nosti páchati, aby s ním dle zákona naloženo bylo!
V Praze, 2. října 1908.
Dr. L. Melhuba a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz poslance Dra Eduarda Koernera a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Sněmovní aktuár Dr. Kopečný (čte): Dotaz poslance Dra Eduarda Koernera a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli stran vyplacení výstavního a drahotního přídavku ženskému i mužskému personálu všeobecné nemocnice v Praze.
Jak Vaší Excellenci jest známo, stouply následkem Jubilejní výstavy drahotní poměry v Praze a předměstí do takové výše, že není možno, by třídy z námezdní práce žijící uhraditi mohly svoji existenci. Ve spravedlivém uvážení toho četní zaměstnavatelé soukromí i korporace veřejné zřízencům svým poskytli zvláštního drahotního přídavku, čímž dokázali, že uznávají nutnost mimořádně zvýšiti příjmy námezdních tříd. Mezi těmito zaměstnavateli byla také země a stát, proto překvapuje nás, že drahotní výstavní přídavek tento nebyl vyplacen personálu c. k. všeobecné nemocnice pražské a to ani ženskému ani mužskému vzdor tomu, že platové poměry personálu tohoto jsou horší, nežli nejposlednějšího nádenníka, nebo námezdní čeledě.
Nemohouce si vysvětliti, proč se tak dosud nestalo, táží se podepsaní:
Jest tato křivda, spáchaná na personálu c. k. všeobecné nemocnice v Praze, Vaší Excellenci známa?
Hodlá se Vaše Excellenci postarati, by opatrovnicím, topičům, strojnikům, sluhům a vůbec všem osobám v c. k. všeobecné nemocnici pražské zaměstnaným výstavní přídavek drahotní, pokud by se tak mezitím nebylo stalo, neodkladně vyplacen byl?
V Praze, dne 2. října 1908.
Dr. Eduard Koerner a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz p. posl. dra Schauera a soudr. k jeho Excellenci panu místodržiteli.
Sněmovní aktuár dr. Lašťovka (čte): Dotaz poslance dra Schauera a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržitelovi království Českého ve příčině intervence německých poslanců a pamětního spisu, jejich, odevzdaného panu místodržiteli, proti rozhodnutí c. k. vrchního zemského soudu v království Českém ohledně práva českého jazyka u soudů v Chebu.
Vaše Excellence! Včera dostavila se k Vaší Excellenci deputace německých poslanců zemských a odevzdala spis pamětní, kterým protestuje proti rozhodnutí c. k. vrchního zemského soudu v království Českém ve příčině přípustnosti projednávání sporu u c. k. krajského soudu v Chebu o české žalobě, zahájeném v jazyku českém.
Dle zpráv německými poslanci veřejně sdělených ráčila Vaše Excellence přislíbiti, že pamětní spis bude předložen ministerskému předsedovi a ministru spravedlnosti.
Zmíněná intervence poslanců německých i jejich pamětní spis jsou hrubým porušením čl. 14 státn. základního zákona ze dne 21. prosince 1867 č. 144. ř. z., dle něhož soudcovství od správy ve všech instancích jest odděleno, je dále porušením čl. 6. cit. státn. základního zákona, dle něhož jsou soudcové u vykonávání svého "soudcovského úřadu zcela samostatní a nezávislí.
Intervence německých poslanců má výslovným účelem, aby administrativa státní vsáhla neoprávněným způsobem v obor neodvislého a samostatného soudnictví, čelí tudíž k podvrácení důvěry, založené kvalifikováním státního základního zákona o moci soudcovské.
Tento nový čin německých poslanců je dalším krokem, podporujícím právní anarchii od září minulého roku v německých kruzích soudcovských nastalou a to tím povážlivějším, že nebrojí se již pouze proti rozhodování stížností dozorčích, nýbrž i proti rozhodování soudu co takového, proti judikatuře, kterou němečtí poslanci sami donedávna prohlašovali za neodvislou i samostatnou, ovšem jen tak dlouho, pokud to choutkám jejich bylo příjemným.
