und für uns bindend anerkennen. Dies schon einfach deshalb, weil es eine offene Unwahrheit ist, daß der Landesausschuß in seiner Sitzung vom 25. Mai 1904 diesen Beschlußgesaßt habe, denn nicht der Landesausschuß sondern nur die tschechischfeudale Mehrheit des Landesausschusses hat unter dem entschiedenen Proteste der beiden Landesausschußmitglieder, der beiden Vertreter des deutschen Voltes in Böhmen, diesen Beschluß gefaßt.
Was ohne Zustimmung der nach bestehenden Gesetzen berufenen Vertreter des deutschen Volkes in Böhmen beschlossen wird, wird für uns niemals Giltigkeit haben.
Unsere beiden Vertreter haben nicht nur in dieser Sitzung, Sondern jedesmal, wenn eine derartige Frage in Verhandlung Stand, Verwahrung eingelegt und dies mit Recht, denn Sonst hätten sie sich eines Verrates an ihrem Volke schuldig gemacht.
Aber auch in Rücklicht aus die Bedeutung und Größe unseres Volkes in diesem Lande mußten sie Verwahrung einlegen; falls ein oder der andere Herr der tschechischfeudalen Mehrheit des Landesausschusses dies nicht wissen sollte, wolle er gefälligst die statistischen Veröffentlichungen "Deutschböhmen als Wirtschaftsgroßmacht" lesen.
Die ganze 70% Garantie hätte für uns Deutsche nicht viel mehr Wert als die Garantie der St. Wenzelskasse in Prag, wenn nicht das deutsche Volf in Böhmen diese 70% mit garantierte.
Und da sollen wir uns von tschechischen Faktoren vergewaltigen lassen?
Unter dem protokollarisch abgegebenen Proteste der beiden deutschen Landesausschußmitglieder - leider haben wir in der ungerechtsertigsten Weise nur zwei - ist der Hinweis auf den § 6, Abs. 4 und § 7 des bezogenen Garantievertrages ganz und gar hinfällig.
So geht man mit dem Gelde der Deutschen in Böhmen nicht um !
Ueber unser Vermögen lassen wir durchaus nicht mit einem Federstrich unter dem Proteste der berufenen Vertreter versügen.
Weiters noch: Sind wir denn mit der tschechischen k. k. Staatsbahndirektion in Prag verheiratet ?
Man hat uns ja gezwungen, den Betrieb derselben zu übergeben.
Und verlangen wir nicht ausdrücklich eine deutsche Staatsbahndirektion, bei der auch endlich einmal deutsche Söhne Anstellung finden, im Gegenteil zu der jetzigen tschechischen, bei der selbst unter den nichtigsten Ausflüchten deutsche Bewerben ausgeschlossen werden, wie neulich im Falle Johann Wenzel in Nirdorf.
Oder haben wir der tschechischen Staatsbahndirektion etwa Besonderes zu verdanken? Diese kümmert sich ebensowenig um die stete Befruchtung unserer Linie wie der Landesausschuß selbst.
Fort und fort werden uns die Frachten Von der böhm Nordbahn weggenommen.
Beispiele hiefür sind genügend.
Abgesehen davon, daß uns die Anschlußstationen an die böhm. Nordbahn 250. 000 K kosten, mußten wir für die Mitbenützung der Bahnanlage und für Dienstleistung fremden Personales laut Betriebsverrechnung pro 1903 noch 18. 035 K 20 h zahlen.
Hat da etwa die k. k. Staatsbahndirektion oder auch der hohe Landesausschuß besonders zu unseren Gunsten gewirkt?
Muß da nicht jeder Denkende sagen, es wäre im Interesse der Interessenten und der gesamten anwohnenden Bevölkerung besser, wenn die k. k. tschechische Staatsbahndirektion den Betrieb stehen ließe und die angrenzende Böhm, Nordbahn denselben übernehme?
Wahrlich! Wir bitten nicht mit einem Worte diese k. k. tschechische Direktion um Weiterbetrieb, mag da kommen, was da wolle.
