Stenographischer Bericht über die XX. Sitzung der I. Jahressession des Landtages des Königreiches Böhmen vom Jahre 1901 am 25. Juli 1902.
Stenografická zpráva o XX. sezení I. výročního zasedání sněmu království českého z roku 1901. dne 25. července 1902.
Inhalt:
Präsidialmitteilungen:
Bekanntgabe der verteilten Druckschriften (Seite 1081).
Bekanntgabe der Zuweisung von Lan-besausschußberichten ex praesidio an Konimissionen (Seite 1081).
Bekanntgabe des Einlaufes von Petitionen (Seite 1082).
Mitteilung, betreffend die Wahl von 6 Mitgliedern in den Verwaltungsausschuß des Museums des Königreiches Böhmen (Seite 1082).
Obsah:
Zprávy presidiální:
Oznámení, které spisy byly tiskem rozdány (str. 1081).
Oznámení o přikázání zpráv výboru zemského z presidia komisím (str. 1081).
Oznámeni, které petice došly (str. 1082).
Sděleni týkající se volby 6 členů do správního výboru musea král. Českého (str. 1082).
Anfrage des Abg. Březnovský und Gen., betressenb die Lage der k. k. Postexpeditoren (Seite 1082. )
Dotaz posl. Březnovského a soudr. k c. k. místodržiteli, týkající se postaveni c. k. poštovních ezpeditorů (str. 1082).
Tagesordnung.
Fortsetzung in der zweiten Lesung Des Berichtes der Bubgetkommission über den Landesausschußbericht mit dem Landesvoranschläge für das Jahr 1902 und in Angelegenheit der Vereinfachung des Bubgetformulares; Lbtg. -Z. 697, Druck CCXXVI.
5. Landeskultur. Rede des Abg. Jaroš (Seite 1083).
Denní pořádek:
Pokračování v druhén čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s rozpočtem zemským na rok 1902 a o zjednodušení formuláře zemského rozpočtu; č. sn. 697, tisk CCXXVI.
5. Zemědělství. Řeč posl. Jaroše (str. 1083).
Rede des Abg. Blahovec (Seite 1090). Rede des Abg. Hovorka (Seite 1094). Rede des Abg. Kubr (Seite 1096).
Rede des Abg. Dr. Schreiner (Seite ll0l).
Rede des Abg. Trautzl (Seite 1112).
Rebe des Abg. Chaloupka (Seite 1115).
Rede des Abg. Zuleger (Seite 1117). Rede des Abg. Hyrš (Seite 1124). Rede des Abg. Weiß (Seite 1132).
Rede des Landesausschußbeisitzers Abg. Grafen Schönborn (Seite 1132).
Rede des Landesausschußbeisitzers Abg. Adámek (Seite 1136).
6. Sanitäts» und Humanitätszwecke.
Rede Abg. Dr. Zintl (Seite 1141). Rede des Abg. Dr. Brzorád (Seite
1142).
Rede des Abg. Dr. Ritter von Jaksch (Seite 1144),
Rede des Abg. Dr. Pantůček (Seite 1147).
Rede des Abg. MUDr. Mašek (Seite 1150).
Rede des Abg. MUDr. Šamánek (Seite 1155).
Rede des Abg. Dr. Ulrich (Seite 1157).
Rede des Abg. Dr. Kindermann (Seite 1158).
Rede des Abg. Kalina (Seite 1161).
Rede des Abg. Dr. Zintl (Seite 1165).
Řeč posl. Blahovce (str. 1090). posl. Hovorky (str. 1094) Řeč posl. Kubra (str. 1096). Řeč posl. Schreinera (str. 1101). Řeč posl. Trautzla (str. 1112). Řeč posl. Chaloupky (str. 1115). Řeč posl. Zulegra (str. 1117). Řeč posl. Hyrše (str. 1124). Řeč posl. Weisse (str. 1132).
Řeč přís. zemsk. výb. posl. hraběte Schönborna (str. 1132).
Řeč přís. zemsk. výb. posl. Adámka (str. 1136).
6. K účelům zdravotním a humanitním.
Řeč posl. dra Zintla (str. 1141). Řeč posl. dra Brzoráda (str. 1142).
Řeč posl. dra ryt. Jaksche (str. 1144). Řeč posl. dra Pantůčka (str. 1147). Řeč posl. MUDra Maška (str. 1150). Řeč posl. MUDra Šamánka (str. 1155).
