finanční politice, že nemá rozhodovati právo, skutečná potřeba i možnost úhrady, nýbrž že to má záviseti od umíněné vůle, která se uplatňuje obstrukcí. Nezapomeňte však, pánové, že této zbraně může použiti každá strana a hodláte-li touto cestou sanovati zemské finance, pak nalézáte se na cestě velice nebezpečné. (Výborně!)

Na doklad křivdění Němcům uved pan poslanec Peters také vodovod na hrad Karlštejn. Karlštejn není pouze českým majetkem, je to hrad královský, jedna z největších historických i uměleckých památek v celé Evropě. (Tak jest!) A když přichází tak vysoce vzdělaný muž s druhé strany a vytýká, že vedení vody na Karlštejn, aby bylo zamezeno nebezpečí požáru a zničení této památky, je pouze českým požadavkem, pak mu děkujeme sice za tuto poklonu, ale divíme se takovému nedostatku všeho pochopení, porozumění pro tak důležitý kulturní zájem, aby byla tak vznešená památka proti nebezpečí požáru chráněna. Není-li to obrazem kulturní vyvýšenosti! Zdá se, že by panu řečníkovi snad nezáleželo ani na tom, kdyby tato památka - Bůh nedej - živelní pohromou vzala za své. Je to nedostatek citu k této naší domovině, je to nedostatek vážnosti k nejvznešenějším památkám naší historie, které nám všem upřímným synům tohoto království přirostly k srdci. (Pochvala. )

Pan posl. Peters měl malér. Vytýkal, že se mu ztratil při jednání v rozpočtové komisi - a řekl to nepokrytě, nějakým šmejdem - vodovod v Sanct Georgenthalu. Tento vodovod nemohl býti v rozpočtové komisi ztracen, poněvadž tam vůbec nebyl. Subvence na tento vodovod byla povolena zemským výborem v oboru jeho působnosti ze známé dotace, jako jiné podobné subvence. Subvence tato byla již vyplacena, a proto nemohla se tato předloha v rozpočtovém výboru ztratiti. (Veselost. )

Vidíte, pánové, jak vážná hra se provozuje s těmito vážnými věcmi na tomto sněmu království Českého!

Zajímavé přiznání slyšel jsem z úst pana posl. Peterse. Stěžoval si, že do některých věcí v rozpočtovém výboru spadl, poněvadž nebyl informován. Dosud bylo zvykem, že každý člen komise se informoval sám, dosud neznám komisi, která by byla zřízena k informování poslanců, aby je poučovala o jejich povinnostech a o tom, co mají dělati. (Hlučná veselost. )

Očekával jsem, že pan posl. Peters udělá návrh na zřízení takové komise, a zdá se podle toho, co on povídal, že by tato komise měla hojnou návštěvu, větší než kterákoliv jiná hospodářská anebo zimní hospodářská škola. (Veselost. )

Průběhem řeči vrátím se ještě k některým věcem. Tím jsem prošel celkem co bylo pověděno proti nám. Přiznávám, že mi nebylo milo toto polemisování, poněvadž nebylo možno s opravdovou vážností na tyto vývody reagovati.

Přihlásil jsem se k slovu hlavně proto, abych některé návrhy rozpočtové komise, týkající se věci spadajících do mého oboru, objasnil a uvedl na pravou míru.

Dotknu se letem hospodářského školství. Mohu s potěšením konstatovati, že se v tomto školství stal velký pokrok, jak po stránce vnitřní, tak po stránce vnější, a to s velikým nákladem.

Obětovaly se milliony, téměř všechny naše hospodářské školy budou míti nové účelné budovy dokonale vypravené a opatřené.

V poslední době byly postaveny tři paláce pro střední hospodářské školy, nepočítajíc akademii v Táboře.

Bylo postaveno jedenáct nových škol rolnických zimních a hospodářských.

Podle usnesení slavného sněmu v návrzích, které jsou předloženy, dojde v nejbližší době na stavbu deseti nových škol, některé se již staví. Konstatuji, že také německé školy, kde toho potřeba vyžaduje, budou míti nové nákladné budovy.