Po náhledu našem bylo by bývalo na místě, kdyby Vaše Excellence byla ihned odkázala deputaci německých poslanců na ustanovení citovaného státn. základního zákona o moci soudcovské a byla odmítla pamětní spis, jenž se jeví býti zjevným porušováním práva a zákonů, jichž strážcem přece Vaše Excellence dle své povinnosti býti má a zajisté býti chce.
Vznášíme proto k Vaší Excellenci tento dotaz:
1. Jest pravdivou zpráva německých poslanců veřejně prohlášená, že Vaše Excellence přislíbila, že memorandum shora zmíněné ministerskému předsedovi a ministru spravedlnosti předloží?
2. V případě kladném: je Vaše Excellence ochotna, tlumočiti současně ministru spravedlnosti a ministerskému předsedovi právní přesvědčení českých poslanců na sněmu království Českého, že memorandum ono čelí zejména k porušení ostatního základního zákona o moci soudcovské a vylíčiti ohromné nebezpečí pro právní stav netoliko království Českého, nýbrž celého soustátí, pak-li by tento vědomý, bezprávný čin poslanců německých nebyl náležitým způsobem odmítnut?
V Praze, dne 2. října 1908.
Dr. Schauer a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám veškeré tyto interpelace Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde alle diese Interpellationen Seiner Exzellenz dem Herrn Statthalter übergeben lassen.
Byla mi podána odveta pana poslance Antonína Švehly na protest posl. dra. Pergelta, učiněný v poslední schůzi.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Odveta posl. Antonína Švehly.
Slavný sněme! Ve schůzi dne 25. září t. r. konané oznámil nejvyšší maršálek zemský v důsledku svého práva, stanoveného v §§ 33 a 36 z. zř. ze dne 26. února 1861, jakož i v § 15. jednacího řádu pro sněm království Českého příští schůzi na 7 hodin večer téhož dne a na denní pořad této schůze položil věci v dopolední schůzi nevyřízené.
Vedle tohoto úplně zákonného a zemským zřízením, jakož i jednacím řádem předepsaného způsobu zaslal ještě nejvyšší maršálek zemský pánům poslancům zvláštní písemná pozvání.
Proti tomuto úplně legálnímu a správnému oznámení schůze protestoval ve zmíněné večerní schůzi posl. dr. Pergelt úplně bezdůvodně. Nehledíc ani ku přesným, výše citovaným ustanovením, jest bezdůvodnost tohoto protestu nejlépe zevně dokumentována přítomností všech pánů poslanců a tudíž i oněch pánů poslanců, jichž jménem protest byl podán ve zmíněném sezení, jakož i účastí jejich na jednání.
V této večerní schůzi stanovil nejvyšší maršálek zemský rovněž na základě svého práva, zemským zřízením a jednacím řádem přesně vymezeného, příští schůzi a to na den 26. září t. r. Na počátku této schůze podal posl. dr. Pergelt rovněž protest proti legálnosti této schůze, ve kterémžto protestu vychází ze stanoviska, jako by vzhledem k nezákonnému svolání večerní schůze dne předchozího ani schůze dne 26. září konaná, nemohla býti považována za legální; v důsledku tohoto názoru podal proti jakémukoliv usnesení jednání protest.
Připomínám, že i v této schůzi přítomní páni dr. Pergelt i ostatní poslanci němečtí účastnili se veškerého jednání, jímž ovšem dokumentovali, že se jim nejedná o nic jiného, než o hledání nových obstrukčních prostředků.
Z důvodů zde uvedených prohlašuji i tento protest za úplně bezdůvodný, neboť svolání této schůze stalo se úplně v rámci ustanovení zemského zřízení a jednacího řádu pro sněm království Českého, které stanoví výslovně, že v právomoc nejvyššího maršálka zemského spadá stanoviti den i pořádek jednotlivých sezení sněmovních.
Žádáme, aby tato odveta přečtena byla a po přečtení přiložena k zápisu.
V Praze, dne 2. října 1908.
Za české poslance kurie městské a venkovské:
A. Švehla, Dr. Srb, Dr. Baxa, A. Kubr, Choc.
Oberstlandmarschall: Der in der vorigen Sitzung angekündigte Protest der Abg. Dr. Pergelt und Genossen.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Protest der Abg. Dr. Pergelt und Genossen.
