der doch nur wieder auf Kosten der diesseitigen Reichshälfte gemacht würde einzulassen, sondern alles Notwendige für die vollständige wirtschaftliche und Staatsrechtliche Trennung vorzubereiten.

In   formaler Beziehung wird die Zuweisung   dieses Antrages ohne erste Lesung an eine  eigene 24gliedrige Kommission beantragt.

Prag am 5. März 1907.

Iro und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Naložím s tímto návrhem dle jednacího rádu.

Pan poslanec Landa a soudruzi mně podali návrh.

Die Herren Abgeordneten Landa und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.

Žádám, by tento byl přečten.

Sněmovní aktuár Dr. Šafařovič (čte): Návrh poslance Frant. Landy a soudruhů na zvýšení zemské a státní subvence pro pedologické zkoumání půd v král. Českém.

Slavný sněme! Rozpočet zemského výboru král. Českého pro rok 1907 vykazuje pro nové umístnění pedologické laboratoře v domě č. p. 1799-II. v Praze za nájemné a vodné roční náklad 1250 K, mimo to na doplňování a zachování inventáře, jakož i koupě pokusného materiálu obnos 360 K. úhrnem tudíž obnos 1610 K.

Ačkoli sluší toto zařízení jenom vřele vítati, přece jest nepopíratelno, že tento nepatrný náklad vzhledem k důležitosti pedologického zkoumání v král. Českém, jest velice nízký. Proto bude nutno pedologickou laboratoř na výši moderní doby rozšířiti, nebo podobných moderních pedologických ústavů jest v Německu, ve Švédsku, v Japonsku, ba i v zanedbaném Rusku veliký počet.

Takové mechanické a chemické pedologické zkoumání půd počal na podzim r. 1906 okresní výbor Velvarský pomocí technické kanceláře zemědělské rady prováděti, ale jeho síly nestačí, aby bez pomoci země a státu tak důležitý a nákladný podnik sám mohl uskutečniti, zvláště pak, když již celá řada okresů českých a německých o prozkoumání půd u téže kanceláře se hlásí.

Mimo to byla v tomto slavném sněmu podána celá řada petic hospodářských spolků a různých korporací k využitkování slinu pro účele hnojařské, k čemuž okresní výbor v Holicích popud dal, a i tu se jeví v tomto směru nutným laboratoř pedologickou rozšířiti, poněvadž výzkumy budou vyžadovati celou řadu pečlivých prací.

Vzhledem k národohospodářské důležitosti pedologie po stránce zemědělské, činí podepsaní proto návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Aby roční náklad na rozšíření ústavu pedologického, jak toho prospěch zemědělský v království Českém vyžaduje, byl na 50. 000 K zvýšen a již do rozpočtu na rok 1907 byl zařaděn.

V ohledu formálním se navrhuje, aby tento návrh byl bez prvního čtení přikázán jak komisi zemědělské, tak i rozpočtové.

V Praze dne 9. března 1907.

Frant. Landa a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschaftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Mám před sebou několik návrhů, stran kterých si pp navrhovatelé přejí, aby přikázány byly komisím bez prvního čtení.

Ich habe vor mir einige Anträge, bezüglich deren die Herren Antragsteller beantragen, daß dieselben ohne erste Lesung an die betreffenden Kommissionen Verwiesen werden.

Es sind dies:

Der Antrag der Herren Abg. Dr. Urban und Genossen, betreffend die Einsetzung eines Beirates für die Landesbierurnlage - an die Budgetkommission.

Návrh p. posl. dra. Urbana a soudruhů ve příčině zřízeni poradního sboru pro zemskou dávku z piva - komisi rozpočtové.

Der Antrag der Herren Abg. Wüst und Genossen, betreffend die Unterstützung für Landwirte und Gewerbetreibende in den Gemeinden der politischen Bezirke Kaaden und Preßnitz, anläßlich der vorjährigen Mißernte - an die Budgetkommission.

Návrh p. poslance Wüsta a soudr., aby poskytnuta byla rolníkům a živnostníkům v obcích politických okresů Kadaňského a Přísečnického podpora za příčinou loňské neúrody - rozpočtové komisi.

Návrh p. posl. Chaloupky a soudruhů v příčině podpory družstva pro stavbu dělnických domků v Kostelci n. Orl. - rozpočtové komisi.

Der Antrag der Herren Abg. Chaloupka und Genossen, betreffend die Unterstützung der Genossenschaft für die Erbauung von Arbeiterhäusern in Adler-Kosteletz - an die Budgetkommission.

