cuje, vyplatil dle posledních zpráv již 70. 000 korun ze svého, aniž by obdržel dosud přiměřenou splátku.
Pro tento rok jest povoleno v státním rozpočtu k výplatě na kostel Sv. Jiří 30. 000 k, od země 20. 000 k, na příští rok jest navržena nepatrná částka 25. 000 K, z kterých však, jak nám bylo sděleno, stavitel dosud ani haléře neobdržel.
Vydaným obnosem 70. 000 K jsou samozřejmě prostředky stavitele vyčerpány, proto hodlá týž dle zpráv, nás došlých, opravné práce kostela zastaviti, čímž by velká škoda, ano i pohroma velepamátnému chrámu Svatojirskému povstati mohla.
Z těchto důvodů činí podepsaní k Vaší Excellenci dotaz:
1. Jsou Vaší Excellenci okolnosti známy ?
2. Jest Vaše Excellence ochotna, povolené obnosy, zejména povolený ale dosud nevyplacený obnos per 25. 000 K neprodleně k výplatě poukázati a o správné vyplácení ostatních lhůt až do ukončení opravných prací se postarati?
V Praze, dne 14. listopadu 1905.
J. Kaftan a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Dr. Kindermann und Genossen haben mir eine Anfrage an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht, welche ich zur Berlesung bringe.
Landtagsaktuar Dr. Lauschmann (liest): Anfrage der Abg. Dr. Fr. Kindermann und Genossen an Seine Exzellenz den k. k. Herrn Statthalter.
Der Landesausschuß von Böhmen hat nach abgehaltener Enquete, in welcher sich sowohl der Professor der deutschen, als auch der Professor der tschechischen Universität für die Teilung der Hebammenschule in Prag aussprachen, beschlossen, die diesbezüglichen Akten an die Statthalterei zu leiten, damit die Regierung den entscheidenden Beschluß fasse. Der Professor der tschechischen Universität Dr. Pavlik erklärte in feinem Gutachten, daß aus hygienishen Gründen in dem bestehenden Gebäude eine zweite Klinik nicht untergebracht werden könnte.
Die Gefertigten erlauben sich die Anfrage:
I. Welche Schritte hat die k. k. Regierung seit der Ueberrnittlung der Akten vom Landesausschusse zur endlichen Berwirklichung der jahrelangen Forderung der Deutschen nach Kreierung dieser Anstalt unternommen?
II. Hält sich die k. k. Regierung hiebei stets vor Augen, daß die bestehenden, heute für diese Anstalt benutzten Gebäude zufolge der hohen Steuerleistung der Deutschen in Böhmen zum größten Teil aus den Steuergülden der Deutschen erbaut wurden?
Prag, am 14. November 1905.
Dr. Franz Kindermann und Genossen.
Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Dr. Kindermann hat an mich als Borsitzenden des Landesausschusses eine Anfrage gerichtet.
Pan posl. Dr. Kindermann odevzdal mně dotaz na nejvyššího maršálka zemského jako předsedu zemského výboru.
Ich bemerke, daß ich die an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter gerichtete Interpettation an denselben leiten werde und daß ich mich bezüglich der an mich gerichteten Interpellation mit dem Landesausschusse, betreffend die Beantwortung der Anfrage ins Einvernehmen setzen werde.
Podotýkám, že interpellace, které svědčí Jeho Excellenci p. místodržiteli, jemu odevzdám, a co se týká dotazu, který nyní bude přečten a který svědčí mně jako předsedovi zemského výboru, že se dorozumím se zemským výborem stran odpovědi na tuto interpellaci.
Landtagssekretär Dr. Haasz (lieft): Anfrage der Abg. Dr. Franz Kindermann und Genossen an Seine Durchlaucht den Herrn Öberstlandmarschall.
