zásada tato nesměla by platiti ohledně německé měšťanské školy v Třebenicích, nýbrž i ohledně jiných měšťanských škol také českých, za jichž zřízení se žádá.

Tak na př. v Bělé, pokud mně je známo, vůkolní obce české žádaly, aby se jim v Bělé zřídila měšťanská škola a nabídly se, že všechny věcné potřeby této měšťanské školy ponesou. Posud této žádosti nebylo vyhověno. Jestliže se tedy vyhoví v tomto případe v Třebenicích, zcela logicky a následkem toho bude se muset vyhověti také v podobných případech ve prospěch české národnosti. Mám ovšem to přesvědčení a řeknu otevřeně a upřímně, že jest to obcházení zásady správním soudem vytknuté, aby se cíle dosáhlo.

Je velice mnoho měst, kde skutečně jsou podle toho poměry, že by tam mohly býti zřízeny dvě měšťanské školy, česká a německá, ale víte, že nemůžeme ani v Budějovicích školy měšťanské dosáhnouti. Nemluvím o Liberci, Mostě a Duchcově, kde skutečně škola byla zřízena a musila se zrušiti.

Nemůžeme nikde k tomu přijíti a Němci také nemohou k tomu přijíti, by se pro ně měšťanské školy zřizovaly ve městech, kde jsou v menšině.

Z toho vidíte, že, má-li se taková otázka zásadně a řádně řešiti, je nezbytně potřebí, by se vůbec nějaká pevná zásada ustanovila o tom, kdy se má nějaká měšťanská škola zřizovat, dále by se rozřešila otázka, zda-li a kde mají se minoritní školy měšťanské zřizovati, za kterých určitých podmínek, a při tom, ovšem po mém přesvědčení, musí dojíti k rozřešení veliké otázky, totiž té, že na věcné potřeby minoritních škol má země přispívati jistou částí, jak dávno my o to usilujeme, a druhá podmínka se musí klásti, by každá národnost měla možnost, by si své školství obstarávala, a aby byly školní rady voleny od příslušníků dotyčné národnosti.

To jsou dvě zásady, které já zde od r. 1878 již pořáde hájím, v tom smyslu jsem učinil mnoho a mnoho návrhů i slavný sněm ráčil přijati osnovu zákona o universitních školách, kteroužto osnovou, kdyby se stala zákonem, po mém přesvědčení by panu Dru Funkemu bylo by hned pomoženo, poněvadž tato otázka je tam rozřešena. Zejména by bylo také odpomoženo stížnostem, ktoré měl pan Dr. Funke ohledně německé místní školní rady v Třebenicích, v které prý zasedají někteří Čechové.

Ale co se stalo s našimi návrhy tak oprávněnými, co se stalo konečně s osnovou zákona, kterou slavný sněm byl přijal?

Vždyť Vy jste to byli, kteří jste položili veto. Vy nemáte ještě kurie národní, ale i bez této máte takový vliv, že můžete k platnosti přivésti zásadu, že moc jde před právem, že sami přičiníte se, by se nesankcionoval zákon, na kterém slavný sněm se usnesl, že následkem tohoto velká ta otázka, o jejíž vyřízení se sepjatýma rukama všecky úřady školní prosí, by se minoritní školství upravilo stejnoměrně, rovnoprávně, pro obě národnosti, by přestaly ty věčné štvanice, že tato důležitá otázka nemůže k žádnému rozhodnutí přijíti.

Vy sami ráčíte míti hlavní vinu na věci, já nemyslím, že jenom nynější ministerstvo se vzpírá předložiti osnovu k nejvyšší sankci, zajisté je inspirováno a když račte míti spoluvinu na tom, neračte si v tom neb onom konkrétním případě tak tuze stěžovati na to, že tento konkrétní případ mluví proti Vašemu stanovisku a že se Vám to nelíbí, když některá otázka proti Vašemu přání se rozřešuje.

Pánové, pan Dr. Funke mluvil při tom o jakési "petition oft right", že volá po právu a spravedlnosti, a že jestliže nebude jeho přání vyhověno, že to bude míti veliké roztrpčení v německém obyvatelstvu za následek.

