okres Novobydžovský v roce 1902 státní podporu.
Po průměrné sklizni v roce 1903 stíhaly však koncem roku 1903 a během roku 1904 zemědělstvo okresu našeho živelní pohromy jedna za druhou, jedna těžší druhé.
Nejprve rozmnožili se polní hraboši způsobem neobvyklým a výtěžek z pozemků ohrožujícím, pak nastalo prudké a trvalé sucho, které mělo za následek, že velmi četné pozemky v okresu nebyly vůbec obdělány, zasety a osázeny, což stalo se zejména v obcích, které mají ornici podloženou nepropustným jílem a ve kterých jak přílišné mokro, tak nepoměrné sucho působí značných škod na úrodě.
Obcí takových v okresu Novobydžovském, čtyřicet devět politických obcí čítajícím, možno páčiti více než na jednu třetinu. Aby však dílo zhouby a zničení bylo dovršeno, postihlo dne 21. června 1904 třicet šest obcí okresu Novobydžovského krupobití, které co do intensity nezůstalo za krupobitím, dne 31. července 1902 okres Novobydžovský postihnuvším, avšak co do rozsahu bylo daleko hroznějším, neboť postiženo jím tentokráte o jedenáct obcí více nežli v r. 1902. Poškozená plocha obnášela 12. 573 jitro a 1420 čtverečných sáhů a vyšetřená škoda páčí se na 2. 001. 194 korun. Krupobitní katastrofa z 21. června 1904 postihla okres zdejší v době nejvýš nepříznivé, tedy daleko v době nepříznivější než-li v roce 1902. Kdežto v roce 1902 z obilnin bylo možno přece jakýs takýs výtěžek očekávati, po katastrofě z 21. června 1904 nemožno více nadíti se do žádného, neboť v obcích nejvíce postižených hodlali rolnící zasíti pícní rostliny, aby získali alespoň obrok pro dobytek. Ty však následkem sucha nevzešly, a tím utrpěli postižení další škodu, nehledě k tomu, že následkem toho ceny dobytka, kterého rolník náš za těchto okolností byl nucen se zbaviti, značně klesly.
Rozsah katastrofy bude objasněn nejlépe odepisy c. k. daně pozemkové, ve kteréžto příčině právě šetření u c. k. úřadů finačních se provádí.
Zemědělci okresu Novobydžovského dlouhou dobu pociťovati budou následky těchto pohrom a hledí nejtrudnější budoucnosti vstříc.
Z těchto důvodů navrhují podepsaní:
Slavný sněme království Českého račiž se usnésti:
1. Aby poskytnuta postiženým co nejvydatnější podpora z prostředků zemských,
2. aby rolnictvu, řemeslnictvu a živnostnictvu poskytnuty nezúročitelné nouzové zápůjčky zemské za jistoty hypotekární a za šetření okresního výboru na delší dobu, nejméně aspoň 10ti let do výše na 30násobný čistý katastrální výnos,
3. aby v zájmu rolnictva, které jest beze všech prostředků jak pro obživu svých rodin, tak pro udržení svého hospodářství započato bylo s regulačními pracemi na Cidlině a Javorce, by tak rolnictvu dostalo se nejpotřebnějšího výdělku a
4. aby příslušní činitelé jak státní tak autonomní učinili co nejdříve kroky ku zřízení okresních pojišťoven se zajišťovnou zemskou proti škodám z ohně, krupobití, proti pádu dobytka, kteréžto pojišťování jako nezbytnost budiž povinné.
V ohledu formálním se navrhuje, aby tento návrh přikázán byl bezprvního čtení komisi rozpočtové.
V Praze, dne 26. května 1905.
Jindřich Doležal a soudr.
Nejv. maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Pan posl. Vojta podal mně návrh. Žádám, by byl přečten.
Sněmovní aktuar Dr. Prachenský (čte): Návrh posl. Mil. Vojty a soudruhů v příčině změny odstavce 2 zákona ze dne 2. května 1883 (škol. novely).
Slavný sněme račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, by v nejbližším zasedání říšské rady podala návrh na změnu § 19., odstavce 2., zákona ze dne 2. května 1883 (škol. novely) tohoto znění:
»V městech, kde je pouze jedna měšťanská škola, budiž dovolena návštěva obojího pohlaví žákovstva. «
V ohledu formálním budiž návrh bez prvního čtení přidělen komisi školské.