Weil wir Konzessionäre aber niemals und niemandem gegenüber aus unsere wohl erworbenen Rechte verzichten werden und in Rücksicht aus die eingezahlten Beträge der Herren Interessenten niemals verzichten dürfen, weil wir ferner als loyale Staatsbürger auch erwarten können, daß die wohlerworbenen Rechte einen Hort und das rechtliche Vermögen für die geleisteten Interessenbeiträge einen sicheren Schutz finden werden, werden wir Verträge, die ohne unser Wissen, ohne unsere Zustimmung zu Stande kommen, abgeschlossen werden, niemals anerkennen, sondern für uns als null und nichtig betrachten.
Nachdem wir Konzessionäre weder geistig
noch moralisch defekt sind, werden wir uns von niemandem unter Kuratel stellen lassen.
Wir werden niemals zugeben, daß tschechisch-nationaler Chauvinismus der tschechischfeudalen Mehrheit des Landesausschusses und der tschechischen k. k. Staatsbahndirektion in Prag unser Vermögen, das Vermögen der deutschen Interessenten konfiszieren und die Rechte der Konzessionäre unter Berufung aus einen uns aufgezwungenen Garantievertrag der unter solchen Umständen zu einem unnützen Plunder wird - mit Füßen trete.
Und dies Alles nur deshalb, weil wir unsere nationalen Rechte verteidigen.
Die Gefertigten Stellen deshalb die Anfrage:
Gedenkt die hohe k. k. Regierung den berechtigten Beschwerden und den vollberechtigten Wünschen die eingehendste Würdigung angedeihen und entsprechende Abhilfe zu Teil werden lassen?
Prag, am 11. Oktober 1904.
Dr. Franz Kindermann und Genossen.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Vinzenz Hofmann und Genossen haben mir eine Interpellation überreicht, welche ich zur Verlesung bringe.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Interpellation der Abgeordneten Vinzenz Hofmann und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter.
Mit der Einführung des Winterfahrplanes am 1. Oktober l. J. wurde im Verwaltungsgebiete der k. k.. Staatsbahndirektion Pilsen die Haltestelle Pilsen-Reichsvorstadt eröffnet.
Der Kilometerzeiger der k. k. Staatsbahndirektion auf dem Winterfahrplane zeigt für diese Haltestelle die Zahl 117, für die Haltestelle Chotieschan-Martau 136, somit einen Unterschied von 19 Kilometern.
Für diese Entfernung, welche in die 2 Zone -- bis 20 Kilometer -- fällt, entfällt der Fahrpreis von 60 Hellern für die dritte Wagenklasse und entsprechend für die höheren Wagenklassen laut der im Zonentarife angegebenen Fahrpreise.
Die k. k. Staatsbahndirektion in Pilsen läßt nur in der Haltestelle Chotieschan keine Fahrkarten zur Haltestelle Pilsen-Reichsvorstadt ausgeben, ebensowenig in umgekehrter Richtung. Die Reisenden, welche die Haltestelle Chotieschau benützen, sind daher gezwungen die Fahrkarten bis zur Station Pilsen zu lösen. Nachdem die Station Pilsen laut Kilometeranzeigern im obenerwähnten Fahrplane die Zahl 115 trägt, somit die Entfernung Chotieschau- Station Pilsen und umgekehrt 21 Kilometer beträgt, folglich in die dritte Zone fällt, müssen die Preise für die 3. Zone bezahlt werden, obwohl nur eine Strecke der zweiten Zone durchfahren wird.
Es ergibt sich somit für jede auf der Strecke Chotieschau - Pilsen Reichsvorstadt zurückgelegte Fahrt eine Benachteiligung der Reisenden um den Unterschied des Fahrpreises für die 2. und 3. Zone d. i. von 30 Hellern für die 3. Klasse u. s w.
Wir stellen daher die Anfrage:
1. Wie kann dieser ungesetzliche, den Bestimmungen des Zonentarifes widersprechende Vorgang der k. k. Staatsbahndirektion Pilsen gerechtfertigt werden?
2. Ist Seine Exzellenz der Herr Statthalter gewillt, diese ungesetzliche Benachteiligung der Reisenden aus der genannten Strecke schleunigst abzustellen ?
Prag, am 11. Oktober 1904.
Vinzenz Hofmann und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský. Pan posl. Blahovec a soudr. mi podali dotaz k J. Exc. panu místodržiteli.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Františka Blahovce a soudr. na Jeho Exellenci pana místodržitele v záležitosli stavby dráhy: Strakonice-Volyněbavorské hranice.
Vaše Excellence !
