přispívá na vydržování c. k. policie má právo, by bylo o jeho majetkovou a osobní bezpečnost tak postaráno jako o bezpečnost těchto cizinců a proto táží se podepsaní:

Hodlá-li Jeho Excell. konečně o to se postarat, by v Praze zavládly lepší bezpečnostní poměry.

V. Březnovský a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by byla přečtena interpelace p. posl. Dra Šamánka k Jeho Excell. p. místodržiteli.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Interpelace Dra. Šamánka a soudruhů k Jeho Excellenci p. místodržiteli!

Dne 9. června 1904 byl jsem u pana okresního hejtmana libereckého v trestní věci proti cihlářskému mistru Vilému Weidlichovi.

Odkázán byv p. okresním hejtmanem na četnickou stanici, představil jsem se jednomu ze dvou přítomných tam závodčích po česku a chtěl mu přednésti svou záležitost. On však se na mne osopil: "Co vy neumíte německy?"

Když pak jsem mu vysvětlil, že chci býti slyšen v české řeči, a že by to bylo přece jen velmi smutné, abych se ani na c. k. četnické stanici nemohl práva dovolati, odbyl mne slovy: "Vy nám tu nebudete nic předpisovat" a poukázal mne na druhého závodčího. Týž byl neméně zdvořilý. Když jsem se mu představil, ptal se mne posměšně:

"Co poroučej?"

Vytknul jsem mu neslušný on a žádal, aby se se mnou slušně jednalo. On však mne zase odbyl slovy: "Vy nám tu nebudete dělati žádných předpisů". Byl jsem tudiž nucen vrátiti se k p. okresnímu hejtmanovi, který se mnou zavedl protokol.

Jednání obou závodčích je nejen neslušné, ba hrubé, nýbrž i v nejpříkřejším odporu s platnými zákony, dle nichž c. k. státní úřady jsou povinny se stranami jednati v jejich jazyku.

Táží se tudíž podepsaní:

Co hodlá Vaše Excellence učiniti, aby na c. k. četnické stanici v Liberci bylo s českými stranami jednáno:

1.   slušně,

2.   tak, jak zákony nařizují?

V Praze, dne 14. června 1904. MUDr. Šamánek a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by byl přečten dotaz p. posl. Niklfelda k Jeho Excellenci p. místodržiteli.

Sněm. sekretář dr. Haasz (čte): Dotaz poslanců Frant. Niklfelda a soudruhů k Jeho Excellenci p. místodržiteli.

Vaše Excellenci!

Císařským nařízením ze dne 10. září 1903 byla obyvatelstvu této poloviny říše živelními pohromami postiženému ze státních prostředků poskytnuta podpora v obnosu 15 milionů korun a pozdějším usnesením říšské rady věnováno k témuž účeli dalších 5 milionů korun, celkem tudíž 20 milionů korun.

Z této sumy dostalo se živelní pohromou postiženému obyvatelstvu v království Českém 6 milionů korun, z kterých dle zpráv veřejnosti podaných dostalo se podílů následujícím politickým okresům:

Benešovskému.....	200. 000	K
Kr. Vinohradskému...	20. 000	»
Hořovickému......	10. 000
Kladenskému......	5. 000	»
Píseckému.......	386. 000	»
Blatenskému......	100. 000	»
Německobrodskému...	400. 000	»
Poličskému.....	110. 000	»
Táborskému......	450. 000
Strakonickému.....	500. 000	»
Sušickému.......	50. 000	»
Chotěbořskému..... Pelhřimovskému....	150. 000 300. 000	» »
Milevskému ......	250. 000	»
Ledečskému......	140. 000	»
Chrudimskému.....	13. 000	»
Čáslavskému......	20. 000	»
Klatovskému......	16. 000	»
Litomyšlskému.....	110. 000	»
Sedlčanskému .....	30. 000	»
Vltavotýnskému.....	20000	»
Vysokomýtskému....	3. 700	»
Lanškrounskému....	l. 000	»
celkem..	3, 284. 700

Katastrofa způsobená krupobitím a průtrží mračen dne 19. června loňského roku byla tak velikých rozměrů, jaké nejen není pamětníka, ale jakou nezaznamenávají ani dějiny. Tisíce rodin zejména zemědělských připravila na mizinu a uvrhla v zoufalou bídu. Po této katastrofě právem předpokládala česká veřejnost, že tentokráte veškerá podpora státní obrácena bude na umírnění bídy postiženého rolnictva. A zatím z celé státní podpory 20 mil. korun dostalo se král. Českému pouhých 6 mil. korun.