Považte ale, pánové, že každá taková otázka způsobí roztrpčení, a račte laskavě dovoliti, abych o teto velice důležité otázce mohl promluviti.

Já vím, že slavný sněm je velice unaven a že je velmi litovati, že v takovém pozdním čase musí zasedati a věnovati takovýmto otázkám pozornosť druhé strany. Avšak, jakmile začne se o tak závažné věci věcně jednati, nezbývá nic jiného než také zcela objektivně a věcným způsobem na to reagovati a já se přičiňuji v tom ohledu všemožně a slibuji, že to učiním docela krátce.

Tedy, velectění pánové, já pravím, že to roztrpčení, které taková jednotlivá otázka vyvolává, je roztrpčením na obou stranách a že je v zájmu obou národností, by se takové otázky vyřídily spravedlivě se vzájemným dorozuměním.

Ta vláda, která by to přivedla k místu, která by zejména otázku minoritních škol správným způsobem rozřešila a po mém přesvědčení rozřešení takové leží na té cestě, na kterou se sl. sněm dal přijetím zákona o minoritních školách, vláda ta by získala si o pokoj a mír v zemi nepopiratelně větších zásluh nežli vláda, která tak důležitou a správnou osnovu zákona nepředkládá k nejvyšší sankci. Velectěný pan dr. Funke při tom hned se dotkl ale jiné záležitosti, a zde již račte odpustit - zasáhnul do nového rayonu, promluviv o obsazování místa ředitele české školy měšťanské v Třebenicích.

Velectění pánové, jestliže budeme i o obsazování jednotlivých míst na školách minoritních ještě zde jednati, takovýmto způsobem a žádati, že obsazení na škole minoritní má se státi tak či onak, tedy to zajisté nepřispěje k uklidnění.

Obsazování na českých školách v české obci nemůže býti předmětem stížnosti národnosti německé. Faktum jest, že z Němců složená okresní školní rada v Litoměřich bude obsazovati toto místo, vždyť ona má většinu a ji náleží právo praesentační. Jestliže z nutnosti, poněvadž nestačí čas, se provisorní opatření stane, tedy takové provisorní opatření nebude zajisté na úkor jejího práva, jež vlastně německé většině nemělo by ani náležeti.

Ale i zde vidíme, že, když páni Němci mají věc sami v rukou, jako zde, a jest obava, že by snad nějakým způsobem se tam dosadil za ředitele na českou měšťanskou školu Čech, který by se německým příslušníkům nelíbil, tu se hned ozve protest proti tomu, který podle mého přesvědčení není již šetřením citlivosti druhých, poněvadž - račte mi prominouti - obsazování místa ředitele na české měšťanské škole v českém městě Třebenicích dotýká se v první řadě nás, a ne pánů v okresní školní radě v Litoměřicích a ne pana dr. Funkeho. Vidíte, že i při klidném uvažování přece na druhé straně ukáže se, že pánové nestojí vždycky tak na stanovisku úplné objektivity, jak by si bylo přáti.

A jestliže tak tomu, musíme toho trpce litovati, že i v příčině Lobosic, kde prý zítra jest nějaká soukromá slavnost soukromého spolku českého, se dějou rekriminace, mluví se hned o provokaci a, že taková záležitost se přivádí ve spojení s velikou otázkou národnostní.

Jestli tam našinci v některém hostinci budou míti zábavu anebo ne, prosím odpusťte - bude-li tam tam nějaká pěvecká zábava, proto ještě nemusí se zbouřiti celý svět. Když již taková nepatrná věc se dotýká Vašich zájmů, zájmů tak velikého a důležitého národa a k vůli tomu když se hned veliká turnéřská slavnost pořádá, když v provolání k ní se pěstní právo vyhlašuje a k boykotu a k řeži vybízí, poněvadž prý jest to provokace, když zde ze sněmovny z okna ven vydávají se takováto bojovná hesla, to sotva přispěje k šetření citův druhé strany, jak první pan řečník sám si přál, (Výborně !) k upokojení veřejného mínění v naší zemi. A předně, jest toto uklidnění velmi potřebné k vůli hospodářským zájmům, jak zajisté každý vlastimil a humanista si musí přáti (Výborně!)

