In den letztgenannten Orten Markersdorf und Öber-Ebersdorf stehen bei jedem Hochwasser einzelne Ortsteile samt der Bezirks-straße unter Wasser, welches oft bis zu 2 Meter Höhe in die Wohnungen eindringt.
Wenn das Wasser zur Nachtzeit unverhofft steigt, so überrascht es Menschen und Bieh in Wohnungen und Stallungen und die Folge ist der Schaden an Gesundheit und Materiale. Bachregulierungen können diese Ortschaften keine vornehmen, ja kaum einen Teilbetrag dazu leisten.
Der Gemeinde Markersdorf, Bezirk Böhm. Kamnitz, wurde bereits im Jahre 1898 vom hohen Landeskulturrate die Aufnahme eines Projektes zugesagt, konnte aber bei der nahezu gänzlichen Zahlungsunfähigkeit der Grundbesitzer bis heute nicht durchgeführt werden. Der Kamnitzbach ist zwar in das Regulierungsprogramm aufgenommen, aber wie es den Anschein hat, können Jahre vergehen, bevor auch da eine Abhilfe geschieht.
Die Gefertigten stellen daher den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. daß die Regulierungsarbeiten des Kamnitzbaches im Hillenmühler- und Windischkamnitzer Tale ehemöglichst in Angriff genommen werden,
2. daß der durch Markersdorf-Ebersdorf fließende Örtsbach (Absbach) wenigstens in Seinen gefährlichsten Teilen mit in das Flußregulierungs - Programm aufgenommen werbe, und
3. daß die durch das stetig wiederkehrende Hochwasser in Eigentum und Gesundheit stark geschädigten Bewohner das Inundationsgebiet entsprechend schadlos gehalten werden.
In formeller Beziehung wird der Antrag gestellt, diesen Antrag ohne erste Lesung der Landeskulturkommission zuzuweisen.
Prag, am 29. September 1903.
Gustav Nowak und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Františka Blahovce.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslance Františka Blahovce a soudruhů za příčinou živelní pohromy v okresu Strakonickém a Volyňském.
Dne 19. července 1903, spousta krup zničila úplně úrodu v okresu Strakonickém a v polovici okresu Volyňského a všechno zničeno. Snadno pochopiti nářek, hlad a zoufalství postižených. Škoda v okresu Strakonickém ve 54 politických obcích činí dle úředního zjištění 3, 000. 000 K, ve Volyňském okresu v 21 obcích politických činí škodu 706. 782 K. Z těchto důvodů dovolujeme si podati následující návrh:
Slavný sněme království českého, račiž se usnésti.
Okresu Strakonickému a Volyňskému budiž poskytnuta co nejrychlejší a co největší z prostředků zemských přiměřená podpora, ze Zemské banky bezúročné zápůjčky a zřízena co nejrychleji nucená zemská pojišťovna proti škodám krupobití.
V ohledu formálním navrhujeme, aby návrh přidělen byl výboru rozpočtovému.
František Blahovec a soudr.
Oberstlandmarschall: Der Antrag des Abgeordneten Feierfeil und Genossen:
Landtagssekretär Höhm (liest): Die Abgeordneten Johann Feierfeil und Genossen wegen Unterstützung der durch Dürre in große Not gelangten Landwirte in den Gerichtsbezirken Pfraumberg-Tachau.
Infolge des trockenen Vorjahres, des schnee- und regenlosen Winters und der abnormen Dürre des Jahres 1903 im westlichen Böhmen ist dortselbst eine totale Mißernte zu verzeichnen.
Kein Klee, kein Heu und Grummet und auch die angebauten Ersatzfuttermittel blieben ohne jedes Erträgnis, so daß das Geld für den Samen hinausgeworfen ist.
Infolge dieses Futtermangels muß das Bieh zum großen Teile verkauft werden, was nicht nur momentan, sondern aus Jahre hinaus Von großem Schaden ist, und das unbedingt notwendige Bieh für den Wirtschaftsgebrauch, als Zugvieh, etwas Melkvieh befindet sich in einem elenden Zustande und ist Knochenbrüchigkeit zu erwarten.
Um Futtermittel anzukaufen, fehlt das Geld, da auch das Getreide total mißraten ist. Hafer wurde großenteils im grünen Zustande abgesichelt, die übrigen Sorten geben großenteils nicht den Samen.