In Nr. 99 Seite 4 des Grenzblattes vom 26. August 1905 aus Sebnitz in Sachsen war folgende Nachricht enthalten:
"Ein empörendes Schauspiel erregte, wie von einem Augenzeugen mitgeteilt wird, am 15. d. M. im Bahnhose von Josefstal-Kosmanos unliebsames Aufsehen. Am 15. d. M. Früh kamen zwei Männer mit einem Tobsüchtigen, dem Tischlermeister Preußler aus Maxdorf bei Reichenberg, in Josefstal an und führten den Kranken in die 1½ Wegstunden entfernte Landesirrenanstalt; gegen Mittag trafen sie unverrichteter Dinge in Josefstal wieder ein, um mit dem Irrsinnigen die Rückreise in die Heimat anzutreten. Der Kranke war wegen ungenügender Papiere abgewiesen worden (!), trotzdem die beiden Führer sowohl ein Schreiben vom Gemeindeamte Maxdorf, als auch vom Arzte Vorweisen konnten und außerdem die Erklärung abgaben, daß die Gattin des Kranken alle Kosten tragen wolle. Der Beamte jedoch verlangte außerdem ein von der Bezirkshauptmannschaft ausgestelltes Dokument.
Auf die Bitten und Vorstellungen der beiden Männer, man mochte doch den Kranken in Anbetracht seines jammervollen Zustandes aufnehmen, wurde ihnen von seiten des Angestellten in äußerst schroffer Weise bedeutet, Sie hätten zu schweigen und zu warten, bis Sie gefragt würden. Nun blieb ihnen nichts anderes übrig, als den martervollen Rückweg anzutreten. Der Zustand des Irrsinnigen war nun bereits ein entsetzlicher; man hatte ihn, in Ermangelung einer Zwangsjacke, mit einem Stricke die Hände gebunden. Durch das unausgesetzte Zerren an der Fessel während des weiten Weges zur Anstalt, wohin die ebenfalls bedauernswerten Männer den Kranken buchstäblich schleppen mußten, waren die Handgelenke des Unglücklichen blutig gerieben und seine Hände vollständig mit Blut unterlaufen.
Der Kranke beschimpfte und bespuckte fortwährend seine Führer und war nicht zu bewegen, etwas zu sich zu nehmen. Zu alledem hatten die Leute nicht mehr genügend Geld zur Heimreise für 3 Personen und mußten deshalb in die Heimat telegrafieren. Wer den Vorfall mit ansah, mußte empört sein über das Gebahren der Verwaltung einer Anstalt, die doch dazu bestimmt sein soll, den Allerärmsten der leidenden Menschheit eine Zufluchtsstätte zu bieten und ihnen Linderung ihrer Leiden zu verschaffen, während durch derartige bureaukratische Willkürlichkeiten gerade das Gegenteil erreicht wird.
Geradezu unerklärlich ist es, daß man von Seiten der Anstalt noch nicht darauf verfallen ist, zur Beförderung der Geisteskranken vom Bahnhofe in die Anstalt einen geeigneten Wagen anzuschaffen, umsomehr als in der Anstalt Pferde vorhanden sind. Auch bezüglich Verschiedener anderer Verhältnisse in diesem Landesinstitute ließe sich manches ausstellen. Es sei nur exwähnt, daß das Beamten- und Dienstpersonal, sowie die Ärzte durchwegs Čechen sind, von denen der weitaus größte Teil auch nicht ein Wort deutsch versteht, während die Kranken der Anstalt der Mehrzahl nach Deutsche sind. Es wäre hoch an der Zeit, daß hier der Landesausschuß einmal nach dem Rechten sähe und Abhilfe schaffte. "
Die Gefertigten erlauben sich die Anfrage:
I. Ist Seine Durchlaucht der Herr Oberstlandmarschall in Kenntnis von diesen Vorkommnissen ?
II. Gedenkt eventuell Seine Durchlaucht umfassende und eigehende Erhebungen pflegen zu lassen und im Falle der Bewahrheitung dieses Berichtes die Schuldtragenden zur Rechenschaft zu ziehen?
