Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Jasný pane zemský maršálku království Českého v Praze !

Byv operován na pražské klinice, vrátil jsem se po 16 denním pobytu a nacházím se v rekonvalescenci.

Prosím, Jasnosti, za blahovolné vymožení dovolené od budoucího zasedání zemského sněmu.

Maje čest podepsati se Vaší Jasnosti nejoddanější

Čeněk Šembera, zemský poslanec.

Třebnice u Sedlčan, 4. října 1904.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Šembera ersucht um Urlaub für die Dauer der Landtagssession.

Es ist dies ein Gegenstand, welcher der Beschlußfassung des hohen Hauses unterliegt.

Pan poslanec Šembera žáda za dovolenou na dobu zasedání zemského sněmu.

Jest to předmět, který podléhá usnesení slavného sněmu.

Dám o této žádosti hlasovati.

Ich Werde dieses Urlaubsgesuch zur Abstimmung bringen.

Es hat sich zur Abstimmung der Herr Abgeordnete Dr. Tschan das Wort erbeten.

Abg. Dr. Tschan: Ich beantrage, der hohe Landtag möge beschließen:

"Über das Urlaubsgesuch des H. Abg. Šembera ist namentlich abzustimmen und es hat vorher im Sinne des § 67 der Geschäftsordnung eine Zehnminuten-Pause einzutreten. "

Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Dr. Tschan navrhuje, aby bylo hlasováno o žádosti za dovolenou pana posl. Šembery dle jmen, a aby byla před tím desetiminutová přestávka.

Ich werde zunächst bezüglich der Zehnminuten-Pause die Unterstützungsfrage stellen und ersuche jene Herren, welche die Zehnminuten-Pause wünschen, die Hand zu erheben.

Es ist hinreichend unterstützt.

Nunmehr werde ich die Unterstützungsfrage bezüglich der namentlichen Abstimmung stellen.

Ich ersuche jene Herren, welche die namentliche Abstimmung wünschen, die Hand zu erheben.

Es ist hinreichend unter stützt.

Ich werbe daher gegenwärtig eine Zehnminuten-Pause eintreten lassen und dann die namentliche Abstimmung einleiten.

Jelikož žádost za desetiminutovou přestávku byla dostatečně podporována, a taktéž byla dostatečně podporována žádost za hlasování dle jmen, přerušuji nyní sezení na deset minut a pak provedu hlasování dle jmen o žádosti pana posl. Šembery za dovolenou.

Sezení je na 10 minut přerušeno.

Die Sitzung ist auf zehn Minuten unterbrochen.

(Sezení přerušeno ve 12 hod. 5 min.

Unterbrechung der Sitzung um 12 Uhr 5 Minuten. )

(Opětné zahájení schůze 12 h. 15 m.

Wiedereröffnung der Sitzung um 12 Uhr 15 Minuten).

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Zahajuji opět schůzi.

Ich eröffne wieder die Sitzung.

Žádám pány verifikátory, by ráčili zaujmouti svá místa.

Ich ersuche die Herren Berifikatoren, ihre Plätze einzunehmen.

Der Herr Abg. Hofmann ist heute Berifikator, ich ersuche ihn, Seinen Platz einzunehmen. (Ist nicht zugegen).

Würde vielleicht ein anderer der Herren Verifikatoren so freundlich sein ? Vielleicht Herr Abg. Dr. Hackel? Ist Herr Abg. Müller nicht vielleicht anwesend? Darf ich Herrn Abg. Mütter bitten, den Platz als Verifikator einzunehmen?

(Zvoní. )

Předmětem hlasování jest otázka, zda-li slavný sněni povoluje panu posl. Šemberovi dožádanou dovolenou. Páni, kteří dovolenou povolují hlasují »ano«, páni, kteří dovolenou nepovolují, hlasují »ne«.

Gegenstand der Abstimmung ist die Frage, ob das hohe Haus dem Herrn Abg. Šembera den von ihm angesuchten Urlaub bewilligt.

