Stenografická zpráva
o
XIX. sezení II. výročního zasedání sněmu království Českého z roku 1901. dne
27. října 1905
Stenographischer Bericht
über die
XIX. Sitzung der II. Jahreasess. des Landtages
des Königreiches Böhmen vom Jahre 1901
am 27. Oktober 1905
O b s a h:
Zprávy praesidiální:
Oznámení o výsledku volby předsedy a zapisovatele v komisi pro záležitosti okresní a obecní (str. 851).
Oznámení, že žádost za souhlas k stíhání posl. dra Reinigera byla vzata zpět (str. 851).
Sdělení návrhů přikázaných komisím bez prvního čtení (str. 851).
Inhalt:
Präsidialmitteilungen:
Bekanntgabe des (Ergebnisses der Wahl des Obmannes und des Schriftführers in der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten (Seite 851).
Bekanntgabe, daß das Gesuch um Zustimmung zur Verfolgung des Abg. Dr. Reiniger zurückgenommen worden ist (Seite 851).
Mitteilung der den Kommissionen ohne erste Lesung zugewiesenen Anträge (Seite 851).
Návrh
posl. Kletzenbauera a soudruhů v příčině poskytnutí zemské subvence pohořelým v obci Tříteži okresu Krumlovského (str. 852).
Dotazy na c. k. místodržitele:
1. posl. Ronze a soudruhů v příčině poskytnutí slevy daně činžovní majitelům domů v Karlině krupobitím dne 12. září 1905 postiženým (str. 852);
2. posl. Kubra, K. Práška a soudruhů v příčině aktivování odboru kulturně-inženýrského na c. k. české vysoké škole technické v Praze (str. 853);
3. posl. Kubra, K. Práška a soudruhů v příčině zřízení českého odboru zemědělského při c. k. vysoké škole technické v Praze (str. 854);
Antrag
der Abg. Kietzenbauer und Gen. in Angelegenheit der Gewährung einer Landessubvention an die Abbrändler in der Gemeinde Třítež des Bezirkes Krumau (Seite 852).
Anfragen an den k. k.. Statthalter.
1. der Abg. Ronz und Gen. in Angelegenheit der Gewährung eines Nachlasses der Zinssteuer an die durch Hagelschlag am 12. September 1905 betroffenen Hausbesitzer in Karolinenthal (Seite 852).
2. der Abg. Kubr, K. Prášek und Gen. in Angelegenheit der Aktivierung der Kulturingenieur-Abteilung an der technischen Hochschule in Prag (Seite 853).
3. der Abg. Kubr, K. Prášek und Gen. in Angelegenheit der Errichtung der böhm.
4. posl. Spiese a soudruhů v příčině změny § 7. místodržitelské vyhlášky z 21. června 1886 č. 49. 165 (str. 854);
5. posl. dra Slámy a soudruhů v příčině dvojjazyčnosti u elektrických drah pražských (str. 855).
Přikázání návrhu posl. dra Malyho a soudruhů na zřízení čtvrté všeobecné kurie voličské pro volby do sněmu království Českého komisi zřízené pro změnu zemského zřízení (str. 857).
Landeskultur-Abteilung bei der k. k. technischen Hochschule in Prag (Seite 854).
4. der Abg. Spies und Gen. in Angelegenheit der Wanderung des § 7 der Statthaltereikundmachung vom 21. Juni 1886, Z. 49. 165 (Seite 854).
5. der Abg. Dr. Sláma und Gen. in Angelegenheit der Zweisprachigkeit bei den Prager elektrischen Bahnen (Seite 855).
Zuweisung des Antrages des Abg. Dr. Malý und Gen. aus Errichtung einer vierten allgemeinen Wählerkurie für die Wahlen in den Landtag des Königreiches Böhmen an die für die Abänderung der Landesordnung errichtete Kommission (Seite 857).
Návrh
posl. Wüsta a soudruhů na poskytnutí státní a zemské podpory rolníkům v některých obcích okresu Kadaňského živelními pohromami v r. 1905 postiženým (str. 857).
Oznámení výsledku voleb do komisí (str. 858).
Oznámení spisů tiskem rozdaných (str. (858).
Oznámení, které zprávy výboru zemského byly ex praesidio přikázány komisím (str. 859).