Seine Durchlaucht der Herr Oberstlandmarschall hat in der heutigen Sitzung dem Herrn Abg. Dr. Malý, welcher während der Ankündigung von Anträgen zu einem derselben im Sinne des § 49 G. -O., lit. c) den Antrag stellen wollte, von der Drucklegung des Antrages Umgang zu nehmen, das Wort hiezu trotz wiederholten Begehrens nicht erteilt.
Diese Verweigerung des Wortes stellt sich als eine offenbare, große Verletzung der Geschäftsordnung dar, da die Bestimmungen der lit. a) und c) des § 49 G. -O gar keinen Sinn hätten, wenn sie nicht bei der Ankündigung der Anträge im hohen Landtage gestellt werden konnten, daher der in der Sitzung angemeldete und hiemit ausgeführte Protest vollständig Berechtigt erscheint.
Prag, am 30. September 1908.
Dr. Pergelt und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Odveta posl. dra Podlipného a soudruhů na protest posl. dra Pergelta, ohlášený dne 30. září 1908.
Sněmovní aktuár dr. Kopečný (čte): Odveta dra Podlipného a soudruhů na protest dra Pergelta, ohlášený dne 30. září 1908, týkající se odmítnutí návrhu dra Malýho na jmenovité hlasování a udělení l0minutové přestávky o návrhu dra Urbana a soudruhů ve směru formálním na přikázání návrhu odboru zemědělskému bez prvého čtení a tisku.
I. Především sluší vytknouti, že formální návrh v prvním směru nemůže býti sproštěn výtky svévole, poněvadž celému sněmu v zasedání dne 30. září t. r. bylo známo, že té doby komise zřízeny nebyly (na počátku téže schůze vyzýval pan nejvyšší maršálek odbory, aby se teprve po schůzi sněmovní ustavily - té doby komise tedy zřízeny nebyly) a že dle výslovného znění čl. 39. jed. řádu lze žádati, aby návrh i bez prvního čtení byl přikázán komisi již zřízené.
Avšak nehledě k této okolnosti, nelze připustiti o otázce přikázání návrhu bez prvního čtení komisi, ani rozpravu, ani hlasování, jak plyne jasně z posledního odstavce čl. 39 jed. řádu, který praví, že nejvyšší maršálek může této žádosti vyhovět, neučiní-li ani on sám, ani jiný člen sněmu proti tomu námitky.
Z toho plyne, že nesouhlas i jen jediného člena zbavuje návrh odstavcem předchozím ve formálním směru zamýšlené výhody.
Ustanovení toto bylo pojato v základě usnesení 21. dubna 1899 za účelem zjednodušení práce sněmovní.
Zásada tato byla také po celou dobu tímto způsobem praktikována.
II. Tak jako ustanovení článku 39. jed. řádu o vynechání prvního čtení má sloužiti ku zkrácení jednání, tak dle výslovného ustanovení svého sloužiti mají případy, uvedené v čl. 49. jed. řádu.
Leč jako ve směru prvním návrh jeví se přímo obmyslným, tak jest i druhý návrh, totiž aby upuštěno bylo od tisku, úplně nemístným, zvlášť však další návrh, aby o tom bylo hlasováno dle jmen po l0minutové přestávce, příčí se posavadní praxi i duchu jednacího řádu.
Ustanovení čl. 49. jed. řádu odst. c) d) nasvědčují tomu, že se jedná o návrh neb zprávy komise, že však nemůže se jednati o návrhy poslanců, které ve smyslu 3. odstavce čl. 39. jed. řádu musí býti tiskem rozmnoženy a poslancům předloženy.
To vychází také z posledního odstavce čl. 37. j. ř. a sice ze slov »jakmile byly vytištěny a rozdány«, dále ze slov čl. 38. j. ř. o vládních předlohách »když byly vytištěný a členům sněmu rozdány«.
Také v tomto směru nasvědčuje praxe náhledům zde uvedeným.