V Praze, dne 18. května 1905.
Vojta a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.
Ich werde diesen Antrag der geschästsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Byl mně podán dotaz od p. posl. Chaloupky.
Es wurde mir eine Interpellation vom Herrn Abg. Chaloupka überreicht.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Chaloupky, Práška a soudruhů k Jeho Jasnosli Nejvyššímu maršálkovi jako předsedovi zem. výboru království Českého, Jiřímu knížeti z Lobkowicz.
Zákonem ze dne 27. dubna čís. 91. ř. z, stanoveny byly zásady, t. zv. »rámcový zákon«, pro zřízení nucených hosp. společenstev.
Návrhem podepsaných ze dne 14. června 1904 č. t. XII. žádáno bylo, aby zemský výbor neprodleně předložil sněmu vypracovanou předlohu zem. zákona o zájmových společenstev, by tato urychleně projednána býti mohla
Předloha ona dosud předložena nebyla. Táží se tudíž podepsaní:
Jest Vaše Jasnost ochotna vypracování této předlohy zákona, který podepsanými za velice důležitý se pokládá, v zemském výboru urychliti a sněmu k prvému čtení předložiti?
V Praze, dne 26. května 1903.
Frant. Chaloupka a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Dorozumím se stran odpovědi na tento dotaz se zemským výborem.
Ich werde mich bezüglich der Beantwortung dieser Interpellation mit dem Landesausschusse ins Einvernehmen setzen.
P. posl. Kubr a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.
Sněmovní aktuar Dr. Prachenský (čte): Dotaz poslance Kubra a soudruhů k Jeho Excellenci p. místodržiteli jako předsedovi c. k. zem. finančního ředitelství v Praze (1 žádost, 2. platební rozkaz). V prosinci r. 1904 podali si živnostníci v král. Českém žádost
prostřednictvím c. k. okr. hejtmanství na Smíchově k c. k. zemskému finančnímu ředitelství, aby silně jsouce ve svých obchodech poškozeni, dostali buď úplný aneb částečný odpis daně z výdělku pro rok 1904, v pádě záporném, aby jim byla povolená lhůta delší k splacení daně té a tato nebyla vymáhána.
Odvolali se hned v hlavě žádosti na znění zákona a znění vynesení min. financí ze 17. listopadu 1897 a 5. května 1898, kde tyto žádosti co kolku prosté označeny jsou.
Nejen že živnostníkům daň slevena nebyla, ale i pokuta dvojnásobná z nekolkování žádosti jim byla předepsána, jak z příloh vysvítá.
Podepsaní táží se Vaší Excellence:
1. Jest jednání toto Vaší Excellenci jako předsedovi c. k. zemského finančního ředitelství známo?
2. Hodlá Vaše Ex. naříditi, aby pokuty ty co protizákonné byly odepsány a živnostníctvo neobtěžováno?
Kubr a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Ecxellenci p. místodržiteli.
Ich werde diese Anfrage an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Der Herr Abg. Heinzl hat mir eine Anfrage an Se. Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
P. posl. Heinzl a soudruzi mně podali dotaz k J. Ex. p. místodržiteli.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest: ) Anfrage der Abg. Josef Heinzl und Genossen an Se. Exzellenz den Herrn Statthalter betreffend zwangsweise Eintreibung der noch restlichen Grundsteuern in der Gemeinde Neurohlau, Steuerbezirk Elbogen.
Laut Zuschrift der Gemeinde Neurohlau, Bezirk Elbogen, hat das k. k. Steueramt in Elbogen die noch restliche Grundsteuer in der zitierten Gemeinde am 10. Mai exekutiv eingemahnt.
Nachdem von Seite der Steuerbehörde die Grundsteuer-Abschreibung für das Jahr 1901 in der Gemeinde Neurohlau noch nicht durchgeführt ist, so hat das k. k. Steueramt
in Elbogen eine Gesetzesverletzung begangen, weil das Gesetz vom 16. Juli des Jahres 1896 es ausdrücklichst verbietet, daß Steuern, welche in Abschreibung stehen, zwangsweise eingetrieben werden dürfen.