Avšak ani tento obnos nebyl rozdělen celý mezi postižené pohromou dne 19. července.

Česká veřejnost vůbec a obyvatelstvo krajin postižených zvlášť právem touží zvěděti, jak naloženo bylo se zbytkem zmíněného obnosu.

A proto se podepsaní táží:

Jest Vaše Excellence ochotna zpraviti veřejnost, jakým způsobem rozdělen byl zbytek 6 mil. korun v obnosu 2, 715. 300 K, o němž veřejnosti nebyla podána zpráva?

V Praze, dne 14. února 1904.

Fr. Niklfeld a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli. Žádám, by byl přečten dotaz pana poslance Dostála.

Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Frant. Dostála a soudruhů ku J. J. panu Nejvyššímu maršálkovi zemskému Jiřímu knížeti z Lobkowicz.

Vaše Jasnosti! Ve XIII. sezení I výročního zasedání sněmu království Českého z r. 1901 dne 15. července 1902 odbývaného, učiněno bylo mezi jiným slavným sněmem následovní usnesení: Návrh poslance Frant. Dostála a soudruhů na změnu §§ 1. a 7. zákona ze dne 20 srpna 1901, čís. 63 z. z. se přikazuje výboru zemskému pro království České s tím poukazem, aby o této žádoucí změně zahájil s vládou neprodleně jednání, o výsledku téhož ve příštím zasedání sněmu zprávu, eventuelně návrh příslušného zákona předložil.

Vzhledem k tomu, že od usnesení toho značná poměrně doba skorém dvou roku

uplynula, aniž by byl býval výbor zemský vyzvání učiněnému vyhověl, dále jelikož chováme odůvodněnou obavu, že v případu buď do sněmu král. Českého anebo do sněmovny poslanců rady říšské opětně, bez dosažení změny zákona, o kterou ve případě tomto se jedná, nebylo ve 55% naších obcí venkovských místo volební a vykonávání tak důležitého práva jako jest právo volební do sborů zákonodárných, obyvatelstvu tohoto království se znesnadňovalo, v uvážení toho všeho činí podepsaní dotaz.

1.    Proč nebylo výborem zemským až do dne dnešního vyhověno uvedenému usnesení sněmu a jak pokročilo jednání ohledné naznačené změny řádu volebního do sněmu král. Českého?

2.   Bude, a jak brzy, podána zpráva aneb návrh zákona, který by tento nedostatek řádu volebního do sborů zákonodárných v král. Českém odstranil?

V  Praze, dne 14. června 1904.

Frant. Dostál a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz pana poslance Dostála, který právě byl přečten zněl na mou osobu a dovoluji si poznamenati, že se dohodnu stran odpovědi se zemským výborem.

Pan poslanec Anýž a soudruzi podali mi dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Josefa Anýže a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého

Vaše Excellenci! Historie pronásledování a ubíjení českých menšin v národnostně smíšených obcích a okresech král. Českého vykazuje nejeden šeredný, odporný zjev, který jest hanbou a potupou svých původců, hanbou i potupou naší doby.

Toto pronásledování českého lidu prováděné za nynější úřadnické vlády dra Körbra s patrným souhlasem a někde i přispěním vládních orgánů, kterým zákon ukládá stejné povinnosti vůči všemu občanstvu bez ohledu na národnost, dospělo k zuřivosti až šílené.

V  území zněmčeném páchány jsou neslýchané brutality nejen na českém úřadnictvu, živnostnictvu a dělnictvu, jež tam

má své sídlo i právo na zákonnou ochranu, nýbrž dokonce i na památce českých lidí, kteří odpočívají na tamnějších hřbitovech. Ani nad mrtvolou nezmírnila se plamenná zášť a nenávist!