Der Antrag der Herren Abg. Franz Blahovec und Genossen, betreffend die Gewährung von Staats- und Landessubventionen an einige Gemeinden im Bezirke Strakonitz zum Baue zweier Straßen - an die Budgetkommission.

Návrh p. posl. Frant. Blahovce a soudr. v příčině poskytnutí subvence státní i zem. na stavbu dvou velenutných silnic obcím Radomyšl-Leskovice a Kvaštovice a obcím Katovice-Sloučin a Mukarov v okresu Strakonice - komisi rozpočtové.

Návrh p. posl. Vil. Holoubka a soudr. v příčině povolování zemských subvencí hospodářským družstvům obchodním a výrobním - komisi živnostenské.

Der Antrag der Herren Abg. Wilhelm Holoubek und Genossen, betreffend die Gewährung von Landessubventionen an landwirtschaftliche Handels- und Produktivgenossenschaften - an die Gewerbekommission.

Der Antrag der Herren Abgeordneten Dr. Reiniger, Graf Nostitz und Genossen aus Erbauung einer normalspurigen Lokalbahn von Annathal über Rothau nach Neubeck an die Kommission für öffentliche Arbeiten.

Návrh pp. poslanců dra. Reinigra, hrab. Nostitze a soudr. v příčině vystavění místní dráhy o normálním rozchodu z Annathalu přes Rothavu do Neydeku - komisi pro práce veřejné.

Wird dagegen eine Einwendung erhoben, daß diese Anträge ohne erste Lesung an die betreffenden Kommissionen verwiesen werden?

Činí se proti tornu námitka, aby tyto návrhy byly přikázány dotyčným komisím bez prvního čtení.

Es ist keine Einwendung erhoben werden.

Ich werbe demnach dem Wunsche der Herren Antragsteller entsprechen.

Nebyla činěna žádná námitka, a vyhovím tedy přáním pp. navrhovatelů.

Omluvili se pro dnešní schůzi pp. poslanci ministr dr. Pacák a hrabě Deym.

Es haben sich von der heutigen Sitzung entschuldigt die Herren Abgeordneten Minister Dr. Pacák und Graf Deym.

Churavostí se omluvili pp. posl. Wanka a Karlík, předloživše lékařské vysvědčení.

Es haben sich wegen Erkrankung entschuldit die Herren Abgeorbneten Wanka und Karlík unter Vorlage eines ärztlichen Zeugnisses.

Konstatuji, že jest slavný sněm způsobilý usnášeti se.

Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.

Der Herr Abgeordnete Dr. Pergelt hat ein Urlaubsgesuch eingebracht, in welchem er zugleich um die Bewilligung zum Austritte aus der Wahlreformkommission ersucht.

Pan posl. dr. Pergelt podal žádost za dovolenou, ve které taktéž žádá, by mu bylo dáno svolení, aby směl vystoupiti z komise pro změnu zřízení zemského.

Ich bitte, das Ansuchen des Herrn Abg. Dr. Pergelt zu verlesen.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Euere Durchlaucht, hochgeehrter Herr Oberstlandmarschall!

Die Folgen der überstandenen Erkrankung an Influenza machen sich nunmehr in verstärktem Maße bei mir geltend, so daß ich über ärztliches Anraten Euerer Durchlaucht die Bitte an den hohen Landtag unterbreiten muß, es möge mir von der morgigen Sitzung an ein vierzehntägiger Urlaub bewilligt werden, da ich denselben zur Erholung bringend benötige.

Nachdem ich Mitglied der Kommission zur Abänderung der Landesordnung und Landtagswahlordnung bin, stelle ich unter Einem an den hohen Landtag die Bitte, derselbe geruhe seine Zustimmung zur Niederlegung meiner Mitgliedschaft in dieser Kommission zu erteilen, da ich nicht Wunsche, daß die Verhandlungen in dieser Kommission durch meine Abwesenheit irgend eine Beeinträchtigung erfahren.

Genehmigen Euere Durchlaucht die Versicherung meiner aufrichtigen Verehrung, mit der ich zeichne Euerer Durchlaucht ergebenster Dr. Pergelt.

Seiner Durchlaucht dem k. und k.. Geheimen Rate, Herrn Georg Fürsten von Lobkowitz, Oberstlandmarschall in Prag.

Oberstlandmarschall: Ich werde das Ansuchen des Herrn Abg. Dr. Pergelt zur Abstimmung bringen.

Dám hlasovati o žádosti pana poslance dra Pergelta.

