Hat Se. Excellenz als Vertreter der Regierung im Lande Kenntnis von den vorstehend erörterten Zeitungsmeldungen?

Ist Seine Exzellenz geneigt, bei der hoh. Regierung sofort mit allem Nachdrucke zu dem Zwecke vorstellig zu werden, daß der Ausbau der Fernleitungen im nordböhmischen Industriegebiete nicht länger vernachlässigt werde?

Ed. Strache und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.

Odevzdám tuto interpellaci Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Bylo rozdáno tiskem několik návrhů stran kterých páni navrhovatelé sobě přejí, by byly přikázány dotyčným komisím bez prvního čtení.

Es wurden einige Anträge verteilt, bezüglich deren die Antragsteller den Wunsch ausgesprochen haben, daß dieselben ohne erste Lesung an die betreffende Kommission gewiesen werden mögen.

Jsou to následující návrhy:

Es sind dies nachsolgende Anträge:

Návrh poslance Josefa Kotláře a soudruhů na udělení zemské podpory a vymožení co možná největší podpory státní občanstvu obce Voseka okresu Soboteckého.

Antrag der Abgeordneten Josef Kotlář und Genossen, betreffend die Gewährung einer Landessubvention und Erwirkung einer möglichst großen Staatsunterstützung für die Einwohnerschaft der Gemeinde Wosek im Bezirke Sobotka.

Návrh poslance Štolce a soudruhů na poskytnutí nouzové podpory obcím Račice, Kyškovice, Brzánky v okrese Roudnickém.

Antrag der Abgeordneten Štolc und Genossen, betreffend die Gewährung einer Notstandsunterstützung für die Gemeinden Račitz, Kyschkowitz und Brzanek im Bez. Raudnitz.

Antrag der Abgeordneten Franz Kutscher und Genossen auf Gewährung einer Unterstützung aus Staats- und Landesmitteln für die Bewohner der durch Hagelschlag betroffenen Gemeinden der Bezirke Leitmeritz und Auscha.

Návrh poslance Františka Kutschera a soudruhů v příčině poskytnutí podpory z prostředků státních a zemských pro obyvatele obcí okresu Litoměřického a Ouštěckého, jež postiženy byly krupobitím.

Návrh poslance Kaliny a soudruhů na poskytnutí nouzové podpory z veřejných prostředků obyvatelstvu okresů Blatenského, Březnického, Mirovického, postiženému krupobitím a přívaly dešťovými.

Antrag der Abgeordneten Ant. Kalina und Genossen, betreffend die Gewährung einer Notstandsunterstützung aus öffentlichen Mitteln für die durch Hagelschlag und Gußregen betroffene Bevölkerung der Bezirke Blatna, Březnitz und Mirowitz.

Návrh poslance Mašlálky a soudruhů v příčině udělení podpory z prostředků zemských a státních pro obyvatelstvo obce Voseka a Obrub okresu Soboteckého, postiženého těžce požárem.

Antrag der Abg. Maštálka und Genossen betreffs Erteilung einer Unterstützung aus Landes- und Staatsmitteln für die durch eine Feuersbrunst schwer betroffenen Einwohner der Gemeinden Wosek und Wobrub im Bezirke Sobotka.

Antrag der Abgeordneten Kindermann und Genossen, betreffend den Bau einer Wasserleitung in der Landgemeinde Fugau.

Návrh poslanců Dr. Františka Kindermanna, Gustava Nowaka a soudruhů v příčině stavby vodovodů v obci Fugavě v politickém okresu Šluknovském.

Návrh poslance Dra Fiedlera a soudr. v příčině úpravy poměrů okresních a obecních cestářů a strážníků.

Antrag der Abgeordneten Dr. Fiedler und Genossen, betreffend die Regelung der Verhältnisse der Bezirksstraßeneinräumer und Wachleute.

Návrh poslance Dra Vojtěcha Horáka, JUDra Karla Pippicha, JUDra Františka Ulricha a soudruhů na zřízení obchodní a živnostenské komory pro východní Čechy.

