shledává nedostatek, který by snad bránil provedení návrhu komisí podaného.

Náhledu toho nesdílím proto, že úředníci obecní nebyli vřadění do návrhu komise.

Proto ještě nemusíme odpírati úpravu platů samosprávných okresních úředníků, a k tomu se druží ta okolnost, že otázka úpravy platů obecních úředníkův jest mnohem více spletitější vzhledem k ohromnému počtu obcí s menším neb větším počtem obyvatelstva.

V tom neshledávám žádnou příčinu, abychom dnešního dne, kdy se jedná o úpravu platů úředníků okresních, měli na tuto okolnost - dle mého náhledu - vedlejší bráti nějakého zřetele.

Pokud se týče úpravy platů obecních úředníků souhlasím s resolučním návrhem pana kolegy Dra Šuberta, apeluji též na slavný zemský výbor, který ve své zprávě byl prohlásil, že pokládá to za nezbytně potřebné, aby právní postavení obecních úředníků přiměřeně konečně duchu času bylo upraveno, apeluji na slavný zemský výbor, který též prohlásil, že tuto záležitost s bedlivou horlivostí bude sledovati.

Velectění pánové! Dospěl jsem ke konci své řeči a nebudu reagovati na slova pana dra Funkeho, zejmena na politickou jejich část. Pan dr. Funke hleděl býti pokud možná, abych tak řekl, ne snad objektivním, ale klidným a mírným, avšak přece to mu ve zle vykládám, že pravil, že my zúmyslně podkládáme tomuto návrhu jakousi politickou důležitost. Tento »úmysl« se mne velice bolestně dotkl. Kdyby pan dr. Funke řekl, že následkem uskutečnění tohoto zákona by to bylo zcela přirozeným důsledkem, že pak by snad čeští kompetenti žádali o místa do německých míst, pak bych se s tímto náhledem, když ne ztotožnil, tak alespoň spřátelil, ale, velectění pánové, hned nějaký nepřátelský úmysl podkládati naší straně, to není v politice žádný, mírně řečeno, takt. Odložte již jednou to nehezké podezřívání. Ohledně tohoto úmyslu, že s naší strany hledí se na tuto otázku, jakoby měla politické pozadí, musím právě panu dru Funkemu říci, že v tomto sněmu jest sebeurčení okresů, aby ony si určily, zda-li českého úředníka, českého ucházeče přijmouti chtějí čili nic.

To jest to pravé sebeurčení. Že snad jest potom málo uchazečů německých a že nenajde se snad ani jeden uchazeč německý o takovéto místo, to jest právě charakteristické.

Páni sousedé němečtí neuchází se o taková místa, která jsou málo honorována, nýbrž oni se ucházejí o místa jiná, chtějí svůj um a životní zkušenosti využitkovati ve světě obchodním a tak dále.

Velectění pánové ! Klidné byly doposud debaty, až po některých, abych tak řekl, vášnivějších výstupech, které se dnešního dne odehrály a které patrně byly následkem a důsledkem a dojmem včerejší schůze; velectění pánové, o těchto výstupech myslím, že z dalekých nepřístupných končin ještě zaznívá k nám idylická rajská hudba, aby oba národové tuto zem obývající jako rovnocenní a rovnoprávní v míru a klidu vedle sebe a mezi sebou žili, aby společnou prací a společným úsilím, společnou činností a vzájemně pracovali na těch velkých kulturních a vzájemných společných dílech, jejichžto uskutečnění jsou ideálem každého upřímného obyvatele a příslušníka tohoto království, jak Němce tak i Čecha. Velectění pánové, já pro svou osobu bych řekl tolik: »Trochu více politické morálky, trochu více sebezapření, avšak také na druhé straně vzájemnou úctu, cit pro spravedlnost, vzájemnou důvěru a pak bychom zlaté plody své činnosti mohli kliditi a klidně do budoucnosti hleděti!«

