Stenografická zpráva
o
XXXIX. sezení II. výročního zasedání sněmu
království Českého z roku 1901. dne 5. března 1907.
Stenographischer Bericht
über die
XXXIX. Sitzung bei II. Jahredsess. des Landtages
des Königreiches Böhmen vom Jahre 1901 am 5. März 1907.
Obsah:
Zprávy praesidiálni:
Oznámení výsledku voleb do komisí (str. 1853).
Oznámení spisů tiskem rozdaných (str. 1853).
Oznámení došlých petic (str. 1854).
Inhalt:
Präsidialmitteilungen:
Bekanntgabe des Ergebnisses der Kommissionswahlen (Seite 1853).
Bekanntgabe der verteilten Druckschriften (Seite 1853).
Bekanntgabe des Einlaufet an Petitionen (Seite 1854).
Návrhy:
1. posl. Blahovce a soudruhů v příčině poskytnutí subvence na stavba dvou silnic v okresu Strakonickém (str. 1854);
2. posl. Viléma Holoubka a soudruhů v příčině povolování zemských subvencí hospodářským družstvům obchodním a výrobním (str. 1854).
Anträge:
1. der Abg. Blahovec und Genossen, betreffend die Gewährung einer Subvention zum Baue zweier Straßen im Bezirke Strakonitz (Seite 1854);
2. der Abg. W. Holoubek und Genossen, betreffend Gewährung von Landessubventionen an landwirtschaftliche Handels- und Erwerbsgenossenschaften (Seite 1854).
Dotaz:
posl. Anýže a soudruhů k c. k. místodržiteli v příčině pronásledování českých rodičů v Ervěnicích (str. 1855).
Anfrage:
der Abg. Anýž und Genossen an den k. k. Statthalter, betreffend die Verfolgung der böhmischen Eltern in Seestadtl (Seite 1855).
Návrh:
posl. Steina a soudruhů na stavbu dráhy z Aše do Grünu (str. 1857).
Antrag:
der Abg. Stein und Genossen, betreffend den Bau einer Bahn von Asch nach Grün (Seite 1857).
Dotaz: posl. Iro a soudruhů v záležitosti úřadování obecního starosty v Manětíně (str. 1857).
Přikázání návrhů komisím bez prvního čtení (str. 1860).
Omluvy (str. 1861).
Anfrage: der Abg. Iro und Genossen, betreffend die Amtierung des Gemeindevorstehers von Manetin (Seite 1857).
Zuweisung von Anträgen an Kommissionen ohne erste Lesung (Seite 1860).
Entschuldigungen (Seite 1861).
Denní pořádek:
1. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru ve příčině provedení říšského zákona ze dne 1. dubna 1889, č. 52. ř. z., o posloupnosti dědické při statcích střední velikosti; čís. sněm. 694, tisk CCLXXXIII.
Řeč zpravodaje posl. dra Viškovského (str. 1861).
Řeč c. k. místodržitele (str. 1866). Řeč zpravodaje posl. dra Viškovského (str. 1867).
Poznámka c. k. místodržitele (str. 1868).
2. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávách zemského výboru o stavu pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a j. v království Českém v létech 1901-1902, 1902 -1903 a 1903-1904 a o rozdělení dotací povolených k podporování jich v těchže letech; č. sn. 727, tisk CCCII.
Řeč zpravodaje posl. dra Ulricha (str. 1869).
Řeč posl. Němce (str. 1874). Řeč posl. Krejčího (str. 1876).
Řeč přísedícího zemského výboru posl. Adámka (str. 1878).
Věcná poznámka posl. Krejčího (str. 1882).
Věcná poznámka posl. Němce (str. 1882).
Věcná poznámka přísedícího zemského výboru posl. Adámka (str. 1883).
Doslov zpravodaje posl. dra Ulricha (str. 1883).
3. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského ve příčině úpravy dotace, jež se poskytuje klášteru Voršilek v Praze z normálního školního fondu; čís. sn. 878, tisk CCCXCII.
Řeč zpravodaje posl. hrab. Zedtwitze (str. 1886).
