Stenografická zpráva
o
XLIX. sezení II. výročního zasedání sněmu
království Českého z roku 1901. dne
23. března 1907.
Stenographischer Bericht
über die
XLIX. Sitzung der II. Jahressess. des Landtages
des Königreiches Böhmen vom Jahre 1901
am 23. März 1907.
Obsah:
Zprávy praesidiální:
Oznámení spisů tiskem rozdaných (str. 2361).
Oznámení došlých petic (str. 2362).
Präsidialmitteilungen:
Bekanntgabe der verteilten Druckschriften Seite 2361).
Bekanntgabe des Einlaufes an Petitionen (Seite 2362).
Návrh:
posl. Blahovce a soudruhů na zvýšení zemské a státní subvence vodnímu družstvu v Lhotě Dubské, okresu Volyňském (str. 2363).
Antrag:
der Abg. Blahovec und Genossen auf Erhöhung der Landes- und Staatssubvention der Wassergenossenschaft in Eichenlhota, Bezirk Wollin (Seite 2363).
Dotazy:
1. posl. Březnovského a soudruhů k c. k. místodržiteli v záležitosti příliš přísného vymáhání poplatků převodních (str. 2363);
2. posl. dra Šamánka a soudruhů k c. k. místodržiteli ohledně porušováni jazykové rovnoprávnosti při státních úřadech v království Českém (str. 2363);
3. posl. dra Baxy a soudruhů k c. k. místodržiteli ohledně nešetření jazykové rovnoprávnosti u drah v království Českém (str. 2364);
4. posl. Lauba a soudruhů k c. k. místodržiteli v příčině nezachováváni jazykové rovnoprávnosti c. k. celním úřadem v Liberci (str. 2365).
Anfragen:
1. der Abg. Březnovský und Genossen an den k. k. Statthalter, betreffend die allzu strenge Eintreibung der Übertragungsgebühren (Seite 2363);
2. der Abg. Dr. Šamánek und Genossen an den k. k. Statthalter, betreffend die Nichteinhaltung der sprachlichen Gleichberechtigung bei den Staatsämtern im Königreiche Böhmen (Seite 2363);
3. der Abg. Dr. Baxa und Genossen an den k. k. Statthalter, betreffend die Nichteinhaltung der sprachlichen Gleichberechtigung bei den Eisenbahnen im Königreiche Böhmen (Seite 2364);
4. der Abg. Laub und Genossen au den k. k. Statthalter, betreffend die Nichteinhaltung der sprachlichen Gleichberechtigung beim k. k. Zollamte in Reichenberg (Seite 2365).
Schválení jednacích protokolů XL., XLI. a XLII. sezení (str. 2365).
Přikázání návrhů komisím bez prvního čtení (str. 2365).
Agnoszierung der Geschäftsprotokolle der XL., XLI. und XLII. Sitzung (Seite 2365).
Zuweisung von Anträgen ohne erste Lesung an Kommissionen (Seite 2365).
Denní pořádek:
Pokračování v druhém čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s rozpočtem zemským na rok 1907; čís. sn. 1238, tisk DXXXIV.
Řeč posl. dra Urbana (str. 2366). Řeč posl. Kaliny (str. 2373).
Tagesordnung.
Fortsetzung in der zweiten Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht mit dem Landesvoranschläge für das Jahr 1907; Ldtgs. -Z. 1238, Druck DXXXIV.
Rede des Abg. Dr. Urban (Seite 2366). Rede des Abg. Kalina (Seite 2373).
Přerušení schůze. Opětovné zahájení schůze.
Věcná poznámka posl. dra Škardy (str. 2389).
Věcná poznámka posl. Březnovského (str. 2392).
Věcná poznámka posl. dra Grégra (str. 2393).
Věcná poznámka posl. Žďárského (str. 2396.
Věcná poznámka posl. Rataje (str. 2398).
Věcná poznámka posl. Práška (str. 2399).
Věcná poznámka posl. Anýže (str. 2399).
Věcná poznámka posl. Zázvorky (str. 2401).
Závěrečné slovo zpravodaje posl. dra Fiedlera (str. 2402).
Sdělení schůzí komisí (str. 2409).