Konstatuji dále, že jsem sám musel také osobně intervenovati v některých případech, kde jednání nebralo konce, aby překážky byly odstraněny při stavbách německých škol. Tak vypadá strannost zemského výboru.

S plným vědomím přijímám zodpovědnost za vše, co se v tomto oboru v zem. výboru a stalo, na tom trvám, že veškerým oprávněným tužbám německým i českým a ještě více německým v tomto oboru bylo vyhověno. (Souhlas. )

Konstatuji s potěšením, že se také v kruzích německých, které ještě objektivně soudí uznává, že školy, které jsme postavili jsou i cizinou hojně navštěvovány a za vzorné uznávány, že se vyrovnají i nejpřednějším ústavům cizím.

S potěšením ještě uvádím, že návštěva škol hospodářských poměrně stoupá, a málo jest již těch škol, kde jest návštěva nedostatečná.

S potěšením dále uvádím, což jsem měl opětně příležitost připomenouti, že všude, kde učitelstvo a kuratoria konají svou povinnost, poměry se znamenitě zlepšily.

Doufám, že až budou odstraněny všecky překážky, které spočívají v nedokonalém vypravení hospodářských škol, nadejde doba normálních poměrů, plného trvalého vývoje těchto ústavů.

Také v rozpočtové komisi a jinde bylo poukazováno, aby při posuzování učitelů bral se zřetel především k praxi.

To se děje, avšak takových sil, které by měly náležitou praxi a dokonalé odborné vzdělání není mnoho.

Chyba spočívá po mém soudu v tom, že dosud se nepodařilo, aby zkušební komise kandidátů pro hospodářské školy byla nově upravena, aby požadavky byly náležitě zvýšeny. Jest to velká nesrovnalost. My jsme povolili takové náklady na hospodářské školy - chlubím se tím, že se to stalo, - učitelstvu na hospod. školách jest úplně zabezpečeno důstojné postavení, a nyní musíme činiti také vyšší požadavky na učitelstvo.

Proto jest potřebí pronikavé zreformování zkušební a když také program těchto zkoušek bude nově upraven se zvýšenými požadavky. To však nespočívá v rukou zemského výboru. Zemský výbor opětně žádal vládu za provedení těchto úprav, ale dosud to nemělo výsledku.

Pro budoucnost hospodářského školství, jest provedení této reformy nezměrné důležitosti.

Poněvadž se nám mnohdy vytýká, že na toto školství se málo obětuje, prosím,aby bylo vzato na vědomí, že řádné vydání na hospodářské školství činilo v r. 1895 679. 000, nyní 760. 000 koř., mimořádné vydání r. 1895 140. 000 a r. 1906 téměř 200. 000.

Vzhledem ke stísněným financím zemským čísla tato nejlépe dokazují, jak křivými jsou takové žaloby.

Také místní činitelé i stát, zejména pokud se týče staveb, valně přispívají k uhrazení těchto nákladů.

Snad se udá ještě příležitost průběhem tohoto jednání o hospodář, školství - poněvadž jsou některé předměty z toho odboru na denním pořádku - zevrubněji promluviti a proto opouštím zatím toto pole.

Další otázka, které se dotkl pan inženýr Peters, jest otázka museí průmyslových.

Neočekávejte, že budu mluviti o důležitosti těchto museí, jimiž vyvrcholuje se odborné vyučování průmyslové.

Jsem přesvědčen, že slavný zemský výbor tato podnikání musejní podporovavla podporuje, činí to v plném uznání jich důležitosti.

Mluví-li však pan inž. Peters, že také v tomto oboru jsou Němci zkráceni, tak jest jeho billance právě tak správná jako všechny jeho ostatní rozvrhy. On klade na náš účet umělecko-průmyslové museum v Praze, které jest oboujazyčné, i technologické museum pražské, které jest také oboujazyčné. To nejsou pouze české ústavy. Kdyby podpory těchto dvou ústavů vypustil, na čí straně jest pak prospěch? Zajisté na straně německé.