Tak vydal starosta spojených obcí Viklic, Lochočic a Roudník v okresu chabařovickém dne 24. května 1904 následující úřadní vyhlášku:

Kundmachung. Vom gefertigten Gemeindeamte wird bekannt gegeben, daß laut Beschluß der Gemeindevertretung von Wiklitz 10. März 1904, Raudnig 12. März 1904 und Lochtschitz 9. Mai 1904 und laut Zustimmung des hochw. Pfarramtes vom 30. April 1904 die čechischen Grabschriften vom hiesigen Friedhofe binnen 14 Tagen, das ist bis 8. Juni 1904 zu entfernen sind. Die nach 8. Juni noch vorhandenen čechischen Grabschriften werden durch die Polizei entfernt. Gleichzeitig wird bekannt gegeben, daß auch in Zukunft keine čechischen Grabschriften mehr angebracht werden dürfen.

In Vertretung der Gemeinden Wiklitz

und Lochtschitz.

Gemeindeamt Raudnig, am 24. Mai 1904. Der Gemeindevorsteher. Fügner. "

V českém překladě:

Vyhláška.

Podepsaný obecní úřad ohlašuje, že dle usnešení obecních zastupitelstev ve Viklicích (10. III), Lochočicích (9. IV. ) a Roudníkách (12. III. ) za souhlasu veledůstojného farního úřadu ze dne 30. dubna 1901 české nápisy na hrobech zdejšího hřbitova během 14 dnů t. j. do 8. června 1904 odstraněny býti mají.

Po 8. červnu 1904 budou české nápisy hřbitovní policií odklizeny

Zároveň se oznamuje, že hroby zdejšího hřbitova ani budoucně českými nápisy označovány býti nesmí.

V zastoupení obcí Viklic, Lochočic a Roudník 24. května 1904.

Starosta obecní Fügner.

Podobně v městečku Ledvicích u Duchcova, kde žije přes polovinu českého obyvatelstva, byly dne 10. t. m. roznášeny po domech oběžníky, kterými se majitelé hrobů

na tamějším hřbitově vybízejí, aby české nápisy s hrobů těch do 14 dnů odklidili, jinak že se tak stane správou hřbitovní.

Nanejvýše roztrpčeni tímto neslýchaným barbarstvím tážeme se:

1.    Jsou Vaší Excellenci tyto případy známy ?

2.   Co hodlá Vaše Exc. jako první zeměpanský úřadník v království Českém - kde obě národnosti po zákoně stejného práva požívati mají - podniknouti, aby surovostem a hanebnostem toho rázu učiněna byla přítrž ?

V Praze, 14. června 1901

Jos. Anýž a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Lad. Dvořák a soudruzi mně podali dotaz k J. E. panu místodržiteli.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekr. Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Dra Ladislava Dvořáka a soudr. k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli král. Českého.

Vaše Excellence!

29. května t. r. otiskly »Národní Listy« dopis zaslaný panem posl. drem Karlem Eppingerem panu c. k. poštovnímu sekretáři v Praze Karlu Schwarzovi: v dopise tomto podává p. posl. dr. Eppinger adressatu zprávu o výsledku intervence své, kterou po úřadě s tímto vykonal u c. k. poštovního ředitele dvorního rady pana ryt. Šafaříka-Pštrossa a praví se v něm zejména:

»Pan dvorní rada prohlásil, že se nebude nikterak rozpakovati a navrhne za dozorčí komissaře i koncipisty, o jichž jmenování se teprve jedná a v každém případě propůjčí obsazení těchto míst, pokud jich obvody leží v čistě německém jazykovém území, německým úředníkům«

a dále:

»Nabyl jsem z toho dojmu, že pro okresy zcela vysloveně německé několik německých čekatelů, ačkoliv jsou dosud ještě koncipisty, bude ve zřetel vzato, že však i pro méně vyslovené německé okresy několik českých čekatelů s sebou se sveze

(unterlaufen werden).

Neopomenul jsem poukázati k napjatému očekávání, s jakým německé obyvatelstvo právě při nynější náladě tato jmenování sleduje, načež p. dvorní rada odpověděl, že až dosud jevil v tom směru zajisté slušnou ochotu a takto i na příště zachovati se hodlá. «

Těmito výňatky dopisu, o němž redakce tvrdí, že originál jeho jest v její rukou, vkládá pan pisatel Dr. Eppinger přednostovi c. k. ředitelství pošt a telegrafů v král. Českém do úst výroky, o jichž správnosti vzhledem k osobnosti pisatelově nelze ovšem pochybovati.