III. Welche Vorkehrungen gedenkt Seine Durchlaucht unverweilt zu treffen, um solche die Bevölkerung empörenden Vorkommnisse in Zukunft zu verhindern?
Prag, am 7. November 1905.
Dr. Franz Kindermann und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Mám před sebou některé návrhy, o kterých páni navrhovatelé žádají, aby byly přikázány bez prvního čtení dotyčným komisím.
Ich habe vor mir zwei Anträge, bezüglich welcher die Antragsteller ersuchen, daß dieselben ohne erste Lesung an die betreffende Kommission gewiesen werden.
Es ist dies der Antrag der Herren Abg. Legler und Gen., betreffend die Abänderung des Schulaufsichtsgesetzes, welcher der Schulkommission zugewiesen werden soll und der Antrag der Herren Abgeordneten Wilhelm Holoubek und Gen. auf Abänderung der Wahlordnung für die Handels- und Gewerbekammern, welcher der Gewerbekommission zugewiesen werden soll.
Návrhy, o které se jedná, jsou tyto:
Návrh poslance Leglera a soudruhů v příčině změny zákona o dozoru ke školám obecným, který má býti přikázán komisi školské.
Návrh poslance Holoubka a soudr. na změnu řádu volebního v obchodních a průmyslových komorách, který má býti přikázán komisi živnostenské.
Činí se proti tomu námitka, aby tyto návrhy byly bez prvého čtení přikázány dotyčným komisím?
Wendet jemand etwas dagegen ein, daß diese Anträge ohne erste Lesung an die Kommissionen gewiesen werden?
Es ist keine Einwendung erhoben worden, ich werde daher in dieser Weise Vorgehen.
Nebyla činěna žádná námitka a provedu věc dle přání pánů navrhovatelů.
(Zvoní. ) Pan posl. Dr. Mettal a soudr. mně podali odvetu, která byla ohlášena v předešlé schůzi proti protestům pp. Dra. Ročka a Kaliny.
Die Herren Abg. Dr. Mettal und Gen. haben mir die von ihnen angemeldete Gegenerklärung gegen den von den Herren Abgeordneten Kalina und Dr. Roček in der vorigen Sitzung vorgelegten Protest überreicht.
Žádám, by tato odveta byla čtena.
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Odveta podaná poslancem J. U. Drem. Ottou Mettalem a soudruhy na základě § 74. j. ř. proti protestům podaným poslanci panem Drem. Františkem Ročkem a panem Antonínem Kalinou v XXIII. schůzi sl. sněmu dne 10. listopadu 1905.
Protesty poukazují k tomu, že dle § 73. j. ř. mají se podané interpellace přečísti hned, z čehož prý plyne, že se mají čísti tak, jak byly podány, tedy v úplném znění.
Podepsaní však, poukazujíce k tomu, že v interpellacích poslance p. Dra. Frant. Ročka a soudr. a posl. p. Ant. Kaliny a soudr. byly obsaženy konfiskované články z novin, jejichž další rozšiřovaní jest zákonem (§ 24. tisk. zák. ) zakázáno, vyslovili své přesvědčení, že J. J. pan nejvyšší maršálek zemský jednal správně a ve shodě se složeným slibem svým, že bude zákony zachovávati, když nedopustil, aby při předčítání interpellací zmíněných byly čteny také obsažené v nich články konfiskované; neboť by předčítání těchto článků, zvláště přililíží-li se k tomu, že § 28. tisk. zák. dopouští sdělování jednání sněmovních, čelilo by k obcházení zákonního zákazu shora naznačeného, neporušil tudíž také dle přesvědčení podepsaných Jeho Jasnost p. nejvyšší maršálek zemský předpis § 73. j. ř., neboť nelze ze všeobecného znění některého předpisu jednacího řádu sněmovního dovozovati, že by jím derogováno bylo jiným specielním předpisům zákonným.
Dr. Mettal a soudr. Gegenerklärung, überreicht von dem Abg. JUDr. Otto Mettal und Gen. auf Grund des § 74 der G. Odg. gegen die von den Herren Abg. Dr. Franz Roček und Anton Kalina in der XXII. Sitzung des h. Landtages vom 10. November 1905 überreichten Proteste.