Tagesordnung.
1. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Landesausschußbericht, betreffend die Durchführung des Reichsgesetzes vom 1. April 1889 R. -G. -Bl. Nr. 52, über die Erbteilungsvorschriften für landwirtschaftliche Besitzungen mittlerer Größe; Ldtgs. -Z. 694, Druck CCLXXXIII.
Rede des Berichterstatters Abg. Dr. Viškovský (Seite 1861). Rede des k. k. Statthalters (Seite 1866). Rede des Berichterstatters Abg. Dr. Viškovský (Seite 1867). Bemerkung des k. k. Statthalters (Seite 1868).
2. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über die Landesausschußberichte, betreffend den Stand der gewerblichen, kaufmännischen und verwandten Fortbildungsschulen im Königreiche Böhmen in den Jahren 1901-1902, 1902-1903 und 1903-1904 und über die Verteilung der zu deren Förderung in diesen Jahren gemährten Landessubventionen; Ldtgs. -Z. 727, Druck CCCII. Rede des Berichterstatters Abg. Dr.
Ulrich (Seite 1869). Rede des Abg. Němec (Seite 1874). Rede des Abg. Krejčí (Seite 1876). Rede des Landesausschußbeisitzers Abg. Adámek (Seite 1878). Tatsächliche Bemerkung des Abg. Krejčí (Seite 1882). Tatsächliche Bemerkung des Abg. Němec (Seite 1882). Tatsächliche Bemerkung des Landesausschußbeisitzers Abg. Adámek (Seite 1883). Schlußwort des Berichterstatters Abg. Dr. Ulrich (Seite 1883).
3. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht, betreffend die Regelung der aus dem Norrnalschulfonde für das Prager Ursulinerinnenkloster zu gewährenden Dotation.; Ldtgs. -Z. 878, Druck CCCXCII.
Rede des Berichterstatters Abg. Grafen Bedtwitz (Seite 1886).
4. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrzích poslance Kubra a soudr. a poslanců Zulegera, Peschky, Lipky, Krütznera a soudruhů ve příčině zákazu dovozu italského vepřového bravu do celního území rakousko-uherského; čís. sn. 898, tisk CDIV.
Řeč zpravodaje posl. Hyrše (str. 1887).
5. Třetí seznam zpráv komisí o peticích; čís. s. 1014, tisk CDXLIV.
Čís. sn. 852. Zpráva komise rozpočtové o petici Spolku pro zřízení a vydržování sanatoria pro choré zhoubnými novotvary, zvláště rakovinou v Praze, za pravidelný roční příspěvek.
Řeč zpravodaje posl. hrab. Zedtwitze (str. 1887).
Čís. sn. 848. Zpráva komise pro záležitosti zemědělství o petici Josefa Vondráka, rolníka v Chlumu, a soudruhů za podporu na odvodnění pozemků.
Řeč zpravodaje posl. Grossla (str. 1888).
Čís. sn. 849. Zpráva komise pro záležitosti zemědělství o petici obecních zastupitelstev v Chlumčanech, Pšanech, Veltěžích a Oboře v záležitosti řádné úpravy poměrů inundačních na potoce Smolnicko-Brložském.
Řeč zpravodaje posl. Grössla (str. 1888).
Čís. sn. 853. Zpráva komise pro záležitosti zemědělství o peticích obchodní a živnostenské komory v Plzni, aby odepsaná pozemková daň následkem živelních pohrom podrobena byla placení autonomních přirážek.
Řeč zpravodaje posl. Niklfelda (str. 1889).
Čís. sn. 869. Zpráva komise pro záležitosti zemědělství o petici hospodářského spolku v Semčicích za úpravu služby zvěrolékařské a zřízení české školy zvěrolékařské. Řeč zpravodaje posl. Steyskala (str. 1891).
2. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über die Anträge der Abg. Kubr und Genossen und der Abg. Zuleger, Peschka, Lipka, Krützner und Gen., betreffend das Verbot der Einfuhr italienischen Borstenviehes in das österreichisch-ungarische Zollgebiet; Ldtgs. -Z. 898, Druck CDIV.