Jene Herren, welche der Bewilligung zustimmen, stimmen mit "ja", jene Herren, welche die Bewilligung verweigern, stimmen mit "nein".

(Zvoní. )

Dovoluji si žádati, aby byl zachován klid.

Ich erlaube mir, um Ruhe zu bitten.

Žádám, by byla čtena jména pánů poslanců.

Ich ersuche die Namen der Herren Abgeordneten zu verlesen.

(Landtagssekretär Dr. Haasz verliest die Namen der Abgeordneten. Diese geben ihre Stimmen ab. )

Sněm. sekretář dr. Haasz předčítá jména poslanců a tito hlasují. )

S »ano« hlasovali poslanci:

Mit "Ja" haben gestimmt die Abgeordneten:

Rektor Magnifikus c. k. české university pražské, Anýž, Bíba, dr. Blažek, Graf Buquoy-Longuebal, dr. Burian, hrabě dr. Deym, svob. pán Jan Dobrženský mladší, Doležal, Dostál, Jan Dvořák, dr. Ladislav Dvořák, dr. Engel, dr. Fiedler, Filip, dr. Formánek, dr. Fořt, dr. Grégr, Hájek, dr. Herold, Hodek, Hodys, Houra, Hovorka, Em. Hrubý, svob. pán Hrubý z Gelenj, Hyrš, Chaloupka, hrabě Chotek, dr. Janovský, Jílek, Jirousek, Kaftan, probošt dr. Karlach, Karlík, Kokeš, dr. Koldinský, Komárek, Kotlant, Kotlář, dr. Kotrbelec, Kožmín, dr. Kramář, světící biskup dr. Krásl, Kratochvíl, Petr Krejčí, Kubr, Kudrnka, provincial Labler, Ferdinand princ Lobkovic, Loula, Maděra, Josef Macháček, Jan Macháček, generalvelmistr Marat, Mareš, dr. Mašek, Maštálka, Stanisl. Mayer, hrabě Emanuel Mensdorff, dr. Mettal, Mixa, Mohl, Müller, Neubert, Němec, Niklfeld, Boh. Novák, dr. Pacák, dr. Pantůček, Papoušek, Pilz, dr. Pinkas, dr. Pippich, dr. Podlipný, Josef Prášek. Karel Prášek, dr. Roček, Ronz, děkan Řoškot, Sajfert, hrabě Schönborn, dr. Sedlák, dr. Sláma, dr. Srb, Srdínko, Staněk, dr. Steidl, Steyskal, dr. Stranecky, dr. Šamánek, dr. Škarda, Špindler, Šťastný, Štolc, Šulc, Tichý, dr. Ulrich, dr. Viškovský, Vojta, Graf Wallis, dr. šl. Weltrubský, Wýtwar, dr.

Zátka, Zázvorka, Graf Zedtwitz, dr. Zimmer, Žďárský.

S »ne« hlasovali poslanci:

Mit "Nein" haben gestimmt die Abgeordneten:

Adámek, Barták, dr. Baxa, Blahovec, Březnovský, Kalina, Křejčík, Kryf.

Nejvyšší maršálek zemský: Bylo odevzdáno 108 hlasů »ano« a 9 hlasů »ne. « Následkem toho nedošlo k platnému usnesení slavného sněmu.

Es wurden 108 Stimmen mit,, ja" und 9 Stimmen mit "nein" abgegeben.

Infolge dessen ist ein giltiger Beschluß des hohen Hauses nicht zustande gekommen.

Přikročím nyní k ukončení schůze.

Ich werde nunmehr zum Schlüsse der Sitzung schreiten.

Pan posl. Kalina a soudr.mi odevzdali dotaz k Jeho Exc. p. místodržiteli, a žádám by byl přečten, a prohlašuji, že jej odevzdám Jeho Exc. p. místodržiteli.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Ant. Kaliny a soudr.k Jeho Exc. p. místodržiteli jako předsedovi c. k. zemské školní rady.

