verhältnisse der Fachlehrerinnen an den Sommer-Haushaltungskursen.
Ldtgs. -Z. 981. Bericht des Landesauschusses über die Bewilligung einer Landessubvention dem Kuratorium der landwirtschaftlichen Winterschule in Neuhaus, zum Zwecke des Baues eines neuen Schulgebaudes,
Ldtgs. -Z. 982. Bericht des Landesausschusses über die Petition der Gemeinde Šťáhlawitz im Bezirke Blowitz um Gewährung einer Subvention zum Baue einer Straße und einer Brücke über die Úslawa (Pet. Nr. 240 ai 1904).
Ldtgs. -Z. 989. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Vollendung der künstlerischen Ausschmückung des königl. böhmischen Landestheaters.
Ldtgs. -Z. 996, Druck CDXXXVII. Bericht des Landesausschusses über die Aktion des Landes zur Hebung des Kleingewerbes im Jahre 1905.
Ldtgs. -Z. 997. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Verteilung der zur Ermöglichung der Repetionskurse für Hebammen bezw. zur Sicherung des geburtshilflichen Beistandes in armen Bezirken für das Jahr 1905 bestimmten Dotation.
Ldtgs. Z. 998. Bericht des Landesausschusses über die Voranschlage des Normalschulfondes und der hiezu gehörigen Stiftungen für das Jahr 1907.
Ldtgs. -Z. 999. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Erteilung einer Landessubvention der Musikschule des Vereines "Gregora" in Pisek.
Ldtgs. -Z. 1001. Bericht des Landesausschusses über das Gesuch der Stadt Nachod um Belassung der Landessubvention zur Erhaltung der dortigen Realschule mit böhmischer Unterrichtssprache pro 1907.
Ldtgs. -Z. 1002. Bericht des Landesausschusses über das Gesuch des Bezirksausschusses in Klattau um Gewährung einer Landessubvention zum Baue der Bezirksstraßen: 1. Klattau-Točník-Předslav; 2. Klattau-Tajanow Tupadl-Drslawitz-Polin, und 3. Bahnhof - Poborowitz - Bezděkau-Rohozno-Janowitz.
Ldtgs. -Z. 1003. Bericht des Landesausschusses über die Rechnungsabschlüsse des Normalschulfondes und der zu demselben gehörigen Stiftungen für das Jahr 1905.
Ldtgs. -Z. 1004. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Erhöhung der Landessubvention zur Erhaltung der städtischen Realschule in Nimburg.
Ldtgs -Z. 1005. Druck CDXXXVIII. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Subventionierung der mit dem Öffentlichkeitsrechte ausgestatteten evangelischen Privatschulen im J. 1906.
Ldtgs -Z. 1006, Druck CDXXXIX. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Subventionierung der mit dem Öffentlichkeitsrechte versehenen Privatschulen (mit Ausschluß der evangelischen) im Jahre 1906.
Ldtgs. -Z. 1011. Bericht des Landesausschusses über die Bewilligung einer weiteren Subvention für die Publikation der Beschreibung von Altertümern und Denkmälern im Königreiche Böhmen.
Ldtgs. -Z. 1012. Bericht des Landesausschusses über das Gesuch der Marie Červený, Witwe des A. Červený, Professors der vorbestandenen höheren landw. Landeslehranstalt in Tabor, um Bewilligung einer Gnadengabe für ihre Tochter Julie auf weitere 3 Jahre 1906-1908.
Ldtgs. -Z. 1013. Bericht des Landesausschusses über die Erhöhung der für die Landesfreiplätze im Klar'schen Blindeninstitute in Prag zu leistenden Beitrage.
Ldtgs. -Z. 1015. Bericht des Landesausschusses mit dem Entwürfe eines Gesetzes, betreffend die Regulierung des Jilemka-Baches durch die Stadtgemeinde Starkenbach.
Ldtgs. -Z. 1016. Bericht des Landesausschusses mit dem Entwürfe eines Gesetzes, womit eine weitere Unterstützung zur Ausführung der Regulierung des Flusses Loučna und des Baches Lodrantka durch die Wassergenossenschaft in Daschitz bewilligt wird.
Ldtgs. -Z. 1017. Bericht des Landesausschusses mit dem Gesetzentwürfe, betreffend die Meliorierung der Grundstücke durch die Wassergenossenschaft in Dörnsdorf, Bezirk Pretznitz.