In den Protesten wird darauf hingewiesen, daß nach § 73 der G. Odg. die überreichten Interpellationen sogleich vorgelesen werden sollen, woraus angeblich folge, daß dieselben so, wie sie überreicht wurden, also im vollen Wortlaute vorzulesen sind.
Die Unterfertigten bringen jedoch unter Hinweis darauf, daß in den Interpellationen des Herrn Abgeordneten Dr. Franz Roček und Genossen und des Herrn Abgeordneten Anton Kalina und Genossen konfiszierte Zeitungs-Artikel, deren Weiterverbreitung gesetzlich (§ 24 des Preßgesetzes) untersagt ist, enthalten waren, ihre Überzeugung Dahin zum Ausdruck, daß Seine Durchlaucht der Herr Oberstlandmarschall, indem er bei Verlesung der erwähnten Interpellationen nicht zuließ, daß auch die in denselben enthaltenen konfiszierten Artikel verlesen werden, korrekt und im Einklange mit Seinem Gelöbnis, die Gesetze zu beobachten, gehandelt hat, denn die Verlesung dieser Artikel würde, insbesondere mit Rücksicht darauf, daß § 28 des Preßgesetzes die Veröffentlichung der Landtagsverhandlungen gestattet, zur Umgehung des oben erwähnten gesetzlichen Verbotes führen; es liegt somit auch nach der Überzeugung der Unterfertigten eine Verletzung der Bestimmung des § 73 der G. -Odg. seitens Seiner Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschalls nicht vor, denn es kann aus dem allgemeinen Wortlaute irgend einer Vorschrift der Geschäftsordnung des Landtages nicht gefolgert werden, daß durch dieselbe andere spezielle gesetzliche Vorschriften derogiert wären.
Dr. Mettal und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Kalina mně odevzdal protest proti tomu, co se dělo v minulé schůzi.
Der Herr Abgeordnete Kalina hat mir einen Protest gegen das überreicht, was in der vorigen Sitzung vorgefallen ist.
Žádám, aby tento protest byl přečten.
Sněmovní aktuár Dr. Lauschmann (čte): Protest posl. Antonína Kaliny proti tomu, co sběhlo se ve schůzi sněmu království Českého dne 10. listopadu 1905.
Ve schůzi sněmu království Českého dne 10. listopadu 1905 podal jsem písemný protest proti tomu, že předseda sněmu pan nejvyšší maršálek zemský ve schůzi sněmovní dne 7. listopadu 1905 při čtení dotazu mého ve příčině zabavení č. 88. časopisu Samostatnost a čís. 306. časopisu Čas vynechati kázal neprávem místa v časopisech těch zabavená.
Abych celému sněmu podal řádné odůvodněné protesty a ukázal na neoprávněnost jednání předsedova, uvedl jsem v protestu svém ona místa, jež předešle z rozkazu páně maršálkova byla vynechána.
Pan nejvyšší maršálek zemský odevzdávaje protest můj ku přečtení, prohlásil, že nedá čísti z protestu místa citovaná ze zabavených časopisů. A úmysl tento také provedl.
Proti tomuto jednání se ohražuji takto: Ze všech práv státních občanů, jež zaručuje základními státními zákony tak zvaná ústavnost na konec zůstala vlastně zde pouze immunita poslaneckých projevů.
Zákon ze dne 3. října 1861 č. 98 ř. z. ve příčině nedotknutelnosti a nezodpovědnosti poslanců ve čl. 1. ustanovuje:
Členové sněmu vykonávajíce povolání své nemohou pro svá hlasování nikdy, pro své projevy pak učiněné v povolání svém mohou pouze od sněmu, jemuž náležejí, býti voláni k zodpovědnosti.
Tímto článkem zaručena býti má všem poslancům volnost jednání a všech projevů, jež jediná může býti základem správného a poctivého vykonávání mandátu zástupce lidu.