Der Herr Abg. Dr. Pergelt ersucht um einen 14tägigen Urlaub und um die Zustimmung, daß er aus dem Wahlreformausschusse austreten dürfe.

Pan poslanec dr. Pergelt žádá za 14denní dovolenou a za svolení, by směl vystoupiti z komise pro volební řád.

Ich bitte die Herren, welche das Ersuchen bewilligen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří povolují dotyčnou žádost, by vyzdvihli ruku.

Žádosti jest vyhověno.

Das Ansuchen ist bewilligt.

Der Herr Abgeordnete Freiherr von Aehrenthal bittet um einen 14tägigen Urlaub.

Pan poslanec svob. pán Aehrenthal žádá za 14denní dovolenou.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Euere Durchlaucht!

Durch eine unaufschiebbare Reise in das Ausland bin ich verhindert, den Sitzungen des hohen Landtages in den nächsten Tagen anzuwohnen, und Stelle die Bitte, Euere Durchlaucht geruhen mir einen Urlaub von 14 Tagen erwirken zu wollen.

Ich habe die Ehre, mich zu zeichnen Euerer Durchlaucht ergebenster Freiherr von Aehrenthal.

Prag den 8. März 1907.

Oberstlandmarschall; Der Herr Abgeordnete Freiherr von Aehrenthal ersucht um einen 14tägigen Urlaub.

Ich werde dieses Ersuchen zur Abstimmung bringen.

Pan poslanec svob. pán Aehrenthal žádá za 14denní dovolenou. Dám hlasovati o této žádosti.

Ich bitte die Herren, welche diesen Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří povoluji dovolenou, by vyzdvihli ruku.

Dovolená jest povolena.

Der Urlaub ist bewilligt.

Kurie venkovských obcí bude následkem povolení, které bylo dáno panu poslanci dru Pergeltovi, vyzvána, aby provedla volbu jednoho člena do komise pro změnu zřízení zemského.

Die Kurie der Landgemeinden wird in Folge der dem Herrn Abgeordneten Dr. Pergelt erteilten Bewilligung zum Austritte aus der Wahlreformkommission aufgefordert werden, ein Mitglied in diese Kommission zu wählen.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir übergehen zur Tagesordnung.

Prvním předmětem denního pořádku jest pokračování třetího seznamu zpráv o peticích.

Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die Fortsetzung der Beratung des dritten Verzeichnisses von Kommissionsberichten über Petitionen.

Přijde k projednání zpráva komise pro záležitosti zemědělství o petici mlynářů z okresu Klatovského za ochranu živnosti mlynářské na Klatovsku.

Es gelangt zur Beratung der Bericht der Landeskulturkommission über die Petition der Mütter des Bezirkes Klattau.

Zpravodajem jest pan posl. Barták. Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Barták: Slavný sněme! Petice mlynářů okresu Klatovského č. pet. 1147 žáda, aby při udělování subvencí na zřízení hospodářských elektráren kladla se podmínka, že při takových závodech nesmí býti mlýn družstevní zařízen. Komise zemědělská, jednajíc o této záležitosti, po zevrubném uvážení věci uznala, že žádost tuto odporučiti nelze, poněvadž zřízení elektráren právě nejprospěšněji lze provésti při mlýnech, poněvadž dle jednacího řádu živnostenského jest jak soukromníkům, tak družstvům volno zřizovati živnosti po schválení provozovny živnostenské jakékoliv. Konečně dle zákona říšského z roku 1879 o společenstvech k napomáhání hospodářství jsou závody podobné úplně přípustný.

Nelze tedy z ohledu soutěže nikterak zřízení elektráren s mlýny omezovati, nýbrž naopak jest třeba v zájmu zemědělství, pomoci takové naléhavě potřebujícího, tytéž co nejúčinněji podporovati.

Z důvodů těchto navrhuje komise slav. sněmu:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

O petici mlynářů okresu Klatovského čís. 1147 přechází se k dennímu pořádku.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Die Kommission stellt den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Über die Petition der Müller des Bezirkes Klattau Z. 1147/05 Pet. wird zur Tagesordnung übergangen.

Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu" jsou přihlášeni řečníci:

Zu diesem Gegenstande sind zum Worte gemeldet:

pp. posl. Holoubek a dr. Mašek. Dávám slovo panu posl. Holoubkovi.