Ldtgs. -Z. 1018. Bericht des Landesausschusses über die Gesuche der Theresia Doubek in Jablonetz a. d. J. und Barbara Hnik in Harrachsdorf, Witwen nach Straßeneinräumern auf der prov. Landestraße, um Erhöhung der Gnadengaben.
Ldtgs. -Z. 1019. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Jahresberichte und Rechnungsabschlüsse des Kaiser Franz Josef I. Landesversicherungsfondes für die Jahre 1901 bis 1905.
Ldtgs. -Z. 1022. Bericht des Landesausschusses mit dem Antrage auf Gewährung einer Landessubvention zur Ausführung einer Wasserversorgungsanläge in der Gemeinde Pokratitz, Bezirk Leitmeritz.
Ldtgs. -Z. 1010, Druck CDXLIII. Bericht des Landesausschusses, mit welchem der Bericht des kgl. böhm. Landesinspektorates für die Bierauflage über die Ergebnisse der Landesauflage auf den Verbrauch von Bier und die Organisation des Inspektorates vorgelegt wird.
Ldtgs. -Z. 1009. Bericht des Landesausschusses über die Gendarmerie-Bequartierungsauslagen.
Komisi pro záležitosti zemědělské bylo přiděleno:
Č. sn. 957, tisk CDXXI. Zpráva zemského výboru o stavu hospodářských škol zemských a zemí podporovaných v království Českém za školní roky 1901-2, 1902-1903 a 1903-4,
č. sn. 976. Zpráva zemského výboru v příčině zřízení míst adjunktů pro výzkumnictví při obou král. českých akademiích hospodářských,
č. sn. 980. Zpráva zemského výboru o úpravě služebných poměrův odborných učitelek letních kursů hospodyňských,
č. sn. 1000. Zpráva zemského výboru v příčině zřízení paedagogických seminářů pro kandidáty učitelství na hospodářských školách,
č. sn. 1020. Zpráva zemského výboru o žádosti ředitele německé rolnické školy v Českých Budějovicích Karla Kostiala o vpočtení služebních let strávených v hospodářské práci.
Der Landeskultur - Kommission wurde zugeteilt:
Ldtgs -Z. 957, Druck CDXXI. Bericht des Landesausschusses über den Stand der landwirtschaftlichen Landeslehranstalten, sowie der vom Lande unterstützten landwirtschaftlichen Schulen im Königreiche Böhmen für die Schuljahre 1901-2, 1902-3, 1903-4.
Ldtgs. -Z. 976. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Systemisierung je einer Stelle eines Adjunkten für Versuchswesen an den beiden kgl. böhm. landwirtschaftlichen Akademien.
Ldtgs. -Z. 980. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Regelung der Dienstverhältnisse der Fachlehrerinnen an den Sommerhaushaltungskursen.
Ldtgs. -Z. 1000. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Errichtung von paedagogischen Seminarien für Kandidaten des Lehramtes an landwirtschaftlichen Schulen.
Ldtgs. -Z. 1020. Bericht des Landesausschusses, betreffend das Ansuchen des Direktors der deutschen Ackerbauschule in Budweis Karl Kostial um Anrechnung der in der landwirtschaftlichen Praxis zugebrachten Dienstjahre.
Komisi pro záležitosti okresní a obecní bylo přiděleno:
Č. sn. 932. Zpráva zemského výboru o změně hranic mezi obcemi Všejany okresu Nymburského a Čachovicemi okresu Novobenáteckého,
č. sn. 943. Zpráva zemského výboru A) o provedení zákona ze dne 19. března 1903 č. 39. z. z., jenž se týče úpravy všeobecného sprostředkování práce, a B) o působnosti stravoven v letech 1904 a 1905.
č. sn. 990, tisk CDXXXI. Zpráva zemského výboru o činnosti okresních hospodářských záložen za rok 1905.
Der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten wurde zugeteilt:
Ldtgs. -Z. 932. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Abänderung der Grenzen zwischen den Gemeinden Wschejan, Bezirk Nimburg und Čachowitz, Bezirk Neu-Benatek.