Dle zásadního schválení c. k. ministerstva železnic ve Vídni ze dne 9 května 1900, čís. 11. 172, 3, dle výnosu Zemského Výboru pro království České ze dne 26. února 1901 č. 7. 240 a dle kompromisu spojených družstev: Strakonico-Volyně-Vimperkbavorské hranice, via Soumanský most a Volary-Prachatice ze dne 9. a 10. ledna
1900 a ze dne 30. dubna 1901 byla stavba dráhy: Lenora-Tusset-bavorské hranice a Volary-Tusset-Želnava finančně zabezpečena, ale dosud s provedením otáleno ku veliké škodě středních okresů v a pošumavských obcí království Českého.
Jelikož sněm bavorský zajistil pokračování od českých hranic do Waldkirchen, nestává žádných překážek, aby se stavbou zmíněných a sválených tratí co nejdřív bylo započalo.
Pokud se směru zmíněných tratí týče, byla otázka tato ujednáním železničních družstev: Strakonice-Volyně-Vimperk-Volarského a Vodňany-Prachatice-Volarského vyřízena.
Z těchto důvodů dovolují si podepsaní učiniti na Vaši Excellenci uctivý dotaz.
Jest Vaše Excellence ochotna působiti usilovně u c. k. vlády k tomu, aby stavbu výše uvedených tratí šumavských drah co nejrychleji zahájila?
V Praze, dne 11. října 1904.
František Blahovec a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan poslanec Bohumil Novák a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte). Dotaz posl. Boh. Nováka a soudruhů k jeho Excellenci panu místodržiteli.
Zemědělství a spolu s nimi souvisící stavy řemeslný, živnostníctvo i lid dělný v době přítomné prodělávají nejen těžkou krisi, ale nedá se popříti, že nacházejí se přímo ve stavu bědném.
K tomu ke všemu letošní katastrofa ve spůsobu nebývalého sucha přichvátavší bědný stav ten v míře úžasné ještě zhoršila, tak že postavení postižených stává se přímo zoufalým.
Nebylo by ale nikdy možno, aby ani taková metla, jakou letošní sucho dlužno nazvati, mohla takových zhoubných účinků po sobě zanechati, jaké právě počínají se jeviti, kdyby jmenované stavy nebyly dříve před tím různými nepřátelskými okolnostmi systematicky seslabovány a vysilovány.
Jest to především celá řada kartelů a trustů, jejichž zhoubná činnost zvlášť v době poslední jeví se více než znatelnou a z nichž prvé místo zaujímá především rayonový kartel cukrovarnický, kterýž není vlastně ničím jiným, leč lichvou ve velkém provozovanou a před zákonem dobrovolně a vědomě trpěnou, a kterýž jak vícekrát již číselně dokázáno bylo měrou ohromnou cenu perně dobytého produktu uměle až pod úroveň stlačuje, ba libovolně ji diktuje, čímž jest schopen tisíce rodin každoročně na žebráckou hůl přivésti.
Jelikož právě v přítomné době největší jeví se toho potřeba, obyvatelstvu tohoto království k pomoci přispěli, a vše, co nynější kalamitu a neblahou situaci přivodilo, odstraniti, dovolují si podepsaní odvolávajíce se na podaný ve věci té předem již návrh zákona posl. Kubra a soudruhů v I. výročním zasedání sněmu království Českého z roku 1901 č. 505, k Vaší Excellenci vznésti následující dotaz:
Jest c. k. vláda ochotna uznati, že právě nejvyšší čas, aby způsobem rozhodným a neprodleně zakročila a řádění kartelů, zvláště kartele rayonového cukrovarnického rázem přítrž učinila?
Jest c. k vláda ochotna vzhledem k bědnému stavu, do jakého dnes obyvatelstvo tohoto království uvrženo jest, uznati, že nestačí ani z daleka snad zažehnání bídy a nouze dnes na nejpoplatnější stavy se hrnoucí pouhá podpora, nýbrž že nanejvýše nutno jest, aby příčiny nynější všeobecné krise, kteréž hlavně v řádění různých spe kulačních kartelů se jeví, vydáním zvláštního zákona byly odstraněny?
Boh. Novák a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Staněk mně podal dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Frant. Staňka a soudruhů na Jeho Excellenci pana místodržitele.