Rede des Berichterstatters Abg. Hyrš (Seite 1887).
5. Drittes Verzeichnis von Kommissionsberichten über Petitionen; Ldtgs. -Z. 1014, Druck CDXLIV.
Ldtgs. -Z. 852. Bericht der Budgetkommission über die Petition des Vereines für Errichtung und Erhaltung eines Sanatoriums für die mit bösartigen Neubildungen, namentlich mit Krebs behafteten Kranken, um einen regelmäßigen Jahresbeitrag.
Rede des Berichterstatters Abg. Grafen Zedtwitz (Seite 1887).
Ldtgs. -Z. 848. Bericht der Landeskulturkommission über die Petition des Josef Vondrák, Grundbesitzers in Chlum, und Genossen um Unterstützung zur Entwässerung von Grundstücken.
Rede des Berichterstatters Abg. Größl (Seite 1888).
Ldtgs. -Z. 849. Bericht der Landeskulturkommission über die Petition der Gemeindevertretungen Chlumčan, Pschan, Weltěsch und Wobora in Angelegenheit einer ordentlichen Regelung der Inundationsverhältnisse am Smolnitz-Brložer-Bache.
Rede des Berichterstatters Abg. Größl (Seite 1888).
Ldtgs. -Z. 853. Bericht der Landeskulturkommission über die Petitionen der Handelsund Gewerbekammer in Pilsen, daß die infolge der Elementarereignisse abgeschriebene Grundsteuer den autonomen Zuschlägen unterzogen werbe.
Rede des Berichterstatters Abg. Niklfeld (Seite 1889).
Ldtgs. -Z. 869. Bericht der Landeskulturkommission über die Petition des landw. Vereines in Semčitz um Regelung des tierärztlichen Dienstes und Errichtung einer böhmischen Tierarztschule.
Rede des Berichterstatters Abg. Steyskal (Seite 1891).
Návrhy:
1. posl. dra. Eppingra, dra. Škardy, hrab. Buquoye, knížete Rohana, dra. Reinigra, dra. Steidla, Práška, dra. Baxy, dra. Urbana a soudruhů v příčině vyrovnání rakousko-uherského (str. 1892);
2. posl. Peschky, Zulegra, dra. Schreinera, Pachra a soudruhů v příčině rakousko-uherského vyrovnání (str. 1893);
3. posl. dra. Reinigra, hrab. Nostitze a soudruhů v příčině stavby místní dráhy z Annathalu do Nýdku (str. 1893);
4. posl. Chaloupky a soudruhů v příčině podpory družstva pro stavbu dělnických domků v Kostelci nad Orl. (str. 1894).
Anträge:
1. der Abg. Dr. Eppinger, Dr. Škarda, Grafen Buquoy, Fürsten Rohan, Dr. Reiniger, Dr. Steidl, Prášek, Dr. Baxa, Dr. Urban und Genossen, betreffend den österreichisch-ungarischen Ausgleich (Seite 1892);
2. der Abg. Peschka, Zuleger, Dr. Sehreiner, Pacher und Genossen, betreffend den österreichisch-ungarischen Ausgleich (Seite 1893);
3. der Abg. Dr. Reiniger, Grafen Nostitz und Genossen, betreffend den Bau der Lokalbahn von Annathal nach Neudeck (Seite 1895);
4. der Abg. Chaloupka und Genossen, betreffend die Unterstützung an die Genossenschaft für den Bau von Arbeiterhäusern in Adlerkosteletz (Seite 1894).
Dotazy:
1. posl. dra. Zintla, dra. Nitsche a soudruhů k c. k. místodržiteli v příčině zřízení zvláštní, samostatné babické školy v Praze (str. 1895);
2. posl. dra. Pippicha a soudruhů k c. k. místodržiteli v příčině českého vinkulování obligací rakouské státní renty (str. 1896).
Vyzvání městské kurie k doplňovací volbě do komise školské (str. 1897).
Oznámení schůzí komisí (str. 1897).