III. Žádání za 10minutovou přestávku bylo nejen vzhledem k dříve vylíčeným ustanovením jednacího řádu, nýbrž také vzhledem k jasnému předpisu čl. 67. j. ř. zcela neodůvodněným, ba lze je nazvati přímo frivolním, protože z ustanovení tamže vytknutého plyne, že žádost takovou položiti lze, jde-li o více otázek a tedy věc složitou a právo žádat za 10minutovou přestávku jest možné, když bylo ustanoveno pořadí a znění otázek, není tedy zůstaveno pouhé libovůli 20 členů.
IV. Jelikož bylo všeobecně hlasování v tomto případě nepřípustno, nebylo přirozeně ani hlasování dle jmen přípustným.
V. Poněvadž rozhodnutí nejvyššího maršálka odpovídalo nejen posavadní praxi na tomto starobylém sněmu království Českého zachovávané, nýbrž i doslovu a duchu jednacího řádu tímto slavným sněmem přijatého a poněvadž návrhy učiněné v tomto případě neměly sloužiti ku zkrácení jednání ve smyslu čl. 39. a 49. jednacího řádu, nýbrž na zjevné protahování, ne-li na zlehčování celé většiny tohoto slavného shromáždění a zlehčování jeho jednání i významu, jeví se protest p. dra Pergelta úplně neodůvodněným, nemístným a dle jednacího řádu nicotným.
Podepsaní kladou žádost, aby odveta tato byla po přečtení jejím připojena k zápisu.
V Praze, dne 2. října 1908.
Dr. Podlipný, Kubr, Švehla.
Oberstlandmarschall: Protest des Herrn Abgeordneten Dr. Schreiner, angemeldet in der letzten Sitzung.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Protest: Den Von mir in der Sitzung des hohen Landtages vom 30. September angemeldeten Protest erlaube ich mir gemäß § 74 der Geschäftsordnung nachstehend auszufahren:
Nach § 74 der Geschästsordnung steht es den Abgeordneten des hohen Landtages frei, Protest gegen geschäftsordnungswidrige Vorgänge des hohen Landtages in jener Sitzung Vorzubringen, in welcher dieselben sich ereignet haben.
Diese Proteste sind in der betreffenden Sitzung lediglich anzumelden und erst in der nachfolgenden Sitzung dem Herrn Oberstlandmarschall zu übergeben.
Trotz dieser klaren Bestimmung der Geschäftsordnung hat der Herr Abgeordnete Švehla in der Sitzung vom 30. September l. I. einen Protest gegen angebliche Verletzung der Geschäftsordnung nicht nur angemeldet, sondern in einer längeren Rede ausgeführt, der Voller Beleidigungen gegen die deutschen Abgeordneten und deren Bestrebungen strotzte und dazu bestimmt war, die breite Masse unserer Bevölkerung gegen die deutschen Abgeordneten aufzuhetzen. Seine Durchlaucht der Oberstlandmarschall hat den Abgeordneten Švehla diese langatmigen Ausführungen anstandslos vorbringen lassen, ohne ihm nach wiederholten Ermahnungen, sich auf die Anmeldung des Protestes zu beschränken, das Wort zu entziehen, weswegen ich mich Veranlaßt sehe, gegen diesen geschäftsordnungwidrigen Vorgang Protest zu erheben und denselben als solchen zu rügen.
Prag, den 2. Oktober 1908.
Dr. Schreiner.
Nejvyšší maršálek zemský: Odveta poslance dra Škardy a soudr. na protest posl. dra Schreinera.
Sněmovní aktuár dr. Lašťovka (čte): Odveta. Na protest poslance dra Schreinera, na schůzi slavného sněmu dne 30. září 1908 ohlášený, ohlásil jsem odvetu, kterou takto provádím:
Posl. dr. Schreiner protestoval proti tomu, že poslanec Švehla, ohlašuje svoji odvetu na protest poslance dra Pergelta, ohlášení odvety svojí šíře odůvodnil, čímž prý byl porušen předpis § 74. jedn. ř., jenž dopouští toliko pouhé ohlášení a vylučuje delší proslov.
