Ich ersuche die Herren, ihre Plätze einzunehmen.
Žadám pány, aby zaujali svá místa.
Gegenstand der Abstimmung sind die Positionen, welche zu Kapitel IX gehören, und zwar sowohl im Erfordernis als in der Bedekung, und ebenso in der Erledigung des Artikels IX., ferner die dazu gehörigen Positionen.
Es hat der Herr Abg. Notvak im Laufe feiner Rede das Ersuchen gestellt es möge über einen Teil der Erledigung eine getrennte Abstimmung eingeleitet werden und zwar über den Punkt 5 I. II, III.
Ich nehme keinen Anstand, diesem Wunsche zu entsprechen und beabsichtige demnach die Abstimmung in folgender Weife einzuleiten.
Es wird zuerst über die Erledigung nach den Kornmisstonsanträgen und zwar bis inklusive Punkt 4 abgestimmt werden, dann wird über den Kornmissionsantrag 5 sub. No. I, II, III, abgestimmt werden und darnach über die übrigen Teile der Erledigung, so wie es die Kommission beantragt hat.
Sollte bei der getrennten Abstimmung über Punkt 5 eine Änderung in dem von der Kommission beantragten Antrage beschlossen werden, so wird die Sache des Herrn Berichterstatters sein, in der betreffenden Ziffer des Erfordernisses die dadurch bedingte Anderung dem hohen Hause Vorzuschlagen und es würde dann abgestimmt werden über die vom Herrn Berichterstatter beantragte Ziffer.
Sollte bei der getrennten Abstimmung Punkt 5 angenommen werden, so wird bezüglich der übrigen Teile des Kapitels IX nach den Anträgen der Kommission abgestimmt werden.
Předmětem hlasování jsou položky, které jsou seřaděny v odstavci 9. a sice jak v Potřebě tak i Úhradě a u Vyřízení a stran petic.
Pan posl. Nowak vyslovil ve své reci žádost, aby o odstavci 5. "Vyřízení", jehožti odstavce jsou naznačeny čísly I., II., III. hlasováno bylo zvláště.
Nemám příčiny proti tomuto přáni se vysloviti a zamýšlím zavésti hlasování oním způsobem. Především bude se hlasovati o vyřízení od čís. 1. až včetně 4, pak přijde k hlasování 5., které se týká sousoší sv. Václava a sice o všech 3 odstavcích najednou a pak se bude hlasovati o ostatních částech "Vyřízení. " Pakli by následkem hlasování odstavec 5. byl zamítnut, pak by pan zpravodaj byl tak laskav, a uvedl by před dalším hlasováním číslici v "Potřebě", která následkem toho by se musela změnit a hlasovalo by se po číslicích dle tohoto návrhu. Pak-li by číslo 5. "Vyřízení, " bylo přijato dle návrhu komise, pak se bude i v ostatních částech hlasovati dle návrhu komise.
Činí se proti tomuto způsobu hlasování námitka?
Wird gegen diese Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben?
Nebyla činěna žádná námitka.
ES ist keine Einwendung erhoben worden.
Dám tedy především hlasovati o čl. IX. "Vyřízení, " "k účelům uměleckým, " od čís. 1-4.
Ich bringe zur Abstimmung den Artikel IX der Erledigung "Kunstzwecke" von No. 1 bis inklusive 4.
Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche diejenigen Herren, welche diese Positionen anehmen, die Hand zu erheben.
Sie sind angenommen.
Jsou při j a ty.
Nyní dám hlasovati o odstavci 5. Vyřízení, který začíná slovy: "Do rozpočtu pro rok 1902 bude vložena atd. " až do ukončení odstavce III. tohoto čísla.
Ich bringe nunmehr zur Abstimmung die Post V. der Erledigung, welche anfängt:
In den Voranschlag pro 1902 ist ein Betrag Von 57. 000 K it. " bis inklusive Abfatz III dieses Punktes.
Ich ersuche die Herren, welche diese Position annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří tyto položky přijímají, by vyzdvihl ruku.
Jsou přij a ty.
Sie sind angenommen.
Nyní dám následkem toho hlasovati o ostatních částech návrhu komise.
Ich bringe nun die übrigen Kommissionsantrage zur Abstimmung und ersuche die Herren, welche diese annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří přijímají ostatní návrhy komise, by vyzdvihli ruku.
Jsou přijaty.