V berním okrese Třeboňském panuje veliké rozhorčení nad jednáním komise pro všeobecnou daň výdělkovou i osobní daň z příjmu.
Chudý okres Třeboňský a Veselský n.
Lužnicí jsou netaktním a neslušným způsobem od berního inspektora Třeboňského přímo vysáváni. Ku lepšímu provádění této vysávací akce užívá berní inspektor osobních rozporů v obci i okrese a sice dra. Mourala a dra. Brože.
Oba tito advokáti provádí to tím způsobem, že každý z nich protežuje svoje klienty, kdežto klienty druhého hledí hodné vytáhnouti. Komise dopustila se ohromně velikých nesprávnosti a sice takových, že nutno žádati za rozpuštění této komise a jmenování komise nové.
Rekurs a akta u zemského finančního ředitelství v Praze mluví a dotvrzují jasně, jakým způsobem nesprávným zvláště v městě Třeboni komise si počínala
Nížepsaní dovolují si tázati se Vaší Excellence:
1. Jest Vám tato záležitost známa?
2. Jste ochoten ve věci této zakročiti ?
3. Jste ochoten finančním (berním) orgánům přísně naříditi, by nevyužitkovávali rozporů osobních v obcích při jmenování členů komise.
Staněk a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Anýž a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Anýže a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli v příčině soustavného nešetření zákona u c. k. okresních školních rad v okresu Mosteckém Duchcovském, Teplickém, Žateckém, Libereckém a jiných.
Vaše Excellenci!
Jak Vaší Excellenci jistě předobře známo, jest ve školních okresích co do jazyka smíšených a zejména na severu království Českého množství škol, četně žactvem českým navštěvovaných.
Tak na př. v okresu Mosteckém je celkem na českých veřejných školách 23 třídy s 30 učiteli, nepočítají-li se do toho industriální učitelky a katecheti. Připočtou-li se k tomuto počtu ještě třídy škol soukromých, bylo by v okresu Mosteckém 39 tříd a 40
učitelů a s připočtením oddělení Škol mateřských 45 oddělení a 46 učitelských sil.
V okresu Duchcovském jest 46 tříd škol veřejných, a připočtou-li se k tomu ještě obecné školy soukromé 57 tříd, a počítají-li se do toho ještě oddělení českých mateřských školek celkem 63 třídy.
V okresu Teplickém je 10 tříd škol veřejných, 15 tříd škol soukromých, počítají-li se pak do toho ještě opatrovny a školky mateřské počtem 6 se stejným počtem učitelských sil, 21 třída.
Podobné poměry jsou i v jiných smíšených okresích, kde arci je počet tříd českých škol menší, jako na př. v Žatci, Liberci, Děčíně, Dubé a Litoměřicích.
Než přes tento značný počet škol a tříd školních podléhají tyto české školy ve zmíněných okresích okresním školním radám, jichž členové nechovají se k českému školství s náležitou objektivností, ba naopak, kde se příležitost udá, spíše potřebný rozvoj českých škol tlumí a dusí. V českých školách úřaduje se u okresních školních rad téměř výhradně jazykem německým Také dopisování c. k. okresních školních rad českým místním školním radám v místech, kde jsou české veřejné školy, děje se německy, ba i někteří správcové škol českých, jako na příklad p. Molinari v Oseku koresponduje s c. k. okresní školní radou a s místní školní radou jen německy.
Jak starají se c. k. okresní školní rady v těchto okresích o vzdělání učitelstva, vychází na př. na jevo z následující ukázky z okresu Mosteckého.
Od roku 1891 tedy po 15 let nebyla konána na Mostecku okresní konference učitelská; podobně i v Duchcově, ačkoliv nařízením c. k. ministerstva kultu a vyučování ze dne 3. listopadu 1899 č. 9571, kterým se dávají pokyny zemským inspektorům, se výslovně nařizuje v § 13. zemským inspektorům, aby obraceli pozornost svou k rozvoji okresních učitelských konferencí, a ačkoliv čl. 45. říš. zák. škol. ustanovuje, že v každém školním okrese má býti nejméně jednou do roka za přítomnosti okresního inspektora konference učitelská
Okresních knihoven učitelských pro české učitelstvo v těchto okresích vůbec
není, ačkoliv § 44. říš. zák. škol. ze dne 19. května 1869 výslovně nařizuje, aby v každém školním okrese byla založena učitelská bibliotéka.