S tímto názorem nelze souhlasiti; § 74. sice arciť mluví o tom, že mají být protest a odveta ohlášeny, avšak nepředpisuje a nemohl předepsati, jakými slovy se to díti má a nemohl vyloučiti ani ústní odůvodnění protestu či odvety. Ostatně poslanec dr. Schreiner, co v protestu kára, při odůvodňování jeho co nejvydatněji a nejšíře sám činil a - jak toho dokladem jest stenografický protokol - mluvil o všem možném jiném, než o předmětu svého protestu, i bylo patrno, že poslanec dr. Schreiner zneužil předpisu § 74. jedn. ř., aby mohl pod záminkou protestu promluviti na sněmu politickou řeč. Špatně se hodí za strážce jednacího řádu ten, kdo jej sám svévolně porušuje a ve společnosti s jinými jednání sněmu ku škodě voličstva i země maří.
Odmítáme protest posl. dr. Schreinera, připomínajíce ono staré »Gracchi de seditione quaerentes!«
V Praze, dne 2. října 1908.
Dr. Škarda, St. Kubr, Švehla.
Oberstlandmarschall: Protest des Herrn Abgeordneten Dr. Pergelt.
Landtagssecretär Dr. Haasz (liest): Protest des Abgeordneten Dr. Pergelt und Genossen. In der heutigen Sitzung des hohen Landtages wurde über Anordnung Sr. Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschalls eine Erklärung zur Verlesung gebracht, welche nach dem Verlesenen Wortlaute derselben von Sr. Durchlaucht dem Herrn Abgeordneten Fürst Georg Lobkowitz im Namen des Klubs der konservativen Großgrundbesitzer abgegeben wurde, Sowohl die Landesordnung, als auch die Geschäftsordnung des hohen Landtages kennt nur Abgeordnete und Rechte und Pflichten derselben, nicht aber Klubs.
Diese Erklärung steht daher im Widerspruche mit der Landesordnung und Geschäftsordnung, hätte von Seiner Durchlaucht dem Herrn Oberstlandmarschall weder angenommen, noch hättte deren Vorlesung im hohen Landtage von Seiner Durchlaucht dem Herrn Oberstlandmarschall zugelassen werden sollen.
Ich habe daher dagegen in der Sitzung des hohen Landtages Protest angemeldet, den ich hiemit schriftlich ausführe.
Prag, den 30. September 1908.
Dr. Pergelt und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Dostalo se raně dodatečně sdělení o ustavení se komise školské.
Ich habe nachträglich noch die Mitteilung bekommen von der Konstituierung der Schulkommission.
Jest zvolen za předsedu pan poslanec prof. Dr. Čelakovský.
Professor Dr. Čelakovský wurde zum Vorsitzenden gewählt.
Die Wahl des ersten Stellvertreters wurde nicht vorgenommen.
Volba prvního náměstka nebyla provedena.
Druhým náměstkem byl zvolen Dr. Jaroslav princ Lobkowicz.
Als zweiter Obmannstellvertreter wurde gewählt Dr. Jaroslav Prinz Lobkowicz und als Schriftführer die Herren Abg. Slavík, Choc, Graf Nostitz Josef.
Jako zapisovatelé zvoleni pánové Slavík, Choc, hr. Nostitz Jos.
Slavný sněme! Bylo mi sděleno, že několik komisí jest svoláno na dnešní den po schůzi sněmovní. Myslím, že by bylo dobře, aby se dostatečný čas ponechal těmto komisím.
Jsou to následující komise:
Komise pro obecní a okresní záležitosti koná schůzi dnes v pátek dne 2. října po sezení sněmu v místnosti čís. 10.
Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hält Sitzung heute Freitag, den 2. Oktober nach der Landtagssitzung im Lokale Nr. 10.
Die Landeskulturkommission hält Sitzung heute, Freitag, den 2. Oktober, nach der Landtagssitzung, Lokal 9.
Komise pro záležitosti zemědělství koná schůzi dnes v pátek dne 2. října po sezení sněmu v místnosti čís. 9.
Komise školská koná schůzi dnes v pátek dne 2. října 1908 po sezení sněmu v místnosti č. 8.