Oznámení denního pořádku příští schůze (str. 2409).
Unterbrechung der Sitzung. Wiederaufnahme der Sitzung.
Tatsächliche Bemerkung des Abg. Dr. Šťarda (Seite 2389).
Tatsächliche Bemerkung des Abg. Březnovský (Seite 2392).
Tatsächliche Bemerkung des Abg. Dr. Grégr (Seite 2393).
Tatsächliche Bemerkung des Abg. Žďárský (Seite 2396).
Tatsächliche Bemerkung des Abg. Rataj (Seite 2398).
Tatsächliche Bemerkung des Abg. Prášek (Seite 2399).
Tatsächliche Bemerkung des Abg. Anýž (Seite 2399).
Tatsächliche Bemerkung des Abg. Zázvorka (Seite 2401).
Schlußwort des Berichterstatters Abg. Dr. Fiedler (Seite 2402).
Bekanntgabe der Kommissionssitzungen (Seite 2409).
Bekanntgabe der Tagesordnung der nächsten Sitzung (Seite 2409).
Schůze začala v 11 hod. 15 min. dop.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského JUDr. Albert Werunsky a větší počet poslanců.
Jako zástupcové vlády: J. Excel. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove a c. k. dvorní rada Jindřich Vojáček.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 15 M. Vorm.
Vorsitzender: Seine Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lobkowicz.
Anwesend: Der Oberstlandmarschallstellvertreter JUDr. Albert Werunsky und die größere Anzahl der Abgeordneten.
Am Regierungstische: Seine Exzellenz der k. k. Statthalter Karl Graf Coudenhove und der k. k. Hofrat Heinrich Vojáček.
Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Sitzung.
Zahajuji schůzi.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzuteilen, welche Druckschriften verteilt worden sind.
Žádám, aby bylo sl. sněmu sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Während der XLVIII. Sitzung wurden im Drucke verteilt:
Ldtgs. -Z. 1263, Druck DXLII. Bericht der Kommission für Landeskulturangelegenheiten über den Antrag der Abgeordneten Erdmann Spies und Genossen, betreffs Errichtung einer landwirtschaftlichen Winterschule in Theusing.
Ldtgs. -Z. 1267, Druck DXLIV. Bericht der Kommission für öffentliche Arbeiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Unterstützung von Eisenbahnen niederer Ordnung.
Z. 1176 Ldtg., Druck DX.
Ldtgs. -Z. 1268, Druck DXLV. Bericht der Landeskulturkommission über die Anträge der Abgeordneten Josef Heinzl und Genossen Nr. 369 Ldtg., Druck CI und der Abgeordneten Zuleger und Genossen Nr. 576 Ltg., Druck CCXIV, betreffend die Änderung des Gesetzes über die Unfallversicherung.
Ldtgs. -Z. 1272, Druck DXLIX. Bericht der Landeskulturkommission über den Antrag der Abgeordneten Josef Walter und Genossen Nr. 768 Ldtg., Druck CCCXXVIII, betreffend die Abänderung des Jagdgesetzes.
Ldtgs. -Z. 1273, Druck DL. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag der Abgeordneten Dr. F. Brehm und Genossen, betreffend die Abänderung des Gesetzes vom 27. Jänner 1903, L. -G. -Bl. Nr. 17 und vom 24. Oktober 1899.
Stenographischer Bericht über die XLV.
Sitzung vom 19. März 1907.
Heute wurde verteilt:
Ldtgs. -Z. 1008, Druck CDXLI. Bericht des Landesausschusses über die Förderung von genossenschaftlichen Unternehmungen, welche die Hebung der Landwirtschaft bezwecken, mit einem Ausweise der diesbezüglich bis Ende des Jahres 1905 bewilligten Landesbeiträge.
Ldtgs. -Z. 1262, Druck DXLI. Bericht der Schulkommission über die Petitionen der Lehrerschaft um Aktivitäts- und Teuerungs-zulagen, um Abänderung und Ergänzung der §§ 27, 28, 30 und 31 des Gesetzes vom 27. Jänner 1903, L. -G. -Bl. Nr. 16, sowie um Ergänzung der Rechtsverhältnisse der Lehrpersonen überhaupt.