V nižádné z těchto okresních školních rad nemá učitelstvo české ani jediného svého zástupce po celých 12 let, co tam české školství existuje, ačkoliv §23. zákona ze dne 24. února 1873 pro království České ustanovuje, že má býti zástupce učitelstva tajným hlasováním okresní konference učitelské, jako zástupce učitelstva do okresní školní rady zvolen.
Jestliže takovýmto způsobem zákon se porušuje a jestliže okresní školní rady jsou sestavovány tak. že tam není vyjímajíc snad jediného okresního inspektora nikoho, kdo by dbal prospěchu a rozvoje školství, jest přirozeno, že školství toto musí hynouti a že nepřátelům českého školství jest dána okresními školními radami plná zvůle, aby českou školu, kde mohou poškozovali.
Nemůžeme ani se domnívati, že by tyto hrozné poměry při c. k. okres. školních radách Vaší Exellenci nebyly známy i tážeme se:
Proč trpí Vaše Exellence jakožto předseda c. k. zemské školní rady toto nedbání zákona při některých c. k. okresních školních radách v království Českém ?
Hodlá Vaše Exellence co nejrychleji v zájmu školství přičiniti se o to, aby tyto zlořády v c. k. okresních školních radách a okresích do jejich působnosti spadajících byly co nejrychleji odstraněny.
V Praze, dne 11. října 1904.
Jos. Anýž a soudruzi.
Nejv. zemský maršálek: Pan poslanec Anýž a soudruzi podali mi další dotaz k Jeho Exellenci p. místodržiteli.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Josefa Anýže a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli ve příčině soustavného nedbání ustanovení zákona a působení úmyslných škod občanům české národnosti od některých okresních hejtmanství a berních úřadů, zejména pak v Ústí nad Labem a Děčíně.
Vaše Excellence! Jakož Vaší Excellenci jakožto presidentu c k. finančního zemského ředitelství v Praze známo jest. byla vydána vyhláška o tom, že jest podávati přiznání o příjmech z domů, činžovní dani podrobených, u příslušných berních úřadů. Vyhlášky, jelikož jsou úřady pro obyvatelstvo obojí národnosti, měly býti vydány jazykem českým i německým.
Avšak, kdežto v místech českých byly vydány textem německočeským, byly v místech smíšených vydány pouze jazykem německým.
Abychom příliš se nerozšiřovali s vypočítáváním taxativním všech okresních hejtmanství, ve kterých vyhlášky tyto pouze německy byly vydány, stěžujeme si, že se tak stalo i tam, kde okresním hejtmanstvím jest známo, že jsou tam čeští poplatníci, tak zejména v okresním hejtmanství Teplickém, Děčínském, Ústeckém, Žateckém.
Také blankety, na kterých se přiznání z výnosu nájemného podává, byly vydány od berních úřadů jazykem pouze německým.
Jelikož pak mnozí poplatníci a státní občané jazyka německého a zejména právního názvosloví jsou neznalí, stalo se, že jim byly poslány upomínky rovněž jazykem německým sepsané a když, nerozumějíce tomuto vyzvání, nechali je bez povšimnutí, jsou nyní pro nepředložení přiznávky pokutováni.
V Ústí nad Labem teprvé po rekursu k ministerstvu podaném byla vydána v berní věci vyřízení česká a ačkoliv ministerstvo nařídilo vydati český platební rozkaz, do dnešního dne c. k. okresní hejtmanství v Ústí nad Labem rozkazu tohoto nevydalo.
Pan Jan Fišer, majitel domu v Podmoklech, jenž od c. k. okresního hejtmanství v Děčíně nad Labem výměrem č. 9401 byl vyzván, aby fassi do jisté lhůty předložil, současně byl vyzván k témuž od c. k. okresního hejtmanství svého bydliště jazykem českým. Českému vyzvání vyhověl, německému nikoli. Na to mu výměrem téhož c. k. okresního hejtmanství ze dne 6. října 1904 č. 10. 980, rovněž německy sepsaným byla uložena, jak jsme nahlédnutím do opisu zjistili, pokuta 20 K. Jest zde pokuta stanovena občanu, poplatníku rakouského státu, jenž povinen jest připláceti na vy-
držování c. k. úřednictva a zejména okresního hejtmanství v Děčíne svými daněmi, za to, že nechce a nemůže rozuměti úřední němčině c. k. úředníkův ?