Ldtds. -Z. 943, Druck CDXV. Bericht des Landesausschusses: A) Über die Durchführung des Gesetzes vom 19. März 1903 Nr. 39. L. -G. -Bl., betreffend die Regelung der allgemeinen Arbeitsvermittlung und B) Über die Wirksamkeit der Ntaturalverpflegsstationen in den Jahren 1904 und 1905.
Ldtgs. -Z. 990. Druck CDXXXI. Bericht des Landesausschusses über die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschulkassen im Jahre 1905.
Komisi školské bylo přiděleno:
č. sn. 907. Zpráva zemského výboru, kterou se předkládá osnova zákona, jímž doplňují se ustanovení o tom, kterak uhrazovati dlužno náklady na veřejné školství národní.
č. sn. 936. Zpráva zemského výboru o stavu národního školství Českého za rok 1905,
č. sn. 945. Zpráva zemského výboru, kterou se překládá výroční zpráva c. k. zemské školní rady o stavu národního školství v království Českém ve školním roce 1904-5.
Der Schulkommission wurde zugeteilt:
Ldtgs. -Z. 907. Bericht des Landesausschusses, mit welchem ein Gesetzentwurf zur Ergänzung der Bestimmungen über die Bestreitung des öffentlichen Volksschulaufwandes vorgelegt wird.
Ldtgs. -Z. 936, Druck CDXII Bericht des Landesausschusses über den Zustand des Bolksschulwesens im Königreiche Böhmen für das Jahr 1905.
Ldtgs. -Z. 945. Bericht des Landesausschusses, mit welchem der Jahresbericht des k. k. Landesschulrates über den Zustand des SBottsschultoefens im Königreiche Böhmen 1904/05 vorgelegt wird.
Komisi pro záležitosti hypoteční banky bylo přiděleno:
č. sn. 915. Zpráva zemského výboru o činnosti a výsledcích správy hypoteční banky království Českého v r. 1905.
Der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank wurde zugeteilt:
Ldtgs. -Z. 915. Bericht des Landesausschusses über die Tätigkeit und die Ergebnisse der Gebahrung der Hypothekenbank des König reiches Böhmen im Jahre 1905.
Komisi pro změnu zřízení zemského bylo přiděleno:
Č. sn. 905. Zpráva zemského výboru, kterou se předkládá protest obce Filippsdorfu v okresu Šluknovském proti zamýšlenému vyřadění této obce z volební skupiny městské.
Der Kommission für Abänderung der Landesordnung wurde zugeteilt:
Ldtgs. -Z. 905. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Vorlegung eines Protestes der Gemeinde Filippsdorf, Bezirk Schluckenau, gegen die beabsichtigte Ausreihung derselben aus der Wahlgruppe der Stadtgemeinden.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche, dem hohen Hause den Einlauf an Petitionen mitzuteilen.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Sněmovní aktuár dr. Hoetzel čte petice od čísla 6248 až 7302.
Landtagsaktuar Dr. Hoetzel verliest den Einlauf an Petitionen von Zahl 6248 bis Zahl 7302.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Mohl a soudruzi podali mi návrh. Žádám, aby byl přečten.
Die Herren Abgeordneten Mohl und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Antonína Mohla a soudruhů na zavedení povinného známkování chmele v království Českém.
Po téměř dvacetiletém úsilí pěstitelů chmele v království Českém domoci se ochrany českého chmele před falšováním zavedením povinného známkování původu chmele, přijat v posledních zasedáních říšských sněmoven zákon dobrovolného známkování tuzemského chmele a bližší ustanovení ponecháno nařízení c. k. ministerstvu orby.
Dle zákona tohoto chmel má býti známkován v případě toliko, nabízí-li se neb odevzdá-li se dopravě dle původu.
Příčinou tohoto zavedení dobrovolného známkování byl jednak odpor části obchodu, jednak pak okolnost, že v říši stává jen nemnoho známkoven a ježto se předpokládalo, že těchto jest k známkování potřeba, a kde jich nestává, že interesenti nemohou býti nuceni tyto poříditi. Leč důvody tyto - a tu jest různost poměrů v jednotlivých zemích, k nimž přihlíželi třeba, nejlépe doložena - nestávají v království Českém vůbec, kdežto oprávnění mohou míti na př. v Haliči, kde po celé východní i západní části země chmelařství po jednotlivých statcích jest roztříštěno, nemohou býti proto příčinou, pro kterou povinné známkování chmele v království tomto zavésti by se nemělo.