Ldtgs. -Z. 1277, Druck DLIII. Antrag der Abgeordneten Ignaz Sandner und Genossen, betreffend die Abänderung des § 87 der Gemeindeordnung für Böhmen vom 16. April 1864.
Ldtgs. -Z. 1279, Druck DLV. Antrag der Abgeordneten Johann Laub und Genossen in Betreff der Erwirkung einer baldigen ärarischen Automobilverbindung von Proseč über Leitomischl nach Wildenschwert.
Ldtgs. - Z. 1280, Druck DLVI. Antrag der Abgeordneten Wilhelm Müller und Genossen, betreffend den Ausbau der Bahn von Rochlitz nach Grüntal (Landesgrenze). (Zugleich Ergänzung des Antrages Mütter in derselben Angelegenheit vom 15. Oktober 1905. )
Ldtgs. -Z. 1283, Druck DLIX. Bericht der Kommission für Angelegenheiten der Landesbank des Königreiches Böhmen für das Jahr 1904.
Ldtgs. -Z. 1285, Druck DLX. Antrag der Abgeordneten Maštálka und Genossen, betreffend die Errichtung einer Wasserleitung für die Stadt Jičín.
Am Tische liegt auf: Gutachten über die kgl. Burg in Prag.
Ldtgs. -Z. 1289, Druck DLXIV. Nachtragsbericht der Budgetkommission zum Berichte derselben Kommission vom 18. März 1907 Ldtg., Z. 1238 Ldtg., Druck DXXXIV, über den Landesvoranschlag für das Jahr 1907.
Mezi XLVIII. sezením bylo tiskem rozdáno:
Č. sn. 1263, tisk DXLII. Zpráva komise pro záležitosti zemědělské o návrhu poslance Erdmanna Spiese a Soudruhů v příčině zřízení zimní hospodářské školy v Toužími,
č. sn. 1267, tisk DXLIV. Zpráva komise pro práce veřejné o zprávě zemského výboru o podporování železnic nižšího řádu
č. sn. 1268, tisk DXLV. Zpráva komise pro záležitosti zemědělství o návrzích poslance Josefa Heinzla a soudruhů č. sn. 369, tisk CI. a poslance Zulegera a soudruhů č. sn. 576, tisk CCXIV, které týkají se změny zákona pojišťování úrazového,
č. sn. 1272, tisk DXLIX. Zpráva komise zemědělské o návrhu poslance Josefa Waltera a soudruhů č. sn. 768, tisk CCCXXVIII. v příčině změny zákona o myslivosti,
č. sn. 1273, tisk DL. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance Dra F. Brehma a soudruhů v příčině změny zákona ze dne 27. ledna 1903 č. 17. z. z. a ze dne 24. října 1899.
Stenografická zpráva o XLV. sezení ze dne 19. března 1907.
Dnes bylo rozdáno:
Č. sn. 1008, tisk CDXLI. Zpráva zemského výboru o podporování družstev provozujících podniky sloužící k zvelebení zemědělství s výkazem zemských příspěvků, jež k tomuto účelu byly povoleny do konce roku 1905,
č. sn. 1262, tisk DXLI. Zpráva komise školské o peticích učitelstva za aktivní a drahotní přídavky, za změnu neb doplnění §§ 27., 28., 30. a 31. zák. ze dne 27. ledna 1903 č. 16. a za doplnění právních poměrů osob učitelských vůbec,
č. sn. 1277, tisk DLIII. Návrh poslance Hynka Sandnera a soudruhů v příčině změny § 87. obecního zřízení Českého ze dne 16. dubna 1864,
č. sn. 1279, tisk DLV. Návrh poslance Jana Lauba a soudruhů v příčině vymožené brzké erární jízdy automobilní z Proseče přes Litomyšl do Ústí n/Orl.,
č. sn. 1280, tisk DLVI. Návrh poslance Viléma Müllera a soudruhů v příčině stavby dráhy z Roketnice do Grüntalu (k zemské hranici. )
(Zároveň doplnění návrhu Müllerova v téže záležitosti ze dne 15. října 1905. )
Č. sn. 1283, tisk DLIX. Zpráva komise pro záležitosti Zemské banky království Českého za rok 1904,
č. sn. 1285, tisk DLX. Návrh poslance Maštálky a soudruhů v příčině zřízení vodovodu města Jičína.