Řeč posl. dra Ulricha (str. 1157). Řeč posl. MUDr. Kindermanna (str. 1158).
Řeč posl. Kaliny (str. 1161). Řeč posl. dra Zintla (str. 1165).
Anträge:
des Abg. Stan. Mayer n. Gen. auf Erteilung einer Staats- und Landessubven-tion einigen Gemeinden des Bez. Horažďovic (Seite 1165),
des Abg. Dr. Pacák u. Gen. auf Vergütung der der Gemeinde Senetin durch Hagelschlag verursachten Schäden (Seite 1165),
des Abg. Holanský und Gen. auf Erteilung einer Unterstützung einiger Gemeinden im Bez. Frauenberg (Seite 1166),
Návrhy:
posl. Stan. Mayera a soudr., aby udělena byla podpora státní a zemská několika obcím okr. Horažďovického (str. 1165),
posl. dra Pacáka a soudr. na náhradu škod obci Senetínské krupobitím způsoben (str. 1165),
posl. Holanského a soudr. na udělení podpory několika obcím okresu Hlubockého (str. 1166),
des Abg. Sandner und Gen. auf Erteilung einer Unterstützung den landwirtschaftlichen Vereinen im pol. Bez. Graslitz (Seite 1166).
posl. Sandnera a soudr. na udělení podpory hospodářským spolkům v pol. okresu Kraslickém (str. 1166).
Anfrage
des Abg. Schreiter und Gen. an den k. k. Statthalter, betreffend die Bewilligung zur Abhaltung eines Sokolfestes in Lobositz (Seite 1166).
Bekanntgabe der Kommissionssitzungen (Seite 1167).
Bekanntgabe der Tagesordnung der XXL Landtagssitzung (Seite 1167).
Dotaz
posl. Schreitra a soudr. v příčině povoleni slavnosti sokolské v Lovosicích (str. 1166).
Oznámení schůzí komisi (str. 1167).
Oznámení denního pořádku XXI. schůze sněmovní (str. 1167).
Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 20 M. Vorm.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst v. Lobkowicz.
Anwesend: Der Oberstlandmarschallstellvertreter, JUDr. Albert Werunsky und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excell. der k. k. Statthalter Carl Graf Coudenhove und der k. k. Statthaltereirath Heinrich Vojáček.
Schůze začala v 11 hod. 20 min. dop.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicv.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, JUDr. Albert Werunsky a větší počet poslanců.
Jako zástupcové vlády: J. Excell. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove a c. k. místodržitelský rada Jindřich Vojáček,
Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Sitzung.
Zahajuji schůzi.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzuteilen, welche Druckschriften verteilt worden sind.
Žádam, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány
Landtags-Sekretär Höhm (liest): Im Drucke wurden verteilt:
Ldtg. -Z. 748, Druck CCLX. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Regierungsvorlage mit dem Gesetzentwurfe in Angelegenheit der Bestellung von Aufsichtsorganen für den Verkehr mit Lebensmitteln und einigen Gebrauchsgegenständen.
Ldtg. -Z. 750, Druck CCLXII. viertes
Verzeichnis von Kommissionsberichten über Petitionen.
Ldtg. -Z. 751, Druck CCLXIII. Bericht der Kommission für öffentliche Arbeiten über den Landesausschußbericht, betreffend die Unterstützung von Eisenbahnen niederer Ordnung.
Ldtg. -Z. 763, Druck CCLXV. Bericht der Landeskulturkommission, betreffend den Zustand der vom Lande subventionierten landwirtschaftlichen Schulen im Königreiche Böhmen für die Schuljahre 1895-1896, 1896-1897 und 1897-1898.
Der Stenographische Bericht über die XVII. Landtagssitzung.
Tiskem bylo rozdáno:
Č. sn. 748, tisk CCLX. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru, týkající se vládní předlohy s osnovou zákona ve příčině ustanovení dozorčích orgánů pro obchod potravinami a některými předměty potřeby,
č. sn. 750, tisk CCLXII. Čtvrtý seznam zpráv komisí o peticích,
č. sn. 751, tisk CCLXIII. Zpráva kokomise pro práce veřejné o zprávě zemského výboru, týkající se podporování železnic nižšího řádu,
č. sn. 763, tisk CCLXV. Zpráva komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru, týkající se stavu hospodářských škol zemí podporovaných v království Českém za školní roky 1895-1896, 1896-1897 a 1897-1898.
