veškeré spojení s okolními obcemi bylo přerušeno.

Škody ty nebudou v mnoha letech napraveny a toliko bezodkladné nejnutnější opravy budou letos vyžadovati nákladu asi 8000 K, jak znalci bylo vyšetřeno. Obec jsouc velmi zadlužena a majíc obecních přirážek 80% nemá sama prostředků, aby kryla výlohy škodami živelními způsobené.

Rovněž tak sousední osady Smrčí a Dlúhý utrpěly na cestách veřejných, jak navrhovatel se osobně přesvědčil, zejména na cestě od Smrčí ku Brodci vedoucí, škodu, jež se páčí na 8000 korun. Velkých škod způsobil potok, jenž teče od Smrčí přímo do Jizery pod osadu Pelechov.

Na pozemcích podle potoka ležících roztrhány břehy a hranice, odnesena prst a sadba, vyvráceny stromy, a i jinak způsobena škoda, jež netýká se pouze dočasného výnosu z půdy, nýbrž samé renty pozemkové a jež se ani dobře odhadnouti nedá. Zejména mlýn na potoce ležící pod Prosečí odplavením a podrytím břehu byl velmi poškozen a nepřístupným učiněn.

Totéž platí o obci Horské Kamenici, jež kromě toho 6. srpna byla též krupobitím stižena, a v které škoda na cestách způsobená se páčí na 800 koř. a na osevu a bramborách tři čtvrtiny celého výnosu z polí.

Neméně těžko byly pohromou dne 31. srpna postiženy osady Pipice, Brodec, Hrubá Horka, Malá Horka, Střevelná a Jirkov. Dravý živel ničil i všude cesty, boural mosty a spláchl ornou půdu s pohorských polí, čímž mnohé pozemky na desítiletí jsou zničeny, když skalnatý spodek žádné země pro ornici poskytnouti nemůže. Malé horské potůčky staly se dravými bystřicemi, které zničily vše, co jim v cestě bylo, koryta jejich jsou na mnoho metrů místy rozšířena a prohloubena, jinde zase potoky jiným směrem tok svůj upravily a veliké množství balvanů a písku na louky nanesly, ano v cestě jim stojící lesní stromy buď z kořene vyvrátily a odnesly, aneb jako hůlky zlomily.

Vším tím chudý pohorský rolník na své existenci povážlivě jest ohrožen a mnohý, enobdrží-li vydatné podpory bude na dobro zničen. V kraji nepamatují, že by podobná pohroma byla je stihla.

Z této příčiny považují podepsaní vydatnou podporu pro postižené obyvatele z prostředků veřejných za naléhavě nutnou, a činí proto návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti.

1.  Postiženým obcím a rolníkům v okresu Železnobrodském budiž poskytnuta vydatná podpora z prostředků zemských.

2.   Zemskému výboru se ukládá, aby uvážil neblahé finanční poměry postižených obcí a udělil jim přiměřenou podporu k pracem kommunikačním.

3.   C. k. vláda se vyzývá, aby tak těžce postiženým rolníkům a majitelům domů v okresu Železnobrodském po provedeném šetření poskytla vydatnou pomoc ze státních prostředků, jež by odhadnuté škodě byla přiměřena.

V  ohledu formálním navrhujeme, aby s návrhem tímto bez prvního čtení bylo uloženo dle předpisů jednacího řádu, a aby byl přikázán komisi rozpočtové.

V  Praze dne 23. září 1907.

Dr. J. Čelakovský a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Blahovec a soudruzi mě podali návrh.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů v příčině zvýšení dotace zemské na zřizování hospodářských vodovodů v král. Českém v tomto zasedání sněmu království Českého.

Slavný sněme! Otázka zřizování hospodářských vodovodů pro menší chudé obce jest velice důležitá a blahodárná. Náklad na stavby vodovodů rok od roku nesmírně vzrůstá a ruch ohledně novostaveb vodovodních neochabne, nýbrž ještě stoupne, jak patrno z nových žádostí a projektů. Dle toho jest nejvýše na čase v zájmu tak důležité věci, jako je subvencování hospodářských vodovodů, aby tato položka pro udílení podpor k účelu zřizování menších vodovodů hospodářských pro obce, případně pro družstva, byla přiměřeně zvýšena.

