poslance dra Fiedlera a soudruhů v příčině postupu sborových soudů první stolice při revisích stanov občanských záložen.
Na popud, vyšlý z c. k. ministerstva spravedlnosti, provádějí, od roku 1906 počínaje, c. k. sborové soudy prvé stolice, jakožto soudy, povolané ku vedení rejstříku společenstev, soustavnou revisi stanov společenstev, zřízených vedle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70. ř. z., věnujíce velmi přísnou pozornost, jak stanovám, v rejstříku již zapsaným, tak i stanovám, nově ku zápisu do rejstříku společenstev opovídaným. Proti této činnosti sborových soudů prvé stolice nelze zajisté ve věci samé ničeho namítati, poněvadž jim, jako úřadům dohlédacím, beze sporu přísluší právo z povinnosti úřední zkoumati nejen formální, nýbrž také materielní platnost společenstevních stanov, zejména jich nutný souhlas se závaznými předpisy zákonných norem.
Avšak způsob, kterak nyní v některých případech sborové soudy svůj dozor na společenstva v tomto směru vykonávají, a který postihuje zejména krutě občanské záložny, zřízené podle systému SchulzeDelitzschova, nelze nikterak schvalovati, a to tím méně, poněvadž vážně poškozuje zájmy veledůležitého ruchu družstevního a může dokonce i podrýti vážnost a důvěru, které soudní orgánové, jakožto bedliví strážcové platných zákonů, požívati musí.
Výtky nezákonnosti a neplatnosti, které stanovám již zapsaným aneb nově ku zápisu opovídaným bývají činěny, někdy přímo zarážejí svojí vnitřní naprostou a očividnou neodůvodněností.
Tak na příklad v některých případech vytknuta nezákonnost předpisu stanov, dle něhož reservního fondu užívá se v závodě, poněvadž prý to povaze reservního fondu, jakožto majetku za závazky společenstva ručícího odporuje (čís. Firm. 145 / Gen. L128 a čís. Firm. 448 / Gen. I. -107 c. k. krajského soudu v Chrudimi); jinde zase prohlašuje se za nepřípustný, poněvadž zákonu odporující předpis stanov, vedle kterého závodní podíly společníků v rozvaze společenstva na straně povinnosti (passiv) mají býti účtovány, neboť prý závodní podíly jeví se dle zákona aktivem společenstva (čís. Firm. 5297-6 / Gen. IX. c. k. obchodního soudu v Praze); v témž případě shledával sborový soud nezákonným předpis stanov, který objevil se býti naprosto věrným a doslovným překladem příslušného paragrafu zákona o společenstvech ze dne 9. dubna 1873 čís. 70 ř. z.; v témž případě objevil soud rejstříkový ve stanovách odpor nebo nejasnost, ač o ní nemohlo býti ani řeči, atd. atd.
Však případy tyto uvádíme toliko k illustraci směru, kterým se dohlédací činnost soudů rejstříkových, pokud se týče občanských záložen, beře a nevyvozujeme z nich vážnějších důsledků, poněvadž jednak se celkem netýkají vlastního pojmu a existence společenstev vůbec a zejména občanských záložen, jednak ale ku nápravě dostačovala zákonem připuštěná cesta opravných prostředků.
Však ku dvěma případům nelze přihlížeti lhostejně, poněvadž opatření příslušného rejstříkového soudu dotýká se přímo vlastního pojmu, dosavadní a úspěšné a blahodárné činnosti a samé existence postiženého společenstva; jsou to následující dva případy:
V nově ku zápisu do rejstříku společenstev opovězených stanovách byl jakožto protizákonný označen předpis, dle kterého podíl člena společenstva na docíleném zisku omezen byl na určité minimální procento (úrok) závodního podílu, a to přirozeně proto, aby byla položena mez možným ziskuchtivým a výdělečným snahám společenstva a společníků.
Nuže a soud rejstříkový Firm. 39556 / Společen. IX. a Firm. 4778-6 / Společen. IX c. k. obchodního soudu v Praze) a souhlasně s ním také soud rekursní (R. IV. 254-6 c. k. vrchního zemského soudu v Praze) toto ustanovení stanov prohlásili za zákonu odporující, poněvadž prý členům společenstva nárok na docílený zisk přísluší, a nárok ten předem určitým procentem závodního podílu vyjádřen býti nesmí.