Bon Seite des hohen Finanzministeriums sind wiederholt Erlässe an die unteren Steuerbehörden ergangen, die Steuern in Notstandsgebieten sollen die größte Berücksichtigung finden, aber dessenungeachtet Verjagen ja förmlich die unteren Steuerbehörden die Landwirte von ihrem Hos und Haus.
Auf Grund der angeführten Gesetzesverletzung von Seite des k. k. Steueramtes in Elbogen erlauben sich die Gefertigten an Se. Excellenz die Anfrage zu stellen:
Ist Se. Exzellenz geneigt, sofort der Finanzlandesdirektion in Prag die Weisung zu geben, unverweilt darüber Erhebungen pflegen zu lassen und das gesetzesverletzende Vorgehen, welches schon wiederholt bei dem Steueramte in Elbogen in dieser Angelegenheit vorgekommen ist, entschieden einzustellen?
Prag, am 26. Mai 1905.
Josef Heinzl und Genossen.
Oberstlandmarschall: Ich werde diese Interpellation an Se. Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.
Odevzdání tuto interpellaci Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Pan poslanec Dr. Šamánek a soudruzi mě odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Die Herren Abgeordneten Dr. Šamánek und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht.
Sněmovní aktuár Dr. Prachenský (čte: );
Dotaz poslance MUDra Václava Šamánka a soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého.
Magistráty v Praze a v Liberci v přenesené působnosti své jsou úřady zeměpanské, majíce týž význam jako c. k. okresní hejtmanství. Přísluší jim tudíž ve věcech živnostenských, vojenských, zdravotních, berních a bezpečnostních dbáti jazykové rovnoprávnosti zaručené platnými zákony a nařízeními, zvláště pak článkem 19. z. st. ze dne 21. pros. 1867 z. z. č. 142 a ministerským nařízením ze dne 19. dubna 1880. Magistrát pražský vždy rovnoprávnosti jazyka německého s jazykem českým dbal a až do největší krajnosti dbá dosud, neboť německá podání nejen přijímal a přijímá, ale i vyřizoval a vyřizuje je v té řeči. Jinak bylo a jest u magistrátu libereckého. Týž sice do r. 1897 česká podání přijímal, ale vyřizoval je vždy jazykem německým. Veškeré stížnosti v této záležitosti nadřízeným úřadům podané zůstávaly bez výsledku.
Rokem 1897 počínaje až do této doby magistrát v Liberci česká podání nevyřízená stranám vrací a dovoluje si tu smělost, že je vyzývá, aby podání činily jazykem německým. Snad domnívá se, že k jednání tomu opravňuje jej nezákonné usnesení městského zastupitelstva z roku 1891, kdy toto odvážilo se ustanoviti, že česká podání magistrátu nemají býti přijímána. C. k. místodržitelství teprve po letech toto usnesení zrušilo, načež sbor obecních starších odvolal se k ministerstvu, jež po léta rozhodnutí v této věci se vyhýbá. Opakuje se tu, co děje se stále a stále, kde jedná se o domnělou, zákony neodůvodněnou državu německého národa. Ministerstvo v neprospěch českého lidu rozhodnouti nemůže, brání tomu platné zákony a předpisy, rozhodnouti po právu a spravedlnosti nechce pro blahovůli, kterou i k neoprávněným požadavkům německého národa chová a proto nechává raději v platnosti křivdu a násilí a podkopává u českého lidu důvěru v právo a spravedlnost. Však c. k. státní úřady nejen tuto nezákonnost trpí, ale ony ji ještě podporují. Činí to zvláště c. k. místodržitelství a c. k. zemská školní rada, které strany české přímo vybízejí, aby podání zasýlaly nikoliv prostřednictvím úřadů první stolice v Liberci, ale jim přímo do Prahy, dále c. k. místodržitelství i c. k. zemská školní rada česká vyřízení stranám v Liberci zasýlají s obejitím úřadů první stolice, tedy zase přímo; také oba ty nejvyšší zemské úřady překládají pro magistrát i c. k. okresní školní radu města Liberce česká podání, která ovšem dříve samy strany musely do Prahy zaslati.