Antrag der Abgeordneten Dr. Horák und Genossen, betreffend die Errichtung einer Handels- und Gewerbekammer für das östliche Böhmen.

Návrh poslance Dra Ulricha a soudr. stran další organisace prací na úpravě a splavnění Stř. Labe a na úpravě jeho přítoků ve smyslu resoluce sdružení říšských poslanců polabských ze dne 24. srpna 1907.

Antrag des Abgeordneten Dr. Ulrich, betreffend die weitere Organisation der Regulierungs- und Schiffbarmachungsarbeiten an der mittleren Elbe und der Regulierungsarbeiten an den Elbeguflüssen im Sinne der Resolution des Verbandes der Elbereichsratsabgeordneten vom 24. August 1907.

Nečiním námitky proti tomu, aby tyto návrhy byly přikázány dotyčným komisím a činím dotaz, zdali proti tomu někdo činí námitku.

Ich erhebe keine Einwendung dagegen, daß diese Anträge an die betreffenden Kommissionen gewiesen werden, und stelle die Anfrage, ob jemand eine Einwendung gegen diese Zuweisung erhebt.

Es ist keine Einwendung erhoben worden und infolgedessen werbe ich dem Wunsche der Herren Antragsteller entsprechen.

Nebyla činěna žádná námitka a následkem toho vyhovím přání pánů navrhovatelů.

Jednací protokoly LII. a LIII. schůze ze dne 16. a 17. září byly vyloženy po předepsaný čas. Činím dotaz, zdali proti znění těchto protokolů se činí námitka.

Die Geschäftsprotokolle der LII. und LIII., Sitzung vom 16. und 17. September 1907, waren während der vorgeschriebenen Zeit aufgelegt.

Ich stelle die Anfrage, ob gegen den Wortlaut dieser Protokolle eine Einwendung erhoben wird.

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Ich erkläre daher diese Protokolle für agnosziert.

Nebyla činěna žádná námitka a prohlašuji proto, že tyto protokoly jsou schváleny.

Der Herr Abgeordnete Wolf hat sich von der heutigen Sitzung entschuldigt.

Pan poslanec Wolf omluvil pro dnešní schůzi svou nepřítomnost.

(Zvoní. ) Konstatuji, že slavný sněm je způsobilý usnášeti se.

Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Slavný sněme! (Poslanci povstávají. Die Abgeordneten erheben sich von ihren Sitzen. )

Než-li přejdeme k dennímu pořádku, mám za milou povinnost svou upozorniti na to, že zítřejšího dne Jeho Veličenstvo Nejmilostivější císař a král náš slaví své jmeniny.

Bevor wir zur Tagesordnung übergehen, erfülle ich die angenehme Pflicht, das hohe Haus darauf aufmerksam zu machen, daß am morgigen Tage Seine Majestät unser Allergnädigster Kaiser und König Sein Namensfest feiert.

Mám za to, že jednám dle přání všech pánů členů, vyžaduji-li sobě splnomocnění, abych přiměřeným způsobem Jeho císařskému a královskému apoštolskému Veličenstvu přednesl nejponíženější výraz neobmezené loyality a nejuctivějšího blahopřání za příčinou Nejvyšších jmenin jménem sněmu království Českého. (Živý souhlas. )

Ich bin überzeugt, daß ich die Zustimmung aller Mitglieder dieses hohen Hauses erwarten kann, wenn ich das hohe Haus ersuche, mich zu ermächtigen, im geeigneten Wege Seiner Kaiserlichen und Königlichen Apostolischen Majestät den Ausdruck der unbegrenzten Loyalität und der ehrfurchtsvollsten Glückmünsche aus Anlaß des Allerhöchsten Namensfestes namens des hohen Landtages alleruntertänigst zur Kenntnis zu bringen. (Lebhafter Beifall. )

Slavný sněm již povstal ze svých křesel a mám za to, že tím jest vysloveno, že žádosti mé vyhovuje. (Živý souhlas. )

Das hohe Haus hat sich von Seinen Sitzen erhoben und ich betrachte es als einen Beweis, daß dasselbe die von mir augesuchte Ermächtigung mir erteilt. (Bravo! Bravo! Lebhafter Beifall im ganzen Hause. )

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

Prvním předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise školské o zprávě zemského výboru v příčině zákonné úpravy pokračovacích škol živnostenských.

Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Schulkommission über den Landesausschußbericht, betreffend die gesetzliche Regelung der gewerblichen Fortbildungsschulen.

Zpravodajem jest pan poslanec dvorní rada dr. Čelakovský. Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dv. rada dr. Čelakovský: Slavný sněme! Předmětem porady naší jest zpráva komise školské o zákonné úpravě pokračovacích škol živnostenských, v kteréžto zprávě o přemnohých otázkách, jež se týkají reorganisace a reformy tohoto školství se pojednává a v kteréžto zprávě vylíčen jest celý dlouholetý průběh usilování a jednání, jež má za účel aneb měl za účel zákonnou úpravu tohoto důležitého odvětví školského.

Zpráva ta není první, která slavnému sněmu byla předložena, nýbrž co do pořadí jest to zpráva pátá, jen že z těch zpráv, které roku 1880, pak roku 1883, pak 1888, pak 1892 a konečně letos slavnému sněmu byly předloženy, pouze dvě dostaly se do porad slavného sněmu.

Jest tedy letošní zpráva, která ovšem již v březnu byla rozdána, alespoň v tom ohledu cenná, že může býti předmětem porad slavného sněmu. Poněvadž již od března v rukou velevážených pánů členů se nachází, mám za to, že není třeba, abych obšírně všechno uváděl, co se v ní nalézá, nýbrž že mohu se obmeziti na nejnutnější momenty, jakož i při tom přihlédnouti k tomu, co ve zprávách dřívějších slavnému sněmu bylo sděleno.

Není, slavný sněme, pochybnosti o tom, že otázka zákonného upravení pokračovacího školství jest jedna z nejvážnějších otázek, která široké kruhy našeho obyvatelstva zajímá, zejména kruhy ty, které kladou důraz na opětné povznesení a zvelebeví našeho průmyslu, našeho řemesla a obchodu.

Máme sice značnou řadu průmyslových i odborných škol, rovněž i obchodních škol, avšak počet žactva, které může tyto školy odborné navštěvovati, jest u porovnání k velkému počtu učňů a tovaryšů, který máme v zemi, velmi nepatrný, takže otázka právě vzdělaní širokých vrstev našeho dorostu živnostenského a obchodního jest to, která nejvíce souvisí s otázkou zvelebení obchodu a průmyslu vůbec.

A z těchto důvodů byla i pokračovacímu školství, instituci tak závažné, věnována pozornost a proto bylo také usilováno o to, aby školy ty postaveny byly na pevný základ, aby nebyly vydávány nahodilé okolnosti, zdali súčastněné kruhy chtějí přispívati ke zřizování a vydržování těchto škol, nýbrž, aby zákonný základ zde byl, který by existenci škol tak důležitých a skutečně lidových umožnil. Začátek ve všem tomto usilování sluší spatřovati ve vydání říšského zákona z roku 1868, který již ve článku 10. obsahoval předpis, že mají býti zřízeny zvláštní odborné kursy; ministerstvo pak již v r. 1872 vyložilo, že těmito učebními kursy mají se rozuměti pokračovací, zejména průmyslové školy, ovšem i jinaké na př. hospodářské a j.

Také novela školní z r. 1883 netoliko tyto učební kursy a jich potřebu ve spojení s obecními školami uznala, nýbrž v čl. 59. vyslovila, že jest to zákonodárství zemské, které má ve věci této dáti bližší předpisy.