V květnu t. r. přinesly listy klerikální doslovné znění výnosu ze dne 20. dubna 1904, jejž prý vydalo praesidium c. k. zemské školní rady o pěstování církevního zpěvu na školách národních. Úředně nebyl výnos ten dosud publikován.

Výnos tento jest ve zřejmém odporu se základními zákony školními a zákonným rázem školy národní

Vynesením tím nutí se přímo učitelé, aby zastávali službu varhanickou a na kůru kostelním i tehdy, když je to na úkor jejich služby školní, což jest zase v odporu s §41. z. z. z 21. ledna 1870.

Ze znění výnosu praesidia jest patrno, že jest mu dobře známo, jak neurvale píší časopisy klerikální proti učitelstvu, ale místo aby vystoupilo proti útokům těm na obranu učitelstva a svobody školy proti zneužívání téže k účelům klerikálním, vystupuje praesidium zemské školní rady proti

časopisům učitelským, jež nynější ráz školy zákonem zaručený hájí.

Protože výnosem tím mohou vyvolány býti trpké boje mezi učitelstvem a církví bojující a to ke škodě školy a na úkor beztoho již tak dost obmezené svobody učitelstva, táží se podepsaní:

1.   Zakládá se na pravdě, že praesidium zemské školní rady vydalo výnos ze dne 20. dubna 1904 o pastování zpěvu a hudby církevní ?

2.   Je-li tomu tak, proč nedalo jej dříve projednati v plenární schůzi zemské školní rady ?

3.   Zakládá se na pravdě, že jmenovaný výnos v jiném znění vydán byl pro učitelstvo německé?

4.   Uznává praesidium ještě platnost vynesení c. k. zemské školní rady pro království České ze dne 24. dubna 1871 č. 2650, dle něhož nikdo z učitelstva nemůže býti nucen k obstarávání služby na kůru kostelním ?

5.     Jest praesidium ochotno zakázati každé zanedbávání školy k vůli službě té a zaručiti učitelstvu přesné plnění zákona se strany úřadů také naproti němu a v zárodku potlačiti všechny denunciace a stranické výstřelky proti učitelstvu v následcích výnosu ze dne 20. dubna 1904.

V Praze, dne 14. října 1904.

Ant. Kalina a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Páni posl. dr. Pacák, dr. Herold, dr. Fořt, dr. Škarda, dr. Steidl a soudr. mi odevzdali prohlášení, které žádají, by bylo sl. sněmu sděleno.

Toto prohlášení jest podepsáno značným počtem pp. poslanců a nemám příčiny, proč bych toto prohlášení nedal sl. sněmu sděliti.

Die Herren Abgeordneten Dr. Pacák, Dr. Fort, Dr. Herold, Dr. Škarda, Dr. Steidl und Gen. haben mir eine Erklärung übergeben, welche von einer großen Anzahl von Abgeordneten unterschrieben ist und haben das Ersuchen gestellt, dieselbe möge dem hohen Hause mitgeteilt werden.

Ich nehme keinen Anstand, dies zu tun, und werde dieselbe zur Verlesung bringen.

Abg. Dr. Hackel: Trotz Beschlußunfähigkeit ? Das ist doch merkwürdig!

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Prohlášení podané Jeho Jasnosti nejvyššímu maršálkovi Jiřímu knížeti z Lobkowicz na sklonku zasedání sněmu království Českého dne 14. října 1904.

Vaše Jasnosti!