Před krátkým časem rozhodl sice c. k. říšský soud ve Vídni, že česká řeč je v Liberci obvyklou a magistrát jako úřad zeměpanský má povinnost podání v té řeči nejen přijímati, ale i vyřizovati, avšak magistrát i po tomto nejvyšším rozhodnutí jako na výsměch zákonům a vší autoritě podání česká vrací nevyřízena se smělou poznámkou, že jsou nesrozumitelná a mají býti sepsána jazykem německým.
V uvážení, že toto jednání odporuje platným zákonům, nařízením a nedávnému rozhodnutí c. k. říšského soudu; v uvážení, že jím porušuje se řádný postup při úředním jednání; konečně v uvážení, že české strany tímto způsobem jsou uráženy, týrány a poškozovány, táží se podepsaní:
Co hodlá c. k. vláda učiniti, aby magistrát a c k. okresní školní radu pro město Liberec přiměla k zachovávání článku 19. st. z. z. ze dne 21. pros. 1867 ř. z. č. 142, ministerského nařízení ze dne 19. dubna 1880 a nedávného rozhodnutí c. k. říšského soudu?
V Praze, dne 29. května 1905.
MUDr. V. Šamánek a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tuto interpelaci Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich werde diese Interpellation an Se. Excellenz den Herrn Statthalter leiten.
Pan poslanec Barták a soudruzi mě odevzdali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslanců Jana Bartáka, Václava Němce a Václava Březnovského i soudruhů k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli král. Českého.
Vaše Excellence! Jak známo, obrátil se »Spolek obchodníků se zvěřinou a drůbeží v království Českém« ku sněmu král. Českého s peticí, ve které žádá za změnu zákona o myslivosti z 1. června 1866, č. 49 z. z., kterýžto svojí velikou nedostatečností živnost jejich velice stěžuje, an nedopouští v čase hájení obchod se zvěří uměle konservovanou a jinak je poškozuje.
Tak velice těžce nesou, že není jim ani dovolováno, by mohli obchodovati se se zvěří, která dle § 32. cit. zákona v oborách se chová, totiž dančí, vysokou a černou i za časů hájení, resp. od. 14. února do
1. srpna - ježto prý ustanovení o lístcích dodávacích na tuto zvěř vztahovati nelze.
Avšak tazatelé jsou přesvědčeni, že obchod se zvěří tou je i v mezích zákona zcela přípustný. Zákon ustanovuje v § 32., že šetření zvěře »nevztahuje se k oborám, to jest ohradám, v nichž chová se zvěř dančí, zvěř vysoká a černá. « Dále v § 34.: »Od 14. dne (totiž od 14. února do 1. srpna)... není dovoleno prodávati zvěře, která se má šetřiti. « Dle toho není zakázán prodej zvěře, která se šetřiti nemusí.
Konečně z ustanovení § 35. »Po čas k honbám ustanovený má si každý zvěřinář na zvěř prodávanou lístek dodavací opatřiti« vysvítá, že prodej zvěře z obor na lístek dodavací má býti volný po celý rok, poněvadž jest pro obory, respektive tamní určitou zvěř celý rok ku honbám ustanoven. Není tudíž zákonného podkladu, dle kteréhož prodej zvěře oné by mohl býti zakazován, naopak, jednání takové jest protizákonným.
Vzhledem k tomu, že zákonem moravským z 20. února 1895 a dolnorakouským z 13. července 1895 jest prodej zvěře daleko lépe opatřen, z části i na újmu obchodníků českých; vzhledem k tomu, že i v království Českém v některých politických okresech (Cheb) zvěř z obor může se prodávati, dále, že za nynější drahoty masa i konsumenti jsou praksí dosavadní poškozováni, táží se podepsaní:
Jest Vaše Excellence ochotna působiti k tomu, aby vydáno bylo prováděcí nařízení k § 32. a 34. zák. zem. z 1. června 1866 č. 49 z. z. toho smyslu, aby prodej zvěře z obor v § 32 cit. zákona jmenované v král. Českém v každé době umožněn byl?
V Praze, 29. května 1905.
Jan Barták a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Prášek a soudr. odevzdali mi dotaz k J. E. panu místodržiteli, který, žádáni, aby byl přečten.
Sněmovní aktuar Dr. Prachenský (čte): Dotaz poslance Karla Práška a soudruhů k J. Excellenci p. místodržiteli království Českého:
Za příčinou cvičení ve střelbě zakoupila vojenská správa komplex pozemků, na kterých cvičení tato mají býti odbývána a sice kolem vesnice Mladé.