Toť věru rozhodnutí překvapující! Veškeré kruhy, jimž zdárný vývoj společenstevního družstevnictví leží na srdci, všemožně pracují k tomu, aby ze společenstev úplně vymítily tendence ziskuchtivé a výdělečné a proto působí k tomu, aby podíl společníků na docíleném zisku byl stanovami trvale obmezen na určitý maximální, slušný úrok ze závodních podílů, což jest nejúčinnější brzdou přirozené lidské ziskuchtivosti, které se statutárním obmezením ziskového podílu odnímá vnitřní důvod i půda. V této své snaze doznávají společenstevní kruhy zajisté všeobecného souhlasu a zejména také souhlasu činitelů veřejných, však tu najednou dobré snahy tyto skříženy jsou autoritativním soudním výrokem, který ziskuchtivosti společenstev otevírá dvéře dokořán. Toť nejmírněji řečeno nepochopením myšlenky svépomocného družstevnictví, toť neodpovídá a ani nemůže odpovídati intencím oněch orgánů vládních, na jichž popud se akce provádí, což jest tím více na pováženou, poněvadž materielní oprávněnost tohoto soudního výroku je více nežli pochybnou.
Ne méně vážným je další případ, jehož hospodářské důsledky byly by dalekosáhlými, ač-li v čas se nepodaří zjednati nápravu. Bylo totiž (čís. Firm. 105-7 / Gen. I. -1. c. k. krajského soudu v Chrudimi) velké a staré občanské záložně, která spravuje jmění mnoho milionů korun, nařízeno, aby změnila své stanovy v ten rozum, aby vůbec toliko členům, nikoliv tak jako doposud, nečlenům směl býti poskytován úvěr. Rejstříkový soud, vydávaje toto nařízení, patrně nepovážil, jak vážné a nebezpečné opatření činí. Jsme si arciť dobře vědomi toho, že myšlence společenstevního družstevnictví odpovídá spíše obchodování toliko se členy, nežli také s nečleny, a tato zásada bude také námi vždy a všude hájena a šířena. Však výminečné, dlouholetým vývojem způsobené poměry vyžadují nezbytně výminečného posuzování, neboť zásada sebe lepší stává se škodlivou, ač-li má býti uplatněna na nepravém místě.
Záložna, o kterou se jedná, provozuje na základě stanov řádně do rejstříku zapsaných, tedy s výslovným svolením dohlédacího úřadu po léta již rozsáhlou úvěrní činnost, neomezujíc se nu členy své, a tak je přirozeno, že toho času má ne sta, ale tisíce a tisíce dlužníků, kteří nejsou jejími členy a jichž dluhy obnáší mnoho millionů. Mezi nimi jest silná převaha dlouhodobých dluhů hypothekárních. Za těchto okolností lze snadno pochopiti, jaké následky může způsobiti opatření rejstříkového soudu, ačli ona záložna bude nucena mu vyhověti. Oni dlužníci její, kteří dosud nejsou členy, musili by se státi členy aneb musili by přestati býti dlužníky.
Jest přirozeno, že by velmi nepatrná část jich dala se pohnouti ku přistoupení za člena, poněvadž zejména menším dlužníkům závazky členské byly by nesnesitelným břemenem, členství samo pak, poněvadž úvěru již požívají, neslibovalo by jim valných dalších prospěchů. Následkem toho ve veliké většině případů dluhů nečlenských nutně musilo by zakročeno býti vypovězením dluhů.
Musily by tedy v kraji, kde záložna ona svoji úvěrní činnost vyvíjí, najednou mnoha tisícům dlužníků dluhy, miliony obnášející býti vypovězeny a od nich vymáhány, a tím byla by způsobena katastrofa pro celý kraj osudná. Zajisté jen málo kterým dlužníkům by se podařilo výpověď dluhu bez značnějších obtíží překonati, a také tito by ku své škodě musili nésti zbytečné a u hypothek ne nepatrné výlohy převodní aneb i soudní.
Velká většina dlužníků, od nichž by dluh energicky musil býti vymáhán, by byla nemilosrdně vysazena nebezpečí a nepříznivým následkům žaloby a exekuce, a tak mnohým by se nepodařilo, aby záhubu jim exekucí hrozící od sebe odvrátili. Jest tedy zřejmo, že by takto nezbytně nastalo ochuzení kraje, že by mnohé dosud klidné a spokojené existence byly zničeny aneb aspoň výlohami s vymáháním a převodem dluhu spojenými citelně poškozeny. Dosavadní blahodárná činnost záložny by se tak věru velmi podivně zvrhla.