Pak stenografická zpráva o XVII. sezení sněmu.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, aby slavnému sněmu bylo sděleno, které zprávy výboru zemského byly z presidia přikázány komisím.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzuteilen, welche Landesausschüßberichte vom Präsidium den Kommissionen zugewiesen wurden.
Sněmovní tajemník Höhm (čte): Z presidia byly následující zprávy zem-
ského výboru přikázány komisím, a to komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Č. sn. 776 Zpráva zemského výboru o žádosti obce Vnače s osadou Ves Jindřichova a obce Kienhaidu za vyloučení ze soudního okresu Jirkovského a připojeni k soudnímu okresu Bastianperkskému (zastupitelský okres Chomutov-Bastianperk) a komisi pro práce veřejné:
č. sn. 766 Zpráva zemského výboru s žádostí městské rady v Polici n. M, aby hořejší tok Metuje až po Krčin byl pojat mezi řeky, jež mají býti upraveny na základě zákona o vodních cestách.
Vom Präsidium wurden folgende Landesausschußerichte an die Kommissionen zugewiesen, und zwar:
Der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten:
Ldtg. -Z. 776. Bericht des Landesausschußes über das Gesuch der Gemeinde Natschung mit Heinrichsdorf, sowie jenes der Gemeinde Kienhaid um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Görkau und Zuweisung zum Gerichtsbezirke Sebastiansberg (Vertretunggbezirk Komotau-Sebastiansberg).
Der Kommission für öffentliche Arbeiten:
Ldtg. -Z. 766. Bericht des Landesausschußes mit der Petition des Stadtrates in Polic a. M. um Aufnahme des Oberlaufes des Mettauflußes bis zur Gemeinde Krčín in das Programm der nach dem Wasserstrassen gesetze zu regulierenden Flußläufe.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche, dem hohen Hause den Einlauf an Petitionen mitzuteilen.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Landtags-Sekretär Dr. Karas verliest den Einlauf an Petitionen Von Zahl 990 bis Zahl 997.
Sněm. aktuar dr. Karas předčítá došlé petice čís. 990 až 997.
Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji sobě na to upozorniti, že dle usnesení sl. sněmu ze dne 23. října 1884 má zastupitelstvo zemské vyslati do správního výboru Musea král. českého 6 členů, kteří se zvolí v ten způsob, že každá kurie sněmovní zvolí na dobu dotyčného období sněmovního po 2 členech.
V některém z příštích sezení požádám tedy kurie, aby tuto volbu vykonaly po ukončení téhož sezení, načež si dovoluji kurie upozornili.
Ich erlaube mir darauf aufmerksam zu machen, daß nach Landtagsbeschluß vom 23. Oktober 1884 die Landesvertretung in den Verwaltungsausschuß des Museums des Königreiches Böhmen sechs Mitglieder zu entsenden hat, welche in der Weife zu wählen sind, daß jede Landtagskurie je zwei Mitglieder auf die Dauer der jeweiligen Landtagsperiode wählt.
Ich werde demnach in einer der nächsten Sitzungen die Kurien ersuchen, die Wahl nach Schluß der betreffenden Sitzung vorzunehmen
Ich bitte, dies zur Kenntnis zu nehmen und ersuche die Kurien, die Sache entsprechend vorzubereiten.
Pani posl. Březnovský a soudruzi mně odevzdali dotaz k J. Excel. p. místodržiteli.
Žádám, by tento dotaz byl čten.
Sněm. sekretář Höhm čte: Dotaz k J. Excel. p. c. k. místodržiteli hraběti K. Coudenhoveovi poslance V. Březnovského a soudruhů:
Vaše Excelenci!
Stav c. k. expeditorů poštovních nalézá se již po několik desítiletí v těžké krisi, která tuto starou a osvědčenou instituci zničiti hrozí a svou tvrdošíjnosti těžké rány jí zasazuje, ale také dokazuje že tento stav na pevném a zdravém základě spočívá a že vrozená a vštípená radost z práce, přesné plnění povinností a neoblomná věrnost k státu v povolání svobodně zvoleném, se těžko dají vykořeniti. Tato krise stoupá v nynějších poměrech časových ku svému vrcholu a zrcadlí se věrně v zoufalé obraně jednoho každého člena stavu tohoto před utonutím.