Vojsko ubytované v okolních vesnicích a městě Starých Benátkách, necvičí však jenom na těchto zakoupených pozemcích, nýbrž na pozemcích rolníkům tamnějším náležejících.
Tímto způsobem ničena jest úroda rolnictva a zároveň rušena pasáž na těchto místech. Zakročení rolnictva k odstranění tohoto nešvaru jest beze všeho výsledku, a zvláště vyšší důstojnictvo počíná si úplně bezohledně a nedbá, že svévolně maří úrodu polní a že státu zbytečné výdeje se činí.
Podepsaní táží se, zda Jeho Excellenci jest jednání toto známo a zda hodlá Jeho Excellence zjednati nápravu ?
Prášek a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Wüst hat mir zwei Anfragen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht, welche ich Zu verlesen bitte.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage des Abg. Wust und Gen. an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter, betreffend die Namensänderungen der Juden.
Im Laufe der letzten Jahre ereignete es sich, daß die hohe k. k. Statthalterei mehreren Ansuchen von Juden behufs Namensänderungen stattgab. So wurde aus einmal aus dem Träger des Namens Ochs ein Osthof, aus Abeles ein Albert, aus einem Kohn ein Kolbert, aus Löwy ein Lönhardt und jetzt wieder wurde dem Juden Moritz Abeles, Inhaber der Firma Moritz Abeles in Prag, bewilligt, daß er seinen bisherigen Familiennamen ablegen und den Namen Arndt fuhren darf. Dieses Vorgehen halten die Gefertigten als eine Beleidigung jener Familien, deren Träger des Namens in Ehren oft Jahrhunderte bestehen, einzelne Namen wie z. B. Arndt der gesamten deutschen Nation angehören und nun auf einmal durch Juden herabgesetzt werden. Würde der Name den betreffenden jüdischen Gesuchsteller nicht selbst anekeln, so
hätte derselbe keinen Grund, der Welt seinen ursprünglichen Namen vorzuenthalten.
Geschieht dies aus geschäftlichen Gründen, um durch Namensänderung der Welt den Juden zu verbergen, so ist diese Täuschung ebenfalls unstatthaft.
Nachdem die in Ehren grau gewordenen christlichen Familien nicht dulden können, daß ein Jude ihren Namen willkürlich annimmt und dadurch die christlichen Träger des Namens in der Dessentlichkeit herabgesetzt werden, so gestatten sich die Gefertigten die Anfrage:
Was gedenken Seine Exzellenz in Zukunft zu tun, um derartige Ansuchen der Juden zu verhindern.
Prag, am 29. Mai 1905.
Wüst und Gen.
Landtagsaktuar Dr. Prachenský (liest): Anfrage des Abg. Wüst und Gen. an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter, betreffend die schlechte Lieferung Von Futterstoffen an die Landwirte im Notstandsgebiete des polit. Begirkes Kaaden.
Wie aus der Gemeinde Wenkau, Bezirk Preßnitz, mitgeteilt wird, haben die dortigen Landwirte verfälschte Futterstoffe im Wege der k. k. Bezirkshauptmannschaft in Kaaden erhalten und zeigt dies in natura eingesandte Kleiemuster, das auch der hohen k. k. Statthalterei mitvorgelegt wird, daß dasselbe zumeist aus Sägespänen und Sand besteht.
Nachdem die Landwirte Sich ohnehin in einer traurigen wirtschaftlichen Lage befinden, so kann man nicht verlangen, daß sie für diese gefälschten, jeder Nährkraft entbehrenden Futterstoffe ihr geborgtes Geld auf die Cassewerfen, um gewissenlosen, betrügerischen Lieferanten die Tasche zu füllen.
Die Gefertigten stellen deshalb den Antrag:
Geruhen Euere Exzellenz die Erhebungen zu pflegen und nach denselben den Landwirten die hiefür ausgelegten Geldbeträge rückstellen zu lassen?
Werden Euere Exzellenz die betrügerischen Lieferanten zur Rechenschaft ziehen und dieselben der Staatsanwaltschaft überantworten?
Prag, am 29. Mai 1905.