Jest známou věcí, že část obchodu a zejména veškerý solidní obchod si povinné známkování přeje, neboť v něm nalezne ochrany a posily proti nesolidní soutěži, poškozování pověsti českého chmele a odbytu jeho vůbec, jen tím čeliti možno vyvolávání umělé nadprodukce, stlačování cen a ubíjení této větve zemědělské a všeho obyvatelstva našich chmelařských krajin.
Dobrovovolné známkování poměrům našim naprosto není zárukou dostatečnou, ježto právě jím veškeré posavádní nesolidností ponechává se na vůli, chce-li dále falšování prováděti a zákon míjeti t. j. mlčky a předstíráním věrohodnosti chmel dle původu nenabízeti a tedy neznámkovati. Hlavní vinníci mohou zákonu ujíti, kdykoliv se strany soukromé o tom dohodnou a poškozování pěstitelů trvalo by dále.
Právě českému solidnímu obchodu musí na tom záležeti, aby maje za chmel český tržiti vyšší ceny, odpovídající lepší jakosti čistého českého zboží, nebyl nesolidností v zemi této více než v kterékoliv zemi jiné v této říši ohrožován, nebo vyšší naše ceny chmele více než jinde k nesolidnosti svádí.
Povinnému známkování v království Českém nebrání však ani počet stávajících známkoven.
Osvědčil se dvojí způsob známkování chmele: a) anglický, přísným zákonem z r. 1814 zavedený způsob povinného známkování ve výrobní obci neb osadě zodpovědnými činitely v Špaltsku, pak uzavírají se žoky pečetí zemskou vládou povolené jedné každé výrobní obci; b) v Čechách a v bavorské Holledavě označuje se dle původu a obcí a ověří se označeni toto v známkovně.
Anglie nemá jediné známkovny, a přece musí býti každý žok chmele známkován dle podrobného předpisu a chmele sklízí se tam v normálních letech více než dvakráte tolik co v říši rakouské, a chmelařství rozprostřeno jest na území několikráte větším než u nás. A nikdo si nestěžuje, nikoho neobtěžuje, rozvoji obchodu nebrání, a konsumu jest velevítáno jako záruka, že dostává zboží, jehož jakost platí.
Zákon v Anglii doplňován vícekráte (na příklad r. 1844) a nikdy nezavedeny známkovny.
Nelze popírati, že známkovny poskytují sesílenou záruku, a ježto u nás vyšší ceny chmele i více k falšování svádějí, jsou nám potřebnější, leč to vše nevylučuje, kde by dosti známkoven nebylo, užíti tento způsob známkování chmele v osadách a obcích.
Leč kdyby i v hlavních obvodech chmelařských bylo více než dosud známkoven kontrolních třeba, jak nepochybujeme a jak jest na př. v bavorské Holledavě, v kteréžto stává 14 známkoven, každá s více obcemi, na př. ku Wollenzachu patří osada obcí 43, jsou pěstitelé ochotni přinésti k ochraně své oběti a zříditi známkovny další, jak se již o to jedná.
Jelikož tedy, bude-li třeba v království tomto, pořídí se známkoven více a kde by dosti známkoven nebylo, možno prováděti povinné známkování chmele v každé i roztroušených obcí po království Českém, jest zde povinné známkování chmele v celém království možno provésti pod zodpovědností známkujících a to tím spíše, že ku kontrole známkování zemský politický úřad může ustanoviti úředníky okresní neb stálého komissaře (§ 13. zákona).
Nepopíráme prospěšnost i dobrovolného známkování chmele, ježto však po celou téměř již dvacetiletou dobu veškeří pěstitelé jednomyslně v celém království povinného známkování chmele se domáhají a jen v něm, nejen oni, nýbrž i veškerý solidní obchod, účinnou ochranu ohrožených existencí spatřují a známkování povinné v celém království bez ujmy solidního obchodu a všeho konsumu jest možno, říšský zákon ponechává na vůli, má-li se nabízeti a dopravě odevzdati chmel s označením původu a rozhodnutí o tom spadá také v právomoc slavného sněmu království Českého, navrhujeme
§ 1. Veškerý v království Českém vypěstovaný, nabízený neb dopravě odevzdaný chmel musí se ve smyslu říšského zákona ze dne... 1906 o původu chmele označiti dle svého původu.