Velectění pánové, tím hotov jsem se svým vysvětlením, jak nahlížím na otázku osnovy na upravení platů úřednických. Osnova tato, abych rekapituloval, jest krokem ku předu, ano značí pokrok, značí vymoženost na dráze pokroku, byt i neznamenala vrchol vymoženosti, byť by také po stránce hmotné neuspokojovala, byt by snad neposkytovala tu pravou náhradu a dostatečnou úhradu za služby platně konané. Avšak v tom směru stanoví zákon určité minimum a jest proto dána okresním výborům možnost příslušné korektury v případě jednotlivých nesrovnalostí. Velectění pánové, v zájmu - právě v pravém odporu s panem drem Funkem - povznesení naší samosprávy, v zájmu jejího rozkvětu, v zájmu uskutečnění té myšlenky, aby naše samospráva stala se institucí, jaká při kodifikací tohoto zákona o okresních zastupitelstvech obmyšlena byla, v zájmu těchto ideí právě vřele vítám osnovu o úpravě platu a služebních poměrů okresních úředníků. -

Mám pevně za to, že i vzdor odchylnému mínění pánů sousedů německých, tato osnova po zralé úvaze bude jednomyslně schválena a přijata tímto slavným domem. Učiňte tak, velect. pánové, poněvadž vykonáte tím akt slušnosti, šlechetnosti, opravdové lidumilnosti, skutek sociální spravedlnosti. (Výborně !)

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si sděliti, že pan poslanec Zuleger dal se vyškrtnouti ze seznamu řečníků

Ich erlaube mir mitzuteilen, daß der Herr. Abg. Buleger aus der Rednerliste sich hat streichen lassen.

Přichází nyní k řeči p. posl. Kotlář

Poslanec Kotlář: Slavný sněme! Připadl mi úkol, abych jménem klubu poslanců naší české strany agrární v záležitosti, o  kterou se nyní jedná, učinil následující prohlášeni

Klub poslanců České strany agrární uznává plny význam a práci samosprávného úřednictva v rozvoji samosprávy, uznává potřebu upravení právních a hmotných jeho poměrů a vzhledem k všeobecnému stoupání vzdělanosti uznává taktéž i potřebu řádné kvalifikace tohoto úřednictva, tak aby mohlo náležitě všem potřebám doby plně vyhověti.

Pokud se týče rozdělení okresů na malé a velké a rozdílnosti kvalifikace konceptních úředníků v těchto okresích, tu toto stanovisko klub náš neuznáva, neb mam za to, že k vůli úspoře 400 K žádný, třeba i  sebe menší okres, si nevezme úředníky tak rozdílně kvalifikované.

V uváženi těchto důvodů prohlašuji, že budeme hlasovati pro návrh komise. Nevzpíráme se však nijak pozměňovacím návrhům, pokud by tyto ovšem necelily ku zmaru neb ku znehodnocení předloženého zákona (Výborně! )

Nejvyšší maršálek zemský Pan posl. Dr. Škarda přihlásil se ke slovu.

Der Herr Abg. Dr. Škarda hat sich zum Worte gemeldet.

Dávám slovo p. posl. Dr. Škardovi.

Přísedící zem. výboru posl. Dr. Škarda Slavný sněme! Záležitost, která se dnes nalézá na denním pořádku, jest záležitosti, která již skutečně velmi dlouho předkládána jest slav. sněmu, aby o ní rozhodl.

Jak bylo konstatováno, již v r. 1873 byla podána původní petice úřednictva, které se domáhalo toho, aby právní poměry úřednictva samosprávného, jak u obcí tak u okresních zastupitelstev, byly uspořádány.

Avšak nepřestalo se pouze při teto petici. Musím na to upozorniti, že již r. 1887 sl. sněm se na tom usnesl a zemskému výboru uložil, aby tuto záležitost připravil a osnovu zákona sněmu předložil.

Není to tudíž krok zemského výboru, který by se býval stal z jeho vlastní iniciativy, nýbrž jest to krok, který zemský výbor musil učiniti následkem rozkazu, který od sněmu obdržel.