Infolge dessen ist die Not eine große und allgemeine, und dringende Hilfe notwendig, wie die zahlreich überreichten Bittschriften ersichtlich machen, welche gänzliche Abschreibung der Grundsteuer-Gewährung von nicht rückzahlbaren Darlehen und kostenlose Verfrachtung von Futtermitteln auf den k. k. Staatsbahnen sich erbitten.
Aus diesen Gründen beantragen daher die Gefertigten:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Der Landesausschuß wird beauftragt:
1. in den Gerichtsbezirken PfraumbergTachau durch die autonomen Behörden Erhebungen über den Umfang und Größe des durch die Dürre entstandenen Schadens zu pflegen und den in Notstand befindlichen Landwirten ausgiebige Unterstützung aus Landesmitteln in Form von unverzinslichen und nicht rückzahlbaren Darlehen zu gewähren und den hiezu erforderlichen Kredit sofort vom hohen Landtage in Anspruch zu nehmen;
2. die hohe Regierung wird aufgefordert, zu dem gleichen Zwecke eine ausgiebige Subvention zu gewähren, die Grundsteuer für das Jahr 1903 für die geschädigten Grundstücke zur Gänze abzuschreiben und die vollständige Frachtfreiheit für den Bezug von Futtermitteln und Saatgut zu gewähren.
In formaler Hinsicht wird beantragt, diesen Antrag ohne erste Lesung dem sich damit befassenden Ausschüsse zuzuweisen.
Prag, 29. September 1903.
Ioh. Feierfeit und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Hyrš a soudruzi mně podali návrh, ve kterém se navrhuje formulovaná osnova zákona ve příčine zřízení zemské pojišťovny.
Dám tento návrh přečísti.
Co se týká osnovy zákona, mám za to, že nebude třeba čísti, jelikož tiskem pak přijde ve známost všech pp. poslanců.
Der Herr Abgeordnete Hyrš und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
welcher formuliert den Gesetzentwurf, betreffend die Errichtung einer Landesversicherunganstatt. Ich werde diesen Antrag zur Mitteilung bringen, beabsichtige jedoch den Gesetzentwurf nicht vorlesen zu lassen, nachdem er aus einer ganzen Reihe von Paragraphen besteht, und die Mitglieder des hohen Hauses im Wege des Druckes in Kenntnis des Gesetzentwurfes gelangen werden.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh poslanců Hyrše, Práška, Staňka, Rataje a soudr. na zřízení zemské pojišťovny pro král. České.
Slavný sněme, račiž se usnésti na následující osnově zákona.
Jos. Hyrš a soudr.
Návrh posl. Fr. Chaloupky a soudruhů.
Dne 18. června t. r. postiženo bylo 16 obcí politického okresu Rychnovského nad Kněžnou hrozným krupobitím, které úrodu dotyčných obcí totálně zničilo Přes to, že zahájeny veškery kroky ku dosažení podpory na úlevu v nouzi, není okres tento ve zprávě zems. výboru sl. sněmu předložené č. t. CCCLXXV. zařaděn.
Podepsaní Činí pilný návrh, aby i poškozené obce polit. okresu Rychnovského do pomocné akce pojaty byly.
V ohledu formálním navrhují, aby návrh bez prvého čtení byl rozpočtové komisi přikázán.
V Praze 29. září 1903.
Fr. Chaloupka a soudr.
Návrh posl. Dra. Ladislava Dvořáka a soudruhů o nesvolávání sněmu král. Českého.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
Sněm král. Českého přihlížeje k tomu, že nesvolávání jeho ku pravidelné ústavní činnosti stalo se v poslední době pravidlem, resp. že zasedání jeho bývá vyměřena doba k úkolům a povinnostem jeho nedostatečná, ačkoliv sněm král. Českého i dle ústavy platné jest vedle říšské rady ústavním činitelem nejméně rovnoprávným a rovnomocným, přihlížeje dále k tomu, že tímto neústavním postupem dokonce i řádné projednání a vyřízení rozpočtu zemského a jiných pře důležitých a naléhavých záležitostí se znemožňuje, že v tom směru opatření povahy absolutistické se činí a dávky zemské způsobem platným právem neodůvodněným beze svolení sněmu nařízením císařským se poplatnictvu ukládají a na základe jeho se vybírají a vymáhají, usnáší se:
I. ) C. k. vláda se vyzývá, aby pamětlivá jsouc předpisů zemského zřízení způsobila, aby sněmu království českého každého roku byla poskytnuta dostatečná doba ku řádné a pravidelné činnosti.
