že zdražení dopravy tak důležité suroviny by poškodilo u velké míře nejen veškerý průmysl pražský a širokého okolí, nýbrž i nejširší kruhy spotřebovatelů, jeví se býti nutno, aby ku zvýšení tomuto, jež má vlastně v důsledcích svých napomáhati pouze ku zvýšení příjmů soukromých drah a tím i výkupní renty jejich, žádným způsobem nedošlo.
Vzhledem k tomu táží se podepsaní:
1. Jest Vaší Excellenci, která před nedávném ještě slíbila postarati se o to, aby zdražení životních potřeb, mezi něž ovšem i uhlí v první řadě náleží, bylo zmírněno, známo, zda vláda k tomuto zvýšení tarifů na státních drahách chce dáti souhlas?
2. Jakých opatření bude učiněno, aby ku zvýšení tomuto nedošlo?
Jos. Macháček a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dostál a soudruzi mně podali dotaz.
Sněmovní aktuár Dr. Funk: Dotaz k jeho Excellenci Karlu hraběti Coudenhove-ovi místodržiteli království Českého. Česká beseda v Prachaticích mínila pořádati dne 1. září 1907 slavnost na pamět 25letého svého trvání.
Aby překažena byla slavnost, tato ohlásili Němci prachatičtí na týž den vzdoroslavnost, dobře počítajíce, že slavnosti tyto na týž den ohlášené politickými úřady povoleny nebudou
Česká beseda odložila proto svou slavnost na den 8. září, Němci dle svého plánu učinili taktéž. Osnovaný plán se jim dle přání jejich úplně vydařil. Slavnost zakázána. Když Čechové následkem toho odbývali schůzi důvěrnou v místnostech besedy, Němci bez ohledu na zákaz shromáždili se kolem pomníku císaře Josefa II. a uspořádali tábor lidu, což když zpozorovali čeští účastníci, vyšli taktéž před budovu besední. Na zakročení c. k. okresního hejtmana Hiebla vrátili se Češi zpět do besedy, ovšem za pokřiku a výsměchu Němců, byvši ujištěni, že i Němci tak učiniti musí. Nestalo se tak. Němcům ponechána volnost štvavého řečnění dále. A nebylo dosti na bohopustém štvaní německých předáků, též i krajnímu násilí byli čeští účastníci vydáni.
Německé obyvatelstvo Prachatic podléhalo štvaní buršáků a buršáckými čapkami okrášlených chlapců, hlavně z Volarska přivedených.
Již v předvečer slavnosti, když Dr. Pluhař odebral se na nádraží uvítali své příbuzné, k nimž přidružili se někteří hosté besední, byla společnost tato poplivána a házeno po ní kamením.
V týž večer zničena návěstní tabule pro přijímání dětí do škol a vytlučena byla okna v zadní části budovy českého Národního domu.
Však daleko horší byl den ohlášené slavnosti. Hlouček českých občanů ze Strunkovic klidně od uzenáře Rataje odcházejících byl německými násilníky přepaden, z nichž mnozí do krvavá byli zraněni. Zraněný pan Vačkář musel býti do nemocnice odvezen, kde rány jemu byly obvázány.
Zatčení němečtí násilníci byli ku zakročení okresního hejtmanství na svobodu propuštěni. Propuštění toto vyvolalo mezi klidným obyvatelstvem českým oprávněné rozhořčení. Němcům tím dán signál k útokům dalším a také hned po poledni počali se opět na náměstí srocovati. Když Němci vyhrnuli se na náměstí, vyšli též Čechové a tu opětně zakročil c. k. okr. hejt. Hiebl, ovšem zase proti Čechům a vybízel občany české k odchodu, což tito na domluvu českých poslanců učinili. Podruhé odešli Češi klidně, což svědčí zajisté, jak naši čeští lidé chovali se vzorně.
Němci neodešli, zůstali zpívajíce velkoněmecké písně a jinak provokujíce. Když c. k. okresní hejtman Hiebl proti svým chráněncům, když tito hrozivě si počínali a holemi hrozili opětně nezakročil, vyšli Češi zase z místností besedních. Nyní, když situace stávala se hrozivou, dal c. k. okresní hejtman povolati vojsko, ovšem zbytečně, neboť 10 četníků mohlo úlohu tuto vykonati. Teprve když vojsko zakročilo proti vlastním provokatérům Němcům, an jiných rušitelů míru nebylo, vytratili se němečtí násilníci v buršáckých čapkách a bez čapek z náměstí. Jak sobě místní policie a c. k. okresní hejtman Hiebl počínali, sluší uvésti:
Český obchodník K. Vaněk šel sobě do trafiky pro doutníky a odcházeje tázal se policejního revisora, zdali může bezpečně odejíti. Dostalo se mu v té věci ujištění.