Oznámení došlých petic (str. 860). Omluvy (str. 861).
Antrag
der Abg. Wüst und Gen. auf Gewährung einer Staats- und einer Landesunterstützung an die durch Elementarereignisse im J. 1905 betroffenen Landwirte in einigen Gemeinden des Kaadner Bezirkes (Seite 857).
Bekanntgabe des Ergebnisses der Wahlen in die Kommissionen (Sette 858).
Bekanntgabe der verteilten Druckschriften (Seite 858).
Bekanntgabe der ex praesidio an die Kommissionen zugewiesenen Landesausschuß-. berichte (Seite 859).
Bekanntgabe des Einlaufes an Petitionen (Seite 860).
Entschuldigungen (Seite 861).
Denní pořádek:
I. První čtení vládní předlohy s osnovami zákonů týkajících se změny zemského zřízení a vydání nového řádu volení do sněmu zemského království Českého.
Řeč posl. hrab. Buquoye s formálním návrhem (str. 861).
Řeč posl. dra Nitsche (861).
Řeč posl. dra Reinigra (str. 863).
Řeč posl. Peterse (str. 863).
Řeč posl. dra Herolda (str. 864).
II. První čtení návrhu poslance dra Karla Baxy a soudruhů na všeobecné rovné
Tagesordnung:
I. Erste Lesung der Regierungsvorlage mit den Gesetzentwürfen betreffend die Abänderung der Landesordnung und betreffend die Erlassung einer neuen Landtagswahlordnung für das Königreich Böhmen.
Rede des Abg. Grafen Buquoy mit einem formalen Antrage (Seite 861).
Rede des Abg. Dr. Nitsche (Seite 861).
Rede des Abg. Dr. Reiniger (Seite 863).
Rede des Abg. Peters (Seite 863).
Rebe des Abg. Dr. Herold (Seite 864).
II. Erste Lesung des Antrages des Abg. Dr. Karl Baxa und Gen. betreffend die Ein-
přímé právo hlasovací pro volby na sněm království Českého.
Řeč navrhovatele dra Baxy (str. 864).
führung des allgemeinen gleichen direkten Wahlrechtes für die Wahlen in den Landtag des Königreiches Böhmen.
Rede des Antragstellers Dr. Baxa (Seite 864).
Návrhy:
1. posl. Kožmína, Maštálky a soudruhů v příčině převzetí zemí podporovaných místních drah na státní dráhy ústících do státní správy (str. 874);
2. posl. Hodka a soudruhů na poskytnutí podpory z prostředků zemských a státních obyvatelstvu v okresu Blovickém a Rokycanském v r. 1905 suchem poškozenému (str. 874);
3. posl. Mareše a soudruhů na udělení podpory rolnictvu v okresu Hořovickém a Zbirovském (str. 874).
Anträge:
1. der Abg. Kožmín, Maštálka und Gen. in Angelegenheit, der Übernahme der vom Lande unterstützten, sich an Staatsbahnen anschließenden Lokalbahnen in die Staatsverwaltung (Seite 874).
2. der Abg. Hodek und Gen. aus Gewährung einer Unterstützung aus Landesund Staatsmitteln an die im Jahre 1905 durch Dürre betroffenen Bewohner im Blowitzer und im Rokytzaner Bezirke (Seite 874).
3. der Abg. Mares und Gen. auf Gewährung einer Unterstützung an die Landwirte in den Bezirken Hořowitz und, Zbirov (Seite 874).
Dotaz
posl. Anýže a soudruhů k c. k. místodržiteli ohledně zpráv o zamýšleném národnostním dělení katolických diecésí v království Českém (875).
Oznámení doplňovacích voleb, jež do komisí vykonati dlužno (str. 876).
Oznámení schůzí komisí (str. 876).
Oznámení denního pořádku příští schůze (str. 876).
Anfrage
der Abg. Anýž und Gen. an den k. k.. Statthafter betreffend die Gerüchte über die beabsichtigte Teilung der katholischen Diözesen im Königreiche Böhmen nach der Nationalität (Seite 875).
Bekanntgabe der in die Kommissionen vorzunehmenden Ersatzwahlen (Seite 876).