O zlepšení neudržitelných poměrů životních c. k. expeditorů poštovních a toho stavu nejoddaněji předloženy byly nejvřelejší prosby v nesčetném množství, ale všechny byly dosaváde marné.
Vláda jakoby neslyšela, ač by snadně mohla přispěti ku zlepšení a vysvobození z hmotně a sociálně nehodného postavení, naopak stěžuje stav expeditorů, kteří vidí obsazování větších a důležitějších míst poštovních silami ženskými ponížení svoje a čin nespravedlivý.
C. k. expeditor poštovní musí prokázati větší školní a odborné vzdělání než podobná síla ženská a jsou zde mužové s rodinami vydáni nejhroznější bídě, s patnácti- a dvacetiletou službou, starší a zkušenější ve službě než síly ženské a mající všechny podmínky, které by měly úplně postačiti, aby jim bylo uděleno postavení, jež by vyhovovalo poměrům místním, časovým a poměrům lidskosti.
Poměry tyto jsou zajisté vládě známy.
Klademe tedy dotaz: Co hodlá vláda učiniti, aby bylo odpomoženo stížnostem expeditorů poštovních.
V Praze, dne 23. července 1902.
V. Březnovský a soudr.
Nejv. maršálek zemský: Konstatuji, že je sl. snem způsobilý usnášeti se.
Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
Na denním pořádku nachází se pokračování druhého čtení komise rozpočtové o zemském rozpočtu.
Auf der Tagesordnung Steht die zweite Lesutng des Berichtes der Budgetkommission über den Landesvoranschlag.
Dávám slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Fořt: Předmětem jest debata V. Zemědělství. Potřeba v této kapitole obnáší úhrnem 1. 738. 912 K, úhrada pak jeví se částkou 220 638 K. Vyřízení nalézá se v čl. V. na str. 90 -103, a k věci té táhnou se petice č. 3-9, 3435, obsažené na str. 134-135 a 139.
Landtags-Sekretär Höhm (liest): Kap. V. Landeskultur, Erfordernis 1, 738. 912 Kronen, Bedeckung 220. 638 Kronen.
Die Erledigung befindet sich im Art. V. auf Seite 90 bis 103.
Hiemit gelangen zur Erledigung die Petitionen Post 3-9, 34-35, enthalten auf Seite 134-135 und 139.
Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji sobě na to upozorniti že při této příležitosti se vyřídí taktéž zpráva komise zemědělské ve příčině provedení usnesení ze dne 3. prosince 1901 Čís. tisku CLXXXI, a zpráva téže komise ve příčině spořitelních a záložních spolků Raiffeissenových č tisku GLXXXII.
Ich erlaube mir darauf aufmerksam zu machen, daß bei diesen Petitionen zugleich erledigt werden die beiden Berichte der Landeskulturkommission und zvar der Bericht Druck Nr. 181 über den Bericht des Landesausschusses, betreffend die Durchführung des Beschlusses vom 3. Dezember 1901 und der Bericht der Landeskulturkommission über den Bericht des Landesausschusses, betreffend die Raiffeisen'schen Spar- und Darlehenskassen.
K těmto položkám jsou zapsáni řečníci:
Zu diesen Positionen sind als Redner eingetragen und zwar:
contra:
die Herren Abgeordneten:
pani poslanci:
Jaroš, Hovorka, Dr. Schreiner, Chaloupka, Hyrš.
Pro:
páni poslanci:
die Herren Abgeordneten: Blahovec, Kubr, Trantzl, Zuleger, Weiß, Dostál.
Přichází nyní k řeči prvý řečník, který je zapsán proti návrhům komise.
Dávám slovo p. posl. Jarošovi.
Posl. Jaroš: Ačkoli jsem se přihlásil ke slovu jako řečník proti této kapitole,
prohlašuji především, že, jak se samo sebou rozumí, budu hlasovati pro přijetí této kapitoly. Bylo již při generální debatě velice obšírně řečníky s naší strany o záležitostech zemědělských promluveno a tím zbaven jsem úkolu, abych povšechně o otázce této promluvil.