Při vykročení z trafiky byl však na povel nějakého Messnera, zaměstnaného v městské spořitelně prachatické, obstoupen zástupem Němců, kteří utvořivše ulici, hnali jej touto, při čemž K. Vaněk mnoho těžkých ran utrpěl. Pan Vaněk obrátil se po tomto přepadení na přítomného okr. hejtmana Hiebla a ukázav mu revolver prohlásil, nebude-li chráněn, že použije zbraně. C. k. okresní hejtman Hiebl vyzval p. Vaňka, aby mu zbrojní list ukázal a teprve, když tak bylo učiněno, dal mu dva četníky za průvodce: Toť přímo nepochopitelné a neslýchané jednání, neboť nemíti zbrojního pasu, snad by jej tento státní úředník byl nechal na pospas zuřivcům německým. Odpoledne byli občané Kolářové, Horský, Ledrer přepadeni a zraněni německými násilníky na rukou. Po slavnosti ze středy na čtvrtek házeno ze zahrady hostince Kozlovského kamením a zraněni čeští lidé Vlk a Mika V tuto noc byla v Národním domě rozbita okna v přední části, pomazána lakem fasáda, zničeny a pomazány obrazy od akademického malíře Nováka, ač c. k. okres, hejtman slíbil dáti budovu hlídati.
O nestrannosti c. k. okresního hejtmana Hiebla dlužno uvésti ještě toto: Cechům zakázáno vyvěšení praporu slovanského, Němci však vyvěsili u sochy císaře Josefa II. dva prapory barev velkoněmeckých, aniž by okresní hejtman zakázal vyvěšení.
Když v té příčině byl tázán, p. hejtman odvětil, že to jsou barvy spolkové. Ještě jiný doklad nestrannosti. Na 40 českých krejčí v Prachaticích žádalo za povolení zřízení společenstva krejčí, Čemuž však p. okr. hejtman nedovolil a donutil je vstoupiti do stávajícího společenstva německého. Na druhé straně ale, když v obchodním grémiu nabyli převahu příslušníci čeští, dal c. k. okresní hejtman německým příslušníkům bez všech povolení utvořiti samostatné grémium německé. Tak jedná c. k. okresní hejtman, jsa si jist přízně vyšších úřadů, který opětně ukázal strannickost svou, zakázav Čechům slavnost sokolskou. Němcům však jich vzdoroslavnost zpěváckéko spolku blahosklonně povolil.
Vina takového jednání spadá na c. k. místodržitele království Českého, jemuž nutno za vinu klásti:
1. že slavnost česká zakázána byla prostě jen z malicherného důvodu ohlášení trucslavnosti německé,
2. že oproti poslancům českým při intervenci v záležitosti prachatické dne 5. září 1907 zachoval se tak, jak dosud žádný státní úředník neučinil,
3. že na důležitém místě okresního hejtmana ponechává muže, zřejmého straníka jedné části obyvatelstva - totiž Němců.
Tážeme se pana zástupce vlády:
1. Zda-li srovnává se s úctou ku zákonu samému, když zákon o právu shromažďovacím pro české obyvatelstvo je ad absurdum uváděn vždy, když několik lidí z tábora německého vzdoroslavnost ohlásí ?
2. Jakým způsobem hodlá omluviti jednání oproti českým poslancům při intervenci dne 5. září 1907 v záležitosti prachatické?
3. Zda hodlá přičiniti se o odvolání z místa tak zodpovědného jakým jest okresní hejtman, vysloveného straníka, c. k. okresního hejtmana Hiebla v Prachaticích?
V Praze dne 16. září 1907
Dostál a soudr.
Náměstek nejv. maršálka zemského dr. Werunsky: Pan poslanec dr. inž.. Kaftan podal mně dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz poslance dr. inž. Kaftana a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého v příčině nemírného zdražování uhlí.