Posl. Holoubek: Slavný sněme! Se stanoviska živnostenského nelze mi souhlasiti., aby o petici mlynářů Klatovských přešlo se jen tak jednoduše k dennímu pořádku. Jest pravda, nemohl bych souhlasiti se závěrečnou větou jejich petitu, aby se snad neudělovala subvence zemská na elektrárny, poněvadž elektrárny zrovna tak dobře může upotřebiti živnostník, jako rolník. A bylo by naopak dobře, kdyby zahájena byla co nejdříve s plnou energii akce, aby zužitkovány byly

české vody na prospěch takových elektráren, než chopí se toho snad cizinec a cizácký kapitál.

V petici samé, velectění pánové, jest také něco jiného obsaženo. Obsah, jádro této petice, jest zoufalým výkřikem asi 30 mlynářů, kteří následkem toho, že podpořen byl zemědělský družstevní mlýn na Klatovsku, přišli úplně o svou existenci. (Posl. Březnovský: Slyšte I)

Velectění pánové! Vyhublé ty stíny straší ony činitele, kteří přičinili se o to, aby byla dána podpora takovému podniku ze zemských peněz, který zavinil jejich zničení.

Velectění pánové! Takových zoufalých ubohých mlynářů naleznete také na JindřichoHradecku, kde podobným způsobem penězy zemskými byl podpořen zemědělsko-družstevní mlýn v Horním Žďáru. Ožebračení takových mlynářů na Horažďovicku zavinují podobné podpory, jimiž stav zemědělský stále tak bývá uváděn v nivec, ve psí.

Jednu podobnou takovou podporu, kterou mělo býti ohroženo také mlynářstvo na Tábořsku, zarazili jsme v čas akcí obchodní komory Česko-Budějovické a deputací, kterou jsme vyslali tehdy k p. hraběti Schönbornovi, jenž tyto záležitosti má. Měla se tehda povoliti značná subvence na družstevní zemědělský mlýn a pekárnu v Jistebnici.

Velectění pánové! V zasedáni tohoto sl. sněmu jednalo se nedávno právě o těchto zemědělských družstvech, výrobních a obchodních, a bylo opětně usneseno, že mají býti také na dále subvencemi podporovány. Lituji, velectění pánové, a loyálně doznávám, že jsem chybil, nepostaviv se ihned na obranu stavu živnostenského. Neučinil jsem tak proto, poněvadž pan kollega Němec dostatečným způsobem poukázal na zhoubnost podobných subvencí a k vůli stejnoměrnosti navrhl, aby prý také se dostalo nejen zemědělcům, nýbrž i živnostníkům stejnoměrné podpory na podobná družstva. Napadá mi však, jak asi bude vypadati ona stejnoměrnost ?

Pan přísedící zemského výboru hrabě Schönborn ve své známé benevolenci ke stavu zemědělskému poskytne beze všeho takovým družstevním společenstvům nejen na pekárny a mlékárny, nýbrž i na mlýny

subvenci zemskou, on však poskytne pomalu subvenci i na zemědělské družstevní lihovary, na pivovary, klihárny a škrobárny.

Pánové, věřte, že fakticky zahajuje se nyní ve východní krajině našeho království akce, směřující ku založení podobného zemědělského družstevního cukrovaru, na který dostane se prý také zemská subvence. Pánové, takhle to dál nejde. Táži se, jak si asi bude počínati pan přísedící zemského výboru, který má resor živnostenský. Podle tohoto usnesení má přece právo každé průmyslové družstvo přijíti k panu přísedícímu, jenž má resor živnostenský, a žádati ho také za subvenci. A nota bene mohli by to býti živnostníci, kteří by vším právem mohli říci: »Vždyť náš podnik pojí se též na zemědělství. « Ano, na základě tohoto usnesení měli by pražští řezníci a uzenáři, kteří si chtějí zaříditi společnou továrnu na spracování kostí, právo žádati o zemskou subvenci, poněvadž kosti jsou přece z domácích zvířat hospodářských. Výrobci mýdla nebo margarinu, kdyby se spojili a udělali družstvo průmyslové, mohou přece také prokázati, že jejich podnik pojí se dobře na zemědělství, poněvadž mýdlo a margarin vyrábějí se z loje, který pochází z domácích zvířat hospodářských.

A kolik jiných ještě družstev průmyslových, které nepojí se těsně na stav zemědělský, mohlo by přijíti k panu přísedícímu! Co by jim asi řekl! Myslím, že právem by učinil, kdyby řekl: »Ale pánové, když si chce někdo nějaký svůj podnik zaříditi, má k tomu míti své peníze, a když jich nemá, má podobný závod zaříditi na akcie nebo podíly. « Vždyť takovéto podpory jsou něco tak nemorálního, že nemůže býti nic nemorálnějšího. Zajisté, že by pan přísedící poukázal plným právem na zbědované finance zemské, jichž deficit, počítáme-li již úrok za r. 1907, činí 21, 000. 000 kor.