Poslanci mají nejen právo podávati dotazy, oni mají za jistých okolností docela mravní povinnosti prováděti kontrolu skutků vládních.
Tato povinnost nastala nám nesporně v tom okamžiku, kdy orgány vlády zejména policie sama vyvolala krveprolití na ulicích pražských a kdy všechen neodvislý český tisk je umlčován proto, že uvádí svědky zaručená fakta o tom, že policie překročila meze své pravomoci a jest sama hlavním vinníkem.
Právo interpellační samo jest bez toho naproti vládě méně účinným proto, že není stanovena odpovědnost místodržitele sněmu a že není vládě uložena povinnost, dáti na dotaz odpověď.
Místodržitel sám omlouval ve sněmu již napřed policii a slíbil vyšetřování. Kdo je však provede?
Policie a vláda jsou obviněnými, policie a vláda budou vyšetřujícími soudci, oni budou rozsuzujícím senátem, oni budou obhájci.
Kontrola veřejnosti a sněmu jest dnes nemožna proto, že tu dosud není práva psaného volati vládu a policii, obžalovatele jich i svědky k odpovědnosti před sněm sám, pokud se týče jeho vlastní vyšetřující výbor.
A tak interpellací docíleno býti může hlavně toho, aby sněm sám a tím i veřejnost učinily si pravý soud o událostech, o nichž hlasy listů vládě nepohodlné jsou potlačovány.
A jak má sněm si učiniti pravý úsudek o jednání vlády, když z dotazů škrtány jsou právě statě vyličující sám předmět dotazu?
Důvod, že přečtením immunisovala by se místa zabavená, nemůže platiti ve sněmu. Napíšu-li interpellaci stává se vše, co v téže uvádím, mým vlastním projevem, vyjádřením a za takové nemohu nikým jiným, než sněmem celým k odpovědnosti býti volán.
Projev můj dle §. 1. zákona o neodpovědnosti poslanců jest nedotknutelným a proto nemá práva nejvyšší maršálek jakkoliv něco na projevu tom učiniti.
Když však sám dal vynechati místa celá i z protestu, kterým se ohražuji proti jeho vlastnímu jednání, činil se soudcem ve vlastní své věci - kdežto soudcem jediným tu může býti pouze sněm celý.
Tolik práva nikdo v celém světě nemá, žádný předseda sněmu, aby mohl sám konfiskovati znění vlastní své obžaloby.
Ohražuji se proti tomu a volám celý sněm za svědka, za soudce ve věci sporné. Oč jednalo se? Časopis Samostatnost v čísle 88. citoval nezabavenou zprávu v Prager Tagblattu ze dne 29. října 1905 o císařském věnování pozemků na Hradčanech Klárovu ústavu pro slepce, který do té doby pozemku toho užíval. Zpráva ta zněla:
Munificencí císaře Františka Josefa bylo požívací právo nyní přeměněno v plné vlastnictví Klárova ústavu slepců.
Otázka vlastnictví královského hradu jest však do dnes spornou a byla otázka tato předmětem i jednání sněmovního a dnes stala se předmětem literární, právnické i politické diskusse veřejné, jež vrcholí v tom, že královský hrad pražský neprávem byl připsán do vlastnictví c. k. dvorního eráru.
I není nic závadného v tom, když ve spisu uvedeném se napíše, že Vídeň tedy dle oné zprávy od král. hradu pražského o své vlastní újmě a z výhradně své vůle tímto věnováním odcizila tak zvaný starý ravelín.
Sněm sám má býti strážcem nedotknutelnosti a nescizitelnosti majetku království, pan maršálek jeho vykonavatelem, a ejhle, on sám konfiskuje podnět k tomu, aby království nebylo bráno to, co právem jedině jemu patří.