Na stole vyloženo:
Dobrá zdání o král. hradě pražském.
Č. sn. 1289, tisk DLXIV. Dodatečná zpráva komise rozpočtové ku zprávě její ze dne 18. března 1907 č. sn. 1238, tisk DXXXIV o zemském rozpočtu na rok 1907.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzuteilen, welche Petitionen eingelaufen sind.
Sněmovní aktuár Dr. Mastný čte: Petice došlé dne 22. března 1907 od čísla 8651 do čís. 8682.
Landtagsaktuar Dr. Mastný verliest den Einlauf an Petitionen vom 22. März 1907 von Zahl 8651 bis Zahl 8682.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Blahovec mně podal návrh.
Der Herr Abg. Blahovec hat mir einen Antrag überreicht.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů za zvýšení subvence zemské a státní vodnímu družstvu v Lhotě Dubské v okresu Volyňském. Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:
Zemskému výboru království Českého se ukládá, po vykonaném šetření zvýšiti subvenci zemskou, jakož i doporučiti c. k. vládě žádost za zvýšení subvence státní; jinak vodní družstvo toto není s to regulaci potoka Dubského, který jest bystřinou, jakož i melioraci luk v údolí řeky ležících, provésti, zvláště po živelních pohromách v roce 1903 a 1904.
Návrh tento budiž bez prvého čtení komisi rozpočtové přikázán.
V Praze dne 23. března 1907.
A. Blahovec a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Pani poslanci Březnovský a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Březnovský und Gen. haben mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz poslance V. Březnovského a soudruhů k Jeho Excellenci p. c. k. místodržiteli v království Českém.
Již častěji bylo si stěžováno do zbytečné a namnoze bezdůvodné příkrosti, kterouž úřady poplatkové vymáhají poplatky z převodů nemovitostí.
V poslední době opět několik vyskytlo se případů, ve kterých úřady jmenované, zejména v Praze, poplatky z převodu nemovitostí již za 3-4 měsíce po vydání platebních příkazů exekučně vymáhají, zamítnuvše i sebe důvodnější žádosti za povolení lhůt, jimiž by se poplatky za 2 - 3 čtvrtletí zaplatily.
Nehledě k tomu, že neústupnosti takové není zapotřebí, dokud není ohrožena knihovní přednost, kteréž poplatky již podle zákona požívají, neústupnost taková, a zejména vkládá-li se poplatek do pozemkových knih, což vzhledem k zákonné přednosti jest naprosto zbytečno, snadno může poplatníka zničiti, poněvadž exekučním dobýváním, zejména vnucenou správou veškeren výtěžek z domu obrací se na daně a vymáhaný poplatek, následkem čehož úrokování knihovních pohledávek uvázne, dostaví se pak výpověď, žaloba a exekuční vymáhání pohledávek těch, jehož koncem je pak vnucený prodej.
Z veškerých důvodů těch táží se podepsaní.
Hodlá-li Vaše Excellence nařídit, aby vymáhání poplatků z převodu nemovitostí konalo se s šetrností co možná největší?
V Praze dne 22. března 1907.
V. Březnovský a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.
Páni poslanci Dr. Šamánek a soudruzi mně odevzdali dotaz.
Die Herren Abgeordneten Dr. Šamánek und Genossen haben mir eine Interpellation überreicht.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance MUDra Václava Šamánka a soudruhů k J. E. místodržiteli království Českého, hraběti Coudenhoveovi.
Dne 22. února t. r. v 35. sezení ráčila odpověděti Vaše Excellence na dotaz mnou v 16, schůzi 2. výročního zasedání podaný, ohledně nedodržování jazykové rovnoprávnosti u státních úřadů v okresích smíšených Uvádíte tam, že svá tvrzení neopírám o žádný konkretní případ.
Toto tvrzení Vaše jest Vašeho postavení nedůstojno, neboť Vám musí býti na sta, ba na tisíce případů známo, o kterých se nejenom poslanci, nýbrž i veřejný tisk a jednotlivci zmínili. Těch případů je taková spousta, že by jich nevyčerpaly ani denně podávané interpellace všemi českými poslanci.