Sněm království Českého, svolaný na den 6. října t. r. k ústavní své činnosti, octnul se poznovu v poměrech, konání úkolů jeho mu zabraňujících Původní, významem svým pranepatrná záminka, jež loni německém krajanům k maření prací sněmovních zavdala podnět, dávno již odpadla. Rovněž přestala ve skutečnosti už trvati i souvislost, kteráž ještě do nedávna mezi taktickým postupem poselstva českého ve Vídni a mezi domněle odvetnou obstrukcí německou na sněmu byla předstírána. Plyneť to z okolností, že na rozdíl od jednání poslanců českých ve Vídni poslancové němečtí v Praze ani naléhavé, nouze lidu se týkající předměty z obstrukce nevypouštějí. Vysvítá to však i z různých projevů, samotnými vůdčími kruhy německými tlumočených. Prohlašujeť se projevy těmito nepokrytě, že obstrukce německá v Praze, bez ohledu jak se poměry ve Vídni utváří, býti má a bude i. na dále trvalým prostředkem směřujícím k cílům, kteréž krajními stranami německými již bez ostychu jsou formulovány, směrodatnými pak zástupci německých krajanů zatím jen mlhovitě označovány jakožto vyrovnání Němců jednak se státem, jednak s národem českým, a kteréž co do věcné svoji podstaty nespočívají v ničem jiném, než aby zásada naprosté rovnoprávnosti trvale byla zhroucena, základové právních řádů, na nichž proudem dějin vyvíjela a po dnes udržela se jednota tohoto království a nedílnost oběma národům společné vlasti na prospěch jednostranných politicko-národních tužeb německých byly rozvráceny a tak naše domovina stržena byla do proudu vývoje, jehož průběh s podmínkami poctivého smíru národnostního i hospodářského zdaru obyvatelstva v zjevném nalézají se odporu.

Novým tímto zostřením politického postupu německých krajanů našich spějou zmatky, způsobené výbuchem jejich obstrukce r. 1897 ve Vídni, ku hrozivému stupni krise ústavní, ne-li dokonce i státní. Kon-

statujíce tuto skutečnost, poslancové národa českého želí sice pustošivých její účinků na veškeren život veřejný, však podstaty a dalšího průběhu jejího nikterak se nelekají. Horoucí a všech obětí schopno jest láska, kterouž národ český lne k otecké svoji zemi, zároveň však i hluboké, staletou zkušeností zpevněné jest jeho přesvědčení, že jakkoli po strastiplné minulosti těžké a dlouhé mu snad ještě kynou zápasy o zjednání záruk lepší budoucnosti, přece nicméně ani zloba doby, ani stupňovaná úpornost soupeřů bohdá nebudou již s to, aby obranu jeho, vedenou jak jménem positivního práva tak jménem všelidské mravnosti, trvale dovedly zklátiti. S klidem hledí tedy zástupcové národa českého vstříc dalšímu vývoji zmatkuplného procesu nynějšího, a jestliže přes to dnešním projevem na Vaši Jasnost, jakožto nejvyššího představitele samosprávy království Českého adresovaným, pozvedají svého hlasů, činí tak poslouchajíce příkazu svědomí, kteréž jim velí, aby v okamžiku nového stupňování obecné vřavy, vlast naši od drahných let hubící, před tváří všech dobré vůle osvědčili a celé polické veřejnosti, pokud zášti národnostní smysl pro právo a mravnost v ní ještě neudusilo, opětovně na pamět uvedli, z kterýchže vlastně zdrojů se nynějí společná naše politická bída prýští a jakéhože rázu jsou příčiny, v jejichž důsledcích finanční pořádek země a hospodářské potřeby obyvatelstva ve psí jsou dávány.

A tu v zájmu dějinné pravdy nutno se vším důrazem poznovu na jisto postaviti, že mezi pohnutkami a cíli německé obstrukce r. 1897-99 na radě říšské a od loňska i na sněmu českém provozované a mezi pohnutkami a cíli postupu českého poselstva ve Vídni, dalekosáhlé panují rozdíly.