Aby provedení tohoto známkování bylo podporováno, račiž vysoký sněme království Českého usnésti se na resoluci:
C. k. vláda se žádá, aby při prováděcím nařízení k zákonu o známkování chmele zavedeno bylo známkování původu chmele ve výrobních osadách a obcích a jeho ověřování v známkovacích síních - s vyloučením jakéhokoliv označení jakkosti v obvodech nejen stávajících, nýbrž i jich příštích filiálních případně samotných známkoven.
V ohledu formálním navrhujeme přikázání návrhů těchto zemědělské komisi bez prvého čtení.
V Praze dne 18. února 1907.
Antonín Mohl a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Die Herren Abgeordneten Dr. Reiniger und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Páni posl. Dr. Reiniger a soudruzi mně podali návrh.
Landtagsaktuar Dr. Hoetzel (liest): Antrag der Abg. Dr. Reiniger und Genossen.
Der hohe Landtag wolle beschließen, dem Landesausschusse aufzutragen, die bereits eingeleiteten Erhebungen, betreffend die Regelung der Rechts- und Dienstverhältnisse der Gemeindebeamten mit möglichster Beschleunigung zum Abschlüsse zu bringen und dem hohen Landtage auf Grund des Erhebungsresultates fachgemäße Anträge zur endlichen Durchführung dieser Angelegenheit zu unterbreiten.
In formali wird beantragt, diesen Antrag der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zuzuweisen.
Prag den 18. Feber 1907.
Dr. Reiniger und Genossen.
Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Dr. Hackel und Genossen haben mir eine Anfrage an Seine Exzellenz überreicht.
Pan posl. Dr. Hackel a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage des Abg. Dr. A. Hackel und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter.
Euere Exzellenz !
Seit geraumer Zeit unterwirft die Arbeiter-Unfallversicherungs-Anstalt für das Königreich Böhmen das Tischlergewerbe, sofern in demselben auch Arbeiten für Bauten besorgt werden, im ganzen Umfange also rücksichtlich aller Arbeiter und für die ganze Zeit ihrer Beschäftigung der Unfallsversicherungsund Beitragsverpflichtung.
Der in Beschwerde gezogene Vorgang wird auf das Erkenntnis des k. k. Verwaltungsgerichtshofes vom 19. April 1906, Zahl 4. 484 gestützt.
Abgesehen nun davon, daß die in einzelnen Rechtsfällen erflossenen Entscheidungen von Gerichtsbehörden kein Recht zu schaffen Vermögen, wird in dem Bescheide der Unfallversicherungsanstalt übersehen, daß es sich hier nicht einmal um eine konstante Rechtssprechung des k. k. Verwaltungsgerichtshofes handelt. Doch selbst wenn eine solche vorliegen würde, so sollte die Unfall-Versicherungsanstalt bei ihrer notorischen Unbeliebtheit davon Abstand nehmen, ihre Entscheidungen auf eine andere Rechtsquelle als auf das Gesetz zu stützen.
Es existiert aber kein Gesetz, welches die Betriebe der Bautischler im ganzen Umfange und für die ganze Zeit der Beschäftigung der darin beschäftigten Personen für unfallversicherungs- und beitragspflichtig erklären würde. Das Gesetz vom 28. Dezember 1887, R. -G. -Bl. Nr. 1 ex 1888 unterwirft der Versicherungspflicht lediglich "die Arbeiter und Betriebsbeamten, welche in Gewerbsbetrieben, die sich aus die Ausführung von Bauarbeiten erstrecken ober sonst bei der Ausführung von Bauten beschäftigt sind". Nun ist es notorisch, daß die geringste Anzahl der in Tischlereien beschäftigten Personen bei Bauarbeiten Verwendung finden. Nach dem hiemit in Beschwerde gezogenen Vorgang müßten nun sämmtliche in Tischlereien beschäftigten Personen, obschon von denselben oft nur der vierte Teil bei der Ausführung von Bauten, also nur vorübergehend Verwendung finden, gegen Unfälle versichert werden.