Dovolím si Vaši Excellenci učiniti tento návrh:
Pošlete člověka do Liberce aneb jiných smíšených okresů, jenž umí jen česky; ten nenajde ani jeden úřad po česku naznačený, bude všude s největší nevlídností přijat a když se ho někdo ujme, musí putovati po celém úřadě, než mu někdo porozumí. Toť jest denní zjev u c. k. úřadů, nemluvě o samosprávných.
Měl byste Excellenci za možné mysliti si, že u c. k. krajského soudu v Liberci není jediné orientační tabulky české, že v pozemkové knihy a v obchodní rejstřík nemůže Čech nahlédnouti, protože v dotyčných kancelářích není jediného člověka, který Vám rozumí?
To se přihodilo mně, dne 21. t. m. o 10 1/2 hod. předpolední, když jsem ve své záležitosti, ohledně statku č. 53. v Doubí se informovati chtěl. Ani pan gruntovní, ani pan přednosta pro obchodní rejstřík, ani žádná z úředních osob tam se nalézajících, nerozuměla mým českým otázkám.
Na tom nebylo dosti, i pan císařský rada Willomitzer v obchodním rejstříku dovolil si tu smělost, že žádal na mne, abych mu to řekl německy.
Uvádím v interpellaci ze dne 22. března 1907 další případ o c k. hlavním berním úřadě, jak zacházeli s panem Janem Mrázem.
Snad nu prominete, Vaše Excellence, když končím? Tato nevšímavost, s kterouž Vaše Excellence se chová vůči všem českým steskům ve smíšených okresích se přihodivším, nutí mne k těmto otázkám
1. Jest vláda -ochotna obsazovati veškerá místa úřednická v král. Českém osobami obou řeči znalými?
2. Nema-li Vaše Excellence k provedení tohoto spravedlivého požadavku dostatečné moci, jaká opatření hodlá učiniti, aby v tomto směru bylo stávajícím zákonům zadost učiněno?
V Praze dne 23. března 1907.
MUDr. V. Šamánek a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Páni poslanci dr. Baxa a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Žádám, by byl čten.
Die Herren Abgeordneten Dr. Baxa und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht, welche ich zur Verlesung bringe.
Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz poslance dra Karla Baxy a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržícímu království Českého pro nešetření rovnoprávnosti jazykové u drah v království.
Na stanici c. k. priv. rak. -uherské státní dráhy v Ústí n. L. mají zřízenci dráhy zakázáno vyvolávati odjezd vlaků jazykem českým. Také v restauracích jest zakázáno personálu obsluhujícímu mluviti s českými cestujícími česky.
Ačkoliv tam přijede denně na sta Čechů, popírá se tento fakt a ředitelství dráhy odvolává se na městskou radu Ústí n. L, že tato vymohla zákaz užívání českého jazyka na tomto nádraží. Ku stížnosti dne 16. prosince 1906 v této příčině učiněné odpovědělo ředitelství:
Čís. 5397. V. »Odpovídaje na Vaši stížnost podanou na stanici v Ústí n. L. dne 16. prosince 1906, dovoluji si Vám jménem ředitelství ve Vídni oznámiti, že městská rada v Ústí n. L. rozhodně popírá, že by bylo nutnou potřebou, by personál nádražní restaurace tamtéž byl znalým české řeči. Přednosta dopravy Ruth. »
Jest to neslýchaná odpověď! Tedy městská rada německého města má u nás v Čechách již lakovou moc, že veřejné podniky k jejímu přání poruší zcela nepokrytě
platné zákony a nařízení o právu jazyka většiny obyvatelstva království tohoto.
Zůstane-li tato zásada v Ústí n. L. v platnosti, pak musí se uznati platnost práva rozhodování o užívání jazyka na nádraží v českých krajích i českým městským radám!
Tážeme se proto:
Jest ochotna Vaše Excellence případ vyšetřiti a naříditi, aby c. k. priv. společnost státní dráhy šetřila v celé oblasti království práv jazyka českého.
V Praze dne 22. března 1907.