Ministerský oběžník z r. 1849, kterým byla předložena osnova zákona horního, v r. 1854 vydaného, praví, že mineralie musí býti považovány za poklady, které mají pro veškerý národ udržovány a na jeho prospěch využitkovány býti. K nejdůležitějším minerálům, pro průmysl a domácnost naši nezbytným, náleží uhlí, jež ve velké hojnosti jest uloženo v lůně země České, a bylo tedy povinností každé vlády, jež jménem státu výhradné své kutací a dolovací právo poskytuje za nepatrný poplatek podnikům soukromým, příležitosti k tomu, aby se tato pomocná látka dostala na prvním místě domácímu průmyslu a domácímu obyvatelstvu vůbec v potřebném množství za ceny přiměřené, c. k. vládou kontrolované.
Pohříchu nestalo se tak, naopak nalézá se velkoobchod uhelný v rukou několika málo obchodníků, jež neobmezeně ceny uhlí zvyšují, bez ohledu, jest-li domácí průmysl a obecenstvo jsou s to, ceny tyto platiti.
Sousední stát pruský vycítil v čas nebezpečí, jež hrozí jeho průmyslu a lidu lichvou uhelnou, zabrav uhelné doly v takovém rozsahu, aby měl vždy vliv na trochu cen uhlí, aby tyto nemohly býti soukromými podniky libovolně diktovány.
Také naše soustátí jest majitelem dolů uhelných, jenž jedině v pánvi Mostecké as 12 milionů metr. centů uhlí ročně těží; byl by to jeden z prostředků k regulování cen uhelných.
Jelikož jest obava, že při stále rostoucí spotřebě uhlí a vůči značnému vývozu uhlí do ciziny nebude se uhlí pro domácí průmysl a pro spotřebu domácí dostávati, čímž dosavadní přemrštěné ceny uhlí ještě stoupnou, bude zapotřebí vzíti v čas v úvahu podobná opatření, jakých užila c. k. vláda v době, kdy hrozilo nebezpečí, že by vývozem pícním utrpěl chov domácího dobytka.
Nejvydatnějším prostředkem proti svévolnému zdražování uhlí bylo by ovšem vy vlastnění dolů státem, po případě zakoupení většího počtu dolů uhelných; jelikož však čas kvapí a bezpříkladné opětné zvýšení cen uhelných přímo katastrofou hrozí, odporučovalo by se, by dle našeho návrhu, dne 28. března 1900 na sněme království Českého podaného, jenž byl v prvním čtení na sněme v komisi rozpočtové projednán, dosud však následkem odročování sněmu do plena se nedostal, byl zvláštním zákonem vyhražen zemi prodej veškerého, v obvodu království Českého dobytého kamenného a hnědého uhlí.
Vzhledem k velkému vzrušení, jež opětným libovolným zdražováním uhlí v kruzích našeho průmyslu a ve veřejnosti naší povstalo, vzhledem k tomu, že zejména nemajetné třídy našeho lidu nejsou s to v nastávajícím zimním období při nedostižných cenách uhlí potřebné palivo sobě opatřiti, činíme k Vaší Excellenci dotaz:
Jest Vaše Excellence ochotna, konati největším urychlením v záležitosti této potřebná šetření a sděliti se slavným sněmem, jaké kroky hodlá c. k. vláda podniknouti, aby hrozivým následkům opětného, přílišného a neodůvodněného zdražení uhlí bylo v čas zabráněno?
V Praze dne 16. září 1907.
Dr. inž. Kaftan a soudruzi.
Nejv. maršálek zemský (přejímaje předsednictví): Pan posl. dr. Baxa mě odevzdal dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Sněmovní aktuár Dr. Hoetzel (čte): Dotaz posl. Dr. Karla Baxy a soudruhů na Jeho Excellenci p. místodržitele království Českého pro odpírání zaručených práv ústavních obyvatelstvu české národnosti v Prachaticích a českým menšinám vůbec.
Dne 8. září 1907 nepovolilo okresní hejtmanství v Prachaticích konání jubilejní slavnosti tamní České besedy v tom rozsahu, jak to bylo žádáno, zejména zakázalo zcela nevinnou zahradní slavnost pod šírým nebem. Totéž stalo se i se slavností Sokolskou tamtéž o týden později. Zákazy ty byly odůvodňovány ustanovením shromažďovacího zákona; avšak toto odůvodnění bylo pouhým předstíráním, ve skutečnosti zakázal okresní hejtman slavnost proto, že si německá většina v Prachaticích vykonává vliv na úřední činnost tohoto hejtmanství.
