Vzhledem k tomuto vážnému stavu a nebezpečnému postupu úpravy řeky Ohře a vzhledem k tomu, že na úpravách těchto podílí se i vodní technické oddělení zemského výboru, vznáší podepsaní ku Vaší Jasnosti dotaz:

1.   Jest Vaší Jasnosti tento správnému technickému i hospodářskému stanovisku úpravy toku se příčící postup úpravy řeky Ohře znám, a hodlá Vaše Jasnost jako nejvyšší maršálek zemský k tomu působiti, aby dalším tímto postupem prací nebyly životy a majetek obyvatelstva na zbývajícím středním a dolním toku zvýšeně ohrožovány?

2.   Hodlá Vaše Jasnost působiti - pokud se součinnosti technické zemské vodní kanceláře týče - aby co nejdříve vykonány byly veškeré zbývající práce k úpravě středního a dolního toku Ohře tak, aby jí netoliko byly šetřeny zájmy zemědělské, nýbrž i využitkování značné a trvalé této vodní síly, které v průmyslové této krajině nelze přehlížeti.

V Praze, dne 5. října 1908.

Antonín Mohl a soudr.

Náměstek nejvyššího maršálka zemského Dr. Urban: Dotaz poslance Antonína Mohla, Ant. Slavíka a soudr. k Jeho Excellenci pana místodržiteli království Českého panu Coudenhoveovi v příčině regulačních prací na řece Ohři.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz poslance Antonína Mohla a Antonína Slavíka a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého hraběti Coudenhovovi v příčině regulačních prací na řece Ohři.

Jakkoliv všemi odborníky i v zprávách zemské komise pro úpravu řek zdůrazňuje se zásada, že třeba v zájmu zabezpečení postupu prací i obyvatelstva a jeho majetku úpravy řek prováděti postupně od ústí k prameništi, zásada tato naprosto není zachovávána při úpravě řeky Ohře.

Na regulaci Ohře pracuje se sice v dolním jeho toku, avšak také v toku horním a částečně i v středním, kde i jeho přítoky se upravují. Toliko zbývající střední a dílem i dolní části jeho toku nečiní se ničeho tok ten zůstává proto dále v pustém svém stavu.

Obyvatelstvo v této části povodí české i německé - ohradilo se již v minulých létech proti tomuto postupu spatřujíc v něm zcela důvodně, jak také znalecké zdání technické kanceláře rady zemědělské svědčí zvýšené nebezpečí svých životů a svého majetku.

Nicméně práce tyto na horním a dílem i středním toku nejen že se dále provádí, nýbrž krom toho se ještě jiné projektovati mají, aniž by zbývající část toku středního a dolního jakkoliv se proti tomuto zvýšenému nebezpečí hleděla zabezpečiti.

Vzhledem k tomuto vážnému stavu a nebezpečnému postupu úpravy řeky Ohře vznáší podepsaní k Vaší Excellenci jako předsedovi zemské vodní komise dotaz:

1.   Jest Vaší Excellenci tento - správnému i hospodářskému stanovisku úpravy toků - se příčící postup úpravy řeky Ohře znám a hodlá Vaše Excellence jako předseda vodní zemské komise k tomu působiti, aby dalším tímto postupem prací nebyly životy a majetek obyvatelstva na zbývajícím středním a dolním toku řeky zvýšeně ohrožovány ?

2.  Hodlá Vaše Excellence působiti k tomu, aby co nejdříve vykonány byly některé zbývající přípravné práce k úpravě středního a dolního toku řeky Ohře tak, aby jí netoliko byly šetřeny zájmy zemědělské, nýbrž i využitkování značné a trvalé této vodní síly, které v průmyslové této krajině má značný národohospodářský význam ?

V Praze, dne 5. října 1908.

Antonín Mohl a soudr.

Náměstek nejvyššího maršálka zemského dr. Urban: Dotaz posl. dra Schauera a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli v království Českém ve příčině nastávajícího jmenování soudních auskultantů soudními adjunkty.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Dotaz posl. dra Schauera a soudr. k Jeho Excellenci panu místodržiteli v království Českém ve příčině nastávajícího jmenování soudních auskultantů soudními adjunkty.

Vaše Excellence! V nejbližší době dojíti má k jmenování soudních adjunktů v obvodu c. k. vrchního zemského soudu pro království České. Jest pochopitelno, že jmenování to očekává nejen řada interessovaných, nýbrž i celá česká veřejnost s rozechvěním pochopitelným po několika předchozích nás Čechy krajně urážlivých jmenováních.