Bekanntgabe der Kommissionassitzungen (Seite 876).
Bekanntgabe der Tagesordnung der nächsten Sitzung (Seite 876).
Schůze začala o 11 hod. 25 min. dop.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského JUDr. Albert Werunsky u větší počet poslanců.
Jako zástupcové vlády: J. Excel. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove a c. k. dvorní rada Jindřich Vojáček,
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 25 M. Vorm
Vorsitzender: Sc. Durchlaucht der Oberstlandmarschaß Georg Fürst von Lobkowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter JUDr. Albert Werunsky und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Seine Exzellenz der k. k. Statthalter Karl Graf Coudenhove und der k. k. Hofrat Heinrich Vojáček.
Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Sitzung.
Zahajuji schůzi.
Die Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten hat am 24. Oktober zum Obmann den Herrn Abgeordneten Dr. Pantůček und zum Schriftführer den Herrn Abgeordneten Kožmín gewählt.
Komise pro záležitosti okresní a obecní zvolila dne 24. října za předsedu pana poslance Dra. Pantůčka a za zapisovatele pana poslance Kožmína.
Das k. k. Bezirks-Gericht Wien-Josefsstadt hat das Ersuchen um Zustimmung zur Verfolgung des Abgeordneten Dr. Reiniger wegen Verjährung widerrufen.
C. k. okresní soud ve Vídni-Josefově odvolal žádost za svolení ku stíhání posl. Reinigra vzhledem k nastalému promlčení.
Es liegen mir einige Anträge vor, bezüglich deren die Antragsteller ersuchen, daß dieselben ohne erste Lesung an die betreffenden Kommissionen gewiesen werden.
Bylo rozdáno několik návrhů, stran kterých páni navrhovatelé žádají, aby byly přikázány dotyčným komisím bez prvního čtení.
Prohlašuji, že proti tomu přání nemám námitek a dovoluji si sděliti, o které návrhy se jedná.
Ich bemerke, daß ich gegen den Wunsch der Herren Antragsteller keine Einwendung erhebe, und werde mir erlauben, dem hohen
Hause mitzuteilen, um welche Anträge es sich handelt.
Antrag der Abgeordneten Kafper und Genossen betreffend Gewährung von Straßenbausubventionen für einige Gemeinden in den Gerichtsbezirken Trautenau, Marschendorf und Schatzlar aus dem Notstandsfonde.
Soll der Budgetkommission zugewiesen werden.
Návrh poslance Kaspera a soudruhů ve příčině poskytnutí subvence na stavbu silnic některým obcím z okresů soudních Trutnov, Marešov a Žacléř z fondu nouzového; má býti přikázán bez prvního čtení komisi rozpočtové.
Antrag der Abgeordneten Größl, Dr. Schreiner und Genossen in einer Notstandsunterstützung.
Návrh poslanců Grössla, Dr. Schreinera a soudruhů v nouzové záležitosti.
Má taktéž býti přikázán komisi rozpočtové.
Dieser Antrag soll auch der Budgetkommission zugewiesen werden.
Antrag der Abgeordneten Heinzl und Genossen aus Veranlassung einer neuerlichen Grundsteuerrevision im Jahre 1910.
Soll der Landeskulturkommission zugewiesen werden.
Návrh poslance Heinzla a soudruhů, týkající se toho, aby byl dán podnět k nové revisi pozemkové daně v roce 1910; má býti přikázán bez prvního čtení komisi pro záležitosti zemědělské.
Návrh pana poslance K. Práška a soudruhů stran vydání zákona o rentových půjčkách k udržení a zřizování rolnických statků střední velikosti.
Antrag der Abgeordneten Prášek und Genossen betreffs der Erlassung eines Gesetzes über Rentendarlehen zur Erhaltung und Errichtung von landwirtschaftlichen Besitzungen mittlerer Größe.
Soll der Landeskulturkommission zugewiesen werden.
Tento návrh má býti přikázán komisi pro záležitosti zemědělské.
Činí někdo námitku proti tomu, aby tyto návrhy byly přikázány bez prvního čtení dotyčným komisím?
Erhebt jemand eine Einwendung dagegen, daß diese Anträge ohne erste Lesung an die betreffenden Kommissionen verwiesen werden ?