Nebudu zde probírati jednotlivé fase, které tato předloha prodělala v tomto slav. sněmu - byla již o tom také zmínka učiněna - a chci jen stručně obrátiti se proti vývodům, které zde p. Dr. Funke učinil proti podané předloze

Velevážení pánové, mne tyto vývody, které zde učinil, nepřekvapily, mne ani nikterak nerozčílily, poněvadž jsem všechny tyto vývody jak v komisi pro okresní a a obecní záležitosti, tak v komisi pro upravení právních poměrů úředníků od pana Dra Funke již několikráte slyšel

Pan Dr. Funke vždy přichází s těmito námitkami proti této předloze.

První námitka jeho jest, že navrženým zákonem ohrožuje se autonomie. Chci tuto věc rozebrati. Co jest to autonomie? Ten názor, který zde pan Dr. Funke pronesl a k platnosti přivedl, že by samospráva znamenala, že si samosprávný orgán může dělati co chce, to nikdo dávno ani v theorii nezastává ani v praksi neprovádí.

Tento názor vylučoval by možnost jakýchkoli zákonů, upravujících zprávu autonomní

Na otázku, co jest v podstatě své samospráva, můžeme si odpověděti jen asi takto: Samospráva jest částí veřejné správy, v níž občanstvo má význačný podíl, který svými zástupci vykonává.

Ale tato správa jako každá jiná veřejná správa byla a v právním státě musí býti zákonem upravena. O tom nemůže býti žádného sporu. Tolik k první námitce. Druhá námitka, kterou p. dr. Funke činí, jest ta, že poukazuje k oné prý veliké nesrovnalosti, když při úřednících okresních žádá se právnická kvalifikace. V letech 1850-1860 viděli jsme ovšem, že nejen u samosprávných úřadů byli úředníci neprávníci, viděli jsme okresní soudce i soudní rady, kteří neměli právnických studií, finanční úředníky, okresní hejtmany bez právnického studia. Zajisté mnozí z nich byli výtečnými úředníky. - Avšak chce z toho pan dr. Funke vyvozovati, že i dnes v nynějších spletitých poměrech, kde i právník se těžko sám vyzná ve spletitých zákonech našich, jež zasahují do všech možných oborů lidské činnosti, mohli by úředníci jmenovaní právnického vzdělání postrádati? A poněvadž k úsudku takovému dospěti nemůže, musí z těchže důvodů připustiti, že také úřednictvo samosprávné, zejména při okresních zastupitelstvech, právnické kvalifikace má zapotřebí.

Třetí námitka, kterou p. dr. Funke učinil, týkala se národně-politické stránky. Pravil, že si nemůže vysvětliti a že nemůže jinak pochopiti naši houževnatost, se kterou na této předloze trváme, než že tak činíme z ohledů nacionálních, že se nám jedná o to, abychom hyperprodukci našich právníků vyváželi do německých okresů a do německých měst.

Přiznám se, že nemohu pochopiti, jak může námitka taková s tou opravdovostí býti pronesena zde, před námi všemi, kteří přece víme, jak i státním úředníkům české národnosti, kteří bohužel do těchto míst byli ustanoveni, jest život zpříjemněn, a jsou to přece úředníci státní na místních činitelích nezávislí.

Poukazuji ještě jednou na to, že jest naprosto nesprávné tvrzení, jakoby předloženou osnovou nějak samosprávné rozhodování okresních výborů bylo obmezeno neb dotčeno a táži se jen: Kdo bude toho úředníka jmenovati ?

Který orgán to bude, jenž dle osnovy úředníka ustanoví?

Bude to právě zase okresní výbor, ať český nebo německý, a okresní výbor německý nezvolí si jistě Čecha, nýbrž bude jmenovati prostě toho, koho si bude přáti.

S takovými námitkami nesmíte nám, pánové, přicházeti, poněvadž nemáte pro ně věcných důvodů.