Dr. Baxa a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.
Páni poslanci Laub a soudruzi mně podali dotaz.
Žádám, aby byl přečten.
Die Herren Abgeordneten Laub und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte: ) Dotaz posl. J. Lauba a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého v příčině nezachováváni jazykové rovnoprávnosti c. k. celním úřadem v Liberci.
Ačkoliv již před drahnou dobou bylo všem c. k. celním úřadům v království Českém nařízeno, aby českým stranám na jich zásilky z ciziny došlé české celní kvitance vydávaly, přece až do dnes mnohé z nich toho nečiní, nýbrž nařízení to buď z národní zášti neb z neznalosti jazyka českého prostě ignorují.
Tak zejména celní úřad v Liberci vydává občas, dle toho as, který úředník službu koná, německé celní kvitance i těm českým obchodníkům, kteří se o české kvitance výslovně přihlásili a německé několikráte již vrátili. Mimo toho vydává tento celní úřad, pro něhož jak se zdá, jazyková rovnoprávnost neexistuje, českým stranám, jako ku příkladu do Hradce Králové, platební rozkazy na doplatky výhradně v jazyku německém, čímž rovnoprávnost jazykovou, všem rakouským občanům zaručenou, hrubě porušuje. Připomenuto budiž, že při c. k. celním úřadě v Liberci jest 11 úředníků českého jazyka úplně neznalých, čtyři český jazyk znají špatně a jen čtyři českého jazyka jsou úplně mocni.
Z té příčiny táží se podepsaní:
Jest Vaší Excellenci, jako presidentu všech finančních úřadů toto soustavné porušování rovnoprávnosti známo.
Hodlá učiniti těmto výstřelkům národní záští přítrž a všem celním úřadům naříditi, aby tyto vždy a ku všem rovnoprávnost jazykovou šetřily a českým stranám jen české kvitance a platební rozkazy vydávaly.
Laub a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Die Geschäfsprotokolle der XL., XLI. und XLII. Sitzung vom 8., 11. und 12. März sind zur Einsicht aufgelegt gewesen.
Ich stelle die Anfrage, ob gegen den Wortlaut dieser Protokolle eine Einwendung erhoben wird.
Jednací protokoly XL., XLI., XLII. sezení sněmu ze dne 8., 11. a 12. března byly vyloženy
Činím dotaz, zdali proti znění těchto protokolů se činí námitka.
Nebyla činěna žádná námitka, a prohlašuji tyto protokoly za schválené.
Ich erkläre diese Protokolle für agnosziert.
Ich habe noch dem hohen Hause mitzuteilen, daß zwei Anträge vorliegen, bezüglich deren die Herren Antragsteller die Verweisung an die Kommission ohne erste Lesung wünschen.
Dovoluji si sděliti, že mám ještě před sebou návrhy, stran kterých páni navrhovatelé žádají, aby byly přikázány bez prvního čtení komisi.
Es ist dies der Antrag der Abgeordneten Sandner und Genossen, betreffend die Abänderung des § 87 der Gemeindeordnung für Böhmen, welcher an die Bezirks- und Gemeindekommission gehen soll.
Jest to návrh pana posl. Sandnera a soudruhů ve příčině čl. 87. obec. zř., který má býti přikázán komisi pro okresní a obecní záležitosti. Návrh pana posl. Müllera a soudr. ve příčině stavby dráhy z Roketnice do Grünthalu.
Der Antrag der Abg. Wilhelm Müller und Genossen, betreffend den Ausbau der Bahn von Rochlitz nach Grünthal, welcher an die Kommission für öffentliche Arbeiten verwiesen werden soll.
Tento návrh má býti přikázán komisi pro veřejné práce. Činí se proti tomu námitka, aby tyto návrhy byly dotyčným komisím přikázány?
Wird dagegen eine Einwendung erhoben, daß diese Anträge an die betreffenden Kommissionen verwiesen werden ?
Nachdem keine Einwendung erhoben worden ist, werde ich dem Wunsche der Herren Antragsteller entsprechen.
Nebyla činěna žádná námitka a vyhovím přání pánů navrhovatelů.
Ich konstatiere die Beschlußfhäigkeit des hohen Hauses.