Tyto výroky uznávají, že pro území obývané německým obyvatelstvem v král. Českém mají platiti jiné předpisy pro jmenování státního úřednictva, než pro ostatní části země, výroky ony vyslovují pro kraje tyto přednost pro úředníky národnosti německé před úředníky českými přímo odporujíce čl. 3. st. z. z. o všeobecných právech občanských, dle kterého jsou všechny úřady veřejné všem státním občanům bez rozdílu přístupny.

Tím uznán vlastně zvláštní privilegovaný postupový pořad pro úředníky německé, ale tím zejména officielně uznána a sankcionována politická snaha vytrhnouti t. zv. území uzavírané a veškeré ostatní nedílné správní oblasti království z působnosti státních základních zákonů a zákonů zemských a postaviti vněm jmenování úřednictva pod diktát politických německých stran a agitace ignorující prospěch celku, země i státu!

Ježto tyto výroky p. c. k. pošt. ředitele podivu hodným způsobem souhlasí s posledními úkony justiční správy, jež dle týchž zásad provádí v Čechách jmenování soudního úřednictva, ptáme se Vaší Excellence:

Jak může c. k. vláda omluviti toto protizákonné jednání ?

V Praze, dne 14. června 1904.

Dr. L. Dvořák a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Srdínko mně podal dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněm. sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz posl. H. Srdínka k Jeho Excell. panu místodržiteli pro království České.

V krajinách, kde jsou vojenské posádky stává se často, že vojsko při svých cvičeních neb projíždkách používá při jízdě po okresních silnicích krajnic (banketu) na místě, co by měli používati jízdní dráhy tak, jako každý jiný frekventant silnice.

Je samozřejmo, že tím silnice velice trpí, neb se okraje silnice sježdějí do příkopu. Dotazujeme se pana místodržitele, zda-li je ochoten účinkovati na kompetentních místech, aby tento zlořád co nejdříve odstraněn byl.

H. Srdínko a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji si na to upozorniti, že mně byla podána celá řada návrhů částečně dosti objemných.

Následkem toho nemám za to, že bude třeba, abych tyto návrhy dal veškeré přečísti a podotýkám toliko, že s nimi naložím dle jednacího řádu.

Jsou to návrhy pp. posl. Josefa Krejčíka a soudr., posl. Kubra a soudr., posl. Zázvorky a soudr., posl. dra. Herolda a soudr., posl. Chaloupky a soudr., posl. Práška a soudr., posl. Bohumila Nováka a soudr., posl. Hyrše a soudr.

Es ist mir eine Reihe von Anträgen überreicht worden, welche zum Teile ziemlich umfangreich sind, und um deren Verlesung ich daher Umgang nehme. Ich bemerke, daß ich diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen werde. Es sind dies die Anträge der Herren Abg. Krejčík und Genossen, Abg. Kubr und Genossen, Abg. Zázvorka und Genossen, Abg. Dr. Herold und Genossen, Abg. Chaloupka und Genossen, Abg. Prášek und Genossen, Abg. Bohumil Novák und Genossen, Abg. Hyrš und Genossen.

Ich werde alle diese Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pánům posl. Dr. Srbovi a Dru. Wankovi byla dána 8 denní dovolená.

Pan posl. Dr. Pergelt se omluvil pro dnešní sezení.

Den Herren Abgeordneten Dr. Srb und Franz Wanka wurde je ein 8tägiger Urlaub bewilligt und der Herr Abg. Dr. Pergelt hat sich für die heutige Sitzung auf telegraphischem Wege entschuldigt.

Es ist mir eine Reihe von Urlaubsgesuchen überreicht worden, Welche der Beschlußsassung des hohen Hauses zu unterziehen sind.

Das zuerst eingelangte ist das des Herrn Abgeordneten Dr. Baernreither. Ich ersuche dasselbe zu verlesen.

Bylo mně podáno více žádostí za dovolenou stran kterých jest třeba, aby slavný sněm se usnášel, a sice první podobná žádost, která mně byla podána, pochází od p. posl. Dra Baernreithera, kteráž žádost se přečte.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Euer Durchlaucht bringe ich ergebenst zur Kenntnis, daß ich feit Monaten eine Studienreise nach den Bereinigten Staaten vorbereite und mich gebunden habe, am 10. Juni abzureisen. Zu meinem Bedauern bin ich daher genötigt bezuglich des ganz unerwarteter Weise einberufenen Landtages die Bitte zu stellen, mir für die Dauer desselben einen Urlaub erwirken zu wollen.