Ve způsobu, jakým byly podány vyhlášky v místech národnostně smíšených o přiznání daně činžovní, spatřujeme provokaci c. k. okresního hejtmanství v Děčíně proti české národnosti a ve vyměření pokuty, které se dostalo panu. Janu Fišerovi za to, že úřední němčině c. k. okresního hejtmanství v Děčíně v království Českém neporozuměl, spatřujeme důkaz, že vládní orgánové počínají příslušníky českého národa trestati pokutami nejen za to, že ve formě daní státních a dávek veřejných na vydržování tohoto úřadnictva platí, ale i za to, že vůbec jsou národnosti české a nechtějí si dáti líbiti stranickou zvůli těchto německých c. k. úřadníků a protičeského jich jednání.
Ha jsme oprávněni na základě zjevů, jež se počínají objevovali, domnívati se, že c. k. úřadnictvo pohraničních okresů království Českého, jest proniknuto duchem vládnoucím v sousední říši německé a domnívá se, že nejlépe slouží Jeho Veličenstvu, císaři rakouskému a králi českému, jestliže české obyvatelstvo uráží a české poplatnictvo týrá?
Tážeme se tudíž se vší rozhodností:
1. Na základě jakého předpisu zákonného byly v některých okresích království Českého vydány vyhlášky o dani činžovní jazykem pouze německým?
2. Hodlá Vaše Excellence naříditi, aby tyto příznávky byly vydány všude ihned jazykem českým, lhůta k podání českých přihlášek činžovních, aby byla prodloužena v těchto okresích a úředníci, kteří se porušení rovnoprávnosti dopustili, aby byli přiměřeně potrestáni ?
3. Hodlá Vaše Excellence dáti vyšetřiti poměry při c. k. okresním hejtmanství v Děčíně a příčiny, proč toto hejtmanství odpírá vydávat českým poplatníkům české blankety a české výměry?
V Praze, dne 11. října 1904.
Jos. Anýž a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl.
Anýž a soudr. podali mne ještě další dotaz k Jeho Excellenci p. místodržiteli.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz čte: Dotaz poslance Anýže a soudruhů na jeho Excellenci pana místodržitele království Českého ve příčině nešetření jazykové rovnoprávnosti při českých místních školních radách v některých místech národně smíšených a zlořádech na českých veřejných školách dozoru těchto místních školních rad podléhajících.
Vaše Excellence
Jakož Vaší Excellenci z četných návrhů a stížností známo jest, nestarají se v některých okresích školních c. k. okresní školní rady o rozvoj škol českých způsobem náležitým. Jen tím jest si vysvětliti, že také v místních školních radách, které mají se skládati z příslušníků národnosti české, zavládly poměry takové, jež jsou hotovým paškvilem na zákon, neboť tyto české místní školní rady jsou sestavovány se zřejmým úmyslem a takovým způsobem, aby nejen se o rozvoj českých škol nestaraly, nýbrž naopak pokud možno je i ničily. Ba dospěla věc již tak daleko, že na některých místech správcové českých veřejných škol dopisují si s českou místní školní radou jazykem německým, že tato česká místní školní rada jedná v záležitostech české školy rovněž jazykem německým a to nejenom proto, že předseda její - starosta obce - prohlašuje, že českého jazyka není mocen a že, jestliže nebude jednáno po německu, vůbec jednání české místní školy rady znemožní, nýbrž i tam, kde předseda místní školní rady takovýchto obtíží, ku kterým ostatně jako veřejný funkcionář oprávněn není, nečiní, sami členové této české místní školní rady za Čechy sice na papíře prohlášení, de facto však největší odpůrcové české národnosti, české jednání znemožňují, ba na většině místech jsou členové místní české školní rady i příslušníky národnosti německé. Tak na př. v Ledvicích jest českým místním školdozorcem školním lékař dr. Zinnert, v Duchcově advokát JUDr. Kutschera, který se prohlašuje za Všeněmce.
Také správám škol oznamuje se usnesení české místní školy rady jen jazykem německým, pozvání do schůzí místní školní rady jsou jen německá.