A tu právě následkem těchto zákonných ustanovení se stalo, že v Dolních Rakousích byl už roku 1868 vypracován velmi důležitý zákon, který otázkou zřízení a vydržování škol pokračovacích se zabýval, a který pak v roku 1872 a 1873 byl rozšířen na odborné školství pokračovací, jak průmyslové tak i obchodní.

Zdárné výsledky, kterých se právě zákonodárství v Dolních Rakousích dodělalo a celá tamnější správa pokračovacího školství, měly za následek, že také u nás byla této otázce věnována pozornost a že roku 1880 »Jednota pro povznesení průmyslu v Čechách« sl. sněmu podala petici, aby zákonným způsobem upraveny byly poměry pokračovacího školství, jakož i aby sl. sněm podporoval toto odvětví škol. O této petici byla pak již tehdy podána sl. sněmu řádná zpráva v příznivém slova smyslu. Rovněž roku 1883 přijat byl na sl. sněmu návrh, aby zemskému výboru byla nová petice této jednoty přikázána s tím rozkazem, aby otázku zřizování pokračovacích škol vzal v náležitou úvahu, a podal přiměřené návrhy.

Zemský výbor na základě tohoto usnesení svolal r. 1883 anketu, která se jednohlasně vyslovila pro zákonnou ápravu této otázky uznávajíc ji za naléhavě potřebnou. V této anketě, kde jsem měl čest býti referentem, vypracovány byly základní zásady, v jakém směru měl by nový zákon býti vypracován. Hlavní zásady týkaly se ovšem, jak ani jinak nemohlo býti, zřizování pokračovacích škol, jakož i jejich vydržování, tedy otázky nákladu, kdo a jakým způsobem by měl na ně přispívati, otázky dozoru atd. Otázky tyto měly býti rozřešeny tím způsobem, že měla býti zřízena zvláštní odborná instance zemská, která by, jak je tomu při obecných školách, vedla dozor na toto odvětví a tedy zejména měl býti jakýsi zemský školský výbor, který by správu vedl, kdežto místní školní výborové by vedly správu tu v místech, kde se pokračovací školy nacházejí. V těchto základních zásadách snaženo se upraviti také otázku povinné návštěvy těchto škol. Jak praveno, vyslovila se anketa pro zákonnou úpravu všech těchto otázek a v roce 1885, poněvadž zpráva o anketě nepřišla do slavného sněmu, obchodní komora v Praze podala novou petici, kterou věcí zase znovu hleděla hnouti a to mělo za následek, že slavný sněm 9. ledna 1886 k návrhu rozpočtové komise se usnesl, že ukládá zemskému výboru, by dorozuměv se s c. k. vládou, sněmu v příštím zasedáním předložil návrh zákona vzhledem ke zřizování, vydržování, řízení a dozoru k pokračovacím školám průmyslovým, a zvláštním učebným kursům pro mládež povinnosti školní odrostlou, jakož i ku školám řemeslnickým, při čemž budiž přísně hleděno, aby se šetřilo samosprávy sněmu ústavu zaručené.

Jest zde tedy starší usnesení sněmu, že při sdělávání zákona a vypracování jeho zemským výborem má se šetřili ústavy resp. samosprávy, která jest ústavou zaručena sněmu.

Zemský výbor, prováděje toto usnesení sněmu z 9. ledna 1886, opětně svolal anketu, která by vypracovala osnovu zákona o zakládání, udržování a řízení pokračovacích škol.

Zemský výbor r. 1887 osnovu anketou vypracovanou sl. sněmu předložil a komise školská také v poradách v lednu 1888 odbývaných osnovu zákona vyřídila a to větším dílem dle návrhů ankety a zemského výboru.

Bohužel však osnova zákona, jak byla tehdy odhlasována ve školské komisi, nedostala se ku projednání ve slavném sněmu a sice na jedné straně pro odpor, který do těch časů vyučovací správa činila, ale i také z příčin, které ve sněmu samém měly svůj kořen.