Já se tudíž omezím jen na to nejstručnější a budu se držeti jen dvou bodů, které těsně s touto kapitolou souvisí. V první řadě, velectění pánové, dovolte mi, abych dal průchod svému politování nad tím že přes to, že v tomto slavném sněmu jsme my zemědělci v tak velkém počtu zastoupeni, bývá a byl již po několikráte vídeňskými vládami tento sněm svolán v nejdůležitější době sklizně senné a obilní.
A, velectění pánové, to je otázka pro poslance rolnické nesmírně důležitá, a myslím, že mluvím ze srdce Vás všech, když nad takovýmto svoláváním zemského sněmu projevuji své rozhořčení. (Výborně!)
Druhá otázka, kterou se hodlám zabývati je, jaké úkoly připadají tomuto slavnému sněmu v tomto novém zasedání vůči zemědělcům, totiž co zemědělstvo očekává v nejkratší budoucnosti od tohoto slav. sněmu.
Velectění pánové, kdybychom si dali práci a prohledali archiv sněmovní, shlédli bychom obrovské spousty duševního materiálu, který jednak námi a jednak i těmi, kteří zde pracovali před námi, byl snešen. Veškeren ten duševní kapitál odpočívá, aniž by ho bylo použito, v tak zvané umrlčí komoře sněmovní.
Vy byste se přesvědčili, že tam odpočívají zprávy s příslušnými osnovami zákonů a osnovy úplně vypracované v komisích a přijaté, zprávy velmi důležité zejména pro stav náš zemědělský, který dosud nepřišel a nemohl přijíti k uplatnění, a budiž Bohu žalováno, že dnes není naděje, by v této věci stala se náprava.
Co je příčinou toho, že tento slavný sněm nemůže vyhověti přáním svého obyvatelstva, že není s to splniti všechny tužby jednotlivých jeho stavů?
Příčinu toho sluší hledati v tom, že vláda nepopřává tomuto sněmu dosti času ku projednání jeho záležitostí, jakož i na to kladu hlavní důkaz, že tento sněm nebývá odročen, nýbrž uzavírán. A, velectění pánové, tato otázka pro práce sněmovní je velmi důležita, ano přímo rozhodna.
Mezi prvními úkoly, které tomuto slavnému sněmu bude předsevzíti, jest otázka zřízení zemské pojišťovny. Velectění pánové! Tato otázka jest nesmírně důležita a dovolává se jí nejen veškeré rolnictvo, ale veškeré střední stavy.
Přes to ale vleče se jako mořský had a není možná, aby přišla ku svému zakončení. (Nepokoj ve sněmovně. )
Já, Jasnosti, bych prosil, abyste ráčil opatřiti klid! To jest zvláštní! Přes to, že se zde mluví o nejdůležitějších otázkách našeho zemědělství, jen proto, že zde mluví rolník, vždycky jest zde jako v židovské škole a není možno přijíti ke slovu. My přece Vás vždycky posloucháme; buďte tak dobří a věnujte nám také svého sluchu.
Byl to, velectění pánové, nebožtík dr. Vašatý, který se již před dávnými lety otázkou zřízení zemské pojišťovny v tomto sl. sněmu zabýval, a já mohu říci, že to byl on, který velmi cenný material ciferní v této otázce snesl.
Byl to zesnulý dr. Vašatý, který nás seznámil, jak důležitou úlohu hrají zemské pojišťovny ve státech sousedních, zejména v Bavorsku, ve Wyrtembersku atd., a, velectění pánové, my, kteří jsme měli příležitost jeho zprávy studovati, přišli jsme k takovým výsledkům, které skutečně každého z nás překvapily. Nebyl to tudíž žádný div, že jsme v rolnickém odboru v našem minulém zasedání tuto otázku všichni jednomyslně za svoji přijali, jako otázku pro české zemědělství nejdůležitější, a že jsme se potom každého roku otázkou touto na tomto sl. sněmu zabývali a, pokud se pamatuji, v poslední době, když jsme ji nemohli jinak převésti k ukončení, byla vyslána deputace jménem rolnických poslanců, na zemském sněmu zasedajících, k Jeho Jasnosti panu nejvyššímu maršálku, aby předlohu tu dal na denní pořádek.