Taß dies dem Geiste des Unfallversicherungsgesetzes zuwiderlöuft und ganz anderen außerhalb dieses Gesetzes liegenden Tendenzen, vor allem dem Bestreben, unfallfreie betriebe zur Beitragsleistung heranzuziehen, dienen soll, liegt für jeden vorurteilsfreien Beurteiler auf der Hand. Es sei hier ausdrücklich darauf hingewiesen, daß die Verordnung vom 10. April 1888, R.. G. -Bl. Nr. 35, die Tischlereien nicht zu den Baugewerben zahlt, woraus folgt, daß dieselben überhaupt nicht der Unfallversicherung unterliegen.
Nur aus Utilitätsgründen kann man sich mit der Einbeziehung derselben in die Unfallversicherung in Ansehung derjenigen Personen befreunden, welche bei der Ausführung Von Bauten beschäftigt werden.
Solche Gründe saßen hingegen bei allen übrigen in Tischlereien beschäftigten Personen weg; ja sie gelten auch bei den erstgenannten Personen nur infolange, als dieselben faktisch bei der Ausführung von Bauten Verwendet werden.
Die Unterzeichneten stellen daher an Euere Exzellenz die ergebene Anfrage:
Ist der vorgeschilderte ungesetzliche Vorgang der Arbeiter-Unfallversicherungsanstalt für das Königreich Böhmen Euerer Exzellenz, beziehungsweise der hohen Regierung bekannt? Was gedenkt Euere Exzellenz, beziehungsweise die Regierung zur ehesten Abschaffung derselben zu veranlassen?
Prag am 18. Feber 1907.
Dr. A. Hackel u. Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.
Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Páni posl. Kaftan a soudruzi mně odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Kaftan und Gen. haben mir eine Interpellation an Se. Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní aktuár Dr. Hoetzel (čte): Dotaz poslance Dr. inž. Kaftana a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli král. Českého.
Zákonem ze dne 11. června 1901 č. 66. ř. z. byla zapezpečena stavba vodních drah velkého hospodářského významu pro král. České chovajících a sice lodního průplavu z Dunaje do Vltavy poblíž Budějovic a splavnění Vltavy od Budějovic do Prahy, jakož i splavnění Středního Labe od Mělníka až k Jaroměři; a jelikož země podmínce v § 1. zmíněného zákona vytknuté usnesením sněmovním ze dne 5. června 1905 vyhověla, nebylo žádných překážek, aby se ve smyslu § 6. vodocestního zákona s prováděním dotyčných vodních drah započalo.
Jak na Vltavě uvnitř Prahy, tak i na dolejší části Středního Labe od Mělníka do Neratovic byla vodoprávní řízení bezvadně provedena, na Vltavě v Praze vyvlastnění mlýnů cestou smírnou ukončeno, toliko na Středním Labi klade jistý velkostatek neodůvodněný odpor, kterým zdržuje se započetí velkolepé práce uplavňovací, jež právě dotyčnému majiteli hojného užitku budoucně přinesou.
Střední Labe tvoří mimo to pro řeky a vodotoky velké východní části král. Českého kmenový tok, hlavní recipient, jehož uplavněním jest podmíněna racionelní úprava ostatních vodotoků, do něho ústících, proto jest zapotřebí, aby tento hlavní tok směrem od svého vústění u Mělníka vzhůru co nejrychleji upraven byl.
Vodocestným zákonem ze dne 11. června 1901 bylo v čl. 5. pamatováno taktéž na regulování těch řek, které s navrženými průplavy a kanalisovanými řekami tvoří jedinou vodní sít, a byla k tomu účeli pro první období věnována z obnosu 250 milionů korun částka 75, 000. 000 K. z které připadlo na král. České 35, 000. 000 K, nehledě k obnosu 3, 000. 000 K, jenž ze státního fondu melioračního k částečné úhradě nákladu na úpravu Hořejšího Labe a Úpy věnován byl.
Obnos na regulaci českého vodstva a na zřízení údolních přepážek byl v celku § 5. zemského zákona ze dne 13. února 1903,
č. 31. stanoven na 63 millionů K pro I. období do r. 1912 a měl býti dle § 3. téhož zákona sestaven generální program pro provádění říčních úprav, zahrážek a přepážek údolních tak, by na všechny části země při tomto započetí úprav a jich pokračování, jakož i při rozdělení prostředků v rámci tohoto zákona stejnoměrně zřetel vzat byl.