Oznámení denního pořádku příští schůze (str. 1897).
Anfragen:
1. der Abg. Dr. Zintl, Dr. Nitsche und Genossen an den k. k. Statthalter in Angelegenheit der Errichtung einer eigenen selbstständigen deutschen Hebammenschule in Prag (Seite 1895);
2. der Abg. Dr. Pippich und Genossen an den k. k. Statthalter, betreffend die verweigerte Vinkulierung von österr. Staatsrentenobligationen in der böhmischen Sprache (Seite 1896).
Aufforberung an die Städtekurie zu einer Ergänzungswahl in die Schulkommission (Seite 1897).
Bekanntgabe der Kommissionssitzungen (Seite 1897).
Bekanntgabe der Tagesordnung der nächsten Sitzung (Seite 1897).
Schůze začala v 11 hod. 30 min. dop.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského JUDr. Albert Werunsky a větší počet poslanců.
Jako zástupcové vlády: J. Excel. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove a c. k. dvorní rada Jindřich Vojáček,
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 30 M. Vorm.
Vorsitzender: Seine Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lobkowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter JUDr. Albert Werunsky und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Seine Exzellenz der k. k. Statthalter Karl Graf Coudenhove und der k. k. Hofrat Heinrich Vojáček.
Oberstlandmarschall (läutet): Ich eröffne die Sitzung.
Zahajuji schůzi.
Nach Schluß der gestrigen Sitzung wurden von den Kurien gewählt:
Von der Kurie des Großgrundbesitzes in die Gewerbekommission der Herr Abg. Graf Harrach; in die Kommission für die Landesbank der Herr Abg. Kabrhel und in die Kommission für die Abänderung der Landesordnung die Herren Abg. Graf Erwein Nostitz und Gr. Adalbert Schönborn; von der Städtekurie wurde gewählt in die Petitionskommission der Herr Abg. Spieß.
Die Städtekurie hat jedoch noch ein Mitglied in die Schulkommission für den Herrn Abg. Špindler zu wählen, und ich werde die Städtekurie am Schlusse der heutigen Sitzung auffordern, die Wahl vorzunehmen.
Po ukončení včerejší schůze byli zvoleni kurií velkých statků do komise živnostenské p. poslanec hr. Harrach, do komise pro Zemskou banku pan posl. Kabrhel, do komise pro změnu zemského zřízení pp. posl. hr. Ervín Nostitz a hr. Vojtěch Schönborn. Kurií městskou zvolen do komise petiční p. posl. Spiess. Kurie městská má ještě voliti jednoho člena do komise školské za pana posl. Špindlera a požádám kurii městskou, by po ukončení dnešní schůze tuto volbu provedla.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzuteilen, welche Druckschriften Verteilt worden sind.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte):
Mezi XXXVIII. sezením sněmu bylo tiskem rozdáno:
Č. sn. 1110, tisk CDLXXXI. Návrh poslanců dra Karla Viškovského, dra Fiedlera a soudr. v záležitosti rakousko-uherského vyrovnání,
č. sn. 1111, tisk CDLXXXII. Návrh poslanců Stanislava Kubra, Karla Práška a soudruhů v příčině rakousko-uherského vyrovnání,
č. sn. 1112, tisk CDLXXXIII. Návrh poslanců dra Urbana a soudruhů v příčině zřízení poradního sboru pro zemskou dávku z piva.
Dnes bylo rozdáno:
Č. sn. 1113, tisk CDLXXXIV. Návrh poslanců dr. Jaksche, dr. Nitsche a soudruhů v příčině vydání zákona na ochranu léčivých pramenů v Čechách,
Č. sn. 1114, tisk CDLXXXV. Návrh poslanců dra Podlipného, dra Srba, dr. Blažka, Březnovského, Filipa, dra Kaftana, Macháčka, Neuberta, Němce, dra Pinkase, Jirouska, Krejčího, J. Krejčíka a Tichého na vydání zákona v příčině zavedení a vybírání obecních platů a dávek v obci král. hlav. města Prahy,
č. sn. 1106, tisk CDLXXX. Zpráva komise školské o zprávě výboru zemského o připuštění učitelů na evangelických soukromých školách s právem veřejnosti k pensijnímu fondu učitelskému.