Především sluší vytknouti, že obstrukce německá jak při svém vzniku tak v dalším svém průběhu nebyla a není ničím, než útočným výpadem k tomu směřujícím, aby další nerušené trvání výhradné nadvlády Němců v tomto soustátí, když se ukázalo, že v plném rozsahu zákonnými předpisy vlastní jejich ústavy zabezpečeno býti nemůže, " činy protizákonnými, pod ochranou poslanecké imunity konanými, znovu bylo nastoleno a hrozbami parlamentního násilí zpevněno; naproti tomu obstrukce Česká, vzniknuvší odvetou na bezpříkladné vítězství,

kterýmž parlamentní vzpoura poslanců německých dne 14. října 1899 byla korunována, neměla, nemohla míti a nemá do dnes žádného účelu jiného, než aby cestou vnucené poslancům českým sebeobrany, čeleno bylo hrozící anarchii, která by veškerý život veřejný rozrušiti musila, kdyby místo zákona ovládla zvůle a kdyby celý stát ve vztazích svých k většině národů německých vydán byl do trvalého područí jednostranného povelu menšiny německé.

Dále jest potřebí uvésti, že poslancové čeští, bráníce se ve Vídni, aby veto vítězné obstrukce německé na směrodatnou zásadu správy a zákonodárství státu povýšeno nebylo, nalézají se tím ve službách ryzí nefalšované ústavnosti, kterouž zjednání rovnováhy mezi národnostními živly habsburského mocnářství a klidný, zdárný rozvoj celku i jeho částí jedině lze zabezpečiti: naproti tomu však obstrukce německých krajanů našich nespěje a ani spěti nemůže ku koncům jiným, než aby dosavadní, již z počátku na jejich prospěch přistřížená a následkem toho na mnoze jen zdánlivá ústavnost rakouská zvrhla se úplně v širý absolutism, prázdnými formami parlamentními jen nuzně zakrytý, leč nikoli absolutism provozovaný zřetely dynastickými, nýbrž v plemenný absolutism menšiny německé, státní to soustavy pro různorodé Rakousko nejnevhodnější, kteráž, kdyby trvale měla se zahostiti, místo národnostního smíru další, stále prudší zápasy vnitřní, místo ozdravění poměrů veřejných jen postupný rozvrat řádu právního, ba i snad skladby státní musila by míti v zápětí.

Však kromě těchto panují co do pohnutek a cílů mezi postupem německým a českou sebeobranou ještě jiné rozdíly hlubší, sáhající až k samým základům, na nichž spočívá trvání a budoucnost soustátí rakouského. V politickém světě není zajisté soudné hlavy, kteráž znajíc skutečný stav věcí, nebyla by si toho vědoma, že občasné nářky na utiskování Němectva v Rakousku a zvláště v království Českém, jsou jednak prostou bájí, jednak pouhým tahem šachovním. Veřejnost celé Evropy najisto dobře již vystihuje, že mezi zmatky, kterými od let soustátí rakouské jest zmítáno, a mezi soudobým vývojem Němectva, od třiceti pěti roků pod žezlem Hohenzollernů do velříše sloučeného, úzká panuje souvislost

Národ německý po staletí svoji roztříštěností průběhem posledních čtyř desítiletí značných dodělal se úspěchů, a státotvornost sil, v myšlénce národnostní spočívajících, osvědčila se u něho způsobem pozornost vzbuzujícím. Jest jen přirozeno a odpovídá plně zákonům organického vývoje, že síly, znovuzřízení říše německé a politický i hospodářský vzestup její přivodivši, nikterak neodumřely, nýbrž že v tělese, vlivem jejich vzniklém, působí mocně dál, plodíce a živíce vzrůst snah k tomu se nesoucích, aby dosažený stupeň vývoje byl zabezpečen, zároveň však aby k dalším metám, o nichž sní sebeláska a všem pospolitým útvarům lidským vrozená rozpínavost, zdárný postup byl umožňován. Nuž a z pásma citů a tužeb, v mysli Němectva takto vznikajícího, povstává ono mocné duševní hnutí, s jehož jsoucností a významem celá Evropa již od let právem počítá. Nejkrajnější výstřely hnutí tohoto jeví se v různých tvarech tak zvané propagandy velkoněmecké, vlastní a hlavní jeho proud žene Němectvo v říšský svazek sloučené, do směru novověkého imperalismu k dosažení co možno největšího podílu na hospodářské i politické světovládě, kdežto odlesk, jejž hnutí ono vrhá na habsburskou državu, má za následek, že v německých krajanech našich sebevědomí a nedůtklivost národní v míře druhdy nebývalé jsou stupňovány, otevírajíce na mnoze i perspektivy, kterýmž tužby po svérázném, zdravém, o uspokojené národy se opírajícím soustátí rakouském jsou podstatně cizí.

