Že v našich Orlických horách je pěstování lnu s prospěchem dokázáno, jest jisto, jen že i pěkně, dobře vypěstovaný nemá odbytu a tak lacino, jak by ho obchodníci kupovati chtěli, je nemožno.

Bylo marné volání po tom, aby c k. vláda a správa země pomýšlely na to, aby od ubohých obyvatelů horských odbírali pro c. k. vojsko, nemocnice a různé ústavy vypěstovaný v tuzemsku krásný, pevný a zdravotní len místo cizí juty a bavlny; co tu jde peněz do ciziny za ty cizí látky, co by ubohým obyvatelům hor mohlo zůstati v jich vlasti doma!

Žádná nouzová akce nemůže pomoci obyvatelům hor za živelní škody tak, jako odkupováni vypěstovaného lnu.

Je ovšem třeba učiniti opatření, aby se pěstovalo určité množství lnu, které by c. k. státní a zemské ústavy spotřebovaly a dle stávajících poměrů v těch kterých místních obcích se pěstování lnu ustanovilo. Z těchto stručných důvodů dovolujeme si navrhnouti:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

»C. k. vláda a zemský výbor se vyzývají, aby učinily v nouzové akci opatření, by postiženým a ubohým zemědělcům, kteří se z velké části stěhují ze své vlasti nemohouce životní potřeby uhraditi, neb pěstování jiných plodin v horách se nedaří, v povstalé zejména na horách Orlických bídě a nouzi největší, dostalo se pomoci odkupem lnu zde v jistém množství vypěstovaném. «

Ve formálním ohledu navrhujeme, aby odkázán byl tento návrh komisi zemědělské.

V Praze, dne 2. června 1905.

Frant. Hovorka a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Blahovec mě podal návrh; žádám, aby byl přečten.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů na vyšetření poměrů výměnkářských ku poměru počtu obyvatelstva rolnického a usedlostí selských jakož i ku výši katastrálního výnosu a čistého výnosu.

Slavný sněme království Českého ! Sociálně-politická otázka výměnková, se kterou souvisí selské poměry právní, dědické, vlastnické a úvěrní, není dosud náležitě prozkoumána a není dosud úřední statistiky o převodech, jakož i není jasného přehledu o rozsahu selských převodů mezi živými.

Slavný sněme král. Českého račiž uložiti zemskému výboru král. Českého aby vyšetřil poměry výměnkářské v král. Českem v poměru ku počtu obyvatelstva rolnického a k poměru počtu selských usedlostí a ku výši katastrálního výnosu a čistého výnosu. V ohledu formálním budiž návrh ten bez prvního čtení přikázán komisi pro záležitosti zemědělské.

V Praze, dne 2. června 1905.

Frant. Blahovec a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský. Naložím se všemi přečtenými návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde alle vorgelesenen Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Der Herr Abg. Dr. Jaksch hat mir eine Interpellation an den Oberstlandmarschall übergeben.

Pan poslanec Dr. Jaksch podal mně interpellaci k Nejvyššímu maršálkovi.

Ich ersuche diese Interpellation zu verlesen.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Interpellation des Abgeordneten Dr. Jaksch und Genossen an Se. Durchlaucht den Oberstlandmarschall Fürsten Lobkowitz.

Nachdem eine Vermehrung der Hebammenschulen für Böhmen ein bringendes Erfordernis bildet, nachdem die Errichtung einer Hebammenschule mit deutscher Unterrichtssprache an der Landes-Gebäranstalt den ersten Schritt zur Erfüllung dieses für beide Nationen gleichwichtigen Postulates bildet, stellen die Endesgefertigten an Se. Durchlaucht die Anfrage:

1.   Wie weit diese so wichtige Angelegenheit gediehen ist;

2.   Ist Se. Durchlaucht geneigt, allen ihm zu Gebote stehenden Einfluß bahin aufzubieten, daß die Hebammenschule mit deutscher Unterrichtssprache an der Landesgebäranstalt in Prag ehemöglichst aktiviert werde?

Prag, am 2. Juni 1905.

Dr. Jaksch und Genossen.