Während der XXXVIII. Sitzung wurde im Drucke verteilt:
Ldtgs. -Z. 1 l 10, Druck CDLXXXI. Antrag der Abg. Dr. Karl Viškovský, Dr. Fiedler und Genossen, betreffend den österreichischungarischen Ausgleich.
Ldtgs. -Z. 1111, Druck cdlxxxii. Antrag der Abg. Stanislaus Kubr, Karl Prášek und Genossen in Angelegenheit des österreichischungartschen Ausgleiches.
Ldtgs. -Z. 1112, Druck CDLXXXI1I. Antrag der Abgeordneten Dr. Urban und Gen., betreffend die Einsetzung eines Beirates für die Landesbierumlage.
Heute wurde verteilt:
Ldtgs. -Z. 1113, Druck cdlxxxiv. Antrag der Abg. Dr. Jaksch, Dr. Nitsche und Gen., betreffend ein Gesetz zum Schutze der Heilquellen Böhmens.
Ldtgs. -Z. 1114. Druck CDLXXXV. Antrag der Abg. Dr. Podlipný, Dr. Srb, Dr. Blažek, Březnovský, Filip, Dr. Kaftan, Macháček, Neubert, Němec, Dr. Pinkas, Jirousek, Krejčí, J. Krejčík und Tichý, betreffend die Erlassung eines Gesetzes über die Einführung und Einhebung der Gemeindeauflagen und Abgaben in der Gemeinde der kgl. Hauptstadt Prag.
Lbtgs. -Z. 1106, Druck CDLXXX. Bericht der Schulkommission über den Landesausschußbericht, betreffend den Beitritt der an den evangelischen privatschuten mit Öffentlichkeitsrecht angestellten Lehrer zu dem Lehrerpensionsfonde.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche dem hohen Hause den Einlauf an Petitionen mitzuteilen.
Žádám, by slav. sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Landtagsaktuar Dr. Mastný verliest den Einlauf an Petitionen vom 2. März big 5. März 1907 Z. 8021 bis 8066.
Sněmovní aktuár Dr. Mastný čte petice, došlé ode dne 2. do 5. března 1907 od č. 8021 až č. 8066.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Blahovec a soudruzi mi podali návrh.
Die Herren Abg. Blahovec und Gen. haben mir einen Antrag überreicht.
Žádám, by tento návrh byl přečten.
Sněmovní aktuar dr. Vančura (čte: ) Návrh posl. Františka Blahovce a soudruhů v příčině poskytnutí subvence státní i zemské na stavbu dvou velenutných silnic obcím: Radomyšl-Leskovice a Kvaštovice a obcím: Katovice-Slouceň a Mukarov, v okresu Strakonice.
Slavný sněme království Českého! Jelikož výše zmíněným obcím nelze vlastním nákladem silnice ty stavěti bez vydatné zemské a státní podpory, jmenovitě po živelních pohromách z r. 1903 a 1904, kterým finančně jsou oslabeni, podepsaní navrhují:
Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:
Zemskému výboru království Českého se ukládá:
a) aby po vykonaném šetření o nutnosti těch silnic v chudých těchto obcích vřadil do rozpočtu přiměřenou položku na vydatnou podporu zemskou těchto silnic, které okres převezme do své správy po subvencování okresním.
b) Zemskému výboru se ukládá, aby ohledně projektovaných silnic zabezpečena byla přiměřená subvence státní.
V ohledu formálním budiž návrh ten přikázán bez prvého čtení rozpočtové komisi.
V Praze dne 5. března 1907.
Blahovec a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftgordnunggmäfiigen Behandlung unterziehen.
Pan posl. Vilém Holoubek mi podal návrh.
Der Herr Abg. Wilhelm Holoubek hat mir einen Antrag überreicht.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte: ) Návrh posl. Viléma Holoubka a soudruhů v příčině povolování zemských subvencí hospodářským družstvům obchodním a výrobním.