Es ist keine Einwendung erhoben worden, und ich werde dem Wunsche der Herren Antragsteller entsprechen.
Nebyly činěny žádné námitky a odkáži tedy tyto návrhy dle přání pánů navrhovatelů dotyčným komisím.
Der Herr Abgeordnete Kietzenbauer hat mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.
Pan poslanec Kletzenbauer mně odevzdal návrh a žádám, aby byl přečten.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abg. Kietzenbauer und Genossen betreffend die Zuwendung einer Landessubvention für die Abbrändlerin Anna Schinka N. C. 1, Franz Benda N. C. 2 und Franz Benda N. C. 3 in Trzitesch, Bez. Krummau.
Hoher Landtag I Am 1. September 1905 brach in der Ortschaft Trzitesch, Gemeinde gleichen Namens, Bezirk Krummau, ein Schadenfeuer aus, welchem die den Obgenannten gehörigen Wohn- und Wirtschaftsgebäude zum Opfer fielen. Die Getreide und Futtervorräte, welche um diese Zeit erst eingeheimst worden waren, wurden ein Raub der Flammen. Der genannte Franz Benda N. C. 2 ist von dem Unglück am härtesten getroffen, da auch der Unterbau seines Wohngebäudes völlig niederbrannte und er daher gezwungen ist, vom Grund aus neu auszuführen, woran jedoch jetzt, da der Winter vor der Türe steht, nicht zu denken ist.
Der angerichtete Schaden beträgt nach ämtlicher Erhebung 35. 500 K, welcher Summe nur der geringe Versicherungsbetrag von 9. 200 K gegenübersteht. Zudem wäre noch besonders rücksichtswürdig, daß zwei von den Abbrändlern ohne eigenes Verschulden mit bedeutenden verbücherten und unverbücherten Schuldenlasten zu kämpfen haben.
Bei solchen Verhältnissen ist es ganz klar, daß sich die drei Abbrändler aus eigener Kraft wirtschaftlich nicht mehr erholen können, ja geradezu mit ihren Familien an den Bettelstab gebracht sind.
Die Gefertigten stellen daher den Antrag: Der hohe Landtag wolle beschließen:
Es wird den drei Abbrändlern in Anbetracht ihrer unglücklichen Lage eine angemessene Subvention aus Landesmitteln zugewendet.
In formaler Beziehung wird beantragt:
Es möge vorstehender Antrag ohne erste Lesung der Budgetkommission zugewiesen werden.
Prag, am 26. Oktober 1905.
Gregor Kletzenbauer und Gen.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Pan poslanec Ronz a soudruzi mně podali interpellaci k Jeno Excellenci panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Ronz und Gen. haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní aktuar Dr. Prachenský (čte): Interpellace na Jeho Excellenci pana místodržitele.
Vaše Excellence! Krupobití, strhnuvší se dne 12. září t. r. nad Prahou, Karlínem,
Žižkovem a Vysočany, způsobilo zejména v Karlině na domech hotové spousty.
Tisíce rozbitých okenních tabul skleněných, nesčetné porouchané střechy, pavlače a komíny, a převážná většina poškozených fasad domů, na sever a západ obrácených, vykazovaly děsné účinky rozzuřeného živlu přírodního. Škodu možno oceniti asi na 150 tisíc korun. Poškození majitelé domů v Karlině obrátili se na c. k. okresní hejtmanství v Karlině se žádostí, aby vzhledem k tomuto nepředvídanému a živelní nehodou způsobenému a do pravidelných oprav domovních nijak nespadajícímu poškození budov byla jim činžovní daň, respektive 5% daň z nájemného poměrně slevena.
C. k. okresní hejtmanství v Karlině žádosti tyto šmahem bez vyšetření zamítlo z toho důvodu, poněvadž prý odpis daně činžovní poskytnouti lze jen tehdy, když byt obýván nebyl a poněvadž restaurační náklad za poškození krupobitím sluší počítati mezi udržovací náklad, na nějž odečítá se 30 procent z hrubé činže.