Genehmigen Euer Durchlaucht den Ausdruck meiner Verehrung und Hochachtung, mit der ich verharre ganz ergebenst Dr. Baernreither, Landtagsabgeordneter.

Oberstlandmarschall: Es hat sich hiezu der Herr Abg. Dr. Malý das Wort erbeten.

Abg. Dr. Malý: Hoher Landtag! Die deutschen Mitglieder des hohen Hauses legen der Session eine sehr große Bedeutung bei und muffen infolge dessen selbst dafur Sorge tragen, daß das hohe Haus möglichst beschlußfähig und moglichft vollzählig sich versammle und aus diesen Grunden halten wir es für angebracht, daß die Urlaubsgesuche einer besonders seriosen Behandlung unterzogen werden.

Es fallt uns selbstverständlich dabei nicht ein, die Grunde der Urlaubswerber irgendwie zu bezweifeln. Im Gegenteile wir nehmen wohl an, daß vom Standpunkte der Urlaubswerber der Urlaub vollständig begründet sei.

Allein der Landtag und Seine einzelnen Mitglieder können bei Beurteilung der Besuche von anderen Anschauungen und Grundsätzen ausgehen. Infolge dessen erlaube ich mir, damit jedes einzelne Mitglied des Land-

tages in der Lage sei, seine Anschauung bezüglich jedes einzelnen Urlaubsgesuches zum Ausdruck zu bringen, über das Urlaubsgesuch Seiner Exzellenz des Herrn Dr. Baernreither namentlich abzustimmen und Vorher eine ZehnMinuten-Pause eintreten zu lassen, damit die Mitglieber in der Lage sind, sich über die Gründe des Urlaubsgesuches ein Bild zu machen.

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil se k řeči p. poslanec Dr. Herold. Dávám jemu slovo.

Poslanec Dr. Herold: Pan poslanec Dr. Malý, který právě přede mnou mluvil, učinil návrh, aby o dovolené Jeho Exellence bývalého ministra dr. Baernreithera bylo zavedeno hlasovaní podle jmen a sice učinil ten návrh hlavně s tím odůvodněním, že straně, jménem které mluvil, jedná se o to, aby sněmovna byla co možná úplná a aby i záležitosti, jako jsou dovolené, projednávány byly vážně.

Tím, velect. panové, zahájena jest v tomto slavném sněmu obstrukce se strany německé, (Výborně') obstrukce, ohledně které ovšem nemůže nikdo říci, že by v tomto zasedaní sněmu k ní byla daná jakákoliv příčina, a je tedy třeba, abychom vůči těmto návrhům vůbec a specielně i vůči tomuto návrhu krátkymi slovy vyznačili své stanovisko.

Poslanci národa českého jako vždy tak i nyní vřele sobě přejí a přáli, aby sněm království Českého, tato nejdůležitější parlamentarní instituce v tomto soustátí (Výb. Abg. Iro ruft Reichsnotstand!) sešel se, aby jménem toho království a obou národů v něm bydlících bral účastenství na nejdůležitějších otázkách kulturních, hospodářských a politických teto země.

Poslanci češti vždy sobě vřele přáli, aby vláda svolala sněm král. Českého tak. jak toho važnost a důstojnost teto korporace vyžadují (Abg. Alex. Richter ruft: Der Reichsrat ist wichtiger!) Oni vždy naléhali na to, aby podle ustanoveni zemského zřízení sněm zasedal tak dlouho, až by byly vyřizeny veškeré záležitost i jemu ústavou a usneseními sněmovními přikázané.

Avšak vůči veškerým těmto přáním vláda nynější zůstávala bud lhostejnou aneb

velice loudavou a nevyhovovala přáním, která v příčině svolávání sněmu království Českého na ni byla kladena.