II. ) Sněm království Českého protestuje proti tomu, aby bez svolení jeho tak důležité ústavní úkony jako jest vybírání dávek zemských se prováděly.
Ve formálním směru navrhujeme, aby tento návrh přikázán byl zvláštní komisi, kterou navrhovatel označí při prvém čtení.
V Praze, 29. září 1903.
Dr. Lad. Dvořák a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg, Dr. Eppinger und Genossen haben mir einen Antrag überreicht, welchen ich zur Berlesung bringe.
Landtagssekretär Höhm (liest): Antrag der Abg. Dr. Eppinger, Dr. Bachmann und Genossen.
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die k. k. Regierung wird aufgefordert, die neuerdings erfolgte Besetzung eines Kanonikats mit deutscher Predigt am Präger hochwürdigsten Metropolitan - Donikapitel durch einen czechischen Bewerber (Dr. A. Schuster) als weder dem Herkommen noch dem Rechte und der Billigkeit und überhaupt den in Betracht kommenden Verhältnissen angemessen zu anullieren, dem genannten hochw. Domkapitel eine Neuwahl und zwar eines Kandidaten deutscher Nationalität aufzutragen und Fürsorge zu treffen, daß künftighin bei Neuwahlen durch das Kapitel jede Verlegung des gleichen Anspruches beiden Volksstämme an die Domherrenstelle vermieden Werde.
In formaler Beziehung beantragen die Gefertigten die Zuweisung an einen besonderen Ausschuß von 21 Mitgliedern, gewählt zu je 7 Mitgliedern aus jeder Kurie.
Prag, am 29. September 1903.
Abg. Dr. Eppinger, Dr. Bachmann und Genossen.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Grössl und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Landtagssekretär Höhm (liest): Antrag der Abg. Grössl und Genossen:
In den Bezirken Neuern, Hartmanitz, Schüttenhosen, Bergreichenstein und Winterberg ist am 19. Juli laufendes Jahres ein nie dagewesener Hagelschlag niedergegangen, welcher die Ernte der Landwirte der betroffenen Gemeinden zur Gänze vernichtete. Diese betroffenen Gemeinden, welche ohnehin in normalen Jahren kaum ihren Lebensunterhalt finden, sind nun gänzlich ohne Nahrung. Da aber vorwiegend in den Gebirgsgegenden des Böhmerwaldes die Bichzucht die Haupteinnahmsquelle ausmacht, nun aber durch den Hagelschlag alles Viehfutter vernichtet wurde, so wird die Not nicht nur fürs heurige Jahr, sondern mehreren Jahren fühlbar werden. Aus diesem Grunde ist für diese Bezirke die Einleitung einer ausgiebigen Hilfsaktion überaus dringend, und vor allem eine gänzliche Abschreibung der Steuern in den betroffenen Gemeinden unausweichlich geboten.
Die Gefertigten stellen daher den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen, es seien den obgenannten, durch Hagelschlag geschädigten Gemeinden Unterstützungen aus Landesmitteln zuzuweisen.
In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag ohne erste Lesung der Budgetkommission zuzuweisen.
Prag, am 29. September 1903.
Wenzel Größl und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Návrh p. poslance Josefa Komárka a soudruhů.
Sněmovní tajemník Höhm (čte). Návrh poslance Josefa Komárka a soudruhů na udělení podpory státní a zemské držitelům pozemků v obcích Albrechtice a Štěpánovsko okresu Pardubického.
Dne 18. června 1903 postižení byli držitelé pozemků jmenovaných obcí prudkým krupobitím, tak že jak státní, tak zemské podpory tam nutná potřeba se jeví.
Podepsaní navrhují: Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. C. k. vláda se vyzývá, aby poškozeným obcím Albrechtice a Štěpánovsko po vykonaném šetření vydatné státní podpory poskytla.