Z těchto důvodů podepsaní činí návrh:

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti na zvýšení dotace zemské na zřizování hospodářských vodovodů na 200. 000 korun.

V  ohledu formálním budiž tento návrh přikázán komisi rozpočtové bez prvého čtení.

V  Praze dne 27. září 1907.

František Blahovec a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. dr. Podlipný a soudruzi mně podali návrh.

Sněmovní aktuár Dr. Hoetzel (čte: ) Návrh poslanců dra Podlipného, dra Schauera, dra Zimmra a soudruhů na zřízení justičního paláce pro král. hlavní město Prahu.

Již po celá desítiletí ozývají se stále naléhavější hlasy po zřízení důstojného, účelu svému vyhovujícího justičního paláce pro král. hlavní město Prahu. V měsíci září letošního roku jest tomu právě čtvrt století, co Jeho Excellence tehdejší ministr spravedlnosti baron dr. Alois Pražák při své inspekční cestě uznal naprostou nedostatečnost pražských budov soudních.

K popudu jeho byla tehdy svolána anketa konaná u praesidia c. k. zemského jakožto trestního soudu v Praze, leč odpomoc způsobena byla jen ve příčině budovy c. k. zemského jakožto trestního soudu v Praze, kdež umístění své našly c. k. státní zastupitelství a c. k. okresní soud pro horní Nové Město Pražské. Ostatní soudy umístěny jsou způsobem naprosto nedostatečným a vážného svého účelu nedůstojným. Zejména platí to ale co se týká c. k. obchodního soudu v Praze, umístěného v místnostech, určených původně k soukromému obývání a teprve potom k účelům soudním adaptovaných. Místnosti tohoto soudu jsou těsné, chodby spojující jednotlivé úřadovny úplně tmavé. Ještě zvýšenou měrou platí to o místnostech c. k. okresního soudu pro dolní Nové Město v Praze a c. k. okresního soudu pro Malou Stranu Pražskou, které nacházejí se v budovách soukromých způsobem věru nedůstojným k účelům soudním upravených. Totéž platí neméně i o budově c. k. zemského soudu v Praze na Ovocném trhu, kdež nachází se též c. k. okresní soud pro přestupky v Praze, jehož místnosti nelze nikterak uznati za způsobilé, aby sloužily vykonávání spravedlnosti.

Nedostatky tyto pociťovány jsou netoliko se strany obecenstva práv hledajícího a jeho právních zástupců, nýbrž i se strany soudních orgánů samých. Místnosti ty jsou závadny po stránce zdravotní a nevyhovují zajisté důstojnému účelu, kterému jsou určeny.

Rada král. hlavního města Prahy i advokátní komora pro království České opět domáhají se u c. k. vlády o sjednání nápravy, která se stala ještě naléhavější od té doby, kdy v platnost dostoupily nové zákony processní zavádějící ústní řízení.

Z těchto příčin činíme následující návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby s urychlením všemožným zřídila pro král. hlavní město Prahu justiční palác naléhavým potřebám řádného konání spravedlnosti vyhovující.

V ohledu formálním žádáme, aby návrh tento přikázán byl komisi pro okresní a obecní záležitosti.

V  Praze, dne 27. září 1907.

Dr. Jan Podlipný.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Vojta mně podal návrh. Žádám, by byl přečten.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Mil. Vojty a soudruhů na poskytnutí zemské a státní podpory obcím: Vitějice, Hracholusky a Obora, okresu Netolického.

Dne 28. července 1907 polní úroda na pozemcích obce Vitějovice, Hracholusky a Obora okresu Netolického z větší části zničena byla krupobitím.

Obyvatelstvo těchto obcí v posledních letech neúrodou a opakujícími se živelními pohromami ochuzeno, uvrženo touto poslední katastrofou v největší tíseň, činí tudíž podepsaní tento návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.    Na poskytnutí přiměřené podpory dotyčným obcím z prostředků zemských.

2.   Na vyzvání vlády, by k témuž účeli věnovala značnější obnos z prostředků státních. V ohledu formálním navrhují přikázání návrhu toho bez prvního čtení rozpočtovému výboru.