Tak nevyhověla nynější vláda přání části poslanců českých za svolání sněmu, když tíha a nouze naléhaly na široké vrstvy těchto krajin a odbyla požadavek v této příčině učiněný způsobem nejfrivolnějším (Výborně ! Hlučný souhlas). A nyní pojednou vláda svolala sněm království Českého, jakkoliv jí bylo známo před tím, že poslanci národa německého na tomto sněmě zahájí obstrukci a v ní setrvají.

Vláda svolala sněm království Českého ne z té příčiny, aby sněm tento pracoval, nýbrž k tomu účelu, aby ve sněmu tomu podána byla příležitost - nejmírněji a nejúzkostlivěji proneseno - k podobným návrhům, který právě nyní učinil pan řečník, jinak velice vážený muž a poslanec, který sám ze svých vývodů a z vážnosti slavného sněmu tropí si žert. (Tak jest!)

Vláda svolala tento sněm, a poněvadž nemohla podle rozhodných projevů ze strany německé tušiti a očekávati, že sněm tento bude dělný, jest patrno, že tak učinila jen z té příčiny, aby sobě i na tomto sněmu zjednala onen obraz rozrušení parlamentárního života,

(Abg. dr. Hackel ruft: Das Bild kennen wir schon!),

který svou nevlasteneckou a svou nepřátelskou politikou na radě říšské již dávno dokázala. (Hlučný souhlas a potlesk, odpor s výkřiky na straně německých poslanců

Abg. Dr. Schücker ruft: Geht in den Reichsrat, hier braucht Ihr uns nichts vorzumachen!)

Velectění pánové, vždyť já nepravím, že jsme to nevěděli, že tato obstrukce bude.

Já pravím, že to vláda věděla. (Hlas: Někdo si to objednal!)

Nebudu zkoumati příčiny, proč zástupcové národa německého na tomto sněmu provozují obstrukci. Praví se, že příčiny toho jsou ty, že obstrukcí na tomto sněmu provozovanou má býti národ a poslancové čeští na radě říšské donuceni, aby upustili od obstrukce, kterou tam provozují.

Já mohu jenom tolik prohlásiti, jakož jsem již učinil v zemském výboru, a jak nikdo nemůže popříti, kdo věci zná, že mezi obstrukcí na tomto slavném sněmu, která

ze strany německé se provozuje a mezi obstrukcí, kterou my konáme na radě říšské, jest podstatný a závažný rozdíl. (Výborně ! Tak jest!

Abg. Dr. Maly: Nicht der geringste Unterschied ist vorhanden! Abg. Alex. Richter: Hier ist die Obstruktion in anständigen Formen ! - Abg. Dr. Maly: Nur ein anderes Rezept! - Abg. Glöckner: Die Obstruktion ist Euere Erfindung!)

Velectění pánové ! Proč se horšíte, vždyť já myslím, že jste sami tím souhlasili ve svých projevech, že jest rozdíl mezi naší a Vaší obstrukcí. (Výborně! Smích na straně německých poslanců. )

Vždyť já jsem neřekl než to, s čím jste souhlasili, a Vy se nyní zlobíte. Mezi naší a Vaší obstrukcí jest rozdíl. My na radě říšské vedeme obstrukci proti nepřátelskému systému vládnímu, my vedeme obstrukci za účelem navrácení nám způsobem nesprávným a nespravedlivým odňatého práva, které Vy máte

(Abg. Dr. Hackel ruft: Wo? Nur hier nicht! Das glauben Sie ja selbst nicht, Herr Doktor!)

a vy zde vedete obstrukci proti sněmu, který jest svolán na základě únorových patentů, které dělali Vaši lidé a Vaši mužové. (Výborně ! Tak jest!

Widerspruch der deutschen Abgeordneten. )

Proti čemu vedete tu obstrukci, když ji nevedete proti tomuto sněmu? Vedete ji proti sobě?

Je-li pravda, že ji vedete proto, abyste něčeho dosáhli na většině v tomto sněmu, víte sami, že obstrukci nelze dosáhnouti v tomto slavném sněmu ničeho.

Nebudu tuto paralelu prováděti dále. Trvám, že rozhodnutí poslanců českých na radě říšské jest věcí jejich taktiky, a že Vaše zachování na tomto sněmu nemůže míti na toto rozhodnutí žádného vlivu. (Výborně! Souhlas. Wiederspruch links. )

Ponechávám, velectění pánové, poslancům stran, kteří náležejí k většině tohoto slavného sněmu, aby sami uvažovali a dohodli se mezi sebou, jakým způsobem chtějí zjednati a zabezpečiti dělnost sněmu království Českého.