Pan inž. Peters zajisté dobře ví, že se nám nepodařilo při libereckém museu docíliti, aby aspoň těm nejskrovnějším požadavkům, které velká menšina českého obyvatelstva v obvodu liberecké komory klade, bylo učiněno zadost.

Kromě toho ale p. inž. Peters zapoměl, že když se činí billance při takových ústavech jako jest umělecko-průmyslové museum, nesmí se zapomínat, že veškeré říšské ústavy jsou vesměs německé a že na vydržování těchto ústavů platíme také my Češi. (Tak jest!)

Pak by tato billance docela jinak dopadla. Račte počítat milliony, které stojí říšské ústavy ve Vídni, které prospějí umění, průmyslu, vědě teměř výhradně německé.

Chcete-li tedy spravedlivě soudit, pak také musíte tak k těmto poměrům hleděti.

Vracím se k tomu, co jsem v úvodu své řeči byl pověděl, že hlavní příčina přetěžování království Českého v tom spočívá, že se soustavně zanedbávají potřeby kulturní národa českého a tak že my sami musíme se o ně starati, nechceme-li býti poroby a chceme-li čeliti silnému národu německému, s nimž jsme ve všech oborech průmyslových a hospodářských v těžké soutěži.

Musea naše zasluhují plnou měrou podpory, kterou jim země dává. Samozřejmě nevyjímáme musea německá.

Technologické průmyslové museum pražské koná neocenitelné služby při provádění maloživnostenské akce v království Českém, od čelných odborných znalců se jemu dostalo uznání za tuto jeho činnost. Uznal to také pan generální zpravodaj ve své úvodní řeči. Nebudu Vás zdržovati vyličováním činnosti tohoto musea, ale připomínám, že v letech 1889-1903 vzrostl při tomto ústavu počet odborných dotazů ze 118 na 1963, lučebných rozborů ze 281 na 725. pokusů ze 70 na 301, že byly zřízeny pokusné stanice textilní a papírnické, knihovna soustavně se doplňuje. Museum vydává odborné publikace a odborný časopis, který se také zdarma rozdává, občasné a stálé výstavy neustále byly pořádány. Museum spolupůsobilo při přenechávání strojů družstvům atd.

Mistrovských kursů a ty zahrnují nejhlavnější obor působení tohoto musea, bylo pořádáno v době od roku 1900 do r. 1904 v Praze 87, odborných přednášek pak 83, na venkově 56 kursů a odborných přednášek 29.

Veškeré tyto kursy těšily se velké návštěvě a neobyčejným úspěchům. Tažte se absolventů těchto kursů a všichni velebí, jak jsem se o tom sám opětně přesvědčil, zřízení a návštěvu těchto kursů a děkují jím namnoze za zdar a povznesení svých živností. Museum provádí četné výstavy prací učednických, kterých bylo pořádáno v době od roku 1898 do 1903 171 místních a 9 ústředních. Museum to podporuje zakládání besídek učednických atd.

Arciť nedostatek místností jest překážkou, že nemůže vyhověti všem požadavkům, které by na něho byly kladeny, čemuž odpomoženo bude ochotou obchodní a živnostenské komory a svolením, kterého slavný sněm neodepře dotyčnému návrhu komise rozpočtové.

Museum průmyslové v Hradci Králové vyvinulo se ústrojně a velice účelně z pranepatrných počátků, které arciť byly od počátku mnohoslibné, poněvadž bylo velice rozumně vedeno, nedělalo mnoho hluku, ale pílí a tichou prací docílilo, že dnes má veliký význam v celém království Českém. Největší zásluha tohoto ústavu spočívá v tom, že se ujal podporování lidového průmyslu, hlavně krajkářství.