Téhož roku, 1888 totiž, vyskytla se myšlenka, aby netoliko průmyslové školství pokračovací, nýbrž také zemědělské pohromadě v jediném zákoně bylo upraveno a zemský výbor také skutečně ke konci toho roku osnovu tohoto zákona předložil, kde dány jsou předpisy tím způsobem, že v první části osnovy zákona mluví se o průmyslových školách pokračovacích, ve zbývající pak části o zemědělském školství pokračovacím.

Z osnovy té, která r. 1888 zemskému sněmu byla předložena, bylo patrno, že otázky, které souvisí s tímto dvojím odvětvím našeho pokračovacího školství, velmi obtížno jest slučovati a zákonitě upravovati.

Neboť jest jasno, že otázka zřizování i vydržování jedněch i druhých škol přirozeně dle jiných zásad musí býti upravena, dále, že otázka dozoru rovněž je docela jiná k rozhodnutí a řešení při školách jedněch a jiná při školách druhých, rovněž že i otázka, kde taková škola jednoho nebo druhého druhu má býti zřízena, má býti zodpověděna jiným přiměřeným způsobem atd. Zkrátka, bylo patrno, že toto normování zákonné při slučování obou odvětví školství nemá naději, aby mohlo býti provedeno. Také vzhledem k tomu, že i instance, které o jednom nebo druhém odvětví školním rozhodují, jsou ve správě zemské i říšské docela odlišné. Co se týká průmyslového školství vůbec, jest známo, že od r. 1881 všecko v ministerstvu vyučování bylo soustředěno. Naproti tomu pro zemědělské školství jest nejvyšší instancí ministerstvo orby, a nižší instancí zemský výbor, zemědělská rada atd. - kdežto průmyslové školství jest částečně v rukou našich obchodních komor a těch interessentů, kteří přispívají na vydržování těchto škol.

Komise školská, které osnova ta byla předložena, nechtěla přistoupiti na takovéto slučování různorodých otázek, a postavila se zásadně na stanovisko z r. 1888, že má býti odděleno toto normování a že pokračovací školství průmyslové zvláštním zákonem o sobě má býti upraveno. Podala pak komise r. 1892 návrh, aby s vládou o obou těchto osnovách bylo jednáno, a při tom aby se, pokud se týká pokračovacích škol průmyslových, zabezpečil příspěvek státu, a také otázka dozoru náležitě aby byla projednána s vládou.

Při tom roku 1892 bylo uzavřeno aby nová anketa o těch věcech jednala. Ale na to zemský výbor již nepřistoupil. Tu pak v roce 1896 zvěčnělý člen slavného sněmu pan poslanec František Schwarz mínil tu osnovu, kterou zemský výbor předložil, ohledně všeobecného pokračovacího školství upraviti tak, aby pouze průmyslové školství pokračovací bylo normováno podle návrhu zemského výboru, podle kteréhožto návrhu měl býti zemský výbor nejvyšší instancí dozorčí v zemi také nad pokračovacími školami průmyslovými, jakou jest ve věcech zemědělského školství. Komise nevyřídila tento návrh zvěčnělého poslance Schwarze a zemský výbor následkem toho uznal za dobré jednati znovu s vládou, okresními výbory a také se správními výbory škol pokračovacích. Ze všech těch stran vysloven jednomyslně názor, že jest nejvýše na čase, aby došlo k vydání zemského zákona o těchto školách, a aby otázka povinné návštěvy těchto škol byla upravena.

Mezi tím r. 1897 došlo, jak známo, k novelle živnostenské, která otázku povinné návštěvy škol pokračovacích podrobněji upravila na rozdíl od dřívějšího řádu živnostenského a to v §§ 99. a 100., učinivši za povinnost jak učňům tak mistrům, že mají návštěvu tu vykonávati resp. podporovati.