2. Poškozeným budiž poskytnuta podpora z prostředků zemských.
Návrh ten budiž odkázán bez prvního čtení komisi rozpočtové ku rychlému vyřízení.
V Praze, 29. září 1903.
Josef Komárek a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Návrh p. poslance Zázvorky a soudr.
Sněmovní tajemník Höhm čte: Návrh poslance Antonína Zázvorky a soudruhů za udělení podpory státní a zemské držitelům pozemků v obcích Bezníku, Vřesníku, Borku, Chroustova, Kalu a Želejova v soud. okresu Hořickém.
Dne 8. května 1903 postiženy byly jmenované obce hroznou průtrží mračen, jíž zničena byla nejen úroda letošní, ale i nesmírné spousty ornice odplaveny, louky kamením zaneseny a cesty spustošeny, takže vydatná podpora státní a zemská nezbytně nutnou jest.
Podepsaní navrhují: Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. C. k. vláda se vyzývá, aby poškozeným po vykonaném šetření poskytla potřebné pomoci (státní podpory).
2. Poškozeným poskytnuta budiž podpora z prostředků zemských.
Návrh tento odkázán budiž bez prvního čtení rozpočtové komisi.
V Praze, dne 29. září 1903.
Antonín Závorka a soudruzi.
Oberstlandmarschall: Die Herren Abgeordneten Trautzl und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.
Landtagssekretär Höhm (liest): Antrag des Abg. Ph. Trautzl und Genossen, betreffend den Ausbau einer Verbindungsstraße zwischen den Gemeinden Göhren - Rascha und Zettel, Bezirk Brüx und dem Flachlande.
Die Gemeinden des hohen Erzgebirges: Göhren-Rascha und Zettel sind sowohl im J. 1902 als auch im J. 1903 durch Mißernten und Elementarschäden heimgesucht worden.
Nachdem die Bewohner dieser Gemeinden lediglich aus den kärglichen Ertrag ihrer Aecker und Wiesen angewiesen sind und ihnen eine andere Erwerbsquelle vollständig mangelt, so ist es leicht begreiflich, wenn dort der ärgste Notstand herrscht.
Ein kleiner Erwerb ließe sich wohl dadurch erzielen, daß die Landwirte gegen Entlohnung das geschlagene Holz zu Tale schaffen könnten.
Allein hiezu wäre erst eine Straße erforderlich. Gegenwärtig besitzen diese Gemeinden keine öffentliche Straße, die Fuhrleute sind gezwungen, schlechte, ja sogar gefährliche oder solche Wege zu benützen, welche sichin dem Privatbesitze der Herrschaften Brüx und Dux befinden.
Sperren aber diese Privatbesitzer ihre Wege, so sind die Gemeinden für den Wagenverkehr vollkommen von aller Welt abgeschnitten. In Erwägung des durch wiederholte Elementarschäden hervorgerufenen Notstandes und in Erwägung, daß nur durch den Bau einer öffentlichen Straße den Bewohnern des hohen Erzgebirges neue Erwerbsquellen zugeführt werden können, stellen die Gefertigten den Antrag:
Das hohe Haus wolle beschließen:
Der hohe Landesausschuß sei zu beauftragen, den Bau einer Verbindungsstraße zwischen den Gemeinden Göhren - Rascha, Zettel und dem Flachlande als Notstandsbau ehestens in Ausführung zu bringen.
In formaler Beziehung wird beantragt, diesen Antrag ohne erste Lesung sofort der Gemeinde- und Bezirkskommission behuss schleuniger Erledigung zuzuweisen.
Prag, am 29. Sept. 1903.
Ph. Trautzl u. Genossen.
Oberstlandmarschall: Der Herr Abg. Prof. Dr. Bachmann hat mir eine Interpellation an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter übergeben, die ich zur Verlesung bringe.
Landtagssekretär Höhm (liest):
Euere Excellenz!
Nach der seit langer Zeit beobachteten, vollbewährten und sachlich in jeder Hinsicht gerechtfertigten Gepflogenheit erfolgt die jeweilige Ergänzung des Prager hochwürdigsten Domkapitels in der Weise, daß alternierend, entsprechend der Verpflichtung in deutscher oder tschechischer Sprache zu predigen, Deutsche und Tschechen zu Mitgliedern gewählt respekt. ernannt werden, und daß als die bleibende, ordnungsmäßige Besetzung des Kapitels im Status von sechs Deutschen und sechs Tschechen angesehen wird.