Sie Sind angenommen.
Zpravodaj poslanec dr. Fořt: Předmětem další debaty je kapitola 10. "K účelům bezpečnosti "
Kapitola lato vykazuje v Potřebě 1, 551. 597 K, v Úhradě 492. 392 K.
Vyřízení nalézá se pod čl. X. na str. 121-123.
Při tom dovoluji si podotknouti, že puntík 8. ve Vyřízení dostal se do tištěné zprávy jenom nedopatřením, poněvadž dotyčná resoluce, která je uvedena jako návrh komise, v komisi schválena nebyla; prosím sl. sněm, aby to skutečně vzal na vědomí a aby o puntíku 8. hlasováno nebylo. Petice k této položce nejsou žádné.
Landtagssekretär Höhm (liest): Kapitel X. Sicherheitszwecke. Erfordernis im Gangen 1, 551. 597 K, Bedeckung im Ganzen 492. 392 K, hierzu Artikel X. der Erledigung mit Hinweglassung des Absatzes VIII.
Nejvyšší maršálek zemský: K tomuto předmětu je přihlášen k slovu p. posl. Barták.
Der Herr Abg. Barták ist gegen die Kommissionsanträge zum Worte gemeldet.
Dávám mu slovo.
Poslanec Barták: Slavný sněme! Při této kapitole dovoluji si poukázati docela krátce na některé vady hnanectví. Položka hnanectví nereprezentuje příliš velkou sumu v našem rozpočtu - pro rok 1902 obnos 150. 000 K - ale je to částka přece tak značná, že zajisté může vzbuditi otázku je-li předmět, k němuž je věnována, plně účelný.
Mně se zdá, když pozoruji hnaneckou instituci, že peníze ty jsou vlastně zahozeny. Hnanectví spočívá na říšském zákoně z 27. července 1871. Podle tohoto zákona vyhošťují se individua z policejních příčin z obcí a posílají se pasem hnaneckým nebo tak zv. maršrutou do své domovské obce k nálezu příslušného úřadu.
Člověk postrkem poslaný doveden jest průvodcem do své obce domovské, ale sotva uschl inkoust podpisu starostova na pasu hnaneckém, již se osoba zvedne, obrátí se a jde s poslem zpět do té obce, odkud byla policejně vyhoštěna a postrkem vyhnána. Obec nemůže je zadržeti, nemá k tomu prostředků a ani zájmu, a tu se musíme ptáti, proč toto honěni individuí se děje a jaký to má vlastně účel ?
Nejlepší je při tom, že zákon sám v § 2. připouští, že osoba může se navraceti, neboť praví se tam: Byl-li někdo postrkem odveden, může se vyřknouti zápověď, aby se nenavracel. Tu se musí namítnouti, proč se tedy postrkem člověk ten z jisté obce odvádí?
Vážení pánové, jest tu ještě na pováženou okolnost jiná. Dle § 19. jest obec zodpovědná, jestliže taková osoba není zadržena v obci, obec má nésti následky za opětný postrk takové osoby. Ale jak taková obec má zadržeti individium? Ona nemá bezpečnostního orgánu, jako ve velkém městě, nemá prostředků nemá věznice, takže nemůže takového člověka obmeziti a jej zadržeti neb uvězniti, když zvláštní příčiny nezavdává. To není naprosto možné! Také v obci rád každý vidí, když osoba taková zmizí opět tam, kde se zkazila.
Jestliže toto policejní vyhoštění, toto hnaní postrkem má býti trestem, a tu skutečně jde na mysl, proč takové trestání se má díti, když vlastně se tím trestají zemský fond a obec? Platit země čtyři pětiny výloh hnaneckých a obec musí přispívati jednou pětinou. To jest skutečně naprosto nesmyslné, když posýlají se různá individua na procházku do domovských obcí na tento účet, když se zase mohou navrátiti. Myslím, že trestáni osob takových náleží soudům. Ale tím, že se vedou do své domovské obce, a to často zbytečně velikou oklikou, nepotrestají se, a nemá to žádného účelu, když taková osoba se vrátí tam, odkud byla postrkem vyhnána.