Tím, že povinnost k návštěvě těchto škol byla tímto zákonem stanovena, vyvinula se otázka, kdo na takové školy povinen jest přispívati. Neboť vysloviti jen, že učňové mají povinnost navštěvovati školy a neučiniti opatření, aby školy musily se zřizovati a aby dozor nad školami byl řádně upraven, aby byly zde orgány, které by o vnitřním uspořádání tohoto školství rozhodovaly atd. nemá žádného smyslu. Takováto základní ustanovení zákona, jako jsou v živnostenském řádu, jsou pouhým pokynem, aby buď administrativní nebo zákonnou cestou dále se postupovalo.

Zajisté novella živnostenská přispěla k tomu, že otázkou tou znovu široké kruhy počaly se zabývati.

Zemský výbor r. 1901 vyžádal si dobré zdání od živnostenské komise zemské, která mezitím se byla zřídila, a tato komise, jako všechny ostatní jiné instance vyslovila se pro to, aby otázka ta byla zákonitě normována a zároveň vyslovila se tg to komise pro rozšíření úkolů pokračovacích škol. Následkem toho, když osnovy zákonů v dřívějších letech vypracované byly r. 1902 znovu komisi přikázány, radila se komise o osnově původně vypracované a učiněn byl pokus, zda-li by tato původní osnova po poradě v komisi samé opětně nemohla konečně dojíti svého rozřešení a vyřízení.

Ale i tu opětně r. 1902 vyskytly se překážky; zejména vyučovací správa velmi rozhodným způsobem se vyslovila pojednou proti každému zákonnému upravení a konečně i v lůně komise samé vznikl spor o poměru zemského dozorčího orgánu, který by se zřídil, totiž oné zemské vyučovací rady živnostenské k zemskému výboru. Většina komise byla toho mínění, jak usnesení sněmu původně znělo, že se má hájiti samospráva zemská i v této otázce, kdežto menšina komise byla toho mínění, že o zřizování škol má rozhodovati nová školní rada vyslyševši pouze zemský výbor. Ale většina měla za to, že nemůže od svého stanoviska upustiti, aby orgány, jako jest zemský výbor a tato živnostenská rada školská byly souřadný, tak aby bez souhlasu zemského výboru se zejména nezřizovaly a nerozšiřovaly školy a zároveň, aby slavný sněm měl ingerenci takovou, by podle toho, jaká suma jest do rozpočtu zemského dána a povolena, školy nové mohly se zřizovati.

Menšina komise mínila věc upraviti tak, jak jest ohledně obecného školství, totiž aby živnostenské školní radě zemské dalo se samostatné rozhodování, tedy aby obdržel zemský výbor jen podřadné postaveni při této nové živnostenské komisi. Co se týká zřízení této zvláštní živnostenské školní rady, mínila komise, že by zvláštní samostatný zákon mohl býti vydán, kterým by otázka, jak má býti tento zemský komitét upraven, přišla k takovému vyřízení, aby došlo k dohodě obou národností, aby žádná neměla příčinu si stýskati, že se v školních výborech něco činí, co by bylo jedné nebo druhé straně na úkor. To netvořilo překážku dohodnutí, ale zásadní otázka kompetence živnostenské školní rady, jakou dnes mají v Haliči a chtějí míti právě v Dolních Rakousích to byla, která v komisi způsobila, že celá otázka byla odročena ad calendas graecas, a že jsme v komissi a subkomisi o otázce této nepřišli ku předu, ačkoliv jsme celou řadu sezení věci věnovali.

Konečně letošního roku v březnu, slavný sněm ráčil se usnésti, aby:

1.   výbor zemský opětně na c. k. vládu naléhal, s ohledem na povinnou návštěvu škol pokračovacích, pokud zákonem živnostenským předepsána jest, by bylo o povinnost ku zřizování těchto škol a ku přispívání na jich vydržování postaráno zákonem;

2.   aby vydatnějšími subvencemi stávajícím neb nově otevřeným školám pokračovacím usnadňoval, by na těchto školách zřizována byla oddělení s vyučováním denním pro učně oněch živností, jež jim povahou svojí obzvláště brání večerního vyučování vůbec neb s prospěchem se súčastňovati;