V dotazu svém dále jsem podrobil kritice zabavení č. 336 časopisu Čas pro zprávy a kritiku o událostech pražských ze dne 5. listopadu 1905. Neslýchaná zvěst o krveprolití, v jejíž možnost by v říjnu ještě nikdo nebyl věřil, stala se skutkem v sobotu 4. a v neděli 5. listopadu: do klidného lidu v Praze stříleno a sekáno, policie, četnictvo a vojsko útočilo na občany demonstrující pro všeobecné právo hlasovací.
Policie bez příčiny napadla lid, způsobila krvavou řež, které padly za oběť i lidské životy, bez příčiny, svévolně, zákeřnicky, to nutno opakovat, neboť učinila útok na dolním Václavském náměstí, v Havířské ulici a jinde, když demonstranti se již rozcházeli v klidu a za úplného pořádku, když hlavní kadr demonstrantů byl již na cestě k domovu a slabý zbytek nemohl se opříti neodůvodněnému útoku.
Pražské policii jakýsi šílenec našeptává taktiku zastrašovací, demonstrantům má býti patrně nahnán strach, když při každém shromáždění se jich několik zkrvaví, šílenec, pravíme, poněvadž tato taktika dociluje opaku a místo zastrašení vyzývá vzdor, nenávist, rozechvění, které si prostředky své obrany vybírati nebude.
Byli jsme svědky toho nesmyslného a proto ničemného jednání policie na jednom místě; z mnoha stran však dostali jsme zprávy, že stejně hanebně jednáno i na jiných místech, a nikdo nemůže najíti příčiny, proč byla tato řež vyvolána, ani ten obligátní kámen, který po každé první na policii přilítne, nebyl v neděli důvodem, což dosvědčí ti, kteří situaci zvýše nejlépe přehlíželi, totiž hosté z kavárny Edison; policie sama řež způsobila, to zůstává faktem, a tak možno jen říci: Prolitá krev padne na jejich hlavy.
Úsudky, které pronášeny byly o policii, byly rázu, jenž se nedá ani popsat a policejní ředitel Křikava stál na pranýři veřejného mínění. Slovo revoluce stalo se běžným heslem; nechť uváží ochranci státního pořádku, jak uklidnili lid a jak nejvyšší potřebou jest, aby na své nesmyslné cestě obrátili; obsahoval tedy i dotaz i protest můj kritiku jednání vládních orgánů a k té jsme přímo povinni v dobách tak pohnutých jako jest dnešní.
Maršálek můj projev zcensuroval, oklestil, nemaje k tomu práva.
Ani samo oktrojované zřízení zemské ani sám oktrojovaný řád jednací, proti nimž vůbec v zásadním stojíme odporu přece neobsahují ustanovení, jímž by se připouštěla censura projevů poslaneckých taková, jakou provádí předseda sněmu zabavováním celých odstavců z dotazů poslanců.
Pouze sněm sám má právo censury takové, aby mohl mne zbaviti slova a možnosti projevů.
Nejvyšší maršálek osobuje si libovolně právo, staví naprosto nezákonně svou moc a svou vůli nad právo poslanci zákonem zaručené a nad pravomoc celého sněmu.
On tedy sám maje bdíti nad dodržováním jednacího řádu porušuje týž, a omlouvá se pak, že tak činí dle zvyku svého v té věci a že musí zůstati důsledným. To znamená, že chce i nadále tvrdošíjně osobovati si větší moc než sám sněm.
My volení poslanci musíme se proto všichni ohraditi proti jakékoli takové praksi předsedy, jenž nevyšel ani z volby naší, ale byl císařem jmenován a jeho důvěrníkem a zástupcem v předsednictvu tedy jest.
Shrnuji konečně vývody své znova ve tvrzení, že nemá nikdo mimo celý sněm sám práva obmezovati moje projevy, sahati na jich nedotknutelnost a prohlašuji, že bychom sami, jimž musí přece záležeti na povznesení váhy a pravomoci sněmu, sněm týž zlehčovali, kdybychom jemu nevynutili proti maršálkovi moc svrchovanou a nepojistili již ve sněmu král. Českého nedotknutelnost projevům, jež za krátkých několik dní stanou se nedotknutelnými na radě říšské, jejich tam interpellováním.