O místa soudních adjunktů uchází se dnes 132 auskultantů se zkouškou soudcovskou, z nichž 33 je národnosti německé.

Z těchto nejstarší Čech slouží dnem 1. října 1908 6 let 5 měsíců 28 dnů, nejmladší z Čechů 3 roky 10 měsíců 1 den. Naproti tomu má nejstarší z Němců toliko 4 roky 10 měsíců, nejmladší z Němců 3 roky 4 měsíce 14 dní.

Jest všeobecně známo, že všech 33 německých auskultantů bezvýjimečně přeskočilo služebně starší, stejně ba i lépe kvalifikované Čechy při jmenování praktikantů auskultanty.

Jaké bezpráví při jmenování těchto se dálo, patrno z toho, že přeskakováni byli německými kolegy i ti čeští právní praktikanti, kteří po 3leté bezplatné přípravné službě soudcovské vykonali s dobrým prospěchem zkoušku soudcovskou, zatím co přeskočivší je němečtí kollegové zkoušky té vůbec neměli a ji míti ani nemohli, poněvadž nesloužili ani celé 3, v mnohých případech ani 2 roky. - Tak až do dnešního dne nemají soudcovskou zkoušku poslední auskultanti Němci, poněvadž k ni připuštěni býti mohou teprve po 3leté přípravné službě soudcovské t. j. někteří až v březnu 1909. Naproti tomu - mimochodem řečeno - má dnes soudcovskou zkoušku 29 českých právních praktikantů. Bylo-li při zmíněných právě nespravedlivých jmenováních praktikantů auskultanty poukazováno ministrem spravedlnosti na opětné stížnosti k tomu, že jest jmenování auskultantů výlučně věcí ministerstva spravedlnosti samého, vzhledem k tomu, že by nové bezpráví způsobené snad nespravedlivým jmenováním auskultantů adjunkty, protěžováním Němců, beztak již výše zmíněnými praktikami služebně lépe postavených na úkor žadatelů národnosti české, vyvolati muselo nejen v řadách interessovaných, nýbrž i v celé české veřejnosti krajní roztrpčení a neutuchající bouři, táží se podepsaní:

1. Jest Vaše Excellence ochotna upozorniti vládu, že jedině tehdy zavládne uspokojení v řadách soudcovského dorostu, jakož i v celé české veřejnosti, bude-li ministerstvo spravedlnosti při jmenování auskultantů adjunkty jednati spravedlivě, to jest bude-li s posledním vyjmenovaným auskultantem německé národnosti současně jmenován adjunktem ten auskultant Čech, který s oním Němcem má stejnou služební dobu, čítajíc ovšem od nastoupení do soudní služby vůbec ?

1. Jest Vaše Excellence ochotna upozorniti vládu, že jen velkým hromadným jmenováním auskultantů adjunkty budou aspoň částečně odčiněny křivdy spáchané kdysi na těchže tříletou bezplatnou službou a přeskakováním Němců?

V  Praze, dne 9. října 1908.

Dr. Schauer a soudr.

Náměstek nejvyššího maršálka zemského: Dr. Urban: Dotaz zemského poslance Josefa Macháčka a soudruhů k Jeho Jasnosti panu zemskému maršálkovi.

Sněmovní aktuár Dr. Šafařovič (čte): Dotaz zemského poslance Josefa Macháčka a soudruhů k Jeho Jasnosti panu zemskému maršálkovi.

Dle dosavadních zvyklostí dějí se platy za různé dodávky pro zemský výbor království Českého pouze proti kolkovaným kvitancím.

Poněvadž celá řada autonomních úřadů, ba i c. k. ministerstvo železnic poukazuje platy poštovní spořitelnou a to buď v clearingovém řízení neb složními lístky dotyčných dodavatelů a co doklad o provedeném platu slouží jim potvrzenka poštovního úřadu, aniž by požadovaly kolkovaných kvitanci, táží se podepsaní Jeho Jasnosti pana nejvyššího maršálka, jakožto předsedy zemského výboru, zda-li i on chce k tomu působiti, aby i při zemském výboru zavedeno bylo placení prostřednictvím poštovní spořitelny na místě dosavadního způsobu placení proti kolkovaným kvitancím.

V  Praze, dne 9. října 1908.

Jos. Macháček a soudr.