Nelze popříti, že brzkému započetí regulačních prací byla na úkor nehotovost přípravných prací a projektů, nicméně zdá se, že v mnohých, důležitých případech odchýlila se slavná zemská komise pro úpravu řek v král. Českém od jedině správného, jí uznaného pravidla hydrotechnického, dle něhož mají regulace přítoků prováděny býti od svého ústí vzhůru současně však s pracemi zahrazovacími a zalesňovacími na prameništi, po případě současně se zřízením údolních přepážek na vhodných místech, čímž se samozřejmě náhlý a rychlý přítok vod horských do nížin zmírní, na dobu delší rozdělí, provedené práce v dolejší části před poškozením neb zničením nechrání, ano v mnohých případech jinak nutný velký profil průtočný v nížině značně zredukuje.
Jak z velmi zajímavé zprávy sl. zemské komise seznáváme, provádějí se značným urychlením práce na Horním a Malém Labi a na Úpě, ano připravují se práce na Zlatém potoku, o jejížto důležitosti nelze sice pochybovati, které však - pokud nebude o rychlý odtok velkých vod v částích dolejších těchto vodotoků, po případě o zřízení dostatečně velkých nádrží postaráno každé chvíle těmto dílčím částím katastrofou povodňovou hrozí.
Proto jeví se neodkladné zřízeni přepážek v lese »Království. «, po případě též v »Krausebaudě« pod Spindelmühle, ne méně v » Temném Důle« a u »Slatiny« na Úpě nejvýše nutným.
Podobně musí býti prace na Dolejším toku Chrudimky chráněna zřízením nádrží na hořejším toku, nejlépe u ťHamru« nad Hlinském a u Křížanovic.
Neméně doporučuje se, aby již nyní byla pozornost sl. zemské komise věnována odstranění hradlového mostu Josefovského, jenž nyní více než dříve zpětným zdouváním velkých vod bude ohrožovati Jaroměř, jakož i provedení účelné regulace Labe od Josefova do Hradce Králové k části, nyní v práci se nalézající.
Projekt jedné z největších a nejužitečnějších nádrží v Želnavě na Vltavě, jež jest s to pojmouti 26, 000. 000 m3 vody a tím rozmnožiti v době největšího sucha vodnost Vltavy ze 2 m3 na 8-10 m3 za vteřinu a umožniti čilou vodoplavbu, byl již 25. února 1904 plenární schůzí zemské komise přijat, informativní řízení provedeno, projekt ku schválení c. k. ministerstva vnitra předložen, dosud však nebylo veledůležitou prací touto započato, ač by se ní získalo mimo to hybné síly o 1000 koní, jež, byvši přeměněna v elektrickou energii, mohla by zemědělství, průmyslu okolnímu, ano i vzdálenějším městům k účelům osvětlení a pod. poskytnouti velkého užitku.
Ovšem, že musí při takovém velkém díle ustoupiti po případě zájem jednotlivce zájmům veřejným a všeobecně prospěšným.
Nejdelší průtah znamenáme při úpravě potoku Botiče, jenž svými výpary hustě zalidněné údolí Nuselské a Vyšehradské po drahná léta otravuje a kaly své nad nejlidnatější částí Prahy, na pravém břehu Vltavy, ukládá.
Již před deseti lety byl technickou kanceláří zemědělské rady vypracován projekt na regulaci Botiče od jeho vyústění až do Hostivaře, r. 1904 byly provedeny c. k. místodržitelstvím měřičské práce, v zimě téhož roku byl vypracován generální projekt i na přepážku v Hostivaři, jenž byl v VI. plenární schůzi zemské komise přijat a 30. srpna 1905 c. k. ministerstvem vnitra schválen.
Obec Pražská upravila velkým nákladem řečiště Botiče v obvodu Vyšehradu až do ústí potoku do Vltavy, na části od hranic Pražských až do Hostivaře a zřízením přepážky tamtéž nebylo však dosud hnuto. Nemůže býti tedy s podivením, když proti takovému odkládání této nezbytné práce panuje v obecenstvu Pražském a vůkolním z ohledů zdravotních, estetických a hospodářských velké rozhořčení.