Soudím, že otázka našich minorit jinak rozřešení nedojde, nežli uskutečněním zásady reciprocity, nežli cestou vzájemného dohodnutí, vzájemného šetření a snášení.

My, jedni i druzí, cítíme se zde stejně oprávněnými a rovnocennými, a následkem toho nezbývá nic jiného, než, abychom šetrně spolu nakládali, a soudím, že moudřejším nežli všechna hesla, jako "moc jde před právem, " jest to Vaše dobré německé přísloví "Leben und Leben lassen. "

My v Čechách budeme žíti a žijeme dosti bídně, ne všichni, ale většinou zajisté lidé v Čechách a měli bychom hleděti, abychom žili lépe všichni, abychom živobytí si neztrpčovali a společně si v tom ohledu pomáhali a nechali druhého také žíti.

Když budeme veskrze tou zásadou se spravovati, to zajisté nejvíce přispěje k uklidnění našich veřejných poměrů a nebudeme se pořáde zabývati tím, je-li někdo českého aneb německého smýšlení a nebudeme museti povolávati státní správu, aby ona vysílala regimenty, aby se nestalo nějaké neštěstí. (Výborně!)

Odpusťte, že Vám to tak upřímně pravím. Dokládám na druhé straně, že mně to velice těšilo, že dnes jeden z velevážených řečníků druhé strany, pan professor Bachmann, zakončil svou řeč, která zasluhuje plné naší pozornosti, appelem na humánní smýšlení. Jsem přesvědčen, že on jako zástupce vědy německé to myslel zcela opravdově.

Jestli tomu tak, že jest to humanita, že jest to humánní smýšlení, které vlastně v tom hesle "Leben und leben lassen" spočívá, pak může nás ono ještě přivést k nějakým spořádanějším, lepším poměrům v naši společné vlasti.

Musíme pak také na všecky instituce, které zde jsou a na celou existenci národní jednoho neb druhého kmene podobným způsobem humánně pohlížeti. Dobře řekl pan professor Bachmann, že cokoli jeden národ získá, získává tím i druhý národ. Jest to pravda, že vzdělaností jednoho národa musí přirozeně i druhý národ mnoho získati, již z té jednoduché příčiny, že jest nucen, aby podobně hleděl býti vzdělaný.

My jsme v tom ohledu získali velmi mnoho jedni i druzí. Neboť v těch strašných dobách, jaké byly ve 3O leté válce a v následujících dobách válečných, neutrpěli Němci daleko tolik, co utrpěl národ český. Vy jste proto mohli udržeti dávnou kulturu, kdežto u nás byla sešlapána do posledních konců. My jsme proto přirozeně v novější době od Vás mohli a musili se mnohému naučiti - nemluvme při tom o starých dobách, mluvme o době nové - poněvadž Vy jste si udrželi kontinuitu kulturního života, který souvisel zajisté s kontinuitou kulturního života ostatních národů evropských, zvláště románských.

My přirozeně v nové době, jak okazuje naše literatura, naše umění, náš průmysl atd., jsme se od Vás mnohému přiučili. Ale ani pro Vás nebylo naše snížení bez vlivu a užitku. Jest to i Vaším užitkem že jsme se mnohému naučili, poněvadž čím více víme a umíme, tím také nalézáme u vás větší šetrnosti většího porozumění a tím není tu takového nebezpečí, že bychom si nerozuměli a vyhlazovací boj proti sobě vedli. My se cítíme dnes stejně závažným kulturním elementem jako jste Vy a následkem toho jsme v zájmu civilisace povinni, abychom se o to starali, bychom došli k vzájemné shodě. Nejbližší doba, - kdo ví co budoucnost ve svém lůně chová - měla by nás upozorniti na to, bychom nenechali čas marně projíti, nýbrž abychom dle možnosti se hleděli dohodnouti v těch věcech, které jsou již takořka připraveny a mohli přijíti dále k jiným otázkám.