Wüst und Gen.
Oberstlandmarschall: Ich werde die Verlesenen Interpellationen an Se. Exzellenz den Herrn Statthalter leiten.
Odevzdám přečtené dotazy Jeho Excelenci panu místodržiteli.
Die Herren Abg. Lipka und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Pan poslanec Lipka a soudruzi podali návrh.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Antrag der Abgeordneten Lipka, Kutscher, Schreiter und Genossen, betreffend die Gewährung Von Unterstützungen aus Landes- und Staatsmitteln an die durch Hagelschlag schwer geschädigten Gemeinden des Gerichtsbezirkes Karbitz.
Am 18. Mai 1905 wurden die Gemeinden Kulm, Schönfeld, Lochtschitz, Haberzie, Türmitz, Wiklitz, Gr. Tschochau, Prosanken, Hliney von einem schweren Hagelschlage heimgesucht.
Durch denselben wurde nicht bloß das Getreide, Sondern auch Rübe und Futter teilweise ganz Vernichtet, sowie die Hoffnung aus eine Obsternte vollständig vereitelt.
Die Lage der Betroffenen ist umso schlimmer, weil zur jetzigen Zeit an einen Anbau nicht mehr zu denken ist, die Gemeinden teilweise Voriges Jahr durch Wolkenbruch und Hagel am 21. Juni schwer geschädigt wurben und auch unter den Folgen der Dürre heute noch zu leiden haben.
Die Gefertigten stellen deshalb den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Auf Grund genauer Erhebungen ist den Landwirten genannter Gemeinden eine ausgiebige Unterstützung aus Staats- und Landesmitteln zuzuwenden
In formaler Hinsicht wird beantragt, diesen Antrag ohne erste Lesung der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung zuzuführen.
Prag, am 29. Mai 1905.
Lipka und Genossen.
Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Wüst hat mir einen Antrag überreicht
Landtagssecretär Dr. Haasz (liest): Antrag des Abgeordneten Wüst und Genossen, betreffend einer Unterstützung zu den Schneeauslagen im Preßnitz-Weiperter Vertretungsbezirke.
Der Preßnitz-Weiperter Vertretungsbezirk hatte im vergossenen Winter 1904-1905 hohe Auslagen für Schneeschaufeln zu bestreiten und betrugen dieselben die bedeutende Hohe von 12. 464 Kronen.
Wer die traurigen wirtschaftlichen Verhältnisse im Erzgebirge kennt, weiß, wie schwer die Steuern, Umlagen und sonstigen Abgaben getragen werden, umso schlimmer gestalten sich die Anforderungen, wenn die Landwirte unter Mißjahren zu leiden haben, wie es im Bezirke Preßnitz-Weipert in den letzten Jahren der Fall war.
Die Gefertigten stellen deshalb den Antrag:
Der hohe Landtag geruhe der PreßnitzWeiperter Bezirksvertretung einen entsprechenden Unterstützungsbeitrag für die hohen Schneeauslagen zu bewilligen.
In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag ohne erste Lesung der Budgetkommission zuzuweisen.
Prag, am 29. Mai 1905.
Wüst und Genossen.
Oberstlandmarschall. Ich werde diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.
(läutet. ) Ich erlaube mir dem hohen Hause mitzuteilen, daß ich infolge mehrfach ausgesprochener Wünsche auf die Tagesordnung der heutigen Sitzung als letzten Gegenstand die Einsetzung der Schulkommission gesetzt habe.
Dovoluji sobě sděliti slavnému sněmu, že jsem následkem žádostí, které mně byly vysloveny z více stran, položil na denní pořádek dnešního sezení jakožto poslední předmět ještě zřízení komise školské.
Předkládám slavnému sněmu ještě některé návrhy, stran kterých žádali páni navrhovatelé, aby byly přikázány komisím bez prvního čtení.
Nečiním námitky proti tomu, aby tyto návrhy byly přikázány dotyčným komisím bez prvního čtení, a pakli nebude z jiné strany činěno námitek, učiním dle přání pánů navrhovatelů.
Ich werde dem hohen Hause noch einige Anträge nennen, bezüglich welcher die Antragsteller den Wunsch ausgesprochen haben, daß sie ohne erste Lesung den Kommissionen überwiesen werden.