Na tomto poli dobylo úspěchů velkých, kromě toho v oboru zámečnickém a j. mají význam neobyčejný sbírky tohoto musea. Tyto velice drahocenné sbírky jsou nevýhodně umístěné v místnosti dobrovolně propůjčené při odborné škole. Jsem přesvědčen, že až toto museum bude vypraveno a náležitě vybudováno, že se bude moci postaviti důstojně po bok ostatním průmyslovým museím v tomto království.

Třetím museem, kterému se má dostati podpory, jest museum v Teplicích. Měl jsem před několika lety příležitost toto museum navštíviti. Arciť není toto museum vlastně museem průmyslovým, jest při něm velká průmyslová sekce; chová neocenitelný poklad, který jest výsledkem praehistonckého bádáni v té části Čech, poklad, který, kdyby byl zničen, byl by nenahraditelný. Při tomto museu jsou také velice bohaté sbírky přírodopisné.

Museum toto umístěno jest v místnostech takových, v nichž by opatrný obchodník své zboží neumístil, jest to dřevěná budova, z níž by při požáru ani lidé neunikli. Až tato tři musea budou náležitě vypravena, můžeme s chloubou říci, že v žádné zemi v této polovici říše a nikde v Evropě o musea průmyslová a odborná nebylo tak postaráno jako u nás.

Pokládám nyní za svou povinnost, abych se dotkl jedné otázky, která mi není příjemná, a to jest moderní galerie umění. Jak, pánové, ráčíte věděti, moderní galerie umění vznikla ze známého daru Jeho Veličenstva, statut dosud slavným sněmem nebyl vyřízen, proto trvá provisorním. Avšak nároky, jež kuratorium galerie na zemi činí, rostou. Mohlo by se zdáti, že zemský výbor byl snad veden nepřízní ku galerii, když nepřijal a nepoložil do rozpočtu veškeré požadavky, které byly kladeny.

Zemský výbor spravuje se základním statutem galerie a povolil pouze náklad na nezbytně nutné správní síly. Zemský výbor nevyhověl žádosti, aby povolen byl náklad 10. 000 K k instalaci zatímné budovy, který byl bez předběžného schválení výboru zemského učiněn. Zemský výbor se obával, že by tímto svolením praejudikoval, poněvadž v tom byl také náklad za topení a celá řada jiných vydání, která i po statutu galerie není země povinna uhrazovati. To byla příčina, že jsme položili pouze do rozpočtu náklad na potřebné síly dozorné. Musí býti jistá rovnováha zachována při správě galerie. Celý příjem galerie činil 78. 000 K a zemí vydáno bylo již 17. 000 K. Provede-li se adaptace budovy dosti nákladová, bude se to musiti vydržeti.

Je to smutnou povinností pro mne, který jsem nadšeným přítelem umění, že musím o této korrektuře mluviti, ale když se stále ukazuje ku zbědovaným poměrům finančním, nemůžeme se vyhnouti tomu, aby také v těchto nákladech byla zachována míra. Resoluce, která jest navržena k této položce, neodpovídá správnému stanovisku zemského výboru a neodpovídá také statutu a bude-li slavným sněmem schválena, bude pro zemský výbor velkou nesnází, jak ji bude moci provésti.

Nyní se dostanu oklikou k panu inž. Petersovi. Pan inž. Peters především si zajel na oblíbené pole a podnikl útok na zemský výbor v otázce úřednické. Nic není tak pohodlné, jako útočiti proti těm, kteří se nemohou brániti, ale kavalírským to není. Proto dovolte, abych aspoň několik slov promluvil o této otázce. Nenapadá mi, abych na tom trval, že zemská správa je ve všem vrcholem vší dokonalosti. Takové správy, hlavně při tak ohromném apparátu, jakým je zemská správa, nikde nenaleznete. Ale, pánové, paušální útočení a všeobecné žalování na úřednictvo zemského výboru, jež se v poslední době stalo oblíbenou módou, nechci nazvati pravým jménem. Nezjedná se náprava, když se křivě žaluje a když se bez slyšení žalovaného odsuzuje. (Výborně!) My, pánové, kteří máme čest stopovati činnost našeho úřednictva, musíme pokládati za svou povinnost zde veřejně prohlásiti, že naše úřednictvo těchto výtek a žalob nezasluhuje (Výborně!)