Slavný sněme! V poslední době vyskytují se hromadně stížnosti na různá hospodářská družstva, která překročují působnost svoji na úkor stavu obchodního, jakož i na různá hospodářská družstva výrobní jako ku př. družstva mlynářská, která nejenom poškozují stav mlynářů a pekařů, ale přímo ničí existence jejich.
Poněvadž dle usnesení sněmovního ze dne 26. února 1907 na dále podobným družstvům povolovány býti mají podpory zemské, činíme následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti: aby zemský výbor před povolením každé zemské podpory různým hospodářským, obchodním a výrobním družstvům vyžádal si dříve dobrozdání od stávající stálé zemské živnostenské komise, zda-li podpora ta jest či není na úkor stavů živnostenských.
V ohledu formálním přidělen budiž návrh ten bez prvního čtení komisi živnostenské.
V Praze dne 5. března 1907.
Holoubek a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschaftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Pan posl. Anýž a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Der Herr Abg. Anýž hat mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte: ) Interpellace posl. Josefa Anýže a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého.
Vaše Excellenci! V Ervěnicích, v politickém okresu Chomutovském, žije dle úředního sčítání mezi 2962 obyvateli 546, dle přesně provedeného sčítání soukromého na 1500 Čechů. Češi ti jsou řádně organisováni. Mají několik svých spolků, mnozí z nich jsou tu po léta usedlí, mají tu své nemovité majetky, platí daně a jsou vůbec občany, kteří všeobecně jako lidé řádní a pracovití jsou uznáváni.
Zastupitelstvo obce jest v rukou německých, a dává se proto obci německý nátěr. Snaha po zachování tohoto pseudoněmeckého nátěru vede tak daleko, že Čechové Ervěničtí, kteří až dosud žili se svými sousedy v poměrném míru a klidu, pojednou stali se předmětem nejpustších útoků a opravdu brutálního pronásledování. Jsou hromadně vypovídáni z bytů, rodiny jejich mají v zimě býti vystěhovány na ulici, po Ervěnicích šíří se letáky, v nichž vyzýváni jsou němečtí domácí, by české nájemníky vypovídali, v okolních dolech provádí se agitace, aby čeští horníci a strojníci byli práce zbavováni, pořádají se schůze, v nichž otevřeně vyhlašuje se boj všemu českému a t. d.
A co je toho všeho příčinou?
Proč lidé, kteří všeobecně uznáváni byli za řádné, poctivé, pracovité občany, pojednou prohlašováni jsou za největšího nepřítele obce Ervěnické a všemožně pronásledováni?
Jen proto, že čeští rodiče Ervěničtí rozhodli se dovolávati se svého práva, jež zaručeno je jim základními státními zákony, a podali c. k. zemské školní radě pro království České žádost, aby pro děti jejich zřízena byla škola veřejná a s českým jazykem vyučovacím.
Stačila jen zvěst o přípravných krocích k této akci, a již německý terror počal se svou prací. Dva strojníci, oba otcové rodin, kteří akci této stáli v čele, ihned propuštěni z práce na dolech, kde po dlouhou řadu let oba byli zaměstnáni, a po obci rozšířeny byly v značném počtu hektografované letáky tohoto znění:
"Euer Wohlgeboren! Wir ersuchen Sie hiermit, alle jene Personen, die an der Untergrabung des deutschen Charakters unserer Stadt teilnehmen, bekanntzugeben und anzuzeigen. Eine tschechische Schule wollen sie haben! Hinaus mit diesen frechen Gesellen! Helfen und unterstützen sie uns durch Kündigung dieser frechen Leute! Gute Deutschen. "
K provolání tomu připraven byl seznam přípravného komité, pak seznam českých rodičů, kteří děti své posílají do české školy Ústřední Matice Školské v Třebušicích a konečně seznam »zvláště činných agitátorů« pro zřízení české veřejné školy v Ervěnicích.