Velectění pánové, za debaty dnešní jedna otázka zejména nás se dotkla velice příjemně a s plným souhlasem jsme jednání ono zde sledovali. Byla to řeč prvního řečníka p. posl. Müllera o otázce úpravy platů učitelských. Pánové, cokoliv on řekl o důležitosti této věci, to my zajisté plně potvrzujeme a naléhání, které on učinil na vládu - a také ostatní řečnici v tom s ním souhlasili - musí býti také s naší strany co nejrozhodněji podporováno, a sice proč, velectění pánové? On řekl, že by nesankcionování školského učitelského zákona mělo za následek, že by naše učitelstvo tím bylo velice demoralisováno, že by mezi mm nastalo veliké roztrpčení, že by škola utrpěla ad. To všichni my podporujeme.

A jsme se s ním za jedno v tom a přimlouváme se za to, aby vláda nebrala na sebe zodpovědnost za nesankcionování toho zákona a souvisící s tím pivní daně, poněvadž jsme toho přesvědčeni, že by následků nemohla zodpověděti. Ale máme na druhé straně také to přesvědčení, že, když se to stane, to bude míti velmi dobré následky.

A tyto dobré následky vidíme v tom, že tím škola a vzdělanost získá.

Já jsem ve své řeči o úpravě platů učitelských poukázal k tomu, že ty dobré následky budou záležeti v tom, že k učitelství, jak doufám, nyní budou se obraceti pořád více a více lepší síly obou národů, že učitelstvo ve svém společenském a kulturním niveau stoupne a že toto stoupání jeho vzdělavatelského niveau bude na prospěch českého i německého lidu, a každý lidumil musí zajisté s tím souhlasiti a přáti si, aby se tak stalo.

Já tedy ty dobré účinky očekávám, doufaje, že také nastane uzdravení v našem učitelství, kterého je velice zapotřebí, neboť jsou v něm proudy, jichž klidně se dívající Člověk nemůže schvalovati, nýbrž kterých musí velice litovati, že se v něm nalézají. Vždyť všichni dobře víte, jak jsme se exponovali a namáhali, aby důležitá otázka platův učitelských byla v sněmu rozřešena.

A jsme to právě my, kteří jsme ustavičně předmětem nejhorších útoků, jako bychom my byli nepřáteli učitelstva, jako bychom my hráli komedii, jako bychom všecko jen na oko dělali, a tyto hlasy neumlkají, nýbrž pořád stále a stále nejfrivolnějším způsobem se v jistých učitelských listech opakují.

Doufám, že ta zdravá část našeho učitelstva a ti rozumní lidé, kteří mezi ním zajisté jsou a těch musí býti většina, konečně pochopí, že cemůže býti úkolem učitelstva, aby jeho jménem pořade pomlouvali se lidé, kteří se jeho interessů zde vřele zastávají.

A konečně upravení učitelských platů a vše to, co se ve prospěch školy zde na sněmě děje, bude míti dobrý následek a vyvrací to mnohé tvrzení, která jsme museli druhdy slyšeti, že autonomie a sněm jsou nepřáteli školy, nýbrž ono ukazuje k tomu, že toto mínění není správné, aspoň pokud se týče král. Českého, nýbrž, že my jsme zde všichni přáteli školy a že, co naše sily stačily, hleděli jsme učiniti. Doufám, že zejména toto přesvědčení, které se šiří, jakož i vyřízeni mnohých jiných hospodářských otázek našeho života přispěje k sesílení přesvědčení o potřebě vývoje našich institucí veřejných ve směru autonomním.

A tím, velectění pánové, končím a děkuji, že Jste mi dopřáli tak dlouho svoji pozornost. Končím tím, že jsem přesvědčen, že náš kulturní vývoj a s tím souvisící politický vývoj jest podmíněn na každý způsob tím, čím myšlenka spravedlnosti a slušnosti vzájemně na obou stranách se bude čím dále tím více šířit a to zejména v oboru školském a kulturním, který by měl býti zvláště prohlášen za immuní, a mělo by se pohlížeti naň tak, že nechť se školy zřídí tam Či onde, ať české či německé, ať jsou vědecké ústavy ty či ony, že to vždy jest na prospěch obou národů. A maje to přesvědčení, byl jsem povinen dáti mu výraz. Zneužil-li jsem poněkud Vaší laskavosti, račte mi to v zájmu důležitosti vědy laskavě odpustit. (Výborně! Bouřlivý potlesk. )

Náměstek nejv. maršálka dr. Werunsky: Dávám nyní slovo p. posl. dru Stráneckému.