Úřednictvo zemského výboru - a můžete se o tom přesvědčiti - náleží k nejlépe kvalifikovaným silám, zemský výbor právem touto elitou úřednictva se může chlubiti, jenž má příležitost stopovati činnost našeho úřednictva, která není snadná a která se valně liší od služby na př. u politických úřadů. Naše úřednictvo musí pracovati netoliko dvojjazyčně, nýbrž i pro sezení zem. výboru a zemského sněmu.

Odborné práce našich úředníků jsou výtečné a nalézají uznání i u jiných sborů a u veřejnosti.

Důkazem toho jest, že odjinud přicházejí se k zemskému výboru informovati, jak se ta či ona velká otázka řeší.

Považuji za čestnou svou povinnost, abych zde veřejně prohlásil, že naše úřednictvo nezasluhuje, aby proti němu takovým způsobem se útočilo, a na tom trvám, že tímto napadáním docílí se pravého opaku.

Představte si, pánové, jaká je to situace pro muže, který jest si vědom, že koná poctivě své povinnosti, pro muže takového vzdělání, jako jsou naši úředníci, když musí snášet tyto útoky, aniž by mohl pronésti slova na svou obranu. (Výborně!) To se nesnáší s veřejnou mravností.

Pan inženýr Peters vidí nápravu v tom, když se ustanoví, že za Cechem musí přijít Němec a že Němce musíme vzít takového, jaký je. (Slyšte!)

Kdyby se prohlásilo v konkursu, že se přijímají němečtí kandidáti jací jsou, bylo by zajisté po elitě našeho úřednictva a zemský výbor by byl proměněn tak v opatrovnu rozmanitých existencí, které jinde nenalezly zaměstnání.

Jak by vypadala při uplatnění této zásady zemská správa, o tom se nepotřebuji šířiti.

Či myslí pan Peters, že je možno, aby v zemské správě byli úředníci jednojazyční?

To je při naší správě naprosto nemožné, poněvadž zásada, že české podání musí býti vyřízeno česky a německé německy, je základní zásadou správy zemského výboru, která se po tolik let osvědčila a jejíž porušení vedlo by k největším zmatkům a obtížím. (Souhlas. )

Netajím se tím, že by takové opatření mohlo celou zemskou správu dokonale desorganisovati.

Pan inženýr Peters musí odpustiti, a já na tom trvám, že dokud jsme ještě v Čechách, od této zásady neupustíme a upustit nemůžeme. Zemští úředníci musí býti znalí obou zemských jazyků. (Výborně!)

Vytýká se, že přibylo mnoho úředníků. Je to pravda, ale račte uvážiti, jak se současně rozšířila agenda zemského výboru! Nebudu tím zdržovati, uvádím jen, že v roce 1880 měl zemský výbor 38. 000 podání a v roce 1904 již 130. 000 podání.

Počítejte, kolik bylo úředníků potřebí, aby zastali poměrně k tomuto rozmnožení agendy tuto práci.

Vedle toho vzrostly vedle zemského výboru celé zemské organisace správní; uvádím jen inspektorát pivní dávky. A jak vzrostly práce technických oddělení, zemské účtárny, práce při správě velkých ústavů zemských v Praze i na venkově! S tím se musí počítati.

Zemský výbor nemohl převzíti zodpovědnost, aby při neobsazení míst zůstala zemská správa v některých agendách státi. To nebylo možné.

Prosím o trochu spravedlnosti a objektivnosti. Kdyby toho bylo, pak by zajisté takové žaloby vedeny nebyly.

Pánové! Na vodní přístav holešovický se nerad vracím. Ale když pan inženýr Peters povídá, že i tento přístav je věc česká, snad také udělá návrh, že do přístavu Němci nesmějí. (Hlas: Pouštět vodu!)

Co pak po upravených řekách v Čechách budou jezditi jen Češi?