Oberstlandmarschall (läutet): Der Herr Abg. Dr. Jaksch hat eine Interpellation an mich als den Vorsitzenden des Landes-Ausschusses gerichtet, welche sich aus die Errichtung einer deutschen Hebammenschule an der Landes-Gebäranstalt bezieht. Ich werde mich bezüglich der Beantwortung dieser Interpellation mit dem Landesausschusse ins Einvernehmen setzen, bin aber in der Lage, jetzt schon auszusprechen, daß in dieser Angelegenheit Verhandlungen zwischen dem Landesausschusse und der Statthalterei eingeleitet sind und daß in prinzipieller Beziehung der Landesausschuß der Angelegenheit mit entsprechender Geneigtheit gegenübersteht.

Pan poslanec Kubr a soudruzi podali mi dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli. Žádám, aby byl čten.

Sněmovní aktuar Ur. Prachenský (čte): Dotaz poslance Kubra a soudruhů k Jeho Excellenci panu Karlu Coudenhoveovi, c. k. místodržiteli v král. Českém.

Česká spořitelna složivši základní fond a spojivši se s fondem + dvorního rady Piselinga, pronajmula od správy studijního fondu budovy a zahrady velkostatku v Tuchoměřicích za obnos tak nepatrný, že jen opravování, které správa fondu činiti musila, dávno překročila obnos celého nájemného.

Nejen toto, ale i další okolnosti musí býti veřejnosti sděleny a posouzeny.

Ustav ten, který veden jest správou ryze německou, hyzdí svými německými nápisy ryze českou obec. Správa tohoto úslavu počíná si přímo bezohledně, a obec Tuchoměřická musí stále se správou o nejjednodušší záležitosti bojovali. Tak zřízené v tak zvané panské zahradě jímky odpadkové nejen že velikostí, ale i jakostí a důkladností jsou pravým vzorem, jaké odpadkové jímky býti nemají. Desinfekční zařízení žádné, krytí prkny, které horkem se rozesychají a jímky malé, nedostatečné, které výkaly pojmouti nemohou, a přetékající jímky jsouce v prostřed obce v zahradě umístěny, nejen že vydávají přímo nesnesitelný zápach, ale i otravují vodu potoka Unětického, který kol zahrady teče. Výkaly čerpají se ve dne v noci a tak zápach ještě zvětšují.

Krom toho jsou zjištěny případy, že dodáni byli z nemocnice do úslavu v Tuchoměřicích onemocnělí lyfem břišním, a takto lehce může býti nákaza rozvlečena.

Dále jsou i známy případy, že mrtvoly zemřelých v ústavě pro rekonvalescenty byly do Prahy převáženy.

Toť přece příčí se platným řádům zdravotním a policejním a děje se tak pod dozorem pana vrchního zdravotního rady, dvorního rady Pelze, který vrchní zdravotní dozor v ústavě má a jest členem úředním c. k. místodržitelství v král. Českém, tedy přímo pod vládou Vaší Excellence.

Ale ani jinak nemůže se obecenstvo spřáteliti s ústavem tímto v Tuchoměřicích, a je slyšeti stále stížnosti a to i ve veřejných časopisech. Tak vodí místo procházek po zahradě dozorce ústavu chovance často po nebezpečných a nakažlivých nemocech sem dopravené, nejen po obci, ale i celém vůkolí. Nejen vzezření, ale i chování rekonvalescentů není právě veselou náladu vzbuzující a slušné, a jsou na toto jednání velké stížnosti.

Večer často chovanci obtěžují ticho hrou na harmoniku tahací a pokřikováním i zpíváním.

Také v lese plodí přímo neplechu a dnes od míst jindy k procházkám příjemným tak rádo navštěvovaných s ošklivostí se odvrací, kdo do lesa přijde Z obce Tuchoměřické, kde jindy tolik výletníků bývalo, následkem zřízení tohoto ústavu všichni výletníci se vystěhovali a obci tím značná škoda způsobena a ústav své potřeby odjinud odebírá a tudíž nijakou výhodu obci a poplatníku neskýtá. V důsledku toho žádá občanstvo tamní snažně a rozhodně, aby ústav tento z obce Tuchoměřické byl rozhodně a na jisto odstraněn.

Tážeme se Vaší Excellence: Jsou Vám tyto poměry v ústavě pro rekonvalescenty v Tuchoměřicích známy?

Hodlá Vaše Excell. zakročiti, aby ústav tento z Tuchoměřic byl rozhodně odstraněn?

Jak hodlá Vaše Excellence zakročiti proti zdravotním orgánům a kuratoriu téhož ústavu pro zúmyslné nekonání povinné péče?