Celý tedy postup páně maršálkův zde ve sněmu, žádná odveta velkostatkářské kurie, žádné přání vlády nezastaví immunisování konfiskací provedených. Stane se tak ale na cizí nám radě říšské, přímo ku posměchu sněmu království Českého, domácího našeho parlamentu.
V Královské Praze, dne 13. listopadu 1905.
Antonín Kalina.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Kratochvíl mně podal návrh.
Der Herr Abg. Kratochvil hat mir einen Antrag überreicht.
Žádám, by tento návrh byl přečten.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte: ) Návrh poslanců Františka Kratochvíla, Jos. Jirouska a soudruhů na vydání zákona zemského o zřízení živnostenské rady pro království České:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Zemskému výboru se ukládá, aby vzal v úvahu vydaní zákona zemského o zřízení živnostenské rady pro království České, založené na organisaci živnostenské na základě zřízených společenstev živnostenských a obchodních grémií dle ustanovení živnostenského řádu,
2. aby v té příčině vstoupil v jednání se zemskou jednotou řemeslných a živnostenských společenstev v král. Českém a
3. aby o výsledku jednání toho sněmu království Českého návrhy své podal.
V Praze, dne 14. listopadu 1905.
J. Jirousek a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Sandner hat mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht, welche ich zur Verlesung bringe.
Landtagsaktuar Dr. Lauschmann (liest): Interpellation des Abgeordneten Ignaz Sandner und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter betreffend die Ausfolgung der der Gemeinde Kirchberg im Bezirke Graslitz im landwirtschaftlichen Notstandgjahre 1902 den durch Hagelschlag schwer Betroffenen Landwirten zugewiesenen staatlichen Notstands unterstülung im Betrage von 2000 Kronen.
Schon im Jahre 1903 hat der gefertigte Antragsteller im obigen Sinne bei Seiner Exzellenz dem Herrn Statthalter persönlich vorgesprochen und gegen die ganz ungerechtfertigte Vorenthaltung dieser Notstandsunterftützung seitens des Bezirksausschusses Graslitz Beschwerde geführt, worauf ihm die Erwiderung zuteil wurbe, daß, wenn die Gemeinde Kirchberg eine andere Verwendung dieses Notstandsgeldes wünscht als zu Straßenbauten, wie dies der Bezirksausschuß will, kein Anstand obwaltet.
Die Gemeindevertretung von Kirchberg hat mittlerweile wiederholt Beschluß gefaßt, diesen dem Bezirksausschusse bekannt gegeben und die Ausfolgung dieser Notstandssubvention zur Verteilung an die betroffenen Landwirte, wie diese in allen anderen Gemeinden des Bezirkes der Fall war, Verlangt, ohne daß diesem Verlangen bisher Rechnung getragen wurde.
Am 2. Juni d. J. überreichten der Ge-. fertigte und Genossen hierauf eine Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter, worauf der Landtag am 6. Juni vertagt wurde, ohne daß diese Anfrage, welche wohl dem stenographischen Protokoll vom 3. Juni 1905 auf Seite 496 einverleibt ist, bis heute beantwortet wurde.
Wider alles Erwarten und gegen alles dieses erhielt das Gemeindeamt Kirchberg unterm 22. Oktober d. J. von der k. k. Bezirkshauptmannschaft in Graslitz einen Erlaß, welcher hier in Abschrift folgt und dessen Erledigung in aller Eile nicht ohne gewisse Absichten schon nach 3 Jahren urgiert wurde.
Abschrift:
K. k. Bezirkshauptmannschaft Graslitz. am 14. Oktober 1905, Zahl 264.
An das Gemeindeamt in Kirchberg!
Mit dem Erlasse der k. k. Statthalterei vom 10. März 1903, Z. 51. 697, wurde anher eröffnet, daß gegen die Verwendung der auf die Gemeinde Kirchberg entfallenden Subvention von 1916 K 50 h zur Herstellung eines Verbindungsweges zwischen Ursprung und Kischberg kein Anstand obwaltet.
Der Bau dieses Weges wurde seinerzeit dem Bezirksausschuße Graslitz überlassen, welcher auch laut Zuschrift vom 30. September 1905 Z. 536 tatsächlich am 6. August 1903 die kommissionelle Erhebung unter Zuziehung eines Landesingenieurs vornahm.
Bei derselben lehnten jedoch die Bewohner von Ursprung die projektierte Linie rundweg ab mit der Motivierung, daß sie eine direkte Verbindung mit Graslitz anstreben, weil weder Kirchberg noch Schönbach ihr Gravitationspunkt ist, sondern nur Graslitz.
Es unterblieb demnach bis heute die Herstellung des geplanten Verbindungsweges. Nun bietet sich durch die Herstellung eines Weges auf den hohen Stein, eines als Staturdenkmal weithin bekannten und von Touristen aus Böhmen und Sachsen sehr besuchten Felsens Gelegenheit, diesen Notstandsbetrag seinem Zwecke gemäß sofort zu verwenden, da durch den Bau dieses Weges einerseits die Bedürftigen sofort Arbeit finden Würden, andererseits aber für die ärmeren Bewohner von Kirchberg, Stein und Ursprung durch den in Folge der bequemen Kommunikation sich steigenden Touristen-Verkehr neue Einnahmsquellen geschaffen würden.
Die k. k. Statthalterei hat nun mit dem Erlasse vom 12. Oktober 1905 Z. 16409 anher eröffnet, daß gegen die in Aussicht genommene Verwendung dieses Betrages zur Herstellung eines Fahrweges aus den hohen Stein bei der wirtschaftlichen Bedeutung dieses Prosektes in dem Falle keine Bedenken obwalten würden, wenn auch die Gemeinde Kirchberg der Verwendungsart zustimmt.
Ich mache hier nochmals darauf aufmerksam, daß die Arbeit, bei welcher einheimische Arbeiter angestellt werden dürfen, sofort in Angriff genommen werden könnte und so namentlich während der jetzigen rauhen Jahreszeit den Bedürftigen Verdienst verschaffen würde.
Der k. k. Bezirkshauptmannschaftsleiter Hirsch m. p.
Nachdem die Erledigung dieser Angelegenheit vom Gemeindeamte Kirchberg auf Knall und Fall gerade jetzt während der Landtagssession verlangt wurde zu einer Zeit, wo sich der gefertigte Antragsteller als Gemeindevorsteher bei den Landtagssitzungen befindet, wo der Bezirksausschuß in Graslitz leichter einen Beschluß nach seinem Vorschlage erwartet und zu erschleichen erhofft, so wurde diese so wichtige Angelegenheit dem Gefertigten nach hieher zur Berichterstattung übermittelt, welcher folgenden hier in Abschrift folgenden Bericht abgegeben hat:
Abschrift Zl. 571.
An die k. k. Bezirkshauptmannschaft in Graslitz!
In Beantwortung der h. ä. Anfrage vom 14. Oktober 1905 Zl. 244, betreffend die Erteilung der Zustimmung der Gemeinde Kirchberg zur Verwendung der der Gemeinde Kirchberg anläßlich des landwirtschaftlichen Notstandsjahres 1902 zugewiesenen staatlichen Notstandsunterstützung im Betrage von 2000 Kronen zum Baue einer Straße auf den hohen Stein, wie diese der Bezirksausschuß Graslitz wünscht und beantragt - berichtet das gefertigte Gemeindeamt folgendes:
Die Gemeindevertretung von Kirchberg erklärte sich schon in einem ihrer vorgelegten Beschlüsse vom Jahre 1903, daß sie mit der Verwendung dieses Notstandsgeldes zu Wegbauten keinesfalls einverstanden ist und besteht nach wie vor aus diesem ihrem Standpunkte, daß diese ihr zugewiesene Notstands-