Musím přiznati, že podniků nemáme, že my Čechové pohříchu také v podnikání dopravy po vodě za Němci velice pokulháváme, že jsou plavební podniky u nás téměř jenom v rukou německých.

Či myslí pan inženýr Peters, když se splavňují naše řeky, že to prospívá jenom nám? Bojím se, že kdyby se i projektované kanály provedly, že z toho opět mnohem větší prospěch vznikne Němcům nežli nám.

Od takového odborníka, jako je pan inženýr Peters, bylo to velice neopatrné, že takovou výtku učinil. Pan inženýr přišel také na nešťastné přehrady údolní a tu dovolte, abych se obrátil k resoluci rozpočtové komise. Rozpočtová komise při vší úctě, kterou k ní mám, myslím, že usnesla tuto resoluci jen při tom velikém chvatu, při kterém letošní rozpočet byl sděláván. Rozpočtovou komisí při čl. XII. navržená resoluce jest v nejednom ohledu pozoruhodná.

V odst. 10. se navrhuje, aby zpráva zemského výboru se schváleným generálním programem upravených staveb říčních, jež sluší provésti v království Českém dle zákonů ze dne 13. února 1903, čís. 31, 32 a 33 z. z. vzala se na vědomí (Kap. XII., tit. 4., čís. 233 sněm. ), t. schvaluje se.

K od. 12. navržena jest resoluce stojící v přímém odporu s tímto návrhem:

Zemskému výboru se ukládá, aby svými zástupci v zemské komisi pro regulaci řek dbal toho, by zemský zákon ohledně regulace řek byl přesně zachováván. To znamená, že zástupcové zem. výboru ve vodní komisi dosud o přesné provádění zákona nepečovali. Proti tomu jest nesnadno se brániti, protože se neuvádí, která ustanovení zákona říš. ze dne 11. června 1901 a zákona zem. ze dne 13. února 1903 byla za spoluviny zástupců zem. výboru v zemské komisi pro upravování vod porušena?

Pánové, je to správné, že nám nebyla dána možnost, abychom věc vysvětlili a činí se takový návrh před slavným sněmem, který obsahuje ve své podstatě, indirektní odsouzení a pokárání nejen zemského výboru, ale i zástupců jeho ve vodní komisi?

Pánové, byl bych velmi rád, kdyby pánové, kteří odhlasovali tuto resoluci, uvedli fakta, ve kterých byl zákon vinou naši porušen. Ani jediný takový fakt není uveden, ale přece se odsuzuje.

Dále navrhuje rozpočtová komise, aby si zemský výbor také opatřil důležitý vliv na otázky technického rázu, pokud se týče technické komise a zejména také za tím účelem, by přihlíženo bylo při zřizování údolních přepážek jednak sice k úspornosti, ale také k soustavnosti a účelnosti tohoto zařizování, by zřizování to se nedělo podle nějaké šablony, nýbrž podle individuálního rázu a potřeby toho kterého toku vodního, mimo to však i se zřetelem k melioračním potřebám zemědělským a průmyslovým, aby zbytečným a v effektu zamezování záplav snad pochybným předěláváním již hotových a schválených projektů, sužováním profilů a podobně, kde věc ta není hydrotechnicky zcela nepochybná, nebyl postup regulace zdržován a vlastní účel její mařen.

Veškerým těmto požadavkům jest vyhověno generálním programem, na němž se zemská komise vodní usnesla. Tímto programem jest mimo jiné stanoveno:

v § 1. Údolní přepážky mají za účel, aby srážkové vody zadržely, jich odpad do dolejších vodotoků upravovaly, tím nebezpečí velikých vod umenšovaíy a mimo to případně též využitkování nahromaděné vody k účelům průmyslovým a zemědělským umožnily.

Zřizování přepážek má arciť důležitý vliv na upravování dolních toků, při zadržování škodlivých vod přívalových bude sběrací profil dolních toků menší atd., úprava levnější atd. Generální program ustanovil v § 1. podrobné provádění zevrubných, důkladných prací přípravních při zdělávání projektu přehrad.