Shromažďovací a spolčovací právo jest právem zaručeným ve státních základních zákonech. Mají proto c. k. úřady samy hleděti k tomu, aby toto právo mohli občané státní nerušeně vykonávati. Ve státních základních zákonech nestojí o tom nic, že užívání práva tohoto jest závislo na vůli někoho jiného.
Avšak c. k. státní úřady v království Českém kdykoli se jedná o české menšiny, místo, aby tyto menšiny právě proto, že jsou menšinami, chránily a jim užívání státních základních práv ulehčovaly, zakazují je, jakmile si několik zuřivců německých vzpomene.
Dnes musíme s politováním konstatovati, že okresním hejtmanům ve smíšených okresích není rozhodující zákon, nýbrž zbrklá štvavá zvůle přemrštěných šovinistů německých.
Tito osobují si stavěti se nad zákon, stačí, že pohrozí »násilím«, bude-li se slavnost neb schůze česká konati a c. k. vládní orgány místo, aby exemplárně potrestali takového zbujníka, který chce připraviti ostatní spoluobčany o užívání zaručených práv ústavních, uctivě před ním se pokloní a berou úředně na vědomí, že němečtí zbůjníci »chystají násilí« a zakazují vše českým menšinám z důvodu - poněvadž by Němci ohrožovali veřejný pokoj a pořádek.
Tak daleko to u nás došlo, že ne zákon, ale pohrození nezákonným činem rozhoduje o užívání občanských práv českých menšin.
Ptáme se proto:
Jest Vaše Excellence ochotna poučiti podřízené okresní hejtmany, že mají menšinám národnostním užívání ústavních práv ulehčovati, je před vyhrůžkami a násilím chrániti?
Jest Vaše Excellence ochotna poučiti podřízené hejtmany, že vyhrůžka násilím z německé strany není a nesmí býti zákonným důvodem pro odepírání zaručených ústavních práv české menšině?
A jest Vaše Excellence ochotna zjednati zákonu průchod i tam, kde se jedná o násilníky německé a tím chrániti nejen české menšiny, ale německé občany, kteří toho štvaní mají dost a touží po okamžiku, kdy konečně státní úřadové je samy ochrání před štvaním a zvůlí zbrklých agitátorů z vlastních stran? A jest konečně Vaše Excellence ochotna pohnati k zodpovědnosti ty okresní hejtmany, kterým zákon jest vedlejším, který se však řídí při svých rozhodováních vůči českým menšinám jedině přáním německých teroristů?
Dr. Baxa a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Dr. Kiemann und Genossen haben mir eine Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage der Abg. Dr. Kiemann, Dr. Nitsche, Dr. Schreiner und Genossen an Seine Exz. den Herrn k. k. Statthalter. Über die Vorgänge in der Stadt Prachatitz am 8. September 1907 machen Mitteilungen nachstehende südböhmische Zeitungen, als No 72 des Budweiser Kreisblattes vom 11. Sept. 1907 in Beilage A, Nr. 71 der Budweiser Zeitung vom 10. September 1907 in Beilage B und Nr. 37 der Südböhmischen Volkszeitung vom 15. September 1907 in Beilage C.
Die Gefertigten stellen an Se. Erxellenz die anfrage:
Hat selber von dem Inhalte der Zeitungen, insoweit sie sich auf die Verhältnisse und Vorgänge in prachatitz beziehen, Kenntnis genommen und wenn nicht, ist er bereit, den Inhalt derselben eingehend zu prüfen?
Ist derselbe gewillt, allen dort geschilderten, die deutsche Bevölkerung von Prachatitz aufs tiefste empörenden und arg schädigenden Mißständen, Unbilligkeiten und Gesetzesverletzungen nachdrücklichst amtliche Sühne zu verschaffen und nach aller Tunlichkeit Sorge zu tragen, daß solche Ereignisse sich nicht mehr wiederholen?
Prag, am 16. September 1907.
Dr. Kiemann, Dr. Nitsche, Dr. Schreiner und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Šamánek a soudruzi podali mně dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Dotaz MUDra. Šamánka a soudruhů k Jeho Excellenci hrab. Coudenhove-ovi c. k. místodržiteli království Českého.