Posl. dr. Stránečky: Uvažujíc o rozpočtu nám předloženém, musíme si býti vědomi toho, že naši povinností jest, bychom při projednáváni a schvalování jednotlivých položek vyhověli všem požadavkům, které se kladou na kulturní a hospodářský vývoj obou národů tuto zemi obývajících, avšak, že také se máme vystříci všeho zbytečného, aby pak nevyskytly se v rozpočtu položky, které by byly vyhazováním a luxusem. Pokud se týče toho bodu, nalezl jsem právě v nynější době, kdy všeobecně naříká se na tíseň hospodářskou, kdy všeobecně rolnický lid si stěžuje, že se mu dobře nevede, a kdy také řemeslnictvo nemá dobré časy, kdy také dělnictvo stýská si do nezaměstnanosti - v rozpočtu pod titulem V. kapit. VII. položku nesympatickou: "Cvičné ústavy".

V této položce vyskytl se obnos 11. 393 korun, které jsou určeny, aby cvičili se mladíci v plování, tančení, jezdění a šermu. Také k tomu účeli zřízeni jsou zvláštní král. zemští tancmistři, šermmistři a ritmistři. Chci jen krátce zmíniti se o příslušných položkách v rozpočtu. Pokud se týče plování, nemohl bych konečně se svého stanoviska nic namítati, neboť je to sport, který více méně je zdraví prospěšným. Při položce této zjistil jsem, že jest 80 stipendistů a že náklad na vyučování plování obnáší 1040 korun, tedy na jednoho stipendistu asi by připadlo 13 korun.

Pokud se týče šermu, zjistil jsem náklad 1716 korun, na to je 20 stipendistů, tedy stojí vyučování jednoho z mladých pánů v šermu 85 korun. Pokud se týče tance, tu je náklad 1086 korun, a stoji takový mladík, tanci se vyučivší 181 kor., neboť je 6 stipendistů. Nejkrásnější jest však položka, pokud se týče jízdárny.

Neboť zde se udržuje budova a koně' což vyžaduje nákladu v rozpočtu vytčeného 7361 korun a na to jest pouze 8 stipendistů. Stoji tedy jeden stipendista 920 korun. To jest již, pánové, velice značná částka peněžní, která by stačila k uživení celé rodiny venkovské. O tom, pánové, musí se uvažovati, zdali mají na dále tyto položky zůstati v platnosti. Náklad na cvičné ústavy jest vřaděn v rozpočtové kapitole "Školství" a tu musím připomenouti, jaká zde jinak spořivost se jeví při povolováni nových škol, hlavně měšťanských. Musím si veřejně stěžovati, že naše Pošumaví a český jih nemá s dostatek těchto škol. Hlavně týká se to Vlachova Březí, v mém volebním okrese, a Netolic, Vlachovo Březí po dlouhém a dlouhém čekáni konečně školu dostalo, ale trvalo to tak dlouho, že zmocnila se téměř zoufalost celého kraje, jenž po léta, přes všechny žádosti k zemskému výboru a deputací nemohl se domoci přirozeného svého práva.

Neboť z Vlachova Březí a Husince musily děti choditi do měšťanské školy prachatické, školy to německé, což odporovalo našemu právu, by naše děti byly vyučovány toliko jazykem mateřským. Uváží-li se, pánové, že právě nyní v Netolicích domáhají se měšťanské školy dívčí, nemohu jinak, nežli navrhnouti, abyste působili k tomu, by v příštím rozpočtu položka na cvičné ústavy více se nevyskytovala a takto uspořených 11. 393 korun raději věnovalo se na účele našeho národního školství, jehož zejména máme zapotřebí na českém pohraničí v Pošumaví.