Jest ochotna Vaše Excellence na dotaz tento co nejdřív odpověděti?

Kubr a soudr

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Blahovec mně podal dotaz na Jeho Excellenci p. místodržitele.

Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Františka Blahovce a soudruhů na Jeho Excellenci pana místodržitele království Českého, jakožto předsedu Zemské školní rady, v příčině nezákonitého obsazení místa řídícího učitele v Bílenicích, školní okres Sušice.

Vaše Excellence! V sezení c. k. okresní školní rady v Sušici dne 4. dubna 1905 zvolen byl na místo řídícího učitele v Bílenicích správce jednotřídní školy v Kotěšově Antonín Březina pěti proti čtyřem hlasům zcela ve smyslu platných nařízení a školních předpisův.

Vzdor tomu však přikročeno bylo v sezení téže c. k. okresní školní rady dne H. května 1905 dle návrhu předsedy c. k. okresní školní rady k nové nezákonité praesentaci, která také provedena. Při té však zvolen a praesentován byl na místo řídícího učitele v Bilenících Grund. správce školy ve N. Chmelné.

Praesentace tato v sezení dne 11. května 1905 příčí se zákonu školnímu a porušila zákonné předpisy týkající se praesentace na místa uprázdněná.

Podepsaní proto dotazují se Vaší Excellence:

1.    Jest Vaší Excellenci známo nezákonité toto jednání c. k. okresní školní rady v Sušici?

2.   Jest Vaše Excellence ochoten zabrániti takovému porušování zákona a zrušiti praesentaci c. k. okresní školní rady v Su-, šicí ze dne 11. května 1905 a praesentaci; ze dne 4. dubna 1905 schváliti?

V Praze, dne 2. června 1905.

Fr. Blahovec a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. František Niklfeld a soudruzi podali mně dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní aktuár Dr. Prachenský: Dotaz posl. Frant. Niklfelda a soudruhů k Jeho Excellenci místodržiteli království Českého.

Vaše Excellence! V městě Přibyslavi zřízena byla v r. 1903 městská spořitelna a za zeměpanského komisaře ustanoven pan Karel Fischer, c. a k berní v Přibyslavi.

Dosavadní činnost tohoto pána co zeměpanského komisaře dokazuje, že více mu záleží na tom, aby prosadil své osobní choutky, nežli aby prospěl ústavu.

Brzy po zahájení činnosti zmíněné městské spořitelny zeměpanský komisař Fischer vyzval předsedu řiditelství a výboru spořitelny Františka Niklfelda, který jest zároveň předsedou výboru Občanské záložny v Přibyslavi, aby se vzdal těchto hodností buď v městské spořitelně anebo v Občanské záložně z příčin, že dle § 32. stanov »kdo je členem výboru některého peněžního ústavu v Přibyslavi se nacházejícího, nemůže do výboru spořitelny zvolen býti«.

Předseda Niklfeld vzdal se dobrovolně předsednictví řiditestva spořitelny, avšak další požadavky zeměpanského komisaře rozhodně odmítl z důvodu, že dle § 33. a 34. stanov jest předsedou výboru a členem řiditelstva spořitelny, ne jako volený člen, nýbrž co starosta města Přibyslavi a že co takového není zeměpanský komisař oprávněn vyzývati, aby se předsednictví výboru Občanské záložny vzdal.

Na toto rozhodnutí předsedy stěžoval sobě herní Fischer u c. k. okresního hejtmanství v Chotěboři a dále u c. k. místodržitelství, ovšem bez výsledku.

Člen výboru spořitelny pan Rosendorfský, barvíř v Přibyslaví, na podzim r, 1904 byl vzat do vyšetřování pro zločin veřejného násilí dle § 85 lit. c) tr. řádu, které spáchal poškozením obětního vodovodu a rozsudkem c. k. krajského soudu v Hoře Kutné dne 26 dubna t. r. pro týž zločin odsouzen do těžkého žaláře na dobu šesti neděl s třemi posty.

Přípisem ze dne 21. února t. r. zeměpanský komisař Fischer vyzval předsedu

výboru spořitelny, aby se ospravedlnil, proč do schůze výbor a dne 14. února 1905 člen výboru Jan Rosendorfský pozván nebyl. Předseda odůvodnil zvláštním přípisem zeměpanskému komisaři nepozvání Rosendorfského do schůze tím, že týž vzat jsa do vyšetřování pro zločin, pozbyl volitelnosti do obecního zastupitelstva na základe § 10. řádu volení v obcích a následkem toho, dle § 32. stanov, přestal býti členem výboru spořitelny.