Tak se stalo na př. v Kopistech
u Mostu, že v sezení místní školní rady české v obci Kopistech u Mostu její člen J. Ryba učinil návrh, aby jednací řeč české místní školní rady byla německá a to ve slově i písmě. Avšak i bez tohoto návrhu úřaduje místní školní rada kopistská jen německy, zápis do školy se vyhlašuje německy, upomínky, obsílky jsou jen německé. Zmíněný člen místní české školní rady kopistské J. Ryba jest c. k. správcem erárních dolů v Kopistech a virilista v české místní školní radě.
Jest c. k. státním úřadníkem českého jazyka úplně znalý, avšak patrně na pokyn svých představených usiluje o to, aby česká místní školní rada v Kopistech jednala německy.
Rovněž tak v Duchcově, jak již na to ve zvláštní resoluci českých rodičů dne 28. srpna t. r. v Duchcově shromážděných, bylo si stěžováno a c. k. zemské školní radě oznámeno, nebyla
a) nikde vyvěšena česká vyhláška o tom, kde se zápis dítek do české školy provádí, ačkoliv vyhláškami do německých škol veškeré rohy jsou polepeny.
b) Zápis prováděl kance lista obecního úřadu Melzer, který českého slova nezná a který s rodiči vůbec mluviti nemůže.
c) Týž kancelista Melzer - mimochodem řečeno pro výtržnosti proti Čechům krajským soudem v Mostě trestané individuum - nutí české rodiče, aby děti do německých škol dávali.
d) Vzdor urgencím dosud není vyřízena žádost, aby dítky z dolu Emma směly do české školy choditi, že obecní úřad netrpí, aby dítky do české školy v Duchcově přijaty byly, ačkoliv na druhé straně dítky z dolu tohoto do německých škol bez závady byly přijímány.
e) Do německých škol přijímány jsou dítky, které nedospěly ještě šestého roku, kdežto české dítky téhož stáří jsou odmítány.
f) V české místní školní radě zasedají lidé, kteří jsou jako prononcovaní nepřátelé české národnosti známi a kteří podnikají vše, co by škole české mohlo škoditi.
g) Obec Duchcovská nezřídila tělocvičnu pro tělesnou výchovu dítek absolutně nut-
nou. Budova školní v Duchcově na dvoře c. k. okresního hejtmanství zastrčená má četné vady. Pro německé třídy nevyhovovala, ačkoliv v ní bylo dětí daleko méně, nežli dochází do české školy. Ze 12 tříd budovy školní je asi šest naprosto nedostatečných. Rozumí se samo sebou, že na této školní budově není nápisu českého.
Školní budova v Oseku má pouze tři učebny, čtyři jsou najaté v tak zvané dělnické kolonii. Místnosti tyto nevyhovují ani nejskrovnějším požadavkům zdravotnictví. Jsou to lidomorny ohrožující zdraví dítek i jejich mravnost. Přes četné stížnosti a interpelace zůstává jako na posměch školním zákonům a zdravým lidským rozumům tato škola umístěna v těchto čtyřech lidomornách. Obec se vymlouvá, že prý nemůže proto rozšířiti budovu školní, jelikož jedná se o zřízení expositury pro dítky z Nové Vsi a Hrdlovky.
Avšak proti tomuto zřízení expositury, která byla již jednou c. k. zemskou školní radou a ministerstvem povolena, se obec postavila stížností k správnímu soudu, jenž shledal řízení v tom kuse neúplné, že prý nebylo komisionelně konstatováno, proč na silnici z Nové Vsi do Oseka vedoucí, jest abnormální počasí jiné, nežli na ostatních cestách, což prý má býti také statisticky zjištěno a to komisionelně. Posudek znalců místních i státních v této věci přeslavnému c. k. správnímu soudu nestačil.
Školní obec Osecká tedy za tohoto stavu věci školu oseckou nerozšiřuje a exposituru její v Nové Vsi-Hrdlovce také nezřizuje. Nejvíce pak tím trpí ubohé drobné děti, pro něž expositury se bylo domáháno a pro něž nikdo nic učiniti nehodlá.
V Hrobech teprvé po četných žádostech a urgencích vystaven byl pro českou školu dům, avšak umístěny v něm toliko 4 třídy české obecné školy a německá opatrovna s bytem pro německého učitele. Teprvé počátkem tohoto školního roku umístěna v něm i pátá třída a umístěn na budově této nápis » Škola«, rovněž po mnohých interpelacích nápis dobře počítaných 15 cm dlouhý.