Ale, velectění pánové, všecko toto naše počínání bylo marné a naskytuje se otázka, jak dlouho to bude ještě trvati, co bude české rolnictvo ponecháno na pospas těm různým kapitalistům cizozemským, kteří je až do krajnosti vykořisťují a kteří sobě - řeknu to bez obalu - z jeho mozolů špikujou své kapsy. (Výborně!)
Myslím, velectění pánové, že již toho mají ty různé cizozemské banky dost, když nahrabaly si od nás takový majetek, že dnes v naší královské zlaté Praze mají nejnádhernější paláce, a když mimo to každého roku mimo tyto obrovské náklady ještě značné brali dividendy.
Otázku tuto, velectění pánové, nesmíme pustiti se zřetele a vrhalo by na nás divné světlo, kdybychom v tomto období neměli tolik síly a moci, abychom ji nepřivedli k jejímu uplatnění. (Souhlas )
Aby práce ty nám byly poněkud usnadněny, myslím, že bude třeba, abychom v první řadě poněkud pozměnili princip, na kterém jsme při prvním začátku této otázky stáli; myslím tím princip pojišťování nuceného.
Když jsme nabyli přesvědčení, že zřízení zemské nucené pojišťovny s největšími setkalo se překážkami, bude přece zapotřebí razili cestu jinou a to cestu takovou, jakou razili sobě v této otázce sněmy jiných zemí v této polovině říše zastoupených.
Zejména poukazuji na sesterskou Moravu a Dolní Rakousy, kteréžto země zřídily si zemské pojišťovny, ale ne nucené, nýbrž jen dobrovolné. A přes to, že opuštěn byl u nich princip, prospívají ústavy jejich výborně. Máme po ruce materiál, který nás přesvědčuje, jak velkých výsledků v krátké době docílily, a konstatuji, že na př. zemská pojišťovna moravská má velký počet členů pojištěných i zde v král. Českém.
Dále dávám v úvahu, zdali by při budoucím řešení této otázky nebylo záhodno přihlížeti k tomu, aby budoucí zemská pojišťovna byla decentralisována, aby totiž byly zřizovány pojišťovny v každém jednotlivém okresu aneb větším ještě obvodu se zemskou pojišťovnou.
Chtěje ještě o jiných otázkách mluviti, nebudu se hlouběji o této otázce šířiti, již také ne proto, poněvadž bude po raně mluviti řečník druhý, který tuto otázku ještě prohloubí, tudiž dovoluji si v této příčině navrhnouti následující resoluci:
Sl. sněme, račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby v nejblíže příštím zasedání předložil osnovu zákona o zřízení zemské pojišťovny proti ohni, krupobití a pádu dobytka.
Druhá otázka, týkající se našeho stavu, která po mém náhledu jest také velmi důležita, jest meliorace pozemků. Když tak člověk udělá si krátkou cestu poučnou do sousedních zemí a vidí tam, jak v krajinách docela chudých, kde půda jest neplodná, kde i podnebí jest drsné, upraveny jsou vodní toky, kde upravena jest každá malá stroužka a využitkováno každého vodního praménku k zavodňování, kde na druhé straně zase v nejširším objemu zařízeno jest odvodnění, a když z takovýchto krajin cizozemských vrátí se poutník do král. Českého a vidi tuto požehnanou zemi, která je protkána tolika toky, řekami, a potůčky, a když vidí obrovské lány neúrodné půdy, kteroužto neúrodnost lze přičísti jen tomu, že buď ta půda jest neodvodněna, že jest mokrá, aneb tomu, že zase není zavodněna, tu, velectění pánové, člověk musí, sprásknout ruce a tázati se, co jest toho všeho příčinou, jak tyto poměry budou ještě dlouho trvati.
Já, velectění pánové, vítám, že na denním pořádku dnešní schůze nachází se předloha, která životní takřka hraje dnes úlohu v našem zemědělství, míním tím předlohu, kterou země povoluje příspěvek na úpravu řek v království českém. Neboť, když položíme sobě otázku, co vlastně bylo příčinou, že v tomto staroslavném království tak dlouho otázka upravení půdy nedošla svého uskutečnění, pak musíme sobě dáti odpověď, že hlavní příčina spočívala v tom, že jsme neměli zregulované naše řeky, naše toky. (Výborně. )
A právě ty nejpožehnanější kraje, jimiž jednak bystřiny, jednak naše veliké řeky procházejí, nemohly býti z této příčiny zmeliorovány, a přijde k jejich úpravě teprve po regulaci řek.