Pánové, stejně se to má s udělováním subvencí na tak zvaná obilní skladiště. Tato z pravidla, když dostanou subvenci, nekupují a neprodávají jen obilí, nýbrž kupují také zboží kolonialní a střižní, které prodávají nejen členům, nýbrž i nečlenům a to na úkor strádajícího bídného stavu maloobchodnického na venkově. Nedosti na tom, že přerostly maloobchodníkům přes hlavu tak zvané železniční spolky konsumní, které požívají ohromných výsad na železnicích, jakož i jiné konsumy, jako úřednické, dělnické atd., nedosti na tom ještě, budou-li podporována podobná zemědělská družstva zemskými penězy, jest maloobchodník na nejlepší cestě, dopracovati se k žebrácké mošně. Právě teď touto dobou - v minulém sezení to bylo - dozvěděl jsem se, pánové, že podobné obchodní družstvo zemědělské, obdařeno jak státními tak i zemskými penězy v Týně n. Vltavou. Toto družstvo obdrží subvenci 18. 000 K, ačkoliv jejich rozpočet - a Vy víte, jak se ty rozpočty dělají - obnáší pouze 17. 000 K. Pěkné to vyhlídky pro stav obchodní.

Pánové, když už jsem se zde dotkl těch spolků železničních, úřednických, potravních a dělnických, tož přece musím ku jejich cti říci, že zakládají se tyto spolky svými penězy (Tak jest!) a sice na podíly a nedovolávají se žádných podpor zemských, nedožebrávají se ničeho.

Pánové, obchodník, řemeslník a dělník jest příliš hrdý, než aby šel a žádal nějakou podporu, když si chce nějaký podnik založiti. Znám různá družstva řemeslnická, truhlářská a obuvnická, ale není mně ani o jednom známo, že by bylo dostalo zemskou podporu nějakou, jako dostaly zemědělské mlýny a zemědělská družstva obchodní. Nanejvýše žádaly o levný úvěr a ten hleděly poctivě spláceti.

A předce, pánové, dovolte, porovnáte-li různé výhody, kterých se dostává nyní stavu zemědělskému s těmi výhodami zbědovaného stavu živnostenského, tu shledáte, jak veliká jest propast mezi výhodami těmi a oněmi.

Rolníku, pánové, slevuje se daň, jest-li jest mokro nebo sucho, padají-li kroupy, nebo jest-li vyhyne obilí sněhem nebo zimou, on dostane slevu na dani, na mšice, kobylky, na myši, na větry, a bůhví na jaké elementární nehody. (Odpor. )

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Neračte vytrhovati.

Poslanec Holoubek: Vedle slevy této daně, která v poslední době obnášela více než 50 proc. slevuje se rolníku také na přirážkách. Jest-li pak některý živnostník nebo obchodník, ať ztratil peníze jakýmkoliv způsobem, doznal odpisu na dani výdělkové? On musil vedle výdělkové daně zaplatiti také přirážky fondové, které obnášeji nejméně 150 proc. a vedle těchto daní jest poměřen daní osobní, od které převážná většina rolníků, ba rolníků dobře situovaných, bývá osvobozena. A co jest nejlepšího, když se státu nedostává následkem slevy na dani pozemkové, zaplatí to živnostník na zvýšené dani výdělkové.

Daň pozemková jest stále pevná, kdežto daň výdělková jest elastická. Přijdou-li nutkavé potřeby na stát od jiných stavů úřednictva a zřízenců státních, jichž stesky dnes vzhledem ku drahotě jsou oprávněny, když stát potřebuje více peněz na nenasytný militarismus a jiné potřeby, vyskytnou-li se, co udělá stát ? Jednoduše zvýší kontingent daně výdělkové.

Poohlédněme se, pánové, ještě na jiné křiklavé poměry, které existují teď mezi stavem živnostenským a zemědělským.