Pan dr. Funke mimo tyto tři hlavní námitky, které zde učinil, také na to poukázal, že prý jest to velká chyba, že původní předloha zemského výboru, která se týkala nejenom úřednictva okresního, nýbrž také obecního, nahražena byla jinou, která obmezuje se nyní toliko na kategorii úředníků okresních:

Pan dr. Funke, který přece od začátku ve sněmu zde seděl, zajisté ví a dovede se rozpomenouti, které byly toho příčiny, že zemský výbor předlohu původní rozdělil v předlohy dvě.

Ve zprávě komise, která leží před námi, na stránce třetí můžeme se dočísti, že podnět k tomuto rozdělení zavdala vláda již roku 1889 a tehdejší komise sněmovní, kteréž tuším také dr. Funke náležel, dala zemskému výboru pokyn, aby hleděl k tomuto stanovisko vlády.

Mimo tento důvod vedla nás též snaha rozluštiti dříve to, co snáze lze rozluštiti, to jest úpravu poměrů úřednictva okresního, neboť ohledně úředníků obecních učinila vláda takové podmínky a takové požadavky, že na ně nikdy nemohl slavný sněm přistoupiti, poněvadž vláda chtěla vyhraditi si dalekosáhlý vliv na jmenování úředníků těch, tak že by vlastně úředníci obecní byli předem úředníky zeměpanskými a teprve pak by mohli starati se též o věci samosprávy.

Další námitce, že bude-li osnova přijata a stane se zákonem, založen bude praejudic pro úpravu poměrů obecního úřednictva, prostě nerozumím.

Rád bych věděl, jak si pan dr. Funke tento praejudic představuje. Uzná-li slavný sněm zásady této předlohy za správné, nebude zcela žádné neštěstí, když podle těchto zásad budou upraveny také poměry úředníků obecních. Rozumí se samo sebou, že musí se při tom hleděti k poměrům v obcích, které jsou jiné než v okresích, nehledě ani k tomu, že i poměry jednotlivých obcí jsou značně různé; když však zásady této osnovy se neosvědčí, anebo když slavný sněm uzná vhodným při úpravě poměrů úředníků obecních zaujali jiná stanoviska, bude míti plnou volnost, aby podle vůle své o té věci rozhodl.

V tom nelze viděti žádnou inkonsekvenci a žádnou škodu.

Pan kolega Dr. Funke dokonce pravil, že tím má býti vpravena autonomie do španělských bot, ale já v této předloze žádných španělských bot nevidím, nechci v této odborné činnosti pana kolegu sledovati.

Mohu však říci, nejen že tato předloha přiléhá k poměrům okresů a k potřebám okresních zastupitelstev, nýbrž také vyhovuje poměrům úřednictva, takže nelze právem říci, že by tu byla autonomie nějak zužována neb obmezována. Dovolil bych si říci ještě více panu kolegovi dru Funkemu, není toho však potřebí, poněvadž páni řečníci s naší strany, kteří již ujali se slova, vývody jeho se obírali a také je zcela vyvrátili.

Mým úkolem, jako referenta zemského výboru, jest, abych obrátil pozornost Vaší také dále, abychom nedívali se jen na Litoměřice nebo na Kutnou Horu, nýbrž abychom rozhlédli se také po cizině a povšimli si, jak podobné poměry jsou upraveny v jiných státech.

Když sledujeme moderní vývoj poměrů, vidíme v organisaci veřejné správy - a samospráva jest také částí veřejné správy - ten zajímavý zjev, vidíme, že jednak zastupitelsky zařízené orgány všude přibírají k sobě živel úřednický a na druhé straně vidíme, že státní správa, která jest zařízena úřednicky, byrokraticky, přibírá k sobě živly občanské, v četných poradních sborech. Ten úkaz nedá se popříti. Vidíme zde skutečně snahu, organismy veřejné správy v těchto obou směrech doplňovati. Kde jest správa byrokratická, přijímá občany odborníky, a na druhé straně, kde jest samospráva, přijímá do své organisace živel úřednický. Jest to zajímavo, jak poměry se vyvinuly v různých státech. Poukazuji k tomu - a zajisté to nebude panu dru Funkemu nemilé - jaké jsou poměry v tom směru v Německu.