Dieses Prinzip ist in letzter Zeit bei den Wahlen durch das Kapitel Verletzt worden. Nachdem Schon früher einmal eine, tschechische Mehrheit von sechs Domherren ihr Übergewicht zur Wahl eines Tschechen statt eines Deutschen mißbraucht hatte, so daß nun Sieben Tschechen und fünf deutsche Kanonici waren, hat vor wenigen Tagen eine neue Vergewaltigung der deutschen Minorität Stattgefunden und wurde für eine erledigte deutsche Stelle abermals ein Tscheche gewählt, so daß sich nun das Verhältnis auf 8 Tschechen zu 4 Deutschen stellt.
Es ist der hohen Regierung wohl bekannt, welche Bedeutung heute dem nationalen Momente in unserem gesamten öffentlichen Leben zukommt; sie Vermag daher zu ermessen, wie schwer die Deutschen eine neuerliche Schädigung ihres Besitzstandes an so wichtiger Stelle empfinden, und wie wenig sie geneigt sind, solche Schädigung hinzunehmen, ohne die äußersten gesetzlichen Hilfsmittel dagegen zu gebrauchen.
Es muß andererseits aber auch der hohen Regierung anheim gestellt werden, zu erwägen, in wie weit solche Vorgänge geeignet sind, das Vertrauen auf die Rechtssicherheit in der Bevölkerung zu erhalten, wenn nationale Leidenschaft sogar bei Wahlen in jener hohen kirchlichen Korporation ausschlaggebend fein sollen um das religiöse Empfinden günstig zu beeinflussen oder nicht.
Die Unterzeichneten erlauben sich daher an Euere Excellenz die ergebene Anfrage:
1. Ist Euerer Excellenz die oberwähnte Wahlangelegenheit bekannt?
2. Was gedenken Euere Excellenz vorzukehren, daß der an die Stelle eines deutschen gewählte tschechische Bewerber (Dr. U. Schuster) von der Stelle an die er zurecht nicht gehört, entfernt und Weitere Benachteiligung der Deutschen bei der Besetzung von Präbenden am Präger Metropolitan-Kapitel vermieden werde.
Prag, am 29. September 1903.
Prof. Dr. Adolf Bachmann und Genossen.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Dr. Ladislav Dvořák a soudruzi odevzdali mně dotaz k Jeho Excell. panu místodržiteli. Žádám by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní tajemník Höhm (čte): Dotaz posl. Dr. Lad. Dvořáka, Heřmana Jandy a soudruhů k Jeho Excelenci panu c. k. místodržiteli král. Českého.
Vaše Excelence! Přípisem německým z 12. srpna 1903 č. 31. 147, tázalo se c. k. okresní hejtmanství v Ústí nad Labem starostenského úřadu ve Smečně, zda Jan Mistola (správně Mistoler) do Smečna přísluší a žádalo za podání zprávy o tom.
Akt tento vrátil starostenský úřad Smečenský c. k. okresnímu hejtmanství v Ústi nad Labem přípisem z 18. srpna 1903 č. 1170 s upozorněním, že úřední řeč jednací obce Smečenské jest česká.
C. k. okr. hejtmanství v Ústí nad Labem dopsalo potom německým přípisem z 20. srpna 1903 č. 32. 510 c. k. okresn. hejtmanství ve Slaném, žádajíc za sdělení, zda Jan Mistola do Smečna přísluší; tento přípis německý byl zaslán obci Smečenské okres, hejtmanstvím ve Slaném ku přímému vyřízení.
Způsob, jakým c. k. okr. hejtmanství v Ústi nad Labem vyhnulo se povinnosti dopsati České obci v jazyku českém, rozrušil mysli obyvatelstva ve Smečně, jak přípisy odtud nás došlé ukazují.
Dovolujeme si činiti dotaz:
I. Hodlá Vaše Excelence c. k. okres, hejtmanství v Ústí nad Labem vytknouti, že porušilo shora uvedeným postupem svou úředni povinnost, jednajíc proti imperativnímu předpisu nařízení Stremayerova, že státní úřady mají s obcí jednati v řeči její jednací?