Die Schulkommission hält Sitzung heute Freitag, 2. Oktober nach der Landtagssitzung Lokal 8.
Die Kommission für öffentliche Arbeiten hält Sitzung heute Freitag, 2. Oktober nach der Landtagssitzung, Lokal 12.
Komise pro práce veřejné koná schůzi dnes v pátek dne 2. října 1908 po sezení sněmu v místnosti č. 12.
Gelegentlich dieser Mitteilung hat sich Herr Abgeordnete Dr. Funke das Wort erbeten zur Ankündigung eines Protestes.
Abg. Dr. Funke: Hoher Landtag! Gegen die vorgenommene Konstituierung einiger Landtagskommissionen, sowie gegen die Mitteilung Seiner Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschalls in der heutigen Sitzung, durch welche er die Konstituierung einiger Kommissionen als rechtsgiltig anerkannte, melde ich den Protest an, und werde denselben den Bestimmungen der Geschäftsordnung gemäß auch ausführen.
Für heute bemerke ich zu diesem Proteste nur folgendes: In der 4. nach den Bestimmutigen der Geschäftsordnung einberufenen, daher rechtsgiltigen Sitzung des Landtages, hat Seine Durchlaucht der Herr Oberstlandmarschall angeordnet, daß die Wahlen in die Kommissionen vorzunehmen und daß unmittelbar nach der vorgenommenen Wahl die Konstituierung der einzelnen Kommissionen zu erfolgen hat.
Wir haben uns an der Wahl dieser sämmtlichen Kommissionen beteiligt und haben uns nach der vorgenommenen Wahl in den verschiedenen einzelnen Lokalen der Kommissionen versammelt, nicht um die Konstituierung derselben vorzunehmen, sondern um daselbst einmütig, ohne Ausnahme der einzelnen Mitglieder der Kommissionen, die Erklärung abzugeben, daß die Konstituierung der Kommissionen insolange nicht erfolgen könne, als dem Einzelnen nicht bekannt worden ist, daß er in die betreffende Kommission gewählt fei, d. h. solange Seine Durchlaucht der Herr Oberstlandmarschall nicht die erfolgte Wahl in die Kommissionen dem versammelten Landtage verbündet hat.
Diese Ansicht war ungeteilt und einmütig, und es wurde an diesem Tage, an welchem die Wahl in die Kommissionen erfolgte, die Konstituierung begreiflicher Weise nicht vorgenommen. In einer späteren Sitzung hat Seine Durchlaucht der Herr Obersttandmarschall die Konstituierung der einzelnen Kommissionen angeordnet, allein diese Anordnung geschah in einer Sitzung, welche nicht der Bestimmungen der Geschäftsordnung gemäß einberufen, somit von unserer Seite mit Vollem Rechte als rechtsungiltig bezeichnet wurde.
Wir haben uns daher auch an der Konstituierung der Kommissionen, das heißt: an der Wahl der Obmannstellvertreter und Schriftführer nicht beteiligt und in jeder einzelnen Kommission hat ein Vertreter der deutschen Parteien diese Erklärung abgegeben unter dem Proteste, weil die Einberufung der Konstituierung durch Seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall in einer nicht rechtsgiltigen Sitzung erfolgt ist. Ich wiederhole nun heute im hohen Landtage selbst diesen Protest gegen die vorgenommene Konstituierung, die erfolgt ist gegen unseren Protest und ich protestiere auch gegen die Ankündigung Seiner Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschall, weit diese Verkündigung von seiner Seite als rechtsgiltig und rechtsförmig erklärt morden ist, während wir dieselbe nicht als rechtsgiltig anzuerkennen Vermögen, nachdem die Konstituierung auf Grund einer Mitteilung und Aufforderung Seiner Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschalls in einer nicht rechtsgiltigen Sitzung erfolgt ist.
Ich erhebe diesen Protest im Namen aller deutschen Landtagsabgeordneten und wenn dieselben an den Sitzungen der Kommissionen teilnehmen sollten und würden, so kann das nur unter der ausdrücklichen Verwahrung des Rechtsstandpunktes, den mir bereits zum Ausdruck gebracht haben, erfolgen. (Gelächter rechts. )
Es ist hier nichts zu lachen, Herr Abgeordneter Choc, Ihr Sachen sind wir schon gewöhnt und es ist uns sehr bedeutungslos. (Beifall links).