V obci Růžodole I. díle (Nieder-Rosenthal) c. k. hejtmanství libereckého snaží se německé obecní zastupitelství jakož i spolek majitelů domů již po dobu 2 let by vytlačili z obce té veškeré obyvatelstvo české, najmě ty rodiče, již posílají své dítky do matiční školy liberecké. Dělo se to tím způsobem, že obecní starosta a onen spolek nabádali německé domácí k vypovídání u nich bydlících Čechů, za něž jim obstarávali německé nájemce.
V této věci předložil svého času p. dr. Herold případný oběžník ze jmenované obce s prosbou, by Vaše Excellence patřičné
kroky k zamezení této nezákonné agitace obecního starosty učinila. Výsledku příznivého pro české obyvatelstvo tato intervence p. poslance dr. Herolda u Vaší Excellence neměla. Naopak: K agitátorům dosavadním připojil se při zápise školním r. 1907-08 ještě školní úřad - místní školní rada a řídící učitel německé školy tamtéž. Předseda tohoto úřadu Ferdinand Jahn zneužívá své moci dle přiloženého oznámení k tomu, že nutí i ty české rodiče, již své děti dávají zapsati do matičné škole v Liberci:
1. k předvádění jich dítek před správce školy německé v Růžodole L;
2. že jim vyhrožuje pokutou od 2-40 K v pádu neuposlechnutí a
3. že si vyžaduje k této nezákonné agitaci i pomoci majitelů domů. Pan řídící německé školy růžodolské žádá od rodičů, kteří své dítky na dále do matičné školy české posílati chtějí, předložení posledního vysvědčení školního, aby je mohl různými nezákonnými prostředky od vychování českého odvracovati. Co důkaz uvádím svědka Boženu Říhovou, které pan řídící domlouval, proč chodí do české školy, když má v místě německou. Tak učinil i u jiných dětí. Tímto způsobem bylo letos asi 20 dítek českých donuceno k přestoupeni z české matičné školy do německé růžodolské školy. Podotýkáme zvláště, že celá tato protizákonná agitace se neděje k vůli soupisu dítek školou povinných, který místní školní rada během prázdnin si pořídila a jehož doplnění se dle nového nařízení c. k. zemské školní rady pořizuje teprve s datem 31. prosince běžícího roku, nýbrž jenom za tím účelem, aby se české děti ještě při zápisu od návštěvy matiční školy české odstrašily.
Podepsaní se táží:
1. Jest Vaše Excellence ochotna líčený postup proti českým rodičům v Dolním Růžodole dáti nestrannými osobami vyšetřiti?
2. Jest Vaše Excellence ochotna řídícího učitele německé školy v Dolním Růžodole dáti pro přestupek a zneužili úřední moci disciplinárně potrestati, jakož i místní školní radu pro páchané nezákonosti varovati a pro příště všechny podobné nezákonné agitace onoho školního úřadu již předem zameziti ?
V Praze, dne 16. září 1907.
MUDr. Václ. Šamánek a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám veškeré přečtené dotazy Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde sämtliche verlesenen Interpellationen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.
Pan poslanec Blahovec podal interpellaci na mne. Žádám, by byl tento dotaz přečten.
Sněmovní aktuár Dr. Furrk (čte): Dotaz poslance Františka Blahovce a soudruhů ku nejvyššímu maršálkovi království Českého J. J. knížecí Jiřímu z Lobkovic v příčině zřízení zemské pojišťovny.
Vaše Jasnosti! V posledním zasedání sněmu království Českého zůstala nerozřešenou důležitá otázka zřízení zemské pojišťovny, jejíž návrhy pro tři hlavní obory pojišťovací proti ohni, krupobití a pádu dobytka byly předloženy zemským výborem království Českého slavnému sněmu království Českého. Se zřízením zemské pojišťovny nesmí se otáleti, neboť každým rokem ubíhají ohromné obnosy ze země do ciziny, každým rokem zhouby živelními pohromami způsobené mají význam všeobecný a mají za následek ochuzení celého království. Pomoc, která musí býti vyhledávána, jest jedině v zavedení všeobecného zemského pojišťování, které musí býti jednotné pro celé království České beze všech politických a národních ohledův.