Konstatuji, že jest sl. sněm způsobilý usnášeti se.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Auf der Tagesordnung steht die Fortsetzung der zweiten Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesvoranschlag.
Na denním pořádku nachází se pokračování v druhém čtení zprávy komise rozpočtové ve příčině rozpočtu zemského.
V minulé schůzi došlo k tomu, že byla generální debata uzavřena, a prohlásil jsem, že jest ještě zapsán pan poslanec dr. Urban proti návrhům a pan posl. Kalina pro návrhy.
Posledně řečnil p. posl. dr. Bachmann. který byl zapsán proti návrhům, a přichází tedy k řeči pan posl. Kalina.
Oba pánové však mezi sebou ujednali, že vymění si pořad řečnění, proti čemuž není námitky, a následkem toho dám nyní slovo panu posl. dr. Urbanovi a pak panu posl. Kalinovi.
Wir sind soweit in den Verhandlungen gediehen, daß die Generaldebatte abgeschlossen worden ist.
Ich habe bereits mitgeteilt, daß noch gegen die Anträge der Herr Abg. Dr. Urban und für dieselben der Herr Abg. Kalina zum Worte gemeldet sind.
Es hat zuletzt der Herr Abg. Dr. Fachmann gesprochen, welcher gegen die Anträge eingetragen war und es würde demnach der Herr Abg. Kalina zum Worte gelangen.
Die beiden Herren Generalredner haben sich jedoch dahin miteinander verständigt, daß sie die Reihenfolge getauscht haben, infolge dessen gelangt gegenwärtig der Herr Abg, Dr. Urban zum Worte und dann der Herr Abg. Kalina.
Ich erteile das Wort dem Herrn Abg. Dr. Urban.
Abg. Dr. Urban: Hoher Landtag! Ich möchte zunächst erklären, welche Motive mich bestimmt haben, in diese Debatte einzugreifen, die politisch höchst belanglos war, und die nur ein etwas lebhafteres Kolorit bekommen hat durch einen häuslichen Zwist, der uns aber gar nicht interessiert und vollkommen kühl läßt.
Die Legislatur-Periode des Landtages geht im heurigen Jahr zu Ende, und es wird sich, nachdem wir keine Budgetdebatte mehr haben, wohl keine Gelegenheit mehr bieten, über die Finanzlage des Landes zu sprechen, und obzwar bereits bei jener Debatte, welche am Schlüsse des Vorjahres über das BudgetProvisorium stattgefunden hat, ausführliche Erörterungen über diesen Gegenstand stattgefunden haben, halte ich es doch für notwendig, derartige Auseinandersetzungen zu pflegen, und zwar hauptsächlich aus dem Grunde, weil ich bestimmt glaube, daß die Regierung der neuen Volksvertretung ein Projekt über die Sanierung der Landesfinanzen vorlegen will. Ich habe mich aber bestimmt gefühlt, in die Debatte einzugreifen, weil ich dazu angeregt wurde durch die überaus interessanten, finanzpolitischen Ausführungen, mit welchen der Herr Berichterstatter diese Debatte eingeleitet hat. Und ich muß gestehen, daß wohl in vielen Beziehungen meine Anschauungen sich vollkommen mit den seinigen decken, daß sie aber allerdings in einigen ziemlich wichtigen Punkten auseinandergehen. Der Herr Berichterstatter hat im Laufe seiner
Rede Erwähnung getan an jene Gutachten, welche der Landesausschuß über die Sanierung der Landesfinanzen eingeholt hat. Nicht von ihm - aber von anderer Seite wurde gesagt, das Ergebnis dieser ganzen Expertise wäre ein negatives gewesen.
Nun, meine Herren, niemand konnte glauben, daß sich irgend ein Experte finden werde, dem es gelingen könnte, irgendwelche unbekannte Steuerquellen zu entdecken und mit einem Schlage der Notlage unseres Landes abzuhelfen.
Ein derartiges radikales Heilmittel für unsere Finanzen existiert überhaupt nicht, und ich gebe daher dem Herrn Berichterstatter vollkommen Recht, wenn er sagt, daß die Frage der Sanierung der Landesfinanzen im Landtage nicht zu lösen sei.