V  poslední době, kdy následkem zasedání zemského sněmu předseda Frant. Niklfeld, poslanec zemský, odevzdal co starosta města Přibyslavi úřadování svému náměstkovi, použil berní Fischer této příležitosti a zaslal následující přípis.

Č. 28. z. k.

Jeho Blahorodí panu Ant. Sládkovi, náměstku starosty a předsedy výboru spořitelny zde!

Za účelem vyrovnání sporu mezi jednotlivými členy výboru spořitelny a jejím předsednictvem, žádám Vaše Blahorodí, abyste laskavě svolal schůzi tohoto výboru a na program položil:

1.    pojednání o stížnosti člena výboru Jana Rosendorfského pro nezvaní do výborových schůzí a

2.   pojednání o společném předsednictví spořitelny a místní záložny, resp. návrh na změnu stanov spořitelních.

Ke schůzi této buďtež pozváni všichni členové výboru.

V  Přibyslavi, 23. května 1905.

Karel Fischer, zeměpanský komisař.

Účel tohoto vyzvání jest zřejmý.

Pan zeměpanský komisař používaje nepřítomnosti předsedy výboru chce stůj co stůj prosaditi své osobní choutky: uvésti do výboru spořitelny pro sprostý zločin odsouzeného barvíře J. Rosendorfského a jeho přispěním zbaviti se nepohodlného předsedy výboru, když to nejde dle nynějších, tedy na základě změněných stanov spořitelny.

Co na jedné straně zeměpanský komisař Fischer takovéto protizákonné lapálie provádí, na straně druhé své povinnosti na úkor ústavu zanedbává.

V  měsíci říjnu 1903 tři členové řiditelstva spořitelny, vzdor zřejmému ustanovení § 43 stanov, že předseda řiditelstva každé schůzi přítomen býti musí, v nepřítomnosti předsedy o své ujmě eskontovali jménem spořitelny směnku Sig. Basche v Polné na 2100 K znějící. Později se zjistilo, že podpisy na směnce byly padělány a spořitelna, vinou těchto tří členů utrpěla ztrátu ve výši zmíněného obnosu.

Očekávalo se právem, že zeměpanský komisař proti stanovám učiněné usnesení zmíněných tří členů řiditelstva zruší a tyto přiměje, aby dle § 42 stanov spořitelny a dle §§ 1294-1297 obč. zákona spořitelně a - tudíž i obci způsobenou škodu nahradili. Avšak toho pan berní neučinil.

Mohli bychom ještě více podobných nesprávností uvésti, avšak přestáváme prozatím na uvedených a tážeme se:

1.   Jest tato a podobná »činnost« zeměpanského komisaře v městské spořitelně v Přibyslavi, c. k. berního Karla Fischera, Vaší Excellenci známa ?

2.     Co hodlá Vaře Excellence učiniti, aby protizákonným rejdům zmíněným, jimiž hmotný prospěch spořitelny a města trpí a spory do společenského života městského obyvatelstva se vnáší, učiněna byla přítrž?

V  Praze, 2. června 1905.

Niklfeld a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Ich werde die verlesenen Interpellationen an Seine Excellenz den Herrn Statthalter leiten.

Odevzdám přečtené dotazy Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Es sind mir noch zwei Anträge übergeben worden.

Ryly nu odevzdány ještě dva návrhy, které dam čísti.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abgeordneten Ignaz Sandner und Genossen, betreffend die Gewährung einer Notstandsunterstützung für die Landwirte in den beiden Erzgebirgs-Gerichtsbezirken Graslitz und Neudek.

Hoher Landtag! Durch die im vorigen Jahre 1904 schon im Monate Mai eingetretene und bereits bis Ende Juli auch anhaltende enorme Dürre, während welcher Zeit in den genannten Bewirten nicht ein Tropfen Regen fiel, wurden die daselbst ansäßigen zumeist keinen und mittleren Landwirte mit einem Grundbesitz von 5 bis 20 Hektar mit Hypothekarschulden überlastet, in eine derartige Notlage gestürmt, aus welcher sie sich in unabsehbarer, Zeit nicht zu erholen vermögen, insoweit nicht einzelne Existenzen infolge mehrerer nach einander folgender Mißjahre ganz zusammengebrochen sind, denen noch viele weitere solche Katastrophen folgen.