Mil. Vojta a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Vojta podal ještě druhý návrh.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Mil. Vojty a soudruhů na poskytnutí nouzové podpory obcím Semeslice, Temelín, Kališti, Slavětic, Nezdášov, Bohonice, Malešice, Sedlice, Bílá Hůrka, Chvalšovice, okresu Vltavotýnského.

Dne 26. června 1907 postiženy byly krupobitím obce Šemeslice, Temelín, Kališt, Slavětice, Nezdášov a Bohonice, dne 27. června obce Malešice, Sedlice, Bílá Hůrka, Chvalšovice a tytéž obce opět dne 2. července 1907 okresu Vltavotýnského.

Živelními těmito pohromami uvrženo obyvatelstvo jmenovaných obcí v největší tíseň, činí tudíž podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.   Jmenovaným obcím povoluje se přiměřená podpora z prostředků zemských;

2.   vláda se vyzývá, by k témuž účeli povolila značnější podporu z prostředků státních.

V ohledu formálním budiž návrh tento přikázán bez prvého čtení rozpočtové komisi.

Mil. Vojta a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Vojta a soudr. podal mně ještě jeden návrh. Žádám, by byl přečten.

Sněmovní aktuár dr. Funk (čte): Návrh poslance Mil. Vojty a soudr. na poskytnutí nouzové podpory obcím: Nuzice, Blatec, Hodětín a Svinky v okresu Bechyňském.

Dne 8. července 1907 zničilo krupobití polní úrodu na pozemcích obce Nuzice, Blatec, Hodětín částečně a Svinky úplně.

Se zřetelem na chudé obyvatelstvo těchto obcí, stíhané v posledních létech častými živelními pohromami, Činí podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.    na poskytnutí přiměřené podpory těmto obcím z prostředků zemských;

2.   na vyzvání vlády, by k témuž účeli poskytla ze státních prostředků značnější obnos.

V ohledu formálním budiž návrh ten bez prvého čtení přidělen rozpočtové komisi.

V  Praze dne 27. září 1907.

Mil. Vojta a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Schauer podal mně dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Žádám, by byl přečten.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. dra. Schauera a soudr. na Jeho Excellenci pana místodržitele pro království České v příčině porušování jazykových práv národa Českého c. k. okresním soudem v Chebu.

Vaše Excellence! Josef Hostounský, zastoupený drem. Janem Lhotou, advokátem v Praze, podal u c. k. okresního soudu v Chebu dne 22. září 1907 žalobu na Chebský spořitelní a záloženský spolek v Chebu.

Tuto žalobu odmítl c. k. okres. soud v Chebu odd. II. usnesením ze dne 24. záři 1907 č. j. C. II. 83/7-1 a limine fori, poněvadž prý není sepsána jazykem v zemi obvyklým.

Toto porušování jazykových práv národa Českého v království Českém není u jmenovanáho c. k. okres. soudu ojedinělým. Tak vyřídil týž soud usnesením ze dne 1. září 1907 č. j. E 754/7-1 česky sepsanou a c. k. obchodním soudem v Praze česky vyřízenou žádost exekuční v jazyce německém. Podobně vydána jsou usnesení téhož soudu ze dne 10. září 1907 č. j. E 776/7-1, ze dne 14. září 1907 č. j. E 617/7-9, ze dne 15. září 1907 č. j. E 749/7-2, a platební rozkaz ze dne 17. září 1907 č. j. E 749/7-2 v jazyce německém, ač se jednalo o žádosti úplně české.

Jest tedy patrno, že u c. k. okres. soudu v Chebu zaveden byl v příčině vyřizování českých podání v jazyce německém celý systém, jemuž ovšem koruna dána byla usnesením na prvním místě tohoto dotazu zmíněným, kterým odepřeno bylo vůbec jednati o žalobě v jazyce českém podané.