Dovoluji si ledy navrhnouti tuto resoluci:

"Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemský výbor se vyzývá, aby konečně již učinil rozhodné kroky ke zrušení cvičných ústavů a o tom zprávu v nejbližším zasedání sněmu podal. "

Tím končím. (Souhlas. )

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo více ke slovu přihlášen.

Es ist niemand mehr zum Worte gemeldet.

Prohlašuji rokování za skončeno.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

P. poslanec Stránecký navrhuje tuto resoluci:

"Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemský výbor se vyzývá, aby konečně již učinil opravdové kroky ke zrušení cvičných ústavů a o tom v příštím zasedání sněmu zprávu podal".

Žádám pány, kteří tuto resoluci podporuji, by vyzdvihli ruku.

Návrh je dostatečně podporován a odkáže se rozpočtové komisi.

Wir übergehen zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasováni.

Gegenstand der Abstimmung sind die Positionen, welche unter Post VII. im Erfordernisse, in der Bedeckung und in der Erledigung vorgeschlagen sind, sowie die Abstimmung über die Anträge bezüglich der dazu gehörenden Petitionen.

Außerdem hat der Herr Berichterstatter namens der Kommission noch zwei Nachtragsanträge der Kommission mitgeteilt.

Der eine Antrag geht dahin:

"Dem Kurorte Franzensbad wird aus Anlaß der am 2. September 1902 in Karlsbad stattfindenden Versammlung deutscher Naturforscher und Aerzte eine Subvention im Betrage von 1000 Kronen bewilligt und der Betrag in den Voranschlag eingestellt "

Der zweite Antrag lautet:

"Der Landesausschuß wird aufgefordert, sich mit der Regierung ins Einvernehmen zu setzen, daß im Gesetzgebungswege Vorsorge getroffen werde, daß, sobald der Aufwand für das Volksschulwesen einen bestimmten Perzentsatz der gesamten Landesausgaben übersteigt, der Staat zur Bestreitung derselben entsprechende Beiträge zu leisten hat. "

Ich beabsichtige demnach die Abstimmung in der Weise einzuleiten, daß ich zuerst über den gedruckten Kommissionsantrag abstimmen lasse, und dann succesive über die beiden von der Kommission gestellten Zusatzanträge.

Předmětem hlasováni jsou položky, které jsou obsaženy v č. 7. a sice položky, jak co se týká Potřeby, tak co se týká Úhrady a pak dotyčný článek VII. Vyřízení a pak několik návrhů o peticích, které s těmito položkami souvisí.

Mimo to ohlásil p. zpravodaj, že budgetní komise navrhuje ještě dva dodatky, z nichž jeden zní:

Lázeňskému městu Františkovým Lázním povoluje se za příčinou sjezdu německých přírodovědců a lékařů, jež letos v Karlových Varech během září bude odbýván, subvence 1000 K. Obnos ten zařaduje se do letošního rozpočtu.

A druhý návrh, který pan zpravodaj ohlásil, zní:

Zemský výbor se vyzývá, aby vstoupil ve vyjednávání s vládou, aby se učinilo zákonné opatření, aby v tom případě, když náklad na obecné Školství překročí určité procento celkových zemských výdajů, stát přispěl přiměřeně na uhražení oněch Školních vydání.

Zamýšlím tedy zavésti hlasování tak, že dám nejdříve hlasovati o tištěných návrzích komise a pak o těchto dvou dodatcích.

Činí se proti tomuto způsobu hlasováni námitka ?

Wird gegen die von mir ausgesprochene Art der Abstimmung eine Einwendung erhoben ?

Es ist keine Einwendung erhoben worden.

Námitka se nečiní.

Darf ich die Herren bitten, ihre Plätze einzunehmen.

Prosím pány, aby ráčili zaujmouti svá místa. Dám hlasovati o tištěných návrzích komise.

Ich bringe die gedruckten Kommissionsanträge zur Abstimmung.

Ich ersuche die Herren, welche dieselben annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří je přijímají, by vyzdvihli ruku.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Nunmehr kommt zur Abstimmung der Antrag der Budgetkommission, betreffend den Naturforscher- und Aerztetag in Karlsbad, und wird es vielleicht nicht mehr notwendig sein, denselben zu verlesen.