II. Hodlá Vaše Excelence podřízeným úřadům politickým naříditi, aby obcím českým nezasílaly indorsatními výměry německé přípisy státních úřadů ku vyřízení, nýbrž aby obci v řeči její jednací sdělily celý doslovný meritorní obsah německého úředního přípisu rekvisičního?
V Praze, 29. září 1903.
Dr. Lad. Dvořák a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Maštálka a soudruzi odevzdali mně dotaz k Jeho Exc. p. místodržiteli.
Žádám, by tento dotaz byl přečten.
Sněm. taj. Höhm (čte): Dotaz poslance Maštálky, Kaftana a soudruhů k Jeho Excellenci p. c. k. místodržiteli království českého v záležitosti provedení regulací řek a toků českých.
Dne 16. února t. r. schválen byl zákon, na kterém se usnesl sněm král. Českého v XXIII. sezeni I. výročního zasedání dne 29. července 1902, vedle kteréhož má provedena býti úprava staveb říčných, které tvoří jednotnou síť vodní s kanalisovanými řekami.
Dle tohoto zákona musí nejpozději v roce 1904 býti přikročeno ku pracem úpravným a sice dle generálního programu, schváleného komisi ve smyslu § 12. zákona ustanov a ministerstvem vnitra, které se má dohodnouti s ostatními zúčastněnými ministerstvy.
Komise zřízená má usnášeti se v první řadě na jednacím řádu, který schvaluje ministerstvo vnitra a má pracovní program pro každý rok býti v čas připraven a usnesen.
Vedle zpráv tu i tam na veřejnost pronikajících stalo se sice dohodnutí mezi c. k. místodržitelstvím a zemským výborem král. českého stran sestaveni generálního programu, avšak týž nebyl předložen až dosud komisi regulační, která do té doby nebyla ustavena; také nebyl dosud schválen jednací řád ani pracovní program pro rok 1904 a nebylo stran programu generálního docíleno dosud dohodnutí s ministerstvem vnitra a ostatními ministerstvy.
Přípravy ty vyžadovati budou značné doby a chováme obavy, že průtahy způsobeny by mohly býti odklady se započetím prací regulačních v roce 1904.
Obyvatelstvo na zákonem vyjmenovaných tocích s netrpělivostí očekává započetí s pracemi, které vedle dožadovaných úprav mají spoustám nezaměstnaného lidu přinésti práci a výživu.
Zúčastněné kruhy s největší nedočkavostí žádají sobě toho, aby konečně přikročeno bylo ku provádění podniků, o kterých po dlouhá desítiletí se jedná, a při nichž z největšího dílu vše jest ku stavbě připraveno.
Bylo by bývalo žádoucno, aby již v přítomné době práce přípravné byly již tak pokročily, by mohlo se přikročiti ku zadání staveb a ku provádění v zimní periodě roku 1904 již také z toho důvodu, aby se zabránilo pokud možná stěhování se dělného lidu z království z důvodu nedostatku výživy.
Trpce neseme, že za tohoto stavu věcí ještě komise regulační nebyla ustanovena a vidíme se nucena naléhati s největším důrazem na urychlení veškerých přípravných prací a na zřízení komise regulační; očekáváme při tom s naprostou určitostí, že zúčastněnými ministerstvy budou do této komise povolány osoby poměrů i obou jazykův v zemi panujících znalé a v království bydlící.
Z těchto důvodů činíme dotaz:
"Jest Vaše Excellence ochotna podati zprávu o generálním programu úprav řičných a působiti k tomu, aby s největším urychlením programu ten najisto byl postaven, tak aby s pracemi na tocích zákonem vyjmenovaných v r. 1904 započíti se mohlo?
V Praze, dne 29. září 1903.