3.   aby naléhal na c. k. vládu, by státní příspěvek na vydržování škol pokračovacích zvýšen byl k tomu cíli, aby vybírání školného a zápisného na těchto ústavech odpadlo, a aby školy ty, kde jsou proto dány podmínky, mohly býti zodborňovány a specialisovaný;

4.  aby c k. vláda byla zemským výborem vyzvána, aby příspěvky státními umožnila zřizování samostatných budov pro školy pokračovací, ve kterých bylo by možno postarati se o odborné vyučování dílenské. «

Co se zejména této otázky týká, třeba podotknouti, že následkem výstav pokračovacích škol, které byly v předešlém roce v Mnichově odbývány a následkem umělecko-průmyslových výstav v Drážďanech, které byly od nás navštíveny dosti četnými odbornými znalci, takřka nový proud se v tomto odvětví školském u nás rozvinul. Viděli jsme velkolepé následky, které toto odborné vyučování v zemích sousedních mělo a proto přirozeně přátelé vzdělání živnostenského dorostu se o to starali, aby rozšířili vědomosti o dalekosáhlých výsledcích, kterými se mohlo vykázati při výstavách pokračovací školství, zejména v Bavořích.

Zmiňuji se o tom jen tolik, že to zodbornění v Mnichově takovým způsobem bylo provedeno, že tam jsou čtyři budovy, ve kterých zvláštní dílny pro jednotlivé odbory řemeslné se zřídily. Budovy ty jsou velice nádherné, jak možno se poučiti ze spisu p. inspektora Weignera, který v této věci máme. To jest taková budova v Mnichově (ukazuje vyobrazení této školy) a takové jsou tam čtyři budovy.

V  Bavorsku bylo možno takovým způsobem pokračovací školství zdokonalili, poněvadž tam mají předpisy zákonné o tom, že krajské zřízení jest povinno platiti polovici na odborné školství a druhou polovici že platí magistrát neb obec. Tam se našly prostředky a také upravení těchto poměrů vedlo k takovým výsledkům a pokrokům, že naši znalci těchto věcí přišli zpět a řekli, že jsme pozadu a že jest třeba, aby odborné pokračovací školství podobným způsobem jako v Mnichově zřízením samostatných budov, zejména ve větších centrech průmyslových a obchodních, bylo zdokonalováno.

V tom ohledu jsou zvlášť zajímavé některé spisy a přednášky; jest to spis ředitele průmyslové školy a vládního rady Černého a druhý spis pana inspektora Weignera, který má nadpis »Duch moderního pokračovacího školství průmyslového. «

Koho věc zajímá, - ale bohužel pozoruji, že jest velice malý kruh přátel, kteří by se zabývali těmito otázkami, které v oekonomickém zápase každého národa mají velkou důležitost - toho odkazuji na tyto dva spisy, kde jsou důkladné zprávy podány o stavu pokračovacích škol v Německu a kde se činí důsledek, že jest u nás nezbytně třeba, aby školy, které se jinak vykazují překrásnými úspěchy, v dalším vývoji byly všemožně podporovány a aby umožněn byl další rozkvět jich hlavně zodborněním ku prospěchu průmyslu a obchodu.

Věci této uchopila se obchodní komora Pražská, která uspořádala anketu a podala petice, jak příslušným instancím, ministerstvu obchodu a vyučování, tak také místodržiteltví a zemskému výboru a také ke sl. sněmu, ve kterýchž peticích žádá, aby došlo k zákonné úpravě pokračovacího školství a dokud se tak nestane, aby alespoň regulativ, který vydán byl ministerstvem roku 1883 o pokračovacím školství, byl právě v tom ohledu doplněn, aby se stalo možno, aby tyto odborné školy mohly býti umístěny ve vlastních budovách a tím způsobem, aby jak se strany země tak se strany státu zjednána byla podpora, nejen na vydržování těchto škol, jak dosud se děje, nýbrž i na zřizování těchto škol, které souvisí se samostatnými budovami, které by pro tyto školy a dílny měly býti zřizovány.