Die Landwirte in diesen armen Bewirten, welche den mageren, steinigen, an steilen Bergabhängen liegenden Ackergründen nicht genug Stalldünger anführen können und diesen durch teueren Kunstdünger ersetzen müssen, der gange Düngerstoff aber in den Steinklüften versickert oder bei starkem Regen mit samt dem wenigen Erdreich ins Tal abgespült wird; das geringe Erträgnis dem Boden mit aller Krastanstregung sozusagen abgerungen werden muß und schon eine mittlere Ernte nach Abschlag der Produktionskosten als Ankauf teueren Kunstdüngers, Futtermittel, hohe Arbeitslöhne, Steuern, Zinsgelder, Erhaltung der Gebäude und Gerätschaften und was sonst noch im Haushalte notwendig ist denn der Dienstbote lebt nicht mehr wie in früheren Zeiten von jenen Produkten, welche der Landwirt selbst baut, sondern verlangt eine gute bürgerliche Kost - gibt einen Ertrag nicht mehr ab, wobei aber diese Bezirke seit einer Reihe von Jahren wie von Elementarschäden, als Frost, Hagelschlag, Dürre ober allzugroßer Nässe in Der Heu- und Getreideernte nicht verschont geblieben sind. Die der Gemeinde zugewiesene staatliche Notstandssubvention ist ein Tropfen Wasser in einen Brand, und viele Gemeinden haben, obwohl hievon Saatgut angekauft werden sollte, bis heute noch nicht einen Heller.

Mit Rücksicht auf diese geschilderte traurige Lage der Landwirtschaft in diesen Bezirken stellen die Gefertigten den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

Die k. k. Regierung wird aufgefordert, den notleidenden Bewirten Grastitz und Neudek sei entsprechende und ausgiebige Notstandssubvention unverzüglich flüßig zu machen und diese entweder an die notleidenden Landwirte, nicht aber auch an solche wie bisher, welche einen Nebenberuf haben, in barem Gelbe zu Verteilen oder zu Gemeindestraßenbauten zu definieren.

Dieser Antrag Wolle ohne erste Lesung der Budget-Kommission zugewiesen werden.

Präg, am 1. Juni 1905.

Ig. Sandner und Gen.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordnete Feierfeil und Gen. haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Verlesung bringe.

Landtagssecretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abg. Feierfeil und Gen. in NotstandsStraßenbauten.

Unter den wenigen Gegenden, welche sich absolut feiner Straßenverbindung erfreuen, befindet sich auch jene von Pirfkau nach Heiligenkreuz im Bezirke Tachau.

Diese Gemeinden besitzen einen Verbindungsweg, welcher sich in diesem Zustande nicht mehr länger benützen läßt, weshalb schon seit länger als 30 Jahren eine Straßenverbindung angestrebt wird.

Vor zirka 2 Jahren wurde eine solche auch vom hohen Landesausschusse trassiert und ist das bezügliche Projekt in Bearbeitung.

Um dasselbe aber durchführen zu können, bedarf es einer ausgiebigen Unterstützung seitens des Landes, und da die Bewohner dieser Gegend ohnedies durch Unglücksfälle in den letzten zwei Jahren auch durch abnorme Dürre sehr stark gelitten haben, stellen die Gefertigten folgenden Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen, daß den an dem Straßenzuge Pirkau-Heiligenkreuz gelegenen Gemeinden zum Ausbaue dieser Strecke eine ausgiebige Subvention aus dem Notstandsgeldfonde überwiesen werde.

In formaler Hinsicht wird beantragt, daß dieser Antrag ohne erste Lesung der Budgetkommission angewiesen werde.

Prag, am 2. Juni 1905.

Johann Feierfeil und Gen.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího rádu.

Ich werde die Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Die Herren Abgeordneten Dr. Schreiner und Genossen haben mir eine Anfrage an den Oberstlandmarschall überreicht, welche ich zur Verlesung bringe.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage der Abgeordneten Dr. Gustav Schreiner, Franz Peschka und Genossen an Seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall als Vorsitzenden des Landesausschusses des Königreiches Böhmen.