V této otázce kladla se veliká naděje do nového zákona domovského, že na základě toho zákona domovského se tyto náklady hnanecké valně sníží. Avšak tu se zapomnělo, že osoby rodné právo v jiné obci dle téhož zákona nabýti nemohou. Také podle výsledků r. 1894, kdy tato potřeba 99. 000 zl. vykázala a vzhledem k výsledkům roku loňského, kdy asi 150. 000 K výlohy hnanecké činily, nejeví se velký rozdíl, spíše viděti v tom jen to, že úřady vyhosťování méně již užívají, poněvadž shledávají, že je to bezúčelné. Mám na mysli vzhledem k tomu, že nelze ukázati žádného výsledku a užitku z toho hnáni postrkem různých individuí, že by bylo nejvhodnější, kdyby se obmezilo na případy, kdy určitá osoba má býti vyhoštěna z jisté obce, a kde je toho nuceně třeba, při čemž bylo by nutno, aby c. k. orgány bezpečnostní nad internovánim osoby bděly. Tím by zajisté instituce hnanectví která ostatně je zařízením pramálo humánním, na nejmenší míru obmezena byla a peníze zemské a obci by se oknem nevyhazovaly.
Dovoluji si tudíž, abych k veliké té hromadě resolucí, v podrobném jednání o rozpočtu podaných, také něčím přispěl, podati tuto resoluci:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby v době nejbližší předložila k ústavnímu projednáni a schválení návrh na změnu zákona říšského ze dne 27. července 1871. jímž pořádá se policejní vyhosťování a honění postrkem, čelící k tomu
1. aby jen tehdy nález na odvedení postrkem vydán býti mohl, když jistá osoba z pobytu úplně vyhoštěna býti má;
2. aby nedospělí hnanci posíláni byli do obce pobytu jejich rodičů neb živitelů;
3. aby obce zbaveny byly následků z uprchnutí hnance v § 19. vytčených;
4. a aby povinnost zadržení hnanců v obcích přenesena byla na c. k. bezpečnostní orgány. (Výborně!)
Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Barták činí návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá, aby v době
nejbližší předložila k ústavnímu projednání a schválení návrh na změnu zákona ze dne 27. července 1871., jímž pořádá se policejní vyhosťováni a honění postrkem čelící k tomu
1. aby jen tehdy nález na odvedení postrkem vydán býti mohl, když jistá osoba z obce pobytu úplně vyhoštěna býti má;
2. aby nedospělí hnanci posíláni byli do obce pobytu jejich rodičů neb živitelů;
3. aby obce zbaveny byly následků z uprchnuti hnance v § 19. vytčených, a
4. aby povinnost zadržení branců v obcích přenesena byla na c. k. bezpečnostní orgány.
Žádám pány, kteří tuto resoluci podporují, by vyzdvihli ruku.
Resoluce jest dostatečně podporována a odevzdá se budžetnímu výboru.
Žádá ještě někdo za slovo k těmto položkám ?
Verlangt noch jemand das Wort zu diesen Positionen?
Prohlašuj i rokování za skončené.
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Přejdeme k hlasováni.
Předmětem hlasování jsou veškeré položky Úhrady, Potřeby a Vyřízení kapitoly X.
Gegenstand der Abstimmung sind die Positionen des Erfordernisses, der Bedeckung und der Erledigung, welche unter Nummer X. subsummiert sind.
Ich ersuche jene Herren, welche diese Positionen annehmen, die Hand zu erheben.
Žádám pány, kteří přijímají tyto věty, by vyzdvihli ruku!
Sie sind angenommen.
Jsou přijaty.
Zpravodaj posl. Dr. Fořt: Předmětem další debaty jest kap. XL "K účelům vojenským. " Stanoví se potřeba částkou 499. 280 K, úhrada není žádná. Vyřízení nalézá se pod čl. XI. na str. 123 tištěné zprávy.
Landtagssekretär Höhm (liest): Kapitel XI. Militärzwecke. Erfordernis 499. 280 K, Bedeckung keine.
Hiezu noch Artikel XI. der Erledigung.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádá někdo za slovo k této položce?
Verlangt jemand zu dieser Position das Wort?
Ich erkläre dieselbe für angenommen nach den Anträgen der Kommission.
Prohlašuji, že jest přijata dle návrhu komise.
Zpravodaj posl. Dr. Fořt: Následující debata vztahuje se na kap. XII. "Veřejné stavby. " Kapitola tato stanoví se v potřebě obnosem 5, 062. 702 K a v úhradě obnosem 624. 931 K.
Vyřízení se nalézá pod čl. XII. na str. 123-128.