Výsledek této akce dostavil se brzy. Celá řada majitelů domů, mezi nimi obec Ervěnická, místní spořitelní spolek, místní společenstvo stavební atd. dala Čechům, ať již žádost za zřízení školy podali či ne, výpověď z bytu. Že nejde jen o vypovídání nahodilé, nýbrž o akci systematickou, připravenou a sorganisovanou, toho dokladem je, že výpovědí těchto, jak o tom svědčí spisy c. k. okresního soudu v Jirkově, dáno bylo přes 70.
Výpovědi ty píše městský strážník Ervěnický, a je tedy viděti, že od celé této akce obecní úřad Ervěnický není daleko. Lze to ostatně také posouditi z těchto fakt:
Dne 14. února 1907 doručeny byly soudní výpovědi manželům Janu a Růženě Kozlíkovým, Janu a Marii Malým, Emanuelu a Anežce Šeflovým v Ervěnicích. Když pak páni Emanuel Šefl a Jan Malý s paní Růženou Kozlíkovou dostavili se k majiteli domu panu Ferdinandu Ehrlichovi a ptali se ho po příčině těchto výpovědí, odpověděl, jim zmíněný pan Ehrlich, že prý výpověď dostali »wegen der tschechischen Schule. « Když pan Jan Kozlík upozornil, že nemá dětí ani školou povinných, odvětil pan Ehrlich: »Gehen Sie auf das Gemeindeamt, ich kann nichts machen«.
Dne 16. února doručeny byly soudní výpovědi pánům manželům Antonínu a Anně Schwarzovým. Také pan Antonín Schwarz provázen horníkem panem Janem Solnařem z Ervěnic ptal se majitele domu pana Karla Wittmanna, proč ho vypověděl; Wittman odvětil: »Wo es sich um den Bau einer tschechischen Schule handelt, geht es um unser Geld, und da bleiben keine Wege mehr übrig. « Úřadům toto pronásledování Čechů Ervěnických jest známo. Co však děje se na jejich ochranu, nevíme, dosud aspoň vypovídání z bytu trvá, a v jednom případě také již došlo k soudnímu vystěhování českého nájemníka z bytu.
Jest zřejmo, že Němcům nejedná se o nic jiného, než aby vypověděním z bytů české horníky Ervěnické vyštvali z obee a tím znemožnily akci o českou veřejnou školu. Jest jisto, že, když již nyní agitace německá dosahuje takového stupně, tím více napnou známí činitelé, jimž na tom záleží, aby v Ervěnicích obě národnosti nežily v míru, síly své tehdy, až nařízen bude výslech rodičů. Jestliže již nyní jsme svědky výjevů, které svědčí o malé kulturní vyspělosti těch, kdož jsou jejich původci, uzříme zajisté v dalším průběhu akce o českou veřejnou školu výjevy odporné, které nebudou jistě ku cti národu německému, a od nichž každý vzdělaný člověk odporem se odvrátí.
Čeští otcové Ervěničtí, kteří domáhají se svého zákonem zaručeného práva, jsou zajisté oprávněni žádati, aby jim zjednána byla úřady státními ochrana, která jim patří. Nežádají od úřadů, by jim byly na ruku, chtějí jen, by úřady ty byly spravedlivé, a chovaly se k Němcům tak, jak se chovají k Čechům.
Akce německá proti Čechům Ervěnickým jest jediným řetězem celé řady trestných činů, které úřady z povinnosti úřední mají stíhati. Úřady o těchto trestných činech vědí, byly jim oznámeny podrobnosti, udáni svědci. Nečiní-li nyní úřady svou povinnost a nezavedou-li s vinníky, Němci, řádné šetření, nechť pak nikdo se nediví, že v českém lidu nemůže býti posilována víra v spravedlnost úřadů státních, a že tak otřásána jest důvěra v zákon a důvěra v právo. Nemusíme se tázati, zda Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého známy jsou tyto události, víme, že čeští rodiče Ervěničtí hned při počátcích této akce obrátily se přímo na Jeho Excellenci, také zástupci rodičů oznámili Jeho Excellenci podrobnosti případů, o nichž zmiňujeme se v této interpellaci.