V Německu vidíme ku př. v pruském zřízení krajském a okresním, že v samosprávě, jak živel zastupitelský tak úřednický, pevně v celek sorganisován, a sice tak, že působí v jednom orgánu vedle sebe souřadně. Zastupitelské sbory, kde hlavní úlohu hrají zástupcové, volení občanstvem na určitý čas, vidíme vyvinovati se v tom směru, že k těmto členům voleným přiřaďuje a připojuje se odborné úřednictvo stále ustanovené.

Tak ku př., jak jsem se již zmínil, při pruském zřízení krajském, vidíme, že skutečně tyto dva živly souřadně působí v okresních a krajských výborech. Podobně má se věc v městských zřízeních pruských, kde úřednický živel je zastoupen purkmistrem po případě též členy magistrátu členové magistrátu musí totiž býti buď právnicky kvalifikováni, jako t. zv. syndikové, nebo technicky kvalifikováni, jako t. zv. stavební radové. Podobné poměry nalezneme v saských a badenských městech t. zv. bezprostředních městech bavorských, kde jest ustanoveno, že v městských kollegiích musí býti aspoň jeden člen buď právnicky nebo technicky kvalifikován a ten jest členem placeným.

Tím jest příkladně naznačeno, jaké poměry jsou v Německu. Ale když jdeme dále a všimneme si organizace místní správy v Anglii, kde přece samospráva jest tak znamenitě vyvinuta, shledáváme i zde, že v zastupitelských sborech působí, ovšem ne jako je to v německých sborech souřadně nýbrž podřadně odborně vzdělané úřednictvo, a sice je zákonem stanoveno, že samosprávné sbory úřednictvo míti musí Tato organisační forma je přijata při zřízení hrabském i při zřízení municipálním, kde, jak jsem již naznačil, vedle sborů zastupitelských, stálých výborů, působí v každém hrabství nebo municipiuobligatorně ustanovení, řádně kvalifikovaní úředníci.

Také v Italii jest ustanoveno zákonem, že obce italské musí míti kvalifikované sekretáře. Jest tedy již z tohoto krátkého náčrtku viděti, že skutečně, čím více razí si všude cestu přesvědčení, že jest nezbytně nutno, aby sbory zastupitelské opíraly se též o element úřednický, odborně vzdělaný.

Jest to také zcela pochopitelno a zejména u nás. Neboť primitivní poměry, jež tanuly na mysli budovatelům našich zřízení samosprávných, podstatně se změnily.

Když v roce 1864 pracovalo se na zákonu o obecním zřízení, na zákonu o okresních zastupitelstvech, domnívali se skutečně, že členové, kteří budou voleni občanstvem, budou s to, aby všechnu práci, která přikázána jest autonomním sborům, mohli vykonati.

Veliký od té doby nastal rozdíl a pokrok, velmi rozmnožila se agenda a rozšířily se všeliké obory působnosti, a jako faktický důsledek toho vidíme, ať se podíváme kamkoliv, že není skoro žádného autonomního sboru, který by úředníků neměl. A má je prostě proto, že je míti musí. Ovšem, jak jsem již naznačil, v původních zákonech organisačních z r. 1864 vycházel zákonodárce z tohoto stanoviska, že není třeba zákonem upraviti blíže poměry úřednictva, zkrátka bylo ponecháno úplně uznání dotyčného autonomního sboru, chce-li si úředníky ustanoviti čili nic, čili zákonodárce stál na stanovisku ryze fakultativním.

Avšak, jak jsem již pravil, ponechal-li zákon sborům samosprávným v tomto směru plnou volnost, neponechaly mu ji požadavky skutečné, požadavky vývoje. A dnes není skoro ani jediného autonomního sboru, kde by skutečně úředníků nebylo. Sledujeme-li vývoj správy autonomní, vidíme, že na příklad naše okresní zastupitelstva přibírala během doby nové a nové agendy.