Já o této věci mluviti nebudu, chci jen konstatovati, že šlo-li vládě dra Körbera o to, aby podán byl opravdový důkaz, kam až veškerý konstituční a ústavní život za

jeho vlády dospěl, že se mu tento důkaz úplně podařil.

Vláda, za které veškeré parlamentární sbory nepracují, ztratila veškeru podmínku své ústavní existence, vláda taková náleží k té kategorii usurpatorů, pro něž právo a spravedlnost neexistuje. (Hlučný souhlas. ) Ubezpečuji Vás, že toto řešení jest falešné. Ústavy prosincové, která založena je na nepravdě, která založena je na falešných a nespravedlivých volebních řádech, která založena je na oktrojírce, litovati nemáme nižádné příčiny.

A pánové, kdyby se Vám snad podařilo zničiti tento sněm království Českého, nezapomeňte na to, že byste tím zničili jen sněm Schmerlingovský, sněm svolaný na základě únorových patentů, s jejichž obsahem poslanci národa království Českého a většina země nikdy nesouhlasila.

Sněmu království Českého jakožto oné instituce, která je oprávněna jménem tohoto království mluviti, nezničíte, neboť na tento sněm a jeho existenci je vázána existence dynastie Habsburské! - (Výborně ! Hlučný potlesk. Řečníku se blahopřeje. )

Nejvyšší maršálek zemský. Přihlásil se k slovu p. posl. Kubr. Dávám jemu slovo.

Poslanec Kubr: Slavný sněme ! I mně bylo uloženo kollegy mými se strany agrární, abych co nejdůrazněji protestoval proti oné libovůli, (Abg. Dr. Schücker ruft: Der zweite Herold!) se kterou sobě chce hrát menšina sněmu staroslavného král. Českého proti většině ve zdržování prací.

Velevážení pánové! S jakými úmysly jste sem vstoupili, to není nám tajno a již zprávy úřední z klubů samotných přinášely o tom důkazy a zprávy, že takto se díti bude. - Vážení páni kolegové se strany německé nechť dělají dle své vůle; naší povinností jest svým způsobem se proti jejich způsobu jednání ohraditi a upozorniti na nebezpečenství, jež jim hrozí právě tak jako nám.

Se stanoviska povšechného, se stanoviska státoprávního nechť dělají pánové na druhé straně co za dobré uznají, my ve většině samotného složení tohoto sněmu známe své povinnosti a těch také hájiti budeme.

Dobře řekl pan řečník přede mnou, p. Dr. Herold, který pravil, že nám na nynějším složení sněmu král. Českého tak hluboce nezáleží, abychom hájili Schmerlingovského zařízení, ale velevážení pánové, to konstatujeme zcela otevřeně a veřejně, že nám na sněme království Českého, jako takové, instituci autonomní jeho záleží velice a že považujeme tuto instituci za instituci autonomní nejvyšší. (Výborně!)

Páni Němci řekli ve své zprávě, kterou vydali jako communiqé ze včerejší své obstrukčni porady, že prý jednání nepřipustí; a proč? Protože prý česká menšina obstruuje ve Vídni samotné.

Pan dr. HeroId zmíniI se o tom, že mezi obstrukcí naší na říšské radě a mezi německou na sněmu král. českého je velký rozdíl.

Vy zde hájíte bezpráví zdánlivého, páchaného na vás (Smích na německých lavicích) a my na druhé straně hájíme svého starého práva, které Vám nikdy nezadáme. (Opětný smích u německých poslanců. Hluk. )

Smějte se a dělejte si vtipy! Přijdou okamžiky, že sami budete k tomu pracovati, by se tomu našemu právu zadost stalo.

Nedivím se tomu, že častokráte pánum Němcům s jejich bujností roste také chuť, je to zcela přirozené, poněvadž - a to prominou páni přísedící zemského výboru častokráte na německou stranu berou se tak veliké ohledy, kdežto my od vlády vídeňské býváme odkopáváni.