V tomto stavu věcí spočívá nejhlubší rozdíl, jímž snahy národa českého liší se od politicko-národních hledisk krajanů našich německých. Vrchol snah jejich záleží v trvání takového Rakouska, v němž by živel německý, správu i zákonodárství ovládaje, přirozený rozvoj většiny národů neněmeckých dusil a zdržoval, ku kterémužto cíli, opírajíce se o mravní posila říšských soukmenovců svých národností zájem svůj důsledně a výlučně staví nad všechny potřeby království a zemí i soustátí z nich záležejícího. Naproti tomu národ český, vědom jsa si své síly, svého významu, své minulosti a z ní plynoucích nezadatelných nároků právních, považuje za nutné, aby v této době předním cílem politiky bylo ozdravění a zabezpečené trvání na všechny strany neodvislého soustátí rakouského.

v němž by požadavkům národa českého, jakož i ostatních národů neněmeckých na záruky zdárného jejich rozvoje ve směrech jak politicko-národních, tak i osvětových a hospodářských v plné míře zadost bylo učiněno. A jestliže s těchto hledisk se bráníme proti újmám rozvoj náš tlumícím, jestliže nasazujeme veškeré síly, aby soustátí rakouské nestalo se trvale obětí jednostranné nadvlády německé, která by hospodářské jeho mohutnění znesnadniti, ba i samu politickou jeho podstatu seslabiti musila, pak tím nehájíme jenom zájem a budoucnost vlastní, nýbrž stavíme se jakožto ochranná hráz a záštita jak všech ostatních neněmeckých národů Rakouska, tak i oněch jeho německých příslušníků, kterýmž státní těleso uvnitř národnostním bojem rozervané, hospodářsky živořící a politicky od vlivů berlínských závislé nikterak není ideálem věcí příštích.

Litujeme z hloubí srdce, že pod vlivem dojmů ze skutečností těchto vznikajících, na možnost brzkého uklidnění zápasů nynějších cestou poctivého míru národnostního není tou dobou hrubě naděje. Víme, že snášelivost sebe upřímnější, smířlivost sebe ochotnější s naší strany osvědčovaná, za dnešní duševní nálady krajanů německých k žádoucímu cíli by nevedla, neboť kdybychom i nakrásně dnes se odhodlali k obětem sebe větším, požadovaly by se na zítří od nás dalekosáhlejší oběti nové. Nad jiné jasněji důvodnost obav těchto plyne z té okolnosti, že požadavky Němců, rakouských - v křiklavém rozporu s předpisy samých základních zákonů - jinak v Čechách, jinak ve Slezsku, jinak na Moravě, jinak vůči Slovincům ve Štýrsku a Korutanech, jinak konečně i vůči Italům v Tyrolsku jsou formulovány. A tak pohříchu chmurným jeví se býti obzor, pnoucí se nad celkovým stavem poměrů nynějších.

Jestliže však nicméně s klidem a pevným odhodláním hledíme budoucnosti vstříc, jestliže nevzdáváme se utěšující důvěry v možnost ozdravění a uklidnění dnešní všeobecné rozháranosti, pod jejíž účinky všichni stejně strádáme, pak kořeny klidu a důvěry naší zapuštěny jsou v přesvědčení, že vzájemné vztahy politických sil evropských, jejichž výslednicí jest trvání soustátí rakouského, příliš pevně založeny jsou na potřebě mocenské rovnováhy a v ní se opírajícího míru evropského, než aby v době

dozírné případným rozmachem národního chauvinismu německého skutečně mohly býti zvráceny.