Česká škola v Oseku a v Bruchu nese nápis »Gemeindehaus« a právě tak česká škola v Kopistech.
V Ledvicích byla otevřena letošního roku nová školní budova o třech učebnách, ačkoliv jest potřebí nejméně učeben pěti. Za tohoto stavu věci dala obec škole k disposici sice ještě jednu místnost tmavou a nízkou v bývalých policejních kasárnách; pátou místnost školy však nechává zavřenu, takže pro pouhou svévoli německé obce se tam vyučuje pět tříd ve čtyřech učebnách.
V Hostomicích, jak jsme se již zmínili, vystavěny dvě učebny pro školy čtyřtřídní.
V Bilině trojtřídní česká soukromá škola jest umístěna stále v místnostech provisorních, najatých Na stavbu účelné školní budovy pro českou školu se vůbec nepomýšlí., leč jen pronásledováním českých rodičů.
Účelné zimní tělocvičny, vyjímajíc tělocvičnu v obecním domě v Kopistech pro českou školu veřejnou, vůbec nikde není a také ani c. k. okresní školní rady nenaléhají, ani místní školní rady české se nestarají, aby tělocvičny potřebné byly.
V okresu Duchcovském ze 7 škol veřejných ani jedna na příklad nemá žádné zimní tělocvičny. Letní tělocvičny mají pouze v Bilině a v Bruchu.
Zápisy do veřejných škol českých poskytují vždy místním školním radám příležitost šikanovati české rodiče a školu poškozovati. Tak na příklad dítky, které do konce kalendářního roku mají dokončiti šestý rok, na německou školu veřejnou jsou bez námitky přijímány, na české škole však důsledně odmítány.
Soupisy dětí, o jichž sepisování existují přece přesná nařízení, nejsou vůbec podle předpisů prováděny, takže jest snadno možno, že některé dítky vůbec do školy nechodí a školní úřadové o tom nevědí.
Vyhlášky o zápisu dějí se jazykem německým a to ještě měrou nedostatečnou. Pokud pak se týče vyhlášek, které správa školy o zápisu dává, stalo se v Ledvicích letošního roku, že úřední sluha vyhlášku správy české školy, která byla u vchodu vyvěšena, z rozkazu obecního starosty strhl.
V Duchcově jest nutno podobnou vyhlášku i s rámečkem uklízeti vždy na noc,
aby nebyla ukradena, jako se stalo před několika léty neznámým pachatelem.
České místní školní rady důsledně dosazují za školníky nástroje národní nesnášenlivosti německé.
Tak ve škole v Kopistech byl ustanoven za školníka Němec, v Duchcově na české veřejně škole jest školníkem opětně Němec.
Na některých místech jako v Oseku ponechávají se na českých veřejných školách učitelé naprosto neschopní.
V Oseku na příklad řídící učitel Molinari trpí tak hluchotou, že by měl pro chorobu tělesnou býti zbaven řízení školy i vyučování. Avšak neděje se ničeho v této příčině, jelikož jest povolným nástrojem nepřátel české školy.
Poukazujíce na stížnosti již dříve v této příčině podané, tážeme se Vaší Excellence:
1. Hodlá nadále schvalovati Vaše Excellence a vysoká vláda tyto poměry, jež jsou způsobilé, aby české veřejné školství v místech národnostně smíšených naprosto udusily ?
2. Co hodlá Vaše Excellence a vysoká vláda v nejkratší době podniknouti, aby tyto zlořády byly bez odkladu odstraněny?
V Praze, dne 11. října 1904.
Josef Anýž a soudr.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dostál a soudruzi mně podali dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte):
Vaše Excellence ! Česká osada Nová Ves v politickém a školním okresu Litomyšlském přiškolena jest do německé obce Litrbach. Obyvatelé osady Nové Vsi jsou téměř vesměs národnosti české a přes to byli proti ustanovení III. odstavce článku XIX. státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867 čís. 142 ř. z. nuceni posílati své dítky do německé školy v Litrbaších, kamž z Nové Vsi nevede ani řádná cesta a kamž zvláště v zimě jen s velikými obtížemi lze z Nové Vsi se dostati, kdežto naproti tomu do sousední osady Pohodlí,