Die deutschen Landwirte Böhmens empfinden es seit Jahren sehr bitter, daß trotz der im Laufe des letzten Jahrzehntes erfolgten Ausgestaltung des landwirtschaftlichen Schulwesens in Böhmen gerade die in landwirtschaftlicher Beziehung wichtigsten Landesteile der so überaus bedeutungsvollen Förderung durch landwirtschaftliche Schulen entbehren müssen. Dies gilt namentlich hinsichtlich der landwirtschaftlichen Winterschulen, der eigentlichen Bauernschulen, welche auch die landwirtschaftlichen Verhältnisse aus dem Grunde besonders günstig beeinflussen, weil die Lehrkräfte derselben berufsgemäß in den Sommermonaten als Wanderlehrer für den betreffenden Gau zur Verfügung stehen und daher auch die Tätigkeit der Landeswanderlehrer zu ergänzen berufen sind.

Es ist den Gefertigten bekannt, daß man seitens der Staats- und Landesverwaltung nur in jenen Bezirken an die Errichtung landwirtschaftlicher Schulen schreiten kann, wo für dieselben ein wirkliches Bedürfnis vorliegt und dieses auch durch das Entgegenkommen der lokalen Faktoren zum Ausdrucke kommt. Gerade darum fühlen sich die Gefertigten bemüssigt, auf einen Fall hinzuweisen, in welchem das Bedürfnis einer landwirtschaftlichen Winterschule tatsächlich vorliegt und die lokalen Faktoren allen an sie zu stellenden Voraussetzungen entsprochen haben, trotzdem aber seitens der Landesverwaltung der Errichtung der Schule bedauerlicher Weise nicht zugestimmt wird.

Es betrifft dies den Bezirk Königinhof, dessen deutsche Landwirte seit Jahren die Errichtung einer landwirtschaftlichen Winterschule in Gradlitz anstreben und fur dieselbe allen den lokalen Faktoren zukommenden Verpflichtungen zu entsprechen bereit sind.

Das k. k. Ackerbauministerium hat wiederholt erklärt, daß es die Errichtung dieser landwirtschaftlichen Winterschule in Gradlitz lebhaft begrüße und in jeder Richtung zu fördern bereit sei. Die lokalen Faktoren haben in vollkommen einwandfreier Weise die Verpflichtung festgelegt, die ihnen zukommenden Beiträge für diese Schule zu leisten; nur der Landesausschuß hat Von allem Anfange an gegenüber dieser deutschen Winterschule in Gradlitz eine Stellung eingenommen, die angesichts der zahlreichen Gründungen tschechischer landwirtschaftlicher Winterschulen, deren Standorte mitunter kaum 20-30 km von einander entfernt sind. Vollkommen unerklärlich ist.

Der Landesausschuß hat es verstanden, diese Angelegenheit durch Anordnung immer neuer Erbebungen fortwährend in die Länge zu ziehen und, nachdem diese Erhebungen durchaus günstig für die Errichtung der Schule ausgefallen sind, trotz wiederholten Betreibens der lokalen Faktoren und trotzdem das k. k. Ackerbauministerium seinen Einfluß für die Errichtung dieser Schule geltendgemacht hat, doch den bezüglichen Beschluß auf Gewährung der üblichen Unterstützung für diese Schule aus dem Landesfonde nicht gefaßt und die bezüglichen Anträge nicht an den hohen Landtag geleitet.

Die Gefertigten enthalten sich jeder weiteren Beurteilung dieses Vorgehens, das geradezu als eine Feindseligkeit gegen die Fortbildungsbestrebungen der deutschen Landwirte jenes Gaues angesehen werden muß, und erlauben sich, an Seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall als Vorsitzenden des Landesausschusses nachstehende Anfrage zu richten:

1.   Ist es Seiner Durchlaucht dem Herrn Oberstlandmarschall bekannt, daß die Erhebungen wegen Errichtung einer deutschen landwirtschaftlichen Winterschule in Gradlitz, Bezirk Königinhof, seit vielen Jahren im Zuge und seit mindestens zwei Jahren in einer Weise abgeschlossen sind, daß alle Voraussetzungen für die Errichtung dieser Schule gegeben erscheinen?

2.    Ist es Seiner Durchlaucht bekannt, daß das k. k. Ackerbauministerium die Errichtung dieser landwirtschaftlichen Winterschule mit Befriedigung begrüßt und beim Landesausschusse auf die Erteilung der diesfalls notwendigen Zustimmung gedrungen hat?