Úkolem a cílem živelního pojišťování jest omezování hospodářsky škodlivých následků, které bez jakéhokoliv zavinění a nepředvídaně postihují hospodáře. Pojišťování takové jest zvláště důležito pro hospodářství malé a střední velikosti, které dnes jest nutností a nezná odkladu pro rolníka jak českého tak německého. Poněvadž zemská pojišťovna jest záležitostí požadovanou všemi vrstvami občanstva, jest tudíž nejvýš na čase, dokud nebude pozdě, aby sněm král. Českého rychle tuto důležitou otázku v tomto podzimním zasedání rozhodl, táží se podepsaní:
Jest Vaše knížecí Jasnost ochotna všemi prostředky působiti k tomu, aby komise pro zřízení pojišťovny zemské skončila své jednání, aby ta zpráva dána byla na denní pořádek, aby v tomto zasedání mohla býti projednána a přijata?
V Praze dne 16. září 1907.
F. Blahovec a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Blahovec se mne táže, zdali jsem ochoten všemi prostředky působiti k tomu, aby komise pro zřízení pojišťovny zemské ukončila své jednání atd.
Jsem nucen odmítnouti odpověď na tento dotaz z té příčiny, poněvadž jednací řád zná sice interpellace na nejvyššího maršálka v záležitostech jednání zemského výboru, ne však v záležitosti předsednictví.
Co se pak týče dotazu, zdali mohu na komisi působiti, musím prohlásiti, že každá komise je svéprávná a že mi nenáleží na její jednání konati vliv. Ostatně dle jednacího řádu v záležitostech jednání v komisi jsou přípustný interpellace k předsedovi komise, avšak mám za to, že interpellace k nejvyššímu maršálku zemskému o jednání komise nemůže být zodpověděna.
Pan poslanec Prášek mě podal návrh. Žádám, by byl přečten.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Karla Práska a soudruhů na poskytnutí podpory postiženému obyvatelstvu okresu benáleckého a brandýského z prostředků zemských a státních.
Letošního roku postiženy byly okresy Nové Benátky a Brandýs n. L. krupobitím, průtrží mračen, a vedle toho utrpěly kraje podél Labe ležící značné škody rozvodněným Labem. Četné obce postiženy krupobitím.
V okresu benáteckém postiženo město Nové Benátky hroznou průtrží mračen, jež zvláště velkých škod způsobila na komunikacích.
Na základě toho žádají podepsaní: Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Obcím a obyvatelstvu těmito pohromami postiženým budiž povolena náležitá podpora z prostředků zemských.
2. C. k. vláda se vyzývá, postiženým obcím a obyvatelstvu poskytnouti přiměřené podpory z příspěvků státních.
3. Zemskému výboru král. Českého se ukládá, aby neblahé finanční poměry postižených obcí uvážil a poskytl přiměřenou podporu pro práce komunikační.
4. V ohledu formálním se navrhuje, aby návrh byl přikázán komisí rozpočtové bez prvního čtení.
V Praze dne 16. září 1907.
K. Prášek a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Mám před sebou několik návrhů, které byly podány v dřívější části zasedání slavného sněmu, ve kterých páni navrhovatelé žádají, aby byly přikázány bez prvního čtení dotyčným komisím.
Nečiním proti tomuto přikázáni žádných námitek a sdělím slavnému sněmu, o které návrhy se jedná. Pakli proti tomu nebude žádných námitek, pak učiním podle přání pánů navrhovatelů.
Ich habe vor mir einige Anträge, welche bei der früheren Tagung des Landtages eingebracht morden sind und welche gedruckt vorliegen, bei denen die Herren Antragsteller ersuchen, daß dieselben ohne erste Lesung den betreffenden Kommissionen zugewiesen werden.
Ich erhebe dagegen keine Einwendung und werde mir erlauben, dem hohen Hause mitzuteilen, um welche Anträge es sich handelt; falls dagegen keine Einwendung erhoben wird, so werde ich dem Wunsche der Herren Antragsteller entsprechen.
Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů na zvýšení subvence zemské a státní vodnímu družstvu v Lhotě Dubské v okresu Volyňském.
Antrag der Abg. Franz Blahovec und Genossen, betreffend die Landes- und Staatssubvention für die Wassergenossenschaft in Lhota bei Dub im Bezirke Wolin.
Antrag der Abg. Komárek und Genossen auf Gewährung einer Unterstützung für die vom Hochwasser betroffenen Einwohner der Gemeinden Břeh und Mělitz im Bezirke Přelauč.
Návrh poslance Komárka a soudruhů na poskytnutí podpory povodní stíženému obyvatelstvu obcí Břehu a Mělic okresu Přeloučského.