Tážeme se jen, kdy Jeho Excellence pan místodržitel království Českého postará se o to, aby pronásledování rodičů Ervěnických bylo zamezeno, a aby zákonu a právu zjednán byl průchod.
V Praze dne 5. března 1907.
Jos Anýž a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tuto interpellaci Jeho Excell. panu místodržiteli.
Ich werbe diese Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Die Herren Abgeordneten Stein und Genossen haben mir einen Antrag, betreffend den Bau einer Lokalbahn von Asch über Neuberg nach Grün übergeben.
Ich bitte derselben zu verlesen.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abgeordneten Stein und Genossen, betreffend den Bau einer Bahn von Asch (Abzweigung von der Lokalbahn Asch-Roßbach) über Neuberg nach Grün.
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Der Landesausschuß wird beauftragt, bezüglich der in technischer Beziehung bereits vorbereiteten Angelegenheit der Errichtung einer Lokalbahn, abzweigend von der AschRoßbacher Eisenbahn über Neuberg, Krugsreuth nach Grün, unverzüglich mit der k. k. Eisenbahnverwaltung in Verhandlung zu treten, dieses Projekt zu unterstützen, für dessen finanzielle Sicherstellung Sorge zu tragen und dem hohen Landtage mit möglichster Beschleunigung diesbezügliche Anträge vorzulegen.
2. In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag an die Kommission für öffentliche Arbeiten zuzuweisen.
Prag 27. Feber 1907.
Stein und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Der Herr Abg. Iro hat mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht, welche ich zur Verlesung bringe.
Páni poslanci Iro a soudr. mně odevzdali interpellaci k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Interpellation der Abgeordneten Karl Iro und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter Grafen Coudenhove, betreffend die gegen die deutschen Bewohner Manetins gerichtete, gehässige und boshafte Amtierung des tschechischen Bürgermeisters von Manetin, Notar Korál.
Den gefertigten Abgeordneten ist Nachstehendes zur Kenntnis gekommen:
Die Gemeindevertretung von Manetin, an dessen Spitze sich der k. k. Notar Korál befindet, ist tschechisch. Ein Teil der Bevölkerung ist deutsch, darunter der altanfässige Bürger Josef Karasek Nr. C. 103 und 104.
Nun wurde derselbe von den tschechischen Beamten in der Form eines Boykotts seines Geschäftes aufs Korn genommen, um ihn zu schädigen; so bezogen dieselben das Gebäck von Plaß, nachdem Karasek Bäckermeister ist und bei den anderen Bäckern Manetins das Gebäck nicht so gut war. Das Gebäck brachte die Frühpost mit und das k. k. Postärar wurde gleichzeitig mitgeschädigt, da das Gebäck unter der Hand eingeschmugelt wurde.
So gibt es noch andere ähnliche verschiedene Fälle kleinlicher Sekaturen der tschechischen Bevölkerung gegenüber dem Bäcker Karasek.
Doch diese Bosheiten verschwinden hinter jenen, die an Karasek verübt werden, seitdem der tschechische Notar Korál an die Spitze der Gemeindevertretung in Manetin trat.
Gegenüber der Paschawirtschaft dieses Bürgermeisters ist ein gewöhnlicher deutscher Bürger machtlos.
Kaum kam dieser an die Spitze der Gemeindevertretung, so begann das Chikanieren in größtem Maßstabe.
Über seine Anregung beschloß die Gemeinde im Jahre 1905 ein neues Trottoir zu bauen und das alte zu entfernen.
Die Interessenten wurden auf das Bürgermeisteramt berufen, dort ihnen mitgeteilt, um was es sich handelt und dann entlassen.
So sollte der Bürger Karasek seine auf der Gasse liegende Ladeneingangsstiege entfernen.
Er protestierte sogleich dagegen, daß dies nicht gehe, da sein Laden bedeutend höher liege als die Gasse, überdies sich unter dem Laden ein Keller befindet, der Laden zu klein ist und dergleichen mehr,