Ich erhebe gegen diese Zuweisung keinen Einspruch, und falls von anderer Seite auch kein Einspruch erhoben werden wird, werde ich diese Anträge den Kommissionen ohne erste Lesung zuweisen. Es ist dies der:
Antrag der Abg. Wüst und Genossen betreffend eine Notstandsunterstützung für den politischen Bezirk Kaaden anläßlich des letzten Mißjahres 1904 durch die Dürre.
Návrh poslance Wüsta a soudruhů ohledně podpory nouzové politickému okresu Kadaňskému za příčinou poslední neúrody následkem sucha v roce 1904.
Antrag der Abg. Wüst und Genossen, betreffend die Erbauung einer stabilen Brücke über die Eger bei Lametitz, Bezirk Kaaden.
Návrh poslance Wüsta a soudruhů v příčině vystavění stálého mostu přes Ohři u Lomazic v okresu Kadaňském.
Návrh poslance Dra Fiedlera a soudr. týkající se úpravy řeky Cidliny v dolním toku v okresu poděbradském.
Antrag der Abgeordneten Dr. Fiedler und Genossen, betreffend die Regulierung der unteren Flugstrecke der Cidlina im Bezirke Poděbrad.
Návrh posl. Bartáka a soudruhů v příčině změny branného zákona.
Antrag der Abgeordneten Johann Barták und Genossen, betreffend die Abänderung des Wehrgesetzes.
Antrag der Abgeordneten Möse und Genossen, betreffend die Unterstützung der Landwirte im Bezirke Gabel-Kratzau.
Návrh posl. Möseho v příčině udělení podpory rolníkům v okresu Jabloneckém a Chrastavském.
Činí se proti přikázání těchto návrhů bez prvního čtení na komise námitka ?
Wird gegen die Zuweisung dieser Anträge an die Kommisssionen ohne erste Lesung eine Einwendung erhoben?
Nebyla činěna námitka, a učiním dle přání pánů navrhovatelů.
Es ist keine Einwendung erhoben worden, und ich werde dem Wunsche der Herren Antragsteiler entsprechen.
Ich habe die Ehre aus einige Interpellationen, welche mir überreicht worden sind und welche an mich als Vorsitzenden des Landesausschusses gerichtet sind, die Antwort zu erteilen.
Mám čest dáti odpověd na dotazy, které byly učiněny na mne jako předsedu zemského výboru.
In Beantwortung der an mich in der V. Landtagssitzung vom 18. Mai 1905 seitens der Herren Abgeordneten Franz Kutscher, Schreiter und Genossen gerichteten Anfrage, betreffend den Ausbau der landwirtschaftlichen Akademie in Tabor, sowie der landwirtschaftlichen Mittelschule in Chrudim, beehre ich mich auf Grund Beschlusses des Landesausschusses vom 24. Mai 1905 folgendes mitzuteilen:
Was zunächst die Frage anbelangt, wieso es kommt, daß der Landesausschuß nur den Ausbau und die Neueinrichtung der landwirtschaftlichen Akademie in Tabor, sowie der landwirtschaftlichen Mittelschule in Chrudim vorgenommen hat, währenddem die Mutter der landwirtschaftlichen Schulen in Böhmen, die landwirtschaftliche Akademie TetschenLiebwerd, bis heute noch einer neuzeitigen Ausgestaltung entbehrt, so ist die Ursache dieser Erscheinung vor allem einerseits in dem Umstande zu suchen, daß die Mangelhaftigkeit der Gebäude, in denen die beiden genannten Anstalten Tabor und Chrudim früher untergebracht waren, tatsächlich die Beschaffung neuer Gebäude dringender erscheinen ließ als bei der Akademie Tetschen-Liebwerd, anderseits aber auch darin, daß die beiden interessierten Stadtgemeinden - ähnlich wie die Gemeinde Kaaden hinsichtlich der dortigen landwirtschaftlichen Mittelschule - tatkräftig und durch bedeutende finanzielle Opfer, welche ein Drittel des Kostenaufwandes erreichen, ja teilweise überschreiten, eingegriffen und auch seitens der k. k. Regierung im Vereine mit dem Landesausschusse namhafte Beiträge erwirkt haben.
Bezüglich der drei eben bezeichneten