Na mimořádné snížení výnosu domů živelní nehodou zřetel vzat nebyl. Poněvadž pak jest nade vší pochybnost zjevno, že jedná se o poškození domů přímo katastrofální živelní nehodou, vyžadující značných nákladů na opravu, kteréž přece do obyčejných udržovacích nákladů zařaditi se nedají, poněvadž dále domů a bytů se všemi rozbitými okny, rozbitou střechou, pavlačemi, komíny, dveřmi atd. užívati by se bez náležité opravy nedalo a poněvadž konečně jedná se o škody do tisíců jdoucí, nikým nepředvídané a nezaviněné, odpovídalo by jenom duchu předpisů zákonných, zejména dekretu dvorské kanceláře ze dne 12. října 1830 číslo 3572, nejvyššího rozhodnutí ze dne 28. listopadu 1821 a jiných ustanovení zákonných a odpovídalo by zároveň lidskosti a spravedlnosti, když by se krupobitím poškozeným majitelům domů v Karlině dostalo přiměřených odpisů daně činžovní.
Vzhledem k uvedenému dovolují si podepsaní učiniti zdvořilý dotaz: Jest tento postup c. k. okresníno hejtmanství v Karlině Vaší Excellenci znám a jest Vaše Excellence odhodlána působiti k tomu aby, krupobitím ze dne 12. září b. r. poškozeným majitelům domů v Karlině dostalo se přiměřené slevy z daně činžovní resp. 5% daně z nájemného? J. Ronz a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Kubr a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Žádám, by byl čten.
Sněmovní sekretář dr. Haasz čte: Dotaz poslanců St. Kubra, K. Práška a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého pro aktivování odboru kulturně-inžinýrského na c k. české vysoké škole technické v Praze.
Rolnictvo české, sledujíc hmotnými obětmi a zájmy svými rozvoj meliorací a úprav toků v království Českém vždy důrazně dožadovalo se toho, aby obé soustavně a jednolitě se dálo, by regulace i uplavnění toků vždy se zřením ku hlavnímu zájmu, to jest ku zájmu zemědělskému se zřením ku melioracím navrhovány, řešeny a prováděny byly - pročež s plným uspokojením vítalo návrh sboru professorského c. k. české vysoké školy technické v Praze z r. 1898, jímž alespoň ve studiu odborném, když nikoliv ještě v odborné službě veřejné, tato jednolitost zavedena býti měla rozšířením tříročníkového studia kulturně technického na odbor kulturně inženýrský, čtyřročníkový, objímající celý odbor stavitelství vodního a s ním spojených meliorací.
Zejména když zákonem vodocestným ze dne 11. června 1901 dala c. k. vláda počin ku velikým úkolům technicko-zemědělským, očekávali nížepsaní, že postará se i o vypěstění dorostu odborného, specielně kvalifikovaného a konečně ve skutek uvede odbor kulturně inženýrský na c. k. vysoké škole technické v Praze, je-likož však dosud po 7letém projednávání záležitosti této se tak nestalo, dovolují si podepsaní ku Vaši Excellenci dotaz:
1. Z jakých příčin c. k. vládá otálí se zřízením čtyřročníkového odboru kulturněinženýrského na c. k. vysoké škole technické v Praze?
2. Proč odbor takový zřídila letos při »Hochschule für die Bodenkultur« ve Vídni a nikoli též v Praze?
St. Kubr, K. Prášek a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. Kubr, Prášek a soudr.mně podali dotaz k J. E. panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Kubr und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní aktuár Dr. Prachenský (čtu): Dotaz poslance Kubra, K. Práska a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého pro zřízení českého odboru zemědělského při c. k. české vysoké škole technické v Praze.
Zříditi odbor zemědělský při c. k. české vysoké škole technické jako aequivalent české vysoké školy zemědělské bylo uznáno usnesením sněmu království Českého ze dne 24. ledna 1891 a 4. dubna 1892, jakož i výnosem ministerstva vyučování ze dne 12 září 1898 č. 21. 331 a skutečně byla i do rozpočtu státního po pět pořadových let (na rok 1902, 1903, 1904, 1905 a 1906) zařaďována položka, potřebná ku otevření uč ní toho - dosud se však skutkem nestalo, ačkoliv rozpočty ony buď parlamentem, nebo císařským nařízením schváleny byly, pročež dovolují si nížepsaní k Jeho Excellenci dotaz:
Co jest příčinou stálých odkladů shora vytknutých a kdy konečně po téměř stoletém projednávání záležitosti této, počínající rokem 1811, dojde ku zřízení odboru zemědělského při c. k. české vysoké škole technické v Praze, by konečně alespoň v této prosté kulturní potřebě stalo se národu českému, jakožto národu v soustátí rakouském zemědělsky nejpokročilejšímu a nejpoplatnějšímu po právu?