S prováděním přehrad musí se předem počíti z příčin praktických.

Paragraf 2. upravuje hrazení bystřin a zalesňování holých strání; § 3. ustanovuje, aby úpravy řek byly dle ustanovení zákona zem. § 3. od. 3. prováděny současně stejnoměrně ve všech částech země.

Zemský výbor vykonává vliv svůj po stránce technické svými technickými znalci netoliko v zem. komisi, ale také v technickém komitétu, jež se o projektech předběžně radí.

Kdyby byl p. inž. Peters tento program četl, nebyl by nás dnes poučoval o významu a důležitosti údolních přepážek a nebyl by teprv dovozoval, že bez údolních přehrad není řádná regulace řek možná, že je potřeba přehrad údolních, aby byly dříve než se reguluje dolní tok a j. Tohoto poučování odborníka není potřebí, poněvadž každý uznává, že zadržování přívalových vod, přehradami údolí, zastavením bystřin a zalesňováním holých strání jest také nezbytnou podmínkou zachování úpravy dolních toků řek. Pan posl. Peters a ti pánové, kteří ve příčině té činí výtky, snad se upokojí, když s nimi sdělím, že generální program byl v komisi pro vodní stavby po velkých důkladných poradách vypracován a podrobně probrán, ale to vše že nestačilo, že naši a jsou to přední a na slovo vzatí technikové, kteří v komisi této zasedají, technikové, kterým jest málo rovno, - aby měli pevné vědomí, že tento program jest dobrý, vyžádali si svolení, aby byl přední odborník v tomto odboru k nám pozván, aby na místě pracím přihlédl a program prozkoumal a podal dobré zdání. Nebyl to, prosím, Čech, nemohl tedy straniti nám Čechům, byl to vynikající odborník německý, tajný rada Intze, který měl evropské jméno a ten podal o tom generálním programu zevrubné dobré zdání, které bylo obšírnější než program vypracovaný zemskou komisí, ale ve kterém všechny základní zásady programu úplně schválil a za správné uznal.

Když takovou autoritu postavím proti pochybovačům o správnosti tohoto programu, proti těm, kteří neustále činí přímé i nepřímé útoky proti odborníkům vodní komise plně to stáčí.

Pan president Schreiner odpustí, když se jeho autority dovolávám, že on to byl, který v zemské komisi na to naléhal, aby se dbalo zájmů zemědělských i při upravování řek a že jsme udělali kompromis, že jsme dbali industrielních zájmů a to komise přijala a to i v pravidlech jest obsaženo. Tu se zase otvírají otevřené dvéře a při tom se křivě žaluje. Jestli že se může technickému personálu zemské komise něco vytýkati, nemůže se mu vytknouti nedostatečná znalost věci a neopravdovost nebo šablonovitost v práci; já bych mu spíše vytkl, že pracuje příliš svědomitě, příliš důkladně a to arciť z té příčiny, aby byl obrněn proti všem útokům a výtkám, které se proti nám podnikají.

Proti výtce šablonovitého pracování myslím, že se zemská komise usnesla 7. července 1904, aby při zdělávání projektů přepážek údolních byly konány podrobné studie, při nichž mají také spolupůsobiti hlavní zájemníci.

Ačkoliv nemám k tomu žádného mandátu, myslím, že mohu učiniti prohlášení, že bych si přál, aby při všech úkolech tak velikých, jako jest úprava našich vod, byli k tomu povoláni odborníci tak výtečně kvalifikovaní, jako jsou odborníci techničtí v zemské komisi. (Výborně!)

Takové žaloby a stížnosti, jichž jsem se musil dotknouti, nepřispějí ku vyjasnění situace a také věci neprospívají. Spor tento má arciť hlubší základ. Stojí dva systémy proti sobě, jest to starý, zastaralý systém regulování řek pouhým upravováním břehů bez zalesňování holých strání, bez zastavování bystřin a bez zadržování přívalových vod, systém, který se přežil. Proti tomuto systému stojí moderní způsob regulování řek se zadržováním škodlivých vod přehradami údolí atd.