K. tomuto vyřízení dodatečně navrhuje rozpočtová komise dodatek, opírající se o zprávu zemského výboru č. t.
LXXVIII., č. zn. 415.
Dodatek ten zní:
K udělení přiměřených podpor okresům a obcím, postiženým živelními katastrofami v r. 1901, na znovuzřízení zničených silnic, cest a mostů povoluje se mimořádný úvěr v částce 100. 000 korun a vkládá se příslušný obnos dodatečně do zemského rozpočtu na r. 1902 v kap. 12, lit. 1.
Landtagssekretär Höhm (liest): "Kapitel XII Öffentl. Bauten. Erfordernis 5, 062. 702 Kron. Bedeckung im Ganzen 624. 931 Kron. hiezu Artikel XII. der Bedeckung".
Hiezu beantragt die Kommission nachfolgenden Zusatz:
"Zur Gewährung Von angemessenen Unterstützungen für die durch Elementarereignisse im Jahre 1901 betroffenen Bezirke und Gemeinden behufs Wiederherstellung der zerstörten Straßen, Wege und Brücken wird ein außerordentlicher Kredit im Betrage von 100. 000 Kronen bewilligt und der diesbezügliche Betrag in den Landesvoranschlag für das Jahr 1902 sub Kapitel 12 Tit. 1 nach-
träglich eingestellt", Zahl 415 Ldtg. Druck
Nr. LXXXIII.
Nejvyšší maršálek zemský: K těmto položkám jsou přihlášeni řečníci.
Zu dieser Position sind Redner gemeldet. Contra:
Páni poslanci:
Die H. Abgeordneten:
Schreiter, Wüst, Pacher, Tr. Brehm.
Pro:
Páni poslanci:
Die. Herren Abgeordneten:
Špindler, Vojta, Ronz.
Ich erteile das Wort dem Herrn Abg. Schreiter.
Abgeordneter Schreiter: Hoher Landtag! Es ist das erstemal, daß anläßlich der verschiedenen Elementarereignisse, welche in der letzten Zeit die Provinz Böhmen heimgesucht haben, im Budget ein Posten eingetragen erscheint, oder vielmehr ein Posten zum Eintragen in das Budget eingestellt werden soll, der leider Gottes eines Versehens wegen in demselben noch nicht eingetragen ist, ein Posten, dessen Einstellung vom Standpunkte der Humanität gerechtfertigt erscheint.
Nun möchte ich dazu bemerken, daß dieser Posten eigentlich als ein lächerlich geringer erscheint, wenn wir denselben mit der erhobenen Schadenhöhe vergleichen, die sich auf ungefähr 607. 000 Kronen beläuft.
Diese Schadenhöhe erfaßt aber nur zum Teile den wirklich angerichteten Schaben an öffentlichem Gut, was ja auch in dem Berichte selbst zugestanden erscheint, indem derselbe darauf hinweist, daß ein Teil der Gesuche überhaupt noch nicht vorliegt, weshalb in dem Berichte selbst eine Schadenhöhe von mindestens 650. 000 Kronen angenommen wird.
Ich glaube, daß auch dieser letztere Betrag noch viel zu niedrig bemessen ist und daß die Schadensziffer als eine bedeutend höhere sich darstellt.
Das geht Schon daraus hervor, daß eine große Anzahl von Petitionen und Anträgen von verschiedenen Seiten eingebracht worden ist, welche in dieser Zusammenstellung der Budgetkommission noch nicht aufgenommen erscheinen.
Dieses große Teil von Petitionen und Anträgen betrifft aber Gemeinden, die wenigstens ebenso schwer, wenn nicht noch schwerer, durch Elementarereignisse geschädigt worden sind, als einzelne von jenen, welche in diese Zusammenstellung bereits eingereiht sind.
Deswegen ist auch die Schadensziffer tatsächlich zu gering angenommen und ich glaube nicht zu hoch zu greifen, wenn ich annehme, daß der Schaden wenigstens eine Million Kronen beträgt.
Wenn nun von Seite des Budgetausschusses eine Post von 100. 000 Kronen beantragt wird, so ist das ein lächerlich geringer Betrag, um so geringer, als man andererseits - wie dies heute schon wiederholt geschehen ist - mit Recht darauf hingewiesen hat, daß bei anderen Zwecken nicht so gespart wurde.
Meine Herren, ich will durchaus nicht dazu beitragen, daß der heilige Wenzel in seiner Grabesruhe gestört werde, daß das Wasser, das über die Mühle gelaufen ist, noch mehr anwachse.
Aber das eine muß gesagt werden: Wenn man für derartige Zwecke so hohe Beträge einsetzt, so muß entschieden für die humanen Zwecke der Entschädigung, für welche in der betreffenden Post bloß der Betrag von 100. 000 Kronen eingesetzt ist, ein solcher Betrag eingestellt werden, der dem tatsächlichen Schaden wenigstens einigermaßen entspricht.
Ich werde, ohne viel Worte zu verlieren, mir gestatten, in dieser Richtung einen Antrag zu stellen und hoffe, daß derselbe angenommen werden wird.
Ich hoffe dies umsomehr, als die Budgetpost von 100. 000 Kronen noch nicht im Berichte über den Landeshaushalt fungiert.
Ich gestatte mir also, den folgenden Antrag zu stellen, der zum Teile dem vom Landesausschusse gestellten Antrage entspricht, zum Teile aber in Bezug auf die Höhe der Summe und in Bezug aus die Schädigung an Privateigentum gewissermaßen den Ausschußvorschlag ergänzt
"Der hohe Landtag wolle beschließen:
Zur Gewährung von angemessenen Unterstützungen für die durch Elementarereignisse im Jahre 1901 betroffenen Bezirke und Gemeinden behufs Wiederherstellung der zerstörten Straßen, Wege und Brücken, sowie zu solchen Unterstützungen bei besonders schweren Schädigungen an Privateigentum wird ein außerordentlicher Kredit im Betrage von 250. 000 Kronen bewilligt und der diesbezügliche Betrag in den Landesvoranschlag für das Jahr 1902 sub Kapitel XII Titel 1 nachträglich eingestellt. "
Ich habe in dieser Angelegenheit auch einen Antrag überreicht über eine Unterstützung an einige besonders schwer geschädigte Gemeinden des Tetschner und Bensener Bezirkes, nämlich Großbocken, Kleinbocken und Karlsthal.
Der Antrag ist offenbar vergessen worden, wie viele andere.
Ich messe niemandem eine Schuld bei, aber ich möchte wünschen, daß diese Orte dieselbe Berücksichtigung finden, wie andere geschädigte Gemeinden.
Ich gestatte mir deshalb solgenden Resolutionsantrag zu stellen:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
"Der hohe Landesausschuß wird beaustragt, bei Verteilung der außerordentlichen Post sub Kap. XII, Titel 1, welche zum Zwecke von angemessenen Unterstützungen für die durch Elementarereignisse im Jahre 1901 betroffenen Bezirke und Gemeinden eingestellt wird, auch die Gemeinden Großbocken, Kleinbocken und Karlsthal, politischer Bezirk Tetschen, in Berücksichtigung zu ziehen. "
Ich habe noch zu einem anderen Titel dieses Kapitels zu sprechen, und zwar zu dem Titel "Eisenbahnen".
Es ist gewiß gerecht fertigt, hier das Wort zu ergreifen und auf drei Bahnen Zu verweisen, die einerseits außerordentlich notwendig sind, andererseits aber gewiß wegen der Armut der dortigen Gegend und wegen anderer volkswirtschaftlichen Grunde auch eine außerordentliche Unterstützung von Seite des Landes wie von Seite des Staates beanspruchen können.
Diese 3 Bahnen sind alle Bahnen, welche im Randgebiete unseres Landes gebaut werden sollen. Die Projekte sind zum Teile schon aufgearbeitet, zum Teile Sind die Traffen schon genehmigt nur sind die finanziellen Mittel noch nicht sichergestellt. Die erste Bahn betrifft ein Projekt, das in verschiedenen Varianten bereits Gegenstand von Erörterungen gewesen ist, und das in diesen Varianten wiederholt den Landesausschuß passiert hat.
Es ist dies das Projekt SchüttenhofenBergreichenstein und in der zweiten Variante Schüttenhofen-Unterreichenstein. Diese Bahn, die man im großen Ganzen als Wottawatalbahn bezeichnen kann, ist eine Notwendigkeit.
Sie soll die Bezirksstadt Bergreichenstein und ihr Hinterland verbinden mit dem Schienenstrange der südböhmischen Verbindungsbahn, die von Iglau nach Taus führt.
Diese Bahn ist eine Notstandsbahn und würde, glaube ich, schon längst gebaut worden sein, wenn in der dortigen Gegend die verschiedenen Faktoren, die dabei interessiert sind, die nötigen Mittel aufgetrieben hätten.
Nun sind daran auch einige Großgrundbesitzer, so der Fürst Schwarzenberg, beteiligt, aber bei der Zeichnung zu diesem Projekte haben sie sich äußerst reserviert verhalten.
Die Gemeinden, die an diesem Projekt interessiert erscheinen, sind, mit Ausnahme von Bergreichenstein, sehr arme Gemeinden, und infolge dessen nicht im Stande, höhere Beträge zu zeichnen.
Die Industrie, die dort vorhanden ist, ist keine bedeutende aber trotzdem haben die Industriellen entsprechende Beträge gezeichnet. Das Bahnbauprojekt ist ein Nothstandsprojekt; es würde einerseits zur wirtschaftlichen Hebung der ganzen Gegend beitragen, anderseits würde es auch für einen großen Teil der Bevölkerung dort einen entsprechenden Verdienst schaffen. Denn Tausende und Abertausende von Arbeitern ziehen, sobald der Frühling kommt - und das betrifft sowohl Angehörige der deutschen als auch jene der čechischen Nationalität - weit hinaus ins deutsche Reich nach Bayern und anderen Teilen, um sich Verdienst zu schaffen. Sie sind also gezwungen, ihre Heimat zu verlassen und hieran trägt die Hauptschuld der Umstand, daß die dortigen Waldbesitzer äußerst geringen Lohn zahlen, weshalb die Leute nicht im Stande sind zu einem Verdienst zu kommen, um sich und ihre Familien im Winter vor Not und Sorge zu schützen, anderseits der Umstand, daß tatsächlich Ueberfluß an Arbeitskräften vorhanden ist. Wenn die Bahn gebaut würde, so würde dies in dieser Beziehung von volkswirtschaftlicher Bedeutung sein.
Ein weiterer Bahnbau, den Sie mir hier zu besprechen gestatten, ist das Bahnbauprojeckt Aussig-Peterswalde. Auch diesbezüglich sind schon Verschiedene Unterhandlungen gepflogen worden und möchte ich mir wünschen, daß der Landesausschuß so viel als möglich dazu beiträgt, daß dieses Projekt endlich einmal verwirklicht werde.
Peterswalde ist ein entwickelter. Ort aus der Höhe des Erzgebirges und von allem Verkehr abgeschlossen. Die Bahn dort ist eine Notwendigkeit und die Unterstützung, die der Landesausschuß und der Landtag, wie auch der Staat diesem Projekte angedeihen lassen würden, ist entschieden unter allen Umstanden zu befürworten.
Es handelt sich noch um ein drittes Projekt, auf das ich die Aufmerksamkeit des h. Landtages lenken möchte. Das Projekt Arnau-Königinhof, eine Berbindungsstrecke zwischen der Nordwestbahn und der Südnorddeutschen Verbindungsbahn. Die Strecke ist zwar äußerst kurz, aber eminent wichtig. Sie soll das dritte Gebiet, in welchem die Armut zu Hause ist, das Riesengebirge mit den Hauptschienensträngen verbinden, weshalb ich auch die Förderung dieses Projektes dem Landtage, dem Landesausschusse, wärmstens empfehle. Ich gestatte mir in Bezug auf diese 3 Projekte folgende Resolutionsanträge zu stellen.
1. Der Landesauschuß wird beauftragt, Erhebungen über die beiden Bahnprojekte Schüttenhofen-Bergreichenstein und Schüttenhofen-Unterreichenstein pflegen zu lassen und nach dem hierüber erstatteten Gutachten der Fachmänner das geignetere der beiden Projekte mit allem Nachdrucke zu fördern und diesem Projekte als einer wirklichen Notstandsbahn eine außerordentliche Staatsunterstützung zu vermitteln.
2. Der Landesausschuß wird beauftragt, das Bahnbauprojekt Aussig-Peterswalde und Arnau-Königinhof in jeder Weise zu fördern.
Nejvyšší maršálek zemský: Přichází nyní k řeči p. posl. Špindler.
Dávám jemu slovo.
Posl. Špindler: Slavný sněme! Hodlám vzhledem k všeobecnému přání, aby rozpočet byl brzy vyřízen, pouze krátkými slovy dotknouti se věci, o které bylo již na sněmu vícekrátce mluveno, ovšem ne s toho hlediska, se kterého dnes dovolím si na věc upozorniti. Jest to těžba uhlí v našem království, uhlí, které se pokládá právem za podstatnou část národního jmění, uhlí, dle jehož spotřeby posuzuje se rovněž právem průmyslová zdatnost a výrobní síla každého státu. Mám po ruce data velice zajímavá a sice zprávu, kterou oddělení pro obchod, práce a statistiku sestavilo pro anglický parlament
Z tohoto výkazu dovolím si uvésti některá data, která velice ne potěšitelně svědčí o tom, jak velice pokulháváme za sousedním Německem, právě v otázce uhelné a sice jak co do spotřeby uhlí, tak i co do těžby uhlí i co do hodnoty uhlí, a konečně i co do poměru, v jaké míře vlastním uhlím země domácí spotřebu uhrazuje. I z toho uvedu jen hlavní číslice, abych nezdržoval. Co se spotřeby týká, která jest měřítkem hospodářské sily a průmyslové zdatnosti každého státu, sluší uvésti, že v Rakouském soustátí připadá na hlavu pouze 3. 9 q spotřeby, což poukazuje k tomu, že přece jen Rakouské soustátí je velkou většinou ještě zemědělským státem, kde lid v horských krajinách a při latifundiích lesních uhrazuje potřebu vytápění svých příbytků klestěním dříví z lesa. a kde o uhlí není potuchy, kdežto v Německu při spotřebě 919 mil. q připadá na hlavu celých 166 q, to znamená, že nalézáme se co do spotřeby uhlí v poměru 4: 1 naproti Německu.
Co se těžby týká, těžíme sice v Rakousku 126 mil. q ročně, v Německu však 1016 mil. q, což je ještě smutnější, poněvadž německé uhlí má mnohém větší hodnotu vůči uhlí v Čechách získanému.
Vysvítá to z číslic. V Německu přijde q uhlí na 93 hal., kdežto v Rakousku na 81 hal., následek toho je, že Německo může v průmyslu spotřebovati téměř všechno uhlí, které potřebuje a ještě mu přebývá na vývoz, kdežto my jsme rádi, když se zbavíme některých druhů, kterých nelze upotřebiti v průmyslu, a musíme nedostatek krýti přívozem z ciziny. Domácí potřebu svoji kryje Německo svým vlastním uhlím do 93 procent, kdežto v Rakouském soustátí stačí domácí uhlí pouze do 66 procent a celých 34 procent musíme krýti přívozem z Německa. Jsme tedy odkázáni na přívoz z Německa, což znamená, že čím více ubývá uhlí v Čechách a v Rakouském soustátí, tím více jsme v závislosti na uhlí německém a anglickém a byl by svrchovaný čas, abychom se starali o nalezení nových pramenů uhlí a této závislosti na Německu, která se stává pořád větší, jak v průmyslu, tak i v jiném ohledu, učinili konec. Příkladem, jak na tomto poli lze do budoucnosti prozíravou politikou učiniti opatření, aby země byla neodvislou proti sousedstvu, je král. Pruské, kde již od více než 20 let je zřízena technická komise přičiněním vlády, která pátrá po celé zemi a pokusným kutáním se přesvědčuje o tom, zda by ještě někde nebyly nové vrstvy k nalezení. Výsledky této činnosti jsou neobyčejné.
Dnes má Prusko nejen velkou řadu vlastních státních dolů, ale i doly, které nahodilým způsobem jsou na prodej, kupuje. Nedávno opatřila si koupí obrovské doly ve Vestfálsku, tak že Prusko přes veškeré vlastní bohatství uhlí tímto opatřením do daleké budoucnosti je úplně chráněno před závislostí na cizině. U nás v té příčině, ač se blouzní velice mnoho o bohatství útrob našeho krásného království, nečinilo se dosud nic.
K tomu směřuje rezoluční návrh, který si dovoluji učiniti, doufaje, že nalezne na všech stranách souhlasu.
Dovoluji si učiniti návrh:
Sl. sněme račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby v úvahu vzal, zda by podobně jako v sousedním království, pruském již od mnoha let se děje, neměla býti ročně do zemského rozpočtu vklá-