Nyní dám hlasovati o návrhu budgetní komise, stran podpory pro sjezd v Karlových Varech.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, by vyzdvihli ruku.

Er ist angenommen.

Jest přijat.

Nunmehr bringe ich zur Abstimmung den zweiten Zusatzantrag, den ich früher verlesen habe, betreffend eine eventuelle Beitragsleistung von Seite des Staates.

Nyní dám hlasovati o návrhu budgetní komise, který se týká případného přispíváni ze státních prostředků pro školní vydání.

Žádám pány, kteří tento návrh přijímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Račte povstati.

Ich bitte aufzustehen.

Ich bitte um die Gegenprobe.

Žádám za zkoušku opačnou. Návrh jest zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

Čas tak valně pokročil, že přikročím k ukončení sezení.

Die Zeit ist so weit vorgeschritten, daß ich zum Schlüsse der Sitzung schreite.

Die Herren Abgeordneten Posselt und Genossen haben mir einen Antrag überreicht.

Páni posl. Posselt a soudruzi mi podali návrh.

Landtags-Sekretär Höhm (liest): Antrag des Abgeordneten Adolf H. Posselt und Genossen, betreffend die Herstellung einer direkten Telephonlinie von Gablonz a. N. nach Prag.

Der hohe Landtag wolle beschließen:

In Ergänzung des Berichtes der Landtagskommission für öffentliche Arbeiten vom 22. Juli 1902 Nr. 752 Ldtg., Druck Nr. CCLXIV. wird die Herstellung einer direkten Telephonlinie von Gablonz a. N. nach Prag zur ehetunlichsten Ausführung empfohlen

In formaler Einsicht wird ersucht, diesen Antrag der Kommission für öffentliche Arbeiten ohne erste Lesung zuweisen zu wollen.

Prag, am 26. Juli 1902.

Abg. Adolf H- Posselt und Genossen.

Oberstlandmarschall: Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Die Gewerbekommission hält Sitzung Montag um 10 Uhr vormittags.

Komise živnostenská koná schůzi v pondělí o 10. hodině dop.

Příští sezení se bude odbývati v pondělí, dne 28. července, o 11. hodině dop.

Die nächste Sitzung findet statt Montag, den 23. Juli, um 11 Uhr vormittags.

Na denní pořádek kladu především pokračování v dnešním denním pořádku, tedy pokračování v rozpočtovém rokování a pak v regulaci řek.

K tomu připojuji ještě řadu jiných zpráv a sice:

Druhé čtení tištěné zprávy výboru legitimačního o žádosti c. k. okresního soudu pro přestupky v Praze, za svolení k soudnímu stíhání pana Jindřicha Doležala, zemského poslance, na žalobu poslance pana Emanuela Hrubého pro přestupek proti bezpečnosti cti.

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti hypoteční banky o zprávě zemského výboru, týkající se výsledků činnosti a účetní závěrky hypoteční banky království Českého za rok 1900; CCVIII.

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti hypoteční banky o zprávě zemského výboru v příčině výsledků činnosti a účetní závěrky hypoteční banky království Českého za r. 1901; tisk CCI.

Druhé čtení návrhu komise pro záležitosti hypoteční banky ve příčině úpravy služného generálního ředitele hypoteční banky pro království České; tisk CCIX.

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti hypoteční banky o zprávě zemského výboru v příčině změny § 10. stanov hypoteční banky království Českého; tisk CCXVII.

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti hypoteční banky o zprávě zemského výboru v příčině změny § 32. stanov hypoteční banky království Českého; tisk CCXVIII.

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti hypoteční banky o zprávě zemského výboru v příčině rozšíření osvobození od placení kolků z kvitanci o úrocích zaplacených zástavními dlužníky; (netištěno).

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemské banky o správách zemského výboru, týkající se přijímání soudních deposit do uschování a správy zemské banky království Českého a ukládání reservního jmění a přebytečných hotovostí sirotčích pokladen u této banky; tisk CCXXXIX.