Druhá příčina, proč meliorace v království Českém tak volně pokračovaly, je ta, že naše zemědělství nachází se již ve velikém úpadku.
A je to po většině tíseň zemědělská, která i pokročilému rolníku, když se jedná o to, by přinesl náklad, brání, aby přes to, že se mu poskytuje pomoc země i státu, mohl přikroči i k upravení své půdy.
Kolikrát ten hospodář je plně o tom přesvědčen, že tím, kdyby odvodnil neb zavodnil své pozemky, by si do budoucnosti svůj statek zvelebil do té míry, že by mu potom přinášel mnohem větší výnosnost, - aleje tu otázka finanční, která mu brání takovéto provedení.
Proto bude, velectění pánové, zajisté nutno, aby sněm království Českého, přihlížeje k tomu, co jsem byl nyní řekl, zvýšil budoucně dotace na podniky meliorační. (Výborně!)
Třetí příčinu, proč otázka tato volným krokem bere se v před, lze spatřovati v tom, že namnoze ještě naše rolnictvo nezná prospěchu takové úpravy půdy a nemá ponětí o tom jaký dosah má odvodňování a zavodňování pro jeho hospodářství do budoucna. A já myslím, že právě v těch krajinách, - a mám na zřeteli hlavně český jih, - nutno jíti cestou opatrnou a hleděti k tomu, aby náklad s meliorací spojený byl co nejnižší:
Mimo to myslím, že by se snad doporučovalo, aby v takových krajích, kde náš lid není o prospěšnosti této přesvědčen, se nákladem země a státu provedly meliorace na zkoušku, aby mel, velectění pánové, každý rolník příležitost přesvědčiti se o tom, jakých výsledků takováto úprava pro zemědělství do budoucnosti přináší
Avšak nejen tyto mnou uvedené věci byly příčinou, že otázka úpravy půdy tak poznenáhlu brala se u nás v Čechách v před, ale byly toho zajisté ještě i jiné příčiny. Bylo již, velectění pánové, několikráte v tomto slavném sněmu poukázáno na to, jak prospěšné by bylo, kdyby provedena byla decentralisace technické kanceláře zemědělské rady, jak mnoho práce by se ušetřilo a jaké urychlení práce by tím při jednotlivých podnicích nastalo. Já mám, velectění pánové, v té příčině jisté zkušenosti a vím, jak to vypadá v krajinách, kde chopily se této důležité otázky autonomní sbory aneb i hospodářské spolky i jednotlivá družstva, a jak urychleně se pracovalo zvláště tam, kde chopila se toho celá krajina a kde celá oblast jisté krajiny seskupila se v jeden mohutný celek a provedla meliorace ve velkém.
Velectění pánové, poukazuji jenom na Chlumecko, Bydžovsko, kde zřízena jest dnes expositura technické kanceláře zemědělské rady, kde stále jedna technická síla, jeden inženýr pracuje, a jakých výsledků tam bylo docíleno.
Velectění pánové, myslím, kdyby každá taková oblast v království Českém vždy měla pro své práce po ruce technickou sílu, která by se s krajinou seznámila, a za druhé, která by neustále v té krajině pracovala, že bychom docílili ježto tím velikého urychlení, aniž by nebylo při administrativním vyřizování takových protahování a nebylo by všelijakých vracení všech žádostí pro nějaké snad formality jak nyní se děje; nežli taková žádost projde všemi těmi kancelářemi, trvá to několik roků. To všecko by se ušetřilo, a my bychom zajisté mnohem rychleji v této otázce mohli pokračovati.
A proto bych odporučoval, aby, pokud možno, této otázky se chopila jednak okresní zastupitelstva, (Posl. Kalina: Jenom míti peníze!), aneb aby se úkol ten svěřil budoucím hospodářským společenstvům. (Výborně!)
Budoucí hospodářská společenstva, když pochopí důležitost tohoto úkolu a když na tomto poli budou pracovati, získají si neocenitelných zásluh o české zemědělství.
A když už, velectění pánové, o této otázce mluvím, budiž mi dovoleno, abych ještě na jednu věc, s tímto souvisící, poukázal a sice na nutnost zřízení škol lukařských v království Českém.
Pánové, dnes nebo zítra snad při-