Návrh poslance dra Ladislava Pinkasa a soudruhů ve příčině kroků, jež podniknouti by bylo za účelem otevření zámecké zahrady na hradě pražském obecenstvu.
Antrag der Abg. Dr. Lad. Pinkas und Genossen in betreff der Schritte, welche zu dem Zwecke zu unternehmen wären, um den Hofgarten der Prager Burg dem Publikum zugänglich zu machen.
Antrag der Abg. Wenzel Stahl und Genossen, betreffend eine sofortige ausgiebige Subvention für die I. Produktivgenossenschaft der Holzschachtelerzeuger in Haselbach, Bez. Taus und Ronsperg im Böhmerwalde.
Návrh poslance Václava Stahla a soudruhů v příčině okamžité vydatné subvence pro výrobní společenstvo vyrabitelů dřevěných krabic v Haselbachu, okres Domažlice a Ronšperg na Šumavě.
Antrag der Abg. Wenzel Stahl und Genossen, betreffend die Verwendung einheimischer Arbeiter und Gewerbetreibender bei dem Bahnbau Taus-Tachau in den Jahren 1907,
1908 und 1909.
Návrh poslance Václava Stahla a soudruhů ve příčině zaměstnávání tuzemských dělníků a živnostníků na stavbě dráhy Domažlice-Tachov v létech 1907, 1908 a 1909.
Návrh poslance Václava Stahla a soudruhů ve příčině automobilní poštovní dopravy z Domažlic do Haselbachu.
Antrag der Abg. Wendel Stahl und Genossen, betreffend die Einführung eines Automobilpostverkehres von Taus nach Haselbach im Böhmerwalde.
Wird gegen die Zuweisung dieser Anträge an die betreffenden Kommissionen eine Einwendung erhoben?
Činí se proti tomu námitka, aby tylo návrhy byly přikázány dotyčným komisím?
Es ist keine Einwendung erhoben worden und ich werde demnach dem Wunsche der Herren Antragsteller entsprechen.
Nebyla činěna žádná námitka a vyhovím tudíž přání pánů navrhovatelů.
V několika případech došly žádosti c. k. soudů, by bylo povoleno stíhání některých pánů poslanců.
Pak-li nebude proti tomu činěno námitek, tedy přikáži tyto žádosti legitimačnímu výboru.
Es liegt eine Anzahl von Ersuchen von Gerichten vor um Bewilligung der gerichtlichen Verfolgung einiger Abgeordneten. Ich werde, falls dagegen keine Einwendung erhoben wird, diese Ansuchen an den Legitimationsausschuß leiten.
Es sind das folgende Ansuchen:
Das k. k. Kreisgericht in Eger ersucht um die Auslieferung des Abg. Dr. Anton Schalk;
das k. k. Bezirksgericht in Leitomischl um die Auslieferung des Abg. J. Laube;
das k. k. Bezirksgericht in Neutitschein und Mistek um die Auslieferung des Abg. Dr. Friedrich Graf Deym;
das k. k. Bezirksgericht Königinhof und Arnau um Auslieferung des Abg. Dr. Franz Graf Deym;
das k. k. Bezirksgericht in Graslitz um die Auslieferung des Abg. Ignaz Sandner;
das k. k. Bezirksgericht für Übertretungen in Prag bezüglich des Abg. Dr. Karl Baxa, sämtlich wegen Übertretungen gegen die Sicherheit der Ehre.
Ich bemerke, daß das Bezirksgericht Asch das dem Legitimationsausschusie bereits zugeteilte Ansuchen wegen Auslieferung des Herrn Abg. Dr. Trost zurückgezogen hat.
Žádosti, o kterých jsem se zmínil, jsou tyto. C. k. okresní soud v Chebu požádal za vydání pana posl. dra Antonína Schalka, c. k. okresní soud v Litomyšli za vydání pana posl. Jana Lauba, c. k. okresní soud v Novém Jičíně za vydání pana posl. dra Bedřicha hr. Deyma, okresní soud v Místku taktéž za vydání pana posl. hr. Bedřicha Deyma, okresní soud v Králové Dvoře za vydání pana posl. dra Fr. hraběte Deyma, rovněž tak c. k. okresní soud v Hostinném; c. k. okresní soud v Kraslicích za vydání pana posl. Ign. Sandnera, c. k. okresní soud pro přestupky v Praze za vydání pana posl. dra Karla Baxy. Jedná se tu vesměs o přestupky proti bezpečnosti cti.