Uns handelt es sich um eine wichtige, prinzipielle Rechtsfrage.
Ich werde diesen Protest in der, nach der Geschäftsordnung vorgezeichneten Weise bei Beginn der nächsten Sitzung in schriftlicher Ausführung überreichen. (Zustimmung und lebhafte Bravorufe links. )
Nejvyšší maršálek zemský: K ohlášení odvety má slovo Jeho Jasnost, pan kníže Jiří Lobkowicz.
Posl. kníže Lobkowitz: Slavný sněme! V dnešní schůzi bylo odevzdáno několik protestů a též právě v tomto okamžiku byl ohlášen nový protest. Za normálních poměrů byl bych měl za svou povinnost, jménem svých politických přátel ohlásiti proti těmto protestům odvetu, ale v oněch poměrech, ve kterých se sněm tohoto království nachází, vidím se nucena prohlásiti, že moji političtí přátelé mně uložili, abych ohlášení odvet zanechal a to z těchto příčin: My, pánové, máme za to, že bylo v tomto zasedání sněmovním již podáno protestů i odvet dosti. (Výborně. ) Jsme toho náhledu, že nejvyšší pan maršálek zemský dosud zachovával úplně jednací řád. (Výborně! Tak jest!)
A jsme přesvědčeni o tom, že i nadále tak učiní. Z tohoto stanoviska tedy by bylo protestování a podávání odvet vlastně věcí dosti zbytečnou. (Výborně!) My však, aniž bychom posuzovali úmysl těch pánů, kteří protesty podávají, máme ten náhled, že snad mnohé z těchto protestů nebyly podány k vůli zachování pravidel jednacího řádu (Výborně!), nýbrž z té příčiny - což myslím, ani z oné strany nebude popřeno - z té příčiny, aby se jednání sněmovní prodloužilo a možno-li, zamezilo. (Výborně! Hlučný souhlas. )
My, velectění pánové, na této straně máme vřelé přání, aby sněm byl dělným (Výborně !), my sobě přejeme, aby ona celá řada předloh, které již byly podány, dle možnosti byla také vyřízena. (Výborně!) My, pánové, - a to račte vzíti určitě na vědomí - sobě přejeme, aby to, co bylo jako nejhlavnější úkol tohoto sněmu naznačeno, totiž změna volebního řádu a rozšíření práva volebního, bylo důkladně projednáno a možno-li přivedeno k dobrému konci. (Výborně ! Výborně! Potlesk. )
Pánové, uznáváme, že celá řada předloh jest velice nutná. My sobě vřele přejeme, aby z nich ty, které by bylo možno projednati, skutečně také byly projednány. (Hlučný souhlas!)
Konečně toužíme po tom, by nešťastný stav zemských financí jednou byl důkladně uvážen a probrán (Výborně!), aby od všech těch, kteří sobě přejí, aby království České z těchto nesnází vybředlo, bylo důkladně pojednáno, jakými prostředky by se to mohlo státi. (Výborně !)
Pánové, řekl jsem vám, co jest naše přání, řekl jsem vám, proč máme za to, že by bylo lépe, odvety více nepodávati.
Pánové, přiznávám se, že se mně zdá, že stálými opětovnými odvetami vlastně chodíme po téže cestě, kterými chodí ti, kteří podávají protesty (Výborně!) a po této cestě, pokud se jedná o to, aby jednání sněmovní bylo zdržováno aneb dokonce zamezeno, my jich následovati nebudeme. (Výborně! Hlučný potlesk. )
Pánové, račte mně odpustiti, že jsem způsobem snad ne zcela očekávaným zde na místě ohlášení odvety oznámil, že odvety nepodáme, ale v poměrech, ve kterých se nacházíme, zdá se mně, že toto stanovisko jest do jisté míry oprávněné a měl jsem za svou povinnost, slavnému sněmu to sděliti, a žádati, by slavný sněm toto naše prohlášení vzal laskavě na vědomí. (Výborně! Výborně! Potlesk. )
Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Hans Graf Schvenborn und Dr. Karl Maria Herrmann ersuchen um die Bewilligung, ihre Mandate in der Kommission für die Angelegenheiten der Landesbank, beziehungsweise in der Kommission für die Bauordnung gegenseitig zu vertauschen.