Kubr, Prášek a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Spies und Gen. haben mir eine Anfrage an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage der Abg. Spies und Gen. an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter von Böhmen, betreffs Abänderung des § 7 der Statthaltereikundmachung vom 21. Juni 1886 Z. 49. 165.
Durch den § 7 dieser Kundmachung fühlen sich die Landwirte und auch die Pächter sehr beschwert und ist eine Abänderung dieses § 7 dringend geboten. Er lautet: Frachtfuhrwerk, welches gewerbsmäßig betrieben wird, darf auf allen ärarischen Straßen nur dann zugelassen werden, wenn ohne Unterschied der Bespannung der Beschlag der Radfelgen eine Breite Von mindestens 10 ein hat. Alles andere Fuhrwerk, welches nicht zu den gewerbsmäßig betriebenem Frachtfuhrwerk gehört, muß auf allen ärarischen Straßen ohne Unterschied mit wenigstens 10 cm breiten Radfeigen versehen sein, sobald die Lagung 2000 Kg. (2 T. ) übersteigt.
Durch diesen § 7 obiger Statthaltereikundmachung fühlen sich die Landwirte besonders schwer geschädigt, denn nach der Auslegung dieser Verordnung wären die Landwirte, welche doch nur die eigenen Naturprodukte als Schottersteine, Sand, Tonerde, Porzellanerde ic. verfrachten, also nur die eigenen Erzeugnisse ihres Gewerbsfleißes verwerten, gezwungen, ihre Wägen mit der gesetzlichen Radselgenbreite von 10 cm zu versehen. Wenn der Landwirt seine Produkte verfrachtet, so ist das kein gewerbsmäßiges Frachtsuhrwerk, und die Landwirte, besonders des Elbogener Bezirkes nehmen entschieden Stellung gegen diese Einreihung, da ja unter dem gewerbsmäßigen Fuhrwerker nur derjenige Verstanden werden kann, der das Frachtfuhrwerk gewerbsmäßig mit Gewerbeschein betreibt; wurde doch auch die Bauindustrie mit Statthaltereierlaß vom 9. September 1893 Z. 28. 740 und 11. Oktober 1903 Z. 69. 147 aus den gewerbsmäßigen Unternehmungen im Sinne der oben zitierten Statthaltereiverordnung vom 21. Juni 1886 Z. 49. 195 ausgeschieden.
Warum soll also der Landwirt darunter eingereiht sein?
In zweiter Reihe muß entschieden gegen die Fassung des bezeichneten § 7 Einspruch erhoben werden, denn nach dem Wortlaute dieser Kundmachung wären auch die kleinsten Fuhrwerksbesitzer verpflichtet, die bestimmte Radfelgenbreite von 10cm einzuführen, ohne Rücksicht darauf. wie schwer die Ladung selbst ist, und zudem macht sich noch ein anderer Umstand in hohem Maße bemerkbar, daß in bergigem Terrain und in schmalen Feldwegen es unmöglich ist, mit der bisherigen Bespannung überhaupt weitere Dienste leisten zu können, und es wurde weiters die Wahrnehmung gemacht, daß weder das 8cm-Rad die Straße im Sommer merklich abnützt, dagegen das 10 cm-Rad bei frostigem Wetter ganz zu verwerfen ist, weil es in Folge seiner größeren Adhäsion am Boden die Straßendecke schollenweise aufhebt und an anderen Stellen wieder
fallen läßt und so die Hauptursache der Schlaglöcher aus der Straße bildet. Demnach wäre also die bisher benützte Radselgenbreite von 6 bis 7 cm anderen vorzuziehen. Die Ursache unserer, gegen das Ausland bedeutend schlechteren Straßen ist also nicht in der Radselgeubreite, sondern ganz wo anders zu suchen. Man schottere rechtzeitig, überziehe die ganze Fahrbahn mit Schotter, bestreue sie mit Sand und walze die Straße, dann Wird man auch bei uns Straßen wie in Deutschland besitzen.