Není nejmenší pochybnosti, že jedná se tu o křiklavé svévolné porušování zákonem uznaných práv jazykových národa českého. Okresní soud v Chebu odvolává se v usnesení svém na § 13. všeob. řádu soudního z r. 1781, ač zajisté témuž soudu známo býti musí, že dekret nejvyššího justičního místa vydaný appelačnímu soudu v Praze ze dne 22. dubna 1803, požívající zákonné závaznosti, vyslovil, že není žádné překážky, aby dle § 13. všeob. ř. soudního každý žalobce podal žalobu v jazyce českém nebo německém v zemi stejné obvyklém. I kdyby snad tento dekret nebyl c. k. okresnímu soudu v Chebu znám, zajisté znám mu býti musí Nejvyšší kabinetní list císaře Ferdinanda ze dne 8. dubna 1848, vyslovující, že »úplná úroveň českého jazyka s německým ve všech odvětvích státní správy a veřejného vyučování zásadou býti má« a že podle tohoto Nejvyššího kabinetního listu následkem příkazu c. k. ministerstva práv okružním nařízením českého soudu appelačního ze dne 30. května 1848 č. 9535 (sb. česk. prov. zák. z r. 1848 svazek XXX. č. 119) veškeré soudní úřady v Čechách byly zavázány, »ústní jednáni všeho druhu předsebráti v onom jazyce zemském, jehož strana jest mocna.... « tedy české strany po česku, německé po německu C. k. okresní soud v Chebu musí znáti plenissimární rozhodnutí c. k. nejvyššího dvoru soudního ze dne 13. prosince 1898 č. 14. 934, jímž výslovně konstatováno, že Nejvyšší kabinetní list ze dne 8. dubna 1848 jeví se ve smyslu tehdejšího státního práva býti zákonem, jenž žádným pozdějším zákonem zrušen nebyl, kteréžto rozhodnutí nejvyššího dvoru soudního vyslovilo zásadu, že »sluší trvati na tom, že strany jsou oprávněny při všech soudech korunní země české užívati jak německého tak českého jazyka jako obvyklého jazyka zemského. «

Konečně jest c. k. okresní soud v Chebu povinen znáti § 19. stát. zákl. zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 142 ř. z.

Z řečeného jest patrno, že systematické zneuznávání práv jazyka českého se strany c. k. okres. soudu v Chebu jest zřejmým, vědomým porušováním platných zákonů, svévolným vyzýváním nejsvětějších citů českého národa.

I sebe klidnějšímu Čechu musí vstoupiti červeň studu a hněvu nad tímto vědomým pokořováním národa českého se strany státního zřízence v tvář. Vaší Excellenci dobře jest známo, že my, národ český, chceme žíti se svými krajany německými v klidu a pokoji, že nežádáme nic jiného než rovné právo s nimi, leč takovýmto nezákonným jednán m musí se mařiti předem veškerá snaha po klidném spolužití obou národů v tomto království Českém.

Vznášíme proto k Vaší Excellenci tento dotaz:

1.   Jest Vaše Excellence ochotna učiniti ihned u c. k. vrchního zemského soudu pro království České v Praze a u pana ministra spravedlnosti opatření, aby toto vědomé porušování zákonů se strany úředníků c. k. okresního soudu v Chebu bylo disciplinárně vyšetřeno a stíháno?

2.   Jest Vaše Excellence ochotna učiniti u c. k. vlády potřebné kroky, aby takové svévolné porušování platných zákonů a urážení citu národa českého se strany státních zřízenců bylo pro budoucnost na trvale zamezeno ?

V Praze, dne 27. září 1907.

Dr. Schauer a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Schauer podal mne další dotaz k panu místodržiteli.

Žádám, aby byl přečten.

Sněmovní aktuar Dr. Hoetzel (čte: ) Dotaz posl. Dra Schauera a soudr. na Jeho Excellenci p. místodržitele království Českého:

Vaše Excellenci! Státoprávní klub pro politický okres Jičín zamýšlel uspořádati pod protektorátem městské rady v Jičíně na den 22. září 1907 dopoledne tábor lidu, pro případ nepříznivého počasí pak veřejnou schůzi ve dvoraně Sokolovny Jičínské s programem: »O významu královského reskriptu z 12. září 1871 a o všeobecném hlasovacím právu do sněmu zemského. «

C. k. okresní hejtmanství v Jičíně výměrem ze dne 19. září 1907 č. 31. 729 zakázalo odbývání dotyčného táboru, pokud se týče, veřejnou schůzi lidu, poněvadž prý první bod programu příčí se svou tendencí ustanovení trestního zákona a že je prý se obávati, že by tu porušen byl veřejný klid a ohroženo všeobecné blaho.