Páni poslanci Jan hrabě Schoenborn a Dr. Karel Maria Herrmann žádají o svolení, by mohli své mandáty v komisích pro záležitosti Zemské banky resp. o stavebním řádu na vzájem si vyměniti.
Dieselben ersuchen somit um die Einwilligung des hohen Landtages zum Austritte aus den betreffenden Kommissionen und um Einleitung der Neuwahlen.
Páni poslanci tito žádají tudíž, by sl. sněm dal své svolení k tomu, by mohli z dotyčných komisí vystoupiti a by byly zavedeny nové volby.
Žádá někdo za slovo?
Verlangt jemand das Wort? Es ist nicht der Fall.
Žádám pány, kteří dávají toto svolení, by pozvedli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche die Einwilligung geben, die Hand zu erheben.
Die Bewilligung ist erteilt.
Jest povoleno.
Žádám tudíž kurii velkých statků, by provedla volbu jednoho člena do komise pro záležitosti Zemské banky a jednoho člena do komise o stavebním řádu.
Ich ersuche die Kurie des Großgrundbesitzes, die Wahl eines Mitgliedes in die Kommission für die Angelegenheiten der Landesbank und eines Mitgliedes in die Kommission für die Bauordnung vorzunehmen.
Přikročím k ukončení schůze.
Ich werde zum Schlusse der Sitzung schreiten.
Žádám veškeré ctěné komise, aby v těchto dnech co nejpilněji svých úloh se ujaly, abychom co nejdříve měli dostatečný materiál k poradě ve slavném sněmu.
Ich ersuche die geehrten Kommissionen, in den nächsten Tagen so viel als möglich zu arbeiten, damit wir ein genügendes Material für die nächsten Sitzungen erhalten. (Läutet. )
(Zvoní. ) Slavný sněme! (Poslanci povstávají.
- Die Abgeordneten erheben sich von ihren Plätzen. )
Dovoluji sobě vyžádati svolení slavného sněmu, jelikož dne 4. října slavíme Nejvyšší jmeniny Jeho Veličenstva císaře a krále, by bylo dovoleno, abych směl jménem slavného sněmu nejsrdečnější blahopřání přednésti.
(Abg. Iro ruft: Den Prášek holen!)
(Abg. Wolf ruft: Der Minister Prášek soll die Festrede halten!)
Ich erlaube mir, vom hohen Landtage die Ermächtigung zu erbitten, anläßlich des Allerhöchsten Namensfestes am 4 Oktober im Namen des hohen Landtages die herzlichsten Glückwünsche an den Stufen des Allerhöchsten Thrones niederlegen zu dürfen.
Die Herren haben sich von ihren Sitzen erhoben und ich halte dafür, daß hiemit diese Ermächtigung erteilt worden ist. (Abg. Wolf ruft: Ich habe den Antrag gestellt, daß Exzellenz Prášek aufgefordert werde, die Festrede zu halten!
Bouřlivý hluk a odpor na českých lavicích. Hlasy: Drž hubu! Jdeš ven!)
Ráčili Jste, pánové, již povstati a považuji, že slavný sněm toto svolení udílí.
Die nächste Sitzung findet Freitag, den 9. Oktober, um 11 Uhr Vormittags statt, mit der heutigen Tagesordnung.
Příští schůze odbývati se bude v pátek, dne 9. října, o 11. hod. dopolední s dnešním denním pořádkem.
Končím schůzi.
Ich Schließe die Sitzung.
(Konec schůze v 1 hod. 30 min.
Schluß der Sitzung um 1 Uhr 30 Min. )
V e r i f i k á t o ř i:
- Verifikatoren:
Nostitz-Rienek Josef hrabě.
Karta. Papoušek.