Pánové, poukazuji na zdravotnictví a na zakládání nemocnic. Tehdy zvláště při zákoně o veřejných nemocnicích mohl pan dr. Funke, neboť jednalo se o pravdu, o novotu, mnohem důvodněji činiti námitky a říkati, že zákon tento znamená omezování autonomie okresních zastupitelstev. Ale tehdy nikdo proti tomu nevystoupil, když se jednalo o to, ustanoviti, že obce musejí míti obvodní lékaře, a také když se jednalo o zřízení veřejných nemocnic, nikdo nevytýkal, že lékaři musí míti kromě kvalifikace akademické ještě zvláštní kvalifikaci praktickou. Nebylo také námitek proti ustanovení, že jmenování lékařů i správních úředníků schvalovati má zemský výbor, a nikomu ani nenapadlo, že jest to obmezování autonomie, poněvadž každý viděl, že když autonomie přejímá nové úkoly, musí se starati také o to, aby měla potřebné síly a že je třeba zabezpečiti řádné jich ustanovování. Podobný poměr je také při školách. Také zde mohl by někdo přijíti s námitkou, že, když obec nebo okres zřídí gymnasium, jest to vlastně omezováním autonomie, musí-li ustanoviti na těchto učilištích síly učitelské s určitou kvalifikací.

Jest tedy vidno, že jde tu jenom o houževnaté lpění na náhledu, který nemůže býti uznán za správný. Jest potřebí, jak jsem již naznačil, aby naše samospráva měla kvalifikované síly, a jest také skutečně dokázána potřeba toho faktickým vývojem, který jsem již naskizzoval. A tento důkaz utvrzuje i vývoj organisačního zákonodárství v jiných zemích a zejména v Německu, na které se stále u nás ukazuje jako na ideál a vzor správného upravení zřízení státních i samosprávných.

Doufám, že z těchto mých krátkých poznámek vychází na jevo, že nejsou správny námitky, které zde byly činěny, že by totiž předloha tato znamenala nějaké pojmové omezování autonomie. Právě naopak je předloha jakýmsi pokrokem v před v úpravě poměrů dosavadních. Touto předlohou má se prostě to, co fakticky již jest, pouze regulovati, má se ustanoviti, když okres úředníka má, jaký tento úředník má býti, způsob, jakým má býti jmenován, jaké jsou jeho povinnosti a jaká jsou jeho práva.

Pánové, kdo to s autonomií dobře myslí, musí zajisté hleděti, aby skutečně měla prostředky, kterých potřebuje k tomu, aby mohla správně své úkoly vykonávati. Proto neznamená to žádnou nepřízeň k autonomii, žádné nepřátelství k samosprávě, nýbrž jest to krokem ku předu, jest to pokrokem směřujícím k tomu, aby samospráva, která nám všem bez rozdílu národnosti je stejně milá, a při které pevně stojíme, byla upravena tak, aby mohla své úkoly plniti. (Výborně!)

Nikterak nechci se dotýkati toho a snad vytýkali, že by úředníci, kteří posud při samosprávě naší působili, neplnili snad své úkoly. Naopak musím konstatovati, že velká většina všech úředníků, nejen českých, ale i německých, správně konala své úkoly. Nemá a nesmí z toho, co bylo řečeno, býti vyvozováno, že úřednictvo dosavadní, jež nemá kvalifikace osnovou požadované, neplní svých povinností. Avšak stejně jako stát byl nucen, jak jsem již naznačil, působiti k tomu, aby v těch oborech, kde jest třeba znalosti práv, byli ustanovováni jen právníci - a poukázal jsem na úřady politické, soudní, finanční - stejně a ze zcela totožných důvodů, musí býti i při úřadech samosprávných, jmenovitě okresních usilováno též o úpravu kvalifikačních náležitostí úředníků.

Musí tak býti zde tím spíše, poněvadž, jak jsem již pravil, úřednictvo samosprávné má daleko širší úkoly než-li státní, ať již srovnáváme je s našimi úřady soudními nebo politickými. Neboť nejenom ono vykonává svou povinnost úřední, nýbrž často musí také býti rádcem jednotlivých obyvatelů v obci a okresu ve věcech správy veřejné, a jest potřebí, by k úkolům těm bylo náležitě připraveno a aby také hmotně a pevně bylo postaveno, by tyto své úkoly úspěšně mohlo plniti.

Jak jsem naznačil, předloha tato, o kterou již tak dlouho jedná se ve sl. sněmu, jest takového rázu, že každý, kdo klidně věc uváží, kdo objektivně o ni soudí, musí seznati, že nesměřuje proti samosprávě, nýbrž že jest na její prospěch, že nemá žádné nacionální tendence, neboť rozhodování zůstane tam, kde jest, to jest v zastupitelských sborech samých, ať jsou české či německé.

Proto tyto námitky, které byly činěny s německé strany, věcně odůvodněny nejsou a žádal bych jménem zemského výboru, aby pánové vřele se této předlohy ujali a hlasovali pro to, aby o této předloze byla zahájena speciální debata (Výborně! Výborně! Hlučný potlesk. )

Nejvyšší maršálek zemský: Přikročím nyní k ukončení sezení.

Ich werde zum Schlüsse der Sitzung schreiten.

Dovoluji si sděliti, že během schůze mne došla omluva pana přísedícího z. v. posl. Dr. Jos. Herolda, který se omluvil, že pro churavost nemůže se súčastniti dnešní schůze.

Der Herr Abgeordnete Dr. Herold (Landesausschußbeisitzer) hat mir im Laufe der Sitzung eine Entschuldigung eingesendet, daß er wegen Unwohlseins an der heutigen Sitzung nicht teilnehmen könne.

Ich ersuche die Kurie der Großgrundbesitzer folgende Wahlen vorzunehmen:

Zwei Mitglieder der Hypothekenbankkommission für den H. Abg. Graf, Friedr. Deym und den H. Abg. Graf. Grw. Nostitz, dann zwei Mitglieder der Wahlreformkommission an Stelle der Herren Abgeordneten Grafen Erwein Nostitz und Dr. Baernreither.

Žádám, by kurie velkých statků vykonala po sezení volbu dvou členů komise pro Hypoteční banku na místo pánů posl. dra. Bedř. hr. Deyma a hr. Erv. Nostitze, pak dvou členů komise pro změnu zřízení zemského na místo pánů poslanců hr. Ervína Nostitze a dra Baernreithra.

Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Komise pro záležitosti okresní a obecní koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Komise pro záležitosti zemědělské koná schůzi ve čtvrtek dne 21. března po sezení sněmu.

Die Landeskulturkommission hält Sitzung

Donnerstag den 21. März nach der Landtagssitzung.

Die Kommission für Versicherungsangelegenheiten hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Komise pro záležitosti pojišťování koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Komise pro práce veřejné koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Kommission für öffentliche Arbeiten hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Die Kommission für Abänderung der Landesordnung hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Komise pro změnu zřízení zemského koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Komise pro záležitosti rakousko-uherského vyrovnání koná schůzi ve středu dne 20. března o 10 hod. dopoledne.

Die Kommission für die Angelegenheiten des österr. -ungar. Ausgleiches hält Sitzung morgen, Mittwoch, den 20. März um 10 Uhr Vormittag.

Die nächste Sitzung findet Statt morgen, Mittwoch, den 20. März um 11 Uhr Vormittag.

Příští sezení se bude odbývati zítra ve středu dne 20. března o 11. hod. dopol.

Auf die Tagesordnung setze ich die Fortsetzung der heutigen Tagesordnung.

Na denní pořádek kladu pokračovaní v dnešním denním pořádku.

Ich erkläre die Sitzung für geschloffen.

Prohlašuji schůzi za skončenu. (Schůze skončena o 3. hod. odpol.

Schluß der Sitzung um 3 Uhr nachmittags. )

Verifikátoři: - Verifikatoren:

Svob. pán Hrubý z Gelenj.

Dr. Hackel.

Kryf.