Zajímavým je, že samo c. k. státní zastupitelstvo v Jičíně, jemuž přece v první řadě přísluší stíhati činy trestnímu zákonu se příčící, neshledalo ve znění nárožních návěstí, tábor lidu ohlašujících, nic závadného.

Je přímo nepochopitelno, že c. k. okresní hejtmanství může spatřovati něco trestného v tom, chce-li politický spolek uspořádati rozhovor o významu královského reskriptu, jenž je přece významným projevem českého krále pro státoprávní snahy českého národa nad jiné významným.

Naprosto bezdůvodnou je domněnka politického úřadu Jičínského, jakoby pořadatelé tábora lidu chtěli o významu tohoto královského reskriptu pojednati způsobem zákonu trestnímu se příčícím.

Vznášíme proto na Vaši Excellenci tento dotaz: Je Vaší Excellenci stanovisko c k. okresního hejtmanství v Jičíně vyslovené ve zmíněném zákaze známo a je Vaše Excellence ochotna sjednati proti tomuto vyřízení politického úřadu Jičínského nápravu ?

V  Praze, dne 27. září 1907.

Dr. J. Schauer a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Horák podal mně interpellaci k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Žádám, aby byla přečtena.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte: ) Interpellace JUDra Vojtěcha Horáka a soudruhů.

Nížepsaní podávají na Jeho Excellenci p. místodržitele následující dotaz:

V  Oseku u Duchcova projektována a povolena byla sokolská slavnost na den 15. září 1907.

Slavnost tato následkem strašného nečasu se nekonala a odložena byla na den 22. září t. r.

Okresní hejtmanství v Duchcově zakázalo odbývání slavnosti této a intervence starosty tělocvičné jednoty »Sokol« v Oseku u c. k. místodržitelství zůstala bezúspěšnou.

Zástupcům osecké tělocvičné jednoty oznámil správce c. k. hejtmanství Dr. Frank, že odvolání proti zákazu vyhověno nebylo a že zákaz slavnosti té stal se přímo na příkaz Vaší Excellence.

Zákaz ten byl naprosto neodůvodněný a jeví se býti porušením ústavních práv občanstva Oseckého národnosti České.

O nějakém ohrožení veřejné bezpečnosti řeči býti nemůže, neboť po celou řadu let různé české slavnosti zcela nerušeně, bez závady a překážek v Oseku se konaly a obě národnosti, česká a německá, v Oseku žijí v nejlepší shodě.

Podepsaní táží se:

1.   Jest Vaši Excellenci zákaz sokolské slavnosti, která se dne 22. září 1907 v Oseku konati měla, znám a stal se zákaz ten na přímý příkaz Vaší Excellence?

Pak-li ano, jak ospravedlňuje Vaše Excellence zákaz ten?

2.    Hodlá Vaše Excellence pro příště učiniti podobná opatření, aby podobné zákazy se neopakovaly?

V  Praze, dne 27. září 1907.

Dr. Vojtěch Horák a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Landa mně podal dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní aktuar Dr. Hoetzel (čte): Dotaz poslance Fr. Landy a soudruhů na Jeho Excellenci pana c. k. místodržitele království Českého, jako zástupce c. k. vlády ve příčině poddolování obce Libušina v politickém okrese Slánském.

V   minulém sezení rakousko-uherské delegace upozornil sám velitel loďstva, pan hrabě Montecucoli, na řádění železářského kartelářství a připomněl, že objednané pancéřové železné desky pro loďstvo přijdou v Americe levněji o 9, 400. 000 K nežli v Rakousku, kde bují kartelářství železářské.

Z toho předeslání jest vidno, že zájmy obyvatelstva nejen v Čechách ale i v celé říši jsou velice ohroženy, neboť známo jest všeobecně, že pražsko-železářská průmyslová společnost vykořisťuje lidstvo nejen jako majitelka rozsáhlých železářských závodů, ale i závodů uhelných v míře nejvyšší.