3.   Ist Seine Durchlaucht bereit, seinen Einfluß dahin geltend zu machen, damit der Landesausschuß seinen ablehnenden Standpunkt bezüglich der Votierung der üblichen Landesbeiträge für eine deutsche landtvirtschaftliche Winterschule in Grablitz endlich ausgebe?

4.   Ist der Landesausschuß des Königreiches Böhmen bereit, die bezüglichen Beiträge des Landes für die Errichtung der genannten Winterschule in den Voranschlag für das Jahr 1906 einzustellen?

Prag, am 2. Juni 1905.

Dr. Schreiner und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde mich bezüglich dieser Anfrage mit dem Landesausschusse behufs Beantwortung derselben ins Einvernehmen setzen.

Dorozumím se se sl. zemským výborem stran odpovědi na tuto interpellaci.

(Läutet): Es liegt eine Anzahl von Anträgen vor, welche im Drucke Verteilt worden sind, bezüglich deren die Herren Antragsteller ersuchen, daß dieselben ohne erste Lesung an die betreffende Kommission verwiesen werden.

Ich werde mir erlauben, diese Anträge anzuführen und erkläre, daß ich, wenn keine Einwendung dagegen erhoben wird, bereit bin, dem Wunsche der Antragsteller zu entsprechen.

Byl tiskem rozdán jistý počet návrhů, stran kterých páni navrhovatelé žádají, aby jejich návrhy byly přikázány dotyčným komisím bez prvního čtení. Dovolím si sděliti obsah těchto návrhů a podotýkám, že se své strany nečiním námitek proti tomu, aby bylo vyhověno přáním pánů navrhovatelů, a pakli nebude s jiné strany činěn odpor proti tomu, vyhovím jejich přání.

Návrh poslanců Kubra, Zázvorky a soudruhů ve příčině regulace řek a meliorace pozemků.

Antrag der Abg. Kubr und Genossen, betreffend Flußregulierung und Bodenmeliorierung.

Návrh poslanců Lipky, Schreitra a soudr. v příčině zmírnění nouze v okresu ústeckém a chabařovickém.

Antrag der Abg. Lipka, Schreiter und Genossen, betreffend die Linderung der infolge Wolkenbruch, Hagel und anbauernden Dürre in den Bezirken Auffig-Karbitz eingetretenen Notlage der Landwirte.

Návrh poslanců Kutschera, Schreitra a soudr. v příčině zmírnění nouze, která nastala následkem průtrže mračen, krupobití a sucha ve venkovských obcích okresu litoměřického, ústěckého a lovosického.

Antrag der Abg. Franz Kutscher, Schreiter und Genossen, betreffend die Linderung der infolge Wolkenbruch, Hagelschlag und Dürre in den Landgemeinden der Bezirke Leitmeritz, Auscha und Lobositz eingetretenen Notlage.

Antrag der Abg. Schreiter und Genossen, betreffend die Gewährung einer ausgiebigen Hilfe aus Landes- und Staatsmitteln für die durch wiederholte Elementarschäden schwer geschädigten Gemeinden und Bewohner des politischen Bezirkes Dauba

Návrh poslance Schreitera a soudruhů v příčině vydatné státní a zemské podpory obcím a obyvatelům politického okresu Dubé, opětnými živelními pohromami těžce poškozeným.

Návrh poslance Mil. Vojty a soudruhů v příčině změny odstavce 2. § 19. ze dne 2. května 1883 (škol. novely).

Antrag der Abg. M. Bojta und Genossen, betreffend die Aenderung des zweiten Absatzes des § 19. des Gesetzes vom 2. Mai 1883 (Schulnovelle).

Antrag der Abg. Wüst und Genossen, betreffend eine Unterstützung zu den Schneeauslagen im Preßnitz-Weiperter Vertretungsbezirke.

Návrh poslance Wüsta a soudr. v příčině podpory k nákladu na odstraňování sněhu v zastupitelském okresu přísečnickovýprtském.

Návrh poslance Jindřicha Doležala a soudruhů na poskytnutí pomoci rolnictvu v okresu Novobydžovském z prostředků zemských.

Antrag der Abg. Heinrich Doležal und Genossen, betreffend die Gewährung einer Hilfe aus Landesmitteln für die Landwirte des Bezirkes Neubyždow.

Návrh poslance Viléma Holoubka a soudruhů na věnování většího obnosu pro živ-