Tento spor přenáší se částečně na osobní pole a to jest příčinou mnohých sporů, jimiž se velké věci jenom škodí. Mám za to, že kdo poměry poněkud zná, nemůže zemskému výboru vytýkati, že stojí při tomto pokrokovém a moderním systému, že podporuje provádění prací regulačních u řek na základě těchto moderních zásad. Jedna věc jest arciť povážlivá a o tom se v této resoluci náležitá a důrazná zmínka nečiní. Oprávněnými jsou obavy, že úvěr na regulování řek v království Českém praeliminovaný nestačí. To jest pravda a vysvětluje se to tím, že úvěry ty povoleny byly v době, kdy nebylo ještě ponětí o tom, jaký rozsah tyto práce budou míti. Nyní, když se přistoupilo ku práci, se ukazuje, že tyto náklady stále více a více rostou, a tak vzniká kritická otázka, aby v čas bylo postaráno, aby toto počaté dílo mohlo býti přivedeno ke konci povolením potřebného dodatečného nákladu.

Bylo-li možno na alpské dráhy povoliti takové milliony k uhrazení schodku, který povstal právě tím, že stály více nežli bylo praeliminováno, nebude nemožným také na provedení soustavního regulování toků řek v Čechách potřebné úvěry dodatečně povoliti. To jest nutné a nevyhnutelné, poněvadž v Čechách práce tyto musí býti soustavně dokonány, protože Cechy tvoří veliký hydrografický celek, kde všecky toky jdou do Labe a Vltavy. Kdyby se tyto úpravy provedly pouze částečně, pak by naklad na ně poskytnutý byl nejen zmařen, ale namnoze by to bylo pro dotyčné krajiny větším neštěstím a zboubou než dosud. (Souhlas. ) O této otázce by se mělo v čas pilně uvažovati.

Dovolte, bych po těchto výkladech promluvil také několik slov o politice.

Je-li smutno, mluviti o našem rozpočtu, jest ještě smutnější, mluviti o naší politické situaci (Tak jest!) Neobávejte se, pánové, že Vás budu dlouho zdržovati. Naše vnitřní politika trčí na mrtvém bodu České otázky.

Bez obalu projevuji své osobní mínění, že povážlivá politická situace nynější spočívá hlavně v tom, že naděje, které byly kladeny našim národem ve změnu ministerstva, nebyly splněny. Přímo prohlašuji, že v ministerstvu Gautschově nevidím dosud nic jiného, než nové vydání staré knihy ministerstva Körberova - v nové obálce (Výborně!), obálka je sice úhlednější, ale obsah jest stejné smutný, jako bylo dosud při všech předchozích kabinetech. V čem spočívá změna, která nastala po dr. Körbrovi? V ničem. Nám se křivdí tak, jako se dříve křivdilo, dále, boj na vyhlazení našich menšin v t. z v. uzavíraném německém území postupuje s touže brutálností, ne-li větší než dříve a jest neurvalejší, než-li boj Prušáků při vyhlazování Poláků v Poznani (Souhlas). Mám se šířiti o této nejbolestivější otázce, která každé české srdce tak hluboce dojímá? Nebudu vyličovati pocity, jež nás naplňují, když pomníme, že v tom Rakousku, jemuž se přezdívá, že je státem právním, mohou taková bezpráví se díti na našich menšinách. Jak pak to vypadá s naší rovnoprávností ? Mám celý ten rejstřík křivd vypočítávati a uváděti veškeré žaloby, které naplňují stále a stále, den co den, naše veřejné listy?

Nápravu bych tím nezjednal.

Velká debata o poměrech na české universitě, jež byla na tomto slavném. sněme provedena, vrhla ostré světlo na tu mnohdy přechvalovanou opravdovost vlády Gautschovy při odklizování křivd nám učiněných.

A jak se chová vláda k zřízení druhé české university na Moravě? Utišuje nás planými sliby.

Celou naší vnitřní politikou proniká