Živnostníků v celém král. Českém jest 45 proc. agrárníků přes 41 proc. (Odpor. Hlasy: Jest to přesně vypočítáno ?) Ano, to počítal statistik na slovo vzatý, mohli jste ho slyšet v sobotu; to pravil p. dr. Schuster (Hlasy: Byly v tom také fabriky!) To jest jedno, agrárníci jsou v tom a velkostatkáři také ! Nechci o tom se šířiti, chci jen poukázati k tomu, že živnostníků jest o 4 proc. více. Když se rozdělovala v roce 1895 zemská podpora nouzová, dostalo zemědělstvo na čistě zemědělské potřeby 2, 500. 000 K, živnostníctvo, kterého jest daleko více, pouze 500. 000 K. (Hlasy: To máte špatnou zprávu, to máte od Maydla!) Já si dělám všecky věci sám.

Tehda činilo to z celého obnosu 4, 000000 pro rolnictvo 621/2 proc., pro živnostníctvo pouze 121/2 proc.

Tehdy učinil jsem návrh, aby živnostnictvu bylo věnováno aspoň 750. 000 K, tedy 18 proc., ale návrh můj uvízl někde v komisi. V rozpočtu zemském jest pamatováno na zemědělstvo obnosem 4, 350. 000 K, na daleko větší počet živnostníctva pouze obnosem 754. 000 K. Jediná rada zemědělská pohltí 580. 000 K. (Slyšte).

Domáháme se subvence na radu živnostenskou, ale za zbědovaných nynějších poměrů zemských financí pochybuji, že na tuto instituci nějaké dotace dostaneme a dostaneme-li, tož velice málo.

Na družstevní podniky zemědělské jest praeliminováno 600. 000 K, na podobné podniky průmyslové ani polovičku tohoto nákladu. Školy zemědělské stojí ročně 1, 195. 000 K, školy průmyslové pouze 620. 000 K. (Posl. Novák: I školy nám vyčítáte!)

Nevyčítám, ale myslím, že snad smím uvésti pravdu, poněvadž živnostníctvo si toho přeje. Rolnictvo dostane subvence na zalesňování, plemenné stanice, meliorace, Raiffeisenky, já se tážu, dostane-li nějaký obchodník neb živnostník na zlepšení svého obchodu nějaké subvence?

Nezdaří-li se Vám na příklad píce, stará se okamžitě stát, aby byly tarify ve všemožných krajinách až k vám tak levný, aby se vám píce dostalo. Chce-li však podnikatel průmyslový založiti v nějaké chudé krajině průmyslový závod, jako na příklad se stalo na Sedlčansku, kde měl býti založen velký kamenický nebo cihlářský závod, kdyby i tisíckrát dokázal, že závod jest prospěšný pro chudou tu krajinu, že i pro dráhu byl by výnosný - všechno mamo, slevy se mu nedostane. Závod ten se pak buď nezaloží, a když přece tak z pravidla zkrachuje.

Na takových růžích má ustláno stav živnostenský.

Jedinou útěchou jest mu, že vše s ním za jeden provaz táhnouti musí, také advokáti, notáři, lékaři, kteří stejně platí výdělkovou daň jako my

Nedivte se, že nastalo velké hnutí ve stavu živnostenském. Dáme-li si ruku na srdce, musíme si skutečně doznati, že ne zrovna tak mnoho pro něj se pracovalo. Byli toho ale oni sami vinni, poněvadž o zastání zpravidla nežádali a také se o ně nestarali. Lituji jen, že stavovská strana agrárnická vyvolala stavovskou stranu živnostenskou.

Při dnešních zbědovaných poměrech zemských financí, aspoň v rámci země, nebude z toho míti jeden ani druhý stav prospěch. Za to velké národní a politické otázky přicházejí v ústraní, bohužel ke zkáze a zhoubě celého národa. (Tak jest!)

Promiňte mi tedy, pánové se strany agrární, já nemínil dáti vám nějakou závist na jevo. To mně ani nenapadá, mývám to velice přejeme. My vám to přejeme tím více, poněvadž většinu toho dobyli jste již v době, kdy ještě byli jste v lůně národní strany svobodomyslné, k níž mám čest náležeti. Jen vás prosím, nechtě žíti také jiné. (Hluk. ) A to podle dobrého německého přísloví: »Leben und leben lassen«, alespoň nežádejte podpora subvencemi na podniky, které absolutně ničí a hubí stav živnostenský, a to jsou zemědělská družstva jak výrobní, tak obchodní.

V minulém zasedání jsem podal návrh v tom směru, aby dříve, než se bude jednati o podobné subvence pro průmyslové nebo zemědělské podniky, a by mohl býti zemský výbor z obliga, byla dožádána také stálá komise živnostenská trvající při zemském výboru o dobrozdání a doufám, bude-li návrh slavným sněmem přijat, docílí se tím nějaké parity a úrovně, aby pak jeden stav druhý neničil.

Přecházeje konečně k věci samotné, opětně ještě jednou projadřuji, že jsem absolutně proti tomu, aby se o petici mlynářů klatovských přešlo k dennímu pořádku, nýbrž aby věc byla projednána v komisi, do které náleží. Určitý návrh o tom učiní pan kolega dr. Mašek, který přihlásiv se po mě ke slovu, jako zástupce krajiny klatovské, zajisté daleko drastičtěji vylíčí bídu a utrpení těch živnostníků, kteří následkem zemské subvence zemědělskému družstevnímu mlýnu na Klatovsku přišli úplně v niveč. (Souhlas. )

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní: ) Dovoluji sobě oznámiti, že se přihlásilo ještě několik řečníků a že následkem toho roztřídím pány řečníky na pro a contra.

Ich erlaube mir mitzuteilen, daß sich zu diesem Gegenstande noch einige Redner zum Worte gemeldet haben, und daß infolgedessen die Redner, je nachdern sie Pro- oder Kontraredner sind, geschieben worden sinb, so daß die Rednerliste nunmehr folgendermaßen lautet:

Jména pp. řečníků jsou nyní následující: Contra: pan posl. dr. Mašek.

Pro: pan posl. Prášek, Herr Abg. Peschka.

Es hat gegenwärtig ein Redner gegen die Anträge der Kommission gesprochen. Es gelangt daher nunmehr der erste für die Anträge eingetragene Redner zum Worte; das ist der Herr Abg. Prášek

Dávám slovo panu posl. Práškovi.

Poslanec Prášek: Slavný sněme I Nejsem připraven dnes, abych pronesl nějakou řeč v tomto staroslavném sněmu království Českého, avšak teprve veliké překvapení, když jsem vkročil do této místnosti, přimělo mne k tomu, abych uchopil se slova na ochranu cti a zájmů zemědělských, a nejenom zájmů zemědělských, nýbrž i na obranu širokých národohospodářských zájmů celého našeho národa. Byl jsem tím více překvapen, poněvadž v tomto slavném sněmu s naší strany se ještě nikdy nestalo, aby poslanec, zástupce venkova, poslanec agrárník, mluvil takovým způsobem proti některému ze stavů, s nimiž sdílíme trudný a těžký život našeho venkova a našeho celého národa, jak jsme byli svědky, slyšíce, jak právě řečník z mladočeské strany způsobem všeho odsouzení hodným (Hlučný souhlas! Výborně! Tak jest!) mluvil proti zemědělcům v království Českém.

A, pánové, lituji úzký obzor, úzký a úzkoprsý názor mladočeského pana řečníka, když myslí, že celá otázka národohospodářská celého národa i jednotlivých států souvisí jenom na jednom stavu, buď zemědělském neb živnostenském, a že tak s úzkého stanoviska pojímá veškeré tyto otázky.

Co zavdalo mu příčinu k tomuto útoku, neoprávněnému na české zemědělství a zemědělství vůbec?

Petice, o které se jedná, má-li družstevním mlýnům býti udělena subvence čili nic, má-li býti vůbec družstevní mlynářství jakýmkoliv způsobem podporováno, zavdala panu řečníku příčinu k tomuto neodůvodněnému útoku, aniž by se držel věci. Já bych si dal líbiti - a přirozeně má každý právo míti jiný názor - kdyby někdo tvrdil, že družstevní mlýny jsou takového rázu, který by mohl někoho poškodili a že zde jsou určité vrstvy a zástupcové určitých vrstev, kteří zde nemohou s tím souhlasiti.

Věcné rozvedení tohoto specielního případu bych považoval za možné a za správné, ale kde se při tom vzalo to ostatní, nájezdy a útoky, na které se vrátím, jest mi opravdu záhadou

Přidržím se věcné záležitosti družstevních mlýnů.

Velectění pánové! Měl jsem svého času co činiti se spolkem mlynářů, kde ve vzájemné dohodě otázku tu podrobili jsme věcné kritice, tedy bez vášně, bez jakéhokoliv politického přibarvení. Velectění pánové, a jestliže pan řečník se zde postavil za velkého obhájce našeho mlynářství, zajisté že čte časopis mlynářský, kde vyšel tehda článek, který řekl, že v určitých případech, kde se nejedná o mlýn nový, kde se jedná o převzetí mlýnu stávajícího, aby se nerozmnožovala dále konkurence, nemá spolek českoslovanských mlynářů žádných důvodů, aby se stavěl proti družstevním mlýnům zemědělským. A proč to neuznal ten spolek za vhodné, aby se postavil proti těmto mlýnům družstevním ?! Poněvadž vidí, že on sám - mlynářství jako stav není tak silným, aby mohl své zájmy stavovské, své zájmy hospodářské sám o sobě hájiti, vydobýti, on sám ví, že nemůže spoléhati a očekávati, že pro jeho zájmy a potřeby vysloví se taková strana, jako jest mladočeská strana, strana městská, která jest stranou konsumentstva, která nebude přece pro drahou mouku, bude pro lacinou mouku a laciné výrobky mlynářské, což jest zcela přirozené. České mlynářstvo seriosní, které nepodléhá tlaku politické, demagogické strany mladočeské, stojí na stanovisku, že musí pomocí venkova, strany agrární domáhati se svých zájmů.

Jest to přirozené, poněvadž zájmy ty jsou navzájem stejné. A jaký ještě důvod měl spolek českoslovanských mlynářů k tomu, aby takovým příkrým způsobem jako mladočeský řečník se nevyslovil proti družstevním mlýnům ? On měl ten důvod, poněvadž řekl: Jestliže někdo není súčastněn na určitém odvětvi naší práce, kteréhokoliv odvětví, nemůže posouditi také jeho svízele a těžkosti. A mohu mluviti z vlastní zkušenosti. My máme na Benátecku družstevní mlýn v Dražících, byl jsem také 2 roky předsedou toho družstevního mlýnu.

Kdybych nebyl nahlédl do těžké situace, ve které se mlynářstvo nalézá, nebylo by mně nikdy možno státi se tak vřelým zastancem zájmů mlynářství jako dnes, je možno mně, který nahlédl do tohoto obchodu, který dovedl nahlédnuti do průmyslu, do jeho všech slabých stránek, do té hrozné konkurence těch, kteří vydáni jsou v šanc uherské a zámořské konkurenci, nebyl bych nikdy mohl prohlédnouti věc a byl bych se domníval, že mlynářstvo má stále ty zlaté a krásné časy.

Ale právě proto, že dovolilo si rolnictvo nahlédnouti do těchto poměrů mlynářstva, rolnictvo a strana agrární je zárukou, že stojí pevně a že jde vstříc ruku v ruce a že bude moci v budoucnosti postaviti se vší vehemencí za požadavky našeho mlynářstva, poněvadž jest to průmysl zemědělský, který s námi souvisí. Byl to předák z mladočeské strany, byl to sám ministr obchodu dr. Fořt, který deputaci mlynářů řekl, Váš předák Vaší mladočeské strany řekl: Chcete-li obhájiti své zájmy mlynářské, nemůžete nikde jinde tyto zájmy své hájiti takovým spůsobem a nemůžete odnikud očekávati podporu takovou, jako u strany agrární, poněvadž tyto dva stavy mají zde společný interes a jsou na sebe odkázány. Zde vidíte, že muž, který jest autoritou, který byl dlouholetým úředníkem obchodní komory, který sedí na křesle ministerském, poněvadž tuto otázku zná jako národohospodář a posuzuje se stanoviska širšího a ne strannického, řekl deputaci, že ji odkazuje na stranu agrární, u které se může dočkati hájení svých zájmů a ne ve straně měštáckých Mladočechů.

Rolnictvu prý se slevují daně, ať je mokro aneb sucho, ať prší nebo neprší. Jest věru trudno polemisovati s výrokem lehkomyslně učiněným. Řeknu jeden příklad. Když na říšskou radu přišel návrh, - aby upraveny byly platy státních úředníků jest to roční zatížení 35 milionů - když strana agrární se posadila v klubu, aby se o tom poradila, víte, jaký byl resultát jejího usnesení? Resultát jejího usnesení a celý tenor schůze vyzníval, že se řeklo: To není jen otázka úřednická, to jest otázka širší, otázka národohospodářského dosahu. Strana agrární nestojí na úzkoprsém stanovisku, aby myslila, jako to myslí pan předrečník, že snad jedině, jak on to vypočítal, na procentech živnostnictvu, jest to tu možno. My jsme řekli: Státní úředníci jsou konsumenti, přiznáme-li jim to zde, oni budou konsumovati, budou odebírati výrobky průmyslu zemědělského, jest širší to podklad strany agrární, která, to řeknu upřímně, kdyby chtěla postaviti se na demagogické stanovisko, byla by měla velice vhodnou příleži-