Nechceme nijak podceňovati dosavadní činnost slavné zemské komise, avšak nelze nám nijak než naléhati, aby bylo nyní k racionelnímu provádění regulačních prací a ku stavbě přepážek údolních postupně dle jejich důležitosti a nutnosti na základě osvědčených pravidel hydrotechnických neodkladně přikročeno, což jest tím snadnější, jelikož potřebné finanční prostředky jsou po roce.
Z. těchto důvodů činí podepsaní k Vaši Excellenci dotaz:
Jest Vaše Excellence ochotna:
1. Veškerým vlivem svým působiti k tomu, aby vyřízení záležitostí, týkajících se uplavnění Vltavy uvnitř Prahy a Středního Labe od Mělníka do Neratovic bylo co nejvíce urychleno, aby před počátkem stavebního období k zadání těchto prací mohlo býti přikročeno V
2. Naléhati na soustavné racionelní provádění projektovaných úprav říčních v král. Českém, zejména na neodkladné zřizování nádrží na místech zemskou komisí vyšetřených, jimiž by nebezpečí povodňové v dolejších dílčích částích regulovaných vodotoků bylo zmírněno neb dokonce zamezeno ?
3. Působiti, by bylo k úpravě potoka Botiče od hranic král. hlav. města Prahy až do Hostivaře a k stavbě údolní přepážky Hostivařské, pro které veškeré práce přípravné a projekty jsou hotovy, neodkladně přikročeno ?
V Praze dne 18. února 1907.
Dr. Ing. Kaftan a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Ich bemerke, daß ich die eben verlesene Interpellation Seiner Exzellenz dem Herrn Statthalter übergeben werde.
Odevzdám dotaz právě přečtený Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Pan poslanec Březnovský a soudruzi podali mně dotaz k nejvyššímu maršálkovi zemskému.
Die Herren Abg. Březnovský und Gen. haben mir eine Interpellation an den Oberstlandmarschall überreicht.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz poslance V. Březnovského a soudruhů k panu nejvyššímu maršálkovi zemskému království Českého.
Vaše Jasnosti! V časopisu »Rozhledy« ze dne 4. ledna 1907, čís. 7. uveřejněn byl článek »Na prahu nové slavné doby«, ve kterém se mimo jiné tvrdí, že čeští přísedící zemského výboru mimo svůj roční plat berou desetitisícové mimořádné příjmy, jež perně a v potu tváři vydělávají dietami na různých výletech doma i za hranicemi, inspekcemi, prohlídkami atd., jež konávají s takým napjetím ducha a s takovou mravní i fysickou námahou, jako když si člověk vyjde na procházku po nákladném božihodovém obědě.
Dále se uvádí v tomto článku, že přísedící účtují diety za každý, většinou zcela zbytečný krok, který konávají jen za tím účelem, aby z dojné krávy veřejných prostředků tímto způsobem vymačkali co nejvíce.
Článkem tím obviňuje se zemský výbor, že nehospodaří správně s financemi zemskými, ba že penězi jeho správě svěřenými lehkomyslně mrhá, když dopouští, by jednotliví přísedící způsobovali zemi svými cestami zbytečné výlohy.
Ježto vzhledem k vynikajícímu postavení, jaké zemský výbor zaujímá, nesmí taká výtka zůstati bez vyvrácení, aneb kdyby se nade vše očekávání správnost stížnosti v příčině některého přísedícího dokázala, bez odsouzení osoby, jež se tak těžce obviňuje, tážeme se Vaší Jasnosti:
1. Zda-li zemský výbor věnoval pozornost těmto stížnostem veřejným tiskem rozšířeným ?
2. Jaké diety jednotliví přísedící za minulá léta aspoň dvanácte přijali?
3. Je-li Vaše Jasnost a zemský výbor hotov věc vyšetřiti, nesprávnosti odstraniti a pro budoucnost náležité opatření učiniti ?
V Praze dne 18. února 1907.
V. Březnovský a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Dorozumím se se zemským výborem v příčině odpovědi na tento dotaz.
Ich werde mich bezüglich der Beantwortung der Interpellation mit dem Landesausschusse ins Einvernehmen setzen.
Pan posl. Blahovec mi podal návrh.
Der Herr Abg. Blahovec hat mir einen Antrag überreicht.
Sněmovní aktuár dr. Hoetzel (čte): Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů