Velectění pánové! To dostáváme číslici docela jistou a určitou, a podle toho jsou volební okresy rozděleny. Návrh můj spočívá na základě rovnosti občanské. Volební právo tedy má každý příslušník té které obce království Českého, jemuž jest 24 roků, a který není vyloučen z práva volebního z určitých již známých důvodů jako na příklad, kdo jest pod mocí poručenskou nebo opatrovnickou a zejména, kdo neumí čísti ani psáti. Já se držím zásady, že u nás v království Českém, v době kulturního rozvoje jest tak málo lidí, kteří neumějí čísti a psáti (poslanec Kalina: Ti se naučí!) že právě se mohou, a sice v nejrychlejší době tomu naučiti, jestliže chtějí míti volební právo. Nezapomínejte, že když se šestileté dítě naučí za rok až půl druhého roku čísti a psáti, jak by se nemohl tomu naučiti občan, který doposud neumí čísti a psáti, jestliže chce býti účasten tohoto ústavního práva. (Poslanec Kalina volá: Viděli jste to v dělnických organisacích s výtečným úspěchem!)

Konečně nejde o to, aby byly jen mužské osoby zúčastněny volebního práva. Já ve svém návrhu přihlížím i k osobám ženským a považuji to pánové, ne snad za nějakou zvláštní povinnost, nýbrž za věc, která z přirozenosti celého našeho hospodářského vývoje vychází, že osoby ženské, samostatné mají míti totéž ústavní právo, jako je mají osoby mužské. Neboť, velectění pánové, není zde žádné criterion, žádného rozumového důvodu, abyste ženské z volebního práva, důležitého to ústavního práva, vylučovali.

Ve svém návrhu stojím na stanovisku, že každá žena, tedy 24 letá, která provozuje samostatně jakkoukoliv živnost, která jest, abych tak řekl, svou paní, dále pak ženy, které jsou úřednicemi, které jsou učitelkami, ženy, které mají určité vzdělání a co se týče stupně toho vzdělání, mám za to, že jest potřebí, aby taková žena prošla střední školu tak, že se to týká jen jistých kategorií osob ženského pohlaví, má míti právo volební, a tu zajisté i ten nejzarytější odpůrce rozšíření práva volebního nebude proti tomu nic míti, aby takovéto osoby ženské, které se samostatně živí, které skutečně také, - když již o tom mluviti musím - platí daně a sice nejen daně přímé, nýbrž také daně ostatní, nepřímé, spotřební, měly totéž právo jako osoby mužské. Při tom ovšem nesmíme zapomenouti toho, že jest nutno již jaksi ze zásady volebního řádu, aby zde byla stejná určitá a pevná norma ohledně volebního práva žen ustanovená. Dnes jest praxe různá. Vímeť, že na př. v celé řadě měst a na př. v městech mého volebního okresu do sněmu volí osoby ženské, kdežto v jiných městech závisí to od rozhodnutí volební komise nebo okres. hejmana, smějí-li ženy voliti. Do říšské rady voliti nesmějí, a do sněmu voliti směji. Jestliže již dle dnešního zákonodárství připouštějí se ženské osoby při volbách do zemského sněmu k volebnímu právu, jak pak by musil nový zákon vypadati, jak by se srovnávalo s ideou pokroku a vývoje, kdybychom toto právo, které dnes se vlastně uznává a které se také praktikuje, ženským osobám se nedalo a nepřiznávalo ? Ať již pohlížíte na věc jakkoli, neupřete, že jestliže hledíte k tomu docela prostému hospodářskému našemu životu, jak se skutečně vyvinul, že nemůžete ženu, která dovede svůj závod dobře říditi, která dovedla vychovati řádně svoji rodinu, která svou rozšafností jistě se rovná celé řadě mužů, vyloučiti z práva volebního a to tím méně, kdyžtě dnes v celé řadě jiných zákonů žena je úplně postavena na roveň muži, zejména pokud se týče majetkových poměrů a že i v těch zákonech, kde žena dnes ještě nikterak není postavena muži na roveň, n. př. ohledně dědictví, při testamentech, nebo ohledně manželského práva, je dnes velkou snahou oprávců, by i této rovnosti ženě se dostalo.

Mám za to, že to není nic jiného, než přirozený důsledek celého našeho společenského rozvoje, přirozený důsledek sociální i politické spravedlnosti, bychom ženám v mezích, jak byl jsem je zde vylíčil, volební právo do sněmu přiznali a sice v tomže rozsahu, v jakém ho již požívají mužské osoby.

Rozumí se, že má-li býti pokrok ve volebním řádu, nesmíme připustiti, by se volilo plnými mocemi, poněvadž víme, co dnes plné moci znamenají, že tudíž musí každý voliti osobně a odevzdati svůj hlasovací lístek.

Přicházím k dalšímu bodu svého návrhu a sice jak se vypisují volby. Z toho, co jsem byl přednesl, vyplývá, jakmile stojíme na zásadě rovnosti volebního práva, že ten zákon je skutečně náramně jednoduchý a také zásady o rovném právu v tomto mém návrhu neobsahují ničeho více, než šest paragrafů, v nichž je obsaženo všechno: »Všichni občané jsou si rovni«, podmínka 24 let, dále které ženské osoby volí a které jsou vyloučeny a následuje pak rozdělení okresů, o kterém jsem se byl prve zmínil, jednotka 25. 000, resp. soudní okres. Nyní přistupuji k tomu dalšímu t. j. vlastně vypsání voleb. Povím krátce: stojím na zásadě, aby zde autonomie přišla úplně k platnosti, aby tedy vypsání voleb příslušelo zemskému výboru a nikoli politickému úřadu zemskému, jako dosud.

Pokud se týče dalšího, zejména volebních okresů, přihlížím k tomu, by každá strana, resp. každá minorita byla chráněna ve volební komisi proti majoritě a aby minoritám dostalo se ve volební komisi úplného zastoupení.

Důležito zajisté v každém volebním řádě jest ustanovení o stížnosti proti volbám. Přičinil jsem se v návrhu o to, by každá stížnost taková byla vyšetřena co nejrychleji a aby byl zemský výbor povinen, aby do 8 dnů po sejití se sněmu podal zprávu o každé volbě, proti které byl podán protest Nechci se dále o tom šířiti, ale máme zde poslance, proti kterým byl již v roce 1901 podán protest a kteří zde přes to sedí dále, aniž měl sněm dosud nejmenší příležitosti, by rozhodl, zda dotyčný poslanec skutečně sem patří čili nic. To týká se nejen poslanců, kteří dnes zde sedí, my víme, že na př. po známých volbách v r. 1889 seděli zde ve sněmu poslanci, a hráli vynikající úlohy, jejichž volba nebyla schválena, poněvadž sněm se k tomu nedostal. Že vůbec něco podobného nebylo by možno trpěti v moderním zákonodárství, rozumí se samo sebou.

To jsou, velectění pánové, zásady, o kterých jsem se musil zmíniti, a dovolte mi jenom, abych v závěrku - jenom docela krátce, poněvadž na to již někteří řečníci narazili, zmínil se o stanovisku nynější vlády proti všeobecnému rovnému hlasovacímu právu.

Velectění pánové, jestliže nynější vláda se domnívá, že napřed musí býti zjednáno nějaké vyrovnání mezi oběma národnostmi, pak bychom musili na provedení občanské rovnosti čekati léta a léta!

Vy jste slyšeli pana posl. Prade mluviti zde s takovou jizlivostí a otevřeností proti všeobecnému rovnému právu hlasovacímu a je zřejmo, že on raději zbavil by celou řadu svých vlastních lidí, svých konnacionálů tohoto důležitého práva ústavního, než aby v ohledu národním dopustil, aby volební řád u nás zřízen byl tak, aby odpovídal plně aspoň té skromné, jednoduché pravdě.

Jak dlouho bychom musili čekati, než by se přišlo k náhledu, že je třeba dáti toto rovné volební právo těm, kteří ho doposud nemají, jak dlouho bychom musili čekati, než přijdou k tomu názoru, že je potřebí nějakého vyrovnání mezi oběma národy po stránce kulturní a hospodářské, když k vůli pouhému záští národnostnímu svůj vlastní národ zbavují takového důležitého práva?! Proto myslím, že by se toho nikdo nedočkal, a že se toho nedočká ani žádná vídeňská vláda.

Avšak nemůžeme přece čekati, pro troufalost těch, jichž celým životním povoláním nebylo nic jiného, než štváti proti sobě jednotlivé třídy a národnosti jednu proti druhé, na jejich rozhodování, až oni přijdou k rozumu a k náhledu, že všeobecné rovné všeobecné rovné právo hlasovací mohou povoliti.

Ostatně to si můžeme říci, že bez rovnosti občanské nebude nikdy rovnosti národnostní, a jestli-že chceme skutečně zjednati spravedlivé nebo aspoň snesitelné poměry mezi oběma národnostmi, může se to státi jen tenkráte, když držitelé politické a národní moci v této sněmovně budou odstraněni a sem povoláni ti, kteří jsou opravdu a skutečně oprávněni rozhodovati o osudech obou národností, a to na základě rovného práva - ti, teprve budou moci platně rozhodnouti o osudech obou národností.

Vždyť my všichni, jak zde sedíme, jsme privilegovaní poslanci, ať je to velkostatkářský poslanec volený 550 voliči, anebo poslanec městský jako já volený 115. 000 voliči anebo třeba poslanec venkovský, volený 340. 000 voliči. Všichni zde sedíme na základě privilegovaného volebního řádu.

A já říkám, že napřed musí tyto privileje býti odstraněny, a až sem potom povoláni budou opravdoví a skuteční zástupci lidu, kteří nebudou voleni na základě privilegií, nýbrž na základe práva a na základě spravedlnosti, pak teprve těmto můžeme opravdu s klidnou myslí ponechati, aby přistoupili ke kýženému velkému úkolu, ke smíření obou národností, anebo aspoň k upravení snesitelných poměrů.

Ale, že bychom mohli souhlasiti s vládou, která chce napřed čekati na uklidnění a usmíření obou národů, a pak teprve přistoupiti k řešení této důležité věci, to bychom čekali dlouho a dlouho... !

Nelze popříti, že zavedením všeobecného rovného práva hlasovacího nastanou určité poměrně velké převraty v celém ústavním životě a zejména v životě jednotlivých národů.

Jest pravda, že celá řada tříd a celá řada jednotlivců více se neobjeví v tomto sněmu a že stihne tento osud ne snad jen ty, kteří byli méně pořádnými poslanci, kteří měli méně schopností, ale celou řadu řádných a velmi schopných lidí avšak to v té věci nemůže zajisté rozhodovat. Kde pak je psáno, že pak, až dojde k všeobecnému rovnému právu, že my, kteří se o toto právo zasazujeme, budeme voleni těmito vrstvami. Vždyť tyto vrstvy povolají si sem své důvěrníky a poněvadž nastane určitá změna a ne snad jen osobní, ale i řekl bych společenský a hospodářský převrat, abychom proto jen čekali a zdržovali tento silný proud, tuto velkou ideu v jejím provedení, myslím i že k tomu rozhodně oprávněni nejsme.

V celé své řeči, kterou jsem k odůvodnění všeobecného a rovného práva hlasovacího, respektive svého návrhu měl, zajisté jedno mně musíte doznati, že jsem hleděl, abych se nedotekl ani jediné strany, nýbrž abych byl naprosto věcným, a sice proto, poněvadž již z předu své řeči jsem prohlásil, že považuji rovné právo hlasovací jenom jako důsledek rovnosti občanské a že abstrahuji ode všech politických a národních otázek. Proto jsem se nedotkl ani jediné politické strany, nedotkl jsem se polemicky nikoho, ačkoliv to bylo velice vábným. Také jsem nemluvil tak, aby se nevyhrožovalo určitým zlem, aby se mluvilo o určitém nebezpečí pro třídy, které snad tomuto právu dnes odporují.

Na jedno však musím přece prese všecko - právě proto, poněvadž jsem mluvil naprosto věcně - pánové, střízlivě poukázati ku konci své řeči. Bylo zde mluveno o argumentech z ulic a prohlášeno z úst jednoho poslance, že před těmito argumenty ustupovati nebude. Já to schvaluji. Nemusí to být argument 60. 000 lidí, na nás lidové poslance byl to často argument i toho nejmenšího počtu lidí, kde bylo zajisté povinností naší, abychom neustupovali. Poslanci nesmí ustupovat před argumenty, ať je pronášejí miliony lidí anebo ta nejvyšší osoba ve státě. Proti tomu nic nenamítám, jestli se dotyčný poslanec proti tomu argumentu bránil, že řekl, že neustoupí. Jest to jeho věc. Na druhé straně mne potěšilo, a sice z úst téhož řečníka a následujícího, že mluvil s velkou vážností a uznalostí zase o  argumentu ulice, který při otevření zemského sněmu království Českého byl tak hlasitě a jasně promluvil.

Jestliže tento řečník řekl, že otázku všeobecného práva hlasovacího právě tento argument, tato vážnost manifestace dělnických pluků, posunul znamenitě ku předu, pak kvituji tento výrok s radostí, ne snad proto, že bych byl oprávněn, a také si to neosobuji, mluviti jménem těch, kteří manifestaci prováděli, ale zajisté proto, poněvadž jsem velmi rád jako přívrženec všeobecného rovného práva hlasovacího, že tento argument byl tímto způsobem uznán.

Nezapomínejte, pánové, že velké ideje - a k velkým ideám zajisté náleží i idea všeobecného rovného práva hlasovacího, tedy vůbec idea rovnosti občanské - nejdou vždy jen tou klidnou cestou, že naopak velké ideje jdou takovým mocným a silným proudem, že odstraní všechno s cesty a odstraní i  ty největší balvany v cestě. A ať se tyto balvany odstraňují netoliko klidnýma rukama, anebo ať se z cesty odstraní - neváhám to říci - třeba i násilím.

Opětně říkám, že je na moudrosti politiků, kteří mají dnes v rukou moc, aby zadrželi nebo povolili tuto velikou ideu, aby se rozpoměli, jak ohromně veliká jest dnes jejich zodpovědnost.

Z toho, co bylo řečeno o vážnosti velké, do tisíců jdoucí manifestace pluků dělnických, musíme říci, že zajisté ti, kteří se o své právo hlásí, hlásili se opravdu způsobem klidným - jak my říkáme aneb jak někteří říkají důstojným - takovým, že nemohlo se i z té nejprotivnější strany proti tomu ničeho namítati.

Nezapomínejte, že veliká idea nezůstane stát a jestliže je lak mocná a veliká, že dovede překážky odstraňovati, že to nebude vždy tak lehké, aby se velké massy, které žádají takové právo, jako jest rovné právo občanské, spokojily s průvodem neb tichou manifestaci. Ale na druhé straně pravím, ať nastane cokoliv, že nebude nikdo moci říci, že zodpovědnost za určité převraty, zodpovědnost za to, v čem by hledali určité hlavy porušení dosavadního pořádku a řádu, mohla se pak svalovati na vůdce neb na ty, kteří se domáhají rovného volebního práva, naopak v neprávu jsou ti, kteří křivdu, která dosud na tomto ohromném množství lidu, na celých millionech obyvatelstva království Českého se páše, chtějí udržeti a pak zodpovědnost by nepadla na ty, kteří svého práva chtějí dobýti, nýbrž na ty, kteří toto právo zadržují.

Zde, velectění pánové, jsou jistě na místě slova: »Caveant consules!«

Ku konci odůvodnění svého návrhu, jest-li žádám členy této sněmovny, aby hlasovali na přikázání mého návrhu příslušné komisi, mohu jen tolik říci, že veřejné mínění a sice veřejné mínění všech stavů a všech vrstev v tomto království i obou národností přímo si vynucuje respekt a přímo naléhá na poslance, aby se zabývali touto velikou otázkou, otázkou všeobecného hlasovacího práva, a doufám, že toto veřejné mínění, které v tomto sněmu ještě zastoupeno není, neustane a že tlak mass vyděděných na poslance neustane, dokud se nedomohou toho, čeho si přejeme i my jakožto poctiví přívrženci všeobecného rovného hlasovacího práva. Dokud neskončí vítězně ten velký zápas za tu velkou ústavní ideu rovnosti občanské v boji neustaneme a budeme bojovati, dokud všeobecné, rovné, tajné a přímé hlasovací právo nestane se skutkem a nebude uzákoněno. (Potlesk. )

V ohledu formálním měl jsem v úmyslu navrhnouti, aby tento můj návrh byl přikázán zvláštní komisi k projednání.

Vzhledem k tomu, že veškery návrhy týkající se volební opravy byly přikázány komisi, která již byla zvolena zejména na základě usnesení většiny poslanců českého národa, přizpůsobuji se tomu a navrhuji, aby tento můj návrh byl také přikázán komisi pro opravu zemského zřízení a volebního řádu. (Výborně ! Řečníku se gratuluje. )

Nejvyšší maršálek zemský: Pan navrhovatel pozměnil svůj návrh ve formálním ohledu v tom směru, aby jeho návrh přikázán byl komisi, která byla zvolena pro změnu zemského zřízení a volebního řádu.

Činím především dotaz na podporu tohoto změněného návrhu a žádám pány, kteří podporují tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Herr Antragsteller hat einen hin« reichend unterstützten Antrag gestellt, durch welchen sein formaler Antrag dahin abgeändert worden ist, daß sein Antrag an die Kommission zu verweisen sei, welche zur Beratung über die Abänderung der Landesordnung und der Landtagswahlordnung, eingesetzt ist.

Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu ?

Verlangt jemand in formaler Beziehung das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, přejdeme k hlasování.

Nachdem niemand das Wort verlangt übergehen wir zur Abstimmung.

Předmětem hlasování jest formální návrh, aby návrh pana poslance dra. Baxy byl přikázán komisi pro změnu zemského zřízení a volebního řádu do sněmu.

Gegenstand der Abstimmung ist der formale Antrag, daß der Antrag des Abg. Dr. Baxa an die Kommission zur Abänderung der Landesordnung und der Landtagswahlordnung verwiesen werde.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Tím jest denní pořádek vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschöpft.

Pan poslanec Kožmín a soudruhové mně podali návrh.

Die Herren Abg. Kožmín und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Návrh poslance Jana Kožmína, Maštálky a soudruhů v příčině převzetí zemí podporovaných místních drah na státní dráhy ústících do státní správy.

V   uvážení, že dráhy místní přivádí drahám hlavním veškerou svou dopravu, čímž stávají se zdrojem příjmů pro tyto hlavní dráhy, že stát vykonává vrchní dozor a správu na tyto dráhy, že ustanovuje namnoze stavby v neprospěch těchto drah, které země vydržovati musí, aniž by na tyto sazby nějakého vlivu měla, že následkem toho doprava se poškozuje na škodu zemských financí a konečně, aby převzetím těchto drah zuboženým zemským financím valně spomoženo bylo, činím návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

G. k. vláda se vyzývá, aby veškeré místní dráhy, zemí podporované a na dráhy státní ústící do správy státní převzaty byly.

V  Praze, dne 26. října 1905.

Jan Kožmín a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Hodek a soudruzi mně podali návrh.

Die Herren Abg. Hodek und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.

Sněmovní aktuar Dr. Prachenský (čte) Návrh poslance Josefa Hodka a soudruhů na poskytnutí podpory z prostředků zemských i státních r. 1905 suchem těžce poškozeným obyvatelům v okresu Blovickém a Rokycanském.

Slavný sněme! Okres Blovický a Rokycanský postiženy byly roku letošního neobyčejným suchem, jakého není pamětníka v okresích těch. Živelní pohroma ta způsobila obyvatelům veliké škody a že tomu tak, patrno jest z výsledku šetření škod k cíli odepsání daně pozemkové provedeného.

Zjištěno vyšetřením tím, že plodiny ozimní zničeny byly z poloviny a jař třemi čtvrtinami až zcela a mimo to i pícniny značně poškozeny byly.

Škody ty jsou v obou okresích tím citelnější, že také minulého roku a to v značné míře suchem postiženy a poškozeny byly.

Podpora státní, jež vzhledem na škody sněhem minulého roku způsobené poskytnuta byla, přispěla v míře jen nepatrné ku zmírnění nedostatku obyvatelů okresů těch a že jak již uvedeno, oba okresy opětně letošního roku a to opět citelněji suchem postiženy byly, jeví se podpora zemská i státní nutnou.

Podepsaní tudíž navrhují: Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.   Obyvatelé okresu Blovického a Rokycanského roku 1905 sněhem těžce poškozeným a z příčiny té v nedostatku se se nacházejícím budiž poskytnuta přiměřená pomoc z prostředků zemských.

2.   C. k. vláda se vyzývá, aby těmto obyvatelůmm povolila a poskytla rozsahu škod přiměřené a vydatné podpory, jakož i úlevy v placení daní.

V  ohledu formálním se navrhuje, aby návrh tento přikázán byl rozpočtové komisi bez prvního čtení.

V  Praze dne 27. října 1905.

Josef Hodek a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Mareš a soudr. mně podali návrh.

Die Herren Abg. Mareš und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.

Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Jos. Mareše a soudruhů na udělení podpory rolnictvu v okresích Hořovickém a Zbirovském.

Slavný sněme! Následkem trvalého sucha a hrozného krupobití dne 2. a 3. července t. r. jest rolnictvo okresu Hořovického a Zbirovského přivedeno na pokraj záhuby. Nemají-li příslušníci stavu tohoto zcela zničeni býti na své existenci, jest jim nevyhnutelně zapotřebí vydatné pomoci.

Podepsaní činí proto návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.   Zemskému výboru se ukládá, aby vstoupil v bezodkladné jednání s c k. vládou, by tato poskytla vydatné podpory z prostředků státních, jmenovitě bezúročitelnou půjčku a odepsání všech c. k. daní pro rok 1905.

2.   Vzhledem na hrozící bídu povoluje se poškozeným přiměřená podpora z prostředků zemských. Ve formálním ohledu se navrhuje, aby tento návrh bez prvního čtení byl přikázán komisi rozpočtové.

V Praze, dne 13. října 1905.

Jos. Mareš a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan poslanec Jos. Anýž a soudruhové mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Die Herren Abg. Anýž und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Sněmovní aktuár Dr. Prachenský (čte): Dotaz poslance Josefa Anýže a společníků k Jeho Excellenci panu místodržiteli o zprávách o nově zamýšleném národnostním dělení katolických diecésí v království Českém.

Vaše Excellence! Došla nás hodnověrná zpráva, že mezi preláty a knížaty církve katolické, v království Českém domácími, mezi státní vládou, diplomatickým zastoupením říše a dvorem papežským jedná se opět o nové uspořádání správy církevní tak, aby v království Českém zřízeny byly nové stolce biskupské, z nichž jednomu má z části arcidiecése pražské utvořen býti obvod, uměle a úmyslně tak složený, aby obsahoval pouze oblast, osazenou obyvatelstvem toliko německým.

Zprávě této přikládáme víry zvláště proto, že již jednou, přede dvěma lety, prokázáno a samým primasem království Českého, Jeho Eminencí kardinálem arcibiskupem pražským Lvem svobodným pánem Skrbenským přiznáno bylo, že tehdy řešil se úmysl, biskupské diecése v království Českém rozmnožiti a národnostně ohraničenou diecési se sídlem v Chebu utvořiti, aniž tehdy dána byla záruka, že úmysl takový na vždy bude odstraněn. Dokladem toho je veřejný list Jeho Eminence kardinála arcibiskupa pražského Lva, svob. p. Skrbenského, dne 28. října r. 1903 duchovenstvu arcidiecése vydaný.

Proto novou zprávou, právě na veřejnost danou, nejmocněji jsme vzrušeni a do nitra duše roztrpčeni.

Poslanci národa českého jasně jsou vědomi sobě významu, jaký v dějinách království Českého má období reformace a období protireformace. Proto mnohé sebezapření sobě dobrovolně uloživše, veškeré úsilí v novodobém proudění národního života ve shodě s národem soustřediti na národní uvědomění a kulturní i hospodářský pokrok všech vrstev lidu českého, otázky náboženské a církevní v popředí nestavějíce. Jest uvědoměle trvalým činem národní práce české skutečnost, že boje národnostní, že hospodářské rozpory, kulturní nesrovnalosti a sociální rozdíly ve vlasti naší, zdroje to zápasů, jichž půdou a jevištěm naše domovina jest, nebyly ještě rozmnoženy nevraživostí náboženskou.

Tu však bez naší vůle, ba mimo naše vědomí, ale proti našemu nezdolnému přesvědčení politicko-národnímu i osvětovému, ode dávna známému napořád, jakoby na vědomě nepřátelské zaskočení národa, znova chystají se v církevní správě katolické změny, jichž důvodnost není prokázána, o kterých však nepochybně je jisto, že tvoří souvislost s národnostními boji v naší zemi, a že potají utvořiti mají událost, jejíž podstata je neslučitelná s národním vědomím a přesvědčením všeho českého lidu v království Českém.

Tento samovládný počin sestrojuje se v době, kdy království České žije v nejtěžších zápasech národních, vedle nich zaujato hospodářskou tísni i sociálním bojem, kdy zeměpanské orgány veřejné bezpečnosti nemohou dáti záruky za udržení veřejného klidu a pořádku a kdy násilím mařena jsou i  zákonem zaručená práva příslušníků české národnosti v území zněmčeném, kdy dosavadní ústavní řády jsou v základech otřeseny, kdy říše vězí v nejistotách svých zřízení, a kdy i práva koruny podrobena jsou trvalým i těžským pochybám.

Vším tím zvyšuje se naše znepokojení ze zpráv, že opět v proudu jsou změny obvodu katolických diecésí ve smyslu národnostního rozhraničování království Českého, tedy ve smyslu politických snah, nepřátelských jednotě a nezvratnému národnímu přesvědčení celého národa Českého. Ale vším tím opodstatněno je také naše pevné odhodlání snahám takovým postaviti se na odpor s veškerým úsilím, jaké v národě českém lze vzbuditi k rozruchu a součinnosti.

Proto nyní tážeme se Vaší Excellence:

1.   Jest Vaše Excellence ochotna učiniti na všech příslušných místech neodkladné úřední sdělení o obavách a rozčilení, jemuž jsme dali výraz tímto dotazem?

2.   Jest Vaše Excellence s to a ochotna, podati sněmu království Českého svou odpovědí na tento dotaz co nejdříve plně bezpečnou zprávu o záležitosti úpravy katolické-církevní správy v království Českém?

V Praze, dne 27. října 1905.

Jos. Anýž a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Ich werde diese Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.

Kurie velkostatků má voliti jednoho člena do komise školské za bývalého pana poslance Dra. Schindlera.

Die Kurie des Großgrundbesitzes hat ein Mitglied in die Schulkommission zu wählen an Stelle des Herrn Abg. Th. Dr. Schindler.

Ich ersuche die Kurie diese Wahl nach der heutigen Sitzung vorzunehmen.

Žádám kurii velkostatkářskou, by tuto volbu předsevzala dnes po ukončení schůze.

Weiter ersuche ich die Kommission für die Abänderung der Landesordnung, sowie ich bereits am Anfang der Sitzung getan habe, sich zu konstituieren.

Als Lokale ist ihr zugewiesen Zimmer Nr. 14 im ehemaligen Auersperg'schen Palais.

Žádám komisi pro změnu zřízení zemského, jak jsem již byl na to upozornil na začátku schůze, aby se dnes po sezení konstituovala. Místnost je jí přikázána v č. 14 (bývalý Auerspergský palác).

Komise pro úpravu poměrů úředníků při okresních výborech má přikázánu místnost v č. 15 v přízemí.

Die Kommission für Regelung der Dienstverhältnisse der Bezirksbeamten hat als Lokale Nr. 15 im Erdgeschoße angewiesen.

Komise pro záležitosti zemědělství koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Landeskulturkommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Die Schulkommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Komise školská koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Komise pro záležitosti okresní a obecní koná schůzi v úterý dne 31. října t. r. o 10. hod. dopol.

Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hält Sitzung Dienstag, den 31. Oktober, um 10 Uhr Vormittag.

Die Kommission für Versicherungsangelegenheiten hält Sitzung ebenfalls am 31. Oktober, um ½10 Uhr Vormittags.

Komise pro záležitosti pojišťování koná schůzi též v úterý dne 31. října o ½10. hod. dopolední.

Die nächste Sitzung findet am Dienstag, den 31. Oktober, um 11 Uhr Vormittag statt.

Příští schůze bude se konati v úterý dne 31. října o 11. hodině dopol.

Auf die Tagesordnung der nächsten Sitzung setze ich folgende Gegenstände:

I.   Wahlbericht.

II.   Erste Lesung des Berichtes des Landesausschusses betreffs Vornahme der dem hohen Landtage obliegenden Ergänzungswahlen in die Erwerbsteuerlandeskommission und in die Verufungskommission für die Personal-Einkommensteuer. Ltdgs. -Z. 623, Druck CCXLIII.

III.     Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend das Gesuch der Gemeinde Měcholup um deren Ausscheidung aus dem GerichtsBezirke Řičan und Zuweisung zu dem Gerichtsbezirke Kgl. Weinberge. Ldtg. Z. 421, Druck CCII.

IV. Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Ansuchen der Gemeinden Senstenberg. Tannwald und Polička um Erwirkung eines Landesgesetzes betreffend die Befreiung der Neubauten von der Entrichtung der Gemeindeumlagen. Ldtg. -Z. 404, Druck CCIX.

Na denní pořádek příští schůze kladu následující předměty:

I.   Zprávu o volbě.

II.   První čtení zprávy zemského výboru ve příčině doplňovací volby do zemské komise pro daň výdělkovou a do odvolací komise pro osobní daň z příjmů, jež přísluší provésti slavnému sněmu. Tato předloha byla dnes tiskem rozdána a má číslo CCXLII.

III.    Druhé čtení komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě výboru zemského ve příčině žádosti obce Dolních Měcholup za vyloučení ze soudního okresu říčanského a přidělení k soudnímu okresu Král. Vinohrady (číslo tisku CCII. ).

IV.   Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru ve příčině žádostí obcí Žamberku, Tannwaldu a Poličky za vymožení zákona ohledně osvobození novostaveb od obecních přirážek (číslo tisku CCIX. )

Prohlašuji schůzi za skončenou.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

(Schůze ukončena v 1 hod. 30 minut

Schluß der Sitzung um 1 Uhr 30 Minuten. )

Verifikátoři: -

Verifikatoren:

Kokeš.

Peters.

Štole.

Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.