Náměstek nejvyššího maršálka zemského: Dotaz posl. Choce a soudr. k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého ve věci regulace Botiče.

Sněmovní aktuár Dr. Bébr (čte): Dotaz posl. Choce a soudr. k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého ve věci regulace Botiče.

Ze všech regulačních a vůbec vodních prací jeví se nejnaléhavější upravení Botiče.

Tu jest interessováno nejen vše, co pozemkově a kommunikačně s Botičem sousedí, ale jest zvláště interessováno i zdravotnictví obcí a měst, ležících na Botiči, ba u veliké míře interessována jest i sama Praha, poněvadž Botič jest jí zrovna tak jako oněm obcím stálým zřídlem nejhorších nemocí a zejména těžko vyplenitelných nemocí nakažlivých.

Bohužel zrovna na Botiči se v regulacích nejvíc šetří a nutné práce se stále odkládají, tak že loto macešství ku Praze a jejímu okolí jest předmětem největších a bohužel i nejdůvodnějších stížností obyvatelstva.

Poněvadž správa království Českého nemůže tuto bezpříkladnou, ba přímo přílišnou lehkomyslnosť nijak vysvětliti, tážeme se:

Jest Vaše Excellence ochotna učiniti opatření, aby s vodními pracemi na Botiči bylo bez prodlení počato a aby úprava Botiče byla důkladnou tak, aby cele vyhovovala potřebám veřejného zdravotnictví?

Posl. Choc a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Choce a společ. k Jeho Jasnosti nejvyššímu maršálkovi království Českého v záležitosti zdlouhavého vyplácení účtů živnostníkům za práce, konané zemi a ústavům zeměpanským.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz poslance Choce a společ. k Jeho Jasnosti nejvyššímu maršálkovi království Českého v záležitosti zdlouhavého vyplácení účtů živnostníkům za práce konané zemi a ústavům zeměpanským.

Denně množí se stížnosti, že země a zemské fondy nechávají po dlouhé měsíce ležeti účty za práce, které dodávají a konají malí živnostníci.

Rovněž tak děje ve správě zeměpanské.

Poněvadž řemeslničtí a živnostenští dodavatelé počítají s brzkou splatností účtů za své práce a dodávky u klientů soukromých a tím spíše u objednatelů veřejnoprávních, tážeme se:

Jest Vaše Jasnost ochotna pečovati o to, aby vyplácení účtů živnostníků za práce konané zemi a ústavům zeměpanským bylo co nejvíce urychleno?

Choc a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Ohledně interpellaci podaných k nejvyššímu maršálku zemskému dorozumím se se zemským výborem.

Behufs Beantwortung der an den Oberstlandmarschall gerichteten Interpellationen werde ich mich mit dem Landesausschusse in Verbindung setzen.

Dotaz posl. dra Sobotky a soudr. k p. místodržiteli království Českého ve příčině nepotvrzení volby p. MUDra Jindřicha Stárka za člena okresní školní rady Králové-dvorské.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz posl. dra Antonína Sobotky a soudr. k panu místodržiteli království Českého ve příčině nepotvrzení volby pana MUDra Jindřicha Stárka za člena okresní školní rady Králové-dvorské.

Ve schůzi obecního zastupitelstva jaroměřského dne 30. března 1908 konané byl pan MUDr. Jindřich Stárek, lékař v Jaroměři, muž to plné důvěry hodný, intelligentní, rozšafný, a proto i všeobecně vážený zvolen za člena tamnější školní rady většinou 25 hlasů ze 30.

Zvolení jeho oznámeno bylo ihned úředně c. k. okresní školní radě v Králové Dvoře.

Když pak odbývala se na to schůze okresní školní rady této a pan MUDr. Jindřich Starek do ní pozván nebyl, urgoval týž prostřednictvím obecního úřadu král. věn. města Jaroměře c. k. okresního hejtmana v Králové Dvoře, jakožto předsedu okresní školní rady o pozvání resp. potvrzení své za člena okresní školní rady.

Na to došla v brzku odpověď c. k. okresního hejtmanství v Králové Dvoře toho obsahu, že místodržitel království Českého volbu pana MUDra Jindřicha Stárka nepotvrdil.

Jest pochopitelno, že úřední odpověď tato vzbudila mezi občanstvem král. věn. města Jaroměře všeobecné vzrušení a že uvažováno o tom, z jakých důvodů se Vaše Excellence rozhodla téměř jednomyslného