Tato společnost rozprostírá tenata svá po několika okresích a roste její sebevědomí do závratné výše. Společnost dopouští se na svatojirském potoku přestupků vodního zákona a ohrožuje veřejné zájmy celé řady obcí a vysmívá se již přes půl roku moci státní, která své zákony prosaditi nedovede.

Tak děje se s poddolováním Libušinské obce, čítající bezmála 5000 obyvatelů, takřka od společnosti odvislých. Vykořisťování Libušínských dolů jde tak daleko, že přes padesát různých slavení a obytelných domů jest poddolováním velice ohroženo; klenutí, stropy, podlahy i zdě jsou popraskány a a z některých stavení musilo se obyvatelstvo vystěhovat.

Před možným sesutím jest život lidský vydán v nebezpečí v nejvyšší míře.

Společnost dobře ví, že jest povinna dáti majitelům poškozených staveni náhradu patřičnou, ale ona tak nečiní, dává jenom tu i tam almužnu, jaké se jí zlíbí. Obyvatelstvo, které je v zoufalství, nenalézá ochrany ani u politických ani u soudních úřadů a jenom běduje a naříká.

Vyšetřil jsem osobně poměry několika poškozených majitelů domů v Libušině a musím konstatovati, že jsou tam poměry v právním státu neuvěřitelné. Hrabivost společnosti nemá sobě rovna.

Ježto poškozené obyvatelstvo Libušínské vzdor všem žádostem a prosbám, nenalézá u politických a soudních úřadů ochrany, táži se Vaši Excellence, jsou-li tyto poměry od slánského pana c k. okresního hejtmana Schalera Vám známy a hodlá-li Vaše Excellence postarati se o to, aby pražsko-železářská průmyslová společnost dle zákona byla donucena, poskytnouti dle práva utiskovanému obyvatelstvu zákonitou náhradu, jak to v každém ústavním státu díti se má.

V Praze 27. září 1907.

Er. Landa a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský. Páni posl. Dvořák, Kotlář a soudr. mně podali návrh.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Návrh posl. Jana Dvořáka, Josefa Kotláře a soudruhů na podporu živnostenské organisace vyššího řádu.

Slavný sněme! Novellou k živnostenskému řádu rozšířena byla pozoruhodnou měrou kompetence jednot společenstev živnostenských, kterou by po dobu přetvořování organisace jednoty vzhledem na svoje rozpočty samy obstarávati s to nebyly. Vidouce toho nevyhnutelnou potřebu, aby organizace jednotní na počátku platnosti novelly do akce, zejména v ohledu komorovém energicky zasáhnouti mohly, docházíme k přesvědčení, že to věcí všech veřejných činitelů, aby alespoň na dobu přechodnou, nejméně tříletou jednotám společenstev živnostenských poskytly přiměřenou subvenci.

Vzhledem na to činí podepsaní návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby do nejbližšího rozpočtu vložil obnos 30. 000 K ku podpoře stávajících jednot, vybudovaných na podkladě živnostenského řádu, a aby obnosu toho použil po slyšení zemské komise živnostenské.

V ohledu formálním budiž návrh přikázán komisi rozpočtové bez prvního čtení.

Jan Dvořák, Jos. Kotlář a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám přečtené interpellace Jeho Excellenci panu místodržiteli a naložím s přečtenými návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde die verlesenen Interpellationen an den Herrn Statthalter leiten und werde die verlesenen Anträge der geschaftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Mám před sebou některé návrhy, stran kterých páni navrhovatelé žádají, aby byly přikázány bez prvního čtení dotyčným komisím.

Ich habe vor mir einige Anträge, bezüglich deren die Herren Antragsteller ersucht haben, dieselben ohne erste Lesung an die betreffende Kommission zu verweisen.

Ich erhebe gegen die Verweisung keine Einwendung und werde mir erlauben mitzuteilen, um welche Anträge es sich handelt.