Přijdeme-li a žádáme na vládě něco, řekne se nám: »Povolte si to ústavně, pak Vám to dáme«, ale zde přijde německé město Liberec a potřebuje svého pivního krejcaru, a zemský výbor království Českého povolí mu to ihned, ať je to protizákonné neb není.

Vy jste se postavili v předešlém zasedání sněmu království Českého proti opravě volebního řádu pro bezpráví prý se Vám dějící. Dnes, velectění pánové, stojíte v tomto sněmu království Českého před prázdným stolem co návrhů se dotýče.

Dnes není denní pořádek stanoven. Česká strana agrární, aby Vám ukázala, že chce pracovati, jak si předsevzala, položila

na stůl pana nejvyššího maršálka některé otázky, které jsou rázu čistě hospodářského (Smích u poslanců německých). Co Vám řeknou Vaši voličové, posuďte sami. Dělejte co chcete, vysmívejte se, však on Vám smích nejde od srdce. (Abg. Nowak: Nur nicht drohen !)

Což, velectění pánové, nedotýká se otázka nouzová, otázka regulační, otázka hospodářských společenstev, otázka pojišťovací a vůbec všechny otázky, které jsme dnes předložili, stejně sousedů německých jako nás? Až Vaše voličstvo pozná tu komedii, kterou provozujete na sněmu království Českého, pak zajisté jinak bude s Vámi mluviti. (Abg. Strache: Regen sie sich nicht so aus!) Nerozčiluji se, pane kolego, a nebudu zdržovati jednání tohoto slavného sněmu. Jest to marné. Zde není pomoci; zde se bude musiti pomáhati od základů a musí se s Vámi promluviti vážné slovo. K tomuto slovu při dnešní nechuti celého sněmování není času.

Jménem své strany protestuji proti tomuto Vašemu svévolnému jednání, které provozujete. Důsledky připište si sami. (Výborně ! Souhlas. )

Oberstlandmarschall: Verlangt noch jemand das Wort?

Žáda ještě někdo za slovo?

Abg. Strache: Lassen Sie genug sein des grausamen Spiels.

Oberstlandmarschall: Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji debatu za skončenou.

Wir schreiten zur Abstimmung.

Přikročíme k hlasování.

Gegenstand der Abstimmung ist das Ersuchen des Herrn Abgeordneten Dr. Baernreither um einen Urlaub für die Dauer der Session.

Betreffs der Abstimmung hat der Herr Abgeordnete Dr. Maly den Antrag gestellt, es möge darüber eine namentliche Abstimmung stattfinden und es möge vor der Abstimmung eine Zehn-Minuten-Pause eintreten.

Ich werde die Unterstützungsfrage sofort stellen.

Předmětem hlasování je žádost p. posl. dra Baernreithera za dovolenou na dobu sněmování.

K tomuto hlasování navrhl posl. p. dr. Malý, aby se hlasovalo dle jmen a aby se před hlasováním přerušila schůze na deset minut

Činím tedy především dotaz na podporu stran hlasování dle jmen.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche die namentliche Abstimmung unterstützen, sich von ihren Sitzen zu erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche die Zehn-Minuten-Pause wünschen, Sich von ihren Sitzen zu erheben.

Es hat Sich gleichfalls eine hinreichende Anzahl von Abgeordneten erhoben, es wird daher zunächst eine Pause Von zehn Minuten eintreten.

Přerušuji schůzi na deset minut

(Schůze přerušena v 1 hodinu.

Unterbrechung der Sitzung um 1 Uhr. )

(Schůze opětně zahájena v 1 hodinu 15 minut.

Wiederaufnahme der Sitzung um 1 Uhr

15 Min. )

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Zahajuji opět schůzi.

Ich eröffne wieder die Sitzung.

Přikročíme k hlasování dle jmen.

Žádám pány verifikatory, by zaujali svá místa.

Wir Schreiten zur namentlichen Abstimmung. Ich ersuche die Herren Verifikatoren ihre Plötze einzunehmen.

(Läutet). Diejenigen Herren, welche den Urlaub des H. Abg. Dr. Baernreither bewilligen, Stimmen mit "Ja", diejenigen welche ihn nicht bewilligen, mit "Nein".

Páni poslanci, kteří povolují p. posl. dru Baernreitherovi dovolenou, hlasují s "ano"

Páni poslanci, kteří tuto dovolenou nepovolují, hlasují s »ne«.