A což záložna sama? Zdaž plynul by jí z opatření soudem učiněného nějaký prospěch? Velmi o tom pochybujeme. Hromadné výpovědi rozpůjčeného kapitálu by způsobily náhlé vracení a hromadění peněz, jichž okamžité přirozené zužitkování by bylo naprosto nemožným, ano, lze důvodně o tom pochybovati, zda by se jí vůbec kdy podařilo zužitkování oněch peněz ve vlastním oboru záloženské činnosti docíliti. Na váha padá dále nelibost, která by mezi obecenstvem následkem hromadných výpovědí a přísného vymáhání dluhů přirozeně oproti záložně vznikla, ano horečně shánění rozpůjčeného kapitálu mohlo by způsobiti nedůvěru, a není proto vyloučeno, že by došlo na zánik ústavu až dosud kvetoucího a blahodárného, což by věru bylo úkazem smutným, poněvadž zánik záložny byl by provázen kletbou těch, kteří padli spolu s ní.
Z opatření soudu hrozí tedy hospodářská činnost na úvěrní činnost oné záložny poukázaného, a to přece nemůže býti ospravedlněno a není také. Tuto není místa pro nějakou právnickou argumentaci, a proto nechceme se šířiti o tom, že ze zákona o společenstvech ze dne 9. dubna 1873, č. 70. ř. z. nikterak nevysvítá, že by základní účel společenstevních podniků musil na členy býti obmezován, což ostatně dosud ani v literatuře ani v judikatuře nebylo sporno; my nechceme dále uváděti celou řadu podrobnějších zákonů pozdějších, které přímo nebo nepřímo svědčí o pravém opaku toho, co požaduje v daném případě rejstříkový soud. Jen na jeden nový, důležitý a všeobecně známý zákon poukazujeme, totiž na zákon o přímých daních osobních ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., který v § 84. I. lit. f) výslovně a aniž by vůbec připouštěl nějaké pochybnosti, uvádí podniky vedle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z registrovaná a ostatní neregistrovaná výdělková a hospodářská společenstva (zejména také záloženské a úvěrní spolky), pokud tato společenstva provozován i svého obchodu neobmezují na své členy způsobem v § 85. stanoveným, tedy společenstva, která základní činnost svoji (arg. § 85. téhož zákona), kterou tvoří se u záložen poskytování úvěru, neobmezují toliko na své členy.
Toť zajisté autentická a všeobecně závazná interpretace zákona o společenstvech, které měl dbáti také soud rejstříkový v případě, o který jde, nežli vydal nařízení hospodářsky tak povážlivé a právě tak málo odůvodněné.
Podepsaným poslancům na sněmu království Českého nenapadá nikterak, aby se snad dotýkali autority rejstříkového úřadu, jakožto nezodpovědného soudu, avšak poněvadž je jim známo, že celá akce, o které tuto je řeč, byla vyvolána c. k. ministerstvem spravedlnosti, tedy administrativním úřadem státním, pokládají za přípustno, aby na Jeho Excellenci pana c. k. místodržítelele království Českého, jakožto repraesentanta státní správy v tomto sněmu, vznesli dotaz:
1. Jsou Vaší Excellenci známy případy s hora uvedené, které, aniž by byly v zákoně odůvodněny, se povážlivě dotýkají žádoucího rozvoje a vývoje občanských záložen, které mohou míti velmi vážné hospodářské následky a které ostatně patrně ani neodpovídají jinak dobrým intencím oněch povolaných kruhů, jež akci směřující k zákonné úpravě společenstevních stanov vyvolaly?
2. Jest Vaše Excellence ochotna zaříditi potřebné kroky, aby se škodlivým následkům oněch opatření rejstříkových soudů, na které bylo poukázáno, předešlo, pokud se nepodaří instanční cestou docíliti nápravy, a aby se podobné věci samé málo prospěšné případy neopakovaly?
V Praze dne 4. března 1907.
Dr. Fiedler a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tuto interpellaci Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.
Pan poslanec Štolc mně podal interpellaci k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Der Herr Abg. Štolc hat mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní aktuár dr. Hoetzel (čte: ) Interpellace na Jeho Excellenci pana místodržitele, kterouž podávají poslanci K. Štolc a soudruzi.
O minulém výročním trhu na Mělníce, zabavilo c k. četnictvo mnoho dobytčích průvodních listů, poněvadž byly opatřeny národním kolkem, kteréžto kolkování některé obce okresu roudnického a mělnického řádným usnesením svých obecních zastupitelstev zavedly.
Poněvadž jednání toto jest neoprávněné, táží se podepsaní:
Jest toto jednání c. k. četnictva Jeho Excellenci panu místodržiteli známo, a je-li Jeho Excellence pan místodržitel ochoten toto jednání zameziti.
V Praze dne 4. března 1907.
K. Štolc a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.
Der Herr Abg. Wüst hat mir einen Antrag überreicht.
Pan poslanec Wüst mi podal návrh.