Nečiním námitky proti tomu, aby tyto návrhy byly přikázány komisím a dovoluji si sděliti, o které návrhy se jedná:

Návrh JUDr. Antonína Schauera a soudruhů za poskytnutí podpory obyvatelstvu města Nového Bydžova, stíženého živelní pohromou.

Antrag der Abgeordneten Dr. Schauer und Genossen auf Gewährung einer Unterstützung für die von einer Elementarkatastrophe betroffenen Bevölkerung der Stadt Neutydžov.

Antrag der Abgeordneten Dr. Kastan und Genossen, betreffend den Verlauf der im Königreiche Böhmen gewonnenen Kohle.

Návrh poslance dr. Inž. Jana Kaftana a soudruhů na vydáni zákona v příčině prodeje uhlí v království Českém dobytého.

Návrh poslance Hyrše a soudruhů ve příčině zvýšení zemské dotace pro podporování poškozených cest v obcích království Českého.

Antrag der Abgeordneten Hyrš und Genossen, betreffend die Erhöhung der Landesdotation für die Unterstützung von geschädigten Wegen in den Gemeinden des Königr. Böhmen.

Antrag der Abgeordneten Peschka, Ansorge und Genossen aus Gewährung einer Unterstützung aus Landes- und Staatsmitteln für die Bevölkerung der Bezirke Rokitnitz, Grulich, Wildenschwert und Landskron.

Návrh poslanců Frant. Peschky, Ansorge a soudr. v příčině poskytnutí podpory z prostředků státních a zemských obyvatelstvu okresů Rokytnice, Králíky, Ústí n. Orl. a Landškrounu.

Antrag der Abgeordneten Besemüller und Genossen, betreffend die Bewilligung einer Unterstützung aus Landes- und Staatsmitteln für die vom Hagelschlag betroffenen Bewohner der Gemeinden Herrmannsthal, Langenbruck, Pelkowitz, Saskal, Jaberlich, Schimsdorf und Münkendorf im Bezirke Reichenberg.

Návrh poslance Besemüllera a soudr. v příčině povolení podpory z prostředků zemských a státních pro obyvatelstvo obcí Jeřmanic, Dlouhomostí, Pelkovic, Záskalí, Javorníku, Šimanovic a Münkendorfu krupobitím postižené.

Návrh poslance Kudrnky a soudruhů na poskytnutí podpory a postačitelné bezúročné půjčky obcím okresu Chrudimského.

Antrag der Abgeordneten Kudrnka und Genossen aus Gewährung einer Unterstützung und eines hinreichenden unverzinslichen Darlehens für die Gemeinden im Bez. Chrudim.

Činí se proti tomu námitka, aby byly tyto návrhy přikázány bez prvního čtení dotyčným komisím?

Wird dagegen eine Einwendung erhoben, daß die mitgeteilten Anträge an die betreffende Kommission verwiesen werden?

Es ist keine Einwendung erhoben worden, und ich werde demnach dem Wunsche der Herren Antragsteller entsprechen.

Nebyla činěna žádná námitka a vyhovím tedy přání p. p. navrhovatelů.

Omluvil se pro dnešní schůzi pan posl. dr. Viškovský.

Der Herr Abgeordnete Dr. Viškovský hat sich für die heutige Sitzung entschuldigt.

Krankheitshalber hat sich entschuldigt der Herr Abgeordnete Šembera.

Nemocí omluvil se pan posl. Šembera.

Osmidenní dovolená byla dána pp. posl. knížeti Trauttmannsdorfovi a Rombaldu z Hochinfelsu.

Ein achttägiger Urlaub wurde bewilligt den Herren Abgeordneten Fürsten Trauttmannsdorff und Rombald Edler von Hochinfels.

Konstatuji, že slavný sněm je způsobilý usnášeti se.

Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

Přejdeme k dennímu pořádku. (Zvoní. )

Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Schreiter, Lipka und Genossen, betreffend den Bau der Eisenbahn Kleinkahn - Tissa - Peters wald-Landesgrenze.

Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců Schreitera, Lipky a spol. v příčině stavby dráhy z Malého Chvoj na do Tisé-Petrovic na zemskou hranici.

Ich erteile dem Herrn Antragsteller Abg. Schreiter das Wort.