V  petici té žádáno zejména, aby i stát se odhodlal na místě nynějšího příspěvku 33%ního - který se celý neplatí, nýbrž mnohem méně - na pokračovací školy, tento příspěvek zvýšiti na 40% a to netoliko na vydržování, nýbrž i zřizování těchto škol.

Při tom obchodní komora žádala ve smyslu ankety, která byla odbývána, aby jako jest v Mnichově a jinde, tak i u nás otázky, jež se. týkají jak organisace, tak i otázky návštěvy těchto škol byly v souhlasu se společenstvy živnostenskými vyřizovány. V Mnichově jsou to společenstva, která hlavně v místních odborech mají zastoupení a která rozhodují, v kterou dobu má každá taková pokračovací škola míti vyučování a ona mají rozhodující vliv nejen na opatření učebných pomůcek, nýbrž i na správu těchto škol. A právě následkem těchto opatření veliký pokrok v oboru pokračovacího školství se byl projevil.

Konečně nelze upříti, že poměry, zejména učitelstva těchto škol jsou velmi neustálené a nepravidelné, a že nanejvýše jest na čase, aby i v těchto otázkách stalo se opatření, a sice jelikož jde o odborné školy, aby se stalo opatření takové, aby samostatní učitelé odborní mohli na těchto školách působiti - což jest samozřejmé - a aby v samostatných budovách byli by ředitelé, kteří by museli pro takovou školu býti ustanoveni. Hlavní odvětví těchto pokračovacích škol by musila býti spravována ovšem odbornými učiteli.

V  tom ohledu jest pozoruhodno, jaké návrhy učinila Zemská Ústřední Jednota učitelů škol pokračovacích, která v pamětním spise, jak k ministerstvu, tak i k jiným instancím letošního roku podaném, vyložila své stanovisko.

Ona se prohlásila proti tomu, aby pouze odborní učitelé byli jmenováni na takovýchto odborných školách, žádajíc, aby i tito měli paedagogické zkušenosti, a na druhé straně žádá, aby i paedagogičtí učitelé opatřili si co možná odborné vzdělání, aby tyto dvě stránky nebyly tak příkře oddělovány, jak to v anketě samotné od obchodní komory svolané bylo vysloveno, a jak obchodní komora své přání v tom ohledu projevila.

Myslím, že toto stanovisko jest dosti správné, a že při dalším řízení bude dobře, když k němu bude přihlíženo.

Konečně i učitelstvo naléhá na úpravu svých právních poměrů, a tato úprava právních poměrů nedá se jiným způsobem docíliti, nežli zákonem, který by se vydal.

Soudím, že dle mých výkladů ráčíte, pánové, seznati, že jsou to dalekosáhlé, velmi důležité otázky našeho celého národohospodářského i kulturního života, které souvisí s pokračovacím školstvím, a když tážeme se, jaké vyučovací správa zaujímá stanovisko k tak důležitému odvětví, přicházíme k následujícím výsledkům: Vyučovací správa, ačkoliv v Dolních Rakousích byl potvrzen zákon o pokračovacích školách, u nás v Čechách zaujímala naprosto odmítavé stanovisko, aby otázka tato byla normována.

Roku 1886, když se jednalo o vypracování osnovy zákona, odepřelo ministerstvo vyučování vůbec vyslati znalce do této ankety, tak že se tato musila bez znaleckého hlasu vládního odbývati. R. 1887 vyslovila se vláda o předloze osnovy zákona, že ještě nenadešel čas k zákonnému normování a až teprve v novější době zaujala poněkud příznivější stanovisko, a sice r. 1897 řekla v přípisu k zemskému výboru, že se pracuje na osnově zemského zákona o zřízení a vydržováni živnostenských škol pokračovacích a že taková osnova bude předložena centrální komisi. Bohužel, uplynulo deset let a centrální komise o věci dosud nejednala.

Roku 1899 vláda prohlásila, že se vyjednává o záležitosti této s obchodními ko-