Není sice pochybnosti, že příboj vln, propagandou velkoněmeckou zdýmaných, proti základům, na nichž budoucnost soustátí spočívá, přímo jest namířen; taktéž nelze neviděti, že praktické účinky, jež koná propaganda tato na současný vnitropolitický náš vývoj, nad jiné jsou zhoubnými hlavně tím, že stupňujíce žádostivost a národnostní sebevědomí Němců, vzniku nálady smír umožňující nepřekonatelné činí překážky. Leč rovněž tak pevně věříme, že dnes a na tak dlouho, co nynější mocenské poměry evropské potrvají, mocnářství habsburské, pokud plniti bude dějinné svoje poslání a národům od věků v něm sloučeným stane se záštitou práv a nezkráceného jejich rozvoje, nemusí se obávati, že by nebezpečná tato propaganda stala se jí osudnou.

V důsledku toho nevzdáváme se náděje, že dříve nebo později padne s očí bělmo i těm, kdož posud z obavy před pokřikem Němců, nadpráví v tomto soustátí si osobujícím, střenou se každého rozhodnějšího kroku, jímž nutno by bylo německým krajanům našim s důrazem uvésti na paměť, že vedle práv, na které v tomto soustátí slušný činiti mohou nárok, mají též povinnost jak vůči českému kmeni od věků tuto vlast obývajícímu, tak i vůči státnímu celku, aby šetřili práv národa českého jakož i národů neněmeckých vůbec, bez jejichž obětí na krvi a statcích trvání tohoto soustátí jest nemyslitelno.

Arci, rovněž není nás pohříchu tajno, že dokud podmínky naděje této nezjednají si průchodu v kruzích, jejichž povinností jest konati vliv na osudy národů pod žezlem habsbursko-lotrinským sloučených, dokud zejména kormidlo vlády řízeno bude zřetely, podřizujícími životní potřeby státu jednostrannému zájmu německých našich krajanů a tím žádostivost jejich jen vzpružujícímu, dotud státní loď na dále zmítána bude bouřemi vnitřních zápasů ku škodě vlastní i veškerého jejího obyvatelstva.

Národ český v těžkém postavení, jež mu tíseň doby vykazuje neochvějně setrvá. Jestliže poslancové němečtí, odmítajíce i projednání věcí nouze lidu se týkajících, ukládají voličstvu svému oběti v zájmu po-

žadavkův se zákonem a spravedlností v odporu se nalézajících, tím ochotněji tytéž oběti ponese i lid český, dobře věda, že běží o věc jeho spravedlivou a o požadavky v zákoně založené. Povždy jako dosud zůstane národ český hotov podati upřímnou pravicí k poctivému smíru, jakmile toužebně želaný okamžik, zárodky vzniku jeho umožňující, se dostaví. Za útraty však, za hospodářskou a politickou bídu, která tomuto království, jeho obyvatelstvu obojího jazyka a celému soustátí bude ještě údělem, než hodina smírné úpravy zmatků nynějších udeří, za vše to před soudem dějin národ český zodpovědnost svaluje na ony činitele, kteří jakoby slepotou jsouce poraženi jednak přímými činy, jednak nepřímou svou chabostí trvání bolestného procesu nynějšího prodlužují.

Dáno v Praze 14. října 1904.

Dr. Herold, Dr. Pacák, Dr. Fořt, Dr. Škarda, Dr. Steidl a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Dr. Schreiner hat mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter überreicht, welche ich mit beut Bemerken zur Verlesung bringe, daß ich dieselbe an Seine (Exc. den Herrn Statthalter leiten werde.

Pan poslanec Dr. Schreiner podal mi interpelaci k Jeho Excellenci panu místodržiteli, kterou dám přečísti, a podotýkám, že tuto interpelaci odevzdám Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Landtagssecretär Dr. Haasz (liest): Interpellation der Abg. Dr. Schreiner, Franz Peschka und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter.