Abg. Schreiter: Hoher Landtag! Der Antrag, den ich gemeinsam mit dem Herrn Kollegen Lipka eingebracht habe, betrifft ein altes Eisenbahnprojekt, welches im Interesse der betreffenden Interessentengruppen eigentlich schon lang hätte durchgeführt werden sotten, und bessen Durchführung gewiß auch im Interesse der österreichischen Regierung und der Landesverwaltung von Böhmen gelegen gewesen wäre. Das Projekt tauchte im J. 1857 aus und hatte wiederholt Aussicht, realisiert zu werden, allein im Verlaufe der Vorarbeiten tauchten immer wieder Schwierigkeiten auf und hinderten die Vollendung des Werkes.

Solche waren einerseits die Uneinigkeit der Gemeinden, beziehungsweise Interessentengruppen, anderseits aber die eigentümliche Haltung der österreichischen und der sächsischen Regierung, welche so zusagen mit einander Kotze und Maus gespielt haben.

Der erste Grund, die Uneinigkeit der Interessentengruppen, ist nun auf der Welt geschafft, indem sowohl diesseits in Böhmen als auch jenseits in Sachsen volle Einigkeit erzielt worden ist. Die beiden Hauptinteressenten in Böhmen, nämlich die Gemeinden Peterswald und Tyssa, haben sich geeinigt und arbeiten gemeinsam mit allen Mitteln und aller Tatkraft für die Durchführung dieses Projektes und unternehmen Sämtliche Schritte, die notwendig sind, mit Beschleunigung in Vollster Uebereinstimmung. So ist die Aussicht Vorhanden, daß das Projekt in absehbarer Zeit durchgeführt wird, wenn Staat und Land ihre Schuldigkeit tun. Auch jenseits der Grenze - in Sachsen - macht sich das Bestreben nach Einigkeit geltend.

Die eine Interessentengruppe dortselbst wollte die Bahn von Pirna über Gottlauba nach Peterswald haben, die andere Interessentengruppe wünschte die Durchführung der Bahn von Pirna über das Bahratal nach Peterstwald.

Die sächsische Regierung, welche der Sache früher ablehnend gegenübergestanden ist, hat sich später der Wichtigkeit derselben nicht verschlossen und mit beiden Interessentengruppen Verhandlungen angeknüpft, auf Grund deren jede einzelne erklärt hat, daß sie sich dem Schiedsrichtersprache der sächsischen Regierung fügen und die vorgeschlagene Variante unterstützen werde. Daraus ist ersichtlich, daß die sächsische Regierung dem Projekte endlich jene Aufmerksamkeit widmet, die nötig ist.

Aus dem Protokolle über die Trassenkommission, welches von Seite der österreichischen Regierurg an die Interessenten ergangen ist, ergibt sich, daß auch diese nunmehr nicht abgeneigt ist, das Projekt zu erörtern und für selbes einzutreten Wenn nun die Geneigtheit von beiden Seiten Vorhanden ist, so wird es ganz leicht möglich sein, daß der Bau bald durchgeführt werde, übrigens wird die Gefahr keine große fein, da der Betriebskonfizient zweifellos bei einer Gebirgsbahn, welche zum Teile 301% zu überwinden hat, ein größerer ist, und zu

Die Hauptursache, welche die österreichi-sche und sächlische Regierung bestimmt hatte, das ganze Projekt als solches einer Verbindungsbahn zu negieren, beziehungsweise eine ablehnende Haltung einzunehmen, war, daß man damals der Meinung war, die Bahn werde eine Konkurrenzbahn sein, und zwar einerseits für die österreichischen Staatsbahnen, nämlich für die Linie Komotau-Bodenbach, andererseits für die sächsischen Staatsbahnen, nämlich für die Hauptlinie BodenbachDresden.

Abgesehen davon, daß beide Bahnen tatsächlich überlastet sind und deshalb eine Entlastung gerne annehmen könnten, wird die Bahn keine Konkurrenzbahn werden, und selbst für diesen Fall liegt es in den Händen der österreichischen Regierung, welche die Staatsgarantie übernehmen, beziehungsweise den größten Teil der Aktien aufbringen muß, die Sache in einer für sich günstigen Weise zu regeln.