Angesichts dieser Grunde stellen wir Gefertigten die Anfrage:
Ist Seine Exzellenz geneigt, eine Abänderung des § 7 der Statthaltereikundmachung vom 21. Juni 1886 Z. 49. 165 durchzuführen und zwar, daß dieser § 7 folgenden Wortlaut erhält:
"Jedes Frachtfuhrwerf, dessen Ladung 2000 Kg. (2 Tonnen) übersteigt, darf auf allen ärarischen Straßen nur dann zugelassen werden, wenn dessen Radselgen eine Breite von 10 cm haben".
In allen Fällen, wo über die Belastung des Fuhrwerkes Zweifel obwalten, hat der Besitzer den Nachweis über die Schwere der Ladung zu erbringen. "
Prag, am 25. Oktober 1905.
Abg. Erdmann, Spies und Gen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Dr. Sláma a soudruzi podali mně interpeIlaci k Jeho Exc. panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Dr. Sláma und Gen. haben mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní aktuár Dr. Prachenský (čte): Dotaz poslance dra Slámy a soudruhů na Jeho Excellenci pana místodržitele království Českého.
Poslanci pánové dr. Malý a Eppinger podali dne 24. října t. r. na Vaši Excellenci dotaz, v kterém zasazujíce se o provedení dvojjazyčnosti u elektrických drah pražských, utíkají se k mnohým křiklavě nesprávným tvrzením. Odvolávajíce se na to, že koncessionáři menších drah jsou dle stávajících předpisů povinni ve vyhláškách a ve styku s obecenstvem užívati jazyků zemských a odvolávajíce se dále na to, že Praha je hlavním městem obývaném ze dvou pětin obyvatelstvem německým, tvrdí, že prý Němci v Čechách platí aspoň polovici veškerých daní přímých a že prý Němci pražští přispívají k obecním potřebám obnosem mnohem větším, než jaký odpovídá percentuálně počtu jejich obyvatelstva.
Tvrzení taková byla už dostatečně ve veřejnosti vyvrácena, což pánům interpellantům zajisté známo býti by mělo. Ale i kdyby tvrzení taková zakládala se na pravdě, čehož není, nenáleží nikterak k věci, o kterou jmenovaným pánům běží, nýbrž dokazuje jen, že páni, chlubíce se docela zbytečně svou značnou poplatností, rádi hoví si v zastaralých názorech kapitalistických, zapomínajíce, že kdyby se skutečně takovou poplatností vykázati mohli, děkovali by jí jen práci lidu českého. Proto by měli z vděčnosti k lidu tomu, který pro jejich blahobyt pracuje, tlumiti své choutky panovačné, a nazírati na různá opatření bezpečnostní jedině a výlučně z hlediska skutečné potřeby. A o skutečné potřebě při nápisech a tabulkách drah elekrických, co týká se jazyka na nich užívaného, rozhodovati může jen počet obyvatelstva a jiné okolnosti než poplatnost.
V této příčině mohou páni interpellanti nahlédnouti raději do statistiky, která zjeví jim, že v statisících lidu českeho, který obývá Prahu, její předměstí a její nejbližší okolí, mizí přímo ta troška Němců mezi českým obyvatelstvem usazených. Kdyby pak
i tato malá menšina v Praze měla i v této záležitosti padati na váhu, bylo by zajisté slušnější a spravedlivější, kdyby zástupci německého lidu především v místech, kde oni panují, zařídili vše tak, jak to chtějí míti zařízeno v Praze, totiž, aby též vůči menšinám českým, ku příkladu v Opavě, Vídni, Trutnově, Žatci a jiných městech tak se chovali, jak přejou si, aby se k nim chovala Praha. Potom teprv mohli by se páni interpellanti dovolávati rovného práva pro Prahu, které však od jejich rodáků všude mimo Prahu šlape se nohama.
Páni interpellanti doznávají sami, že město Praha ve spořitelně, v pojišťovně i plynárně městské nejen že šetří rovnoprávnosti, nýbrž že též ryze německých tiskopisů užívá. Jak jinak chová se ku př. město