Denn, meine Herren, der Staat beherrscht alle Einnahmsquellen, aus denen überhaupt jede öffentlichrechtliche Wirtschaft in Österreich ihre Einnahmen zieht, und den Ländern und Bezirken steht ein höchst beschranktes Finanzrecht nur insoweit zu, als ihnen die Landesordnungen oder Gemeindeordnungen einen freien Spielraum überlassen.
Und schon aus diesem Grunde ist es notwendig, daß es zu einer Auseinandersetzung mit den Staatlichen Faktoren kommt, da es nur aus diese Weise möglich ist, die finanzrechtlichen Befugnisse der autonomen Körperschaften zu erweitern.
Das ist eine Angelegenheit, an der beide Volksstämme in gleicher Weise interessiert sind, denn wenn es durch das gemeinschaftliche Dach regnet, so werden wir beide naß. Es läßt sich nicht leugnen, daß die Finanzdecke für die autonome Finanzwirtschaft im Laufe der Zeit zu furz geworden ist; das aber bezieht sich nicht nur auf die Landesfinanzen, sondern auch auf die Gemeindefinanzen.
Diese Klage wird bei allen Städtetagen erhoben. Es wird dabei darauf hingewiesen, daß namentlich die Anforderungen, die an die Errichtung und Einrichtung von Gemeindeanstalten gestellt werden und die das moderne Leben verlangt, eine Belastung mit sich bringen, welche einen geradezu unerträglichen Druck verursachen.
Wenn Sie sich vergegenwärtigen, welch erschreckende Daten über die fortschreitende Belastung der Gemeindesteuerträger veröffentlicht worden sind, so muß man zugestehen, daß die Reform der Gemeindefinanzen ebenso und vielleicht noch wichtiger ist, wie jene der Landesfinanzen.
Gestatten Sie mir, in dieser Beziehung, Ihnen einige Daten anzuführen. Im Jahre 1904 - und aus diesem Jahre besitzen wir die letzten offiziellen Daten, welche das Finanzministerium veröffentlicht hat - in diesem Jahre betrug die Vorschreibung der direkten Steuern in Böhmen 68 Millionen, der Landeszuschlag aber betrug 36 Millionen, die Gemeinde- und Bezirksumlagen 40 Millionen, in summa 82 Millionen. Das bedeutet, umgerechnet auf die Vorschreibung der direkten Steuern eine durchschnittliche Belastung von 120 %.
In Mähren, meine Herren, sind die Verhältnisse ähnlich, aber am schlimmsten sind die Verhältnisse in Schlesien, wo diese Zuschläge eine Höhe von 157 % bereits erreicht haben. Nun, meine Herren, es wurde diese Zuschlagswirtschaft wiederholt sehr Scharf kritisiert. Aber man darf, meine Herren, eines nicht vergessen, daß nämlich zu jener Zeit, wo die Landesordnungen verfaßt wurden, die direkten Steuern im Staatshaushalte eine ganz andere Rolle gespielt haben wie heuzutaqe.
Diese Verhältnisse haben sich aber durch die Zunahme der Bevölkerung derart verschoben, daß das Verhältnis jener, welche die direkten Steuern zahlen, zur Gesamtheit ein anderes geworden ist.
Einzelne direkte Steuern sind entweder in Rückgang begriffen, wie zum Beispiel die Grundsteuer, andere direkte Steuern, wie die Gebäudesteuer, welche allerdings ein Mehrerträgnis aufweist, werden als außerordentlich drückend von den Steuerträgern empfunden.
Wenn Sie den Staatsvoranschlag des heurigen Jahres betrachten, werden Sie finden, daß die Gesamtheit der direkten Steuern einen Betrag von 312 Millionen Kronen beträgt, die gesamten indirekten Steuern, Verkehrssteuern, auch die Monopole und die Jahresquote der Zolleinnahmen, welche auf die diesseitige Reichshälfte entfällt, 93 Millionen Kronen, das ist ein Verhältnis wie 1 zu 3.
Meine Herren, ich habe dies nur ausgeführt, weil ich zu der gleichen Schlußfolgerung gelangt bin, wie der Herr Berichterstatter.