Ich ersuche, diesen Antrag zu verlesen.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Notstandsantrag der Abgeordneten Wüsst und Genossen, betreffend eine Unterstützung für Landwirte und Gewerbetreibende in den Gemeinden der politischen Bezirke Kaaden und Preßnitz anläßlich der vorjährigen Mißernte.
Viele Gemeinden der politischen Bezirke Kaaden und Preßnitz am Fuße und im hohen Erzgebirge hatten im Jahre 1906 infolge anhaltender Nässe und frühzeitigen Frostes eine Mißernte zu verzeichnen. Die Landwirte obiger Bezirke trifft dieser Ernteausfall umso schwerer, da es auch den Behörden nicht fremd ist, daß insbesondere in den letzten Jahren Mißernte um Mißernte zu Verzeichnen gewesen waren. Nachdem das Los dieser armen, aber braven Bewohner sich von Jahr zu Jahr verschlechtert, so sollte denn doch ein Wandel zum Besseren dadurch geschaffen werden, daß die Regierung dazu Schreitet, eine ausgiebige Industrie ins Leben zu rufen, die im Erzgebirge insofern eine günstige Förderung erfahren würde, als Arbeitskräfte zu haben sind und auch die Wasserkraft vorhanden ist. Hindurch hätte man es nicht notwendig bei jedem Ernteausfall bittlich zu werden, doch letzteres muß erfolgen, insolange die Landwirtschaft den Haupternährungszweig der Erzgebirgler bildet und anderseits auch die Gewerbetreibenden darunter leiden müssen.
Die Gefertigten stellen deshalb den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen: Den Landwirten und Gewerbetreibenden der politischen Bezirke Kaaden und Preßnitz, die im Jahre 1906 unter der Mißernte zu leiden hatten, ist eine entsprechende Notstandssubvention zu bewilligen. In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag ohne erste Lesung der Budgetkommission zuzuweisen.
Prag am 20. Feber 1907
Wüst und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der gefchäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s tímto návrhem dle jednacího rádu.
(Zvoní. ) Kurie velkých statků má voliti po sezení po jednom členu do komise živnostenské a do komise pro Zemskou banku a dva členy do komise pro změnu zemského zřízení za pp. posl. dra. Damma a hr. Thuna.
Kurie měst má voliti jednoho člena do komise petiční za p. posl. Trautzla, a jednoho Člena do komise školské za p. posl. Špindlera.
Die Kurie des Großgrundbesitzes hat zu wählen je ein Mitglied in die Gewerbekommission (für den H. Abg. Graf Wolkenstein), in die Kommission für die Angelegenheiten der Landesbank (für denselben), dann zwei Mitglieder in die Kommission für die Abänderung der Landesordnung (für die HH. Abg. Dr. Damm und Graf Thun).
Die Städtekurie hat zu wählen ein Mitglied der Petitionskommission (für Abgeordn. Trautzl) und außerdem ein Mitglied der Schulkommission an Stelle des H. Abg. Spindler, welchem der Austritt heute Bewilligt wurde.
Die Budgetkommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.
Komise rozpočtová koná schůzi dnes po sezení sněmu.
Komise pro záležitosti okresní a obecní, koná schůzi dnes po sezení sněmu.
Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.
Die Kommission für öffentliche Arbeiten hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.
Komise pro práce veřejné koná schůzi dnes po sezení sněmu.
Komise pro změnu zřízení zemského koná schůzi zítra dne 5. března po sezení sněmu.
Die Kommission für die Abänderung der Landesordnung hält Sitzung morgen den 5. März nach der Landtagssitzung.
Die Schulkommission hält Sitzung Mittwoch den G. März um 10 Uhr vormittags.
Komise školská koná schůzi ve středu, dne 6. března o 10. hod dopol.
Příští schůze bude se odbývati zítra v úterý, dne 5. března v 11 hod. dopoledne.
Na denní pořádek kladu nevyřízené předměty dnešního denního pořádku, po případě třetí seznam zpráv komisí o peticích č. tisku CCCCXLIV.
Die nächste Sitzung findet statt morgen Dienstag den 5. März um 11 Uhr vorm.
Aus die Tagesordnung setze ich die unerledigten Gegenstände der heutigen Tagesordnung, eventuell das dritte Verzeichnis von Kommissionsberichten zu Petitionen, Druck CCCCXLIV.
Prohlašuji schůzi za skončenu.
Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.
(Schluß der Sitzung um 1 Uhr 50 Min. nachmittags.
Schůze skončena v 1 hod. 50 min. odp. )
Verifikatoren: - Verifikátoři:
Kokeš.
Peters.
Štolc
Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.