Jindřich Maštálka a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Šamánek a soudruzi podali mně interpellaci k Jeho Excelenci panu místodržiteli; žádám by tento dotaz byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Interpelace poslance MUDra. Václava Šamánka a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého:
Jest již bezpočtukráte dokázanou skutečností, že české veřejné školy obecné v místech převahou německých velmi těžce zápasiti musí o své živobytí, kdežto minoritním školám německým v městech Českých znamenitě se daří. Nejlepším dokladem tohoto posledního našeho tvrzení jest, že dle poslední tiskem vydané zprávy c. k. zemské školní rady o stavu školství jest na německých školách pražských průměrný počet žáků na jednu třídu připadající menší, než na německých školách v Liberci. Stará se tudíž česká obec pražská o školství německé lépe asvědomitěji než sám Liberec o své školství německé. Také jisto jest, že německému školství vůbec a minoritnímu pak zvláště úřadové školní mnohem více péče a zastání věnují, než školství českému. Kdežto úřadové školní z vlastního popudu sebe nepatrnější závady při minoritních školách německých s největší rychlostí odstraňují, nechávají bez povšimnutí četná pronásledování a mnohé nedostatky českých škol menšinových. Tu ponechává se rodičům, aby cestou žádosti a petic domáhali se nápravy, začež ubozí - jak četné případy v Liberci dokazují - vydáni bývají na pospas proskripci v německých listech.
Ku všemu tuto uvedenému dokladem jsou poměry na čtyřtřídní české veřejné škole obecné v Liberci.
Druhá třída této školy v posledním pětiletí vykazuje průměrně 102 dětí. Počet žáků její v posledních letech značně převyšuje průměr, neboť dosáhl v minulém školním roce čísla 108, v tomto školním roce pak čísla 123. Rovněž přeplněna jest třetí třída této školy, majíc 90 žáků.
Počítá-li se dle § 5. minister. nařízení ze dne 12. března 1888 z. z. Čís. 40 na jednoho žáka úhrnná prostora vzduchová 3, 8 m3, jest ve druhé třídě místo pro 78 a ve třetí třídě pro 74 dětí; zatím pak tou dobou v pravém slova smyslu namačkáno jest a vyučováno býti má v oné 123 a v této 90 dětí.
Rodičové, kteří děti do české veřejné školy obecné v Liberci posílají, podali roku předešlého žádost, aby při druhé třídě
řečené Školy zřízena byla pobočka, po případě, aby škole vykázány byly místnosti, které pojmonti by byly s to počet žáků ji navštěvujících Ač v žádosti své poukázali, že dítky tam v krátkých lavicích musí seděti po 6 až po 7, stlačeni jsouce jako slanečci v sudech, nemohou tam řádně seděti ani státi, psáti neb kresliti tím méně, nemají tam dostatek vzduchu vůbec, čistého pak zvlášť, čímž rozšiřování nemocí mezi nimi dvéře jsou otevřeny - vše to nic platno nebylo, c. k. okresní školní rada pro město Liberec zřízení paralelky nedoporučila a městské zastupitelstvo odepřelo na ni potřebný náklad.
C. k. zemská školní rada z těchto příčin a pak také z důvodů, že Škola měla celkem jen 301 dítě a ne 320 rovněž zříditi pobočku nepovolila, avšak rozhodnutím svým ze dne 26. června 1903 čís. 23. 991 uznala, že učebna druhé třídy řečené školy pro umístění školních dítek do třídy té zapsaných (ve škol. roce 1902-3 -180 dítek) nijak nepostačuje a uložila c. k. okresní školní radě, aby k tomu působila, by druhé třídě co nejdříve vykázána byla učebna s dostatečným prostorem.
Nepostačovala-li učebna ta v minulém školním roce pro 108 dítek, nepostačuje v tomto školním roce pro 123 dětí tím méně. C. k. okresní školní rada pro město Liberec, ač na prstech předem vypočítati se dalo, že v tomto školním roce ve druhé třídě české školy bude nahoře zmíněný počet žáků, neučinila zcela ničeho, aby zmíněnému nařízení c. k. zemské školní rady opatřením větší místnosti vyhověla a tak předešla tělesnému i duševnímu mrzačení českých dětí.
Orgán městské rady liberecké "Deutsche Volkszeitung" v čísle ze dne 18. května 1903 uveřejnil jména oněch rodičů s udáním jich zaměstnání a bydliště kteří podepsali v minulém školním roce žádost o pobočku při druhé tř. jmenované školy a vyzval německé obyvatelstvo, aby k těm rodičům se zachovalo tak, by nuceni byli odstěhovati se tam, kde by děti své nerušeně do českých škol posílati mohli.
Jelikož tato žádost byla jedině v rukou c. k. zemské školní rady a c. k.