Eine der wichtigsten Ursachen des Niederganges unserer heimischen Landwirtschaft und der mit derselben eng verbundenen heimischen Mühlenindustrie ist bekanntlich das unnatürliche wirtschaftliche Verhältnis, welches zwischen Österreich und Ungarn besteht und die aus demselben entspringenden, im Königreiche Ungarn aus allen Gebieten der Wirtschaftspolitik und namentlich in Bezug auf das Tarifwesen gesicherten besonderen Vorteile und Begünstigungen. Den langjährigen und unermüdeten Bemühungen der Interessenten aus dem Kreise der Mühlenindustrie, welche sich in diesem Falle klar sind, daß sie auch

das Interesse der das Rohprodukt erzeugenden Landwirtschaft zu Vertreten haben, ist es nach Überwindung zahlloser, sich stets erneuernder Schwierigkeiten gelungen, dieser Bevorzugung Ungarns auf dem Gebiete des Tarifwesens wenigstens in einem kleinen Umfange dadurch zu begegnen, daß man den heimischen Mühlen für ihre nahezu ausschließlich aus heimischem Getreide hergestellten Erzeugnisse eine kleine Begünstigung gewährte. Man bewilligte ihnen eine Frachtermäßigung von 10 Prozent auf die Normaltarife des Lokalverkehres, welche im Vergleiche zu den der ungarischen Mühlenindustrie zur erfügung stehenden günstigen, auf Staffeltarifen aufgebauten Frachtsätzen allerdings nicht viel bedeutet. Naturgemäß sollte diese kleine Begünstigung, welche sich lediglich als ein teilweiser Ersatz für die Tarifvorteile der ungarischen Mühlenindustrie darstellt, nur den in Böhmen gelegenen Mühlen und deren Erzeugnissen zugute kommen. Nach einer seit einigen Jahren geübten Praxis wurde aber, ohne daß diese Übung sich auf irgendeine Verfügung des k. k. Eisenbahn-Ministeriums stützt, die Refaktie auch den Generalagenten und Vertreter der ungarischen Mühlen in Böhmen, die sich mit dem Detailverkause des ungarischen Mehles befassen, bewilligt. Dadurch ist den heimischen Mühlen der mit der oben erwähnten Verordnung zugedachte Vorteil Vollständig wertlos geworben, so daß die beteiligten Interessenten aus den Kreisen der Mühlenindustrie und Landwirtschaft wieder der empfindlichen Konkurrenz der ungarischen Mühlenindustrie nach wie vor preisgegeben sind.

Die Gefertigten stellen daher an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter die Anfrage:

1.     Ist Seiner Exzellenz diese Begünstigung der ungarischen Mehlprodukte in Böhmen bekannt?

2.   Ist Seine Exzellenz geneigt, beim k. k. Eisenbahn-Ministerium zu erwirken, daß diese den Erzeugnissen der ungarischen Mühlenindustrie widerrechtlich gebotenen, unsere Landwirtschaft und Mühlenindustrie schwer Schädigenden Begünstigungen wieder aufgehoben werden ?

Prag. 14. Oktober 1904.

Dr. Schreiner und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Nelze mi dnes oznámiti, kdy bude příští sezení a vyhražuji sobě po případě písemní cestou svolati pány poslance opět k sezení a stanoviti denní pořádek.

Ich bin nicht in der Lage, heute den nächsten Sitzungstag zu bestimmen und behalte mir vor, eventuell im schriftlichen Wege die Herren Abgeordneten zu einer Sitzung einzuberufen und die Tagesordnung zu bestimmen.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

(Schluß der Sitzung um 12 Uhr 55 Min. Nachmittag.

Schůze skončena v 12 hod. 55 min. odpol. )

Verifikatoren: -

Verifikátoři:

Kokeš.

Jos. Hofmanu. Štole.

Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.