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemské banky o zprávě zemského výboru, týkající se žádosti Zemské banky království českého za změnu § 25. stanov bankovních; tisk CCLII.

Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona ohledně úpravy Labe od Spindelmühle k Jaroměři a Malého Labe od Dolního Dvora až k ústí do Labe u Prosečné; tisk CCXXIV.

Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona, týkajícího se úpravy Úpy od Pecru ke dvoru Riesenburku; tisk CCXXXII.

Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona o úpravě potoka Srbiny vodním družstvem v Židovicích; tisk CCXXXVIII.

Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona ohledně melioračního projektu vodního družstva v Postřelné, okres Jablonné; tisk CCXLIV.

Auf die Tagesordnung der montägigen Sitzung setze ich folgende Gegenstände:

Zunächst die Fortsetzung der heutigen Tagesordnung, demnach die weitere Verhandlung über den Landesvoranschlag, die Berichte betreffend die Regelung der Flüsse;dann eine Anzahl von anderen Berichten, nämlich:

die zweite Lesung des ungedruckten Berichtes des Legitimationsausschusses über das Ansuchen des k. k. Bezirksgerichtes für Uebertretungen in Prag um Zustimmung zur gerichtlichen Verfolgung des in Folge der vom Landtagsabgeordneten Emanuel Hrubý wegen Uebertretung gegen die Sicherheit der Ehre eingebrachten Klage beklagten Landtagsabgeordneten Herrn Heinrich Doležal,

die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Landesausschußbericht, betreffend die Geschäftsagenda und den Rechnungsabschluß der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen für das Jahr 1900, Druck CCVIII,

die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Landesausschußbericht, betreffend die Geschäftsagenda und den Rechnungsabschluß der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen für das Jahr 1901, Druck CCI.,

die zweite Lesung des Antrages der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank, betreffend die Regelung des Gehaltes des Generaldirektors der Hypothekenbank für das Königreich Böhmer, Druck CCIX.,

die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Landesausschußbericht, betreffend die Abänderung des § 10 des Statutes der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen, Druck CCXVII.,

die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Landesausschußbericht, betreffend die Abänderung des § 32 des Statutes der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen, Druck CCXIII.,

die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Angelegenheiten der Hypothekenbank über den Landesausschußbericht, betreffend die Ausdehnung der Stempelfreiheit auf Quittungen über die von den Hypothekarschuldnern eingezahlten Zinsen, ung.,

die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Angelegenheiten der Landesbank über den Landesausschußbericht, betreffend die Übernahme von gerichtlichen Depositen in Verwahrung und Verwaltung seitens der Landesbank des Königreiches Böhmen und die Anlegung des Reservermögens, sowie der jährlichen Verwaltungsüberschüsse der kumulativen Waisenkassen bei dieser Bank; Druck CCXXXIX.,

die zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Angelegenheiten der Landesbank über den Landesausschußbericht, betreffend das Ansuchen der Landesbank des Königreiches Böhmen um Abänderung des § 25 des Bankstatuts; Druck CCLII.,

die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht mit dem Entwurfe eines Gesetzes, betreffend die Regulierung der Elbe von Spindelmühle bis Jaroměř und der Kleinen Elbe von Niederhof bis zur Einmündung in die Elbe bei Proschtvitz; Druck CCXXIV..

die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht mit dem Entwürfe eines Gesetzes, betreffend die Regulierung des Aupa-Flußas von petzer bis zum Maierhofe Riesenburg; Druck CCXXXII.,

die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht mit dem Gesetzentwurfe, betreffend die Regulierung des Serpina-Baches durch die Wassergenossenschaft Seidowitz; Druck CCXXXVIII.,

die zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommission über den Landesausschußbericht mit dem Gesetzentwurfe, betreffend das Meliorierungsprojekt der Wassergenossenschaft Postrum, Bezirk Gabel; Druck CCXIV.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Schůze skončena ve 2 hod. 35 min. odpol.

Schluß der Sitzung um 2 Uhr 35 Min. nachmittags.

Verifikátoři: - Verificatoren:

Svob. p. Hrubý z Gelenj.

Dr. Hackel.

Kryf.

Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.